10
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
6. – 12. 3. 2012 / 3. NEDĚLE POSTNÍ
Uvnitř listu: přílohy Projekt Praga-Haiti, Perspektivy a TV program
4–5
3
IV
SVĚTLO V TAJEMSTVÍ
PERSPEKTIVY: VÍRA V SÚDÁNU
„Islám se v Africe šíří rychleji,“ říká v rozhovoru o situaci katolíků v oblasti Súdánu místní biskup Macram Max Gassis.
Vatikánský archiv opustily unikátní dokumenty, jež jsou nyní k vidění na výstavě Lux in arcana v římských Kapitolských muzeích.
8
TÉMA: BOHUMIL VÍT TAJOVSKÝ
Narodil se před sto lety. Redaktor KT se vydal po stopách jeho životní cesty z rodné vesnice Klanečné do kláštera v Želivě.
12 ŽELEZNÁ LADY
Oscarový film o Margaret Thatcherové „Železná lady“ stojí a padá na hvězdném hereckém výkonu Meryl Streepové.
JEAN FALTZ
Co má společného Lucembursko s naší zemí? Kolik zde žije katolíků? Nejen o tom hovoříme s lucemburským velvyslancem v ČR.
Slovenské volby – šance na očištění? Už tuto sobotu – 10. března – se na Slovensku otevřou volební místnosti a naši východní sousedé budou vybírat politické strany, které by měly zemi vést v příštích letech. Předvolební kampaň provázejí kvůli korupčním aférám největší protesty od pádu komunistického režimu. Řada komentátorů a expertů proto vnímá tyto volby jako šanci alespoň nastartovat proces očištění slovenské politiky. Může tomu napomoci například úspěch křesťanských politických stran, z nichž dosud největší voličské preference má Kresťanskodemokratické hnutie
(KDH), které se momentálně profiluje jako druhá nejsilnější strana v zemi. Pomoci křesťanům zorientovat se na politické scéně se snaží ojedinělý salesiánský projekt. Krátce před volbami vydali salesiáni brožurku Křesťan a volby, která je součástí rozsáhlejšího cyklu Viera do vrecka. Ve čtyřicetistránkové brožurce se katolický kněz P. Jozef Vadkerti zamýšlí nad volbami a analyzuje jednotlivé politické strany. Například stranu SDKÚ-DS (Slovenská demokratická a kresťanská únia – Demokratická strana) označuje jako stranu, která nedokázala odolat pokušení a nástrahám moci. „Nejprve to byla zajímavá
alternativa k tomu, co se dělo za Mečiara, nakonec se v ní ale začalo dít to, co vyvrcholilo kauzou Gorila (té se věnuje komentář na str. 3 – pozn. red.),“ píše P. Vadkerti. „Nešlo nám ani tak o strany jako takové, ale spíše o jejich projevy, abychom mohli poukázat na vhodnost, či nevhodnost jejich činů, případně mlčení, pokud jde o otázky spojené s křesťanskou vírou,“ popisuje Ján Miško, ředitel vydavatelství Don Bosco, které za brožurkou stojí. Její součástí je přehledná tabulka, kde je shrnutý postoj jednotlivých stran k tématům, jako je ochrana života od početí, respektování svědomí lékařů nebo otázka eutanazie. (tok)
www.katyd.cz
Anketa: Co říkáte na volby a kampaň? Andrea Fecková, asistentka Filozofické fakulty Katolické univerity v Ružomberku Tuto předvolební kampaň ovlivnily především dvě věci – korupční kauza Gorila a špatná hospodářská situace. Až 74 % Slováků si podle průzkumů myslí, že naše společnost se ubírá špatným směrem, a to je alarmující číslo. Předvolební analýzy ukazují, že nejvíce voličů bude mít strana SMER (okolo 40 %), propad SDKÚ-DS pak nahrává straně KDH. Snahou nové vlády, ať už bude v jakémkoli složení, by však mělo být navrácení čestnosti a morálních
P. Ivan Šulík, šéfredaktor Katolických novin Tuto předvolební kampaň považuji zatím za nejšpinavější v dějinách samostatné-
ho Slovenska. Jaký bude vývoj po volbách? Otázkou je, zda se strana SDKÚ-DS, nejvíce zasažená Gorilou, dostane vůbec do parlamentu, preference z poslední doby hovoří spíše o opaku. Zdá se, že na Slovensku dozrál čas na tzv. velkou koalici, kterou by mohla vytvořit nejsilnější strana SMER, jež by měla s přehledem vyhrát volby, s některou či některými stranami ze středopravého spektra politické scény. Současná situace na Slovensku i jinde v Evropě (ať už politická nebo ekonomická) vyžaduje především konsolidaci a stabilitu – silnou vládu, spojení sil všech odpovědných politiků, aby krize, které musí společnost čelit, měla co nejmenší dopady na občany. (Pokračování na str. 3)
