06
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
7. – 13. 2. 2012 / 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Uvnitř listu: přílohy Nemocnice pod Petřínem, Perspektivy a TV program
I, IV PERSPEKTIVY: VÍRA A EKOLOGIE
Jaká je úloha křesťanů v ochraně životního prostředí? A měli by katolíci usednout za jeden stůl s dnešními ekology?
4–5
3 KRÁLOVNINO JUBILEUM Vedle letních OH zažije letos Londýn ještě jednu velkolepou akci – oslavy diamantového jubilea panování královny Alžběty II.
8
TÉMA: ŽENY V CÍRKVI Mají ženy v církvi dostatečné slovo? Na jakých postech se s nimi můžeme potkat a jak své místo v církvi vidí ony samy?
9 ZÁZRAK V BRNĚ
KT V RUMBURKU Rumburk leží v současném neklidném Šluknovsku. Jak zdejší rostoucí sociální napětí vnímají místní salesiáni?
Brněnské Národní divadlo uvá- dí na svých prknech hru s motivem mariánské legendy o zázračné záchraně města před Švédy.
Velkofilm o věrozvěstech Kulturní událostí prvního řádu má být připravovaný historický velkofilm o životě svatých Cyrila a Metoděje. Režisér filmu Petr Nikolaev chce své dílo uvést do kin příští rok při příležitosti 1 150. výročí příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu. Film, v němž se ze známých herců objeví například Roman Zach, se má natáčet nejen v Česku, ale také na Slovensku, v Řecku a Itálii. O náročnosti celého projektu svědčí i náklady na jeho pořízení – realizační tým je odhaduje na 56 milionů korun. Financování má být zajištěno jak ze státních grantů, tak i od soukromých firem. Tvůrci jednají také s Českou televizí. Film o slovanských věrozvěstech doplní realizační tým kolem Petra Nikolaeva ještě pětidílným seriálem s prvky dokumentu a dramatu. „Toto téma mě lákalo již dlouho. Cyrila a Metoděje nevidím pouze jako historické postavy. Podle mě bychom dnes byli bez jejich přičinění z kulturního hlediska někde úplně jinde, než jsme. Už se těším, jak na jaře padne první klapka,“ vysvětluje své motivy pro volbu cyrilometodějského tématu režisér Nikolaev. „Příběh Cyrila a Metoděje nebyl u nás dosud důstojně filmově zpracován, přestože jim vděčíme za mnohé. Jejich misie ovlivnila rozvoj křesťanství, kultury a vzdělanosti všech slovanských národů a položila základy české státnosti,“ vítá záměr režiséra Nikolaeva, jenž je široké veřejnosti znám především jako tvůrce velkofilmu Lidice, pražský arcibiskup
Dominik Duka. Právě katolická církev je také společně s pravoslavnou církví a Akademií věd ČR hlavním patronem díla. „Cyrilometodějský odkaz je téma, které vnímáme velmi intenzivně, a jsme rádi, že se můžeme na filmovém zpracování aktivně podílet,“ říká k tomu vladyka Kryštof, metropolita pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. FILM BUDE HISTORICKY VĚROHODNÝ Podle záměru tvůrců má film, zasazený do 9. století, vylíčit co nejvěrohodněji počátky šíření křesťanství v našich zemích. Ambicí scenáristů Osčatky, Hudského a Vaice je však vylíčit celý život obou bratrů, a tak se divák seznámí jak s jejich osudy v Cařihradě, tak i s prvními misijními cestami do Arábie a k Chazarům. Těžiště filmu je ovšem zasazeno do prostředí Velké Moravy, kde se oba věrozvěsti utkají jak s dobovým pohanstvím, tak i s nepřáteli slovanské liturgie, kterou se tu snaží zavést. „Film chce být co nejvíce autentický, aby tak vyvrátil mýty, které jsou s tématem cyrilometodějské mise spojeny. Tím největším mýtem přitom zůstává dosti rozšířená představa, že cyrilometodějská mise probíhala proti zájmům papeže, což není pravda,“ říká historik Jaroslav Šebek, který filmařům pomáhá jako odborný poradce. „Účastníme se porad nad scénářem, který máme možnost připomínkovat, a s režisérem jsme již domluveni, že se budeme moci účastnit i natáčení,“ vysvětluje Jaroslav Šebek. Podle jeho slov se kromě něho odborných porad účastní například i profesor Petr Piťha či přední světový odborník na byzantologii Vladimír Vavřínek z Akademie věd. JIŘÍ PRINZ
www.katyd.cz
Sněmovna jedná o vyrovnání
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
