Ka olický týdeník 12 18. – 24. 3. 2008 / ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Živé svědectví
Přečtěte si:
Doma
Z A M Y ŠL EN Í OL O MO UC K ÉH O A R CI B I SK U PA JAN A GRA U BN ERA Zmrtvýchvstalý Kristus říká: Budete mými svědky až do končin země. V čem spočívá naše svědectví? Svatý Pavel píše Efesanům: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné. Odložte starého člověka s dřívějším způsobem života a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý! Situace křesťanů rozptýlených mezi pohany se dnes v mnohém podobá třetímu století, kdy List Diognétovi píše o jejich svědectví. Dnes by asi psal: Křesťané se od ostatních lidí neoddělují, bydlí mezi ostatními a pracují jako oni, nemají svou řeč, a přece se jejich život nápadně liší. Žení se a mají děti, které vychovávají. Nezabíjejí ani nenarozené, ani staré či postižené. I když nejsou bohatí, ke stolu přijmou každého hosta, společné lože však přejí jen vlastním manželům. Váží si rodiny. Mají naději a dovedou se radovat. Přiznávají své chyby a dělají pokání. Druhým dovedou odpouštět. Všechny lidi považují za své bližní. Nepotřebují drogy a vyhýbají se zábavám, které považují za neslušné. Zákony státu zachovávají, ale svým životem je překonávají. Svět je považuje za zaostalé. Je rád, když víru zavřou v kostele. Čeká na jejich chyby, aby je zveličil, zlehčil jejich svědectví a zbavil se vlastních výčitek. Někdy je dokonce pronásleduje. Ale zdá se, že oni tím jen získávají a jsou ve své víře pevnější. I když s nimi svět nepočítá, přece z nich má užitek. Jestli odolává chaosu navzdory zneužívané svobodě, která neodmítá mravní zlo a toleranci zaměňuje s bezmocí dobra, jestli ekonomicky nekrachuje navzdory nepoctivosti a sobectví, které hledá jen vlastní prospěch, jestli přežívá navzdory nezájmu o rodinu a odmítání dětí, pak je to především díky těm, kteří i přes své slabosti zachovávají Boží řád, čerpají sílu a moudrost z evangelia a nechají v sobě milovat Boha. Křesťané jsou jako duše v těle. Mnohými nevidění, ale všude přítomní. Nepočítá se s nimi, ale Vítězný Kristus skrze ně ve světě udržuje život a dává naději. (komentar@katyd.cz)
Velikonoce ve Vatikánu Na Květnou neděli se na vatikánském náměstí sv. Petra sešlo 60 tisíc lidí, aby se účastnilo liturgie pašijové neděle a zahájilo spolu s papežem Svatý týden (16. – 23. 3.). Na Zelený čtvrtek 20. března v 9.30 hodin bude v bazilice sv. Petra Benedikt XVI. koncelebrovat spolu s kardinály, biskupy a kněžími římské diecéze mši svatou se svěcením olejů. Tentýž den v 17.30 zahájí Benedikt XVI. velikonoční triduum v bazilice sv. Jana na Lateránu, kde bude předsedat mši svaté na památku večeře Páně spojené s obřadem mytí nohou. Liturgii památky umučení Páně bude Svatý otec předsedat ve vatikánské bazilice 21. března od 17 hodin. Pobožnost velkopáteční křížové cesty povede ve 21.15 u římského Kolosea. Na Bílou sobotu 22. března ve 21 hodin budou za předsednictví Svatého otce v bazilice sv. Petra zahájeny liturgické obřady velikonoční vigilie, při níž Benedikt XVI. udělí svátost křtu dospělým katechumenům. V neděli Zmrtvýchvstání Páně v 10.30 bude Benedikt XVI. slavit eucharistickou bohoslužbu na náměstí sv. Petra. Po ní, přesně v poledne, pronese z centrální lodžie sv. Petra své velikonoční poselství a požehnání Urbi et Orbi. (RaVat) Přímé TV přenosy viz str. 5
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Téma: VELIKONOCE V LIDOVÝCH ZVYCÍCH K tradici uctívání svatého kříže na Velký pátek KT na návštěvě: reportáž z farnosti Vidnava Rozhovor s evangelickým teologem Janem Šimsou
4–5 7 8 12
