44
Ročník XXI / Cena 11 Kč
26. 10. – 1. 11. 2010 / 31. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Starosta Orla Ladislav Šustr rezignoval Rezignovat na vedení křesťanské sportovní organizace Orel se minulou neděli rozhodl jeho dlouholetý starosta Ladislav Šustr. Chce tím uklidnit napětí, které v Orlu panuje od doby, kdy odešel z KDU-ČSL. „Starosta Ladislav Šustr po sobě zanechává čistý stůl. Rozhodl se rezignovat až poté, co proběhla revize hospodaření v Orlu, která konstatovala, že vše je v naprostém pořádku,“ uvedl generální sekretář Orla Ladislav Kotík a dodal: „Odešel tak půl roku před sjezdem, aby, jak říká, zajistil potřebný klid na výběr a volbu nového vedení.“ Právě klidu si přitom v uplynulých měsících v Orlu mnoho neužili. Nedlouho po medializované aféře „milion za zákon“ rozpoutali Šustrovi odpůrci z orelských řad proti svému letitému starostovi řadu protestních iniciativ: založili internetové stránky, kde bývalého poslance za KDU-ČSL tvrdě kritizují, a následně zorganizovali i petici za jeho odvolání z čela Orla. Tu podepsalo několik desítek lidí. Jak již KT informoval, jeho odpůrci také demonstrovali při orelské pouti na Svatém Hostýně. „Vadí mi, že se po skandálu milion za zákon nám Orlům ani neomluvil a jako jediný důvod svého odstoupení z politiky uvedl, že se jí už cítí unaven. Jako by se nic nestalo,“ postěžoval si jeden ze signatářů petice Josef Holomek. ČLENOVÉ: UDĚLAL PRO ORLA MNOHO DOBRÉHO Pro většinu z osmnáctitisícičlenné organizace však zůstane Ladislav Šustr jedním z nejúspěšnějších starostů, jakého ve své stoleté historii Orel poznal. „Když Ladislav Šustr nastoupil do funkce starosty, neměl Orel ani polovinu svého dnešního členstva. Neměli jsme žádná sportoviště, takřka žádné zázemí. A dnes? Jsme dynamicky se rozvíjející organizací, která si dokázala vydobýt všeobecný
Marx kardinálem
Už více než sto let organizují orlové nejrůznější utkání a soutěže téměř ve všech sportovních odvětvích. Snímek archiv Orla respekt. A na tom má největší zásluhu právě Ladislav Šustr,“ uzavřel Ladislav Kotík a Josef Holomek s ním v této věci souhlasí. „Nedá se popřít, že za ta léta udělal pro Orla řadu dobrých věcí.“
Svůj názor na křesťanskou sportovní organizaci Orel můžete vyjádřit v diskusi na www. katyd.cz. Rozhovor s Ladislavem Šustrem naleznete na straně 7. JIŘÍ PRINZ
Panna Maria opět shlíží na Kroměříž
www.katyd.cz
Na štít školní kaple Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži se po desetileté přestávce vrátila socha Panny Marie Neposkvrněné. Ne sice už ta původní, která se vlivem povětrnostních podmínek rozpadá, ale její věrná kopie. O její pořízení se zasloužili četní dárci i sami studenti. Přípravy na umístění sochy začaly ve středu 20. října v ranních hodinách. Krátce po deváté už jeřáb vynášel do výšky přes 30 metrů její první část. Pak ale přicházejí komplikace – půltunový podstavec ve tvaru zeměkoule, na němž bude Panna Maria stát, je potřeba snést opět dolů a převrtat v něm otvory pro uchycení. Menší problémy provázely i vyzdvižení samotné sochy, nakonec se ale vše podařilo. „Do poslední chvíle to byly nervy a nikdo nevěděl, co se může stát,“ uvedl po úspěš-
„Drazí bratři a sestry Blízkého Východu! Zkušenost těchto dní kéž vás ujistí, že nikdy nejste sami, že vás vždy provází Svatý stolec
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
ném připevnění téměř třímetrového díla na štít kaple sochař Vilém Čech z nedalekého Roštína. I když dává přednost vlastní tvorbě, práci na kopii mariánské sochy uvítal jako výPůvodní socha Panny Marie Neposkvrněné, vyrobená z mušlového vápence, byla na štít nově postavené kaple Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži umístěna 1. května 1859, tedy jen necelých pět let poté, co papež Pius IX. vyhlásil dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie. V roce 2000 musela být kvůli špatnému stavu odstraněna. Protože ani nákladné restaurování by neumožnilo návrat na původní místo, spolek pro obnovu sochy se rozhodl nechat zhotovit její věrnou kopii z betonu.
