20 12. – 18. 5. 2009 / 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Ročník XX / Cena 11 Kč
Mise Benedikta XVI. na Blízkém východě Papež ukončil úvodní část své blízkovýchodní mise: navštěvu Jordánska, první arabské země svého pontifikátu. Všude byl vřele vítán a také arabská média hodnotila tuto část jeho cesty jako velmi úspěšnou. Benedikt XVI. promluvil ke královské rodině, postiženým lidem, katolíkům šesti ritů, muslimům i ke studentům. Už v Jordánsku zamířil papež na biblická místa. Po stopách Jana Křtitele sestoupil k řece Jordánu (350 m pod hladinu Středozemního moře) a jako Mojžíš shlédl z více než 800 m vysoké hory Nebo na zemi, do níž kdysi Hospodin zavedl svůj lid. „Je vhodné, že má pouť začíná na této hoře,“ řekl Benedikt XVI. a vyzval věřící, aby „pozvedli oči a do své vděčnosti zahrnuli nejen podivuhodné Boží skutky v minulosti, ale také aby hleděli s vírou a nadějí do budoucnosti, kterou Bůh chystá pro nás a pro celý svět“. Papežova slova však zaznívají v době, která podle některých pozorovatelů nepřináší mnoho důvodů k optimismu. Vždyť příměří v Gaze má se skutečným mírem společného asi tolik, co jordánští beduíni s univerzitou západního střihu. A přece obojí v Jordánsku nalezneme. V jordánské Madabě totiž papež požehnal základní kámen univerzity, kterou tam zřizuje latinský jeruzalémský patriarchát. Při té příležitosti uvedl, že univezitní vzdělání „zjemní kritické schopnosti, rozptýlí nevědomost a předsudky a pomůže (studentům) osvobodit se ze zajetí, do nichž je uvrhují staré i nové ideologie“. Zároveň papež připomenul význam víry, jež „nepotlačuje hledání pravdy, ale naopak ho povzbuzuje“. Věda má totiž podle něj svoje meze a „nemůže dát odpověď na všechny otázky týkající se člověka a jeho bytí“. I zde – stejně jako na hoře Nebo – zakončil svou návštěvu Benedikt XVI. modlitbou Otče náš. NEZAPOMEŇTE NA IRÁK! Už v letadle z Říma do Ammánu odpověděl Benedikt XVI. novinářům, na co by chtěl při této své cestě do kolébky tří světových nábo-
Už 350 tisíc lidí se podepsalo pod petici odmítající návštěvu prezidenta Obamy na americké katolické univerzitě. Návštěva se má uskutečnit v květnu na půdě katolické univerzity Notre Dame v Indianě při příležitosti tamní promoce. Amerického prezidenta pozval na akademickou půdu rektor univerzity a katolický kněz John Jenkins. V petici doslova stojí: „Je skandálem a potupou, že univerzita Notre Dame, jedna z nejlepších katolických univerzit v USA, udělí takovou poctu prezidentu Obamovi, který je známý svou podporou politiky a zákonů, jež jsou v přímém rozporu s učením katolické církve v oblastech života a manželství.“ Pod petici se podepsali i mnozí biskupové a kardinálové. „Prezident Obama je skvělý a velmi chytrý člověk, bohužel v otázce potratů stojí na té špatné straně“ – těmito slovy okomentoval prezidentovy postoje chicagský kardinál Francis George po jejich krátkém vzájemném setkání. Kopie petice bude zaslána vrcholným představitelům katolické církve v USA a ve Vatikánu. (tok, CNA)
