49
Ročník XXI / Cena 11 Kč
30. 11. – 6. 12. 2010 / DRUHÁ NEDĚLE ADVENTNÍ
Největší adventní věnec v Česku První svíčku na největším adventním věnci v České republice zažehli minulou neděli na Znojemsku. Konkrétně ve Vémyslicích, kde se při této „rekordmanské“ příležitosti uskutečnila krátká slavnost. „Vím, že si místní svého prvenství považují, a tu radost jim přeji,“ komentoval událost P. Pavel Bublan, děkan v Moravském Krumlově, který na žádost Vémyslických přijel jejich věnec před radnicí požehnat. „Hlavně oceňuji skutečnost, že se dokázali sjednotit na takovém díle,“ dodal P. Pavel Bublan. Starosta Vémyslic Milan Doubek se pochlubil, že jeho městys je už prostřednictvím adventního věnce zapsán v České knize rekordů. „Věnec, uložený na dvanácti sloupech, má v průměru 13,5 metru. Letos jsme k jeho dokončení spotřebovali tři poctivé traktorové vlečky chvojí. Osm dobrovolníků na díle pracovalo celý týden,“ říká Milan Doubek. Rovných deset let bylo držitelem rekordu nedaleké město Miroslav. „Průměr našeho věnce je sedm metrů,“ konstatuje místostarosta Miroslav Roman Volf. „Když jsme jej v minulém týdnu opět poprvé rozsvítili a k požehnání pozvali našeho pana faráře Pavla Mertu, přišlo na vyzdobené náměstí téměř šest set lidí. Jsem rád, že tato křesťanská tradice oslovila veřejnost a stala se trvalou součástí života města. Vémyslickým jejich rekord přeji, jsem rád, že jsme je inspirovali,“ dodává miroslavský místostarosta. TVOŘENÍ NIKOLIV SAMOÚČELNÉ Zatímco o uplynulé sobotě byly už na řadě náměstí připraveny adventní věnce k žehnání, ve většině rodin teprve probíhala jejich výroba. Farníci z Brna-Bystrce se za tímto účelem sešli
Rozhlas v klášteře
Na prostranství před radnicí ve Vémyslicích probíhají všechny slavnosti roku – od hodů až po přivítání svatého Mikuláše, které se pod největším adventním věncem v ČR uskuteční již v tomto týdnu. Snímek autor v klubovně ekumenického střediska Archa. Velkou radost z drobného tvoření prožívaly hlavně děti. „V naší farnosti je tato akce teprve podruhé a všem se společná práce líbí. Učíme se vyrábět i další pěkné věci, jako ozdoby a řetězy z přírodních materiálů, svíce z voňavého včelího vosku, nápadité pohlednice a mnoho
dalších,“ řekla nám jedna z organizátorek Jana Pálková. Většina těchto výrobků bude prodávána po adventních nedělních bohoslužbách a použita k financování adopce na dálku. „Naše farnost už má totiž adoptováno sedm dětí,“ vysvětluje Jana Pálková. VÁCLAV ŠTAUD
Střední Moravu navštívil lichtenštejnský kníže Hrad Šternberk hostil v polovině minulého týdne vzácnou návštěvu – vládnoucího lichtenštejnského knížete Jana Adama II., který na střední Moravu zavítal na pozvání Centra pro hospodářské a sociální dějiny při Filozofické fakultě Ostravské univerzity a poobědval i s arcibiskupem Janem Graubnerem.
