09
Ročník XXII / Cena 11 Kč
22. – 28. 2. 2011 / 8. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Uvnitř listu: příloha Perspektivy, TV příloha a Dobrá kniha 2010
IV.
4–5
3 VATIKÁNSKÝ ROZHLAS
TÉMA: VÁCLAV IV.
Před osmdesáti lety bylo zahájeno vysílání Vatikánského rozhlasu. Kdo stál tehdy u počátku a jaké bylo poslání této stanice?
Král lidumil, nebo krutý jako Nero? Před 650 lety se narodil Václav IV., který je dodnes vnímán jako rozporuplná postava.
PERSPEKTIVY: ÚNOR 1948
Co bylo příčinou, že komunisté
tři roky po válce bez většího odporu převzali v zemi moc? Nejen o tom hovoříme s Adolfem Rázkem.
12
8
JAROSLAV MED
BUDOUCNOST KNIHY
Rozhovor s vítězem literární an-
kety Dobrá kniha roku Jaroslavem Medem o jeho oceněné knize „Literární život ve stínu Mnichova“.
Odzvonilo klasickým knihám? Nad budoucností tištění knihy a nad fenoménem e-knihy s nakladatelem Miroslavem Balaštíkem.
Římská oslava věrozvěstů v české režii Oslavy svátku sv. Cyrila a Metoděje, které se v Římě konaly minulý týden, měli letos v rukou Češi. A pojali je opravdu velkolepě. Ústředním bodem oslav byla mše svatá nad hrobem sv. Cyrila v bazilice sv. Klimenta. S kardinálem Miloslavem Vlkem ji sloužili i oba arcibiskupové – Dominik Duka a Jan Graubner – a koncelebrovalo přes devadesát kněží. Celkem strávili čeští a moravští biskupové v Římě několik dní. Před vlastní oslavou svátku sv. Cyrila a Metoděje se společně s ministrem kultury ČR Jiřím Besserem a velvyslancem ČR u Svatého stolce Pavlem Vošalíkem vydali ke hrobu kardinála Josefa Berana a položili tam květiny. Ministr se pak setkal s kardinálem Gianfrancem Ravasim, předsedou Papežské rady pro kulturu. Mluvili spolu o možnosti uspořádat v České republice konferenci „Nádvoří pohanů“ – projekt, který se už konal v Bologni a připravuje se v Paříži. Jeho cílem je vytvořit prostor pro diskusi mezi křesťany a ateisty o aktuálních tématech dneška. S vatikánským sekretářem pro styky se státy arcibiskupem Mambertim pak ministr jednal i o otázce církevních restitucí. Shodli se, že restituce nesmí v žádném případě vést k izolaci církví v české společnosti. „Důležitý je konsenzus, je třeba stavět mosty do budoucna a ne jen narovnávat křivdy minulosti,“ uvedl arcibiskup Mamberti.
Biskupové spolu s ministrem kultury a velvyslancem ČR při Svatém stolci si v bazilice sv. Petra ve Vatikánu prohlížejí linku, která označuje, kam až by sahala česká svatovítské katedrála. Snímek Michal Klement
www.katyd.cz
Dílo Jaroslava Meda je Dobrou knihou roku 2010 Za Dobrou knihu roku zvolili účastníci této tradiční ankety KT dílo Jaroslava Meda Literární život ve stínu Mnichova 1938–1939. Literární historik Jaroslav Med zvítězil naprosto přesvědčivě: hlasovala po něj celá čtvrtina všech respondentů. Na druhém místě se s velkým odstupem umístil román Jana Balabána Zeptej se táty. O třetí místo se dělí M. C. Putna s Dějinami české katolické literatury 1918–1945 a Tomáš Halík s Divadlem pro anděly. Literární život ve stínu Mnichova z nakladatelství Academia získal plných 19 hlasů, což je historický rekord – dosud nikdy během třináctileté historie pořádání této ankety žádná kniha tolik příznivců nezískala. Dosud největší ohlas zaznamenaly v roce
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
2002 se šestnácti hlasy rozhovory redaktorů KT Aleše Palána a Jana Paulase se želivským opatem Vítem Tajovským Člověk musí hořeti. V některých letech dokonce zvítězil titul, který obdržel jen šest či sedm hlasů. „Jsem samozřejmě radostně překvapený, nečekal jsem to, protože je to vpostatně knížka naučná, tedy nikoliv beletrie – o to je to překvapivější, že se pro ni lidé v tom množství knih, které vychází, rozhodli,“ neskrýval potěšení letošní vítěz Jaroslav Med, který je předsedou redakční rady Perspektiv. Na předních místech bodoval letos i další titul, na kterém se podílí redaktoři tohoto listu. Vybrané eseje redaktora Perspektiv Petra Příhody a rozhovor s ním, který vedl kulturní redaktor KT Jan Paulas, vyšly v Karmelitánském
