38 15. – 21. 9. 2009 / 25. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Ročník XX / Cena 11 Kč
Papež se u Jezulátka setká s rodinami
Beseda s biskupem z Bangladéše
Na čtyři sta lidí, většinou rodičů s malými dětmi, zavítá v sobotu 26. září do pražského kostela Panny Marie Vítězné, aby se tu setkalo s papežem Benediktem XVI. při jeho návštěvě České republiky. „S napětím tuto událost očekáváme a považujeme za velkou čest, že se tohoto setkání můžeme zúčastnit,“ říká Kateřina Kulawiecová, která patří spolu se svou rodinou mezi pozvané. „Mladé rodiny jsme na setkání se Svatým otcem vybírali ve spolupráci s Centrem pro rodinu při arcibiskupství pražském,“ vysvětluje převor Kláštera Pražského Jezulátka P. Petr Šleich, podle něhož je naprostá většina rodin, jež se s papežem setkají, z Prahy. Přípravy na setkání se pak podle převora odehrávají především v duchovní rovině. „Naše rodina se na toto setkání připravuje tak, že se společně modlíme novénu. Dcera si nechává posílat i papežské SMS zprávy do mobilu,“ upřesňuje Kateřina Kulawiecová. PAPEŽ KORUNUJE JEZULÁTKO Vrcholem setkání s mladými rodinami v chrámu Panny Marie Vítězné pak bude korunovace pražského Jezulátka Svatým otcem. „Korunku přiveze Benedikt XVI. přímo z Vatikánu. Protože nechceme, aby vznikly nějaké komplikace, položí Svatý otec korunku na oltář, a nikoli na hlavu Jezulátka,“ říká převor Šleich a dodává: „Korunovace papežskou korunkou je nejvyšším liturgickým projevem úcty, jaký lze Jezulátku prokázat.“ Pražské Jezulátko, jehož proslulost je v za-
Besedu s biskupem Paulem Ponen Kubim z Bangladéše, který bude ten den přítomen mši svaté s papežem Benediktem XVI., pořádá římskokatolická farnost v Brně-Židenicích v neděli 27. září od 19 hodin v oratoři kostela. Biskupa bude doprovázet P. Jiří Šlégr, národní ředitel pro Papežská a misijní díla v České republice. (čbk)
Romové žádají audienci u papeže Převor Petr Šleich spolu s malým pomocníkem Matoušem Plačkem oblékají věhlasné Pražské Jezulátko. Také za ním připutuje na konci září papež Benedikt XVI. Snímek Aleš Masner hraničí mnohem větší než u nás, bylo v minulosti korunováno již dvakrát. Poprvé se tak stalo již před 358 lety, v roce 1651, kdy Jezulátko korunoval šlechtic Bernard Ignác Martinic. Druhá korunovace Jezulátka se odehrála na začátku 19. století. Od první korunovace z roku 1651 se korunovace slaví – s výjimkou několika přerušení – každoročně, a to vždy první sobotu
v květnu. „Zastavení Svatého otce u Jezulátka je významným počinem pro všechny poutníky a ctitele tohoto zpodobení Krista. Od ctitelů Jezulátka z Indie, Chile, Francie, Španělska i dalších zemí dostáváme zprávy o tom, jakou mají radost, že Svatý otec zavítá právě sem,“ uzavírá jedna z průvodkyň kláštera Pražského Jezulátka Gabriela Plačková. JIŘÍ PRINZ
V Brně už stojí „papežský“ baldachýn
www.katyd.cz
Obrovský baldachýn, který zastřeší pódium pro papežskou mši, vztyčili na konci minulého týdne v Brně. Speciální bílá plachtovina je vypnuta na ocelové konstrukci vysoké dvanáct metrů. Celý baldachýn váží sedmnáct tun a odolá náporům větru o rychlosti více než sto kilometrů v hodině. Patky sloupů jsou kvůli bezpečnosti celé konstrukce zavrtané několik metrů hluboko do země. Baldachýn se pro nepřízeň počasí podařilo vztyčit až napotřetí. Letiště v Tuřanech se pozvolna mění v areál papežské mše. „Byla zpevněna plocha, vybudována komunikace pro přejezd papamobilu i obslužné komunikace pro příchod poutníků,“ vysvětlila Martina Jandlová z brněnského biskupství. Pracovníci už také vytyčili sektory a síť úhlopříčných cest, díky nimž areál při pohledu z ptačí perspektivy připomíná koberec. Benedikt XVI. do Tuřan přijede v neděli 27. září. Mše se podle předběžných odhadů zúčastní až sto tisíc lidí. (čtk, pri)
Vstup České republiky do Evropské unie je pro katolickou církev přínosem. Ukazuje se, že spousta klášterů, řádů nebo farností už díky evropským dotacím opravila mnoho historicky cenných objektů. A řada projektů na peníze ještě čeká.
