46 10. – 16. 11. 2009 / 33. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Ročník XX / Cena 11 Kč
Myslivci z celé Evropy se vypravili na Moravu Svátek sv. Huberta prožívají tradičně především myslivci a lesníci, jejichž je patronem. Po celé republice se koná okolo jeho svátku řada bohoslužeb a hubertských poutí – v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, v Hradci Králové, na Svatém Hostýně či Kuksu. Jednou z nich byla i slavnostní mše svatá při 2. evropské myslivecké pouti sv. Huberta. V sobotu 7. listopadu ji sloužil v Dubu nad Moravou olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Řada poutníků tam dorazila i ze Slovenska, Polska, Ruska, Rakouska a Německa. Několik set věřících, kněží i ministranti, sokolníci s dravci na předloktí, myslivci, trubači a mužský sbor ze Zábřehu – ti všichni naslouchali arcibiskupovým slovům: „Bůh stvořil přírodu a nám ji svěřil, abychom se o ni odpovědně starali. Příroda nám dává plody, které požíváme, a současně nás pozvedá k tomu, abychom se mohli setkat s Tvůrcem. Příroda je chrámem Božím. Než strom vyroste, trvá to generace. Ten, kdo sází, obvykle nesklízí. Žijeme z toho, co udělaly generace starší, a musíme být odpovědní k těm příštím.“ Bohoslužbě „přihlíželi“, již obloženi smrkovými haluzemi, také divočák, daněk, divoké kačeny, zajíci a bažanti. Po ní čekaly poutníky na nádvoří kostela srnčí a daňčí guláš, svařené víno, stánky s nejrůznějšími mysliveckými potřebami i perníková srdce. K tomu všemu hrála dechovka Březovjané z Březové u Uherského Brodu. Nechyběla ani tradiční Hubertova jízda na koních, pasování myslivců či ukázky sokolnického a psovodského umění nebo vábení jelena. V kostele pak zahrál soubor truba-
Na mysliveckou pouť se do Dubu nad Moravou sjeli myslivci až z Německa či Ruska. Snímek Zita Chalupová
Dopis odmítnut čů z Polska Lesny Rog. Součástí pouti byl také křest, který následoval po mši svaté: dubský farář P. Josef Kornek křtil půlročního chlapce – Huberta Josefa Pořízku z Lipníka nad Bečvou. „Protože jsme celá rodina myslivci, chtěli jsme, aby se křest odehrál tady a při této příležitosti,“ vysvětlila maminka Michaela Fajkusová. P. Kornek pak s úsměvem dodal: „To se mi už asi nikdy nepoštěstí, abych při
myslivecké pouti ke svatému Hubertovi křtil malého Huberta.“ Dále se například v ostravsko-opavské diecézi už tradičně konají dvě velké svatohubertské mše. První z nich v Bílé, kterou i letos celebroval biskup František Lobkowicz, proběhla již v polovině října. Druhou v Šilheřovicích mohou zájemci letos ještě navštívit – v neděli 15. listopadu. (jej, hol, tok)
Zvěř je darem od Stvořitele Svatý Hubert je nejenom patronem myslivců a lesníků, ale má dokonce svůj vlastní řád, který založil hrabě Špork už v roce 1695 v Lysé nad Labem. Obnoven byl ilegálně v roce 1978 a jeho oficiální novodobá historie se píše od roku 1992. V rozhovoru řád představuje jeho velmistr JAN FRANTIŠEK VOTAVA.
