Ka olický týdeník 1 .– 7 . 1 . 2 0 0 8 / S L A V N O S T Z J E V E N Í P Á N Ě
Zamyšlení K A RDI N Á L A MIL O S L AVA VL KA Milí čtenáři Katolického týdeníku, jsme stále v silném zajetí Vánoc, které slavíme ještě celých osm dnů po vlastní slavnosti Narození Páně – slavíme vánoční oktáv. Občanský Nový rok prožíváme právě na vrcholu osmidenního vánočního slavení. Pro křesťana je poněkud překryt a ještě zahalen do vánoční atmosféry… Je pravda, že člověk, který má civilní, občanskou životní formaci, už vánoční atmosféru spíše opustil a v určité nostalgii, kterou různým způsobem zakrývá, si v závěru každého roku uvědomuje rychlé plynutí času. Tento pocit člověku připomíná, že nejsme pány času, že čas není v naší moci a že nám vlastně zcela nepatří. A proto se při střídání úseků času možná v duši člověka objevuje určitý smutek nad opět uplynulým rokem, nad tím, že náš čas nenávratně plyne, ubíhá do nedosažitelné minulosti… My křesťané nežijeme jen ve svém světě, jsme zároveň občany a slavíme tedy i závěr uplývajícího a začátek nového roku ve světle vánoční doby, která i tady ještě zůstává... Svatý Silvestr, papež, jehož památku slavíme v církevním kalendáři právě v poslední den v roce, přišel zcela nezaslouženě k té cti, že jeho jméno zná každý člověk. V poslední den vánočního oktávu pak pozvedáme oči upřené dosud do jeslí a v pozadí u nich vidíme stát – Pannu Marii, Ježíšovu matku, Matku Boží, která neodmyslitelně patří k Vánocům. Stojí tady na prahu nového občanského roku, jako by nás chtěla na té nové cestě doprovázet svou mateřskou péčí… Začátek nového úseku času slavíme tedy s živou, silnou zkušeností Vánoc, která nás doprovází… Mesiáš je nazýván „věčný otec“, „kníže pokoje“, který má vládu na svém rameni… On je Pánem času. Náš čas je v jeho rukou… My jsme správci času, který je pro nás velikou novou šancí, již máme využít k naplňování svého lidského životního poslání… Ten, který se narodil, vstoupil do světa, aby s námi šel po našich cestách časnosti, jež jsou jeho přítomností posvěceny a proměňovány… Tato skutečnost je na naší cestě do nejbližší budoucnosti zdrojem naděje, která nám září vstříc… A tak je závěr každého roku a začátek roku nového velkou příležitostí, abychom děkovali za dar času, který je v rukou Božích, i za vše, co nám v něm Pán času a „dárce všech dobrých darů“ dává. Přeji všem, abychom do nového roku vstoupili v tomto duchu. (komentar@katyd.cz)
Katolíci v Británii nejsilnější Pro představitele anglikánské církve v Británii znamenal poslední průzkum návštěvnosti kostelů, zveřejněný v prosinci, studenou sprchu: na britských ostrovech chodí do kostela více katolíků než anglikánů. Navíc před dvěma týdny přestoupil ke katolické církvi i bývalý premiér Tony Blair. Podle čerstvého výzkumu skupiny Christian Research navštěvuje bohoslužby ve Velké Británii každý týden 852 tisíc anglikánů, kdežto katolíků o deset tisíc více. Tím se takřka po 500 letech stali katolíci znovu nejaktivnější britskou církví. Církev v Anglii se odtrhla od Říma v roce 1533 z rozhodnutí krále Jindřicha VIII., který se dostal do sporu s papežem kvůli svému rozvodu, k němuž nedostal z Říma dispens. Král se tímto činem postavil do čela nově vzniklé anglikánské církve, která se stala zároveň církví státní. Katolíci věrní papeži tvořili v zemi vždy malou, ale vitální menšinu. K anglikánské církvi se i nyní hlásí formálně většina obyvatelstva ostrovní říše, ale účast na bohoslužbách – vždy spíše slabší – se za posledních 40 let propadla na polovinu. Počet britských katolíků, kteří pravidelně docházejí na mši, sice také mírně poklesl, ale tento úbytek byl doplněn katolickými emigranty z Polska. Odhaduje se, že od vstupu (Pokračování na str. 3)