Na Želivě vyhlásili Rok Víta Tajovského Celý letošní rok si želivští premonstráti hodlají připomínat osobnost svého někdejšího opata Víta Tajovského. Minulou sobotu, v den jeho nedožitých stých narozenin, slavnostně vyhlásili Rok Bohumila Víta Tajovského. „Ocitli jsme se ve zvláštní situaci – nejenže vzpomínáme výročí jednoho z největších opatů tohoto domu, ale uvědomujeme si i tíhu odpovědnosti dostát těm ideálům, které téměř zaplatil životem,“ prohlásil P. Miloslav Fiala, jeden z někdejších nejbližších spolupracovníků opata Tajovského. P. Fiala na něj vzpomínal
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
pricipů do politiky. To je zároveň prostor pro katolickou církev a její představitele, aby veřejně deklarovali svůj postoj vůči politice. Kromě toho církev nesmí zapomínat ani na problémy běžných lidí – nezaměstnanost, špatnou životní úroveň a nedostatek sociálních jistot. Slováci potřebují povzbudit, aby nerezignovali. Poselství a principy sociální nauky církve jim v tom mohou jen pomoci.
jako na člověka vnitřního pokoje, hlubokých mezilidských vztahů a širokého rozhledu. Stejně by měl podle něj působit i celý želivský klášter. Osobnosti Víta Tajovského bude letos v létě věnována menší výstava; s rozsáhlejší prezentací jeho odkazu počítají v klášteře příští rok, kdy budou zrekonstruovány zdejší ambity. V rámci Roku Víta Tajovského mají proběhnout i mnohé duchovní a kulturní aktivity želivských premonstrátů, například tradiční kulturní léto. Odborným a vědeckým vrcholem akce pak bude říjnová konference věnovaná mapování odkazu a působení někdejší-
ho želivského opata. Redaktor KT Aleš Palán seznámil přítomné také s chystaným sborníkem vzpomínek na tuto osobnost. Vzpomínkovou mši svatou v klášterním kostele Narození Panny Marie sloužil českobudějovický biskup Jiří Paďour. „Jeho nejoblíbenější slova byla: je to výborné,“ vzpomněl na Tajovského optimismus ve svém kázání strahovský opat Michael Pojezdný. Při této příležitosti bylo zároveň oznámeno jmenování P. Jindřicha Charouze administrátorem želivského kláštera, který tak bude dočasně zastupovat nemocného opata Bronislava Kramára. (pal)
Slévači právě odlévají zvon sv. Dominik pro svatovítskou katedrálu. Snímek ČTK
Ze svatovítské katedrály se rozezní sv. Dominik Napětí ve zvonařské dílně bylo doslova hmatatelné, mírnila je jen tichá modlitba, v očích zvonařů se dokonce objevily slzy. „Nedýchám a nemůžu mluvit, ale doufám, že vše proběhlo v pořádku,“ dělí se se svými pocity zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová při slévání rozžhaveného kovu ze dvou pecí do připravené formy. Podařilo se, a minulou středu tak v Brodku u Přerova vznikl nový tisícikilogramový zvon pro katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, k němuž přibudou ještě dva další. Samotné slévání zvonu trvalo jen 15 minut, podle zvonařů je to ale vrchol celého procesu zrodu zvonu, který je velmi náročný a musí se stoprocentně podařit. „Všichni mají svůj úkol a jeden spoléhá na
druhého. Teď už budeme čekat, až vychladne,“ dodává zvonařka. Během chladnutí, které trvá zhruba 14 dní, se molekuly kovu vhodně uspořádají pro rezonanci a vytvoří tón budoucího zvonu. „I to jsou nesmírně důležité okamžiky, které ale už lidská ruka nemůže ovlivnit,“ doplňuje druhá zvonařka Marie Tomášková-Dytrychová, matka Leticie, se kterou společně vedou zvonařskou dílnu. Lití zvonu sledoval i P. Jiří Svoboda, děkan metropolitní kapituly, který zvonařům při práci požehnal. „Byl to pro mě nesmírně působivý zážitek. Uvědomil jsem si, že když rozžhavená zvonovina stéká do formy, je to chvíle vlastního zrodu zvonu. Vážím si i toho, že jsem mohl vidět, jak krásný vztah mají (Pokračování na str. 2)