Ka olický týdeník 29. 1.– 4. 2. 2008 / 4. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Konečně...? KO ME N TÁ Ř J IŘ ÍHO ZA JÍ C E České agentury právě vyhlásily do světa mimo jiné i tuto zprávu: „Vláda jednomyslně schválila návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, který kombinuje finanční náhradu za nevydaný majetek a naturální restituce. Dlouho očekávaná předloha je podle koaličního kabinetu snahou napravit některé majetkové křivdy, které církvím a náboženským společnostem způsobil komunistický režim.“ Pro jistotu rovnou upozorňuji, že pro uskutečnění tohoto záměru je rozhodující, jak se k němu postaví poslanci a senátoři. A když slyšíme místopředsedkyni sněmovny za ODS Miroslavu Němcovou, která byla dokonce členkou komise, jež návrh připravovala, že je „překvapena“ výší, do níž se náhrada „vyšplhala“, můžeme reálně usuzovat, co teprve při projednávání zákona nastane. Tomu bych ovšem mohl věnovat další tři komentáře. Stejně tak nelze přehlédnout souběh projednávání tohoto zákona s volbou prezidenta, kde náhlá zjištění některých lidoveckých politiků, jak je jim Václav Klaus „vlastně“ blízký, jsou na úrovni „zázraku“. Ale ani tím se nebudu zabývat. Budu předpokládat, že zákon bude nakonec schválen zhruba v navržené podobě... Co to bude znamenat pro katolickou církev? Nesporně kladné je ukončení skoro dvacet let se vlekoucího „restitučního sporu“, který spolehlivě decimoval důvěryhodnost církve. A také je pozitivní, že vyrovnání vůči diecézím je ve formě skutečných peněz a nikoliv budovami, lesy, poli a rybníky, jejichž využitelnost ze strany církve je dnes velmi problematická. Na druhé straně je ale nutno vidět, že bezprostředním dopadem tohoto zákona pro vztah společnosti k církvi je už teď další radikální odcizení, na němž mnozí intenzivně pracují. V době, kdy na většinu občanů téhle země dopadá masivní zdražení i těch nejzákladnějších potravin a služeb, jsou titulky „Církev dostala od vlády pod stromeček 270 miliard“ jako rudý hadr na býka. A že je to lež jako věž? Že rozložením do 60 let se zásadně změní hodnota těch peněz? Koho to zajímá. Jsou tu ještě skrytější momenty, na něž aspoň upozorním: pokud církev takto získá ročně mezi 3 až 4 miliardami Kč, bude nezbytné, aby konečně průhledně na celostátní úrovni prezentovala své kompletní hospodaření. Jinak hrozí nejen její snadná skandalizace, ale ztráta motivace věřících své církvi dál přispívat. A to by byl vůbec ten nejhorší výsledek, protože dřív nebo později budou právě tyhle příspěvky rozhodujícím zdrojem hospodaření církve. (komentar@katyd.cz)
Uzavřena dohoda o katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha Zástupci katolické církve a Pražského hradu podepsali minulý čtvrtek dohodu o společném užívání svatovítské katedrály. Mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora sdělil, že dohoda umožňuje Metropolitní kapitule u sv. Víta chrám užívat k bohoslužebným účelům. Kapitula má mít také právo vykonávat dohled nad návštěvnickým provozem, zejména z hlediska zajištění důstojnosti v katedrále. Správa Pražského hradu se zavázala zajistit ostrahu vybavení chrámu a uměleckých liturgických předmětů, které jsou majetkem kapituly. „Stát bude provádět údržbu a opravu movitého majetku kapituly, který je k dispozici pro prohlídky,“ popsal závazky Hradu Pištora. V chrámu nemá být údajně zavedeno žádné vstupné. Nadále však pokračuje 15 let trvající spor mezi státem a církví o vlastnictví katedrály. (čtk, red)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
5
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Rok se svatým Václavem Uplyne 1100 let od narození patrona české země
Přečtěte si:
Perspektivy TV program Téma: TAJEMSTVÍ
4–5
ANKETA: Koho chtějí za prezidenta?
