15
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
10. – 16. 4. 2012 / 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Uvnitř listu: přílohy sdružení Na počátku, Doma a TV program
4–5
A–B
8
9
DOMA: TRAPASY DĚTÍ
TÉMA: TITANIC
JIŘÍ PAVLICA
O nejrůznějších rodičovských trapasech s dětmi, o humoru a o tom, že vnitřní radost je znamením správně žité víry.
Před sto lety došlo k největší námořní tragédii – potopení Titaniku. Dnešní téma si všímá ale i širšího kontextu této katastrofy.
V pražské svatovítské katedrále zazní nové oratorium Jiřího Pavlici „Brána poutníků“. Více o něm hovoříme s jeho autorem.
12 PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI
PETR MALÁSEK
Je pro vás církev v něčem důležitá? Tuto a dalších šest otázek položil KT našim potenciálním kandidátům na prezidenta.
„Mám před Bohem velký respekt, ale asi mu hodně dlužím,“ říká v rozhovoru pro KT známý hudební skladatel Petr Malásek.
Čech chrání papeže. Poprvé v dějinách Banky, hodinky, nože, horské masivy, sýry, čokolády – to vše a řada dalších věcí už tradičně charakterizuje Švýcarsko. A přece stojí jedna „pýcha“ této poměrně malé středoevropské země za zvláštní pozornost. Už více než půltisíciletí se odsud rekrutují mladí muži do Vatikánu, aby střežili papeže. Vůbec poprvé v historii se pak mezi členy Švýcarské gardy zařadil Švýcar českého původu: 22letý Martin Holeček.
www.katyd.cz
„Jsme na něj náležitě hrdí. Už proto, že to chtěl sám od sebe a cílevědomě za tím šel,“ sděluje Katolickému týdeníku, který také pravidelně čte, Stanislav Holeček, otec nového gardisty. „Nemáme o něj strach, je na dobré adrese, věříme v ochranu Boží,“ dodává. Mezi povinnosti Švýcarské gardy patří doprovázet papeže na jeho cestách a bránit jeho bezpečnost, hlídat vstupy do Vatikánu či chránit kardinálské kolegium při volbě papeže. Je to nejmenší, nejstarší, ale nejspíše zároveň nejoddanější armáda na světě. Její noví příslušníci skládají slib vždy 6. května (Martina Holečka to právě za pár týdnů čeká), v den výročí vyplenění Říma v roce 1527. Tehdy tři čtvrtiny všech gardistů zahynuly při nakonec úspěšné obraně papeže Klementa VII. před armádou Karla V. Heslo Švýcarské gardy tudíž docela příznačně zní „Odvaha a věrnost“. HOLEČKŮV ÚSPĚCH „Myslím, že Martin je tam spokojen, už jsem ho byl i navštívit,“ prozrazuje KT P. Antonín Špaček SDB, kněz České katolické misie ve Švýcarsku, který zdůrazňuje, že není snadné se do této elitní gardy dostat. Podmínek je totiž celá řada, z nichž jsou pouze některé objektivní danosti, jako např. že kandidát musí být Švýcar, katolík s výškou minimálně 172 cm a musí mít ukončenou celou základní službu ve švýcarské armádě. I když jsou všechny tyto předpoklady splněny, samotný konkurz není podle P. Špačka vůbec jednoduchý – Martin musel výtečně zvládnout italštinu, základní výcvik i sebeobranu. A kromě toho se zavázat ke služ-
„Je neposlušnost cestou k obnově církve? Chceme věřit autorům této výzvy, kteří tvrdí, že jsou podněcováni starostí o církev a že jsou přesvědčeni o nezbytnosti čelit pomalosti institucí drastickými prostředky, aby otevřeli nové cesty a pozvedli církev na úroveň dnešní doby. Je však neposlušnost opravdu cestou? Je možné zaznamenat v tom předpoklad
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Řím o Velikonocích opět zaplněn Zatímco v Čechách a na Moravě nebývale chladné dny s občasným chumelením připomínaly o Velikonocích spíše Vánoce, liturgii Zmrtvýchvstání Páně na náměstí sv. Petra ve Vatikánu doprovázelo slunečné počasí. Před 80 tisíci lidmi zde papež Benedikt XVI. pronesl požehnání Urbi et Orbi.
Švýcarský gardista Martin Holeček ve službách papeže. bě nejméně na 25 měsíců. O jeho úspěchu také svědčí, že se dostal mezi 16 mladých mužů, kteří byli nakonec vybráni. NE EMIGRANTI, ALE EXULANTI Martinovi rodiče Stanislav a Jitka zdůrazňují, že nejsou emigranti, nýbrž exulanti. Za železnou oponu totiž neodešli z ekonomických důvodů, ale Stanislav pocházející z Českých Budějovic opustil republiku kvůli náboženské perzekuci – v roce 1969 zamířil do Vídně a později do Švýcar. Jeho pozdější žena Jitka odešla zase v roce 1983 z politických důvodů do Západního Německa – byla pod neustálým tlakem StB, aby se stala její informátorkou a podávala jí zprávy o své roz-
Papež reagoval na Výzvu k neposlušnosti K tzv. Výzvě k neposlušnosti se na Zelený čtvrtek poprvé veřejně vyjádřil papež Benedikt XVI. Ve výzvě převážně rakouští kněží a laici požadují svěcení žen, zrušení celibátu, eucharistii pro příslušníky jiných vyznání nebo třeba možnost eucharistické slavnosti bez účasti kněze.