www.katyd.cz Chiara Lubichová v doprovodu kardinála Miloslava Vlka přichází na shromáždění v pražské Paegas Aréně (2001). Snímek ČTK
Odešla Chiara Lubichová Ve věku 88 let zemřela v časných ranních hodinách 14. března v Rocca di Papa nedaleko Říma zakladatelka Hnutí fokoláre a jedna z nejvýraznějších duchovních osobností současnosti Chiara Lubichová. Narodila se 22. ledna 1920 v severoitalském Tridentu. V mládí toužila stát se učitelkou a studovat filozofii. Zásadní změnu do jejího života přinesl objev Boha-Lásky, který nezastínila ani zkušenost války. V mezní situaci, tváří v tvář ničení a hrozbě smrti se zasvěcuje Bohu – došlo k tomu v předvečer svátku Neposkvrněného početí Panny Marie 7. prosince 1943. Toto datum je považováno i za zrod Hnutí fokoláre. ŽENA DIALOGU Postupně se kolem ní soustředila skupinka děvčat, s nimiž začala žít v malém bytě. Vzniká tak první fokoláre (v italštině toto slovo znamená v přeneseném významu „rodinu“ nebo „rodinný krb“). Chiara a první fokolarínky navštěvují chudinské čtvrti a pomáhají těm nejpotřebnějším. Tehdy se začíná formovat základ její duchovní zkušenosti, spočívající mimo jiné v přesvědčení, že Bůh je láska, v šíření jednoty mezi lidmi a národy, v prohlubování života podle Božího slova a v kontemplaci ukřižovaného a opuštěného Ježíše. Inspirativní pro ni bylo také setkání s italským křesťanským politikem a novinářem Iginem Giordanim. Nová spiritualita se rychle šířila nejen v Itálii, ale po oficiálním uznání Hnutí fokoláre církevními autoritami i do všech kontinentů. Chiara Lubichová se věnovala intenzivně ta-
ké dialogu v různých duchovních prostředích. Na konci 60. let například významně přispěla k obnovení vztahů mezi katolicismem a pravoslavným světem. Z pověření papeže Pavla VI. navštívila několikrát ortodoxního konstantinopolského patriarchu Athenagora I. (nynější patriarcha Bartoloměj I. se s ní setkal u příležitosti své návštěvy Říma ještě několik hodin před její smrtí). Během cest do Asie se setkala i s významnými buddhistickými a hinduistickými představiteli, ve Spojených státech zase s muslimskými komunitami. Za své aktivity byla mnohokrát oceněna – např. prestižní Templetonovou cenou (1977) za mezináboženský dialog. Usilovala i o rozvoj kontaktů s hnutími a novými komunitami uvnitř katolické církve (mj. při velkých setkáních v Římě pořádaných papeži Janem Pavlem II. a Benediktem XVI.). V poslední době usilovala vnášet své myšlenky také do sekulární společnosti, do světa médií, politiky či vědy. V roce 2001 navštívila i Českou republiku, kde inspirovala evangelizační iniciativu Zlatá Praha. ŽIVOT PLNÝ SETKÁVÁNÍ Od začátku února 2008 byla s dýchacími problémy hospitalizována v římské klinice Gemelli, odkud byla ve čtvrtek na vlastní přání převezena do svého domu. Její život byl až do konce nepřetržitým řetězcem setkávání, navazování kontaktů a spojnic mezi lidmi i společenstvími v duchu ideálů jednoty, bratrství a lásky. Poslední rozloučení proběhne v úterý 18. března od 15 hodin v římské bazilice sv. Pavla za hradbami. JAROSLAV ŠEBEK
Květná neděle v režii mládeže Pro velkou část katolické mládeže není Květná neděle jen připomínkou Kristova slavného vjezdu do Jeruzaléma, ale také dnem, kdy se setkává v diecézích se svými biskupy. Mottem pro letošní setkání byl biblický citát, který doprovodí i červencové Světové dny mládeže při setkání ActIv8 na Velehradě: „Dostanete sílu Ducha Svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky“. V Litoměřicích začala mládež své setkání už v pátek 14. března koncertem kapely Pranic, po němž následovaly noční křížové cesty do okolí města. Severočeši si podle slov organizátorů zvykli na nestandardní situace a dokázali si poradit i s faktem, že postrádají svého pastýře. „Velké nadšení vzbudilo právě video s pozdravem někdejšího litoměřického biskupa Pavla Posáda natočené při příležitosti jeho vítání v budějovické katedrále,“ prozradil je-
