6
Ročník XXI / Cena 11 Kč
2. – 8. února 2010 / 5. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Akademická farnost oslavila 20 let Slavnostní bohoslužbou v neděli 31. ledna oslavila studentská farnost u Nejsvětějšího Salvátora v Praze dvacetileté výročí své existence. Po mši následovalo agapé doprovázené živou hudbou. Sakristie praskala ve švech – slavit přišlo mnoho současných, ale i bývalých členů akademické farnosti. Součástí oslav byl i sobotní ples a úterní společné setkání všech „pamětníků“. Pražský kostel u Karlova mostu byl už od začátku nedělní mše plnější než obvykle – a jak je u studentů obvyklé, i po zahájení bohoslužby přicházeli stále další. Také tradiční úvodní liturgický průvod dával tušit, že se děje něco speciálního. Za téměř dvěma desítkami ministrantů kráčelo sedm koncelebrantů. „Dnes je nám dvacet let,“ těmito slovy zahájil P. Tomáš Halík slavnostní bohoslužbu a přirovnal akademickou farnost k dvacetileté dívce se všemi „dobrými i špatnými vlastnostmi, které k tomuto věku patří“. V kázání pak zavzpomínal nejen na počátky farnosti v roce 1990, ale symbolicky propojil dvacetiletí farnosti se svým životem. „Když mi bylo dvacet let, byl jsem plný nápadů a myslel jsem si, že můžu dokázat téměř cokoliv. Zakrátko ale euforii zašlapaly ruské okupační tanky,“ vzpomínal P. Halík. Jedním z jeho nápadů, který tehdy pásy tanků převálcovaly, byla snaha o založení akademické farnosti. O deset let později stála před Tomášem Halíkem nová výzva: kněžství. „To, co jiní tajně vysvěcení kněží brali jako nutnost, jsem vzal jako příležitost – propojit kněžství a civilní povolání,“ prozradil P. Halík a dodal: „Tuto symbiózu mohu žít dodnes a vnímám, že moje civilní zaměstnání je velkou zásobárnou a studnicí pro mé kněžství.“
O ustanovení studentského kostela uvažoval tehdejší biskup František Tomášek (na popud čerstvého konvertity Tomáše Halíka) už v roce 1968, srpnová okupace to ale znemožnila. V listopadu 1989, těsně po Sametové revoluci, pak předložil P. Tomáš Halík už kardinálu Tomáškovi návrh na obnovení studentské pastorace v kostele Nejsv. Salvátora a nabídl mu, že by se jí ujal. Dostal ustavující dekret a farnost mohla začít fungovat. Postupně se okolo ní vytvořilo společenství převážně mladých a vzdělaných lidí. V současnosti tam každou neděli během dvou mší zavítá zhruba tisíc lidí. „Přichází též cizinci, kteří pak konstatují, že v žádné ze západoevropských metropolí včetně Říma nelze najít kostel, který je pravidelně zcela zaplněný mladými lidmi,“ říká o své akademické farnosti P. Halík. Jeho kázání se snaží především povzbudit posluchače k samostatnému přemýšlení a budovat mosty mezi filozofickou a teologickou reflexí víry a Bible. (tok) V závěru bohoslužby poděkoval P. Tomáš Halík Bohu a kněžím, kteří U Nejsv. Salvátora sloužili před ním. Snímek Aleš Masner Během mše si všichni přítomní připomněli i téměř tisíc lidí, kteří během trvání studentské farnosti přijali různé iniciační svátosti nebo si zde udělili svátost manželství. „Mnoho lidí přišlo do naší farnosti s dětskou vírou a odcházeli už s dospělou – racionálně mužskou nebo hluboce ženskou vírou,“ připomněl P. Halík s odkazem na druhé liturgické čtení, v němž sv. Pavel popisuje právě přerod dětství do dospělosti.