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
1
Ročník XIX / Cena 11 Kč
Kdo otevře Kristu své srdce? Vánoční Urbi et orbi Benedikta XVI. zaznělo již potřetí
Přečtěte si:
Perspektivy TV program Caritas
Téma: KATOLICKÝ TÝDENÍK 4–5 V PROMĚNÁCH ČASU Rozhovor s Delíziou Cirolli, zázračně vyléčenou pacientkou 12 z Lurd
www.katyd.cz Schengen oslavili mši svatou Vstup České republiky do Schengenského prostoru oslavil na přelomu 20. a 21. prosince spolu s obyvateli pohraničních měst a obcí ostravsko-opavský biskup František Lobkowicz. Mši svatou sloužil v příhraniční polské vesnici Wiechowice krátce před půlnocí. Po bohoslužbě se lidé z kostela vydali přes hraniční most do obce Vávrovice u Opavy, aby oslavili konec hraničních kontrol mezi oběma státy. (čbk) Papež Benedikt XVI. zdraví věřící, kteří na Hod Boží vánoční zaplnili náměstí sv. Petra v Římě, aby naslouchali jeho poselství Urbi et Orbi. Snímek ČTK Na Hod Boží vánoční pronesl papež před zástupy poutníků shromážděných na náměstí sv. Petra ve Vatikánu vánoční poselství městu Římu a světu. Zatímco svou řeč pronesl italsky, vánoční pozdravy vyslovil v 63 světových jazycích. „Kdo v noci pochyb a nejistot setrvává se srdcem bdělým v modlitbě? Kdo očekává jitřenku nového dne a uchovává přitom zažehnutý plamínek víry? Kdo otevře Kristu brány svého srdce?“ – těmito otázkami Svatý otec zvýraznil své vánoční poselství o Kristově světle, které chce osvítit každého člověka. Papež se následně obrátil na ty, kdo se bez vlastní viny nacházejí v temnotách, které na ně uvrhla bída, válka, nespravedlnost, terorismus, přírodní a ekologické katastrofy, zvláště pak na migranty a utečence. Jim Kristovo světlo přináší potěšení a jistotu naděje. Ze sužovaných zemí a oblastí, na které o Vánocích obzvláště myslí, zmínil papež Darfur, Somál-
sko, Kongo, hranice mezi Eritreou a Etiopií, celý Střední Východ – zejména Irák, Libanon, Svatou zemi aj. „Kéž se jedinci a národy nebojí poznat Krista a přijmout s Ním ,zářivé světlo‘, neboť s Ním se začíná ,posvěcený den‘, který nezná západu. Tyto Vánoce ať jsou opravdu pro všechny dnem radosti, naděje a pokoje,“ uzavřel Svatý otec. POZDRAV INDIÁNŮM „Narodil se vám Spasitel, radujte se,“ vyzval papež Čechy, když po své promluvě pronesl vánoční pozdravy ve více než 60 jazycích světa. Letos poprvé byla mezi jazyky papežových pozdravů zařazena i řeč indiánů Guaraní. Tou mluví přibližně sedm milionů lidí v Argentině, Bolívii, Brazílii a Paraguayi. Papež při své vánoční promluvě tentokrát nestál, ale seděl ve svém vyvýšeném křesle – katedře, která je symbolem jeho učitelského úřadu. MARTIN T. ZIKMUND
Nostalgie po Československu? Zeptali jsme se tří duchovních, zda cítí v době patnáctiletého výročí rozpadu Československa nostalgii z rozdělení společného státu? Nejsou oba národy samostatně spokojenější? P. FRANTIŠEK PETRÍK, biskupský delegát pro trvalé jáhny olomoucké arcidiecéze Když jsem nedostal státní souhlas k veřejnému působení na Slovensku, zůstal jsem na Moravě. Nostalgii naprosto necítím, ale bylo mi moc smutno, když jsem v roce 1993 jel domů za matkou a sestrou a musel jsem na hranicích ukazovat pas. O to větší radost mám nyní, když už to tak zase není. Myslím, že každý má, co chtěl, a s Boží pomocí si svou přítomnost i budoucnost buduje sám. P. MELICHAR J. MARKUSEK OCarm, administrátor farností Horka a Křelov Když jsem chtěl v roce 1986 studovat teologii, zjistil jsem, že bratislavská fakulta nepřijímá ab-
