4. – 10. 11. 2008 / POSVĚCENÍ LATERÁNSKÉ
45
BAZILIKY
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Synoda jako vzorek pestrobarevné církve Třítýdenní biskupská synoda „Boží slovo v životě a poslání církve“ byla 26. října ve Vatikánu slavnostně ukončena papežem Benediktem XVI. Jedním ze synodálních otců, který se účastnil celého jednání, byl i český primas kardinál Miloslav Vlk. Zeptali jsme se ho proto na jeho bezprostřední dojmy. Mohl byste zmínit nějaký silný zážitek z biskupské synody? Zážitků bylo pochopitelně mnoho. Je těžké vybírat. Úžasně na mne působilo, když jsem mohl vidět celý ten amfiteátr synodální auly zaplněný nejen biskupy všech barev pleti z celého světa, ale také kněžími, jáhny i laiky, muži i ženami, a to za předsednictví papeže. Na jednom místě byl tak přítomný vzorek univerzální, celosvětové církve. A všichni mohli přispívat do společné diskuse. Jaký jazyk byl na synodě nejvíc slyšet? V synodální aule se vše simultánně překládalo a každý si mohl vybrat, v jakém jazyce chce příspěvky ve sluchátkách poslouchat. Hovořit se mohlo v italštině, španělštině, angličtině, francouzštině, němčině i latině. U stolů a o přestávkách bylo pak slyšet všechny možné jazyky. Záleželo na partnerech, s kterými jste hovořil... Když jste společně slavili mši svatou, koncelebrovali jste všichni? Společná mše synodálních účastníků se neslavila denně, ale záviselo to na ubytování, neboť asi 350 lidí nebylo možné ubytovat na jed-
Biskupové na závěr synody při slavnostní mši svaté v bazilice sv. Petra v Římě nom místě. Biskupové z různých zemí bydleli ve svých národních kolejích, řeholníci ve svých řeholních domech a další zase na jiných místech. Největší část biskupů, bylo nás asi 70, bydlela v Domě sv. Marty ve Vatikánu. V tamní kapli jsme celebrovali denně v latině, čtení z Písma se pak střídalo v různých jazycích. Jaké problémy řeší vaši kolegové-synodální otcové ve svých diecézích a církevních provinciích?
Snímek ČTK
Problémy světové církve jsou velice odlišné – od negramotnosti lidí v Africe, kterým nepomůže dát do rukou Bibli, až po nedostatky v překladech Písma. Společným úkolem je naučit lidi chápat a věřit, že Boží slovo je živé a že je to prostředek živého setkání s Kristem. Jde v zásadě o to, jak naučit lidi správně naslouchat a přijímat Boží slovo. Připravil MARTIN T. ZIKMUND (Úryvek z poselství synody o Božím slovu – viz str. 3)
Dva jezuité zavražděni v Moskvě V ruské metropoli byli v posledním říjnovém týdnu zavražděni dva jezuitští kněží. Místní policie obě vraždy vyšetřuje, ale zatím není o pachateli a motivu činu nic známo. Katolická církev v Rusku je touto událostí otřesena.
