Ka olický týdeník 17 22. – 28. 4. 2008 / 6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
Poselství Americe KO ME N TÁ Ř MARTIN A T. ZI K M U NDA Zatímco dnešní starší generace pohlíží na mladé lidi jen jako na shluk hormonů neschopný jakékoli oběti, Benedikt v nich naopak rozpoznává duše, které touží po dobru a po Bohu – takto popsal americký list New York Times přitažlivost papeže mezi americkou mládeží. Podle něj dnešní mladí katolíci neobdivují Benedikta XVI. navzdory jeho poselství, ale právě díky němu. Jaké je toto papežovo poselství? Čím tak v USA zaujal – a to nejen mládež? Není to nic tak překvapivého, je to vyznavačská věta, kterou si papež dal od počátku jako motto své apoštolské cesty do Spojených států a kterou už dřív rozvinul v encyklice Spe salvi, a ta věta zní: KRISTUS JE NAŠE NADĚJE. To, co může vypadat jako floskule či náboženská fráze, tu najednou zní z papežových úst jako něco svrchovaně závažného a osobního. Papež sice není strhujícím rétorem, působí spíše plaše a tiše. Jeho síla však spočívá v tom, jak v nových souvislostech a v moderních kategoriích vykládá klasickou křesťanskou tradici. Jak přívětivě, a přitom zřetelně sděluje, že ani v našem vyspělém a přetechnizovaném světě neexistuje pro člověka Západu nic cennějšího než evangelium. Není divu, proč papež ve svých „amerických“ promluvách stále znovu zdůrazňoval, že víra nesmí být privatizována. Kristus je naděje pro celý svět – ne jen pro naše soukromí. A tak věřící mohou a mají vnášet křesťanské hodnoty do veřejné diskuse i do mezináboženského dialogu, bez bázně a bez překážek. V Americe papežovo poselství našlo u posluchačů kladnou odezvu. Ostatně křesťanství tu má mnohem větší prestiž než v Evropě. „Moji Američané mi rozumějí“ – by snad mohl někdo dodat zástupně za papeže. A přece občané USA v jeho osobnosti nevidí a nemohou vidět jen potvrzení toho, na co jsou zvyklí. Nejen způsobem projevu, ale především kvůli důsledkům, do nichž papež evangelium domýšlí. Jeho slova totiž nevedou k americkému snu o úspěšné seberealizaci, nýbrž k pokorné a obětavé odevzdanosti Ukřižovanému. Co tato apoštolská mise přinese z dlouhodobého hlediska, se ještě hodnotit nedá. A přece ony výše uvedené postřehy z amerického tisku dávají naději, že plody této návštěvy budou stát za to. (komentar@katyd.cz)
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Papež navštívil New York
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Perspektivy TV program Téma: KAZATELSTVÍ Průhledné farní hospodaření
4–5 7
www.katyd.cz Sjezd KDU-ČSL
Svatý otec se modlil na místě teroristického útoku. V neděli 20. dubna vyvrcholila papežova apoštolská cesta do USA mší svatou na baseballovém stadionu Yankees v New Yorku za účasti 57 tisíc lidí. Při této příležitosti Benedikt XVI. připomněl 200 let od zřízení diecézí v New Yorku, Bostonu, Filadelfii a Bardstownu (dnes Louisville). Toto výročí je podle papeže svědectvím o působivém růstu církve na americké půdě. „Církev v této zemi spojovala různorodé skupiny lidí a přispěla tak významně k růstu americké společnosti jako celku,“ uvedl Svatý otec. Týž den dopoledne se Benedikt XVI. pomodlil na Ground Zero, místě teroristického útoku ze
Snímek ČTK dne 11. 9. 2001, kde dříve stávaly budovy Světového obchodního centra. NÁPLŇ PASTORAČNÍ CESTY V průběhu sobotního podvečera (19. 4.) se papež setkal v newyorském semináři sv. Josefa s tělesně postiženými mladými lidmi a pak s mládeží a seminaristy. Jejich zástupci poté představili papeži i všem shromážděným šest světců, blahoslavených či kandidátů svatořečení, kteří pocházeli z New Yorku nebo zde sloužili. Jedním z této šestice byl i sv. Jan Nepomuk Neumann. Tento rodák z jihočeských Prachatic, než se stal biskupem ve Filadelfii, sloužil to-
Střednědobý politický program KDU-ČSL vychází z Projektu 2020 a úvahy Petra Pitharta „Kdo jsme my, křesťanští demokraté.“ Rozhodl o tom programový sjezd strany, který proběhl o minulém víkendu v Pardubicích. Za prioritu KDU-ČSL byl mj. označen rozvoj venkova a problematika zdravotní péče. Sjezd také sestavil kandidátní listinu pro volby do Evropského parlamentu. Více informací přinášíme na straně 12. (pal)
tiž po svém příjezdu do USA německé menšině právě v newyorské diecézi. Předchozí papežův program v New Yorku zahrnoval také projev na půdě OSN, ekumenické setkání s představiteli jiných křesťanských církví a slavnostní bohoslužbu v katedrále sv. Patrika s duchovními a zasvěcenými osobami. Ve Washingtonu, kde se jeho návštěva začala, se Benedikt XVI. setkal s prezidentem Bushem, s americkými biskupy, se zástupci charitativních organizací, s katolickými akademiky i s představiteli nekřesťanských náboženství. V hlavním městě sloužil rovněž mši svatou na stadionu Nationals. (čbk, mtz) Více o papežově návštěvě USA na str. 3 a 9
