50 8. – 14. 12. 2009 / 3. NEDĚLE ADVENTNÍ
Ročník XX / Cena 11 Kč
Rosu dejte, nebesa, shůry Rorate coeli desuper neboli Rosu dejte nebesa shůry. Tato slova rozeznívají v adventu chrámy po celé naší zemi. Tisíce věřících míří brzy ráno ještě za tmy do kostela na rorátní mši svatou. V mnoha farnostech začíná bohoslužba potmě, světlo do ztemnělého kostela přinášejí děti v průvodu s rozsvícenými lampičkami. „V našem kostele je letos na ranních rorátech více dětí než dospělých. Začátek obřadu probíhá potmě, jen při svíčkách,“ popisuje s nadšením Michal Perutka z farnosti Nanebevzetí Panny Marie ve Valašském Meziříčí, kde se ranních dětských rorátů účastní dvakrát týdně kolem stovky dětí. V úvodu mše projdou celým chrámem se zapálenými svíčkami, které pak položí na oltář. „Je to určitě možnost, jak děti přitáhnout do kostela. Ten náš bývá letos plný,“ pokračuje zmíněný farník s tím, že naopak děti přivádějí do kostela své rodiče. Ve farnosti sv. Martina v Bánově na Uherskohradišťsku se konají roráty v netradičním čase: „Ráno to bylo hodně problematické, a tak máme roráty večer. Díky tomu přicházejí ve všední den do kostela děti i s rodiči, kteří už mají po práci,“ vysvětluje místní farář P. Petr Bulvas. Také zde začínají roráty příchodem dětí s lampičkami. Místní kostel zůstává ztemnělý až do skončení úvodní modlitby. Před oltářem stojí papírový betlémský dům se čtyřmi dveřmi, které se s blížícím narozením Ježíše postupně otvírají. Před domem má každé dítě postavenu svou vlastní čtyřhrannou svíčku a každý týden plní nějaký úkol. Svíčky si pak děti zapálí při bohoslužbě na Štědrý den, a odnesou si tak domů ke štědrovečernímu stolu „betlémské světlo“. I dříve chodili lidé na roráty se svíčkami. V dobách, kdy ještě nebyla elektřina, si totiž
Každou adventní sobotu v šest hodin ráno, ba i na Štědrý den v tutéž hodinu přicházejí lidé na staročeské roráty také na Svatou Horu. Snímek Jan Traxler museli svítit na cestu. „Vycházeli jsme z domu o půl páté ráno, do kostela jsme to měli zhruba devět kilometrů, dobrá hodina a půl cesty,“ vzpomíná osmasedmdesátiletá Veronika Ryšická pocházející z Velkých Karlovic na časy, kdy za naprosté tmy chodila pěšky na rorátní mše do místního dřevěného kostelíka Panny
Marie Sněžné. „Brodili jsme se v hromadách sněhu, byli jsme vymrzlí, ale přesto jsme do kostela chodívali strašně rádi,“ vzpomíná dále a dodává, že se po dlouhém mrazivém ránu zahřáli až v měšťanské škole, kde je paní učitelky nechaly rozmrznout u kamen. MICHAELA STRAKOVÁ
Adventní koncerty ve znamení ekumenismu V Horce nad Moravou u Olomouce už pět let dokazují, že ekumenická spolupráce funguje – katolíci zde společně s Církví československou husitskou pořádají adventní koncerty.
www.katyd.cz
Všechno začalo v roce 2004, kdy zde byla otevřena nová modlitebna Církve československé husitské. Její členka Josefa Nogolová, varhanice a vedoucí ženského pěveckého sboru, tehdy připravila slavnostní koncert, na němž se sešli téměř všichni horečtí občané. „Když jsem viděla ten zájem, obrátila jsem se v následujícím
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
roce na pana Vladimíra Macháta, který vede smíšený pěvecký sbor při horeckém katolickém kostele sv. Mikuláše, jestli bychom nepřipravili něco společně. A tak vznikla naše tradice ekumenických adventních koncertů,“ popisuje začátky dnes jednasedmdesátiletá bývalá učitelka Josefa Nogolová. Adventní koncerty se od té doby konají první neděli adventní. Probíhaly vždy v husitské modlitebně, vystupovala na nich obě pěvecká tělesa, občas zpívaly a recitovaly i děti z horecké základní školy. Později se do programu zapojili také členové olomouc-
kého Moravského divadla, akademického sboru Žerotín a nakonec i studenti muzikologie z Univerzity Palackého. Kvůli stále rostoucímu zájmu posluchačů se proto letos koncert přesunul do většího kostela sv. Mikuláše. „Moc krásné bylo, když jsme na prvních koncertech zpívali i s publikem koledy a další písně. Letos jsme společně zpívali na začátku Ejhle, Hospodin přijde a na konci Co již dávní proroci. Kostel úplně burácel, lidé slzeli dojetím,“ vypráví Josefa Nogolová. (jej)
Mikuláš přišel i mezi nejmenší Během pátku 4. prosince navštívila celou řadu škol a školek obvyklá trojice: Mikuláš, anděl a čert. Netradiční oslavu svátku sv. Mikuláše zažily pak děti v Církevní mateřské školce Srdíčko v Praze. Učitelky pro ně připravily dětskou katechezi a poté přišel sv. Mikuláš, ovšem bez čertů a andělů. „Jsme církevní školka, a tak se vždy snažíme představit dětem smysl jednotlivých svátků,“ říká Markéta Jarošová, ředitelka CMŠ Srdíčko. „Proto jsme se rozhodli oddělit Mikuláše od andělů a čertů, kterých se děti stejně jen bojí, a zdůraznit jim, že sv. Mikuláš byl reálnou postavou, biskupem, který obdarovával chudé,“ doplňuje Jarošová. Před samotným příchodem Mikuláše si děti ve třídách sedly do kruhu a zaposlouchaly se do příběhu o sv. Mikuláši, který jim vyprávěly jejich učitelky. „Je velmi důležité děti do všech činností aktivně zapojit,“ prozradila KT učitelka Monika Podkalská. Proto si děti mohly během vyprávění například vyzkoušet, jaké to je, mít srdce
