12
Ročník XXII / Cena 11 Kč
15. – 21. 3. 2011 / 2. NEDĚLE POSTNÍ
Uvnitř listu: příloha Doma
A–B
4–5
3
DOMA: PROBLÉM S UČITELKOU Co mají rodiče dělat, když si jejich dítě stěžuje na svou učitelku? A jak řešit neshody mezi rodiči a školou?
SOLIDARITA S JAPONSKEM Japonsko zasáhla jedna z nejhorších katastrof v jeho historii. Církev se solidarizuje s postiženou zemí.
12
8 TÉMA: KŘÍŽOVÉ CESTY
Mnozí z nás se budou v postní době účastnit pobožností křížové cesty. Tematická dvoustrana si všímá křížových cest v krajině.
SVĚTLO IKON
P. ADAM VOLNY
O tvorbě ikon hovoříme s ikonopiscem Martinem Damianem, který právě vystavuje své ikony v pražské Loretě.
Má rád ticho, je členem františ-
kánského řádu, ale zároveň natočil zajímavé album moderní křesťanské hudby „Transatlantik“.
Osobnosti se veřejně hlásí k víře Skupina katolických laiků se rozhodla využít blížícího se termínu sčítání lidu k veřejné demonstraci své víry a chystá se za tímto účelem založit nové webové stránky www.jsemkatolik.cz a stejnojmenný profil na Facebooku. Pro svůj záměr získala i řadu významných katolicky orientovaných osobností.
bývalý děkan Národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz, historik umění Jan Royt, novinář Martin Komárek, hudebník Jiří Pavlica, režisér Jiří Strach či herec Jan Potměšil. Nechybí pochopitelně ani osobnosti z řad duchovních. „Svůj záměr jsme představili panu arcibiskupovi Dominiku Dukovi, u něhož jsme nalezli pro celou věc pochopení a natočili jsme jeho osobní, pro celý projekt pilotní prohlášení,“ prozrazuje Děpold Czernin.
www.katyd.cz
„V souvislosti se sčítáním lidu připravujeme veřejné prohlášení známých osobností o víře na téma: jsem katolík a jsem hrdý na svou víru. Chtěli bychom touto cestou podpořit sebevědomí věřící části veřejnosti, která podle našeho názoru nepochopitelně setrvává v obavách z nepříznivých reakcí většinové společnosti,“ říká iniciátor akce Děpold Czernin. Ačkoli je hlavním popudem pro tuto prezentaci víry letošní sčítání lidu, míří celá iniciativa podle jeho slov dále do budoucna. „Umím si představit, že v další fázi bychom na internetu prezentovali i osobní vyznání různých světových katolicky orientovaných osobností,“ dodává Czernin. Do této chvíle vytvořil jeho tým osmnáct spotů, v nichž se osobnosti z různých oborů lidské činnosti hlásí ke katolicismu. Je mezi nimi například zakladatel dětské onkologie v Československu Josef Koutecký,
Potvrdí se při letošním sčítání lidu obavy z úbytku věřících křesťanů? Ilustrační snímek Aleš Masner
Postní křížky pomáhají v přípravě na Velikonoce Vydat se v postní době na místo Kristova ukřižování mohou – alespoň symbolicky – věřící na Velehradě nebo v Praze u Sv. Ignáce. K modelu Kalvárie ve svém kostele přinášejí farníci křížky, které symbolizují odříkání, modlitbu nebo dobré skutky, a postupně jimi Kalvárii zaplňují. Princip je jednoduchý: každý, kdo se chce do „cesty na Kalvárii“ zapojit, si v kostele vyzvedne křížek. Úkol, který je na něm napsán, se potom pokusí realizovat v duchu postní přípravy. Když se to povede, přinese křížek zpět a zapíchne ho do Kalvárie, jež je umístěna v boční kapli. Pak si může vzít další úkol. „Vrátí se kolem čtyř, pěti set
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
