Ka olický týdeník 16 15. – 21. 4. 2008 / 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Mírnit zlo K O ME N TÁ Ř D A GM AR
Solidarita s Tibetem sílí
Skateboard pro papeže Před blížící se návštěvou Svatého otce se newyorská arcidiecéze rozhodovala, jaký specificky místní dárek by mu věnovala. Nakonec zvítězil nápad dětí z farnosti sv. Alžběty na Manhattanu – darovat papeži skateboard. „Scházíme se totiž každou sobotu a jezdíme na skateboardech. To děti inspirovalo,“ popsal vznik neotřelého nápadu kněz od sv. Alžběty Peter Pomposello. Následně byla v celé arcidiecézi vypsána soutěž na grafickou úpravu artefaktu. Sešlo se 70 návrhů. Jediná podmínka byla, aby dárek obsahoval papežské symboly a motto návštěvy „Kristus – naše naděje“. „Doufám, že se papež na vítězném skateboardu sveze,“ vyjádřila své přání finalistka soutěže Krystal Melendezová. Kněz Pomposello si nemyslí, že papež tento dárek od dětí využije, ale přesto věří, že jej ocení. Arcidiecéze se chystá zhotovit dalších tisíc kusů vítězného návrhu, které prodá a výtěžek věnuje na charitu. (red)
Přečtěte si:
Doma
4–5 Téma: MISIE Rozhádaní farníci. 7 Jak na ně? O proměnách TV zpravodajství s Jiřím Zajícem 8 Rozhovor s bývalým politickým 12 vězněm Jakubem Blackým
PO H U N K O VÉ
Je všeobecně rozšířeným zvykem, že si novináři vybírají z komplexních zpráv jeden nebo dva body, které jim často poslouží k chytlavému titulku. Teď je to zpráva, že KDU-ČSL navrhuje, aby žádost o potrat musel podepisovat otec dítěte. Tomu je samozřejmě jinak a je to vytrženo z kontextu. K tzv. Julínkovým zákonům patří také věcný záměr zákona o specifických zdravotních službách, který má upravovat některé výkony vyžadující etické posouzení. O jejich novelizaci se už dlouho diskutuje. Patří mezi ně např. sterilizace, asistovaná reprodukce a také umělé potraty. Pro věřící křesťany je jasné, že umělý potrat je usmrcením počatého člověka. Široká veřejnost to tak nevnímá, nebo vnímat nechce. Zakázat potraty u nás nelze. Z dikce zákona by však mělo být zřejmé, že jde o výjimečné řešení, nikoli o metodu regulace porodnosti. V Evangelium vitae píše Jan Pavel II., že pokud nelze nežádoucí zákon zamítnout, může věřící poslanec hlasovat pro úpravu, která zmírňuje jeho škody. A o to bychom se měli snažit. U umělých potratů je žádoucí zavést podobně jako jinde v Evropě instituci poraden, kde by žena zaskočená nechtěným těhotenstvím a uvažující o potratu mohla promluvit s nezávislou osobou. Ta by mohla nabídnout pomoc, případně zprostředkovat klidný rozhovor s rodiči mladé dívky nebo s biologickým otcem počatého dítěte, který by si tak mohl uvědomit svou spoluodpovědnost jak za život nové lidské bytosti, tak za zdraví své partnerky. Bývá to často právě partner, kdo ženu k potratu nutí, ale po rozhovoru v poradně jsou oba schopni se dohodnout, věc si vyříkat a dítě přijmout. Totéž platí pro rodiče mladé dívky. Podle dosavadní úpravy potřebuje dívka ve věku do 16 let k potratu souhlas rodičů, mezi 16 a 18 lety jsou rodiče informováni zdravotnickým zařízením dodatečně. Logické by bylo, aby byl souhlas rodičů žádán až do 18 let věku jejich dcery jako u jiných zdravotnických výkonů; i v takových případech ukazuje zkušenost, že rodiče dokážou po klidné rozvaze dceři pomoci a vnouče přijmout. V současnosti se v Evropě bojuje také proti „pozdním“ potratům. Dnešní úroveň diagnostiky dovoluje rozpoznávat závažné vady plodu dříve než ve 24. týdnu těhotenství, proto by se potraty z genetické indikace (pokud jsou povoleny) měly provádět před dobou životaschopnosti plodu (výjimkou by bylo vážné ohrožení zdraví nebo života těhotné ženy a vada plodu neslučitelná s jeho životem). To jsou minimální požadavky, které by měly vést k větší odpovědnosti a k omezení stále velikého počtu potratů u nás. (komentar@katyd.cz)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ročník XIX / Cena 11 Kč
