37
9 . – 1 5 . 9 . 2 0 0 8 / S V Á T E K P O V Ý Š E N Í S V. K Ř Í Ž E
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Výhrady biskupů k občanskému zákoníku V prosinci tohoto roku se chystá ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) předložit vládě nový občanský zákoník. Zní to jako téměř nudná informace o jakémsi legislativním procesu, který se života církve a věřících lidí prakticky nedotýká. Opak je však pravdou – a podle řady zástupců institucí, kteří zákon připomínkovali, pravdou minimálně nahořklou. Zákon totiž hrozí zrušit církevní sňatky. „I z našeho pohledu je to naprosto nepřijatelný krok zpět do komunistické minulosti,“ zdůraznila Marie Oujezdská z Národního centra pro rodinu, které normu také připomínkovalo. Zároveň připomněla, že to není zdaleka jediný problém, který návrh přináší. A v této věci byla ve shodě s vyjádřením českých a moravských biskupů, kteří své námitky formulovali v dopise zaslaném ministerstvu spravedlnosti. Biskupové rušení církevních sňatků odmítají jako „krok zpět před rok 1989“. Lidé, kteří vstoupili do manželství v komunistické éře, mají stále v živé paměti přebíhání od úřadu ke kostelu (v opačném pořadí to dokonce nebylo dovoleno). Druhá varianta návrhu by umožnila oddávat prakticky jakýmkoliv – byť neregistrovaným – náboženským společnostem. „Takový návrh navozuje podle biskupů dojem, že se má jednat o pouhé alibistické řešení, které by při projednávání zákona ve sněmovně bylo zcela vypuštěno,“ zdůraznila mluvčí ČBK Irena Sargánková.
Bude manželské „odevzdávám se ti a přijímám tě“ stačit? Nebo bude zase nutné i „ano“ před úředníkem? Ilustrační snímek Aleš Masner
Biskupové proto navrhují zachovat současnou podobu uzavírání manželství. V České republice si totiž od roku 1992 mohou snoubenci vybrat, zda uzavřou manželství buď před státním, nebo registrovaným církevním orgánem. Způsob uzavírání manželství není zdaleka je-
diným problémem a nedostatkem, který by zákon v této podobě přinášel. Biskupové upozorňují i na jiné. Vývoji kauzy návrhu občanského zákoníku se budeme v KT nadále věnovat. Další informace přinášíme také na straně 2. Dopis biskupů ministerstvu spravedlnosti je k dispozici na http://tisk.cirkev.cz. (čbk, čtk, mach)
„Hlas papeže v džungli byl pro mne jako světlo“ Před dvěma měsíci osvobozenou kolumbijskou političku Ingrid Betancourtovou přijal minulý týden papež Benedikt XVI. Betancourtová byla před šesti lety jako prezidentská kandidátka unesena levicovými rebely. Po svém setkání s papežem v Castel Gandolfu Bencourtová vypověděla, co pro ni během této těžké životní zkoušky znamenala slova papeže, četba Bible a víra v Krista. „Po dlouhém a namáhavém pochodu přes obtížný terén a pod vahou všeho, co jsme nesli, jsem jednoho večera uprostřed mého zoufalství a smutku zaslechla v rádiu papežův hlas vyslovit
mé jméno,“ vypověděla Bencourtová novinářům. „V džungli, kdy jsme si mysleli, že už přestáváme existovat, byl hlas papeže jako světlo. Proto jsem ho po svém osvobození chtěla navštívit. Dnes se mi tento sen splnil,“ svěřila se. Jak dále řekla, papeži poděkovala za jeho modlitby a vyznala svou víru v Krista a úctu k Panně Marii – dva pilíře, na nichž v době zajetí postavila svůj život. Podle svých slov se tehdy začetla do Bible, v níž objevila „všechny odpovědi a řešení“ na své životní otázky. Po této svízelné životní zkušenosti pro ni prý víra v Krista znamená všechno. „Bez víry není naděje, bez naděje není síla a odvaha,“ zdůraznila. Někdejší kolumbijská politička vyjádřila