www.katyd.cz
Co je hlavním posláním vašeho řádu? Řád svatého Huberta je světský rytířský řád a jeho hlavní ideou je dodržování a propagace mysliveckých tradic a etiky při lovu. Také se snažíme propagovat křesťanské tradice a takové chování člověka, které dbá na rytířskost a čistotu duše. Zvěř chápeme jako dar, který
nám byl svěřen Stvořitelem do správy, což nás zavazuje být dobrými hospodáři. Kolik vás je a kdo se může stát členem řádu? Každý řád by měl být trochu tajemný, proto přesný počet členů nezveřejňujeme, ale mohu prozradit, že je nás zhruba několik desítek. Členství je přísně výběrové, většinou je nabízíme. Členem se může stát myslivec s minimálně desetiletou praxí, křesťan. Nemusí být nutně katolík – mezi námi jsou i evangelíci a pravoslavní. Do řádu mohou vstoupit též ženy. Členství bereme jako službu a složení řádového slibu vnímáme podobně jako manželský slib. Zapojujete do svých akcí i veřejnost? Pořádáme několik svatohubertských slavností po celé republice. Ty menší mají na
starosti jednotlivé prefektury a tu největší – celořádovou slavnost, kterou navštěvují v průměru čtyři tisíce lidí, děláme na Kuksu. Koná se tradičně první sobotu v říjnu a návštěvníci zde mohou vidět ukázky všech možných mysliveckých dovedností; dále jsou tu zastoupena různá řemesla a soutěže. A svatohubertské mše? Podílíte se i na nich? V podstatě jsme již velmi dlouho jejich hlavními pořadateli – tedy hlavně té, která již tradičně probíhá v pražské svatovítské katedrále koncem října. Obětujeme ji vždy za zemřelé kolegy myslivce a lesníky. Je škoda, že tam nebývá příliš velká účast, i když veřejnost je samozřejmě zvána. Účastní se jí i ostatní řády, například zástupci řádu sv. Lazara Jeruzalémského či řádu sv. Václava. TOMÁŠ KUTIL
Společná liturgická komise pražské arcidiecéze a plzeňské diecéze se na přelomu října a listopadu zabývala i „Otevřeným dopisem mladých lidí všeho věku o liturgii“, který napsala a zveřejnila skupina chrámových varhaníků jako negativní reakci na hudební složku papežské mše svaté ve Staré Boleslavi. Komise se zabývala i odezvou, kterou tento dopis vyvolal. „Přestože komise chápe důvody znepokojení signatářů dopisu, nemůže souhlasit ani s jeho formou, ani se způsobem prezentace, a odmítá je,“ shodla se komise; prohlášení dále pokračuje: „Komise se nebude vyjadřovat k jednotlivým v dopise vyjádřeným tvrzením, výtkám a názorům, protože touto formou o církvi a její liturgii jednat nelze. Chápe však, že vhodnost a druhů liturgické hudby představuje aktuální problém i výzvu, které volají po řešení.“ Jako první krok se proto rozhodla uspořádat 23. ledna 2010 jednodenní konferenci věnovanou této problematice. (čbk, tok)
Studenti slaví 20 let Jako výraz poděkování za dvacet let svobody bude ve středu 18. listopadu v 19 hodin v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci sloužena slavnostní studentská bohoslužba u příležitosti 20. výročí založení zdejšího Vysokoškolského katolického hnutí (VKH). „Mši svatou bude sloužit P. Tomáš Halík s koncelebrantem P. Františkem Líznou a dalšími kněžími, kteří byli u zrodu olomouckého hnutí a v jeho počátcích studenty duchovně vedli,“ vysvětlil člen VKH Josef Stehlík. (jej)
PŘED 20 LETY: kardinál Tomášek všemu lidu Československa Týden po surovém zásahu na Národní třídě zaznělo při děkovné bohoslužbě za svatořečení Anežky České v pražské svatovítské katedrále jasné slovo českého primase k revolučním událostem (kráceno red): Drazí spoluobčané, obracím se na vás několik hodin po návratu z Říma, kde jsem se účastnil kanonizace naší Anežky Přemyslovny. Ona, královská dcera, sice odešla do ústraní kláštera z lásky k Bohu a k bližnímu, ale nepřestala být se svým lidem v jeho slávě i ponížení. Ani mně nemůže být cizí osud národa a všech obyvatel našeho státu. Nesmím mlčet ve chvíli, kdy jste se sjednotili k mohutnému protestu proti bezpráví páchanému na nás po čtyři desetiletí. Není možné mít důvěru v takové vedení státu, které není ochotno
