Ka olický týdeník 21 20. – 26. 5. 2008 / 8. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
O chlebu života P.
Z A M Y ŠL EN Í M IL O S LAVA FI ALY
Nemylme se, Boží slovo je stále časové! Sotva apoštol Pavel opustil po téměř dvouletém působení korintské křesťany, původní jednota obce se začala vlivem různých učitelů rozpadat a svůj vliv zaznamenal i kult poživačné Venuše s jejím okázalým chrámem. Pavel ve svém listě naléhavě upozorňuje na dar jednoty, který spočívá v „kalichu požehnání“ a v „chlebu, který lámeme“: „Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho…“ Ve slavení eucharistie vidí základ existence obce, jak to později vyjádřil sv. Augustin: „Přijměte to, co jste: Tělo Kristovo – abyste se stali tím, co přijímáte: Tělem Kristovým.“ Na oltáři se proměňuje chléb a víno. Ale zároveň se má měnit i společenství křesťanů, aby působilo na proměnu světa. Průvod o slavnosti Těla a krve Páně potvrzuje, že eucharistie, tedy Ježíšova oběť, se týká věřících i nevěřících, a všechny chce změnit. Tato změna nemá nic společného s magií: dochází k ní skrze lidi, a jejími nositeli má být každý z nás. Vnější projevy úcty mají ovšem vycházet z vnitřního přesvědčení a z pravdivosti našeho života. A zde jsme u jádra věci: je tomu opravdu tak? Je naše srdce naplněno onou láskou, pravdou a nadějí, která vyzařuje z eucharistického Krista? Jsme apoštolsky odvážní, nebo spoléháme spíše na sílu tradice, ze které vyprchalo původní nadšení, a tím i smysl? Podívejme se na společnost kolem nás, kolik je tam – podobně jako kdysi v Korintě – nejednoty, zmatku, falše, korupce, polopravd a lží. Každý druh zla je zároveň výzvou, abychom hledali svou sílu v Pánu a jeho všemohoucnosti, a nikoli v planých slibech mocných tohoto světa. Jedna událost z nedávných dějin naší církve nám může být příkladem. Když se 19. června 1949 arcibiskup Beran chystal veřejně oslavit eucharistického Krista, vzedmuly se proti němu – a tím proti Bohu – vlny nenávisti jako začátek jeho Kalvárie i pronásledování církve. Ale pozdějšího kardinála to nezlomilo, naopak: tím pevněji plnil poslání křesťana svědčit o pravdě, která proměňuje svět. Kéž by takových Beranů bylo co nejvíc! (komentar@katyd.cz)
Zemřel kardinál Gantin Blízký přítel kardinála Františka Tomáška a nositel českého Řádu bílého lva kardinál Bernardin Gantin zemřel 13. května 2008 v Paříži ve věku 86 let. V minulosti zastával funkci děkana kardinálského sboru a prefekta Kongregace pro biskupy. Pocházel ze západoafrického Beninu a byl prvním z afrických biskupů, kdo zastával tak vysoké postavení v římské kurii. „Kardinál Gantin se nejen přátelil s kardinálem Františkem Tomáškem, ale považoval jej dokonce za svého duchovního otce,“ sdělil KT plzeňský biskup František Radkovský. „Hrál v tom symbolickou roli i fakt, že se narodil ve stejném roce, kdy byl František Tomášek vysvěcen na kněze,“ dodal. Kardinál Gantin pak Československo (a Českou republiku) několikrát navštívil. Zavítal nejen do Prahy, ale také např. na Velehrad, do Uherského Brodu, na Svatou Horu nebo do Plzně. Řád bílého lva mu udělil v roce 1996 prezident Václav Havel. V souvislosti s jeho úmrtím zaslal Benedikt XVI. minulý týden soustrastný telegram arcibiskupovi z Cotonou Marcelu Agbotonovi. Svatý otec v něm ujistil biskupskou konferenci i všechny věřící v Beninu o svých modlitbách a ocenil „tohoto výjimečného syna Beninu i celé Afriky“ za jeho služby Svatému stolci. Vyzdvihl přitom jeho „vroucího apoštolského ducha a vznešené pojetí poslání církve v dnešním světě“. Po smrti kardinála Gantina má kardinálské kolegium 194 členů, z toho 118 voličů. (čbk, mtz, RaVat)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Týden ve znamení rodiny
Přečtěte si:
Perspektivy TV program Téma: O DŮLEŽITÝCH ŽIVOTNÍCH OKAMŽICÍCH České barokní umění na Hradčanech KT na návštěvě: farnost Velké Meziříčí Cenné náboženské nahrávky z dob totality vychází na CD
4–5 8 9 12
www.katyd.cz Kardinál Miloslav Vlk děkuje Ve Zlíně bavil návštěvníky rodinného dne klaun se svými vtípky.
