Ka olický týdeník 15 8. –14. 4. 2008 / 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Kudy, kudy cestička... KO MEN TÁ Ř JIŘÍ HO Z A JÍ C E Mají to těžké čeští lidovci jako politická strana. Dostávají to zprava i zleva – protože jsou uprostřed. Prý se cpou do každé vlády – jenomže do ní je musí vždycky pozvat vítěz voleb. Ten zprava nebo zleva. Má to těžké Jiří Čunek, předseda českých lidovců. I kdyby byl čistý jako lilie a potvrzení o tom získal od jakékoli pozemské i nepozemské instituce, nic mu to už nepomůže: pro většinu zůstane nedůvěryhodnou firmou lidsky a tím spíše politicky. Příliš mnoho lidí z médií i mimo nich investovalo příliš mnoho času, energie i peněz do toho, aby z něj udělali vyvrhele – a ti se nikdy nesmíří s tím, že by jim přes to všechno z té pasti vyklouzl. Těžké to mají čeští lidovci ale i se svými voliči. Jsou to totiž skoro jen katolíci, ovšem daleko víc katolíků volí ČSSD a pak i ODS. A ti katolíci, kteří volí KDU-ČSL, jsou ještě pěkně rozdělení do dvou táborů. Ten první by velice uvítal, aby z kazatelen před volbami jasně zaznělo, že povinností katolíka je volit lidovce. Pro ten druhý je naopak hranicí únosnosti jen naprosto sterilní rada biskupů, že katolíci mají „volit moudře“. Těch prvních je mezi voliči lidovců zatím víc, ale pozvolna jich ubývá. Ti druzí rozhodně nestačí k tomu, aby se KDU-ČSL dostala do parlamentu. Těžké to mají konečně s lidovou stranou i její věrní voliči, protože vždycky vědí, že se sice zatím do parlamentu dostane, ale bude tam hrát roli úměrnou tomu, že je stranou slabou. Nic specificky lidoveckého tedy neprosadí, jen tu a tam něčemu snad zabrání. Navíc nám ještě v poslední době předvádí novinku v tom, že „nectí barvu“ ani tam, kde to zatím vypadalo jako „tutovka“ (viz volba prezidenta). Teď se tedy chystá KDU-ČSL na sjezd. Prý programový. Ale jaký „program“ nám chce nabídnout? Že křesťansko-demokratický směr je v Evropě nezastupitelný? Že je třeba podporovat rodiny? Že máme zůstat věrní hodnotám? Tohle přece stejně dávno víme. Skutečným programem lidovců by měl být pokus o obnovu důvěryhodnosti. A ta je dána především lidmi, kteří ji zastupují, a stylem politiky, jaký předvádějí. Bohužel lidé, kteří tu stranu dnes reprezentují – zejména mezi poslanci a senátory – většinou působí, jako by si buď spletli dveře při svém vstupu do strany, nebo o jejich lidoveckém srdci sice pochybnosti nejsou, ale o jejich energii a schopnostech ano. Heslem lidovců je ROZUM-SÍLA-ODVAHA. Předvedou na svém sjezdu aspoň něco z toho? (komentar@katyd.cz)
Světový kongres o Božím milosrdenství Třetí výročí úmrtí papeže Jana Pavla II. bylo 2. dubna připomenuto v Římě mší svatou na vatikánském náměstí, kterou sloužil papež Benedikt XVI. Touto bohoslužbou zároveň zahájil první Světový kongres o Božím milosrdenství, který se konal ve Věčném městě ve dnech 2. – 6. dubna. Mše svaté i následného kongresu se účastnili mimo jiné někdejší osobní sekretář Jana Pavla II. kardinál Stanisław Dziwisz z Krakova, postulátor jeho beatifikačního procesu P. Sławomir Oder či vídeňský kardinál Christoph Schönborn, který byl hlavním organizátorem kongresu. Ten také ve zcela zaplněné bazilice sv. Petra při nedělní homilii zdůraznil, že „´dějiny úspěchů´ křesťanství nejsou dějinami vojenských či politických triumfů, nýbrž triumfem žitého milosrdenství. Pouze Milosrdenství je přesvědčivé. Svědky Milosrdenství však můžeme být pouze tehdy, pokud jsme sami Milosrdenství zakusili.“ (RaVat)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ročník XIX / Cena 11 Kč
„Říkejme jasně ne potratům“
Přečtěte si:
