16
Ročník XXII / Cena 11 Kč
1 2 . – 1 8 . 4 . 2 0 1 1 / KVĚTNÁ (PAŠIJOVÁ) NEDĚLE
Uvnitř listu: přílohy Doma a Pražské Jezulátko
4–5
A–B DOMA: PROČ DO MADRIDU?
TÉMA: PASTORACE MLÁDEŽE
Přípravy na Světové dny mládeže jsou v plném proudu. Šéf Sekce pro mládež ČBK P. Vít Zatloukal zve na cestu za papežem.
Jak se stará církev o svou budoucnost – tedy o mladé lidi? Představujeme Diecézní centra života mládeže po celé republice.
12
8
7 ROK POTÉ Bilanční rozhovor s českým primasem, arcibiskupem Dominikem Dukou, který před rokem usedl na stolec sv. Vojtěcha.
VELIKONOČNÍ TELEVIZE
NAĎA URBÁNKOVÁ
Co zajímavého připravily televizní stanice na největší křesťanské svátky v roce? Zvláštní pozornost je věnována televizi Noe.
Rozhovor s herečkou a zpěvačkou Naďou Urbánkovou nejen o jejích vzestupech a pádech, ale i o víře, která ji životem provází.
Radostné průvody i působivé pašije Jásající davy lidí, mávání ratolestmi, oslavné výkřiky. Důvodem nadšení všech přítomných je příjezd člověka, který právě vjíždí na malém oslu do města. Přestože se tento triumfální vstup Ježíše Krista do Jeruzaléma odehrál už před více než dvěma tisíci lety, církev si ho po celém světě připomíná právě tuto neděli. Základ slavení je samozřejmě stejný, ale na řadě míst v naší zemi i v zahraničí se projevují nejrůznější tradice, liturgické zvyky a zvyklosti.
www.katyd.cz
Liturgie Květné neděle obsahuje především dvě speciální části – průvod s ratolestmi a pašije. Na řadě míst se pašije jen čtou a průvod je spíše symbolický, jinde se na oboje dlouho připravují. Například v hornickém městě Karviné mají průvody dlouhou tradici. „Shromažďujeme se u kostela sv. Marka, kde čteme evangelium a požehnáme ratolesti. Za zvuků hornické dechovky pak jdeme dlouhým průvodem centrem města k farnímu kostelu. Snad každý má v rukou kytici. Letos nejen obvyklých kočiček, protože teplé jaro přeje i dalším krásám přírody. Atmosféru průvodu dotváří zapůjčený oslík. Místo Pána Ježíše však střídavě veze děti, které se na tuto atrakci už dlouho těší,“ přibližuje karvinskou Pašijovou neděli její organizátor, pastorační asistent Tomáš Hejda. Velkolepé pojetí pašijí si zase připravila farnost v brněnských Tuřa-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Průvody na Květnou neděli mají svou tradici po celém světě. Nejdéle se konají v místě, kde se odehrál ten historicky první – na Olivetské hoře v Jeruzalémě. Ilustrační snímek ČTK
Tři dny v Římě s Janem Pavlem II. Ve Vatikánu byly zveřejněny bližší podrobnosti slavnosti beatifikace Jana Pavla II. (1. května) a jejího doprovodného programu ve dnech 30. dubna až 2. května. V sobotu 30. dubna začne ve 21 hodin na římském Circo Massimo vigilie, která bude rozdělena do dvou částí: vzpomínkové slavnosti a modlitby růžence světla. Na Jana Pavla II. během večera zavzpomínají někteří jeho blízcí spolupracovníci – například jeho osobní sekretář kardinál Stanislaw Dziwisz. Promluví také sestra Marie Simon-Pierre, jejíž zázračné uzdravení otevřelo cestu k beatifikaci zesnulého papeže. (Pokračování na str. 3)
Lidé se modlili za oběti tragédie u Smolenska nech. Místní věřící se nespokojili jen se čtenou či zpívanou formou, ale rozhodli se rovnou pro zdramatizování. „Pašijové hry se uskuteční přímo v průběhu nedělní liturgie v 10 hodin, kdy místo zpívaných pašijí budeme moci sledovat pašije hrané. Zveme všechny, kdo chtějí prožít něco netradičního a duchovně velmi
