02
Ročník XXII / Cena 11 Kč
4 . – 1 0 . 1 . 2 0 1 1 / SVÁTEK KŘTU PÁNĚ
Uvnitř listu: příloha Doma
A
D
Doma: BETLÉMSKÁ HVĚZDA
Doma: ANGLIČTINA PRO DĚTI
S astronomem Jiřím Grygarem
se zamýšlíme nad úkazem betlémské komety v čase Ježíšova narození, která vlastně kometou nebyla.
V rodinné příloze Doma naleznete novinku – první lekci angličtiny pro děti. A týká se právě rodiny.
4–5
12
8
Téma: JAROSLAV SEIFERT
MILOŠ BOK Autor hudby k filmu Anděl Páně skladatel Miloš Bok vydal nové CD a vystoupí se živým provedením svých Snových koled.
Je to jediný náš nositel Nobelo- vy ceny za literaturu. Básník Jaroslav Seifert. V těchto dnech uplyne čtvrt století od jeho smrti.
MEZI INDIÁNY Přinášíme rozhovor s českou učitelkou působící mezi peruánskými Indiány. A příběh chlapce, jemuž pomohla zachránit zrak.
Tříkrálová sbírka je i na Facebooku Do ulic měst a vesnic i na odlehlé samoty v těchto dnech vyrážejí koledníci Tříkrálové sbírky – největší charitativní akce svého druhu v České republice. Vyptat se na její průběh v roce 2011 jsme se vypravili za člověkem, který stál i u jejího začátku: MAREK NAVRÁTIL je pracovník Arcidiecézní charity Olomouc a hlavní koordinátor Tříkrálové sbírky.
V jakém termínu letos Tříkrálo-
vá sbírka probíhá – kdy mohou lidé očekávat, že u nich koledníci zazvoní? Sbírka je postavena na lidové tradici, koledníci proto chodí kolem svátku Tří králů. Mezní termíny jsou 1. a 14. leden. Záleží na pořadateli, kdy svoje dobrovolníky vyšle koledovat. Jsou místa, kde tradice Tří králů není tolik živá – a tam je možné chodit třeba až do 14. ledna. Kdyby ale koledníci zazvonili v tomto termínu v některých vesnicích na Slovácku, pustí na ně psa, protože si budou myslet, že jsou to podvodníci. Tradice je tam totiž dosud velmi živá a Tři králové chodí zásadně 6. ledna.
Ilustrační snímek Aleš Masner
Kde všude sbírka probíhá?
Tříkrálová sbírka kopíruje síť jednotlivých charit po celé republice. Jsou ale i obce, kde charita není, ovšem ve farnosti je aktivní
kněz, který s organizací pomůže. Nejlepšího přijetí se koledníkům dostane tam, kde jsou lidé s charitou v kontaktu, kde vědí, jak pracuje a proč to dělá. Kde charita není, tam ji lidé znají jen z televize a ne-
mají ke koledníkům takovou důvěru.
Je těžké shánět dobrovolníky, kteří na Tříkrálovou sbírku vyrazí?
Jak říkáte, koledníci jsou především dobrovolníci, občas se stává, že s nimi jdou i pracovníci charity. Dnes už se koledníci hlásí v podstatě sami. Lidé, hlavně děti, si to řeknou mezi sebou, a dobrovolníků tak stále přibývá. Ovšem v začátcích to bylo těžké. Smyslem sbírky není jen vybírání peněz, má i rozměr evangelizační. Proto jsme se nejdříve obraceli především na věřící lidi, na farnosti, ministranty, farní společenství, scholy. Při prvním ročníku jsme vařili z vody, velkou pomocí pro nás byli skauti, kteří se Tříkrálové sbírky pravidelně účastní. Dnes už se můžeme spoléhat na ty, kteří koledovali v předchozích ročnících. Děti to obvykle velice baví. Kontakt mezi lidmi a koledníky je hodně založen na tom, co do toho kdo vloží. Jak mají koledníci pěkné kostýmy, zda zazpívají koledu, vezmou si dokonce třeba flétnu nebo kytaru. Nejde jen o to, zazvonit a nastrčit kasičku. Lidé se chovají podle toho, co od koledníků přijmou.
