25 15. – 21. 6. 2010 / 12. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
ROZHOVOR S DCEROU MILADY HORÁKOVÉ 5
Ročník XXI / Cena 11 Kč
L I S T Č E S K Ý C H A M O R AV S K Ý C H D I E C É Z Í
TV příloha Perspektivy:
Růžencovou poutní cestou na Velehrad Údolní nivou potoka Salašky mezi Starým Městem a Velehradem se v neděli vinul dlouhý průvod v čele s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. A každé ze dvou desítek kamenných zastavení všech čtyř růženců se dočkalo jeho požehnání. „Mám velkou radost, že bylo dovršeno mnohaleté úsilí tolika lidí,“ říká arcibiskup Graubner a dodává: „K poutnímu místu opravdu patří putování. Dosud jsme byli vděční, že na Velehrad vedla mimo silnici přírodou alespoň funkční cyklostezka. Postupně se z ní ale stala také meditativní cesta, která bude poutníkům pomáhat k věčnému cíli. Rád jsem ji nyní požehnal a upřímně děkuji všem, kdo se na jejím budování podíleli. Současně prosím Pána, aby nešetřil milostmi pro každého, kdo bude cestu k naší kolébce křesťanství aktivně využívat.“ Více než tři roky trvalo týmu složenému z výtvarníka Milivoje Husáka, kameníka Josefa Kozla a dvou architektů, než mohl hotovou práci na čtyřkilometrové trase předat veřejnosti. „Je dobře, že i po naší generaci zůstane v líbezné slovácké krajině něco nového a krásného. Celkové náklady, blížící se třem milionům korun, jsou navíc složeny (kromě úhrady jednoho ze zastavení Zlínským krajem) jen z velkorysých darů farností, jednotlivců a skupin věřících lidí,“ chválí předseda Matice velehradské P. Jan Peňáz. Slavnostní chvíle měla ovšem drsnou předehru. V noci na neděli nad Velehradem dlouho zuřila prudká bouře. Bohoslovci, kteří ráno přijeli z Olomouce do Starého Města brzkým vlakem a na Velehrad si to už namířili novou poutní cestou, přinesli ohromující zprávu: chodník je na několika místech neprůchodný, leží přes něj
I.
Křesťanská politika Naše jediná strana hlásící se ke křesťanství zaznamenala volební porážku a opustila parlamentní scénu. Má u nás křesťansky inspirovaná politika vůbec šanci?
IV. Nedělní první kroky velehradskou poutní cestou byly plné obdivu k modernímu dílu, jemuž postupně žehnal arcibiskup Jan Graubner. Snímek autor desítky vyvrácených stromů. Organizátoři však dokázali s pomocí staroměstských hasičů zajistit rychlé pořezání a úklid překážek, takže se odpolední slavnost nakonec mohla uskutečnit. „Ďábel se naší poutní cesty asi hodně bojí, když tak vyváděl,“ směje se velehradský farář P. Petr Přádka.
„Ale není mu to nic platné. Když nad námi bude Panna Maria bdít jako dosud, nebojím se o chodník ani o poutníky. Věřím, že růžencovou cestu lidé začnou brzy využívat. A na všechny se na Velehradě těšíme, a to nejen o hlavní pouti,“ zve P. Přádka. VÁCLAV ŠTAUD
Papež požádal oběti pedofilie o odpuštění Během páteční slavnostní mše v Římě, ukončující Rok kněží, se papež vyjádřil k pedofilním skandálům, které už měsíce otřásají církví. V přítomnosti patnácti tisíc duchovních z 91 zemí světa požádal Benedikt XVI. Boha i oběti těchto zločinů o odpuštění. Podle komentátorů je to nejjasnější a nejpřímější papežova reakce na pedofilní skandály.
www.katyd.cz
Svatopetrskému náměstí dominoval gobelín s portrétem svatého faráře arského, který byl průvodcem Kněžského roku, a Benedikt XVI. při eucharistické bohoslužbě také použil světcův kalich. Kněží bylo ten den v centru Vatikánu zřejmě nejvíce v dějinách, náměstí doslova zbělalo záplavou jejich alb – všichni totiž koncelebrovali. V obsáhlé homilii, která sklidila na několika místech aplaus všech přítomných, Benedikt XVI.