Perspektivy TV program Téma: BEJVÁVALO ZA SOCIALISMU LÍP? Přehlídka zájmové činnosti církevních škol Proč o Bohu hovoříme v mužském rodě? Světové chrámy jako na dlani Rozhovor se spisovatelem Josefem Škrábkem
Modlitba radostného růžence u hrobu Aničky Zelíkové Snímek autorka
Stovky věřících zaplnily v den slavnosti Zvěstování Páně kostel sv. Bartoloměje v Napajedlích na Zlínsku. Přišli sem poděkovat Bohu za dar života a zároveň se pomodlit za duše nenarozených dětí i těch, kteří jejich smrt mají na svědomí. Součástí setkání byl světelný průvod na hřbitov ke hrobu místní rodačky Aničky Zelíkové, která sama sebe přinesla Bohu jako smírčí oběť za usmrcování nenarozených. „Jsem rád, že přišlo tolik lidí, že vidí smysl oběti, kterou Anička přinesla,“ říká místní farář P. Viliam Gavula. „Díky ní se z Napajedel stává poutní místo. Vždy, když jdu na hřbitov, u jejího hrobu někdo stojí,“ doplňuje kněz. Modlitební setkání začalo v kostele sv. Bartoloměje adorací, na niž navázala mše svatá, kterou celebroval olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Při mši vyzval věřící, aby se nebáli nahlas vystupovat proti potratům a dávali najevo svůj nesouhlas se zabíjením nenarozených. „Je třeba, abychom my křesťané měli v otázkách potratů jasný názor a tímto názorem ovlivňovali veřejné mínění,“ uvedl arcibiskup. „Nebojme se ozvat – obzvláště nyní, kdy se připravuje zákon, který umožní ještě ví-
ce potratů.“ Po bohoslužbě se většina přítomných odebrala průvodem se zapálenými svícemi na místní hřbitov, kde se společně u hrobu Aničky Zelíkové pomodlili radostný růženec. Jak arcibiskup Graubner uvedl, Anička zanechala lidem odkaz velkorysé lásky, která nežije jen pro sebe. „Anička je pro mne velkým vzorem, protože se dokázala úplně obětovat Bohu. Dala mu všechno,“ zdůraznila jedna z přítomných dívek Klára Kamarádová z Kojetína. Setkání v den Zvěstování Páně se letos v Napajedlích konalo již po druhé. Pravidelně se zde scházejí věřící ke společné modlitbě u Aniččina hrobu každý jedenáctý den v měsíci. MICHAELA STRAKOVÁ
Anna Marie Zelíková se narodila 19. července 1924 v Napajedlích. O Velikonocích roku 1938 se nabídla Bohu jako smírná oběť za hříchy potratů. Brzy poté onemocněla tuberkulózou. Jak sama říkala, měla radost, že Bůh přijal její nabídku. Roku 1938 složila na Svatém Hostýně slib čistoty na jeden rok, roku 1939 se zavázala tímto slibem na celý život. Byla přijata do III. řádu karmelského. Dostala řeholní jméno Marie od svátostného Srdce Ježíšova a dne 7. února 1941 složila řeholní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Vysílena nemocí umírá dne 11. září 1941. (red)
Mariánský obraz putuje do Angoly V brněnské katedrále se minulou sobotu sešli věřící kvůli dvěma významným událostem. Vedle slavnostní instalace nového děkana místní kapituly požehnal biskup Vojtěch Cikrle také kopii obrazu, jehož originál nadchl věřící až z jihoafrické Angoly. Kopie obrazu Panny Marie Svatotomské najde své místo v biskupské katedrále v Ondjive, centru angolské provincie Kunene. Biskup Cikrle připomněl, že při loňské návštěvě delegace z Kunene byli angolští hosté v brněnském klášteře sv. Tomáše tímto „černým“ obrazem mile překvapeni. Z tohoto důvodu také vznikla kopie, která zamíří do dalekého afrického chrámu. Obraz, jenž se zanedlouho vydá na dalekou cestu, je nalisován na tvrdém dřevě, váží 14,9 kg a na výšku měří jeden metr. Slavnostnímu okamžiku s dojetím přihlíželo několik příslušníků angolské rodiny a zástupci Papežského misijního díla dětí. „Vztahy naší církve k jihu Angoly byly navázány již v loňském roce. Právě v katedrále na Petrově se uskutečnilo celostátní shromáždění Papežského misijního díla dětí, které výsledek sbírky použilo pro domov 367 sociálně