den z účastníků Filip Landa. Hlavním bodem setkání se stala přednáška doc. Petra Hacha, který hovořil k mottu: Duch Svatý – dárce života. Z Litoměřic si každý odvezl bílé pírko jako symbol Ducha Svatého. S OHNĚM DUCHA SVATÉHO Za novým pomocným biskupem Pavlem Posádem se sjela mládež z celé českobudějovické diecéze. V rámci programu se mladí mohli zapojit například do hovorů o jedinečnosti křesťanství, komunikaci v partnerských vztazích, o životě v Mexiku nebo na Balkáně či o projektu Adopce na dálku. „Společně jsme si připomněli, že svědčit o Kristu není výsledkem naplánovaného programu. Sílu svědčit o Kristu má ten, kdo má v sobě oheň Ducha Svatého,“ zdůraznil mladým lidem biskup Posád. (Pokračování na straně 2)
Rozloučení s velkým hercem „Tam, kde je víra a je láska, nemůže se ztratit naděje,“ pronáší Radovan Lukavský na kameru v dokumentu GEN, který o něm natočila Česká televize a odvysílala ho v den jeho úmrtí. Radovan Lukavský zemřel 10. března ve věku 88 let jako jeden z posledních mohykánů slavné herecké generace. Zmíněná trojice základních křesťanských ctností stojí podle hercovy vnučky v pozadí všech přívlastků, které na Lukavského adresu jeho kolegové a přátelé užívají: kníže českého herectví, herecký džentlmen, reprezentant mušketýrských ctností, aristokrat ducha aj. „Ano, měl v sobě cosi šlechtického v tom nejkrásnějším smyslu slova. Myslím, že to souviselo s výchovou, které se mu dostalo u jezuitů – nebyla to tedy přešlechtěnost, ale vyšlechtěnost,“ říká Klára Lukavská-Kudlová. Poslední rozloučení s Radovanem Lukavským proběhne 18. března v 15.30 hodin v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Po zádušní mši bude tělo zesnulého uloženo do rodinného hrobu. V souvislosti s pohřbem se objevily v bulvárním tisku zprávy o Lukavského údajných posledních dvou přáních: aby se s ním smuteční hosté rozloučili v bílém a aby mu dali do rakve víno. „Kdyby něco chtěl do rakve, tak by to byl růženec po mamince, ale rozhodně ne láhev vína,“ komentuje tyto zvěsti jeho vnučka. „Umím si představit, že to řekl někde v žertu, ale jinak měl tyto hodnoty srovnané a přijímal věci tak, jak jsou. Na pohřby se chodí v černém – to on věděl a respektoval. Rozhodně by ze svého pohřbu nedělal operetu.“ Více na str. 8. (pau)
Pohřeb arcibiskupa Rahha Tisíce lidí, křesťanů i muslimů, se minulý pátek zúčastnilo v iráckém Mosulu pohřbu chaldejského arcibiskupa Paulose Faraje Rahho, který zemřel na následky teroristického únosu z konce února. Pohřebním obřadům předsedal kardinál Emmanuel III. Delly. Tělo zesnulého arcibiskupa bylo nalezeno minulou středu, ale pitva prokázala, že zemřel už pět dní předtím. Na jeho těle nebyly nalezeny stopy násilí. Podle lékařů zemřel zřejmě proto, že během únosu nemohl brát léky, které kvůli svému vážnému zdravotnímu stavu potřeboval. Papež Benedikt XVI. připomněl na Květnou neděli arcibiskupovo svědectví věrnosti Kristu, církvi a svému lidu, a přitom apeloval: „Dost už vražd, dost už násilí, dost už nenávisti v Iráku! Vybízím irácký lid, který již pět let snáší důsledky války, jež vyvolala rozvrat jeho občanského a společenského života: milovaný irácký lide, pozvedni hlavu a buď v první řadě ty sám obnovitelem svého národního života! Kéž jsou smíření, odpuštění, spravedlnost a respekt k občanskému soužití mezi kmeny, etniky a náboženskými skupinami jistou cestou k míru v Božím jménu.“ (RaVat)