12
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
20. – 26. 3. 2012 / 5. NEDĚLE POSTNÍ
Uvnitř listu: přílohy Modlitby za nejmenší, Perspektivy a TV program
4–5
IV PERSPEKTIVY: POD TLAKEM STB Biskup Josef Hlouch zemřel před čtyřiceti lety na srdeční selhání po prudké výměně názorů s tehdejším církevním tajemníkem.
8
TÉMA: KDYŽ DUŠE STŮNĚ Žijí mezi námi, aniž si jejich nemoci všimneme, anebo nás naopak zneklidňují. Už proto bychom o nich měli vědět více.
9
JIŘÍ MÁDL Jednu z hlavních rolí v novém filmu Bohdana Slámy „Čtyři slunce“ ztvárnil Jiří Mádl, který KT poskytl rozhovor.
12
NA FAŘE U P. CZENDLIKA Redaktor KT dostal příležitost nahlédnout do zákulisí natáčení pořadu P. Czendlika „Uchem jehly“ na jeho faře v Lanškrouně.
OCENĚNÍ REDAKTORA KT Redaktor Perspektiv Jaroslav Šubrt obdržel spolu s Tomášem Halíkem či Josefem Mlejnkem polské státní vyznamenání.
Neziskové organizace bijí na poplach O nejhorší situaci od roku 1990 v sociálních službách mluví řada neziskových organizací, mezi nimi i Charita ČR. Podle nich hrozí kvůli půlmiliardě korun, o kterou ministerstvo letos snížilo své dotace, zánik stovek sociálních služeb. Ministru práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi proto poslali jejich zástupci minulý týden otevřený dopis.
www.katyd.cz
„Obracíme se na vás s žádostí o dofinancování sociálních služeb, které jsou z důvodu nedostačujících státních dotací ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) likvidovány a jejichž uživatelé nemají možnost využít jiných náhradních řešení,“ píší ministru zástupci Charity ČR, Slezské diakonie, Armády spásy či sdružení Naděje. Pokud podle nich ministerstvo rychle nezareaguje a potřebnou půlmiliardu nenajde, budou muset velmi rychle omezit svou péči, přičemž některé služby by skončily už v dubnu. To podle Václava Krásy, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením, uvrhne řadu postižených lidí do existenčních problémů. „Na péči jsou životně závislí. Už nyní nám volají, píší a ptají se, co s nimi bude,“ dodává Krása. Podle výsledků dotačního řízení, které MPSV zveřejnilo, bude jen Charitě ČR chybět zhruba 100 milionů korun, a bude tak muset zrušit či výrazně omezit přes 120 služeb. „Nejpostiženější budou Moravskoslezský, Jihočeský nebo Západočeský kraj. Budeme muset zavřít azylové domy, nízkoprahová denní centra a programy sociální rehabilitace pro postižené,“ popisuje černý scénář ředitel Charity ČR Oldřich Haičman. O práci by pak jen u charity přišlo na dva tisíce lidí.
PING-PONG MEZI STÁTEM A KRAJI O dosud běžné sociální služby tak zřejmě velmi brzy přijdou například jihočeské Prachatice. Tamní farní charitě, která provozuje dva azylové domy, terénní program a stará se o zhruba 400 lidí, hrozí ještě letos zánik. „V rozpočtu nám chybí milion a čtvrt – a pokud peníze nepřijdou, v srpnu budeme muset zavřít první azylový dům a v září i ten druhý,“ říká její ředitelka Michaela Veselá. Přitom
i samotné ukončení programů a propuštění zaměstnanců bude stát prachatickou charitu rovněž zhruba milion korun. Signatáři dopisu žádají ministerstvo o reakci do konce března. MPSV však poukazuje na odpovědnost krajů a ve vyjádření pro KT zdůrazňuje, že v rozpočtu má připravenou částku 1,18 miliardy korun pro individuální projekty krajů, což ale prý zatím zůstává téměř bez jejich odezvy. „Některé kraje se ke svým sociálním službám chovají opravdu ma-
cešsky, například Moravskoslezský či Zlínský kraj patří k těm s nejnižší spoluúčastí vlastních prostředků na financování sociálních služeb,“ dodává mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. To přesně potvrzuje i povzdech ředitele Charity ČR Oldřicha Haičmana, podle něhož se ze sociálních služeb stalo politikum a jejich poskytovatelé se stali „pingpongovým míčkem mezi státem a kraji“. TOMÁŠ KUTIL Tématu se věnuje i komentář na str. 2.