slabých dětí nedaleko angolského biskupského města Ondjive,“ vysvětlil biskup Vojtěch Cikrle. Milostný obraz patří k Madonám byzantského původu, vzniklých v 8. až 9. století. Klášteru augustiniánů u sv. Tomáše v Brně jej daroval císař Karel IV. Od roku 1645, kdy se Brno ubránilo švédské přesile, je obraz uctíván jako zázračný. Hlavní zprávou pro věřící v brněnské diecézi však byla instalace nově zvoleného děkana Královské stoliční kapituly sv. Petra a Pavla. Stal se jím Mons. Jiří Mikulášek, který je od roku 1992 generálním vikářem brněnské diecéze. Během slavnosti byl přečten příslušný dekret, nový děkan převzal jako svůj odznak historický pektorál a složil přísahu na evangelia. Biskup Vojtěch Cikrle, který obřadu i mši svaté předsedal, připomněl, že brněnská kapitula, založená před více než 700 roky, patří k nejstarším váženým institucím v naší zemi. Její dnešní význam je podle jeho slov především duchovní. Kanovníci se denně scházejí k modlitbám za brněnskou diecézi, ale zároveň pomáhají biskupovi v jejím řízení. RADEK ČAPEK
4–5 2 7 8 12
www.katyd.cz Poláci uctili papežovo výročí modlitbou i maratonem Poláci přestali truchlit nad smrtí svého rodáka, bývalého papeže Jana Pavla II., který zemřel před třemi lety. Jeho památku si připomněli nejen modlitbami, ale i zpěvem v horách, sjezdem řeky či nočním plaveckým maratonem. Lidé poslechli duchovní a začali se radovat z toho, že bývalý papež by mohl být ještě do konce tohoto roku blahořečen. Zatímco loni se celé Polsko 2. dubna – na které připadá výročí smrti Jana Pavla II. – pohroužilo do smutku, letos se lidé na ulicích usmívali. Hospody a kluby sice zely prázdnotou, ale slz na tvářích Poláků bylo rozhodně méně. V mnoha městech vzlétli k nebi holubi a balonky se vzkazy určenými bývalému papeži. Horalé celý den zpívali turistům oblíbené písničky Karola Wojtyły a mládež chodila po jihopolském Krakově s kajakem. Ten je totiž považován za symbol papežova náruživého vztahu ke sportu. Minulý týden proto vodáci na severu země sjížděli řeky. Jiná ze zálib bývalého papeže – plavání – byla také impulzem k uspořádání nočního plaveckého maratonu v jihopolském Tarnówě. Je známo, že bývalý papež si rozuměl s mladými. To si spolu s Poláky připomněli také studenti ze škol z celého světa, které jsou podle něj pojmenovány. Do Polska tak přijely delegace studentů z Belgie, Litvy, Norska a dalších států. (čtk, mtz)
Křesťanem na poslední chvíli Poslední dílo světoznámého sochaře Vladimíra Preclíka – busta sv. Klimenta stojí vedle katedrálního svatostánku v Hradci Králové, v jeho rodném městě. Toto konstatování se stalo nezvratným faktem v noci ze středy na čtvrtek minulého týdne, kdy umělec podlehl těžké nemoci. Jen pár hodin předtím přijal křest, biřmování a přistoupil prvně ke svatému příjímání. Cestu k víře podle slov biskupa Dominika Duky hledal už dlouho. „Vícekrát jsme spolu v jeho ateliéru mluvili o cestě k Bohu. Když se jeho zdravotní stav prudce zhoršoval, telefonovali jsme spolu. Připomněl mi, že jsem mluvil o křtu touhy a on že velmi touží a chtěl by být pokřtěný. Dojel jsem za ním v přestávce při zasedání biskupské konference, bylo to půl dne před jeho odchodem na věčnost,“ přibližuje umělcovu cestu ke křesťanství biskup Duka. Vladimír Preclík byl známý jako organizátor hořických sochařských sympozií, autor památníku druhého odboje na pražském Klárově a na bedrech nesl realizaci projektu nové křížové cesty na Kuksu. Věnoval se malbě, grafice i kresbě a napsal několik knih. (mach) Pohřební mše svatá se uskuteční v pátek 11. dubna v 15 hod. v kostele sv. Jiljí v Praze.