solventy technických škol. Proto jsem šel do Litoměřic. Za studií jsem tajně vstoupil do řádu karmelitánů a pak jsem už zůstal v Česku, protože tento řád na Slovensku nepůsobí. Nostalgii necítím, ale rozdělení mě mrzelo, protože to komplikovalo život na hranicích; při hraničních kontrolách jsem zažíval také ponižování, což mi bylo velice líto. Nemyslím, že by národy byly dnes spokojenější, ale asi je mezi nimi méně konfliktů, střetů a nedorozumění. FRANTIŠEK LOBKOWICZ, ostravsko-opavský biskup Kdykoliv se hraje česká hymna, tak mi tam pořád schází Nad Tatrou sa blýska – tak snad jen v tom cítím nostalgii. K rozdělení asi dojít muselo. Když se to stalo, říkával jsem, že se musíme rozejít, abychom se mohli později setkávat jinak. A to se nyní se Schengenem stalo – padly hranice. Církev vlastně rozdělení nezažila, je univerzální, navíc tu vždy byly česká, moravská a slovenská provincie. Biskupové se tehdy scházeli společně i odděleně. Pastorační problémy Slovenska i situace tamní církve byla totiž od té naší poměrně dost odlišná. (jej, mach)
Nové svatohorské varhany Nové chórové varhany na Svaté Hoře požehnal o druhém vánočním svátku kardinál Miloslav Vlk. Nástroj je dílem Vladimíra Šlajcha a stál 3,5 milionu korun. Přispěli na něj sponzoři, pomohla sbírka i benefiční koncerty. Požehnání a následnému koncertu přihlížela zaplněná bazilika. „Dnes máme pro Pannu Marii, pro Ježíška překvapení: náš zpěv díků, dnes i v časech budoucích, bude podpořen, posílen a okrášlen líbezným tónem nových varhan,“ připomněl při slavnosti apoštolský nuncius Diego Causero. Finanční částku na nové varhany se podařilo sehnat poměrně rychle, protože téměř polovinu z 3,5 milionu korun věnoval jeden dárce, který si přál zůstat veřejnosti neznámý. Kardinál Vlk již před slavností uvedl, že požehnání svatohorských varhan v něm vyvolává vzpomínku na jeho působení v nedalekém Rožmitále pod Třemšínem. Tam kdysi žil také skladatel a pedagog Jakub Jan Ryba, autor České mše vánoční, který hrával na varhany na rožmitálském kůru. (mach)
Tříkrálová sbírka poosmé Na začátku ledna odstartuje známá charitní sbírka, která je největší dobrovolnickou akcí v České republice. „Chci především poděkovat všem, kteří se na přípravě Tříkrálové sbírky podílejí a povzbudit koledníky, kteří každoročně neúnavně obcházejí domácnosti, aby nejen vybrali tolik potřebné finance pro lidi v nouzi, ale také aby roznášeli radost, pokoj a světlo jako poselství právě narozeného Pána Ježíše,“ uvedl ředitel Charity ČR Oldřich Haičman. V roce 2007 vyšlo do ulic obcí a měst 13 438 kolednických skupinek a výnos sbírky činil 58,729 milionů korun. Také v roce 2008 se na koledu chystá kolem 40 tisíc koledníků. Tradičním prvkem sbírky bude děkovací letáček, který najdou občané ve schránce jako poděkování a informaci o využití předcházející či právě probíhající sbírky – a také jako upozornění na možnost přispět do sbírky formou dárcovské SMS. Její formát je DMS KOLEDA a odesílá se na číslo 87777. Cena jedné dárcovské SMS je 30 Kč, příjemce obdrží 27 Kč. Do Tříkrálové sbírky lze přispět také bankovním převodem nebo poštovní poukázkou na konto: 33001122/0800 u České spořitelny. (jou)