bornou školu. „Je to precizně provedené dílo, autor detailně propracoval i takové drobnosti, které zespodu rozhodně nemohou být vidět,“ zhodnotil původní umělecký výtvor. K částce 380 tisíc, za kterou byla socha pořízena, přispěli svými dary občané Kroměříže i mnozí další. „S financováním pomohli i sami studenti – několik dní pracovali ve farním lese u Zábřehu na Moravě, a mohli tak přispět vydělanými penězi,“ vysvětlil iniciátor celého projektu, školní kaplan P. Pavel Stuška. Podle něj sochu Panny Marie, kterou požehnal olomoucký arcibiskup Jan Graubner v pátek 8. října, vnímají mnozí obyvatelé Kroměříže jako ochránkyni města. Po deseti letech tedy mohou sochu své ochránkyně opět vidět, kdykoliv pohlédnou k obloze. JIŘÍ GRAČKA
BENEDIKT XVI.: Vyprošujte Jeruzalému pokoj! Postavit se rozjetému vlaku emigrace křesťanů z Blízkého východu se pokusila dlouho připravovaná blízkovýchodní biskupská synoda, která se konala ve dnech 10.– 24. října v Římě. Nad tématem „Společenství a svědectví“ společně rozvažovalo na 185 katolických biskupů latinského obřadu i obřadů východních a dospělo k desítkám námětů, které mají sloužit Svatému otci k sepsání příslušného dokumentu. Ten také kázal při slavnostní mši v bazilice sv. Petra na závěr synody.
Senát je kompletní Druhým kolem skončily o víkendu letošní volby do Senátu. Volilo se zhruba ve třetině obvodů a kandidáti bojovali o 27 křesel. V prvním kole nebyl zvolen nikdo, do druhého proto postoupilo 54 kandidátů (dvojice s nejvyšším počtem hlasů v každém obvodě). Nejúspěšnější stranou ve druhém kole se stala ČSSD, která získala 12 křesel, přestože neobhajovala ani jediné. Následovala ODS se ziskem osmi mandátů (obhajovala jich 18), po dvou senátorech získala KDU-ČSL a Severočeši.cz. Jeden mandát pak získala TOP 09 i Starostové a nezávislí. Uspěla také Miluše Horská, kandidující jako nestraník, která hned po zvolení deklarovala, že bude podporovat KDU-ČSL. Díky zisku 12 mandátů má nyní ČSSD celkem 41 senátorů, a tedy i těsnou většinu v horní komoře Parlamentu, kterou tvoří 81 křesel. Volbám se věnuje i komentář na straně 2. (tok)
a celá církev, která se zrodila v Jeruzalémě, rozšířila se na Blízkém východě a potom do celého světa“ – touto narážkou na Skutky apoštolské zakončil Benedikt XVI. biskupskou synodu, jíž se také účastnil. A ještě předtím vyjádřil své přesvědčení o řešení blízkovýchodní rébusu slovy: „Mír je možný. Mír je naléhavý. Mír je neodmyslitelnou podmínkou života hodného lidské osoby a společnosti. Mír je také nejlepším lékem na zastavení emigrace z Blízkého Východu.“ Zároveň připomněl poutní žalm 122 s jeho výzvou: „Vyprošujte Jeruzalému pokoj!“ – a to s ohledem na napětí, které ve Svaté zemi panuje mezi Židy a Palestinci, mezi nimiž jsou i křesťané. Hned v několika jazycích včetně arabštiny se