www.katyd.cz
Na hradě na něj čekala prohlídka interiérů, při níž se zájmem naslouchal německému výkladu průvodce. Prohlížel si obrazy i mobiliář a také přítomným vysvětlil, proč není vhodné, aby se v kachlových kamnech přikládalo přímo v ložnici. Po prohlídce následoval koncert blanenského pěveckého sboru Rastislav a vernisáž výstavy o historii rodu Lichtenštejnů na
„Konferenci jsme se rozhodli uspořádat především proto, abychom rozpoutali střízlivou diskusi o situaci a problémech lidí bez domova,“ vysvětlila Kristina Koldinská z komunity Sant´Egidio. Před zaplněným reprezentačním sálem Senátu Parlamentu ČR, kde se konference konala, se střídala pestrá paleta
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Moravě. „Byl jsem zde naposledy v osmdesátých letech s manželkou a dětmi. Moc se mi tady líbilo, a proto jsem s sebou tentokrát vzal další členy své rodiny. Do roku 1944 zde totiž žili moji příbuzní, takže toto místo je pro mě spojeno s rodinnými svazky,“ řekl kníže. Na dotaz, jak hodnotí změny v ČR za posledních dvacet let, uvedl: „Mám z nich velkou radost, také proto, že k nim došlo mírnou cestou. Jen mě mrzí, že se toho nedožil můj tatínek.“ Ze Šternberka si kníže Jan Adam II. odvezl i dary: moravskou slivovici a kazety z ruční papírny ve Velkých Losinách. Další den kníže navštívil Arcibiskupství olomoucké, kde poobědval s arcibiskupem Janem Graubnerem a pomocným biskupem Josefem Hrdličkou. „Kníže Jan Adam
se v Olomouci účastní konference pořádané v Arcidiecézním muzeu. Při té příležitosti jsem ho pozval na oběd, během něhož jsme hovořili o náboženské i společenské situaci v obou zemích, o přistěhovalectví a možném dalším vývoji,“ popsal setkání arcibiskup Graubner. Potom už zájem knížete patřil konferenci věnované historii a významu rodu Lichtenštejnů, kterou pořádalo Centrum pro hospodářské a sociální dějiny při FF Ostravské univerzity. „Šlo o vůbec největší konferenci o tomto rodě, jaká se kdy konala. Přítomno bylo na padesát účastníků ze sedmi zemí Evropy,“ vysvětlil spolupracovník centra, historik Marek Vařeka. (jej)
Nevytvářet slumy, ale záchytné oázy Klesající teploty spolu s přicházející zimou znovu dodávají na aktuálnosti hlavně ve městech problematice lidí bez domova. Přežít v nadcházejících měsících je pro bezdomovce mnohem těžší než po zbytek roku, více práce mají proto i nejrůznější organizace, které lidem bez domova pomáhají. Jednou z nich je i laická katolická komunita Sant´Egidio, která u nás působí v Praze a Brně. Minulý týden uspořádala konferenci, během níž se odborníci z různých oblastí zabývali řešením problémů lidí bez domova.
Čína proti Vatikánu Čína minulý týden obvinila Vatikán, že omezuje náboženskou svobodu, a prohlásila, že oficiální katolická církev v Číně vybírá své biskupy zcela nezávisle. Reagovala tak na středeční prohlášení Vatikánu, že vysvěcení biskupa čínské „vlastenecké“ katolické církve je hrubým porušením svobody vyznání a svědomí. Jde o první vysvěcení biskupa v Číně po téměř pěti letech. Naposledy byli takto uvedeni do funkce dva hodnostáři na jaře roku 2006, a to rovněž bez svolení papeže Benedikta XVI. Počet čínských katolíků, kteří zůstali věrní Vatikánu, se odhaduje na tři až deset milionů a počet věřících hlásících se k „vlastenecké“ katolické církvi na tři až čtyři miliony. I ostatní křesťané v Číně se dělí na „oficiální“, kteří patří pod církve kontrolované čínskými komunisty a jichž je podle Pekingu zhruba 23 milionů, a na „nelegální“, jejichž počet je odhadován na 50 milionů. (Více k tématu v komentáři na str. 3) (čtk, tok)
