04
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
24. – 30. 1. 2012 / 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Uvnitř listu: přílohy Perspektivy a TV program
4–5
3
I PERSPEKTIVY: POLITIKA HODNOT
ZMĚNY NA KUBĚ? Stovky amerických katolíků z Floridy se chystají navštívit Kubu v době letošní papežovy cesty na tento ostrov nesvobody.
Čím se má vyznačovat křesťan-
ská politika? Třeba tím, že má do dnes stále více odosobněné politické agendy navracet hodnoty.
8
TÉMA: BOŽENA NĚMCOVÁ Od její smrti uplynulo 150 let. Svým dílem zásadně změnila českou literaturu. KT se vypravil po jejích stopách až do Ratibořic.
FILM POUPATA Nový český film Poupata získal záhy ocenění od filmových kritiků. Hrdiny snímku jsou lidé ze sociálně slabší vrstvy.
Vatikán prokázal Havlovi poslední poctu Přesně 30 dní po smrti Václava Havla prokázal Vatikán zesnulému českému exprezidentovi významnou poctu. Jeden z nejvýše postavených kardinálů – děkan kardinálského sboru Angelo Sodano – za něj sloužil ve svatopetrském chrámu v pátek 20. ledna zádušní mši. Bohoslužbu spolu s kardinálem Sodanem u oltáře sv. Václava koncelebrovali i rektor koleje Nepomucenum Mons. Jan Mráz a první apoštolský nuncius v České republice kardinál Giovanni Coppa. Kardinál Sodano při ní zavzpomínal na svá osobní setkání s Václavem Havlem, ať již v České republice při návštěvách bývalého papeže Jana Pavla II. nebo při Havlově návštěvě Vatikánu. Pronesl také jednu větu česky, když připomněl výrok českého dramatika, disidenta a politika o tom, že dějiny českého národa jsou pevně spojeny s křesťanstvím. „Velmi mile na mě zapůsobilo, že pan kardinál Sodano byl během kázání velmi osobní. Bylo cítit, že měl k Václavu Havlovi skutečně osobní vztah,“ prozradil KT Mons. Jan Mráz. To, že bohoslužbu sloužil právě Sodano, je podle Mráze pocta jak exprezidentovi, tak celé České republice – a dokládádá to podle něj vážnost, kterou Vatikán naší zemi přikládá. Také atmosféra před bohoslužbou i během ní byla podle rektora Nepomucena velmi příjemná: „Kardinál Sodano se s námi v sakristii srdečně zdravil a ještě před bohoslužbou nám říkal, jak skvělého prezidenta jsme měli.“ Podle P. Martina Davídka, který je na studiích v Římě a při páteční mši spolu s dalšími deseti českými kněžími také koncelebroval, je v Itálii běžným zvykem sloužit zádušní mši
www.katyd.cz Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vzpomínkové shromáždění vzniklo pod názvem „Židé a křesťané společně“ jako reakce na chystaný pochod neonacistů centrem Plzně před pěti lety. Tehdy přišly spontánně vyjádřit svůj kategorický nesouhlas stovky Plzeňanů. Shromáždění letos zahájil předseda Federace židovských obcí Jiří Daníček, který zdůraznil, že se strašnou minulostí, jakou právě holokaust představuje, se můžeme vypořádat jedině tak, že se ve svém vlastním životě, v rodinách i společnosti pokusíme přerušit řetěz odplaty a násilí. „Důležité je, že tady stojíme jeden vedle druhého společně,“ řekl Daníček.
FRANTIŠEK MIKLOŠKO Slovenský politik a bývalý disident reflektuje svůj život i svou roli v procesu blahořečení židovských konvertitů Munkových.
Císař Rudolf II. přitahuje i 400 let po smrti Podivínský, nerozhodný, náladový, ale také uměnímilovný, umírněný a nábožensky tolerantní. Tak by se dal několika slovy charakterizovat český král a císař Rudolf II. Habsburský, od jehož úmrtí uplynulo 20. ledna 400 let. Osobnost císaře, jemuž se podařilo vytvořit z Prahy evropskou metropoli, připomnělo i requiem, které ve svatovítské katedrále sloužil v předvečer výročí císařovy smrti pražský arcibiskup Dominik Duka. Ten se k významu habsburského panovníka vyjádřil i ve svém pravidelném zamyšlení na vlnách Českého rozhlasu, kdy jako trvale platný odkaz Rudolfovy vlády vyzdvihl císařovo úsilí o náboženskou toleranci. „Rudolfův majestát z roku 1609 je popřením zásady ‚čí vláda, toho náboženství‘,“ uvedl arcibiskup Duka a připomněl, že to bylo právě opuštění principu náboženské svobody obsaženého v Majestátu, které evropské národy dovedlo až na bojiště třicetileté války.
