Ka olický týdeník 8 .– 1 4 . 1 . 2 0 0 8 / S V Á T E K K Ř T U P Á N Ě
Marťané za totáče KO ME N TÁ Ř AL EŠ E PA LÁ N A „To bylo za totáče,“ říkáme, když vzpomínáme na roky prožité pod vládou komunistické strany. Pokud budeme hovořit o sedmdesátých a osmdesátých letech, budeme nyní muset volit obezřetnější výrazivo: „To bylo za normalizace, to bylo za perestrojky...“ Takhle nějak si to zřejmě představují sociální demokraté ruku v ruce s komunisty. Představitelé těchto stran totiž napadli vznik Ústavu pro studium totalitních režimů u Ústavního soudu. Údajně se obávají, že práce Ústavu bude podléhat politickému zadání a nebude svobodná. A to proto, že komunistický režim byl prý totalitní jen v padesátých letech a později se polepšil. Dojemné snaze komunistů o „svobodu vědeckého bádání“, která má rozkrýt zločinné praktiky KSČ, mohou uvěřit snad jen ti pověstní Paroubkovi Marťané. Právě s nimi se chtěl šéf ČSSD před volbami proti pravici spojit – a evidentně to udělal. My – pozemšťané – bychom ale měli být před takovouhle myšlenkovou invazí z kosmu na pozoru. Pokud v Německu někdo pochválí hitlerismus za to, že údajně provedl řadu pozitivních sociálních opatření, je z toho skandál. Když stejná slova pronesou čeští levicoví politici o éře reálného socialismu, jen vyjadřují svůj názor. Copak ale nechápou, že tato sociální opatření byla prováděna na pozadí znárodněného majetku a násilné kolektivizace? Copak nevědí, že oponenti režimu umírali až do jeho konce? Pomníček Pavla Wonky, muže umučeného v bolševickém kriminále, nese datum 26. 4. 1988! Copak nevědí, že poslední političtí vězni byli zavíráni na podzim roku 1989? Pokud to nebyla totalita, co tedy? O tom, že demokratické praktiky nemají mnozí poslanci s rudou či oranžovou stranickou knížkou zažité, potvrzuje už sám způsob jejich nesouhlasu se vznikem Ústavu. Nesmířili se s tím, že prohráli hlasování ve sněmovně, které o vzniku této instituce rozhodlo. Obrátili se na Ústavní soud ve snaze vytvořit z něj jakousi třetí sněmovní komoru – byť nikým nezvolenou. Doufají přitom, že zde onu většinu získají. Proč je Ústav pro studium totalitních režimů tolik potřeba? Právě proto, že potrefených hus, které volají po jeho zrušení, je pořád tolik. (komentar@katyd.cz)
Za Svatým otcem jdou davy V loňském roce připutovalo za papežem do Vatikánu zhruba 2 830 100 lidí. Středečních generálních audiencí se zúčastnilo 729 tisíc poutníků, při zvláštních audiencích jich papež přijal 209 tisíc, liturgických slavností se účastnilo 442 tisíc věřících a na nedělní promluvy před Andělem Páně přišlo 1 450 000 lidí. Tyto údaje zveřejnila prefektura papežského domu poté, co byly sečteny vstupenky na audience a liturgické slavnosti. Počty účastníků nedělních promluv Anděl Páně byly odhadnuty ve spolupráci s policií. (RaVat, zub)
Mučedníci, kteří zemřeli pro Krista v roce 2007 V roce 2007 zemřelo 21 věřících násilnou smrtí ve službách Kristu a evangeliu. Agentura Fides informovala o 15 kněžích – devíti diecézních a šesti řeholních, dále mučednickou smrtí zemřeli tři diecézní diákoni, jeden řeholník, jedna řeholnice a jeden seminarista. Osm těchto zabitých pocházelo z Asie, pět z Ameriky, čtyři z Afriky a čtyři z Evropy. K úmrtí došlo v osmi případech v Asii (v Iráku, na Filipínách a na Srí Lance), sedm obětí zemřelo v Jižní Americe, čtyři v Africe a dva v Evropě. (RaVat, zub)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
2
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Christus mansionem benedicat
Přečtěte si:
Tříkrálová sbírka 2008 je ve všech diecézích v plném proudu
