Ka olický týdeník 1 5 .– 2 1 . 1 . 2 0 0 8 / 2 . N E D Ě L E V M E Z I D O B Í
Týden modliteb KO ME N TÁ Ř PAV L A ČER N ÉH O Letos dovršuje svou stoletou historii Ekumenický oktáv – Týden modliteb za jednotu křesťanů. Podobně jako Alianční týden modliteb, tak také Týden modliteb za jednotu potvrzuje, že ekumenické hnutí se zrodilo z vanutí Ducha na základě vyslyšených modliteb. Modlitební hnutí stálo například za uspořádáním první světové konference o evangelizaci v Edinburghu v roce 1910. V modlitebních hnutích zrála postupně ekumenicita uvnitř křesťanských tradic, aby ve 2. polovině 20. století přinesla ovoce konkrétní spolupráce. Co dobrého vůbec může být bez pokání, vyznání, chval i přímluv? Dějiny církve nám jednoznačně potvrzují, že duchovní obnova a rostoucí jednota Božího lidu je vždy spojena s modlitbami. Týden modliteb za jednotu je i letos výsadou křesťanů a příležitostí volat k Bohu. Tam, kde se křesťané setkávají v modlitební dimenzi svého duchovního života, jsou blíže Pánu Ježíši Kristu, a tím i jeden druhému. Proto má každá modlitební iniciativa hlubší význam, než si obvykle myslíme. Ve společných modlitbách se často rodí nové vědomí misijního poslání a s ním spojené ekumenické hnutí jako výraz Bohem dané touhy křesťanů po jednotě církve. Letošní téma promlouvá do naší rušné a uspěchané doby: „V modlitbách neustávejte,“ (1 Te 5,17). V tomto slově můžeme zaslechnout výzvu ke srovnání priorit. Řadu věcí můžeme odložit, nebo dokonce vynechat. Modlitba je ale podle apoštolského učení nepostradatelná a neodkladná. Týden modliteb za jednotu křesťanů pro mě znamená novou možnost setkání s Bohem a také se sourozenci různých křesťanských tradic. Tato setkání jsou inspirací a vedou k pokoře a k rozeznání velkého bohatství Kristovy církve v její rozmanitosti. Všichni potřebujeme vyznání hříchů, Boží smilování, odpuštění a nové povstání se Vzkříšeným v moci Ducha Svatého. Týden modliteb v roce 2008 je událostí a velkou šancí, kterou bychom neměli promarnit. Těším se, že při mnoha společných bohoslužbách v naší zemi bude znít Boží slovo a modlitební přímluvy křesťanů různých tradic. V modlitbě můžeme už zde na zemi prožít alespoň kousek jednoty Kristovy církve. A není pochyb o tom, že Bůh modlitby vyslovené v Duchu a v pravdě (J 4,23) rád slyší a vyslýchá. (komentar@katyd.cz) Autor je předsedou Ekumenické rady církví v České republice.
Tříkrálová koleda ve finále Ještě o minulém víkendu vyšli v některých obcích do ulic koledníci charitní Tříkrálové sbírky. Minulou neděli koledování skončilo, pokračuje však úřední sčítání obsahu zapečetěných kasiček a zveřejňování výsledků. „Máme zatím sečtenu zhruba třetinu pokladniček a pokud můžeme odhadovat z jejich výtěžku, dárci jsou letos štědřejší než loni,“ říká Dalibor Kraut z Charity Ostrava. O rostoucí štědrosti koledníků hovoří také zprávy ze Zábřehu, kde po sečtení výnosu již všech pokladniček došli k částce o 2 % vyšší než loni, ačkoli zprvu předpokládali, že lidé ve strachu ze zdražování a nově zavedených poplatků u lékaře přispějí letos menším obnosem. Předběžné výsledky ze všech diecézí jsou postupně aktualizovány na stránkách www.trikralovasbirka.cz. Do Tříkrálové sbírky je možné přispět rovněž dárcovskou SMS. Její formát je DMS KOLEDA a odesílá se na číslo 87777 (cena jedné dárcovské SMS je 30 Kč, příjemce obdrží 27 Kč). Přispět lze též prostřednictvím bankomatu České spořitelny, případně i přímo na účet Tříkrálové sbírky: 33001122/0800. (jou)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
3
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Nejen srdce plesá
Přečtěte si:
Perspektivy Tv program Téma: KATOLÍCI A EVANGELÍCI NA CESTĚ K JEDNOTĚ Poničené kostely ve fotografiích Rozhovor s publicistkou Petruškou Šustrovou