z kamene, jako měl v příběhu o sv. Mikuláši lakomý boháč – učitelka je všechny obešla a každý si mohl potěžkat velký a tvrdý kámen. Stejně tak si děti mohly postavit z velkého šátku vlastní domeček a pomocí chvojí si pak vyznačit cestu ke kostelíku, jenž se nalézal uprostřed nich. Díky těmto aktivitám a otázkám, které jim učitelka kladla, bylo z reakcí dětí vidět, že je příběh zajímá. Když se pak ve dveřích objevil Mikuláš, nebraly ho jako nějakou mytickou postavu, ale viděly v něm biskupa, jehož příběh před malou chvílí slyšely. Do CMŠ Srdíčko chodí 112 dětí, které jsou rozděleny do pěti tříd. „Náš vzdělávací plán se hodně opírá jak o běh kalendářního, tak i církevního roku,“ vysvětluje ředitelka Jarošová. Školka proto klade důraz nejen na Vánoce a Velikonoce, ale i na masopust, Popeleční středu nebo svátek sv. Václava či sv. Františka z Assisi. TOMÁŠ KUTIL Děti z CMŠ Srdíčko měly na Mikuláše řadu zvědavých otázek. Snímek Aleš Masner
CD se zpěvem papeže Hned v několika skladbách zní na albu Music From The Vatican – Alma Mater zpěv papeže Benediketa XVI. Na CD, které právě vstoupilo i na český předvánoční trh, znějí chrámové zpěvy i moderní hudba, do nichž vstupují papežovy modlitby. Album zahrnuje osm skladeb současné vážné hudby, některé jsou inspirovány gregoriánským chorálem. Benedikt XVI. zde zpívá loretánské litanie a několik mariánských písní celkem v pěti jazycích: latině, italštině, němčině, portugalštině a francouzštině. Jedná se vůbec o první zvukový záznam Benedikta XVI. na CD. CD nahrál londýnský Královský filharmonický orchestr doprovázený sborem Římské filharmonické akademie. Ke sboru se připojili i představitelé Vatikánu. Povolení použít hlas Svatého otce na albu bylo pak podle tiskového mluvčího Svatého stolce P. Federica Lombardiho uděleno proto, že papež Benedikt XVI. rád hledá nové cesty, jak světu předávat duchovní sdělení. „Hudba je efektním způsobem komunikace s mnoha mladými lidmi, a nejen s nimi,“ řekl P. Lombardi a dodal, že „tvůrčí snaha o spojení tradiční a moderní hudby s moudrým duchovním textem si jistě zaslouží povšimnutí“. Část výtěžku z prodeje alba bude použita na financování hudební výchovy chudých dětí ve světě (více o tomto projektu Alma Mater na www.musicfromthevatican.com). Album vydala společnost Universal Music. (čbk, red)
Kardinál Vlk předal cenu Lékařům z dětské jednotky intenzivní péče ostravské Fakultní nemocnice předal cenu Gypsy Spirit minulý týden v Pražské křižovatce (kostel sv. Anny v Praze) kardinál Miloslav Vlk. Ocenění, jež má upozornit na úspěšné projekty integrace romské menšiny do většinové společnosti, získali ostravští lékaři za péči, kterou věnovali tříleté romské dívence Natálce. Ta letos v dubnu málem uhořela po útoku neonacistů. Ceny Gypsy Spirit letos poprvé vyhlásil ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. Projekt je zaměřen na podporu aktivního úsilí všech, kteří se podílejí na zlepšení situace Romů v české společnosti. (pri, apha)
Španělsko chce zakázat kříže Španělsko se svými silnými katolickými tradicemi učinilo první krok k zákazu křížů ve školách, když byl minulou středu v parlamentu schválen návrh, v němž poslanci žádají vládu, aby aplikovala výnos Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten počátkem listopadu rozhodl, že vyvěšování krucifixů v italských státních školách je porušením svobody náboženského vyznání a vzdělávání i porušením práva rodičů vychovávat děti podle vlastního přesvědčení. Proti rozhodnutí Evropského soudu vystoupily španělské organizace sdružující soukromé školy. Označily ho za nepřijatelné a překvapivé a dále zdůraznily, že kdyby se něco takového přihodilo v jejich zemi, bylo by třeba proti tomu se vší důrazností vystoupit. Naopak sdružení Laické Španělsko dospělo k závěru, že soud udělal čest svému jménu, a vyzvalo premiéra Josého Luise Zapatera, jenž se v mnoha otázkách s katolickou církví rozchází, aby se jeho rozhodnutím inspiroval. (čtk, tok)
Český betlém v Římě Ve starobylém římském Pantheonu byla o první neděli adventní otevřena výstava dřevěného betlému českého řezbáře Jiřího Netíka. Slavnostního zahájení se zúčastnil také kardinál Tomáš Špidlík, který betlém po krátké promluvě požehnal. Výstava, která se nachází v chrámovém prostoru, zde potrvá do 2. února a připravil ji Český kulturní institut v Římě ve spolupráci s kapitulou baziliky Sancta Maria ad Martyres (Pantheon). Sochař a řezbář Jiří Netík čerpá ve svém uměleckém výrazu z tradic mistrů středověku, renesance i baroka, ale má velmi blízko i k tradiční lidové tvorbě. (čbk, red)