7 9. – 15. 2. / 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
ROZHOVOR S P. FRANTIŠKEM LÍZNOU 12
Ročník XXI / Cena 11 Kč
L I S T Č E S K Ý C H A M O R AV S K Ý C H D I E C É Z Í
TV program Perspektivy:
Biskupové se setkali s řeholníky Většina českých a moravských biskupů prožila úterý 2. února ve společnosti řeholníků a řeholnic svých diecézí. Při příležitosti svátku osob zasvěcených Bohu totiž uspořádala většina biskupství setkání řeholníků s jejich pastýři. Na programu byly především bohoslužby, ale prostor byl i ke společným neformálním setkáním. Téměř ve všech diecézích se oslavy svátku zasvěcených osob účastnili místní biskupové, nicméně cílem nebylo jen setkání s nimi. Během společného půldne nebo dne se mohli vzájemně lépe poznat i sami řeholníci a dozvědět se, co jejich bratři a sestry prožívají nebo čím se zabývají. Například v olomoucké arcidiecézi vystoupila sr. Klára Marie Stráníková a v krátké přednášce mluvila o třech měsících svého života, kdy se starala o italské prostitutky. Setkání „na Hromnice“ však není jedinou příležitostí ke kontaktu řeholníků s jejich biskupem. Řády a řádová hnutí v diecézích totiž často s biskupstvím úzce spolupracují. Nejinak tomu je i u řádu Misionářů oblátů Panny Marie Neposkvrněné, který v listopadu loňského roku přišel do plzeňské diecéze – konkrétně do farností Plasy a Manětín. „Jejich příchod vnímám opravdu jako Boží řízení,“ říká biskup František Radkovský. „Když do naší diecéze přišli v roce 2002 trapisté, někteří biskupové litovali, že se nevěnují misii. Já jsem ale namítal, že nejprve se za tento kraj musí někdo modlit a až pak může přijít misie. To se teď naplnilo,“ vyjadřuje svou spokojenost plzeňský biskup. Obláti už v plzeňské diecézi působili před čtyřmi lety, ovšem jen krátce. Starali se o farnost v Nečtinách a P. Martin Sedloň se pak v nedalekém Březíně věnoval i tamní romské komunitě. Po dvou letech se však obláti kvůli nedostatku kněží museli vrátit do Klokot u Tábora, kde mají svůj klášter. „Při odchodu jsme se ale domluvili, že se do dvou let vrátíme, což se také téměř přesně povedlo,“ prozrazuje P. Martin Sedloň, který se v listopadu 2009 skutečně vrátil. Ale už ne do Březína, nýbrž do blízkých Plas – do domu v sousedství proslulého cisterciáckého kláštera.
I.
3
Ve společnosti biskupa Františka Lobkowicze prožili řeholníci a řeholnice ostravsko-opavské diecéze společný den v klášteře u minoritů v Opavě. Snímek Pavel Zuchnický P. Martin Sedloň je v Plasech zatím jen s laikem Petrem. Tento týden by se k němu však měl přidat spolubratr P. Pavel Zahradníček, který momentálně končí noviciát a skládá řeholní sliby. „Klademe důraz na to, abychom pokud možno co nejvíce činností dělali společně – nefungujeme jako osamělí střelci, a proto jsem velmi rád, že se naše komunita rozroste,“ svěřuje se P. Martin Sedloň. Obláti dostali na starost dvě rozsáhlé farnosti, které mají na délku zhruba 50 km. V první fázi se zabydlují, navazují kontakty s místními lidmi a zjišťují, do jakých aktivit by měli vložit svou energii. „Nesnažíme se lidem přinášet Krista,
ale věříme, že Kristus jde před námi. Skrze naše misie se proto lidem snažíme jen pomoci odhalit Boží působení v jejich životech,“ přibližuje záměry oblátů P. Sedloň. Prakticky to znamená, že před začátkem jakéhokoli programu či aktivity čekají obláti na Boží impuls. „Zjistili jsme například, že Plzeňský kraj vypisuje grant na rozvíjení náboženské snášenlivosti, a zároveň se objevil člověk, který nám nabídl vyřízení potřebných formalit k jeho získání,“ poukazuje na jeden z impulzů P. Sedloň. S pomocí grantu by obláti chtěli vytvořit program pro školy, aby děti a studenti lépe poznali vietnamskou komunitu – její život i víru. TOMÁŠ KUTIL
Vznikl web o pronásledovaných křesťanech
www.katyd.cz
Kde Bůh pláče. Tak se nazývá web, jehož nedávný vznik iniciovala síť křesťanských rádií a televizí – CRTN, která působí v rámci sdružení Kirche in Not. Web, který funguje na adrese www.wheregodweeps.org, si klade za cíl mapovat život utlačovaných a pronásledovaných křesťanů po celém světě. Webové stránky ukazují především autentické zážitky lidí, kteří působí v křesťanské pastoraci v nebezpečných oblastech světa. Autoři webu se chtějí každý měsíc soustředit na jednu konkrétní zemi či oblast. Základním formátem stránek je reportáž, kterou připravují každý měsíc, vždy v jiné zemi. Jde o dvanáctiminutový dokument,
v němž se objevují svědectví nebo rozhovor s některým z představitelů místní církve, celkový přehled o situaci i statistické údaje. První lednová reportáž „Kde Bůh pláče“ se věnuje životům křesťanů v Libanonu. Kromě všeobecného přehledu obsahuje svědectví Paula Karna, národního ředitele Papežské misie (Pontifical Mission Society) v zemi. „Stránky jsou důležité především pro lidi, kteří se chtějí dozvědět o utrpení křesťanů ve světě. Pronásledování ve světě obecně stoupá, a proti křesťanům zvlášť. V některých zemích je dokonce ve hře i vlastní přežití církve,“ vysvětlil důvody vzniku webu ředitel CRTN Mark Riedemann.