své přesvědčení, že na přímluvu Naší Paní Guadalupské bude ukončen kolumbijský konflikt a budou osvobozeni ti, které stále drží v zajetí Revoluční ozbrojené síly. Osvobození Bencourtové 2. července bylo uskutečněno příslušníky zpravodajských služeb kolumbijské armády. Ti v rámci operace Jaque pronikli do vedení povstalců a komanda, které rukojmí zadržovalo. Agenti je dokázali přesvědčit, že šéf gerily Alfonso Cano souhlasil s přepravou unesených vrtulníkem do jiného tábora za doprovodu humanitárních pracovníků. V helikoptéře vojáci povstalce přemohli a rukojmím oznámili, že jsou volní. MARTIN T. ZIKMUND
www.katyd.cz
Ke katedrále připutovala nejen královna
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Uplynulý první zářijový víkend se stal vyvrcholením už rok trvajících oslav sedmi set let katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové. V sobotu v deset hodin se rozezněly katedrální zvony, k nimž se po chvíli přidal i nedávno zprovozněný a znovu vysvěcený zvon Augustin na Bílé věži. Společně ohlásily bohoslužbu za město Hradec Králové. Jako hlavní hosté oslav byli pozváni kardinál Karl Lehmann, biskup mohučský, a Pierre Raffin, biskup z Mét. Jejich návštěva měla i historické souvislosti. „V době života Elišky Rejčky byl českým, potažmo hradeckým arcibiskupem právě arcibiskup z Mohuče. I to připomněla přítomnost kardinála Lehmanna. Sídlo druhého z hostů – Pierra Raffina – Méty zase odkazují na osobnost Karla IV. a jeho čtvrtou manželku Elišku Pomořanskou a celkový francouzský vliv na východní Čechy,“ vysvětlil královéhradecký biskup-hostitel Dominik Duka. Kardinál Lehmann dorazil do Hradce Králové už v pátek, kdy zde pronesl přednášku „Církev, stát a pluralitní společnost“. V ní podal obšírný výklad o vztahu církve a světských institucí
Královéhradecký biskup Dominik Duka s hostem oslav – kardinálem Karlem Lehmannem – v liturgickém průvodu Snímek autor v mnoha zemích od dob římských až do současnosti. Při sobotní slavnostní mši svaté kardinál Lehmann zdůraznil, že katedrála je starší než biskupství, což ukazuje, že společenství Božího lidu shromážděného k bohoslužbě je důležitější než všechny územní struktury. „Nespokojme se pouze s oslavou velkého uměleckého či historického díla. Jde o to, abychom pří-
tomnost Boží v našem společenství dosvědčovali vlastním životem,“ připomněl přítomným kardinál Lehmann. Odpoledne zhlédli hosté městských slavností královny Elišky alegorický příjezd právě této manželky panovníka. Kromě středověkého trhu, kejklířských a rytířských vystoupení si mohli návštěvníci vybrat i náročnější program. Po celý den byly v katedrále připravené komentované prohlídky, v prostorách Nového Adalbertina prezentace o historii královéhradecké diecéze a v Muzeu východních Čech probíhala výstava „Od chrámu ke katedrále“. Ve večerních hodinách oživil náměstí ohňový průvod kejklířů a slavnosti ukončil velkolepý ohňostroj. Nedělní program se odehrával v komornějším duchu. Pontifikální bohoslužbě o půl desáté předsedal métský biskup Pierre Raffin, OP. „Slavnosti ukázaly na dobrou spolupráci a dialog mezi institucemi, které představují život města,“ uzavřel biskup Dominik Duka a neopomněl připojit pozvání na další akce připravené v souvislosti s oslavami: na vědeckou konferenci, výstavu archiválií a ukončení oslav u příležitosti výročí posvěcení chrámu 11. listopadu. Více na www.katedrala2008.cz. LUDĚK BÁRTA
