Ka olický týdeník 14 1. – 7. 4. 2008 / 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Nešťastná olympiáda KO ME N TÁ Ř MIL A N A BA D A L A „Papež nepojede na olympiádu do Číny.“ Kdyby takovýto titulek přinesla světová média, asi by se leckdo pousmál. Rozumí se jaksi samo sebou, že i když je Svatý otec vrcholným představitelem státu Vatikán, má docela jiné starosti i zábavy, než vysedávat na tribunách a sledovat olympijské klání. Jiní státní představitelé tak zdrženliví nejsou, a tak rádi dají průchod své sportovní vášni a váží předlouhou cestu na největší svátek světových sportovců. Ti se ostatně na takovou příležitost léta připravují, dny odříkání a dřiny však přinesou úspěch jen některým. Všichni na stupních vítězů stanout nemohou. Ale důležité je zúčastnit se a snažit se o co nejlepší výsledek. Jak už to v životě bývá, na ušlechtilou snahu se časem nalepilo víc obchodu, než by se slušelo. Jde o reklamu, bombastickou akci, v níž je sport také použit k výdělku a zisku politických bodů. Nejinak je tomu i letos. S „drobným“ problémem, kterým je postoj pořadatelské země k Tibetu, jeho tradicím a víře. Tibeťané o sobě dali zkrátka vědět zase v nevhodnou dobu, právě před olympiádou, která má být chloubou dokonalé organizace a jejíž hladký průběh je politicky důležitý. Co teď? Zkazit sportovcům léta příprav se jaksi nesluší, bylo by to kruté zklamání, taková příležitost se neopakuje, říká se. Tedy bojkotovat hry jako takové, o tom se neuvažuje. No bodejť, dodává český skeptik – víte, o kolik peněz by různí lidé přišli? Snad tedy dát najevo postoj k Tibetu a vyzvat Čínu k smírnému řešení? Ano, udělal to papež, americký prezident, dokonce i česká vláda. Ale jak dát najevo, že nám více záleží na věci než na penězích a osobní prestiži? Tím, že vrcholní představitelé na olympiádu nepoletí. Polský premiér to už jako první z vrcholných evropských státníků udělal, český premiér o tom nechá rozhodnout vládu. Řada jiných politiků, přestože jsou známí zapálením pro sport, už také prohlásila, že nikam neletí. Klobouk dolů, ať si je kdo podezřívá z populismu, nebo ne. V mých očích jsou to dobří borci. A z mých daní ušetří za cestu pěknou sumu. Možná by se mohla věnovat na podporu Tibetu. (komentar@katyd.cz)
Na Svatou Horu přes internetovou TV Mariánské poutní místo Svatá Hora na Příbramsku spustilo na svých webových stránkách internetovou televizi. Všichni poutníci, kteří nemohou na Svatou Horu vystoupat osobně, tak mají možnost navštívit místní baziliku alespoň zprostředkovaně. „Internetovou televizi jsme instalovali hlavně kvůli nemocným lidem a těm, pro které je Svatá Hora příliš vzdálená. S poutním místem mohou být spojeni alespoň takto, především při bohoslužbách,“ vysvětlil svatohorský duchovní správce P. Stanislav Přibyl. Kamera snímá nepřetržitě presbytář s oltářem. Při nedostatečném osvětlení je obraz černobílý. Během mše svaté, kdy je kostel ozvučen, se zapne i přenos zvuku. Internetová televize zvýšila návštěvnost na webových stránkách www. svata-hora.cz až o 100 procent. Zatímco před jejím spuštěním evidovali na Svaté Hoře zhruba 1200 přístupů týdně, v současnosti je jich téměř 2500. „Prosíme čtenáře KT o zaslání jakýchkoli připomínek ohledně internetové televize na e-mail basilica@svata-hora.cz. Pomůžou nám tak vylepšit přenos zvuku a obrazu ze svatohorské baziliky,“ žádá P. Přibyl. Prostřednictvím internetu lze navštívit a být na bohoslužbě také na Svatém Hostýně – a sice na adrese www.hostyn.cz. (mach)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Nové poutní místo požehnáno
Přečtěte si:
Doma
Téma: JAK PROŽÍT STÁŘÍ AKTIVNĚ Kampaň nejen kvůli církevnímu majetku Děti v Poličce přispívají na Charitu z kapesného Rozhovor s místopředsedou KDU-ČSL Davidem Mackem
4–5 2 9 12
www.katyd.cz Na památku „svíčkového“ protestu v Bratislavě