Ministryně Hanáková: Z vystoupení v televizi jsem se poučila Skutečný křest ohněm prožila krátce po svém nástupu do funkce ministryně kultury ALENA HANÁKOVÁ. Ještě se na úřadě nestačila ani pořádně rozkoukat a už musela v České televizi obhajovat veřejností ostře sledovaný návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Nedostatečně připravená ministryně tehdy „vyhořela“. V těchto dnech jí končí tzv. 100 dnů hájení a nás zajímalo, jak se z tohoto selhání poučila.
ani časově - od rána jsem byla ve Sněmovně, kde jsem právě zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi předkládala. Česká televize pak ale bohužel neakceptovala naši původní dohodu, že do Událostí komentářů přijde zmíněný náměstek, a ihned po sněmovním jednání mě začala bombardovat novými telefonáty. Neměla jsem už moc síly k odporu, takže jsem nakonec svolila, leč vyčerpání, únava a absence tiskového mluvčího, a tudíž i podkladů učinily své. Shrnu-li to: na poli komunikace to bylo jednoznačné selhání, ovšem selhání dílčí, k němuž se už nemíním vracet, neboť jsem se z něho v mnoha ohledech poučila.
Co se v pořadu Události komentáře věnovaném problematice majetkového narovnání státu s církvemi vlastně stalo? Proč skončil takovým fiaskem? V inkriminovaném pořadu na ČT24 jsem původně vůbec neměla být hostem, bylo dohodnuto, že mě zastoupí můj první náměstek František Mikeš, který se dané problematice dlouhodobě věnuje. Pro mne to nebylo vhodné
Myslíte, že dnes už by vás otázkou na majetkové vypořádání státu s církvemi žádný novinář nezaskočil? A vás – přestože jste zkušený novinář – už by dnes žádná sitauce nezaskočila? Majetkové vyrovnání státu s církvemi je velmi složitá a citlivá otázka, ale protože jsem překladatelkou zákona, musím ho samozřejmě podrobně znát a vědět, co církvím i naší společnosti přinese.
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ředitel Charity ČR Oldřich Haičman právě podepisuje otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi. Snímek autor
Finanční krizi ve výši 5,4 milionu korun pro 29 nejohroženějších projektů v závěru loňského roku nepomohly Arcidiecézní charitě Olomouc vyřešit kraje, nýbrž Ministerstvo práce a sociálních věcí – a to poté, co se na ministra osobně dopisem obrátil její ředitel Václav Keprt. Výsledkem byla mimořádná čtyřmilionová dotace. „I letos úředníky a politiky na krajích i ministerstvu upozorňujeme na obrovské finanční problémy v řádech desítek milionů korun, na tisíce klientů v ohrožených službách a konec konců i na stovky zaměstnanců, kteří by mohli přijít o práci. Jde o služby, které jak kraje, tak ministerstvo chtějí a které považují za potřebné, protože je zahrnují do svých plánů. Čtvrtina roku je pomalu za námi, ale posun opět žádný,“ popisuje situaci ACHO její tiskový mluvčí Marek Navrátil s tím, že scénář je stejný jako loni: „Ministerstvo se vymlouvá na kraje, kraje se vymlouvají na ministerstvo a obce.“ (jej)
A přes všechny vášnivé diskuse i nelibost některých jedinců jsem bytostně přesvědčena, že je to správná norma. S temnou totalitní minulostí se nám dodneška nepovedlo se zcela vyrovnat a náprava křivd – morálních i majetkových – je tou nejlepší cestou, jak k onomu vyrovnání po více než dvaceti letech konečně dospět. Z informací, které pronikají na veřejnost, vyplývá, že mezi vámi a některými úředníky ministerstva panuje určité napětí. Podařilo se vám už nastolit atmosféru vzájemné důvěry? Na ministerstvu rozhodně žádné napětí nepanuje, ba naopak – myslím, že se nám po určitých ozdravných krocích podařilo vytvořit velmi dělný tým shodující se na prioritách a na tom, co je zapotřebí udělat nejdříve. Máte-li na mysli různé komunikační šumy ze strany těch, s nimiž jsme se z důvodu změny struktury ministerstva rozloučili, nenazvala bych je napětím. Dva zaměstnanci tiskového odboru odešli po odchodu mého předchůdce na vlastní žádost, třem zbývajícím zaměstnankyním bylo předem oznámeno, že ke změně
struktury dojde, tudíž s ní předem počítaly. Že se s tím každý vyrovnává po svém, je věc druhá. Nicméně – žádné dramatické propouštění se nekoná. JIŘÍ PRINZ ROITHOVÁ: POTRATY ODMÍTÁM! Zkušenost s mediální dezinterpretací svých názorů udělala v poslední době lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová. Poté co její slova v rozhovoru pro MF DNES vyzněla bezmála jako obhajoba potratů, cítí potřebu se důrazně ohradit. „Mrzí mne, že se na základě dvou vět ze zkráceného rozhovoru v tisku šíří zkreslený výklad mých postojů,“ sdělila KT Zuzana Roithová a na vysvětlenou dodala: „Neprosazuji a nikdy jsem neprosazovala právo na potrat, to bych ostatně jako katolička respektující katechismus nikdy udělat nemohla. I jako lékařka i jako politička důsledně hájím důstojnost člověka od početí do přirozené smrti.“ (pri)