41
Ročník XXII / Cena 11 Kč
4. – 10. 10. 2011 / 28. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Uvnitř listu: přílohy Doma, TV program a Bosí karmelitáni
A–D
A–B
BOSÍ KARMELITÁNI
DOMA: KŘEST DNES Jak prožívají křest dětí dnešní rodiny? V naprosté většině jako velkou slavnost, při níž se schází rodina i přátelé.
4–5
3 OBNOVENÁ TRADICE
Řád bosých karmelitánů před- stavuje sebe, svou spiritualitu a činnost své komunity v současné České republice.
Na svátek sv. Václava přímo v srdci katolické církve – v chrámu sv. Petra v Římě – sloužil kardinál Vlk mši svatou.
9
TÉMA: DRINSKÉ MUČEDNICE
SVATOVÁCLAVSKÁ POUŤ
V bosenském Sarajevu byly mi- Homilie arcibiskupa Graubne-
nulou sobotu blahoslaveny členky Kongregace Dcer Božské lásky, známé jako „drinské mučednice“.
ra ve Staré Boleslavi, projev prezidenta tamtéž a dojmy přímých i nepřímých účastníků.
Stará Boleslav oslavila knížete Václava Bohoslužbou pod širým nebem vyvrcholily minulou středu ve Staré Boleslavi oslavy svátku sv. Václava. Na místě zavraždění patrona české země však čekal poutníky ještě bohatší program: prohlídka vlaku připomínajícího blahoslaveného Jana Pavla II., koncerty duchovní hudby i tradiční ohňostroj.
www.katyd.cz
Na zaplněném Mariánském náměstí je cítit napětí. Tisíce poutníků, kteří sem přicestovali ze všech koutů České republiky, očekávají začátek mše svaté. Mezi lidmi lze spatřit farníky z pražských Kyjí, kteří se do Staré Boleslavi vydali pěšky, jsou tu představitelé armády i ústavní činitelé. V první řadě pod pódiem sedí též prezident republiky Václav Klaus, který přijel navzdory tomu, že ho sužuje angína. Hlavním celebrantem mše svaté je český primas Dominik Duka. Kázání se však ujímá olomoucký arcibiskup Jan Graubner a ve své homilii varuje před sebezahleděností moderního člověka, která ho vzdaluje od Boha a ničí mezilidské vztahy: „Dnešní člověk, a křesťany nevyjímám, je často tak zaujatý sebou, že myslí jen na svá práva a na své uplatnění,“ říká olomoucké arcibiskup a jako protipól k tomuto egocentrismu vyzdvihuje knížete Václava. „Svatý Václav je povzbuzením pro všechny, kteří nežijí pro sebe, ale pro druhé, kteří sice nejsou v současnosti docenění, ba jsou i znevýhodnění či zneuznaní, ale kterým bude po staletích národ děkovat. Díky nim přežije své krize, díky nim a jejich ochotě nežít pro sebe.“ PREZIDENT POUTNÍKŮM: BRAŇTE SVÉ HODNOTY! Na závěr bohoslužby přistupuje k řečnickému pultu prezident Václav
Lebku přemyslovského knížete mohli zájemci během svatováclavských oslav uctít v bazilice svatého Václava (v pozadí). Odtud byla slavnostně přenesena na bohuslužbu na Mariánském náměstí. Snímek Kamil Voděra Klaus. V davu to zašumí. Každý je zvědavý, co naléhavého má na srdci, když dává přednost návštěvě Staré Boleslavi před léčbou své nemoci. „Při pohledu kolem sebe vidíme, že ‚pokrokáři‘ všeho druhu vedou soustavný a stále nezakrytější útok na naše tradiční společenské hodnoty a ctnosti,“ říká prezident a pokračuje: „Vše tradiční a konzervativní je vydáváno za zastaralé a nemoderní, je zesměšňováno a je vylučováno ze společenského dialogu.“ Staroboleslavským náměstím se rozléhá potlesk. Je zjevné, že značná část poutníků dává prezidentovi za pravdu. Ten se po chvíli obrací přímo k nim
a připomíná, že by hlas církve měl být více slyšet. Za příklad všem přitom dává současného papeže: „Vím, že je Benedikt XVI. za mnohé své tolik potřebné konzervativní postoje terčem nevybíravých útoků. Doba, kterou žijeme, však má tolik nebezpečných rysů, že nechat ve veřejném prostoru dominovat jen oportunistické modernisty se nakonec vymstí všem.“ „Konečně to někdo řekl,“ ulevuje si kdosi v davu. Poutníci odměňují prezidentův projev potleskem. Až o několik dní později se ukáže, že radost z jeho slov nepociťují v církvi všichni. Například podle teologa
P. Tomáše Halíka Václav Klaus pouze zneužil náboženskou slavnost ke svým cílům. Biskupy pak varoval, aby nepropadli reminiscencím na „jednotu trůnu a oltáře“ z dob Rakouska-Uherska. Ti jeho obavu ústy mluvčí ČBK Moniky Vývodové odmítli. Projev Václava Klause podle nich zcela jasně zapadl do kontextu celých oslav. (Vyjádření P. Tomáše Halíka a ČBK lze nalézt na www. halik.cz a tisk.cirkev.cz). VZÁCNÝ DAR PRO PRIMASE I PREZIDENTA Ve Staré Boleslavi obdrželi Václav Klaus a pražský arcibiskup Dominik