Snímek Michaela Straková
Napříč českými a moravskými diecézemi se v uplynulých dnech uskutečnil nultý ročník Týdne pro rodinu. Vyhlásila jej Asociace center pro rodinu. Jednotlivá členská centra se připojila svými akcemi, na které pozvala nejširší veřejnost. Cílem organizátorů bylo upozornit na potřeby rodiny a na důležitost společně tráveného času v rodině. Několik stovek lidí dorazilo minulou sobotu na Svatý Kopeček u Olomouce na Pouť rodin. Mši svatou v bazilice Navštívení Panny Marie tu celebroval arcibiskup Jan Graubner. Poděkoval při ní všem, kdo se stále snaží o zachování tradiční rodiny, a vyjádřil naději, že i v budoucnu budou lidé, kteří navzdory společenským trendům budou mít stále odvahu rodiny zakládat. Na poutníky čekaly po mši svaté koláčky a ve dvoře u chrámu bylo připraveno občerstvení. DÉŠŤ NEODRADIL Dopolední slunečné počasí přerušil po obědě déšť, který přesto neodradil na dvě stovky rodičů a dětí, kteří přišli na následující program – zábavné odpoledne – do olomouckých Smetanových sadů. Každoročně jej zde pořádají místní křesťané, letos pod názvem Z pohádky do Nového zákona. Špatné počasí sice znemožnilo jízdu na loďkách po jezírku, divadelní představení a soutěže na venkovním pódiu, ale pořadatelé připravili pro děti zábavu v zastřešeném pavilonu: tancování, hraní, zpívání, malování. Rodiče si mezitím mohli prohlédnout výstavku Českého katolického biblického díla. „Takové odpoledne pořádáme už počtrnácté – a prší poprvé. Měli jsme připraveno 10 stanovišť, děti měly plnit úko-
ly, dostávat razítka a nakonec získat poklad – sladkosti. Ale i tak se to, myslím, povedlo,“ pochvaloval si nakonec Ladislav Benda, jeden z pořadatelů. PATNÁCTÉ VÝROČÍ Dnem pro rodinu oslavilo v neděli své patnáctileté výročí Centrum pro rodinu ve Zlíně. Největší zlínské náměstí zaplnily rodiny s malými i většími dětmi. Na hlavním pódiu se střídali kouzelníci, zpěváci i děti s maminkami s pásmem tanečků a písniček. „Takové odpoledne je příležitostí, kdy mohou všichni společně něco zažít,“ říká jeden z organizátorů Josef Červenka. Pro děti bylo připraveno mnoho atrakcí a soutěží – od skákacího hradu přes malování na obličej, navlékání korálků či klasického shazování věže z plechovek. Největší aplaus sklidila netradiční záchranná akce „přepadení radnice“, kdy dva maskovaní muži „zajali“ rukojmí a požadovali za něj výkupné. Když si však chtěli získané peníze přepočítat a naložit do auta, bankovky se vznítily a prostor okolo zaplnil modrý dým. V tu chvíli přijeli na místo také hasiči a jednotky policie, které zločince zneškodnily. Děti s napětím sledovaly též práci záchranářů, kteří následně ošetřovali zraněné rukojmí. (Pokračování na straně 2)
Charita pomáhá v Barmě Až dva a půl milionů Barmánců se v důsledku řádění cyklonu Nargis propadá do humanitární krize. Kromě střechy nad hlavou postrádají léky, pitnou vodu i nezbytné potraviny. Spolu s jinými organizacemi pomáhá na místě také Charita. „Charitas Internationalis má v Barmě již sedm pracovníků a ve spolupráci s místní charitou dodává potraviny a vodu 40 tisícům potřebných lidí,“ sdělil KT Jakub Dvořáček z Charity ČR, která pořádá sbírku na pomoc Barmě. Odezva této sbírky je ovšem zatím poměrně malá. Charita ČR má přitom podle pracovníka svého tiskového oddělení Jana Oulíka tu výhodu, že její pobočky se nacházejí takřka ve všech částech světa. Tato skutečnost umožňuje reagovat rychle a operativně na aktuální potřeby. Barmská junta odmítá vpustit do země větší množství cizinců, a pomoc tak na mno-
