Ka olický týdeník 26. 2. – 3. 3. 2008 / 4. NEDĚLE POSTNÍ
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Bezplatná péče, nebo podpora simulantů?
Přečtěte si:
Perspektivy TV příloha
KO ME N TÁ Ř VO JT ĚCH A BEL LI N GA Regulační poplatky jitří již po měsíce naši politickou scénu. Došlo i na ústavní stížnost pro rozpor s principem „bezplatné zdravotní péče“ garantované Listinou základních práv a svobod. Jenže zdravotní péče je bezplatná „na základě veřejného zdravotního pojištění“. Jinými slovy: když si zaplatíte, budete mít péči zadarmo... Otázka tedy není, zda zdarma či za peníze, nýbrž kdo a kolik platí. Ústavní pořádek upřednostňuje princip, kdy platí všichni občané podle výše svých příjmů, nikoli podle nákladů na jejich zdraví vynaložených. Tento cíl je smysluplný jen tehdy, pokud je zdravotní péče poskytována účelně. A v tom je jádro pudla. Jsme zemí s největším počtem návštěv u lékaře v Evropě a obludnými náklady na zdravotnictví. Přetrvávající mentalita předlistopadového systému vede ke zneužívání lékařské péče. Lidé si chodí k doktorovi mnohdy jen postěžovat. Odpovědný přístup u nás chybí. A to je hluboce nesolidární s těmi, kdo zdravotní péči opravdu nutně potřebují. Pokud tedy zavedení poplatků mělo odstranit hypochondry z čekáren, považuji to za rozumné. Solidarita nemůže ospravedlnit plýtvání. Jsou tu ale i některé otazníky. Lze se například ptát, zda stanovená roční hranice pro maximální zaplacenou sumu není pro starší lidi přece jen trochu vysoká. Nejasné mi také připadá ospravedlnění poplatků u dětí. Těm totiž nějakou hypochondrii předhazovat nelze. Jistě, jejich rodiče s nimi možná chodí k lékaři s kdejakou drobností. Ale lze jim vyčítat starost o ratolesti? Ostatně právě ti přehnaně starostliví rodiče budou děti vláčet s každou modřinou k doktorovi i nadále. Poplatky odradí zcela jinou skupinu: ty, kteří nechtějí platit nic za nikoho, byť je to jejich vlastní dítě. Když poplatky směřují přímo na pacienta, je jeho věcí, jak se svým zdravím naloží, ale pokud je musí platit třetí osoba, doplácí na její případnou šetrnost někdo jiný. Problém poplatků u dětí se týká také rodinné politiky. Chce-li stát podporovat rodiny, měl by jim problémy spojené se zvýšenými náklady na péči o děti spíše ulehčovat. Přesto tento „rodinněpolitický“ aspekt nevidím jako hlavní nedostatek, pokud kvůli zvýšeným nákladům budou rodiny o to více podporovány jinou cestou, třeba formou daní. Problém spočívá v tom, že se stát příliš spoléhá na starostlivost rodičů. Jsou totiž žel Bohu stále ještě lidé, kteří kvůli pár korunám na pivo raději nechají dítě strádat. Doufejme, že další fáze jinak rozumné reformy budou na toto pamatovat. (komentar@katyd.cz)
Kostel v Kataru bude brzy otevřen V Kataru probíhá ostrá diskuse o dostavbě prvního křesťanského kostela v tomto muslimském státě. Katolická církev plánuje jeho otevření příští měsíc. Konzervativní muslimové jsou rozhořčeni, ale katarský emír Hamad bin Chalífa al-Thanihas odmítl pozastavit zahájení činnosti kostela o Velikonocích. Stavby řeckého pravoslavného kostela a koptského kostela již byly zahájeny. Katolický kostel, který nese název Panny Marie Růžencové, nemá věž se zvony ani kříž, aby se předešlo nedorozumění s místním muslimským obyvatelstvem. Představitelé církve místním úřadům slíbily, že nebudou vyvíjet žádnou misijní činnost. Od svého nástupu k moci v roce 1995 tak emír Hamad bin Chalífa al-Thanihas dává jasně najevo, že bude prosazovat umírněnou tvář islámu a vyhoví tak křesťanské menšině. Většina místních katolíků pochází z Filipín, Libanonu a Indie. Odhaduje se, že jich v Kataru žije asi 100 tisíc. (christnet)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