POZOR NA PŘESNOST Při sčítání lidu, které začne 26. března, mají věřící lidé možnost přihlásit se k některé ze státem registrovaných církví či náboženských společností. Při vyplňování formuláře by se pak měli držet oficiálního názvu církve, k níž patří. Uvedou-li totiž u otázky po náboženském vyznání obecný název typu „křesťan“, riskují, že jejich hlas propadne. „Pokud to bude jen trochu možné, budeme se snažit nepřesný název přiřadit ke správné církvi, a hlas tak zachránit,“ slibuje přesto tiskový mluvčí projektu Sčítání lidu Ondřej Kubala. JIŘÍ PRINZ
křížků,“ odhaduje velehradský farář P. Petr Přádka SJ, který tento postní zvyk přivezl z Filipín nejdříve do pražského kostela sv. Ignáce, a když byl přeložen na Velehrad, začal s ním i zde. „Přinášení křížků na Kalvárii u nás stále funguje,“ potvrzuje Zdeněk Dubský, trvalý jáhen od Sv. Ignáce v Praze. I tady se podle něj nakonec shromáždí kolem pětistovky křížků. Křížky jsou barvami rozlišeny podle čtyř věkových kategorií – nejmenší děti, starší děti, mládež a dospělí – a liší se i jednotlivé úkoly. „Děti tam například mají napsáno, aby pomáhaly doma, odřekly si sladkosti nebo nezapomínaly na ranní modlitbu. Starší si zase přečtou, aby se jeden den nedívali na televizi, přečetli si ně-
co z Bible nebo přišli na křížovou cestu. No, a dospělým připomínáme, aby chodili včas na mši, nebo dostanou za úkol pomodlit se desátek za misie,“ vyjmenovává P. Přádka některé z úkolů. Smyslem akce ale podle něj není vzbudit v účastnících soutěživost typu „kdo víc“. „Plnění úkolů je výhradně na člověku samotném, jen těm malým dětem samozřejmě pomáhají rodiče,“ vysvětluje velehradský farář. Dospělí prý za ním zase přicházejí s tím, jak jim tato věc pomohla připravit se na Velikonoce. „Často se také stane, že se o naši Kalvárii zajímá nějaký katecheta, který se tu zastaví a chce ten nápad použít v náboženství,“ uzavírá P. Přádka. JIŘÍ GRAČKA
Nezapomínejte na sirotky! Do společenské diskuse o výši DPH a reformě důchodového pojištění se zapojila i církev. Konkrétně prostřednictvím rady Iustitia et Pax při ČBK vydala dokument s názvem „Nikdy neubližuj vdově ani sirotku“. V něm upozorňují na současné postavení českých sirotků. Dokument, pod kterým je podepsán biskup Václav Malý jako předseda rady Iustitia et Pax, upozorňuje především na „zanedbání, kterého se dopouštíme na určité části těch, kdo jinak od pradávna požívali ve společnosti zcela zvláštní ochrany“. Debaty o reformě prý „neúnosně prodlužují“ stávající stav, kdy podle platných zákonů části sirotků nenáleží sirotčí důchod. „Dochází k situacím, kdy zemře některý z rodičů nezaopatřeného dítěte a v době úmrtí nesplňuje podmínky, na než je vázán vznik nároku nezaopatřeného dítěte na si-
rotčí důchod,“ vyvětluje dokument. Sirotek pak od státu žádný důchod nedostává a je odkázán jen sám na sebe a podporu svých nejbližších. Rada Iustitia et Pax svým prohlášením podpořila aktivitu jak minulého ombudsmana Otakara Motejla, tak jeho nástupce Pavla Varvařovského, kteří se už od roku 2004 snaží současnou legislativu pozměnit. Jejich kroky ale prozatím zůstaly bez náležité odezvy. „Je velmi dobře, že se Iustitia et Pax nebojí varovat před nezodpovědnými rozpočty na jedné straně a zároveň upozorňuje na opomíjené skupiny na straně druhé,“ domnívá se publicista Josef Beránek. Rada tak podle něj „pomáhá kultivovat úvahy o společném dobru, které je čímsi důvěryhodnějším než jen průsečíkem skupinových zájmů zobrazených v desetinných číslech“. (red)