Téma: MALTÉZŠTÍ RYTÍŘI 4–5 VČERA A DNES Navštívili jsme za vás farnost 9 v Mostu Rozhovor s P. Józefem Augustinem o sexuální výchově 12
Doma
NÁSTĚNNÝ BAREVNÝ KALENDÁŘ NA ROK 2008
www.katyd.cz Profesor Švejnar navštívil kardinála Vlka
Jak štědří byli dárci, se dozvíme až v příštích týdnech. Průběžně na www.trikralovasbirka.cz. Snímek Lenka Fojtíková Kristus žehnej tomuto příbytku – začali v minulých dnech svým sousedům přát skupinky tříkrálových koledníků. A těm, kteří si to přáli, pak křídou své přání ve zkratce K + M + B 2008 vypsali i na veřeje domů. Korunované hlavy převážně dětí a mladých lidí tak začaly největší akci svého druhu v České republice – Tříkrálovou sbírku. V osmi českých a moravských diecézích se podle informací Charity vypravilo mezi své spoluobčany více než čtyřicet tisíc koledníků. Už po osmé tak díky této sbírce, spojené prostřednictvím Charity s církví, dostává každý Čech, Moravan i Slezan možnost projevit svou solidaritu prostřednictvím svého finančního daru všem potřebným, o které tato organizace pečuje. TŘI STOVKY KRÁLŮ S ARCIBISKUPEM Symbolicky zahájili v Olomouci letošní tříkrálovou sbírku ředitel Arcidiecézní charity
Olomouc Václav Keprt, jeho zástupce Jan Tomiga a P. Bohumír Vitásek, farář olomoucké svatováclavské katedrály. V honosných kostýmech coby Kašpar, Melichar a Baltazar zavítali už 3. ledna za olomouckým primátorem, krajským hejtmanem a arcibiskupem Janem Graubnerem. „My jsme nejprve navštívili současné mocné, abychom jim přinesli radostnou zvěst o narození Spasitele, obdarovali je – každý si mohl z dřevěné truhličky vzít jeden malý cukr – a připomněli jim, že se král králů narodil v chudobě a že i dnes jsou chudí, kteří potřebují pomoc,“ vysvětlil Václav Keprt. Arcibiskupa Jana Graubnera svou návštěvou potěšili: „Vždy jsem potkával jen malé koledníky. Je pěkné, že letos přišli přímo zástupci Charity.“ Vzápětí se vypravil žehnat koledníkům ve své diecézi. Setkal se s nimi například v Uherském Brodě. Na tři stovky králů v kostýmech tu od něj dostaly požehnání a posvětil jim také křídu a kadidlo. (Pokračování na straně 2)
Šumavští křesťané bez hranic Vstupem do schengenského prostoru přestaly před několika týdny existovat hranice mezi Českem a Německem. Zjišťovali jsme v příhraniční oblasti u Železné Rudy, jak se sousedské vztahy s bavorskými farnostmi projevují v praxi. „Jsem ráda, že nás již žádná hraniční závora, natož železná opona nedělí,“ svěřila se při své návštěvě Železné Rudy německá katolička, která zažila poválečný odsun německého obyvatelstva. „Modlila jsme se a ptala se Boha, proč k tomu odsunu vůbec muselo dojít a kde tehdy byl. A on mi odpověděl, že byl stále s námi. Teprve nyní jsem si uvědomila, že jsme sice jako děti ztratili domov, ale v Bavorsku jsme zase mohli vyrůstat a žít ve svobodě.“ Václav Volenec, pastorační asistent v Železné Rudě, nám sdělil, že se s podobně vstřícnými postoji ze sudetoněmecké strany setkal v poslední době víckrát. PŘEDSUDKY SE BORTÍ „Přestaly existovat hranice, které dělí národy. Je ale plno hranic, které si vytváříme sami,“ – tak přivítal zrušení hranic duchovní správce nedalekých Velhartic a dalších šesti šumavských farností P. Zdislav Pešat. V 90. letech se podle něj nedařilo vztahy mezi sousední farností Zwiesel navazovat, protože tamní