www.katyd.cz Všichni jsme lidé
Jigme Norbu, synovec dalajlamy, s velkou fotografií svého strýce na demonstraci v San Franciscu Snímek ČTK „Kvůli Bohu, kvůli dětem, kvůli lidem v Tibetu – nechoďte!“ vyzval minulý týden v San Francisku vrcholné světové politiky jihoafrický anglikánský arcibiskup Desmond Tutu k neúčasti na olympijských hrách v Číně. Tento nositel Nobelovy ceny byl pozván, aby promluvil na protestní vigilii na obranu lidských práv v Tibetu. „Solidarita s Tibetem má stejně zásadní význam jako kdysi s odpůrci apartheidu v Jižní Africe,“ zdůraznil arcibiskup Tutu. „Řekněte svým kolegům v Pekingu, že jste se chtěli přijet podívat na program, ale uvědomili jste si, že máte něco jiného na práci,“ radil s úsměvem. V San Francisku se vedle této protestní vigilie konala i demonstrace Tibeťanů žijících v USA a jejich amerických sympatizantů. Stovky demonstrantů se shromáždily před čínským konzulátem, kde zpívaly tibetskou národní hymnu a provolávaly protičínské slogany. Právě San Francisco bylo zvoleno jako jedno z měst, kudy měla být nesena olympijská pochodeň, rozžatá 24. března v Athénách. Jelikož v předchozích dvou místech – v Paříži a Londýně – došlo k několika úspěšným pokusům olympijský oheň uhasit, byla tentokrát pochodeň zabezpečena zvýšenou policejní ochranou. „Nejde o to útočit na nosiče olym-
pijského ohně,“ zdůraznil před davem protestujících Lladom Tethong z organizace Studenti za svobodný Tibet, „naše protesty míří proti čínské vládě, která zneužívá tohoto symbolu k politickým účelům.“ Olympijský oheň se má objevit ještě v dalších 17 městech světa, než doputuje 8. srpna do svého cíle – čínského hlavního města Pekingu. Vzápětí vyzval politiky k bojkotu olympijských her v Číně také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Při své návštěvě Paříže připomněl, jak v roce 1936 olympiády zneužil německý vůdce Adolf Hitler. Podle něj by evropské národy už něco takového neměly dopustit. „Sportovcům a divákům slavnostní zahájení přeji, ale abychom tam my politici dělali levnou stafáž, to naprosto odmítám.“ Schwarzenberg zároveň vyzval Evropskou unii, aby přijala tibetského duchovního vůdce dalajlamu na nejvyšší úrovni. MARTIN T. ZIKMUND
Papežova mise v USA ve znamení naděje Minulý týden bylo ve Vatikánu zveřejněno videoposelství papeže Benedikta XVI., které adresoval věřícím a všem obyvatelům Spojených států amerických. Apoštolská cesta Svatého otce do USA, jejíž motto zní „Kristus – naše naděje“, se uskuteční ve dnech 16. – 20. dubna. „Již za několik dní zahájím svou apoštolskou cestu do vaší milované země. Před odletem bych vám rád zaslal svůj srdečný pozdrav a pozval vás k modlitbě,“ sdělil papež Benedikt XVI. ve videoposelství lidem v USA. Svět má podle něj více než kdy předtím zapotřebí naději – „naději na mír, spravedlnost a svobodu.“ Papež v té souvislosti připomněl „zlaté pravidlo“ lidského jednání: Co nechcete, aby druzí činili vám, nečiňte ani vy jim. V duchu tohoto poselství pak v neděli Benedikt XVI. vyzval světové společenství, aby zamezilo dalšímu šíření „lehkých zbraní a zbraní malého kalibru, které stojí za vznikem místních konfliktů a násilím ve městech a které každý den zabíjejí mnoho lidí na celém světě“. Svatý otec ve svém prohlášení výslovně nejmenoval žádnou zemi, ale jeho slova zazněla krát-