opravdové obnovy, nebo jde spíše o zoufalý podnět učinit něco k přetvoření církve podle vlastních tužeb a idejí?“ řekl papež během homilie a dodal, že obnova církve je možná pouze skrze připodobnění se ke Kristu, tedy i v jeho poslušnosti. P. Helmut Schüller, jeden z hlavních protagonistů Výzvy k neposlušnosti a bývalý generální vikář vídeňské arcidiecéze, reagoval na papežova slova poměrně optimisticky. „Myslím, že i biskupové si uvědomí, že v církvi máme místo a že otázky, které jsme papeži adresovali, nebyly odmítnuty. Benedikt XVI. vnímá, že si děláme starosti o budoucnost církve,“ sdělil televizi ORF a připojil, že o svých požadavcích chtějí nadále diskutovat. (ravat, svk, tok)
Snímek Servizio Fotografico
větvené rodině, která už tehdy žila na Západě. Spolu se seznámili na pouti českých krajanů v La Salettě v roce 1984, kterou tehdy shodou okolností organizoval Stanislav. V říjnu 1989 se manželům Holečkovým narodil v Lucernu syn Martin, který narozením ve Švýcarsku získal automaticky tamní občanství. To české dostal vzápětí – po Sametové revoluci. Redakce KT je s Martinem Holečkem v kontaktu, třebaže jako gardista nemůže bez povolení svého komandanta mluvit do médií. Vynasnažíme se však, abychom dříve či později získali potřebné povolení a Martin Holeček se mohl se čtenáři KT podělit, jak tuto privilegovanou službu ve Švýcarské gardě prožívá. MARTIN T. ZIKMUND
„Nechť zmrtvýchvstalý Kristus přinese naději na Blízký východ a umožní, aby všechny etnické, kulturní a náboženské skupiny v této oblasti pracovaly svorně na vylepšení společného blaha a respektu k lidským právům,“ vyslovil se papež. Toto jeho vyjádření šlo ruku v ruce s oznámením vatikánských úřadů, že v září letošního roku hodlá Benedikt XVI. navštívit Libanon. Kam se však Svatý otec nechystá, i když se k situaci v této zemi nepřestává vyjadřovat, je Nigérie (loni navštívil sousední Benin), kde právě o uplynulých velikonočních svátcích zemřelo následkem exploze výbušniny před křesťanským kostelem ve městě Kaduna na 38 lidí. Aniž se mohl o tomto nejnovějším masakru papež včas dozvědět, odsoudil i tak krvavé teroristické útoky v této zemi, jimiž tamní islámští extremisté v posledních měsících sužují zejména křesťany. Na závěr pozdravil Svatý otec poutníky v 65 jazycích světa včetně češtiny a slovenštiny. KŘEST JAKO OSVÍCENÍ Velikonoční vigilii na Bílou sobotu předsedal Benedikt XVI. ve zcela zaplněné bazilice sv. Petra a udělil při ní křest osmi dospělým katechumenům – předtím o této svátosti promluvil jako o „osvícení“. „Dnes dovedeme naše města osvěcovat tak oslnivě, že už nejsou vidět hvězdy na nebi. Není to snad obraz problematiky našeho osvíceného bytí?“ ptal se papež. Proto je podle něj víra, která nám ukazuje světlo Boží, opravdovým osvícením
(Pokračování na str. 3)
Vyzpovídali jsme kandidáty na prezidenta Nástupce Václava Klause na Hradě budou volit lidé přímo. V únoru se na tom shodli poslanci. Už začátkem příštího roku tak budou voliči moci vybrat toho, koho považují za nejvhodnější hlavu státu. Několik osobností již ohlásilo kandidaturu, o jiných se v souvislosti s volbou prezidenta mluví. Malý vhled do názorů potenciálních kandidátů ukazuje anketa, kterou jsme připravili v tomto čísle KT. Otázek, které se v souvislosti s úřadem prezidenta nabízejí, je jistě mnoho – pro nás je ale zásadní, co úzce souvisí s křesťanským pohledem na svět. Zajímaly nás jak morální otázky – postoj k eutanazii, interrupcím – tak vztah jednotlivých kandidátů k církvi a Bohu. Zároveň jsme zjišťovali, jak se oslovení kandidáti stavějí k současnému majetkoprávnímu vyrovnání státu s církvemi, a také jsme se ptali na jejich postoj
k odstraňování náboženských symbolů z veřejného prostoru i na obavy z tzv. střetu kultur. Kandidáty jsme nijak nedělili a oslovili jsme všechny, o jejichž kandidatuře se mluví či ji sami vyhlásili. Jejich šance jsou samozřejmě velmi rozdílné, přesto jsme se ptali jak favoritů, tak těch, jejichž prefence jsou spíše marginální. Celkem KT oslovil deset potenciálních prezidentů. Miloš Zeman a Jan Švejnar neodpověděli, proto přinášíme názory a postoje zbylých osmi kandidátů. I takto krátká a stručná anketa ukazuje, jak jsou jednotlivé názory polarizované a jak široká je škála pohledů jednotlivých kandidátů na některá témata. Přejeme příjemné čtení a doufáme, že tato malá anketa může pomoci alespoň v základní orientaci v názorech jednotlivých kandidátů. (tok) Anketu s kandidáty na prezidenta naleznete na str. 9.