v Římě debatovalo nad osudy necelých šesti milionů blízkovýchodních katolíků, kteří žijí v oblasti od egyptské Káhiry po íránský Teherán. Podle františkánského kustoda Svaté země P. Pierbattisty Pizzabally jde o to, aby se žádný z katolických ritů (jako např. melchiotský, chaldejský, maronitský, řecko-katolický, latinský či syrský) neuzavíral sám do sebe, ale byl schopen v celé řadě věcí spolupracovat s jinými rity téže víry, aby tím vynikla jednota katolické církve. Ale nejen o tom se vedly rozhovory. Řeč byla také o situaci křesťanů v Iráku, o Afghánistánu, o katolickém vzdělávání, o roli křesťanských médií, o respektu k náboženské svobodě, o vztahu k judaismu a islámu a mnoha dalších otázkách. (Pokračování na str. 3)
Papež Benedikt XVI. jmenoval minulý týden 24 nových kardinálů, z nichž je celkem dvacet mladších osmdesáti let, a mohou se tedy zúčastnit volby papeže. Mezi nimi je také osm italských kardinálů, což podle agentury AP zvyšuje šanci Itálie, že po Benediktovi usedne na papežský stolec po několika staletích opět Ital. Mezi nejmladší jmenované kardinály se řadí hlava papežské rady pro podporu křesťanské jednoty Kurt Koch (60 let), varšavský arcibiskup Kazimierz Nycz (60), a zejména mnichovský arcibiskup Reinhard Marx (57) z arcidiecéze, kterou kdysi řídil současný papež. Arcibiskup Marx se dlouhodobě zabývá sociálními a ekonomickými otázkami, a nedávno dokonce vydal knihu s názvem „Kapitál“. Marxovo povýšení do kardinálského sboru komentoval předseda Ackermann-Gemeinde a evropský europoslanec za CSU Martin Kastler slovy: „Jako katolický, sociálně zaměřený politik nemohu než toto rozhodnutí papeže přivítat. Arcibiskup Marx usiluje dnes jako nikdo jiný o to, aby katolická církev byla schopna působit na společnost a stát v úzkém dialogu s politikou a ekonomií, a to na vysoké úrovni.“ Noví kardinálové, mezi nimiž jsou zástupci z USA, Evropy, Latinské Ameriky a Afriky, budou formálně uvedeni do úřadu 20. listopadu. (mtz, tok)
Homer je katolík Vatikánský deník L’Osservatore Romano se věnoval netradičnímu tématu – 20. výročí vysílání prvního dílu kultovního amerického seriálu Simpsonovi. Dokonce ocenil způsob, jakým jsou víra a náboženství v seriálu prezentovány. „Přestože to skrývá a jen málokterý divák si to uvědomuje, je jasné, že Homer Simpson je katolík,“ napsal vatikánský deník. Seriál je podle něj „skepticky realistický“ a nenabízí snadná a rychlá morální řešení. Naopak se snaží bořit zažité iluze, a tím pádem ukazovat svět mnohem komplexněji. A v takovém světě je podle deníku i mnohem více prostoru pro křesťanské hodnoty. (cna, tok)
Modlitební most Akci s názvem Misijní most modlitby uspořádala v sobotu 23. října Papežská misijní díla (PMD) v ČR. Vyzvala farnosti, rodiny i jednotlivce, aby si v předvečer misijní neděle doma či v kostele zapálili svíčku a pomodlili se růženec nebo jakoukoliv modlitbu za misie, misionáře, chudé a trpící lidi a za šíření evangelia na celém světě. P. Jiří Šlégr z PMD navíc upozorňuje, že podpora misií může být velmi prospěšná i farnostem jako takovým. „Zkušenost ukazuje, že misijní tematika je jedním z nejúčinnějších prostředků pro oživení víry,“ vysvětluje P. Šlégr. K misijní neděli pak vydala PMD i multimediální DVD. (čbk, tok)