působivého,“ vzkazuje farář v Tuřanech P. Luboš Pavlů. Své představení pod názvem Pojďme všichni s Ježíšem Tuřanští provedou týž den ještě v 17 hodin v duchovním centru BrnoLesná. „Pravidelně se snažíme úvod do Velikonoc nějak oživit, tentokrát s obětavou pomocí přátel z Tuřan,“ říká spokojeně lesenský farář P. Pavel
Hověz. Pašijové hry ve velmi netradiční formě si letos připravili i v Olomouci. Proběhnou už v pátek 15. dubna večer jako součást arcidiecézního setkání mládeže ve studentském kostele Panny Marie Sněžné a budou mít podobu muzikálu. V sobotu ráno pak mladí lidé vyrazí pěšky na blízký Svatý Kopeček. (Pokračování na str. 2)
Češi vyrobili varhany pro čínskou katedrálu Čínské dívky s květinovými věnci na hlavě, papírové konfety vznášející se nad hlavami hostů, všudypřítomná radost. Taková kulisa doprovázela v únoru slavnostní předání varhan vyrobených v severomoravském Krnově věřícím v čínském Tianjinu. Pro křesťany v osmimilionovém Tianjinu to byla událost, na niž se jen tak nezapomíná. Poprvé od čínské kulturní revoluce, kdy bylo vše staré systematicky ničeno, se zdejší katedrálou sv. Josefa rozezvučely tóny varhan. Na tom by ještě nemuselo být nic zvláštního, kdyby jejich výrobce nepocházel z daleké České republiky. Díky více než dvacetiletým kontaktům s čínským trhem se tu krnovským varhanářům podařilo získat zakázku. A výsledek stojí za to. „Tyto varhany mají dvacet tzv. unitových řad s třemi klaviaturami. Ve varha-
Děvčata měla za úkol přidržet slavnostní stuhu. nách hraje 1 824 píšťal, z nichž největší měří přes 8 metrů a váží 180 kilogramů, zatímco nejmenší je dlouhá 18,5 centimetru a váží 7 gramů,“ říká
Snímek archiv MZV
ředitel krnovské firmy Přemysl Obšil, podle něhož je do varhan na výslovné přání zákazníka zabudována i zvonkohra. Aby varhaník mohl dobře sle-
dovat dění u oltáře, jsou součástí varhan navíc dvě kamery a monitor. Cesta takového kolosu, jakým jsou varhany, od výrobce k zákazníkovi přitom není snadná. Poté co se varhany vyrobí, musí se nejprve vyzkoušet, pak se rozmontují na jednotlivé části a takto se pošlou zákazníkovi – v tomto případě až do Číny. „Zde jsme je během dvou měsíců znovu sestavili a další měsíc pak ladili,“ vysvětluje Přemysl Obšil, který se raduje i z toho, že kromě tianjinských varhan zde namontovali Krnovští ještě jedny menší, a sice do katolického chrámu v centru Pekingu. Zpráva o tom, že tóny českých varhan znějí až v daleké Číně, potěšila i pražského arcibiskupa Dominika Duku. „Myslím, že tento projekt tamní církvi prospěje. Je to pro mě i důkaz, že křesťanství v Číně žije a stále nabírá na síle,“ uvedl pro KT český primas. JIŘÍ PRINZ
Bohoslužbu za oběti loňského leteckého neštěstí nedaleko ruského Smolenska, při němž zahynulo 96 čelných představitelů polského státu včetně prezidenta Lecha Kaczyńskeho, sloužil v neděli v kostele svatého Jiljí pražský arcibiskup Dominik Duka. Pro Dominika Duku měla vzpomínka na loňský 10. duben, kdy k neštěstí u Smolenska došlo, i svůj osobní rozměr, neboť právě tohoto dne byl uveden do úřadu pražského arcibiskupa. (čbk, pri)
Představitelé církve se sešli s muslimy Mimořádné setkání pražského arcibiskupa Dominikika Duky s velvyslanci islámských států zastoupených v České republice se uskutečnilo minulý týden na půdě indonéského velvyslanectví. Během schůzky, jíž se zúčastnil i apoštolský nuncius Diego Causero, pražský arcibiskup mimo jiné připomněl bolestivou zkušenost mnoha křesťanů s pronásledováním v řadě muslimských zemí. „Urážka víry způsobená islámu je také urážkou víry nás křesťanů. Opravdu naléhavě prosím, aby za takovéto projevy nebyli pronásledováni nevinní lidé, křesťané, kteří se těchto urážek nedopustili,“ řekl arcibiskup Duka. (čbk, pri)