farář tomu nepřál a spíše v lidech rozdmýchával předsudky vůči Čechům. „Neměl jsem sílu proti tomu bojovat a rezignoval jsem,“ přiznal. To se však před dvěma lety zcela změnilo. Iniciativu vzali na sebe tři Němci ze sousední obce Zwiesel (jeden z nich byl nový kněz, jeho předchůdce mezitím odešel do důchodu), přijeli za P. Pešatem na faru do Velhartic a položili mu otázku: „Proč s námi Němci nechcete vy – český kněz – spolupracovat?“ Pak to šlo podle vyprávění velhartického faráře rychle. „Nedorozumění jsme si vyříkali, dokonce se omluvili a nabídli mi tykání. Od té doby se s našimi sousedy navštěvujeme a konáme i společné mše a pobožnosti. Kromě toho jsem byl do Zwieselu nedávno pozván i na zahájení výstavy o společných dějinách Čech a Bavorska.“ O SVÁTCÍCH SPOLEČNĚ Podle sdělení kněze se spolupráce rozšířila i na městečko Vinzer, které navíc pěstuje partnerské styky s obcí Velhartice. „S tamním farářem Richardem Simonem jsem sloužil na Hod Boží vánoční v Železné Rudě společnou česko-německou mši svatou. Ale vídáme se i při jiných příležitostech, např. v květnu přijel P. Simon do Velhartic s plným autobusem věřících a tehdy jsme odzpívali společně v obou jazycích májovou pobožnost,“ pochvaluje si P. Pešat. MARTIN T. ZIKMUND
Kandidát na prezidenta Jan Švejnar v současnosti navštěvuje vedle poslaneckých klubů také významné osobnosti českého společenského života. Poté, co se sešel s bývalým prezidentem Václavem Havlem, zamířil minulé pondělí na návštěvu do arcibiskupského paláce. „Požádal mě o schůzku a přišel se informovat o situaci církve v Česku, zvláště o problematice majetkového narovnání. Hovořili jsme však i o sociálních problémech, eutanazii a potratech,“ prozradil KT kardinál Vlk. Se známým ekonomem hovořil pražský arcibiskup také o problematice financování církví. Debata mezi čtyřma očima se dotkla rovněž náboženské situace v době komunismu i její proměny v posledních osmnácti letech. Po setkání Jan Švejnar řekl, že církev vidí jako jednu z nejdůležitějších složek občanské společnosti. „Je to její historický pilíř a doufám, že bude i nadále tuto roli sehrávat a bude viděna jako pozitivní síla, která přispívá ke společenskému konsenzu,“ uvedl Jan Švejnar. Ke kvalitám prezidentských kandidátů se český primas nevyjádřil: „To bych vstoupil na politickou rovinu, a to nechci.“ (mach)
Křesťané demonstrovali proti potratům Evropští křesťané uctili v závěru roku v hlavním městě miliony nenarozených dětí, které přišly o život od roku 1957, kdy bylo v tehdejším Československu povoleno umělé přerušení těhotenství. Několik desítek lidí si 50 let legalizace potratů připomnělo pochodem přes Hradčany na Karlův most. Pořadatelem akce, na niž přijeli také demonstranti z Itálie, Maďarska či Británie, bylo sdružení Evropský hlas nenarozených dětí: Zachraňte naše životy a Hnutí Pro život. „I když počet potratů klesá, přesto podle statistik umírá denně kvůli potratům 70 dětí, což je číslo, na které chceme upozornit,“ vysvětlila jedna z organizátorek pochodu Zdeňka Rybová. Účastníci v čele průvodu nesli obrázek nenarozeného dítěte a Panny Marie. Demonstrující také nesli bílé kříže, každý symbolizoval 10 tisíc potracených dětí. Průvod se zastavil na Karlově mostě. Tady za zvuku zvonu a předčítání mužských a ženských jmen vhodili aktivisté do Vltavy na tři stovky rudých růží. „V průvodu kráčelo mnoho mužů. Je dobře, že spolu se ženami říkají společnosti, že problematika potratů není pouze věcí žen. Lidé, kteří nás potkávali, se zájmem četli nápisy na transparentech, sdělovali si dojmy a bylo vidět, že je to zajímá. Jsem ráda, že jsem takto mohla ostatním lidem alespoň na chvíli připomenout velký problém naší doby,“ prozradila KT jedna z účastnic pochodu Marie Trojanová. Na závěr setkání se přítomní vydali do kostela sv. Jiljí na mši sv. obětovanou za nenarozené děti. Podle demografů se počet interrupcí v Česku postupně snižuje. V roce 2006 lékaři předčasně ukončili zhruba jednu pětinu všech těhotenství. Celkem provedli 25 352 interrupcí. (čtk, mach)