32 3. – 9. 8. 2010 / 19. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
ROZHOVOR S HERCEM MATOUŠEM RUMLEM 12
Ročník XXI / Cena 11 Kč
L I S T Č E S K Ý C H A M O R AV S K Ý C H D I E C É Z Í
Perspektivy:
Litoměřické misie: křesťané v ulicích Minulou neděli skončila mší svatou v katedrále svatého Štěpána v Litoměřicích katolická městská misie. Litoměřické biskupství ji pořádalo spolu s dominikány celý poslední červencový týden. „Město ožilo, a přitom nešlo o nějakou náboženskou propagandu. S tou bych nikdy nesouhlasil,“ přiblížil misijní týden litoměřický biskup Jan Baxant. Během těchto několika dnů nabídli organizátoři a misionáři veřejnosti seznámení s bohatstvím křesťanských myšlenek, zásad a hodnot. Misijní tým tvořilo devět řeholníků a téměř čtyřicet laiků z celé země. Misionáři hlásali evangelium nejen na litoměřických ulicích, ale navštěvovali místní obyvatele i přímo v jejich domovech. Ve městě, kde žije 24 tisíc obyvatel, takto oslovili kolem osmi tisíc lidí. Odmítnuti byli ve zhruba desetině případů. „Je to příznivý výsledek,“ zhodnotil zájem místních dominikán P. Jan Rajlich a dodal: „Řekl bych, že je to dáno viditelnou přítomností církve ve městě, jehož součástí je biskup. Dříve tu také býval seminář, takže když se v Litoměřicích řekne katolická církev, většina lidí o ní má nějakou představu. Jiná už je ovšem ochota žít s Bohem. Ta je podstatně nižší.“
P. Jan Rajlich při diskusi v centru Litoměřic. MISIONÁŘI VYRAZILI I NA DISKOTÉKU
Součástí misie byly koncerty, divadelní představení, programy pro děti, ale také společné modlit-
Snímek autorka
by, meditace nebo noční duchovní programy v kostelích. Do čtyř litoměřických kostelů zavítaly v rámci Dnů otevřených dveří stovky návštěvníků. Svou zkušenost s Bohem
misionáři lidem zprostředkovávali i na litoměřickém náměstí. „Zatím si to srovnávám v hlavě,“ reagoval na jejich vystoupení Ladislav Švider z Chebu, který na Litoměřicku trávil se svojí rodinou dovolenou. „Je to zvláštní, že lidé z římskokatolické církve oslovují lidi na veřejných prostranstvích. Nejsem na to zvyklá. Ale všechno se mění, a tak i tyto nové věci člověk přijímá. Třeba budou tyto misie v budoucnu zcela běžné,“ doplnila ho jeho žena Helena. Zvláštní zájem projevili misionáři o mládež. Neváhali za ní vyrazit i na místní diskotéku. Během rozhovorů zde padaly otázky týkající se například potratů či eutanazie. „Celý týden byl velmi intenzivní. Připravovali jsme se na tuto událost velmi pečlivě deset měsíců. Podařilo se nám zajistit tak vynikající přednášející, jako je například embryolog Petr Hach, a tak jsme zvědavi, jaké plody misijní týden přinese. Už nyní se nám přihlásilo několik zájemců o křest,“ říká děkan litoměřické farnosti Všech svatých P. Józef Szeliga. Jak dodává, místní církev je připravena a chce vyjít vstříc i všem, kteří se po misijním týdnu ozvou s tím, že by se chtěli o víře dozvědět víc. JANA MICHÁLKOVÁ, red
I.
Myslitel elegantního ducha
Portrét polského filozofa Leszka Kołakowského. V českých zemích byl známý díky své apokryfické knize Nebeklíč s podtitulem Rozhovory s ďáblem.
4–5
Téma:
KŘESŤAN A MODERNÍ HUDBA
Nejen o tom, jaká hudba se dnes mezi mladými křesťany poslouchá, ale také proč tomu tak je. Rozšiřte své vědomosti dle slovníčku hudebních stylů, které dnes mladé lidi oslovují.
Prázdninové výměny kněží jsou rozsáhlejší Letošní prázdniny znamenají pro řadu farností čas loučení se svým duchovním správcem a jsou zároveň časem očekávání, jaký bude ten nový. Rozsáhlejší změny proběhly v olomoucké arcidiecézi, kde se přesun dotkl několika desítek kněží.