9
Téma: UMÍRÁNÍ DŘÍVE A DNES 4–5 Vzpomínky na politického 8 vězně P. Vítězslava Kozu
www.katyd.cz Mše sv. za oběti komunismu
Charvátský farář P. Kornek si prohlíží vzácný nález. Snímek autorka
Farní půda ukrývala dopis sv. Jana Sarkandra Čtyři sta let starý dopis z pera sv. Jana Sarkandra našli farníci na půdě fary v Charvátech na Olomoucku, které jsou dnes spravovány z Dubu nad Moravou. Na faře nyní probíhá rozsáhlá rekonstrukce, při níž byl nutný důkladný úklid. A právě při něm vydala půda své tajemství. „Věděl jsem, že by tady takový dopis měl někde být. Řekl mi o něm můj předchůdce P. Antonín Kryl. O dopisu slyšela od pana faráře taky paní Zdeňka Kypěnová, která mu zde devět let vařila. Mezi farníky se to též tradovalo, ale obecně lidé v Charvátech o ničem nevěděli,“ vysvětluje pozadí nálezu dubský farář P. Jan Kornek. Dopis byl uložen ve starém stole na farní půdě. Zažloutlý papír velikosti zhruba A4 byl založen v tvrdých tmavě modrých deskách. Dopis nese datum 8. října 1608 a Jan Sarkander v něm píše kancléři olomouckého biskupa ze svého tehdejšího působiště v Opavě. Světec se zmiňuje o předání udělených odpustků hlučínskému děkanovi, o stavu své farnosti, o cestách dalších farářů. Zadní strana dopisu je opatřena adresou a pečetí. „Jan Sarkander v Charvátech v letech 1610–1611 působil, takže dopis zde byl zřej-
mě uložen od té doby. Zatím nevíme, jak se dostal zpět do rukou svého odesilatele. Každopádně ho předám panu arcibiskupovi Janu Graubnerovi, který rozhodne, co s ním bude dál,“ dodal P. Kornek. Historik Miloslav Pojsl soudí, že dopis je nepochybně pravý. „Zatím jsem dokument viděl jen na fotografii, ale myslím, že písmo odpovídá 17. století. Kdo by měl zájem falzifikovat běžná sdělení, když by z toho pro něj neplynul žádný užitek? Navíc se vědělo, že v Charvátech je takový dokument uložen. Proč se o něm tak dlouho nemluvilo, nevím, možná z nějaké obavy a nedůvěry za minulého režimu,“ uvedl prof. Pojsl. Podle jeho slov patří podobné historické materiály už ze zákona do státní archivní instituce, v tomto případě může jít o Zemský archiv Opava, který církevní fondy arcibiskupství a kapituly spravuje. Charvátská fara se rekonstrukcí připravuje na mnoho aktivit. P. Kornek zde sice nebydlí, ale fara nezeje prázdnotou. Scházejí se v ní senioři, mládež, vyučuje se náboženství, působí zde mateřské centrum, schola i divadelní kroužek. „Až dokončíme všechny opravy, rád bych faru pojmenoval Dům sv. Jana Sarkandra. Na památku tohoto nálezu,“ uzavřel P. Kornek. ZITA CHALUPOVÁ
Kardinál Bertone na návštěvě Kuby Vatikánský státní sekretář kardinál Bertone, který 21. – 26. února navštívil Kubu, vyzval hned první den tamní komunistickou vládu, aby přestala klást katolické církvi překážky a umožnila jí svobodně působit v zemi. Svým poselstvím tak navázal na historickou návštěvu papeže Jana Pavla II., který na Kubu zavítal právě před deseti lety. Během své návštěvy kardinál odhalil v Santa Clara památník věnovaný Janu Pavlu II. Tvoří ho brána, zvon a kříž – před ním pak stojí postava polského papeže s nápisem: „Nebojte se, otevřete brány Kristu.“ V tomto duchu se nesla také celá Bertoneho cesta po karibském ostrově. Kardinál již v úvodní mši svaté sloužené před havanskou katedrálou zdůraznil: „Církev si přeje rozvíjet svou činnost ve všech oblastech bez omezení, aby mohla působit ku prospěchu kubánského lidu.“ Podle něj by kubánští křesťané měli mít možnost nabízet svobodně svou charitativní pomoc hlavně lidem ve zdravotnic-