řečníků – jak politiků, tak odborníků. Na akci dorazil i pražský arcibiskup Dominik Duka, který přispěl do odborné diskuse: „Na okrajích měst bychom neměli vytvářet slumy, ale záchytné oázy, které by lidem bez domova pomohly vrátit se do společnosti.“ Podle něj lidé neztrácejí jen střechu nad hlavou, ale spolu s ní často též smysl života – a proto potřebují pomoc i v této oblasti. Současně několikrát zdůraznil význam prevence. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil zase upozornil na propojenost bezdomovectví a trestných činů. „Podle našich údajů se zhruba 40 % bezdomovců stává pachateli trestné činnosti, často opakovaně,“ prohlásil ministr. Zaroveň však dodal, že podobný počet bezdomců (38 %) se stává i obětí trestných činů, rok od roku stále brutálnějších. Na konferenci zaznělo též mnoho příkladů z praxe a nakonec dostali prostor také lidé z publika, kteří s odborníky diskutovali o problémech,
jež ve své práci či dobrovolné pomoci řeší. Komunita Sant´Egidio je jednou z organizací, která se snaží lidi bez domova chránit a pomáhat jim řešit jejich často bezvýchodnou situaci. Jde o laické katolické hnutí, které působí ve více než 70 zemích světa. „Všichni členové naší komunity pracují dobrovolně, ve svém volném čase. Menší akce hradíme ze svých kapes a na větší – jako je například chystaný vánoční oběd pro bezdomovce či naše práce s romskými rodinami ve slezském Vítkově a v Albánii – se snažíme hledat sponzory,“ vysvětlila Kristina Koldinská. Jejich činnost pomáhá financovat i několik farností, které je podporují pomocí sbírek. Členové komunity jsou známí i svými mírovými aktivitami. V roce 1992 se jim například podařilo zprostředkovat mírovou dohodu v Mosambiku, která tam platí dodnes. (Více k tématu v příloze Doma, strana B) TOMÁŠ KUTIL
Benediktinský klášter v Broumově mohou lidé od 19. listopadu nejen vidět, ale dokonce i slyšet. Vzniklo tam totiž nové regionální pracoviště Českého rozhlasu. Posluchači ČRo Hradec Králové tak nyní budou dostávat více aktuálních informací i reportáží o dění v celé broumovské oblasti. Redaktorka Jiřina Mužíková bude připravovat rozhovory a rozhlasové pořady se zajímavými lidmi či institucemi, které na Broumovsku sídlí a podílejí se na jeho rozvoji. Umístění rozhlasové redakce do prostor kláštera umožnila více než pět let trvající úzká spolupráce Agentury pro rozvoj Broumovska s Benediktinským opatstvím sv. Václava v Broumově. (red)
Škola pro beduíny Svou školu budou mít ve Svaté zemi i děti beduínů – nomádských kmenů žijících převážně v poušti. Misionářky komboniánky začaly s tímto etnikem pracovat v roce 2008 a nyní se sestrám (spolu s dalšími civilními a řeholními organizacemi a židovskými dobrovolníky) podařilo otevřít školu se čtyřmi učebnami a potřebným zázemím. Budova je postavená ze tří tisíc pneumatik naplněných pískem. Kromě toho byla s pomocí španělské katolické organizace Manos Unidas otevřena také síť škol pro děti ve stanech a chatrčích přímo v beduínských táborech. Nabízí místo pro 120 dětí. V plánu je také vzdělávání deseti mladých učitelek pocházejících z beduínských kmenů. (ravat, tok)
„Nobelova cena“ pro teologii Papež Benedikt XVI. založil nadaci na podporu teologické literatury, do níž převádí 50 procent autorských honorářů ze své knižní tvorby. Vatikánská nadace nazvaná Joseph Ratzinger-Benedikt XVI. tak dostala 2,4 milionu eur (cca 59 milionů Kč) z necelých pěti milionů eur, které papež za svá díla dosud získal. Druhá polovina půjde na charitativní účely. „Ptali jsme se papeže, jak má být naloženo s prostředky za autorská práva na jeho knihy. Požádal nás, abychom mu připravili nějaký návrh, a tak jsme přišli s nápadem založit nadaci,“ řekl podle agentury APA Giuseppe Antonio Scotti, šéf vatikánského nakladatelství Libreria Editrice Vaticana. „Nadace bude také udělovat každoročně cenu za nejlepší teologické dílo. Ratzingerova cena se má během času stát jakousi ‚Nobelovou cenou za teologii‘,“ uvedl ředitel vědeckého výboru nové nadace kardinál Camillo Ruini. Hlavně pak chce nadace podporovat teologické myšlení, a udělovat proto stipendia pro mladé teology v různých oborech. Chce také finančně podporovat vydávání disertačních a habilitačních prací z teologie tiskem, které je jinak značně nákladné. (čtk, tok)