HŘÍCHY VYŠLY NA SVĚTLO „Dalo se očekávat, že nepříteli nového lesku kněžství se to nebude líbit – nejraději by viděl jeho zánik, aby byl nakonec Bůh ze světa vypuzen. A tak se stalo, že právě v tomto roce radosti ze svátosti kněžství vyšly na světlo hříchy kněží, zejména zneužívání těch nejmenších,“ řekl papež a pokračoval: „Proto také nepřetržitě žádáme Boha i postižené osoby o odpuštění a přitom slibujeme, že chceme učinit všechno možné, aby k tomuto zneužití už nikdy nemohlo dojít; slibujeme, že při přijímání kandidátů kněžské služby a při jejich formaci během přípravy k ní budeme činit všechno, co můžeme, abychom zvážili autenticitu povolání; slibujeme, že chceme stále ví-
ce provázet kněze na jejich cestě, aby je Pán chránil a střežil v nesnadných situacích a nebezpečích života.“ Přes všechny skandály nepovažuje papež Rok kněží za nepovedený: „Kdyby měl být oslavou našeho osobního lidského nasazení, byl by zmíněnými událostmi zničen. Pro nás však šlo o pravý opak: Stát se hodnými Božího daru, který stále znovu prostřednictvím lidské slabosti konkretizuje jeho lásku v tomto světě. To, co se stalo, tak chápeme jako pokyn k očištění, úkol, který nás provází do budoucna a který nám tím spíše dává poznat a milovat tento velký Boží dar,“ zdůraznil Benedikt XVI. Mezi účastníky slavnostního zakončení Kněžského roku nechyběli ani kněží z České republiky. Z českých a moravských diecézí jich přijelo celkem 66 – včetně 4 biskupů: Jiřího Paďoura, Pavla Posáda, Františka Radkovského a Františka Lobkowicze. (ravat, čtk, tok)
Kněžské osobnosti představuje nová kniha Příspěvek olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera k Roku kněží Nejen ve Vatikánu si připomněli konec Roku kněží. Také v olomoucké arcidiecézi věnovali pozornost vyvrcholení tohoto období inspirovaného osobností faráře arského. Arcibiskup Jan Graubner představil svou knihu Kněžské osobnosti – medailony kněží Arcidiecéze olomoucké ve 20. století, kterou vydala Matice cyrilometodějská. Zároveň otevřel výstavu předmětů spojených s těmito výjimečnými duchovními. „Nechtěl jsem si hrát na spisovatele ani na vědce, tato kniha není dílo umělecké ani vědecké,“ uvedl arcibiskup Jan Graubner. Představení knihy i vernisáž se odehrály v kryptě olomoucké katedrály sv. Václava. Na výstavě mohou návštěvníci vidět ve vitrínách i na panelech knihy, sošky,
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
shrnul podstatu poslání kněze v dnešní době, zmínil tristní případy selhání kněží a požádal Boha i postižené osoby o odpuštění.
obrazy a fotografie, medaile i samorosty, šerpy, součásti oděvu i osobní věci, jako hodinky, brýle či kapesní nožík. Vše spojené právě s kněžími olomoucké arcidiecéze. Jednotlivé exponáty darovali či zapůjčili jak jednotlivci, tak muzea, archivy, farnosti a další církevní instituce. Kniha arcibiskupa Graubnera není podle jeho slov vyčerpávajícím výčtem, nýbrž náhodným výběrem osobností. „Často jsem musel při různých příležitostech (výročích či oslavách ve farnostech) o mnohých z nich hovořit. Byl jsem tedy nucen si o nich v literatuře či pramenech vyhledat informace. A když jsem pak zjistil, že už jich mám v počítači tolik, řekl jsem si, že by to stálo za vydání,“ vysvětlil arcibiskup a dodal, že mnozí tito kněží (mezi nimi i němečtí kněží ze Sudet) položili své životy v koncentračních táborech
za 2. světové války. Zmínil též několik životních příběhů, které jsou v knize popsány. „Budu rád, když se touto knihou podaří někoho dalšího vyprovokovat k serióznímu zájmu o tyto významné osobnosti,“ uzavřel arcibiskup Graubner. Pak začal svou knihu, kterou bylo možné si na vernisáži zakoupit, lidem podepisovat. Kniha obsahuje medailony osmačtyřiceti zajímavých kněžských osobností. Jsou mezi nimi světci i kandidáti na svatořečení, mučedníci a svědkové víry, pastýři, obrozenci, politici, vědci, objevitelé, spisovatelé i umělci. Rozsáhlé tabulky, které medailony doplňují, obsahují seznamy kněží vězněných i jinak perzekvovaných ve 20. století podle toho, jak je eviduje Arcibiskupství olomoucké. (jej)
Nová přítomnost
„Potřebujeme proměnit přítomnost církve v naší zemi. S prohlášeními a rezolucemi toho moc nepořídíme,“ říká v rozhovoru nový arcibiskup Dominik Duka.
3
Pozadí vraždy
Přinášíme bližší informace o zprvu utajovaném pozadí bestiální vraždy tureckého biskupa Luigiho Padoveseho.
4–5
Téma:
MILADA HORÁKOVÁ Na konci června uplyne 60 let od chvíle, kdy komunistický režim po zinscenovaném procesu nechal popravit Miladu Horákovou. Kdo byla tato statečná žena?
8
Bedřiška Znojemská Výstava z celoživotního díla malířky Bedřišky Znojemské je otevřena v pražské Galerii Klementinum.