Oslava svátku hlavního zemského patrona byla v ostravském chrámu sv. Václava spojena se znovuuvedením do provozu nově restaurovaných varhan. Během poutní mše svaté požehnal varhany ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Značně poškozený barokní nástroj, který v minulosti sloužil farníkům z Vlkovic u Fulneku, se restaurátorům podařilo opravit po dvou letech usilovné práce. Do olomoucké katedrály přilákala zájemce vedle oslav svátku sv. Václava, respektive společné modlitby za národ v předvečer oslav světce, ještě jedna událost: do katedrály byly přeneseny ostatky blahoslaveného Jana Pavla II. Jde o kousek látky z oděvu, který je potřísněný několika kapkami jeho krve. „Bůh učinil zázraky, aby potvrdil cestu Jana Pavla II. a ukázal, že svatí nejsou jen lidé dávných staletí. Na nás teď je, abychom využili toho, že jsme se osobně potkali se světcem, a žili podle jeho příkladu,“ uvedl při této příležitosti olomoucký arcibiskup Jan Graubner. (red)
Duka po bohoslužbě od pořadatelů vzácný exemplář Bible se 105 ilustracemi španělského malíře Salvadora Dalího. Jde o největší u nás po válce zhotovenou knihu, která váží úctyhodných 12 kilogramů. Kožené desky zdobí odlitek podpisu Salvadora Dalího, který je pozlacen dvoumikronovou vrstvou zlata. Podpis je dozdoben čtyřmi drahými kameny. „Krásný dárek, krásná bohoslužba, krásné počasí. Letos se slavnosti opravdu vydařily,“ glosuje pravidelný účastník svatováclavských oslav Dalibor Žižka. JIŘÍ PRINZ (Svatováclavské pouti je věnována také strana 9)
Vychází nová kniha o svatovítské katedrále Malou oslavu „narozenin“ zažila v předvečer svátku sv. Václava pražská svatovítská katedrála. Za úvodního zvuku fanfár a závěrečného zpěvu Svatováclavského chorálu zde byla 27. října slavnostně uvedena do světa nová kniha o této katedrále, jež byla v minulých letech spíše předmětem sporů. Výjimečnost chvíle podtrhla i přítomnost vzácného relikviáře sv. Václava ze svatovítského pokladu. Tato tzv. herma, která se na veřejnosti objevila poprvé od velké svatováclavské
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
OSLAVY NA MORAVĚ A VE SLEZSKU
výstavy před dvěma lety, jako pomyslná dobrá sudička symbolicky bděla nad novou publikací o svatovítském chrámu, která vzešla z pera historiků Jiřího Kuthana a Jana Royta. O změně klimatu rok po podepsání dohody mezi státem a církví ve věci společné péče o katedrálu svědčila už úvodní slova profesora Petra Piťhy, že se tu „dnes v naprosté shodě sešli představitelé státu, církve a vědy“. Tyto světy podle něj zároveň symbolizují hodnoty bezpodmínečně nutné pro život každé společnosti. „Jsou to občanská
zodpovědnost, mravnost a rozum. Pokud chybí kterýkoliv z nich, dílo nemůže uspět,“ zdůraznil P. Piťha a připoměl, že právě svatovítská katedrála vznikla skvělou spoluprací císaře Karla IV., arcibiskupa Arnošta z Pardubic a architektů Petra Parléře a Matyáše z Arrasu. Slavnostní prezentaci nové knihy měl být přítomen i prezident Václav Klaus, který ale kvůli angíně ulehl, a do katedrály tedy zaslal po svém kancléři svoji zdravici. „Jsem rád, že si jsou český stát a římskokatolická církev dobře vědomy výjimečného
postavení katedrály a společenými silami se ji snaží chránit a udržovat po stránce památkové a současně pracují na jejím dalším zakotvení jako duchovního centra důležitého pro náš národ,“ vzkazoval prezident. Jeho slova potvrdil i přítomný pražský arcibiskup Dominik Duka: „Tato kniha je svědectvím, že po více než roce od podepsání oné dohody můžeme říci ‚naše katedrála‘.“ Ostatně oba napsali do knihy svoji předmluvu. Na závěr pak arcibiskup popřál: „Ať Boží požehnání provází nejen tuto významnou a krásnou knihu
o jedinečné katedrále, ale ať také sama katedrála vypovídá o jedinečné zemi ve středu Evropy.“ POSVÁTNÝ STŘEDOBOD ZEMĚ Byl to právě pražský arcibiskup, kdo byl iniciátorem nové knihy o svatovítském chrámu, jak prozradil jeden z autorů Jiří Kuthan: „Pan arcibiskup vyjádřil nám oběma své přání, že by byl rád, kdybychom takovouto knihu napsali. Své přání vyslovil docela naléhavě, a tak jsme ho nemohli nevyplnit,“ přiznává. (Pokračování na str. 8)