2
Proč se v postu vyhýbat oslavám?
7
Velký návrat Karla VI. Schwarzenberga
8
Rozhovor s Olgou Kopeckou-Valeskou
12
www.katyd.cz Bohoslužba, při níž kardinál Miloslav Vlk vyhlásil Svatováclavský rok. V roce zakončeném číslicí osm si český národ připomíná řadu významných výročí. Jedním z nich, zvlášť významným pro věřící, je 1100. výročí narození patrona české země – sv. Václava. Zvláště si jej budou připomínat v pražské arcidiecézi, protože na jejím dnešním území se nachází jak místo světcova narození, tak i smrti. Svatováclavský rok vyhlásil minulé úterý kardinál Miloslav Vlk. Stalo se tak za přítomnosti všech českých a moravských biskupů ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. „Podle tradice se Václav narodil v roce 908, tedy před jedenácti sty léty. Letošek proto bude v naší arcidiecézi rokem svatováclavským.
Snímek Jaroslav Hodík
Připomínka jeho výročí je však záležitostí celé církve v naší vlasti,“ uvedl kardinál Vlk. Oslavy by měly proběhnout nejen při tradiční pouti ve Staré Boleslavi, ale také ve všech 67 kostelích arcidiecéze zasvěcených sv. Václavu. Měla by se uskutečnit rovněž vědecká konference týkající se českého knížete či kolokvia ve spolupráci s Českou křesťanskou akademií. Letos uplyne též 630 let od úmrtí císaře Karla IV., stavitele pražské katedrály a zakladatele univerzity, která nese jeho jméno. Prohloubil svatováclavskou tradici a sv. Václava spojil s českou státností – symbolizovanou od té doby svatováclavskou korunou. Proto, jak při mši řekl kardinál Vlk, není tato tradice jen záležitostí církve, ale i celého národa. (mach)
Evropský mezináboženský dialog Rok dialogu mezi kulturami vyhlásila na letošek Evropská unie. Stojí totiž tváří v tvář skutečnosti, že na starý kontinent přichází stále více lidí jiných národností, kteří s sebou přinášejí vlastní kulturu a náboženství. Na veřejné slyšení v Evropském parlamentu, které se uskutečnilo v polovině ledna, byl jako přednášející pozván také P. Tomáš Halík. Hovořil zde vedle několika expertů z evropských zemí na téma Mezináboženský dialog – mezi výzvou a realitou. Říká se, že mezináboženský dialog ztěžuje už samotné vymezení tohoto pojmu. Proč? Výrazy „náboženství“ i „dialog“ jsou totiž vnímané různě. V arabštině neexistuje pojem „dialog“. Slovo, které se zde obvykle používá, znamená spíš „vyjednávání“. Západní, původně římský pojem „náboženství“ zase nemá přesný ekvivalent v nezápadních jazycích a kulturách. Zvyk užívat slovo náboženství jako označení „rodu“ (genus), pod nímž jsou různé „druhy“ (species) – křesťanství, judaismus, islám, buddhismus a tak dále – je teprve vynález cambridgeských filozofů 17. století. Navázali tak na poněkud naivní představu evropských kolonizátorů raného osvícenství, že všude musí být „něco jako křesťanství“. To takový dialog s buddhismem, islámem, judaismem jistě ztěžuje... Buddhisté zpravidla neopomenou podo-