Kardinál Angelo Sodano se před zádušní bohoslužbou za exprezidenta Václava Havla zdraví s rektorem koleje Nepomucenum Janem Mrázem a velvyslancem ČR ve Vatikánu Pavlem Vošalíkem. Snímek Michal Klement 30 dní po úmrtí. „Kvůli teplému podnebí by bylo velmi obtížné uchovávat zemřelé delší dobu, proto je pohřeb zpravidla do tří dnů od úmrtí. Zádušní mše se koná až o měsíc pozdě-
ji,“ vysvětlil P. Davídek. Díky tomu mají zádušní mše většinou velmi slavnostní charakter, protože je čas svolat i vzdálené příbuzenstvo a vše důkladně připravit. TOMÁŠ KUTIL
Židé i křesťané se shodli: nezapomínejme! „Zapomenout na zločiny minulosti znamená riskovat, že se stanou znovu.“ S touto myšlenkou se na pět set občanů bez rozdílu vyznání sešlo v neděli 22. ledna v plzeňské Velké synagoze, aby si pietně připomněli 70. výročí tří transportů plzeňských Židů. Při nich bylo v lednu 1942 do terezínského ghetta a následně do dalších nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů deportováno kolem dvou a půl tisíce lidí, z nichž se po válce vrátila jen necelá desetina.
12
„V transportech byli staří lidé, ženy i děti. Těžko si představit, co cítila nejstarší devadesátiletá paní, stejně jako pocity matky nejmladšího dítěte v transportu,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová s tím, že ji velmi mile překvapily
Biskup František Radkovský v plzeňské synagoze. Snímek autorka
pozitivní ohlasy dnešních mladých lidí na vzdělávací projekt pro základní a střední školy, který nabízí podněty k zamyšlení, co z období holokaustu máme vyvodit pro naši současnost. Poté, co bylo zapáleno šest svící na sedmiramenném svícnu menóře – nejen za plzeňské Židy, ale za celých šest milionů nacisty zavražděných Židů – vystoupil plzeňský biskup František Radkovský, který se těchto pietních shromáždění účastní od samého počátku. „Nebuďme lhostejní ke zlu a začněme každý sám u sebe. Nedovolme, abychom shlíželi přezíravě, se zlým či těžkým srdcem na někoho, kdo je jiný – ať už náboženstvím, etnikem či politickým přesvědčením. Všichni jsme děti jednoho Otce, proto se snažme milovat se navzájem,“ vyzval biskup Radkovský k toleranci. Velmi emotivní vyprávění Ruth Hálové, která se narodila roku 1926 v česko-německé židovské rodině, přiblížilo její životní příběh záchrany v předposledním vlaku sira Nicholase Wintona, s nímž je dodnes v kontaktu. Závěrečnou modlitbu za duše zavražděných a modlitbu kadiš pronesl zemský rabín Karol Efraim Sidon. ALENA OUŘEDNÍKOVÁ
MECENÁŠ UMĚNÍ A VĚDY Majestát o náboženské svobodě, kterým císař Rudolf předběhl o několik generací svou dobu, však není zdaleka jediným světlým bodem jeho vlády. Uměnímilovnému císaři se podařilo v Praze shromáždit umělecké poklady nevyčíslitelné hodnoty a stejný zájem jako o umění projevoval i o tehdejší vědu. Do Prahy však za císařem nepřicházeli pouze přední učenci své doby, jako například Tycho Brahe či Johannes Kepler, ale i řada šarlatánů zabývajících se alchymií či astrologií. Sám císař byl jejich štědrým donátorem, což mu ostatně dodnes mnozí nemohou zapomenout. Přestože pocházejí nařčení, že se císař věnuje magii, už z doby jeho života, nejsou úplně spravedlivá. „V tehdejší době nebyla ještě astrologie dostatečně oddělena od astronomie, takže i takoví vědci jako Tycho Brahe či Johannes Kepler se astrologií zcela vážně zabývali,“ vysvětluje ve svých publikacích astrofyzik Jiří Grygar. NESCHOPNÝ PANOVNÍK, NEBO MÍROTVŮRCE? A jak hodnotí císaře Rudolfa dnešní odborníci? „Jestliže historie hodnotí Rudolfa II. jako chabého politika, špatného vojáka a váhavého vládce neochotného řešit problémy světa, pak zapomíná, že po celých 35 let vlády udržel v Evropě mír. Byl schopen uhájit trvale ohroženou východní hranici říše před agresivitou osmanských Turků, zatímco jeho vládu v říši podlamovaly neustálé sváry stran rozpolceného křesťanství,“ říká Milan Novák – správce zámku v Brandýse nad Labem, který patřil k císařovým nejoblíbenějším výletním místům – a dodává: „Raději stavěl, než bořil, byl člověkem hlubokomyslným se smyslem pro krásu a také jeho odkaz je povahy především kulturní. Rád bych proto o posledním dubnovém víkendu pozval všechny jeho obdivovatele k nám do Brandýsa, kdy si jeho památku připomeneme během Rudolfínských slavností.“ JIŘÍ PRINZ K tématu též komentář na str. 2.