První poutní místo Božího milosrdenství požehnal brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Snímek autor „Pane Ježíši! Buď svojí láskou nablízku všem, kteří se ti zde budou klanět!“ Tuto modlitbu pronesl brněnský biskup Vojtěch Cikrle na závěr mše svaté, během níž vysvětil ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě nový poutní kostel Božího milosrdenství a sv. Faustyny. Brněnský biskup poděkoval všem, kteří se na vzniku tohoto prvního poutního kostela Božího milosrdenství v České republice podíleli. Místním věřícím pak připomněl, že trvalý úkol je teprve čeká. Budou totiž připravovat tato místa pro poutníky, a to nejen fyzicky, ale především duchovně. K těm, kteří připutovali pěšky, patřil místní rodák P. Jan Peňáz: „Ráno nás do prvních slunečních paprsků vyšlo jen osm. Ale cestou se připojovali stále další, takže do Slavkovic po 26 kilometrech už vcházelo více než dvěstěpadesátičlenné procesí,“ pochvaloval si známý poutník. Kostel nestačil, více než čtyři tisíce věřících
zaplnily rozsáhlé prostranství a po skončení obřadu trvalo ještě téměř hodinu, než si poslední z nich mohl prohlédnout interiér chrámu s milostným obrazem, který Slavkovickým požehnal Benedikt XVI. Vesnicí mezi kopci Vysočiny se po celou dobu nesla hra a zpěv místní skupiny mladých. „Obdivuji dílo, které zde bylo vytvořeno během pouhých tří let,“ oceňovala nové poutní místo Marta Porubová, která přijela až z dalekých Ludgeřovic na Hlučínsku. Mezi obětavé organizátory stavby z řad místních občanů patřil i Milan Mužátko. „Do naší vesnice přineslo radost a pohodu už samo budování kostela. Zapojilo se mnoho lidí a až nečekaně ochotně pomohla i řada našich nevěřících spoluobčanů. Obrousilo to mnohé hrany starých problémů. Boží milosrdenství tady působilo od samého výkopu základů,“ zdůraznil. Ve Slavkovicích bude kromě neděle Božího milosrdenství druhá hlavní pouť vždy na počátku října k uctění sv. Faustyny. Během roku budou pak poutě probíhat každou třetí sobotu v měsíci. VÁCLAV ŠTAUD
Podpoří parlament nápravu křivd? Návrh zákona o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi vláda projedná už 2. dubna. Pokud jej schválí, což předkladatelé návrhu shodně předpokládají, do rukou organizačního výboru sněmovny se dostane o osm dní později. Od 22. dubna by jej pak mohli poslanci projednávat. Pokud by šlo vše hladce, na podzim by pak legislativní proces završil svým podpisem prezident. Tak zní ovšem pouze teorie. Realita v parlamentu bude podle výhrůžek levicových poslanců poněkud jiná. Schvalování ještě ani nezačalo a předseda socialistů Jiří Paroubek už pohrozil úpravou případně schváleného zákona ve chvíli, kdy ČSSD vyhraje volby. „Volby přeměníme na referendum o tomto zákonu,“ oznámil v této souvislosti Jiří Paroubek a doplnil: „Děláme vlastní návrh, bude představen příští týden.“ Legislativní rada proto doporučila vládě ČR stvrdit úmluvu mezi vládou a církvemi smlouvami soukromoprávního charakteru, které by zajistily neměnnost dohody. „Výrazně zvyšuje jistotu, že to, co je dnes v zákoně a co bude vtěleno do smlouvy, zůstane tak i po volbách,“ uvedl předseda rady Cyril Svoboda a zároveň připustil, že jinak by socialisté po vyhraných volbách zákon skutečně upravovat mohli. Předkladatel zákona, ministr kultury Václav Jehlička nečeká, že cesta zákona parlamentem
bude jednoduchá. „Nemusíme si zastírat, že největší problém schválení tohoto zákona bude v Poslanecké sněmovně. V Senátu by to již problém být neměl,“ upřesnil Jehlička. Jeho kolega z vlády, kterého se dotýká především vydávání půdy řádům, ministr zemědělství Petr Gandalovič, pak v souvislosti s celým zákonem považuje za klíčovou číslici 101 – tedy nadpoloviční většinu poslanců, kteří pro normu zvednou ruku. Zástupci církví v souvislosti s dohady o výši náhrady pravidelně připomínají, že nedostávají 270 miliard, ale právě jen dohodnutých 83. Hájí je i ministr Gandalovič. „Kdybyste sečetli všechny své hypoteční splátky za dobu například 20 let, tak zjistíte, že dům, o kterém jste si mysleli, že jste si jej pořídili zhruba za čtyři, pět milionů korun, vás fakticky stojí osm až deset milionů,“ upřesnil ministr. Jak velká je částka a hodnota vydávaného majetku v porovnání s hrubým domácím produktem (HDP), vysvětlil makroekonom Martin Kupka: „Jsou to asi tři a půl procenta. Zajímavě vyzní i srovnání s veřejnými výdaji ve státním rozpočtu, ty činí 42,4 % ročního HDP.“ Připomněl také, že se jedná o zmírnění křivd, protože stát nebude kompenzovat ušlý zisk, zničení majetku a nevrací zdaleka vše. Za největší přínos zákona pak podle svých slov považuje posílení právního vědomí v Česku. JIŘÍ MACHÁNĚ, čtk K tématu viz rozhovor na straně 2.
