49
Ročník XXII / Cena 11 Kč
29. 11. – 5. 12. 2011 / 2. NEDĚLE ADVENTNÍ
Uvnitř listu: přílohy Arcidiecézní charity Praha, Doma a TV program
4–5
3
A–B
ZÁZRAČNÝ OPASEK?
DOMA: ADVENT A DĚTI
Jak dětem vysvětlit, co je adventní doba? Jak si s nimi uplést adventní věnec. A jak děti v adventu příjemně a užitečně zaměstnat.
Na 400 tisíc Moskvanů dokázalo stát v průběhu minulého týdne až 24 hodin ve frontě, aby uctilo jednu nepatrnou relikvii.
8
TÉMA: UZDRAVOVÁNÍ KOŘENŮ
O uzdravování rodových kořenů se mluví ve světě už delší dobu, ale do Česka vstoupil tento fenomén až v posledních letech.
12 HOVORY S ARCIBISKUPEM
Právě vydaný knižní rozhovor s arcibiskupem Dominikem Dukou ukazuje, že přemítání o dějinách může být inspirující i vzrušující.
CESTA K OLTÁŘI
Cesta P. Josefa Xavera Kobzy ke kněžství byla svízelná a trvala dlouhých třicet let. Více o ní prozrazuje v rozhovoru pro KT.
Katakomby dostaly druhou šanci
Apoštolský nuncius arcibiskup Giuseppe Leanza při prohlídce klatovských katakomb. Snímek autor Jako pohádka šťastně končí příběh klatovských katakomb. Jedna z nejvýznamnějších památek plzeňské diecéze a evropský unikát – katakomby se zhruba 40 mumifikovanými těly, která leží pod jezuitským kostelem v centru města – málem přišly vniveč. Město a farnost se totiž nemohly dohodnout, kdo by se měl o renovaci katakomb postarat. Nakonec ale našly společnou řeč, minulou sobotu tak mohl plzeňský biskup František Radkovský spolu se svým řezenským protějškem biskupem Gerhardem Müllerem a apoštolským nunciem arcibiskupem Giuseppem Leanzou nově otevřené katakomby slavnostně požehnat.
www.katyd.cz
První novodobé opravy jezuitského kostela proběhly už ve 30. letech
MĚSTO A FARNOST SE DOHODLY Před zhruba dvaceti lety si farnost a město uvědomily potřebu rekonstrukce celých katakomb a záchranu mumií, které zásahy ve 30. letech „přežily“. Přestože vše zdaleka nebylo v ideálním stavu, proudily do katakomb davy turistů. „Bylo však velmi obtížné domluvit se, kdo by měl v čele obnovy stát a kdo ji zaštítí,“ uvedl současný starosta Klatov Rudolf Salvetr. Po dlouhých a nikam nevedoucích jednáních se nakonec našlo
Klášter v Teplé má po 18 letech opata „Mám radost a zároveň cítím velkou odpovědnost za klášter, za bratry. Modlím se, abych dokázal pokračovat v tom dobrém, co zde bylo započato, aby Pán Bůh poslal nový dorost, aby se klášter zalidnil,“ řekl před do posledního místa zaplněným kostelem kláštera premonstrátů v Teplé P. Filip Zdeněk Lobkowicz, když přebíral v sobotu 26. listopadu z rukou svého rodného bratra, ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze, opatskou benedikci. P. Filip Zdeněk Lobkowicz byl zvolen v pořadí 53. opatem kanonie premonstrátů v Teplé 8. října, a klášter tak získal po osmnácti le-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
20. století. Bohužel pro katakomby byly smrtící, protože dělníci při nich zasypali stavebním odpadem větrací šachty a kanály, které stoupaly zdivem pilířů až po střechu. Tím se ve sklepení zcela změnilo prostředí a převážná část z původních 200 mumií se rozpadla.