www.katyd.cz
„Letos byly změny ještě výraznější než v minulých letech,“ říká generální vikář olomoucké arcidiecéze P. Josef Nuzík, podle něhož byly důvody pro četné přesuny kněží rozmanité: od vysokého věku některých kněží až po novou motivaci u jejich mladších kolegů. „Roky nikomu neubývají a člověk poznává, že přichází čas ke změně. Je třeba vše předat mladším, připravenějším a plným elánu,“ vysvětluje důvody svého odchodu z čela
byla naše farnost výjimečná, udělali tady hodně práce a rozběhli spoustu aktivit, hodně se věnovali dětem a mládeži,“ vzpomínají farníci. HLAVNÍ PŘÍČINA VÝMĚN – NEDOSTATEK KNĚŽÍ Naprostá většina přesunů nicméně není iniciována kněžími, ale vychází ze situace v diecézi. „Jejich hlavní příčinou je oproti dřívějším dobám nízký počet kněží,“ vysvětluje P. Josef Nuzík. Vedení arcidiecéze si podle něj uvědomuje, že změny jsou pro kněze zátěží jak po stránce služební, tak po lidské i po citové. „Taková změna se dotýká těch, kteří jsou přesunováni, i farníků samotných,“ tvrdí P. Petr Dujka, který odchází z Uherského Hradiště do Dolní
Bečvy. Přijmout fakt, že se kněz má přestěhovat jinam, podle něj není lehké, zvláště pokud má rozdělanou práci a daří se mu. Farníci jeho slova potvrzují. „Nový kněz to asi nemá lehké, lidé ho srovnávají s minulým a mohou mít vůči němu předsudky, zvlášť když si oblíbili toho předchozího,“ je přesvědčena Marie z Hulína. KNĚŽÍ: JE TO VÝZVA Podle P. Milana Miča, který se stěhuje z Tovačova do Olšan u Prostějova, nicméně může mít změna i pozitivní důsledky. „Každý kněz se po čase může vyčerpat, každý má také svůj styl, který nemusí vyhovovat všem,“ říká. Chápou to i sami farníci: „Každý kněz přináší něco svého, a může tak (Pokračování na str. 2)
Nachází se zde polovina všech lesů v Africe, zemí prochází druhý největší vodní tok světa, na východě se tyčí pětitisícové velehory. Podnebí je tropické, dešťů dostatek, půda úrodná. Země vyváží diamanty, zlato, měď, uran, ropu a další přírodní zdroje. A přesto tamní lidi svírá chudoba, válka, epidemie, pověry, znásilňování žen. O to důležitější roli zaujímá ve zdejších podmínkách katolická církev a její charita – s pomocí zahraničních dárců. Z těchto končin se z monitorovací návštěvy vrátily dvě dívky z pražské Charity, PETRA MATULOVÁ (PM) a KRISTINA MEZEREKOVÁ (KM). Zeptali jsme se jich na jejich misi.
zkušeností žije dětem v hlavním městě Konga? PM: V desetimilionové Kinshase jsou desetitisíce dětí nuceny doslova bojovat o holý život v ulicích drsného města. Důvodů, proč se ocitají na ulici, je několik: chudoba (rodiče je neuživí), pověry (děti bývají obviňovány z čarodějnictví), neznalost (mladí rodiče nevědí, co si s dětmi počít, když pláčou, jsou hyperaktivní, hladové) a nejčastěji kombinace toho všeho. Jak lze těmto dětem pomoci? KM: Nejlepší cestou je navrátit dítě zpět do rodiny nebo mu najít rodinu náhradní, protože je téměř nemožné chtít po malém dítěti, aby se osamostatnilo, aby se o sebe na ulici postaralo. A jsou případy, kdy
se návraty do rodiny dějí. Sociálním pracovníkům se podaří vysvětlit, že jejich dítě opravdu nemůže být posedlé ďáblem. Anebo se zapojením do nějakého rozvojového projektu snažíme danou rodinu vymanit z chudoby tak, aby se mohla o své děti postarat. Ale je to velmi náročný a dlouhý proces. A bohužel jsou i případy, kdy návrat dítěte do rodiny není možný. U takových dětí je pak důležité najít jim jinou cestu směřující k důstojnému způsobu života. Pro nejmladší děti založila naše partnerská organizace centrum, kde probíhají alfabetizační kurzy, kde je dostupná alespoň základní lékařská péče. A u těch starších se nejvíce osvědčila podpora odborného vzdělávání, díky němuž si mohou později vydělávat
7
peníze, najít si bydlení, a tak se dostat z ulice. V tom všem se Charita angažuje, a proto jsme do Konga jely. Jak konkrétně se Češi v Kongu angažují? PM: Arcidiecézní charita Praha v Kongu působí již od roku 2006, naším partnerem v zemi je křesťanská komunita Chemin Neuf. Společně s nimi se zaměřujeme v prvé řadě na vzdělávání. Proto v rámci programu Adopce na dálku® díky štědrosti a uvědomělosti dárců z České republiky podporujeme školní docházku více než 250 dětí z Kinshasy a z Kikwitu, který leží zhruba 400 km od hlavního města. (Pokračování na str. 3)
Noemova archa
Nikoliv pořad TV Noe, ale archeologické pátrání po biblické lodi – a zejména jeho smysl – je námětem dotazu čtenářky pro biblistku a teoložku Mireiu Ryškovou.
8
V Kongu církev rozkřesává naději
Žádný jiný světadíl nemá tolik dětí jako Afrika. Jak se podle vašich
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
arcibiskupského semináře jeho dosavadní rektor P. Vojtěch Šíma, který byl nově jmenován děkanem Kolegiátní kapituly u svatého Mořice v Kroměříži. Vypomáhat bude i v kroměřížské farnosti Panny Marie. Právě tato farnost přitom prochází další velkou změnou – po téměř dvacetiletém působení z ní odchází řád oblátů a jeho kněží se stěhují do Klokot u Tábora. „Několik spolubratří nám v posledních letech ubylo a my jsme zjistili, že jednu farnost musíme odevzdat a soustředit se na práci ve druhé,“ objasňuje bývalý kroměřížský farář P. Marek Adamczuk. To, že odchod oblíbených kněží nebyl snadný ani pro farní společenství, potvrzují snad všichni oslovení v Kroměříži. „Působením oblátů
Počátek
Vypravit se do kina? K rozhodnutí pomůže recenze filmového hitu letošního léta nazvaného Počátek.
9
Na návštěvě
V Jihlavě se o poslední červencové neděli slavilo. Po rekonstrukci tu začal věřícím sloužit chrám sv. Jakuba. Při té příležitosti se na návštěvu farnosti vypravil redaktor KT.