Korunovační klenoty opustily svou skrýš
Poděkování za solidaritu Plzeňští křesťané a Židé uspořádají 11. května v tamní Velké synagoze koncert díků za solidaritu, kterou lidé vyjádřili při lednové připomínce židovských transportů do Terezína. V lednu chtěli Plzní pochodovat pravicoví radikálové. Lidé dobré vůle však na shromážděních v katedrále a před Velkou synagogou vyjádřili svou solidaritu s židovskými spoluobčany a zároveň se vyslovili proti šíření nenávisti, antisemitismu a extremismu. Tito spoluobčané si zaslouží alespoň symbolický dík. Shodli se na tom představitelé židovské obce a plzeňských křesťanů. Na slavnostní setkání přijde do synagogy plzeňský biskup František Radkovský i vrchní zemský rabín Karol Sidon. „Koncert zahájí slavnostní zapalování svící na menoře – sedmiramenném svícnu, který je tradičním symbolem judaismu. Šest významných osobností na něm zažehne šest svící za šest milionů Židů, zavražděných za druhé světové války,“ přiblížil program Karel Řežábek, předseda Ekumenického setkávání plzeňských církví. „Při zmíněných lednových událostech a v souvislosti s akcemi extremistů jsme si uvědomili, že opravdu platí, že všechno zlé je pro něco dobré,“ řekl Řežábek. Lednová setkání byla podle něj totiž zřejmě první společnou akcí křesťanských církví a židovské obce v Plzni. (čtk)
Přečtěte si:
Mezi prvními, kteří mohli spatřit nově vystavené české korunovační klenoty, byli také držitelé sedmi klíčů od Korunní komory. Snímek Jaroslav Hodík Sedm držitelů klíčů od Korunní komory ve svatovítské katedrále se muselo sejít, aby sedmkrát cvaknul zámek od trezorových dveří. Jen tak mohla být 17. dubna zpřístupněna cesta do střežené komnaty, kde jsou od roku 1791 uloženy české korunovační klenoty. Díky tomuto zdařilému odemykacímu aktu jsou nyní tyto klenoty vystaveny ve Vladislavském sále na Pražském hradě, kde je mohou zájemci obdivovat do 29. dubna. Úderem půl šesté večer vstoupil do svatováclavské kaple v doprovodu Hradní stráže prezi-
dent republiky Václav Klaus následován dalšími aktéry. V záři blesků přihlížejících fotografů se zástupci církve a státu postavili do řady a každý v ruce svíral klíček. Jako první přistoupil k opancéřovaným, bohatě zdobeným dveřím Korunní komory prezident republiky – odemkl první ze svislé řady sedmi zámků, ale musel se doslova natáhnout do výšky. Následoval ho premiér Mirek Topolánek, generální vikář Michael Slavík (zastupující pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka, který pobýval v Římě), předsedové obou parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miloslav Vlček a probošt Met-
ropolitní kapituly u sv. Víta biskup Václav Malý. Poslední klíček v zámku otočil pražský primátor Pavel Bém, který se k odekmnutí zámku musel sehnout až těsně nad podlahu. Jen v doprovodu památkářů se pak sedm „klíčníků“ odebralo do Korunní komory, odkud byl záhy poklad vynesen. Pouzdro ve tvaru polokoule převázané řemenem nesla opatrně v bílých rukavicích ředitelka Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Ivana Kyzourová. Pouzdro, jež nechal zhotovit přímo Karel IV., skrývalo korunu. Její kolegové pak vynášeli z úkrytu i žezlo a jablko. Jen na malý okamžik byly klenoty vybaleny a zkoumány bílými rukavicemi památkářů, kteří si tak ověřovali, zda během pětileté přestávky neutrpěly nějakou újmu. Poté byly opět vloženy do obalů a v malých červených nosítkách za doprovodu sedmi „klíčníků“ a Hradní stráže putovaly nejkratší cestou do Vladislavského sálu. Zde byly umístěny do vitríny a přibyly k nim ještě další skvosty: ostatkový kříž, svatováclavský meč ze svatovítského pokladu a hermelínový plášť, který památkáři uchovávají ve speciálně klimatizovaném depozitáři. TRADICE OD KARLA IV. Jeden ze sedmi klíčů má v držení také Metropolitní kapitula u sv. Víta. Při správě klenotů s ní spolupracoval už Karel IV. „Kapitula měla korunovační klenoty svěřeny do své ochrany a za jejich použití jí panovník dokonce platil,“ prozrazuje KT její dnešní děkan P. Michael Slavík. Na otázku, jaké vládnou při odemykání klenotnice pocity, odpověděl s úsměvem: „Samozřejmě je to slavnostní chvíle, ale jako kněz se vlastníma rukama dotýkám mnohem závažnějších skutečností, než je klíč od Korunní komory.“ (hav, pau) Více k tématu na str. 8