7 10. – 16. 2. 2009 / 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Ročník XX / Cena 11 Kč
Vatikán přiznal svou chybu Po mediální smršti, kterou vyvolaly výroky biskupa Williamsona popírající holokaust, se situace na politické a církevní úrovni uklidňuje. Kritika kurie za nedostatky v postupu vůči Kněžskému bratrstvu sv. Pia X. byla přitom uznána i samotným Vatikánem. Obavy panovaly především o další osudy reformního kurzu, který nastavil 2. vatikánský koncil. „Papež v celé věci neměl v úmyslu jakékoli zpochybňování posledního koncilu. Je přece jasné, že kdo neuznává koncilové dokumenty, nemůže se považovat za katolíka,“ sdělil KT v exkluzivním rozhovoru kuriální kardinál Ennio Antonelli, předseda Papežské rady pro rodinu. Podle něj církev nahlíží na tyto dokumenty jako na inspirované Duchem Svatým a jejich autorita je mimo diskusi. Právě proto však podle českého kardinála Miloslava Vlka kurie nepostupovala při přípravě zrušení exkomunikace tradicionalistických biskupů správně, neboť se „od lefebvristů předem nežádalo uznání učení koncilu“, k němuž dlouhodobě vyjadřovali výhrady. Že Vatikán udělal v této záležitosti chyby, přiznal sám tiskový mluvčí Svatého stolce P. Federico Lombardi SJ. „Šlo o komunikační selhání uvnitř kurie,“ potvrdil. Mnoho kritických hlasů na adresu Svatého stolce zaznělo totiž předtím od řady biskupů, a to zejména z Německa. UKLIDNĚNÍ BOUŘE? „Hoďte mne přes palubu, a bouře se uklidní,“ nechal se slyšet sporný biskup Richard Williamson, který tak parafrázoval proroka Jo-
Svatý otec Benedikt XVI. nenechal nakonec nikoho na pochybách, že jak popírání holokaustu, tak relativizování 2. vatikánského koncilu nebude v katolické církvi v žádném případě tolerovat. Snímek ČTK
náše prchajícího na rozbouřeném moři před Hospodinem. Williamson se sice papeži omluvil za „nerozvážné poznámky“ o holokaustu, ale na naléhání Vatikánu, aby je veřejně odvolal, reagoval zdrženlivě. „Pokud zjistím, že jsem se mýlil, udělám to – ovšem vyžaduje to určitý čas,“ uvedl. Biskupovo zlehčování holokaustu popudilo minulý týden německou kancléřku Angelu Merkelovou, která kvůli tomu veřejně kritizovala papeže. Její kritika byla okamžitě Vatikánem odmítnuta jako neopodstatněná,
neboť papež nebyl prý o Williamsonových názorech informován. V neděli 8. února však Angela Merkelová z vlastní iniciativy Benediktu XVI. zatelefonavala a hovor byl veden „v atmosféře vzájemného pochopení,“ jak informoval Vatikán. Papež i kancléřka se přitom shodli, že „holokaust znamená pro lidstvo varování“. Také vrchní rabinát v Izraeli se po jednoznačném postoji papeže k Williamsonově kauze (viz str. 3) vyjádřil, že své přerušené styky s Vatikánem zase obnovuje. MARTIN T. ZIKMUND
Ministři i vatikánský kardinál diskutovali o rodině Minulý týden to po několika mediálních přestřelkách vypadalo, že třetinu českých dětí do tří let čeká kvůli Evropské unii pobyt v jeslích. Do půtek se tentokrát nepustili pouze obvyklí aktéři obou stran politického spektra z české kotliny, ale s kritikou se do českého předsednictví opřeli i levicoví europoslanci. Realita se ovšem ukázala být poněkud jiná.