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Brutální a dlouhý Byla perzekuce katolické církve v Československu něčím specifická? I na tuto otázku se snažilo odpovědět odborné kolokvium, které uspořádala Katolická teologická fakulta UK a které proběhlo na závěr výstavy pod stejnojmenným názvem Pronásledování církve římskokatolické v Československu 1948 – 1960. „Ve srovnání s ostatními státy ve střední Evropě bylo u nás toto pronásledování velmi brutální a hlavně dlouhé. S výjimkou Pražského jara proticírkevní útlak vlastně nikdy neustal,“ tvrdí účastník kolokvia, historik Jaroslav Šebek, a upozorňuje: „U nás se po celou dobu vedly i silné ateizační kampaně. Ty samozřejmě mohly snadno navazovat na různé stereotypy z dřívějška, kdy byla katolická církev vnímána jako cizorodá součást české společnosti.“ Jednou z otázek, na niž účastníci kolokvia hledali odpověď, byla i ta, jak proticírkevní represe vnímala česká společnost: zda s jistým zadostiučiněním, nebo o nich nevěděla. „Kolokvium bylo důležité zejména z hlediska metodiky historického bádání, protože se tam kladly nové otázky – nejen na adresu mučedníků, ale také po příčinách celého pronásledování,“ shrnuje historik Petr Kubín z KTF UK. (pau)
mluvit pravdu a zemi s tisíciletou státní tradicí upírá práva a svobody považované za normální i ve zcela mladých státech třetího světa. Naši společnou situaci chci osvětlit zkušeností katolické církve u nás. Jejím jménem adresované stížnosti a žádosti byly povýšeně ignorovány. (…) Církev zůstává dále v područí státní moci podle vnucené
právní úpravy z dob stalinismu. Biskup je ve správě své diecéze plně závislý na státních úřadech a rozhodující slovo má Státní bezpečnost. Zasedání biskupů a kněží je umrtvováno přítomností státních činitelů. V ovzduší nesvobody se těžko dýchá dospělým věřícím, jejich dětem a zvláště mladým křesťanům. Slibují nám, že nová zákonná úprava postavení církví
Výroční bohoslužby k listopadu 1989 V příštích dnech čekají ČR dvě významná výročí. V sobotu 14. listopadu si připomeneme dvacet let svatořečení Anežky České a v úterý 17. listopadu zase 20. výročí Sametové revoluce. Obě výročí doprovodí i slavnostní bohoslužby. Sobotní mši bude sloužit kardinál Miloslav Vlk od 10 hodin v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Výročí kanonizace připomene i pontifikální mše v Hradci Králové. Ta se bude konat v pátek 13. listopadu v 18.30 hodin v místní katedrále Svatého Ducha. Při mši budou uděleny pamětní medaile zasloužilým laikům, kteří během dvaceti let svobody přispěli k rozkvětu náboženského života v královéhradecké diecézi.Výročí Sametové revoluce připomene pak bohoslužba v Praze, která se uskuteční přímo 17. listopadu v 10 hodin. Celebrovat ji bude v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha biskup Václav Malý. (čbk, apha, tok)
bude v souladu s mezinárodními normami o občanských svobodách – ale ani slovo o tom, že se vládnoucí strana vzdává programu postupné likvidace víry. Těmto lidem se nedá věřit! (…) Potřebujeme demokratickou vládu, protože jinak nedokážeme zadržet hrozící ekologickou katastrofu a další zla. Musejí svobodně vystoupit všichni, kdo mají co říci, abychom z nich svobodnou volbou vybrali vládu pro nás, ne proti nám. (…) Jsme s vámi, přátelé, kteří voláte po spravedlnosti pro všechny. S díkem a úctou se obracím zvláště k obětem surového násilí: O vás platí Kristovo slovo „Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.“ (…) Také vás chci oslovit, moji katoličtí bratři a sestry, spolu s vašimi kněžími. V této osudové hodině našich dějin nesmí zůstat stranou nikdo z vás. Znovu pozvedněte hlas, tentokrát v jednotě s ostatními občany, Čechy a Slováky i příslušníky dalších národností, věřícími i nevěřícími. Právo na víru se nedá odloučit od ostatních demokratických práv. Svoboda je nedělitelná. FRANTIŠEK kardinál TOMÁŠEK