Připomněli si mrtvé přátele Bývalí političtí vězni si minulou sobotu na Svatém Hostýně připomněli mučení a smrt svých přátel v komunistických lágrech. Tradiční „muklovskou pouť“ uspořádala letos již pošestnácté Konfederace politických vězňů. Zúčastnily se jí zhruba dva tisíce poutníků. Mezi nimi nechybělo několik stovek bývalých vězňů, povětšinou doprovázených rodinnými příslušníky. „Už několik let sem jezdím – a velmi rád,“ uvedl hlavní celebrant poutní mše svaté, strahovský opat P. Michael Pojezdný a dodal: „Člověk se tady setkává s lidmi, kteří jsou hodně staří, ale zároveň i mladí, protože mají pořád chuť bojovat za pravdu, říkat ji a obětovat se.“ Političtí vězni upozornili, že společnost se stále zcela nevyrovnala s dědictvím komunismu. „Lidé byli do minulého systému nějak zapleteni a hrozně špatně se to rozplétá, neboť je to zásah do svědomí všech. Za nacistické okupace byla situace jednodušší. Nepřítel byl cizinec a postoj národa byl jednoznačný. Více než 40 let komunismu se ale na charakteru národa podepsalo velice neblaze,“ řekl Leo Žídek z předsednictva konfederace. Při pietním aktu u pomníku obětí komunismu řečníci mimo jiné zdůraznili význam předávání svědectví o utrpení politických vězňů a o zrůdnosti totalitních režimů dalším generacím. V roce 1990, kdy byla založena Konfederace politických vězňů, bylo podle Žídka jejími členy více než 20 tisíc muklů. Dnes jich je už jenom přes 2 000, zbylými členy jsou pozůstalí po zemřelých politických vězních. (čtk, mach)
Roger Schutz evangelíkem i katolíkem Když dnes už zesnulý Roger Schutz, bývalý představený ekumenické komunity v Taizé, přijal tělo Páně od kardinála Ratzingera při pohřbu Jana Pavla II. (krátce předtím než byl zavražděn), dalo to podnět ke spekulacím, že přestoupil z evangelické do katolické církve. Jasno v této věci učinil až kardinál Walter Kasper, předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, ve svém nedávném interview pro L’Osservatore Romano při příležitosti 3. výročí od smrti prvního převora z Taizé. Bratr Roger, jak kardinál vysvětlil, vyrostl v evangelické rodině reformovaného vyznání – zde poznával křesťanství i uslyšel povolání ke službě pastora. Když někdy zmiňoval „víru svých počátků“, měl na mysli právě katechezi, zbožnost, teologickou formaci a křesťanské svědectví z této kalvinistické tradice. K ní zůstal loajální, i když se později stal mnichem. Nikdy se svou mateřskou církví nepřerušil společenství, přitom však pozvolna vrůstal do tajemství katolické víry, začal doceňovat službu papeže, roli Marie v dějinách spásy i eucharistickou zbožnost. Z toho důvodu už Jan Pavel II. (a tak i kardinál Ratzinger) umožnili bratru Rogerovi přijímat tělo Kristovo při mši svaté. Bratr Roger byl pro kardinála Kaspera odrazem služebníka Božího, o němž mluví prorok Izajáš (Iz 53,7). „Je málo lidí naší generace, kteří ztělesňovali s takovou jasností mírnou a pokornou tvář Ježíše Krista,“ svěřil se kardinál Kasper. (Podle zahraničních agentur, mtz)
Makedonci obdarovali papeže Benedikt XVI. obdržel minulý týden v závěru generální audience od makedonského hlavního města Skopje sochu Matky Terezy. Právě Skopje je rodištěm této zakladatelky Kongregace misionářek lásky. Bronzová socha je vysoká tři metry a zobrazuje Matku Terezu s rukama sepjatýma k modlitbě, ale také se zdeformovanými prsty na nohou. Ty mají být symbolem námahy a kilometrů, které Matka Tereza ušla na své životní cestě, na níž svědčila o Boží lásce ke každému člověku bez ohledu na jeho původ či náboženství. Podle vatikánského deníku L’Osservatore Romano se papež rozhodl sochu věnovat římské farnosti, která je pojmenovaná po blahoslavené Matce Tereze. (christnet)