www.katyd.cz
Jezuitští kněží Otto Messmer a Victor Betancourt-Ruiz byli v úterý 28. října večer nalezeni mrtví ve svém bytě v ulici Petrovka ve středu ruské metropole. Jelikož předtím nezvedali telefony, vydal se jeden řádový spolubratr do jejich bytu, kde nalezl jejich mrtvá těla. Okamžitě kontaktoval policii, která kvůli
Při pohřbu obou jezuitů 30. října novosibirský biskup Josef Werth zdůraznil, že tato tragédie by měla katolíky v Rusku změnit. V této souvislosti, aby přítomným dodal naděje, zmínil událost, která se stala po válce v Německu a ve svém důsledku naplnila jezuitský řád novými členy. Tehdy havaroval autobus plný jezuitských noviců, všichni přišli o život a celá katolická církev v Německu byla z této tragédie v šoku. Tím to však neskončilo. V následujícím roce totiž vstoupilo k jezuitům do noviciátu tolik kandidátů, že pro ně ani nebylo místo. (mtz)
„Sláva vítězům a čest poraženým“ Voliči rozdali v krajských i senátních volbách karty a na politicích nyní je, jakou hru s nimi rozehrají. „Výsledky voleb v demokratickém systému nejsou tragédií a hrůzou. Řekněme si spíše spolu se sportovci: sláva vítězům a čest poraženým. Ač se ve volbách používají různé taktiky a metody, měli bychom jako věřící lidé vzít na vědomí, že ,nic neděje se maně, vše řídí ruka Páně‘,“ říká královéhradecký biskup Dominik Duka. Hovořili jsme s ním o povolebních náladách v Česku: „Správný mančaft hraje opravdu o všechno, ale když zápas skončí, tak si všichni podají ruce. To musíme přijmout a je nutné, aby výsledek analyzovali nejen politici – i občané by se teď měli rozmýšlet, jak a proč volili a jaké to bude mít důsledky.“
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
zraněním na hlavě a bodným ranám vyšetřuje smrt obou mužů jako vraždu. K vraždám přitom zřejmě nedošlo najednou. P. Betancourt se totiž v sobotu 25. října neukázal v neděli v chrámě, kde měl jako obvykle slavit bohoslužbu, a proto se přítomní domnívali, že onemocněl. Zato P. Messmer se vrátil do Moskvy až v pondělí 27. října večer. Předpokládá se tedy, že kněží byli zabiti v rozmezí tří dnů. P. Messmer byl hlavou Ruského nezávislého regionu Tovaryšstva Ježíšova a P. Victor Betancourt-Ruiz pracoval jako profesor teologie na jezuitském Institutu teologie, filozofie a historie v Moskvě.
Jsou křesťané skutečně dostatečně silná skupina obyvatelstva, která by dokázala a mohla ovlivnit prostřednictvím voleb politické rozložení sil a moci v zemi? V Česku se ke křesťanství hlásí jedna třetina obyvatel a víc než jedna polovina jich je pokřtěná. Z historického hlediska jsme prakticky ve stejné situaci, kterou zaznamenal první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Všimněme si, co pak v dějinách této země dokázala tato jedna třetina společnosti. Je třeba vzít na vědomí, jak obrovskou zodpovědnost máme. Zároveň musíme s velkou pokorou přiznat, že prohráváme přítomnost způsobem, za který nás budou dějiny církve i světa zcela nutně soudit. To neříkám při ohlédnutí za volbami, které jsou jen lakmusovým papírkem. Jak jsem už naznačil, nejsou začátkem a koncem světa, ale zcela jistě ukazatelem našeho žitého křesťanství v posledních desetiletích. Vy biskupové jste autoritou, jež je schopná oslovit velkou skupinu křesťanů, kteří vám
naslouchají. Můžete je pobídnout k zodpovědnosti. Není škoda, že je více neoslovujete? Ano, je pravdou, že my biskupové nejsme tak aktivní, jak bychom měli být. Když už, tak spíš jen odpovídáme na otázky. Neděláme kroky ke koncepčnější práci. Jeden z mých předchůdců na královéhradeckém biskupském stolci Edvard Jan Brynych řekl kněžím: „Bez vás nedokážu vůbec nic.“ Já to ve své diecézi opakuji všem věřícím. V Česku chybí větší kooperace mezi hierarchií, klérem a laiky – a rezervy i nedostatky máme všichni. Na komunální úrovni jste otevřeně podpořil kandidáta pravice, nikoliv stranu, která se deklaruje jako křesťanská. Proč? Tato informace není úplně přesná. Jako biskup hradecké diecéze jsem byl oslovován některými kandidáty. Žádali mě, abych pro ně formuloval svůj názor, zda se domnívám, že by byli odpovědnými a schopnými reprezentaty „obce“. Takto jsem jich podpořil několik z pra(Pokračování na straně 2)