nakladaterlství pod názvem To ostatní nechávám na Pánu Bohu – a se čtyřmi hlasy se dělí s dalšími knihami o 5. až 8. místo. Tři hlasy pak získala celá desítka knižních titulů – jejich pořadí proto dále nevyhlašujeme. Vítězná kniha Jaroslava Meda uspěla i v obdobné anketě, kterou pořádají již tradičně kolem Vánoc Lidové noviny – zde skončil Literární život ve stínu Mnichova třetí a vyhrál román Jana Balabána Zeptej se táty, který v Katolickém týdeníku vynesly hlasy osobností na třetí pozici. Úplné výsledky ankety Dobrá kniha roku 2010 spolu s hlasováním jednotlivých osobností naleznete v literární příloze uvnitř tohoto listu. Na kulturní straně pak přinášíme rozhovor s Jaroslavem Medem o jeho vítězném titulu. (pal)
V REŽII NEPOMUCENA O celé cyrilometodějské oslavy v Římě se po organizační stránce postarala papežská kolej Nepomucenum. A bylo potřeba zařídit opravdu mnoho věcí. „Před slavnostní večerní bohoslužbou se celé dopoledne i odpoledne do atria kostela sv. Klimenta z Nepomucena vozily stoly, květiny na výzdobu kostela, liturgické předměty a pohoštění,“ popisuje bohoslovec Radek Tichý, který měl během mše na starosti ministrantskou službu. U oltáře totiž asistovalo devět bohoslovců z Nepomucena. Pohoštění pak připravovaly sestry boromejky a v kuchyni Nepomucena to prý vypadalo jako v továrně – jen moravských dvojctihodných koláčů se připravovalo na 800. Nechyběla ani tradiční česká specialita – guláš a pivo. Příprava spočívala ale například i v nachystání speciální brožurky, kterou dostali na začátku slavnostní mše všichni přítomní kněží i věřící. „Sloužila především pro orientaci v odpovědích lidu a zpěvu, který měl na starosti slovinský sbor diecézního gymnázia z Lublaně,“ doplňuje Radek Tichý. Slavnostní bohoslužba byla zároveň i pozváním na oslavy 1150. výročí příchodu věrozvěstů na Velehrad, které se uskuteční v roce 2013. Podle arcibiskupa Duky lze příchod věrozvěstů chápat jako křest slovanských národů. První rok přípravy na jubileum se proto věnuje právě této svátosti. TOMÁŠ KUTIL
TRMICE: katolická farnost v konkurzu Na české poměry nevídaná pohroma postihla trmickou farnost v litoměřické diecézi. Kvůli dluhům v řádu desítek milionů korun skončila koncem minulého roku v konkurzu. Co se v Trmicích vlastně stalo? Neštěstí trmické farnosti se začalo psát v březnu 2009, kdy se místní farář P. Jiří Voleský po předchozích konzultacích s litoměřickým biskupstvím rozhodl zakoupit dřevařskou pilu, kde se vyráběly pilinové brikety a palivové dříví. Trmická farnost již delší dobu úspěšně obchodovala se dřevem, a tak nikdo nepředpokládal, že by nová pila mohla způsobit jakékoli problémy. „Od minulého majitele bylo zdůrazňováno, že pila je výdělečná, a my jsme naivně na tuto informaci spoléhali. Podle pozdějších výpočtů byla pila od počátku silně ve ztrátě, měsíčně kolem 400 – 500 tisíc korun,“ vysvětluje P. Jiří Voleský. Vše ještě zhoršila skutečnost, že P. Voleský se o narůstajících dluzích pily
dozvěděl až s mnohaměsíčním zpožděním. To si dodnes vyčítá. „Je třeba přiznat, že jsem podnikání řádně nekontroloval, spoléhal jsem na lidi, kteří se o to starali,“ říká farář, který si ale stále myslí, že konkurzu se bylo možné vyhnout. „Jsem přesvědčen, že insolvence farnosti nebyla nutná. Mohli jsme v nejkrajnějším případě rozprodávat pozemky,“ tvrdí. Na litoměřickém biskupství však mají na věc jiný názor. „Po poradě s odborníky z řad právníků a ekonomů, po projednání v ekonomické radě diecéze a po jednání biskupa, generálního vikáře, ekonomické rady a zástupců farnosti Trmice jsme došli k názoru, že insolvenční řízení je jedinou možnou variantou řešení problému. Toto řízení chápeme jako nástroj k ochraně dlužníka, tedy farnosti, před živelným uspokojováním věřitelů, které by se mohlo snadno zvrhnout v rabování,“ říká generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl. (Pokračování na str. 2)