„Přerušuji program schůze do úterý a přeji vám pěkný víkend.“ – Těmito slovy ukončila v pátek odpoledne místopředsedkyně Sněmovny Vlasta Parkanová projednávání zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Mnohahodinová debata byla chvílemi velmi emotivní. Po schválení vládou se návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi posunul do Poslanecké sněmovny. Zde musí projít třemi čteními a pokud ho poslanci schválí, může pokračovat do Senátu. Zatím ale neprošel ani do druhého čtení, poslanci se v pátek totiž k hlasování nedostali. ČSSD se nejprve neúspěšně pokusila odložit projednávání zákona do dubna, komunisté poté zpochybnili oprávněnost nároku církví. Miroslav Grebeníček pak dokonce obvinil církev z majetkuchtivosti a vyzval ji k pokání. Při svém vystoupení se odvolával na projevy kardinála Tomáška a arcibiskupa Dominika Duky. „Kde bere tento člověk odvahu hovořit o pokání, když sám ho není schopen,“ reagoval na jeho vystoupení poslanec Jan Husák. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová k tomu podotkla, že
by jí nevadilo Grebeníčkovo citování církevních osobností, kdyby dodal, jak právě je komunisté pronásledovali. Poslanci sociální demokracie během diskuse navrhovali vydání pouze nemovitého majetku bez finanční kompenzace, který by navíc spravoval veřejný fond a z jeho výnosu by církve hradily svůj provoz. Tato varianta by ale shodila ze stolu dohodu, která je mezi státem a církvemi již uzavřená, a veškerá jednání by tak musela začít znovu. Pro vládní koalici je proto nepřijatelná a dál bude prosazovat původní návrh. „Předpokládám, že v úterý už bychom měli o návrhu v prvním čtení hlasovat a posunout ho do výborů,“ řekl KT Marek Benda, zpravodaj pro tento zákon. Výbory budou mít podle něj zřejmě standardní dobu 60 dnů pro své připomínky, v květnu či v červnu by se proto měl návrh znovu vrátit do pléna Sněmovny. Pak už by měli poslanci podle Bendy zákon schválit a poslat jej do Senátu. „Lze očekávat, že Senát nám ho vrátí, takže budeme muset hlasovat znovu, ale i tak předpokládám, že do konce letních prázdnin by měl být definitivně schválen,“ uzavírá Marek Benda. TOMÁŠ KUTIL
Itálii zasáhlo o víkendu husté sněžení a pod sněhovou nadílkou se ocitlo i svatopetrské náměstí. Pro „Věčné město“ je to velmi neobvyklé, podobné sněžení nepamatují přes 20 let. Někteří turisté proto jezdili mezi antickými památkami na běžkách, řada lidí se ale ocitla bez proudu či se nemohla dostat z domu, protože italské úřady nejsou na podobné situace vybaveny. Sníh si naopak užívala skupina řeholnic, na svatopetrském náměstí zdobila sněhuláka. Snímek ČTK
Jak vyzrát na zimu v kostele? Nezvykle mrazivé počasí sužuje už řadu dní Českou republiku. V silném mrazu, který již v Česku připravil o život bezmála dvacet lidí, zůstává každý raději doma, než by riskoval zdraví pobytem na promrzlých ulicích. Jak se v takovém počasí připravit na bohoslužbu, abychom si z ní vedle duchovního prožitku nepřinesli i nepříjemné onemocnění? A neškodí nízké teploty také samotným kostelům? Ačkoli jsou dnes mnohé kostely vytápěné, rozhodně bychom se na cestu do kostela měli pořádně obléknout. Ve chvíli, kdy teploty dosahují i během dne dvouciferných čísel pod nulou, nejsou totiž dýchací potíže, či dokonce omrzliny žádným planým strašákem. A během čtyřicetiminutové bohoslužby můžeme prochladnout i v kostele. „Rozhodně by naše oblečení mělo být tvořeno z více vrstev než z jedné. I ponožky je lepší si vzít raději dvoje, než riskovat zdraví. Rukavice, šála a dobrá obuv by měly být samozřejmostí,“ říká zdravotní a řeholní sestra Damiána Čápová z Charity Olomouc, podle níž je rovněž vhodné zahřát se půl hodiny před začátkem bohoslužby čajem. „Horký čaj je dobrý i po návratu
z kostela. V něm by se zvláště staří lidé neměli zdržovat zbytečně dlouho,“ upozorňuje dále sestra Damiána. S tím souhlasí i teolog P. Mariusz Kuźniar, podle něhož je v takových případech dokonce možné, aby staří a nemocní lidé využili televize, rozhlasu či internetu a bohoslužbu raději absolvovali doma. „I kanonické právo počítá se závažnými důvody, které věřícím umožňují nebýt fyzicky přítomen v kostele na bohoslužbě, ale zúčastnit se jí z domova, třeba prostřednictvím televizní obrazovky. Týká se to zvláště starých, nemocných lidí, jimž by se v současném mrazivém počasí mohlo přitížit,“ vysvětluje P. Kuźniar. Možností, jak prožít aktivně bohoslužbu prostřednictvím médií, mají přitom věřící dostatek. Přenosy z bohoslužeb zajišťuje například Český rozhlas 2, Rádio Proglas či TV Noe. Ani internetové vysílání už není doménou významných poutních míst, jako je například Svatý Hostýn, ale bohoslužbu prostřednictvím internetu dnes věřícím zprostředkovávají už i menší farnosti, které tak seniorům umožňují prožít nedělní mši na dálku se svým společenstvím. (Pokračování na str. 2)