V neděli 10. května celebroval papež na stadionu v Ammánu mši svatou pro 30 tisíc lidí. Obvykle bývá neděle v Jordánsku pracovním dnem, ale místní úřady darovaly křesťanům kvůli papežově návštěvě mimořádný den volna. Snímek ČTK ženství apelovat: na modlitbu, formaci svědomí a na kultivaci rozumu. To se skutečně stalo zejména v mešitě Husajna Bin Talála, která nese jméno otce současného jordánského krále. „Když lidský rozum pokorně svolí, aby byl očištěn vírou, není ve skutečnosti nijak oslaben, ale naopak posílen v odporu vůči předsudkům a ve snaze přesáhnout vlastní omezení,“ sdělil papež posluchačům v mešitě. Lidský rozum podle něj posiluje nejhlubší společné touhy lidí a namísto manipulace či omezování povzbuzuje spíš k diskusi. Při této příležitosti pozdravil Svatý otec
i přítomného bagdádského patriarchu a zároveň apeloval na politické i náboženské představitele, aby zajistili křesťanskému společenství v Iráku základní právo na pokojné soužití s vlastními spoluobčany. Na letišti pak Benedikt XVI. ještě poděkoval za pozvání králi Abdalláhovi II. a ocenil jeho nasazení v mezináboženském dialogu i skutečnost, že při své cestě mohl požehnat základní kameny dvou katolických kostelů v Joránsku – jednoho latinského a druhého melchitského ritu. MARTIN T. ZIKMUND
PAPEŽ I KRÁL POD DROBNOHLEDEM MÉDIÍ
www.katyd.cz
Hlavní celostátní deníky v Jordánsku zhodnotily návštěvu Benedikta XVI. velmi pozitivně. Titulní stránka deníku Addustour uvádí papežova slova: „Moje návštěva Jordánska je příležitostí k tomu, jak vyjádřit hlubokou úctu k muslimům a zdůraznit pozitivní přínos krále Abdalláha II. ke vzájemnému soužití muslimů a křesťanů.“ List cituje také slova jordánského krále: „Doufáme v dialog, který uznává specifičnost naší
V Senátu pro smlouvu hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů. Z Evropy zaznívají pozitivní reakce, mnoha vrcholným politikům se po českém schválení smlouvy evidentně ulevilo. „Jsem velmi rád, že proces schvalování Lisabonské smlouvy pokračuje a že ji schválili přímo volení čeští senátoři,“ prohlásil Joseph Daul, šéf nejsilnější politické frakce v Evrop-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
náboženské identity a nemá strach před světlem pravdy.“ Britský deník The Times zase citoval jiný, aktuální výrok Abdulláha II. v souvislosti s řešením blízkovýchodního konfliktu: „Buď dosáhneme míru hned, anebo nás čeká za 8 – 12 měsíců na Blízkém východě válka.“ The Times přinesly rovněž článek svého izraelského zpravodaje, podle něhož panuje mezi izraelskými tajnými službami zvýšená obava, že se radikální Ži-
dé pokusí spáchat na papeže atentát kvůli jeho členství v nacistické mládežnické organizaci Hitlerjugend. A také kvůli některým jeho výrokům z poslední doby. Proto prý papež kvůli velkému bezpečnostmímu riziku nevyužije tentokrát svůj tradiční prosklený „papamobil“ a – s výjimkou krátké jízdy v Nazaretu – ho bude převážet obrněná limuzína. (novinky.cz, RaVat, The Times)
Senát udělal další krok do Evropy Česká republika učinila další krok k větší integraci v Evropské unii. Senát minulý týden schválil Lisabonskou smlouvu, dokument, jenž přináší rozsáhlé změny fungování Unie a má se stát základní právní normou pro celé společenství ve formě jakési ústavy. Česká republika byla až do minulého týdne poslední zemí, která nedokončila ratifikační proces smlouvy v parlamentu.