V závěru mše nemohlo chybět poděkování. V první řadě Bohu, ale i kněžím, kteří U Nejsvětějšího Salvátora sloužili před rokem 1948 – byli mezi nimi i významní čeští teologové Antonín Mandl, Oto Mádr či Josef Zvěřina. Po závěrečném požehnání se velká část osazenstva vydala do sakristie, kde slavnost pokračovala společným agapé. „Česky se tomu říká raut,“ řekl s úsměvem P. Halík, když zval účastníky bohoslužby do sakristie. TOMÁŠ KUTIL
Nobelova cena pro Chartu 08? Čínská Charta 08 by měla dostat Nobelovu cenu. S tímto návrhem se minulý týden obrátili na zákonodárce strážci odkazu občanského hnutí Charta 77 Rudolf Battěk, Jiří Gruntorád a Dana Němcová. Čínská charta se totiž stejně jako kdysi ta československá ujímá obrany zákonnosti, lidských práv, menšin a životního prostředí.
www.katyd.cz
„Čínská Charta 08 byla přímo inspirována Chartou 77,“ sděluje KT pražský světící biskup Václav Malý. „Osobně jsem se před několika lety při setkání s čínskými disidenty k svému překvapení přesvědčil o tom, jaký zájem projevovali o naše zkušenosti v době komunismu. Stále se vraceli k tématu, zda je možné změnu režimu v Číně nastolit podobně,
Jedním z těch, kdo tehdy stáli u zrodu redakce, byl P. Miloslav Fiala. „Už krátce po 17. listopadu 1989 jsem jako člen mediální skupiny založené z iniciativy P. Vladimíra Rudolfa a jmenované kardinálem Tomáškem navštívil právě vzniklé OF rozhlasu. Tvořilo ho asi šest mladých redaktorů, kterým jsem představil náš požadavek obnovení náboženských pořadů,“ přibližuje svou tehdejší misi P. Fiala. Začátkem prosince pak navštívil rozhlas zno-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
jak tomu bylo u nás v roce 1989,“ dodal. Podle něj je morální povinností a slušností podpořit nenásilné úsilí signatářů Charty 08. Udělením Nobelovy ceny by prý tato občanská iniciativa získala větší prestiž a bylo by to spravedlivým oceněním její statečnosti. „Navíc by tamní signatáře povzbudila, aby ve svém zápase o důstojný život čínských občanů pokračovali i navzdory útlaku a pronásledování,“ uvedl biskup Václav Malý. Místopředseda senátu Petr Pithart zase KT přiznal: „Fakt, že se po tolika letech na druhém konci světa našli lidé, a je jich hodně, kteří se vysloveně odvolávají na československou iniciativu z roku 1977, většinu českých chartistů zvedl ze židle.“ Podle něj je na tomto čínském pokusu nejdůležitější, že se podobně ja-
ko v Československu pokouší o změnu v rámci stávajícího zákonodárství. Čínští chartisté se prý také zasazují, aby se dodržovala alespoň ta práva, která oficiálně platí. „To je zdánlivě jednoduchá myšlenka, ale je za ní základní rozvaha, která je neprůstřelná. Tímto postupem mohou zajít možná dál, než kdyby chtěli rovnou zbourat režim,“ vysvětlil někdejší signatář Charty 77 a pozdější první předseda české vlády Petr Pithart. Prestižní Nobelova cena má být podle návrhu českých chartistů udělena nejen této čínské nenásilné iniciativě jako celku, ale jmenovitě i jejímu zakladateli Liou Siao-poovi, který byl koncem loňského roku odsouzen na jedenáct let do vězení za „podněcování k rozvracení státní moci“. MARTIN T. ZIKMUND
„Dopis si schovám – a vy můžete začít vysílat“ Už dvacet let je možné slyšet na vlnách Českého rozhlasu bohoslužby a jiné náboženské pořady. Věc, která byla předtím nemyslitelná. Tím vůbec prvním pořadem byl novoroční přenos bohoslužby z pražské svatovítské katedrály a o měsíc později 1. února 1990 vznikla v tehdejším Československém rozhlase Redakce náboženského života, která dnes oslavuje dvacetiny.
Historie akademické farnosti v Praze
vu. „Řediteli rozhlasu jsem předal doporučující dopis pana kardinála a návrh náboženských programů. Ředitel poznamenal, že ještě nikdy mu žádný kardinál nepsal, proto si ten dopis schová – a pak dodal: ‚A vy můžete začít vysílat,‘“ vzpomíná na klíčový moment P. Fiala. Zmíněný návrh, co by se mělo vysílat, počítal s pěti typy pořadů: náboženské zprávy, myšlenky na neděli, přenosy bohoslužeb, kontaktní pořad (rozhovory s telefonáty) a ekumenická půlhodinka na dané téma s účastí zástupců různých církví. Návrh vzešel z dohody mezi Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví. Právě ekumenický rozměr pořadů i celé redakce byl pro zdar vysílání klíčový. „Jakmile by došlo k nějakému zásadnímu rozporu mezi církvemi, vysílání by to velmi rychle zahubilo,“ konstatoval později Jiří Zajíc, který byl několik let vedoucím této redakce.