www.katyd.cz
„Jesle nám nenuťte!“ versus „Na jesle nám nesahejte!“ – právě tak anoncovaly novinové titulky diskusi evropských ministrů zodpovědných za rodinu o tzv. barcelonských cílech. Do Prahy o tomto dokumentu přijeli diskutovat v rámci českého předsednictví. Zmíněný evropský dokument, schválený ještě před vstupem řady nových členských zemí do EU, stanoví, že do roku 2010 by každá ze členských zemí měla mít k dispozici jesle pro 33 procenta populace dětí do tří let. Za zpochybnění těchto záměrů ústy ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase si Česko vysloužilo z úst ev-
PROSTOR PRO VOLBU Pojmenoval ji i ministr Nečas: „S ministry jsme se shodli, že na prvním místě je zájem dítěte a že je nutné vytvářet prostor, aby každá rodina volila způsob výchovy podle své konkrétní situace. Na jednáních z úst zástupců některých zemí otevřeně zaznělo, že barcelonská kritéria nebudou plnit,“ zdůraznil Petr Nečas. Podle jeho slov jsou mezi zeměmi takové kulturní a historické rozdíly, že tyto cíle jsou pro některé nerealizovatelné. „V případě jeslí by se to v Česku nedařilo ani za komunismu, kdy těmito zařízeními prošla 24 procenta dětí,“ zdůraznil Nečas. Podle ministrových slov tedy Českou republiku boom velkých jeslí nečeká, přesto je
podle něj nutné zajistit a umožnit, aby matky, které se chtějí vrátit do práce dříve, měly o dítě postaráno. „Chceme se ale orientovat na podporu malých školiček pro tři až čtyři děti v domácím prostředí. Podobně to dělají ve Francii,“ připomněl Nečas. Francouzi mají v současnosti nejvyšší porodnost v EU s indexem 2,18 dítěte na ženu (zatímco v Česku je 1,44). Z úst českého ministra dále zaznělo, že cílem vládní politiky je ocenění role rodičů, kteří se celodenně věnují péči o děti. „Nemůžeme na maminky pohlížet jako na budoucí pracovní sílu, či dokonce tak, že žena, která nechodí do zaměstnání, je společensky málem na úrovni příživníka. Tyto ženy přece pracují, avšak nedostávají za to plat,“ zdůraznil Nečas. Na setkání ministrů navázala konference Rodičovská péče a politika zaměstnanosti. Na pozvání ministerstva práce a sociálních věcí na ni z Vatikánu přijel též předseda Papežské rady pro rodinu kardinál Ennio Antonelli. (Rozhovor s ním k tématu přinášíme na straně 2.) JIŘÍ MACHÁNĚ
Dvacet let se v Česku nepopravuje Na Hromnice tomu bylo přesně dvacet let ode dne, kdy byl na českém území vykonán poslední hrdelní trest. Na oprátce skončil pětinásobný brutální vrah Vladimír Lulka. Kdyby o obnovení trestu smrti mohla rozhodovat vůle většiny v plebiscitu, poslední by zřejmě nebyl. A absolutní trest by navíc čekal návrat do českého právního řádu. Podpora trestu smrti mezi lidmi stále klesá. Přesto by podle průzkumů jeho obnovení uvítalo na šedesát procent obyvatel Česka. Vzorek čtenářů KT, který v anketě na internetových stránkách www.katyd.cz o tématu v minulém týdnu hlasoval, patří v Česku k názorové menšině: pro znovuzavedení by zvedlo ruku zhruba třicet procent účastníků ankety. Jejich názor je přitom akceptovatelný i z pohledu církve. „V rámci církve není striktní zákaz trestu smrti. Dokonce jej nemůžeme posta-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
ropských levicových kritiků nálepku zastánce „ženy u plotny“. Podle slov Vladimíra Špidly, sociálně demokratického eurokomisaře, se však ještě před zahájením setkání ukázalo, že některá prohlášení byla spíše řinčením předvolebních zbraní – při diskusi ministrů pak prý panovala shoda.
vit na úroveň potratů,“ vysvětluje morální teolog P. Jiří Skoblík, jenž přednáší na pražské teologické fakultě. Jedním dechem však dodává, že se proti němu vyslovuje encyklika Evangelium vitae. „Jan Pavel II. řekl, že pokrok lidstva je tak daleko, že není zapotřebí, aby se tento trest udržoval,“ připomíná P. Skoblík. Při diskusi o tomto tématu je podle jeho slov zapotřebí počítat s „výrazným emocionálním nábojem“. A uvádí příklad: „Představte si senzitivního intelektuála, který zhlédne film, v němž dojde k justiční vraždě. Je otřesen a naplněn myšlenkou: už nikdy více. Témuž člověku o pár měsíců později uškrtí deviant dceru. Jaký asi bude mít názor?“ ptá se P. Skoblík. ZPĚT DO ČESKÉ HISTORIE Druhý únorový den roku 1989 zemřel jako poslední v Čechách na popravišti Vladimír Lulka. Ubodal svoji ženu a čtyři děti ve věku od