tknout, že svou duchovní cestu za „náboženství“ nepovažují. Někteří z nich navíc upozorní, že to, co většina západních vyznavačů buddhismu praktikuje, je vlastně křesťanství. Pouze je zbavené těch rysů, které jsou dnešním lidem na církevním křesťanství nesympatické. Když křesťané chtějí vést dialog s judaismem, zjistí, že není možné určit jasnou hranici mezi judaismem a židovstvím, mezi „věřícími Židy“ a „sekulárními Židy“. Židovství totiž není náboženství ve stejném slova smyslu jako křesťanství – je tu propojena víra, etnicita a země Izrael. A historik křesťanství dodá, že západní křesťanství také není jednotné... Neexistují všeobecně uznávaní reprezentanti a mluvčí celého islámu, celého židovství ani celého křesťanství. Pluralita náboženství, o níž se dnes tak často mluví, zahrnuje také stále větší pluralitu uvnitř náboženství – možná právě tato pluralita znepokojuje a provokuje náboženské fanatiky. Hněv fundamentalistů je namířen vždy především vůči skutečnému nebo častěji domnělému nebezpečí ve vlastním táboře. Není mezináboženský dialog věcí spíše intelektuálů a institucí? Je. A výsledkem bývá často vytvoření určité subkultury „profesionálů na dialog“, kteří si mezi sebou rozumějí daleko lépe než s většinou věřících, jež údajně reprezentují. Čím více se navzájem sbližují, tím větší propast pak zeje mezi nimi a „obyčejnými věřícími“, neřku-li fanatiky v jednotlivých tradicích. (Pokračování na straně 3)
Vláda odsouhlasila zákon o majetkovém narovnání Jednomyslně schválila vláda minulou středu návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Stejně jako církve jej označila za výsledek oboustranně přijatelného kompromisu. „Záměr napravit některé majetkové křivdy, které církvím a náboženským společnostem způsobil komunistický režim, je z morálního hlediska správný a z ekonomického pohledu pro stát výhodný,“ uvedl v souvislosti s jednáním vlády její premiér Mirek Topolánek. Z vlády poputuje zákon do parlamentu. „Mám naději, že i tam projde. Chci doufat, že zůstane bez úprav a změn, protože v opačném případě bychom museli znovu jednat. Návrh je totiž kompromisem odsouhlaseným sedmnácti církvemi,“ vysvětlil arcibiskup Jan Graubner, předseda ČBK. Zatímco kabinet je přesvědčen o tom, že stát zákonem dlouhodobě ušetří, někteří politici včetně poslanců vládní ODS vyslovili výhrady k celkově vyplacené sumě. Stínový ministr financí ČSSD Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že způsob narovnání s církvemi je pro daňové poplatníky finančně nevýhodný. Uvedl také, že zvolený způsob poskytnutí finanční kompenzace pokládá za nepřiměřeně nákladný. Jako alternativu navrhl vyplacení částky nižší než navržených 83 miliard, které by vzal z výnosu připravované privatizace státního majetku, a to během dvou let. „Dohoda je výhodná pro stát,“ uvedl naopak arcibiskup Graubner a doplnil: „Církve jdou do inflačního rizika, když se nyní podíváte na současnou výši inflace, prodělávali bychom. Nevíme, co bude za padesát let. Navíc státu spadne blokovaný majetek do klína.“ Jak doplnil, oddechnou si především obce, které budou moci nakládat s dosud blokovanými pozemky. (čtk, mach) BISKUP PAVEL POSÁD JMENOVÁN SVĚTÍCÍM BISKUPEM ČESKOBUDĚJOVICKÝM Papež Benedikt XVI. jmenoval v sobotu 26. 1. dosavadního litoměřického biskupa Pavla Posáda světícím biskupem českobudějovické diecéze a titulárním biskupem ve Ptuji (Slovinsko). Litoměřická diecéze je od tohoto dne neobsazená. Do jmenování nového litoměřického biskupa ji bude i nadále spravovat apoštolský administrátor Dominik Duka, královéhradecký biskup. (čbk) Pozn. red.: Zpráva byla zveřejněna pár hodin před uzávěrkou tohoto KT, bližší informace přineseme v dalších číslech.