4–5 8 12
www.katyd.cz Křesťané v Iráku se bojí čistek
K plesu patří předtančení... Snímek archiv farnosti Mysločovice Ulicemi večerního Fryštáku se nese hudba. Line se z Domu Ignáce Stuchlého, kde se taneční parket zaplňuje lidmi všeho věku. U místních salesiánů se totiž minulou sobotu konal ples. A nejen tam – plesová sezona je v plném proudu. Příležitost k tanci v těchto dnech inzerují desítky farností, křesťanských spolků a společenství či místních organizací KDU-ČSL. Kromě víru tance, tomboly, předtančení profesionálů a krojovaných párů se na plesech stále častěji objevují i zábavné a doprovodné programy nebo kulinářské speciality. Například v Domě Ignáce Stuchlého se pekl daňčí hřbet a grilovala kachní prsa přelitá višňovou omáčkou. „Ples? To je součást společenského života od devatenáctého století. Byla to vždy příležitost, jak oslovit příznivce a zároveň se pobavit,“ přibližuje dobu vzniku a původ taneční společenské zábavy historik Jaroslav Šebek. „Nejen farníci mají ples moc rádi. Přijíždějí i lidé odjinud,“ potvrzuje jeho slova salesián a předseda Domu Ignáce Stuchlého Jan Komárek. „Katolíci mají
radost ze života, a tak se baví. A k našemu salesiánskému duchu to patří,“ dodává s úsměvem. Jak říká Jaroslav Šebek, společenská zábava je v porovnání s docela nedávnou historií spíš na ústupu: „Je ale skvělé, že tradiční lidovecké plesy přetrvávají a rodí se i nové – například farní.“ FARNÍ PLESY PRO VŠECHNY Tradici farních plesů zakládají například v Mysločovicích – chystají tu letos druhý ročník. „Sháníme věci do tomboly. Nakupujeme v chráněných dílnách a aby měly ceny i rozměr apoštolátu, bude mezi výhrami například předplatné Katolického týdeníku,“ prozrazuje jedna z organizátorek Marie Rapantová. Aby to byl bál, jak má být a přišlo dost tanečníků, musí se farnost snažit, protože konkurence tu je prý velká. „Bylo těžké najít termín, kdy bude sál před začátkem postu volný,“ podotýká Marie Rapantová. Pevně věří, že ples přitáhne stejně jako loni tanečníky ze všech sousedních vesnic. „Je to otevřené pro všechny. Přišli i komunisti. Jsme rádi, když vidí, že ,pánbíčkáři‘ jsou fajn lidi,“ uzavírá Marie Rapantová. (mach, str)
Anglie diskutuje o roli náboženství Oslabuje vliv náboženství vnitřní soudržnost britské společnosti, anebo ji spíše posiluje? To je jedna ze základních „multikulturních“ otázek, která rozviřuje hladinu společenského života v Anglii. Anglikánský biskup z Rochesteru, rev. Michael Nazir-Ali, rodilý Pákistánec, veřejně varoval, že muslimové v Británii vytvářejí nepřístupné zóny, kde jsou lidé jiné rasy nebo víry ohroženi fyzickými útoky. Britské úřady se podle něj snaží být k muslimským komunitám vstřícní, ale děje se tak na úkor tradiční role křesťanství v britské společnosti. To je vytlačováno do soukromí, aby se jím nikdo necítil omezován. „Riziko zániku tak hrozí kaplím v nemocnicích, ve věznicích i ve vzdělávacích institucích,“ upozornil na nebezpečí biskup Nazir-Ali. PRÝ TALIBAN V KŘESŤANSKÉM HÁVU S pojetím multikulturalismu, které vylučuje náboženství také ze škol, se odmítl smířit katolický biskup z Lancasteru Patrick O’Donoghue. Nedávno zveřejnil svůj záměr vrátit církevním školám v jeho diecézi opět jejich katolický charakter, který v posledních letech téměř vymizel. Bude se vyučovat Katechismus katolické církve a předkládat oficiální