Kolik koledníků po celé republice chodívá? Dnes se jejich počet pohybuje kolem padesáti tisíc. A musím říct, že už je to na hranici organizační únosnosti. (Pokračování na str. 2)
www.katyd.cz
Ve Křtinách shromažďují děkovnou poštu pro Ježíška Každoročně svěřují děti Ježíškovi svá přání týkající se vánočních dárků. Nebývá však zvykem, aby za obdržené dárky děti Ježíškovi také poděkovali. Změnit se to rozhodl křtinský farář P. Jan Peňáz. První schránka určená děkovným dopisům Ježíšovi na našem území leží
stromečkem, ale i za všechny ostatní – mohou a mají děkovat děti i dospělí,“ říká P. Jan Peňáz. „Také já jsem mezi vlaštovky vložil dopis s poděkováním. Protože se nedávno podařily dvě oční operace, bez nichž bych brzy přišel o zrak. A vím, že i každý další dospělý má mnoho důvodů k díkům za Boží dobrotu,“ dodává křtinský
farář, podle něhož nová myšlenka rychle nalezla ve zdejší farnosti odezvu a kufr se postupně zaplňuje. Jak dále P. Peňáz uvedl, dopisy je třeba vkládat do kufru zalepené, otvírat je nikdo nebude. Každý dopis bude očíslován, aby se neztratil. Akce potrvá až do 2. února, kdy církev slaví svátek Uvedení Páně do chrámu
– Hromnice. „Poté vložíme dopisy do země na kněžském hrobě ve Křtinách. V Jeruzalémě chrámoví služebníci také vybírají papírky s modlitbami ze škvír ve Zdi nářků a pohřbívají je. Je to starobylý zvyk a jeho dodržováním se nám například zachovaly vzácné biblické svitky z prvních staletí,“ vysvětluje křtinský farář. (vaš)
Tisíce poutníků oslavily na Svatém Hostýně Nový rok Přestože už od podzimu byla kvůli rekonstrukci svatohostýnská bazilika pro poutníky uzavřená, na tradiční novoroční bohoslužbu se její dveře znovu otevřely všem zájemcům. Pro několik tisíc poutníků i posluchače Radia Proglas ji tak mohl sloužit biskup Josef Hrdlička. „Bazilika byla téměř plná – přestože je tentokrát vyzdobena skrom-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
od Vánoc v mariánském kostele v sousedství betléma. Je to kufr, do něhož byly nejdřív naskládány papírové vlaštovky. Na ně zdejší děti během loňské květnové Noci kostelů napsaly své modlitby a pak je vypustily z kůru. K nim nyní mohou lidé až do konce vánoční doby přidávat dopisy Ježíškovi. „Za dárky – za ty, které jsme našli pod
něji než obvykle, boční oltáře a sochy zakryty fóliemi a na hlavním oltáři chybí milostná socha P. Marie. Zato jsme už z nového betonu, provizorně překrytého koberci, cítili příjemné podlahové topení,“ říká člen výboru Matice svatohostýnské Václav Lednický. V zimních měsících totiž dříve v bazilice klesala teplota až na minus sedm stupňů. Na Nový rok 2011
zde však byla teplota výrazně vyšší – rtuť teploměru se vyšplhala na sedm stupňů nad nulou. Atmosféra mezi poutníky pak byla ještě vřelejší. „Výjimečnost této noční pouti spočívá v aktivní účasti poutníků. Bez turistů a náhodných zvědavců může společenství věřících nerušeně prožívat neopakovatelnou atmosféru. To je také jeden z důvodů, proč na noční zimní Hostýn jezdím
tak rád – nepřetržitě už 14 let,“ dodává Václav Lednický. Prostory baziliky jsou nyní veřejnosti přístupné do 9. ledna. Pak bude přerušená rekonstrukce podlah pokračovat pokládkou nové dlažby. „Socha Panny Marie, která je v péči restaurátora, se na své místo vrátí nejpozději do Velikonoc. A v květnu, kdy začne nová poutní sezona, musí být vše hotovo,“ slibuje technický
administrátor hostýnské duchovní správy Petr Janek. Vedle prací na podlaze baziliky, které začaly archeologickým průzkumem v závěru října, probíhá i méně viditelné zateplování hostýnské kopule. Všechno vyjde na téměř 10 milionů korun. „Zaplatíme to bez dotací, pouze ze sbírek a darů poutníků,“ uzavírá Petr Janek. VÁCLAV ŠTAUD