ha místech stále vázne. Kvůli znečištěným studním se přitom v Barmě rychle šíří epidemie úplavice a další infekční choroby. „Situace je tu opravdu dramatická,“ vyjádřila se Birke Herbruchová z Maltézské pomoci, která působí s dalšími dobrovolníky ve městě Labutta, jež bylo ze čtyř pětin srovnáno se zemí. I v této oblasti se začínají šířit různé typy průjmových onemocnění. ZMANIPULOVANÉ REFERENDUM Barma navzdory katastrofální situaci po řádění cyklonu Nargis schválila v referendu novou ústavu země. Dokument zajišťuje vojenskému režimu vládu i pro další roky. Opozice označila hlasování za „plné podvrhů“ a tvrdí, že většina Barmánců se současným režimem nesouhlasí. Sbírkové konto Charity ČR pro pomoc strádajícím v Barmě: 22770022/0800, variabilní symbol: 121. (Aktuálně.cz, mtz)
Své 76. narozeniny oslavil 17. května pražský arcibiskup Miloslav Vlk v kruhu svých blízkých v nemocnici. Kvůli vyčerpání a slabosti byl hospitalizován 11. května. „Chci poděkovat vám všem, kteří se za mne v mé nemoci modlíte, všem nemocným, kteří za mne obětujete své utrpení, i všem, kteří to vyjadřujete tak, že mi držíte palce,“ vzkazuje kardinál Vlk. Jak říká, už loni v létě se mu občas točila hlava a hůře dýchalo. „Lékaři mi doporučili, že by bylo dobré pomoci srdci kardiostimulátorem. S tím jsem bez problému žil a absolvoval svůj každodenní program,“ ohlíží se kardinál. Jak ale dodává, tuto situaci měl více respektovat. „Začala jednání o majetkovém narovnání a jiné diskuse, či boj o katedrálu. Vrcholem však byla už dříve plánovaná cesta do Brazílie. Patnáct hodin v letadle, hned poté aktivní účast na setkání, cestování, řada kázání a projevů v cizím jazyce. To vše vyčerpávalo. A po dlouhé zpáteční cestě jsem byl hned přítomen u soudu o katedrálu. Organismus se nakonec o Slavnosti Seslání Ducha Svatého ráno ,sesypal‘, a tím začala moje náhlá špitální anabáze,“ vysvětluje pražský arcibiskup. Jak doplňuje, současné zdravotní problémy jsou pro něj signálem, že musí mít více na zřeteli své zdraví. „Pán chce, abychom se více vrhali do jeho náruče než do velké práce. Když mi bylo 75 let, mé biskupské poslání bylo prodlouženo ještě o 2 roky. Kardinál Giovanni Battista Re, prefekt Kongregace pro biskupy, se usmíval, že vzhledem k mé tehdejší fyzické kondici to bude nakonec ještě jinak. Nyní se zdá, že se touto situací přibližuje jistější odchod do důchodu,“ uzavírá Miloslav Vlk. Více na www.kardinal.cz. (red)
Vatikán připouští existenci „mimozemských bratří“ Víra v Boha je slučitelná s vírou v mimozemšťany, prohlásil minulý týden ředitel vatikánské astronomické observatoře José Gabriel Funes SJ v rozhovoru pro vatikánský deník L’Osservatore Romano. „Přestože zatím nemáme žádné důkazy, nemůžeme vyloučit hypotézu, že jsou další obydlené planety. Stejně jako na Zemi žije mnoho stvoření, mohou být i jiné inteligentní bytosti, jež stvořil Bůh,“ prohlásil tento papežův astronom z Castel Gandolfa. Navrhl dokonce, aby se hovořilo o „našich mimozemských bratřích“ – podobně jako sv. František z Assisi označoval za bratry a sestry všechna pozemská stvoření. Pokud jde o otázku vykoupení, jezuita soudí: „Existují-li jiné inteligentní bytosti, není nikde řečeno, že potřebují být vykoupeny. Možná zůstaly v plně přátelském vztahu se Stvořitelem, aniž se dopustily prvotního hříchu.“ Pokud tomu tak není, pak podle něj i pro ně platí vykoupení Kristovo. (čtk, mtz)