církevní postoj k takovým otázkám, jako jsou potraty, antikoncepce, homosexualita, výchova k manželství atd. Biskupovo počínání rozhněvalo tvrdé jádro členů Národní společnosti sekularistů, která programově usiluje o vyloučení náboženského prvku ze života společnosti. Podle jejího ředitele Keithe Wooda by „stát neměl podporovat katolickou indoktrinaci“. Biskup byl dokonce zmíněnou společností obviněn, že chce v církevních školách zavádět „talibanský styl katolické ortodoxie“. Barry Sheerman, předseda parlamentní komise pro rodinu a vzdělání, reagoval na biskupovu iniciativu slovy: „Zdá se mi, že náboženská výchova je v pořádku, pokud ji lidé neberou moc vážně. Ale jakmile se začínají prosazovat doktrinální postoje, nastávají problémy.“ „Ve skutečnosti však většina Angličanů uznává roli církví ve společnosti a její duchovní a kulturní význam,“ domnívá se někdejší ředitelka českého vysílání Svobodné Evropy paní Olga Valeská-Kopecká. Její slova dotvrzuje i nedávná zkušenost zmíněného biskupa Patricka O’Donoghuea. Poté, co se vyslovil, že je třeba vrátit církevním školám katolický charakter, byl prý doslova zavalen blahopřejnými dopisy od mnoha soukromých osob. (LifeSiteNews.com, mtz, res.claritatis.cz)
Po sérii teroristických útoků na křesťanské kostely a kláštery v Bagdádu a Mosulu explodovaly minulý týden další tři bomby před kostely v severoiráckém Kirkúku. Podle údajů policie bylo při útocích zraněno celkem pět lidí. K zatím posledním útokům došlo v Kirkúku nedlouho poté, co irácký předseda vlády Nuri al-Maliki podobné jednání odsoudil v rozhovoru s tamním apoštolským nunciem. Řekl také, že pachatele, zodpovědné za sedm útoků na svatostánky, požene ke spravedlnosti. V Mosulu byl kromě historických pamětihodností navíc zničen domov pro sirotky, který vedly chaldejské řádové sestry. Křesťanská menšina představuje v Iráku asi tři procenta z celkem 27milionového obyvatelstva. Podle organizace Kirche in Not zde nyní křesťané žijí v obavách před dalšími čistkami. Někteří prý pomýšlejí na odchod do exilu – podle neoficiálních údajů už více než polovina tamních křesťanů do exilu odešla. Útoky měly zároveň vystrašit i ty, kteří se právě z vyhnanství chystali vracet. Kirkucký arcibiskup Luis Sako v útocích zase vidí „politické poselství“, útočníci chtěli vyděsit tu křesťanskou obec, která dosud byla násilí relativně uchráněna. Jiný irácký biskup připomíná, že útoky přišly ve chvíli, kdy se situace po dvou měsících stabilizovala a zklidnila. Děkuje Bohu alespoň za to, že ti, kdo útočili, nechtěli zabíjet. „O situaci iráckých křesťanů se málokdy člověk dozví,“ stěžuje si Marie-Ange Siebrecht, expertka na Blízký východ z organizace Kirche in Not. Přitom jsou součástí tamní společnosti a žijí bok po boku s lidmi jiného vyznání. Ale, jak podotýká chaldejský patriarcha z Babylonu, kardinál Emmanuel III. Delly, „v zemi, kde se útočí na místech, kde je uctíván Bůh, rozhodně ještě nepanuje mír“. (zenit, zub)
Mince na památku setkání mládeže v Sydney Jako upomínku na letošní Světové dny mládeže nechala australská vláda minulý týden vydat dvě pamětní mince – zlatou a stříbrnou. Obě váží 1 unci (cca 28,3 g) a zdobí je z jedné strany portrét papeže Benedikta XVI., z druhé logo Světových dní mládeže. Prvky na stříbrné minci jsou barevné. Obě série jsou limitovány: zlatých mincí vydala nejstarší australská mincovna v Perthu jen jeden tisíc kusů, stříbrných pětadvacet tisíc kusů. Zatímco první z nich, v ceně 1 750 australských dolarů (cca 47 500 Kč), je určena spíše zámožnějším sběratelům, doporučená cena stříbrné mince je 89,50 AUD (cca 1 400 Kč). Obě mince jsou k dostání na internetových stránkách Mincovny v Perthu, www.perthmint.com.au. Světové dny mládeže budou v australském městě Sydney probíhat ve dnech 15. – 20. července letošního roku. Organizátoři očekávají účast kolem půl milionu mladých lidí z celého světa. Z České republiky se při této příležitosti chystá vyrazit do Austrálie kolem sto padesáti poutníků. (čbk)