Ateistická kampaň v Londýně „Bůh pravděpodobně neexistuje, přestaň si dělat starosti a začni si užívat života“ – tak zní nápis, který má být od začátku ledna umístěn na 30 městských autobusech v britské metropoli Londýně. S nápadem přišla Britská humanistická asociace (BHA) a podpořil ji i prominentní ateista profesor Richard Dawkins. Společnosti se podařilo získat 36 tisíc liber, aby zmíněný počet autobusů fungoval po dobu jednoho měsíce jako pojízdná reklama ateismu. „Náboženství si zvyklo na to, že je osvobozeno od daní, že se těší nezaslouženému respektu a že využívá práva vymývat dětem mozek,“ nechal se slyšet Dawkins. Podle něj tato kampaň nabízí alternativní hesla a zároveň vede lidi k přemýšlení. Nicméně místní křesťané reagují na tuto ateistickou iniciativu vesměs s překvapivým nadhledem. Metodistická církev dokonce poděkovala profesoru Dawkinsovi, že podněcuje „neutuchající zájem o Boha“. „Tato kampaň bude nakonec dobrou věcí, jestli přinutí lidi zabývat se nejhlubšími otázkami života,“ prohlásila metodistická kazatelka Jenny Ellisová. Podobně reagoval i Paul Woolley z organizace Theos (ta je blízká arcibiskupovi z Canterbury). Podle něj se prý ukazuje, jak „militantní ateisté dokážou být i velkými propagátory křesťanství“. BHA přitom zvažuje, že by podobnou kampaň zahájila i v jiných anglických městech. (BBC, CBN, mtz)
Biskup Lobkowicz požehnal solární elektrárnu Solární elektrárnu přijel pekaři Arnoštu Obrusníkovi do Dolního Benešova požehnat ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Před slavností vylezl biskup na střechu, aby si prohlédl 186 fotovoltaických panelů. Obřad požehnání elektrárny pak začal symbolickým přivítáním chlebem a solí, které biskupovi a přítomným hostům nabídla krojovaná děvčata ze sousedních Kozmic. „Člověk má být dobrým správcem svěřených Božích darů. Je to velký úkol, který jsme od Boha dostali. Dal nám schopnost poznávat všechny souvislosti a zákonitosti. A jedním z výsledků lidského bádání je objev schopnosti křemíku vyrábět na základě slunečního světla elektřinu,“ řekl před samotným požehnáním elektrárny biskup Lobkowicz. Po společné modlitbě Otče náš, v níž přítomní zvlášť zdůraznili větu „chléb náš vezdejší dej nám dnes“, pak požehnal novému dílu rodinné pekárny. Pekař Arnošt Obrusník pak vysvětlil, jak celý systém funguje. „Maximální výkon sluneční elektrárny má být až 43 kWh. Proud však vyrábí, i když je zataženo. Výkon má pak jen okolo 4 kWh,“ popsal pekař-elektrárník. (pas)
Opava a Krnov si připomenou křišťálovou noc Krnovskou a opavskou synagogu a jejich pohnutou historii ze začátku II. světové války připomene 10. listopadu občanské sdružení Krnovská synagoga. „Už v neděli chceme vytyčit vedle modlitebny Křesťanského sboru v Opavě na Čapkově ulici plochu, kde dříve synagoga stála,“ vysvětluje jeden z organizátorů Jan Stejskal. V pondělí se pak lidé sejdou v modlitebně ve 14 hodin na vzpomínkové akci. Obdobně jako mnoho dalších židovských staveb také opavská synagoga lehla popelem v noci z 9. na 10. listopadu 1938 při protižidovském pogromu zvaném křišťálová noc. Vyvrcholením akcí bude nedělní setkání v Krnově, kde židovský svatostánek přežil. Namísto synagogy tam totiž radní nechali vypálit obřadní síň na židovském hřbitově a fotky spáleniště pak poslali do Berlína s hlášením o splnění zničit vše židovské. Synagogu poté Krnované tajně přestavěli na tržnici. Setkání v synagoze v Soukenické ulici se uskuteční v 18 hodin. Jde o jedinou synagogu v Moravskoslezském kraji, která se zachovala v neporušené historické podobě a zároveň je přístupná veřejnosti. (tho)