tví, školství a v péči o chudé. Vedle akcentu na sociální práci se kardinál vyslovil také pro zrušení zákazu teologického studia na Kubě a pro povolení vysílání bohoslužeb ve státní televizi. Mše se zúčastnili mnozí představitelé režimu – jako předseda parlamentu Ricardo Alarcón, ministr zahraničí Felipe Pérez Roque či stranická tajemnice pro církevní záležitosti Caridad Diegová, ale přišly i odpůrkyně režimu z hnutí Dámy v bílém, které protestují proti pronásledování a věznění svých manželů a nejbližších příbuzných. Kardinál Tarcisio Bertone se také setkal se členy Kubánské biskupské konference a předal jim španělsky psané poselství papeže Benedikta XVI. Návštěva vatikánského státního sekretáře se konala jen několik dní poté, co Fidel Castro oznámil, že se ze zdravotních důvodů vzdává politických funkcí. V neděli byl místo něj zvolen prezidentem Kuby jeho bratr Raúl. (čbk, čtk, mtz)
Únorové události r. 1948 a lidské oběti komunistického režimu si připomněli věřící minulou neděli v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Slavnostní mši svatou celebroval pražský biskup Václav Malý. „Je zvláštní, že právě dnes čteme první čtení o Mojžíšovi, který byl Bohem poslán, aby přivedl vyvolený národ z egyptského otroctví do svobodné země,“ uvedl ve své promluvě biskup Malý. „Zatímco Mojžíš na poušti podporoval vzájemnost – ti, kteří se po únoru 1945 chopili moci, rozdmýchávali nenávist a nedůvěru mezi občany,“ uvedl biskup a zdůraznil, že úkolem křesťanů je podílet se na vytváření atmosféry vzájemnosti. „Tato cesta je ale těžká, protože předpokládá i odpuštění. Odpuštění však neznamená zapomnění,“ uzavřel biskup. (mib)
Jezuitská škola v Děčíně Tovaryšstvo Ježíšovo koupilo minulé úterý od města Děčína za částku 2,2 milionu korun nevyužitou pobočku základní školy v městské části Křešice. Řád v ní otevře základní školu typu Nativity. „Škola je určena především pro talentované děti ze sociálně znevýhodněných rodin a zčásti také pro integraci nadaných romských dětí,“ sdělil KT koordinátor projektu P. Josef Horehleď. Ministerstvo školství už školu zaregistrovalo. Prvních 25 dětí by tak mohlo od září nastoupit do šesté třídy. Základní škola by měla sloužit jako příprava na střední školu. Ve škole se bude ve čtyřech ročnících odpovídajících šesté až deváté třídě učit nejvýše 100 dětí. V jednotlivých třídách budou děti maximálně po 13, po vyučování budou chodit do odpoledního školního klubu, kde si mohou napsat domácí úkoly a domů pojedou už bez učebnic a sešitů. Rodičům tak bude ulehčeno v jejich starostech o výuku a zvláště o volný čas dětí. Žáci budou vybíráni ve výběrovém řízení, za školu se bude i platit. „Školné bude, ale takové, aby ho byli schopni platit i sociálně slabí,“ uvedl P. Horehleď. Budou se vyučovat klasické předměty, škola chce klást důraz také na předměty, jako jsou informatika, cizí jazyky a religioetika (předmět informující o náboženství). Podobných škol je v USA 68, jedna je ve Rwandě a v rámci Evropy bude děčínská škola první svého druhu. (čtk, mtz)
Zpověď na čtyřech kolech Do porýnského poutního místa Goch bude při letní automobilové pouti na svátek sv. Kryštofa, patrona cestujících, přistaven i speciální vůz – zpovědní automobil. Kdo si příliš nelibuje v klasických dřevěných zpovědnicích, bude tak mít od 24. do 28. 7. možnost netradiční svátosti smíření. Vozidlo, které „provozuje“ německá organizace Kirche in Not už od roku 2004, má v kolech najeto již tisíce kilometrů. S nadšením bylo přijato například na Světovém setkání mládeže v Kolíně nad Rýnem v roce 2005. „Zpovědní automobil je naše německá specialita,“ říká gošský farář P. Günter Hoebertz. (kathnet, zub)