několik aktivních lidí, kteří založili občanské sdružení a s jeho pomocí se pak farnost a zastupitelstvo města dohodly na společném projektu. Na opravu se podařilo získat evropskou dotaci a za necelý rok byl celý prostor i s mumiemi zrenovován. Vznikla dokonce nová část s expozicí o historii jezuitského řádu, města i samotných katakomb. Renovaci podporovalo též plzeňské biskupství, tudíž na slavnostním otevření nemohl chybět biskup František Radkovský. „Tohle území bylo dříve součástí řezenské diecéze, a tak nám přišlo vhodné, aby u slavnostního otevření byl i náš soused, s nímž velmi dobře spolupracujeme,“ vysvětlil biskup Radkovský důvod pozvání řezenského biskupa. Dorazil i nuncius Giuseppe Leanza, pro něhož to byla jedna z prvních akcí u nás. „Tváří v tvář tělesným pozůstatkům, které tu jsou okolo nás, bychom si měli uvědomit, že v našich chladných rukou zůstane po smrti jen to, co jsme rozdali,“ řekl biskup Radkovský během žehnání celých prostor. Katakomby vznikly jako součást kostela v letech 1656–1676. Staly se pohřebištěm jezuitů a dobrodinců řádu z řad místní šlechty, vojska a měšťanů. Těla položená na hoblinách v dubových rakvích byla obložena chmelem. Působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů došlo k jejich postupnému vysušení – k mumifikaci – tak, že dnes váží 8 až 10 kg. Díky ventilací zajištěné relativně stále vlhkosti a teplotě zůstala těla po staletí prakticky nedotčena. TOMÁŠ KUTIL
tech administrátorské správy opět duchovního otce. PRÁCE JAKO NA KLÁŠTEŘE „Vidím, co všechno je třeba v klášteře udělat, co všechno bude muset bratr zvládnout, a držím mu palce. Být opatem, to neznamená jen nosit mitru, berlu a prsten, je to především práce a zodpovědnost. Bratr bude potřebovat silnou duchovní podporu a já věřím, že Bůh ho posílí. Stejně jako přímluva blahoslaveného Hroznaty, zakladatele tohoto kláštera,“ pronesl biskup Lobkowicz při obřadu a dodal: „V dnešní události vidím plody křesťanské výchovy, kterou jsme s bratrem a všemi sourozenci dostali v rodině. Tatínek a maminka mají
teď určitě v nebi radost, stejně jako celá naše rodina, která je tu dnes pohromadě.“ Novému opatovi přišly popřát hodně Božího požehnání do nové služby a poděkovat za tu minulou stovky lidí. „Požehnání a vaše modlitby jsou důležité, aby člověk dokázal dělat, co je potřeba,“ vyjádřil přítomným vděčnost za podporu nový tepelský opat. „Nejde jen o obnovu budov a hospodářství, činnost kláštera spočívá samozřejmě v hodnotách duchovních. Na druhé straně, pokud by se nám vrátil bývalý majetek, vybudovaný našimi předchůdci, jsme připraveni se jeho správy zodpovědně ujmout,“ ujistil opat Lobkowicz. ALENA OUŘEDNÍKOVÁ
Součástí výstavy je i obraz „Sv. Anežka odkládá královský šat“.
Repro KT
Anežský rok vrcholí výstavou Ti, kdo uvažují o předvánoční návštěvě Prahy, mají po minulém pátku o důvod víc do stověžaté matičky měst zavítat. 25. listopadu byla totiž v pražském Anežském klášteře otevřena unikátní výstava přibližující život a odkaz jedné z nejvýznamnějších českých světic – Anežky Přemyslovny. A komu to do Vánoc nevyjde, nemusí věšet hlavu: expozici s názvem Svatá Anežka – princezna a řeholnice může navštívit až do 25. března 2012. Výjimečnost událost podtrhuje i fakt, že Praha se dočkala výstavy o Anežce Přemyslovně po dlouhých osmdesáti letech! Oproti výstavě z roku 1932 je ale ta dnešní mnohem obsáhlejší a jsou na ní k vidění věci, o nichž se tehdy organizátorům ani nesnilo. Předně probíhá v Anežském klášteře, který je sám o sobě hlavním exponátem celé výstavy. Na ní je pak k vidění na 300 kusů vzácných exponátů z oboru malířství, sochařství, architektonické plastiky, uměleckého řemesla, archeologie aj., které takto pohromadě ve svém životě už jen tak neuvidíte. „Hlavní podnět k výstavě vzešel od pražského arcibiskupa Dominika Duky, který se snaží dnešnímu českému člověku přiblížit slavné postavy naší historie,“ říká P. Vladimír Kelnar, jeden z autorů expozice. Anežka je tak návštěvníkům představena jednak jako královská dcera, kterou žádá o ruku sám císař, a jednak jako řeholnice a zakladatel-
ka kláštera, která celý svůj život dala do služeb potřebným. „Je zde také zachycen celý příběh Anežčina kultu ve výtvarném umění,“ upozorňuje kunsthistorik Jan Royt na nejvýznamnější exponáty spojené s anežskou úctou. „Jako vůbec nejstarší památka, kde je Anežka určitě zobrazena, je známý Brevíř křižovnického velmistra Lva z roku 1356, kde je prezentována jako zakladatelka řádu křižovníků s červenou hvězdou.“ Dále Royt poukazuje na tzv. Archu Puchnerovu – oltář zhotovený roku 1482 na objednávku řádového velmistra Mikuláše Puchnera, který tvoří unikátní středobod celé výstavy. I zde je Anežka zobrazena v zakládací scéně, kdy křižovnickému velmistru předává špitální kostel. Jan Royt současně zmiňuje jedno překvapivé zjištění. Součástí oltáře je i všeobecně známý obraz sv. Anežky ošetřující nemocného. (Pokračování na str. 8)