Zhruba dva tisíce lidí se minulé úterý shromáždily v bratislavském Starém Městě k připomínce dvacátého výročí tzv. svíčkové manifestace. Ta je považována za jednu z nejdůležitějších demonstrací za svobodu vyznání, jež se uskutečnila v tehdejším Československu ještě před pádem komunistického režimu v listopadu 1989. Na paměť události, která skončila tvrdým zásahem policie, byl před bratislavským kostelem Notre Dame na Hviezdoslavově náměstí odhalen pomník. Dílo má tvar polokoule, z níž za denního světla vyzařuje přes broušená skla světlo, které symbolizuje zapálené svíčky. Právě tam – na „místě činu“ – se se svíčkami v rukou sešli v mrazivém počasí 25. března bývalí disidenti, účastníci tehdejší demonstrace, ale i mnoho dalších občanů. Řečníci připomněli především skutečnost, že svíčková demonstrace přispěla k pádu komunismu v roce 1989. V prostoru, kde v roce 1988 pořádkové síly rozháněly demonstranty vodními děly a obušky, mohli kolemjdoucí v den výročí vidět plakát s historickými fotografiemi a v nedalekém kině se promítaly autentické záběry z policejního zásahu. „Byla to hvězdná chvíle,“ zhodnotil pro KT svíčkovou manifestaci před 20 lety jeden z jejích z klíčových účastníků, nynější žilinský děkan Ladislav Stromček. „Když manifestace skončila a viděl jsem, jak hrubě zasahuje policie proti demonstrantům, hned jsem z ohniska dění zatelefonoval z telefonního automatu zprávu Antonu Hlinkovi do Hlasu Ameriky,“ zavzpomínal. „Vzápětí jsme se spolu s dalšími organizátory sešli v bytě Jána Langoše a pustili si rádio, kde již tu zprávu vysílali. Všichni byli nadšení a divili se, jak je to možné, vždyť jsme ještě celí mokří od vodních děl – a už to Západ hlásí,“ dodává s úsměvem. Tehdy se prý divil spolu s nimi, protože o jeho zpravodajském úkolu, který mu kdysi svěřil biskup Korec, a o jeho vazbě na Hlas Ameriky nesměli vědět ani nejbližší kamarádi. Zápas o svobodu podle děkana Stromčeka není ale ukončen nastolením demokracie, v nových poměrech má jiné těžiště: Je třeba si uchovávat vnitřní svobodu, což není vůbec samozřejmé – je to neustálý vnitřní zápas,“ uzavřel někdejší rebel proti komunistické diktatuře. (čtk, mtz)
Vatikán v čele žebříčku Nejstabilnější zemí na světě je Vatikán, získal 99 ze 100 možných bodů, hned za ním následovalo Švédsko. Vyplývá to z hodnocení, které minulý týden zveřejnila londýnská organizace Jane’s Information Group. Česká republika se umístila na 30. místě, což je nejlepší výsledek z postkomunistických zemí. Naopak nejméně stabilní oblastí světa jsou palestinská území, Somálsko, Súdán a Afghánistán. Hodnocení se týkalo 235 států. (red)