Pamětní mince za stovku K papežské návštěvě byla vyražena další pamětní mince. Věřící, kteří budou chtít upomínku na nadcházející návštěvu papeže, si mohou zakoupit mosaznou minci s portrétem papeže Benedikta XVI. Stojí sto korun a je možné ji objednat na Svaté Hoře. Mince o síle dva milimetry má průměr třicet milimetrů a dodává se v čiré plastové kapsli. Minci je možné získat i na dobírku. (čtk)
U hrobu rabiho Löwa se modlili rabíni z celého světa
Peníze z EU zachraňují církevní objekty
Jedním z největších projektů, který by měly financovat dotace z EU, je obnova cisterciáckého opatství v Oseku. „Celkem bychom na obnovu opatství potřebovali tři miliardy korun, v první fázi ale žádáme „jen“ půl miliardy na zrenovování konventu,“ sdělil KT architekt Tomáš Koňařík, který má projekt na starosti. „O tyto peníze žádáme v rámci Integrovaného operačního programu (IOP), jenž je určen právě na záchranu kulturních a historických památek. Půlmiliarda je maximální částka, o kterou můžeme žádat,“ doplnil ho statutární
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Jeřáby vztyčují baldachýn na brněnském letišti v Tuřanech. Snímek ČTK
Romské sdružení Roma Realia se obrátilo na prezidentskou kancelář a Českou biskupskou konferenci (ČBK) s žádostí o audienci u papeže Benedikta XVI. při jeho návštěvě Česka. Hrad i ČBK se však shodly na tom, že program Svatého otce je již pevně stanoven a přijetí nad jeho rámec již nejsou možná. Podle sdružení narůstající averze českoromských vztahů vytváří v zemi velmi nebezpečný fenomén, který může přerůst mimo dosah kontroly. „Již nyní se objevují signály, že politici ztrácí kontrolu nad tím, jak problematiku řešit,“ uvedlo sdružení. (čtk)
zástupce opatství Jindřich Kostka, jenž o opatství pečuje a usiluje o jeho obnovu. Další peníze se budou snažit získat přes jiné programy. Zato farnosti Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě-Přívoze se již dotace sehnat podařila. Z evropských peněz získali patnáct milionů korun, které použili na obnovu fasády významné architektonické dominanty ostravské městské čtvrti, kterou stejně jako celé náměstí Svatopluka Čecha navrhl věhlasný architekt Camillo Sitte. LONI USPĚLO PĚT PROJEKTŮ V loňském roce se Ostravsko-opavské diecézi podařilo uspět v soutěži o evropské peníze s pěti projekty. V této chvíli jsou díky tomu opraveny malé vesnické kostely, na něž by diecézi jen těžko zůstaly peníze. Farnosti v Janově ve Slezsku, Býkově, Čermné, Roudnu a v Nor-
bečanech vyčerpají celkem zhruba patnáct milionů korun z Programu rozvoje venkova. „Peníze z Unie ovšem dostaneme, až projekty vyúčtujeme. Do té doby musela finance uvolnit diecéze. V součtu je to velká suma, takže je dobře, že by se měla už brzy objevit zpět na našich účtech,“ prozradil KT projektový manažer Ostravsko-opavské diecéze Miroslav Přikryl. Zhruba milionem korun musela na opravy přispět diecéze, protože dotace pokrývá vždy jen okolo 80 až 90 procent nákladů. „Žadateli i příjemci peněz z evropských dotací jsou samozřejmě farnosti, ovšem tím, kdo zajišťuje peníze na profinancování projektů a dělá veškerý servis, je diecéze, farnosti na to nemají lidi, zkušenosti ani finanční zázemí,“ doplnil Přikryl. Zatím nejvíce peněz se Ostravsko-opavské diecézi podařilo letos získat na rekonstrukci (Pokračování na str. 2)
Při příležitosti 400. výročí smrti Jehudy ben Becalela, zvaného rabi Löw, se u jeho hrobu v centru Prahy sešlo zhruba šedesát rabínů z celého světa, aby tam uctili jeho památku. Židé z Evropy, Izraele i Ameriky odříkali u hrobu známého rabína modlitbu za zemřelé, hebrejsky zvanou Kadiš. „Šli jsme k jeho hrobu a modlili jsme se nad ním. Z náboženského i z židovského hlediska jde o velmi významné místo a významný den pro modlitbu,“ zmínil rabín Yechiel Wasserman ze Světové sionistické organizace. „Rabi Löw byl významný především svým myšlením, svým pojetím židovství. Jeho knihy se čtou dodnes a nechybí v žádné zbožné židovské rodině,“ doplnil pražský a vrchní český zemský rabín Karol Sidon. Jehuda ben Becalel, známý jako rabi Löw či Maharal, se narodil kolem roku 1520 buď v polské Poznani, nebo v německém Wormsu a zemřel roku 1609 v Praze. Dvacet let působil jako moravský zemský rabín, od roku 1596 pak jako vrchní rabín v Praze. Živil se jako učenec, filozof a pedagog. Populární obraz představuje rabiho Löwa jako tvůrce umělého člověka – golema. Obraz vznikl ovšem teprve v polovině 19. století. „Rabi Löw poznamenal naši (židovskou) obec do té míry, že nebyl dokonce zapomenut ani v českých pohádkách,“ podotkl Sidon. (ČTK, tok)