350 tisíc podpisů proti Obamovi
ském parlamentu EPP-ED a poděkoval i odstupujícímu premiérovi Mirku Topolánkovi i jeho kabinetu za přístup ke smlouvě a plnění závazků vůči EU. Zároveň dal najevo svá očekávání vzhledem k nově nastupující vládě Jana Fischera. „Pevně doufám, že nový kabinet se rychle a naplno ujme všech povinností a závazků plynoucích z českého předsednictví Evropské unii,“ dodal Daul. Se schválením Lisabonu je spokojená i česká europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. „Schválení Lisabonu v českém parlamentu bylo posledním pokusem ujistit naše evropské partnery o tom, že Češi neberou EU lehkovážně,“ okomentovala situaci. Kladné hlasy se objevují i v církvi. „Schválení smlouvy je podle mě velmi dobrá věc, díky tomu nás mohou brát v Evropě jako plnohodnotné partnery. Neschválení smlouvy by nás
odstavilo na okraj,“ říká P. Pavel Kučera, který vedl čtyři desítky let duchovní správu bavorského uprchlického tábora Zirndorf. CHYBÍ UŽ JEN PODPIS Pro plné přijetí smlouvy musí svůj podpis připojit ještě prezident republiky Václav Klaus. Ten je ale jejím velkým odpůrcem. „Je to smutný doklad selhání významné části našich politických elit,“ uvedl Klaus ke schválení smlouvy. Nicméně prezident smlouvu podle odstupujícího premiéra Mirka Topolánka dlouho blokovat nedokáže. „Myslím, že těžko může dlouhodobě vzdorovat rozhodnutí obou komor parlamentu,“ prohlásil Topolánek. K rychlému podpisu a tím plné ratifikaci smlouvy vyzývají českého prezidenta jak vrcholní politici v Evropské unii, tak velká část domácí politické scény. (tok, mtz)
Budou ženy ve švýcarské gardě? Ženám se pootevírá cesta do švýcarské gardy. Její nový velitel, plukovník Daniel Anrig, totiž prohlásil, že by neměl nic proti tomu, aby v elitní stráži Svatého otce sloužily i ženy. Plukovník to řekl v rozhovoru pro soukromou televizní stanici Mediaset. Připustil jen, že by se nejprve musela vyřešit otázka ubytování. Předchozí velitel gardy byl naopak ostře proti účasti žen. Ve středu 6. května složilo 32 nových členů gardy slavnostní přísahu, ovšem prozatím opět jenom muži. Bezpečnostní sbor Vatikánu funguje od roku 1506 a v současnosti ho tvoří 110 gardistů. (TASR, Křesťan Dnes)
Biskupské žehnání pramenů V Karlových Varech zahájili minulou sobotu lázeňskou sezonu slavnostním požehnáním pramenů. Tradičně přítomného plzeňského biskupa Františka Radkovského, respektive apoštolského nuncia Diega Causera, tentokrát zastoupil litoměřický biskup Jan Baxant. Biskup Baxant se v tomto lázeňském městě narodil a prožil tu dětství. Na úvod pozdravil přítomné a konstatoval, že je dojatý, že může jako biskup místní lázeňskou sezonu zahájit. „Kdybyste tady nebyli vy, byla by tu jen tribuna s několika hosty,“ uvítal hosty s úsměvem. Litoměřický biskup připomněl, že prameny nebude světit, protože jsou už dávno posvěceny Bohem, tudíž navracejí zdraví, ale že je pouze požehná. Zároveň požehnal všem, kdo do Karlových Varů přicházejí s důvěrou, že zde najdou zdraví. Slavnostní průvod se vypravil směrem na Tržní kolonádu, kde se nachází freska zobrazující legendu o Karlu IV., jenž údajně objevil léčivé prameny při lovu v místních lesích. Potom biskup s věřícími přešel do Vřídelní kolonády, kde tryská pramen Vřídlo až do výše dvanácti metrů. Slavnost vyvrcholila mší svatou v nedalekém chrámu sv. Máří Magdalény. Jak biskup Baxant prozradil, mše svatá pro něj byla návratem do dětství, protože do tohoto chrámu chodil jako malý kluk se svými kamarády a podle svých slov zde zakoušel Boží dobrotu a blízkost. Připomněl také řeholní sestry a biskupy, kteří sem jezdili na léčení. (čbk, tok)