osmnácti měsíců do deseti let. O rok později zákonodárci trest smrti zrušili, nahradili ho doživotím a po dalším roce byl zákaz stvrzen Listinou základních práv a svobod, která se stala součástí české ústavy. Popravčí místnost, kde kromě kriminálních zločinců zemřela i řada politických vězňů, se po krátké době stala pietním místem připomínajícím justiční vraždy politických odpůrců komunistického režimu v 50. letech. Od konce války až po posledního popraveného bylo v někdejším Československu ztrestáno na hrdle 1 200 odsouzenců. Z toho 230 z nich poslali komunističtí prokurátoři a soudci na věčnost z politických důvodů. Nepřípustnost trestu smrti nevyplývá pouze z Listiny základních práv a svobod, ale i z mezinárodních právních závazků. Česko se připojilo k zemím, kde trest smrti odmítli – naše úřady jeho návrat nechystají. JIŘÍ MACHÁNĚ
Glosa: Šlo o víc Asi žádná církevní kauza, tak úzce spojená s postupem Vatikánu, nezpůsobila v posledních letech větší rozruch než ta současná. Proč právě tradicionalisté budí tolik pozornosti médií? Je celá aféra vysvětlitelná samotnými ostudnými výroky biskupa Williamsona o holokaustu? To pouze z menší části. Jakékoli zpochybňování holokaustu je totiž jednoznačně natolik mylné, že o jeho odsouzení v církvi i v sekulární veřejnosti nemohly být od začátku žádné pochybnosti. Že vatikánští úředníci neudělali dobře svou práci a neinformovali papeže o názorech biskupa Williamsona, o tom také není sporu. Nehledě k tomu, že se Kněžské bratrstvo od jeho názorů distancovalo a i on sám se papeži omluvil. V celé záležitosti ovšem šlo a jde o víc – totiž o to, jak se bude nadále církev profilovat a jestli si udrží svůj dialogický charakter vůči světu kolem sebe. S Kněžským bratrstvem sv. Pia X. je totiž problém v tom, že nepřijímá některé závěry 2. vatikánského sněmu, neboť jsou podle něj v nesouladu s dosavadní církevní tradicí, a své výhrady vyjadřovalo i k pontifikátu Jana Pavla II. Když byl zvolen papežem kardinál Josef Ratzinger, jeden britský laický komentátor z těchto názorových kruhů napsal článek s titulkem: „Je tento papež katolík? Kupodivu ano.“ Tyto dvě věty titulku prozrazují o tradicionalistech mnohé. Sami sebe nechápou jako potenciální „pravé křídlo“ uvnitř katolické církve, ale spíše jako „ostatek pravověrných“, který zosobňuje autentickou katolicitu a podle ní poměřuje i kroky papežů. Nelze jim to vyčítat, je to jejich přesvědčení. O to víc pak bylo třeba vedle gest milosrdenství i pevného postoje Říma. Ten byl zveřejněn 4. února jako nóta státního sekretaritátu Svatého stolce (viz str. 3). (mtz)
Nuncius hospitalizován Apoštolský nuncius v České republice Diego Causero musel být minulý čtvrtek hospitalizován kvůli náhlé nevolnosti. „Pan arcibiskup Causero měl v ten den obědvat spolu s kardinálem Miloslavem Vlkem a jeho hostem, předsedou papežské Rady pro rodinu, kardinálem Enniem Antonellim. Na oběd však nedorazil a místo toho jsme obdrželi zprávu, že byl hospitalizován,“ informoval KT mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora. Podle ředitele pražské záchranné služby Zdeňka Schwarze utrpěl apoštolský nuncius cévní mozkovou příhodu a byl převezen do nemocnice Na Homolce. Zdravotní stav papežského nuncia byl podle jeho nejmenovaného spolupracovníka z velvyslanectví stabilizovaný už následující den. Devětašedesátiletý italský arcibiskup Causero se svého úřadu v Česku ujal před pěti lety. V současné době se věnoval přípravě první návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice, která je plánována na konec září. (čtk, mach)
NECHODÍ VÁM KT DO FARNOSTI VČAS? V minulých týdnech se v některých oblastech republiky znovu objevily opakující se problémy s pozdním doručováním zásilek většího počtu Katolického týdeníku do farností. Proto redakce navrhuje farnostem, aby v takovém případě změnily distributora KT. „Kvůli změnám pravidel pro doručování zásilek, které provedla Česká pošta, se do některých kostelů dostává týdeník opakovaně až s týdenním zpožděním. To je samozřejmě nepřijatelné. Pozdní distribuce tak ničí práci redaktorů, kteří se do posledních minut před uzávěrkou snaží aktualizovat obsah novin,“ vysvětluje Jana Podhorská, která má komunikaci s distributory KT na starosti. Jak říká, pokud by některá farnost tyto problémy zaznamenala, je nejjednodušší cestou ke zjednání nápravy právě zmíněná změna distributora. V takovém případě je možné se obrátit přímo na Janu Podhorskou (tel. 224 250 395, e-mail: podhorska@katyd.cz), která zařídí vše potřebné. „Jedinou podmínkou je, aby farnost měla na příslušné adrese volně přístupnou a dostatečně velkou schránku, která by odpovídala velikosti doručovaného balíku,“ upozorňuje Jana Podhorská. (red)