Začátky ale rozhodně nebyly jednoduché. „Rychle jsme se museli naučit pracovat s nahrávacími pásky a jejich střihem, s mikrofonem i s přísunem zpráv z regionů. S vděčností vzpomínám na radu pana režiséra Štěrby, abychom si ve studiu vždy představili tváře posluchačů a mluvili k nim – pak bude náš projev věrohodný. Dodnes se touto jeho radou řídím,“ říká P. Fiala. Vzpomíná, že společně s Jiřím Zajícem nejdřív začali s vysíláním zpráv, myšlenkou na neděli a s přenosy bohoslužeb. A pak se program postupně rozšiřoval. „Nezapomenutelné jsou pro mě chvíle přímých přenosů z návštěvy Jana Pavla II., kdy jsem s mikrofonem v ruce a s poněkud zjihlým hlasem tlumočil atmosféru u sv. Víta, na Letné a na Velehradě,“ vzpomíná na nejsilnější dojmy z vysílání P. Miloslav Fiala. (Pokračování na str. 8)
Postní almužna se vrací Čeští biskupové se rozhodli obnovit starobylou tradici a podpořili sbírku s názvem Postní almužna. Získané peníze poputují k Charitě ČR, která je využije na pomoc chudým a potřebným v naší zemi. Sbírka by měla trvat od 17. února až do 4. dubna, schránky, do nichž se bude vybírat, si pak Charita vyzvedne z farností 11. dubna. „V tomto způsobu prožívání postní doby je skrytý hluboký sociální rozměr křesťanské víry,“ uvádí se v oficiální zprávě ČBK. Postní almužnu si vyzkoušeli už loni v brněnské diecézi a olomoucké arcidiecézi. Do jednotlivých farností rozdala Charita na Popeleční středu nebo na 1. neděli postní skládací papírové schránky a lidé do nich vkládali peníze, které svým sebezáporem ušetřili. „Člověk do papírové schránky vložil obnos přibližně ve výši ceny požitku, který si odřekl,“ upřesňuje mluvčí ČBK Irena Sargánková. (čbk, tok)
Tříkrálová sbírka na Moravě lámala rekordy Rekordní zisky přinesla na vzdory přetrvávající ekonomické krizi letošní Tříkrálová sbírka na severu i jihu Moravy. Když v brněnské diecézi spočítali obsah posledních dvou z celkem 3 335 tříkrálových pokladniček, nestačili se prý divit. Jejich výtěžek dosáhl téměř 15,9 milionu korun, což je o 921 tisíc více než loni. Brněnská diecéze (Jihomoravský kraj a část kraje Vysočina) se tak zařadila opět mezi nejštědřejší regiony s největším nárůstem darů oproti loňsku. Nečekaný úspěch zaznamenala Tříkrálová sbírka i v ostravsko-opavské diecézi. „Celkový výnos koledovaní v rámci zdejší diecézní Charity je 11 119 755 korun, což je zatím nejvyšší částka vykoledovaná v desetileté historii této sbírky,“ řekl koordinátor Tříkrálové sbírky Martin Hořínek. (hol, dchb)
Salesiáni slavili Dona Boska Při příležitosti svátku sv. Jana Boska připravili salesiáni na mnoha místech republiky netradiční program. Ve středisku v Havířově proběhla olympiáda, salesiáni ve Zlíně slavili zase svátek svého zakladatele odpolednem plným her a nealko-diskotékou. V Otrokovicích u Zlína se v místní farnosti sv. Vojtěcha uskutečnil netradiční turnaj Dona Boska ve stolním tenise, v němž se utkaly manželské dvojice. „Chtěli jsme do utkání zapojit manžele a rodiny, aby děti věděly, že i rodiče si umí hrát,“ vysvětlil organizátor nedělního odpoledne Zbyněk Vacl. (str)