Web o pronásledovaných křesťanech se ale nespokojuje jen s tím, že o utrpení pouze informuje. Vyzývá své čtenáře k aktivní pomoci a seznamuje je s možností podpory nejrůznějších aktivit. Pro inspiraci například v Libanonu ukazuje podporu místních diecézí křesťanům, kteří jsou nuceni žít jako uprchlíci. Nicméně možnost pomoci je širší – web nabízí svým čtenářům šanci zapojit se třemi různými způsoby: modlitební podporou, rozšiřováním informací o pronásledování a vlastní přímou podporou. I když je přímá podpora konkrétních aktivit v dotyčné zemi nejviditelnějším druhem pomoci, zbylé dva způsoby jsou podle tvůrců webu rovněž velmi potřebné a užitečné. (zenit, čbk, tok)
Škola v Ugandě
Uprostřed buše, kde se ještě nedávno pěstovala zelenina a banány, vyrostla moderní škola. V africké Ugandě ji v minulých dnech otevřela Charita.
4–5
Téma: CIZINCI U NÁS
Počet migrantů a uprchlíků ve světě stoupá do stovek milionů, takže jejich existenci Benedikt XVI. ve své poslední encyklice označil za společenský fenomén, který před nás staví dramatickou výzvu.
7
Falešný zpěv
Co má dělat kněz, jemuž chybí hudební sluch – má při mši zpívat, nebo ne? A co když mu brání jen ostych či nedostatek sebedůvěry?
Arcibiskup z Haiti oplakává mrtvé seminaristy „Juda truchlí, jeho brány zchátraly a chmurně klesly k zemi. Z Jeruzaléma stoupá žalostný křik.“ Těmito slovy převzatými z proroka Jeremjáše popisuje arcibiskup Louis Kébreau, předseda haitské biskupské konference, současnou situaci církve na tomto ostrově v Karibském moři, který byl v lednu zdevastován masivním zemětřesením. S dojetím se arcibiskup ohlíží zejména za úmrtím více než 25 seminaristů. „Nemohu zadržet slzy, když myslím na jejich pohřeb. Nemohli jsme jim poskytnout ani dřevěné rakve, byli pohřebni jen v plastových pytlích,“
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Perspektivy
Dawkinsova kniha „Boží blud“ vzbuzuje polemiky. S autorovým útočným ateismem polemizuje z hlediska katolické teologie Ctirad V. Pospíšil.
svěřuje se arcibiskup. Navíc to prý nebyli všichni, těla některých se dosud nenalezla, a arcibiskup se obává, že se už ani nenajdou. „Cítím se v této situaci zcela bezmocný,“ přiznává. Zemětřesení zabilo 16 diecézních seminaristů v hlavním městě Port-au-Prince. Dalších 10 řeholních zemřelo, když trosky budovy zničily jejich mikrobus. Většina neměla ani 25 let. Ničivou přírodní pohromu přežilo 200 studentů teologie, ale někteří jsou natolik zraněni, že budou muset podstoupit závažné operační zákroky, například amputaci nohy nebo ruky. Kromě toho se budova semináře zřítila a studenti nemají kde pobývat.
BUDEME JE POTŘEBOVAT Mezinárodní charitativní organizace Církev v nouzi přispěla v minulých týdnech církvi na Haiti 170 tisíci dolary a v této částce je zahrnuta i podpora pro seminaristy. „Jsem za tuto podporu velmi vděčný. Pro obnovu země je nezbytné, aby tito seminaristé překonali svá traumata a dostali dobré teologické vzdělání,“ uvedl arcibiskup Kébreau. Když byl dotázán na své vlastní potřeby, odpověděl: „Nepotřebuji nic než to, aby mi Bůh dal nezbytnou sílu, abych mohl společně s dalšími biskupy znovu vybudovat zdejší církev.“ (ACN, CNA, mtz)
8
Kniha o Beranovi Životopisná kniha o kardinálu Beranovi „Uzavírám vás do svého srdce“ představuje velmi zdařilý portrét této výjimečné osobnosti českých dějin 20. století.