ce před návštěvou USA, kde je právě snadná dostupnost střelných zbraní kontroverzním tématem. AMERIČANÉ PAPEŽI DŮVĚŘUJÍ Podle amerického týdeníku Time se těší papež Benedikt XVI. v USA velké autoritě – na jeho pontifikát má kladný názor 70 % tamních katolíků. Minulý týden se na něj dokonce obrátili představitelé tisíců obětí sexuálního zneužívání kněžími ve Spojených státech a požádali ho, aby se tímto problémem při své cestě také zabýval. Výzva sdružení obětí SNAP (Survivors Network for those abused by Priests) upozornila zejména na skutečnost, že řada biskupů o problémech věděla, nemravné jednání kněží kryla, aniž by sama nesla za tyto skandály personální důsledky. Katolická církev v USA prožívá vážnou krizi od roku 2002, kdy bostonský arcibiskup přiznal, že chránil kněze, který sexuálně zneužíval mladé katolíky. Poté se objevily další podobné skandály i na jiných místech USA. Jen v loňském roce musela církev vyplatit odškodné obětem ve výši 615 milionů dolarů (9,81 miliardy korun). (čtk, mtz, RaVat)
Více než sto lidí pochodovalo minulou neděli Prahou při protestu proti antisemitismu a rasismu. Hlavně kvůli připomenutí obětí holokaustu zamířili účastníci Pochodu dobré vůle z náměstí Franze Kafky do Valdštejnské zahrady, kde se konalo následné shromáždění s názvem Všichni jsme lidé. Již po páté ho v senátní zahradě uspořádalo Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. „Události poslední doby ukazují, že nebezpečí vyplývající z extremistických ideologií, z rasové a náboženské nesnášenlivosti se až nepříjemně přiblížilo před náš práh. Připomenu jenom pokusy neonacistických skupin pochodovat českými městy,“ uvedl zástupce pořadatele Mojmír Kallus. Upozornil také na sílící hlasy popíračů holokaustu, kteří se snaží „nejlépe zdokumentovanou genocidu v dějinách lidstva“ zpochybňovat. Předseda pražské Židovské obce František Bányai k tomu řekl, že se vloni ve srovnání s předchozím rokem nezvýšil počet standardních antisemitských projevů, tedy útoků proti osobám a majetku nebo článků na internetu. „Existují ale náznaky tendencí změnit obyčejný násilnický antisemitismus a dostat ho do politiky,“ uvedl Bánayi. Podle organizátorů „k triumfu zla postačí, když slušní lidé nebudou dělat nic“. Pochodu se zúčastnil také bývalý osvětimský vězeň Oldřich Stránský, který si kvůli tomu oblékl táborový vězeňský úbor. Myslí si, že v současnosti mladá generace již přesně neví, co se za druhé světové války vlastně stalo. Občas proto podle něj není schopná rozpoznat nebezpečí plynoucí z neonacismu. (čtk, mach)
Svědkové Jehovovi nemají zpovědní tajemství Jehovisté prohráli svůj šestiletý boj se státem o „zpovědní tajemství“. Ústavní soud odmítl jejich stížnost proti postupu ministerstva kultury a soudů nižších instancí. Svědci Jehovovi podle něj nesplnili podmínky stanovené zákonem. Institut zpovědního tajemství totiž musí být součástí učení církve nejméně padesát let. Jehovisté navíc nemají ani institut duchovních. Výklad ministerského úřadu potvrdily i soudy. Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností totiž říká, že církev musí při registraci předložit dokument, který popisuje způsob jmenování a odvolávání duchovních. V něm jehovisté uvedli, že „třídu“ duchovních nemají – své představitele nazývají „starší“ nebo „dozorci“. Podle jejich stížnosti tyto osoby odpovídají postavení duchovních v jiných církvích, a proto by měly mít právo zachovávat zpovědní tajemství. V katolické církvi povinnost kněze zachovávat zpovědní tajemství vychází z církevního práva – z něj také plyne, že tento závazek je nadřazený světským předpisům. Prolomení zpovědního tajemství nemůže přikázat ani soud. (aktuálně.cz, red)