48
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
27. listopadu – 3. prosince 2012 / 1. NEDĚLE ADVENTNÍ
Uvnitř listu: přílohy Adventní, Doma a TV program
C–D
A–B DOMA: VYRÁBÍME DÁRKY
ADVENTNÍ PŘÍLOHA Uvnitř přílohy naleznete zpovědní zrcadlo šité na míru adventnímu zpytování svědomí z pera Mons. Aleše Opatrného.
Předvánoční čas přímo vybízí ke tvoření vlastnoručních dárků, které nemusí být vůbec náročné. Nabízíme několik inspirací.
8–9
7
5
PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI
TÉMA: KDYBY BŮH NEBYL
Přestože se prezidentská volba v posledních dnech komplikuje, přinášíme pokračování seriálu o kandidátech na prezidenta ČR.
Změnil by se mi život, pokud by
A BOJÍM SE SNŮ Po čtenářsky úspěšném Deníku přátelství zachycuje ve své nové knize Wanda Półtawská své děsivé zážitky z války.
Kardinálové se sešli v Římě
Tři dny nabité programem strávil kardinál Dominik Duka ve Věčném městě na konci minulého týdne a toto pondělí. Obzvlášť důležité bylo převzetí římského kostela sv. Marcellina a Petra, který mu přidělil papež už letos v únoru. Kardinál Duka netrpělivě očekáván vchází do dveří zcela zaplněného kostela, u kterých ho teď už oficiálně vítá zdejší farář spolu s papežským ceremonářem. Podle starobylého zvyku jáhen podává kardinálovi k uctění kříž s Ukřižovaným, pražský arcibiskup na něj chvíli tiše hledí a pak ho políbí. Po vstupu do kostela se pomodlí před oltářem a odebere do sakristie, aby se oděl do liturgického oblečení a připravil na slavení bohoslužby. Tak líčí začátek slavnostní bohoslužby pro KT arcibiskupův fotograf Roman Albrecht.
(Pokračování na str. 3)
Kardinál věnoval své římské farnosti kopii Pražského Jezulátka.
www.katyd.cz
Majetkové narovnání prezident nezablokoval
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Nepodepsal, přesto bude zákon zřejmě platit. Tak rozhodl prezident Václav Klaus minulý čtvrtek. Vyjádřil také své výhrady k zákonu o majetkovém narovnání státu a církví. „Vážíme si úsilí všech, kteří jakýmkoli způsobem přispěli k definitivnímu přijetí zákona, o kterém jsme hluboce přesvědčeni, že je ziskem pro všechny občany České republiky,“ uvítal prezidentovo rozhodnutí generální sekretář ČBK Mons. Tomáš Holub. Katolická církev podle něj nyní napne veškeré síly, aby praktickými kroky a otevřeným způsobem přesvědčila i ty, kteří mají v současnosti pochybnosti,“ dodal generální sekretář ČBK. „Toto rozhodnutí je výrazem mého distancování se od zpracování
tohoto zákona, který připravila a přijala dnešní vláda a o němž opakovaně rozhodla Poslanecká sněmovna, poté co přehlasovala veto Senátu,“ uvedl po zveřejnění svého kroku prezident Václav Klaus. Zákon podle něj zvýhodňuje církve oproti jiným fyzickým či právnickým osobám a zároveň z pohledu prezidenta vytváří rizika závažného prolomení dosavadní restituční legislativy a vzniku nových nároků a požadavků vůči státu.
Prezident: Nechci podrobovat vládu dalším zkouškám. Prezident přesto nevyužil právo vetovat zákon, které mu ústava přiznává. „Příprava a přijetí zákona byly jedním z předem oznámených záměrů vládní koalice vzešlé z voleb v roce 2010 a tím i současné vlády, kterou jsem jmenoval. Vím, že pro
stabilitu a vůbec další pokračování této vlády je to norma klíčová. I proto nechci vrácením tohoto zákona Poslanecké sněmovně vyostřovat vztahy na politické scéně a vládu podrobovat dalším zkouškám,“ upřesnil Klaus. Podle historika a komentátora Jaroslava Šebka je tento postoj zcela v souladu s předchozími stanovisky prezidenta. „Václav Klaus už v létě vyjadřoval pochyby ohledně prolomení restituční hranice 25. února 1948, takže jsem neočekával, že projeví jednoznačný souhlas. Současně lze toto jeho gesto opravdu chápat jako snahu celou situaci okolo majetkového narovnání dále nevyhrocovat,“ sdělil Šebek KT. Církve i přes prezidentovy výhrady jeho krok v drtivé většině přivítaly, odpůrci zákona zase neskrývali svou nespokojenost. „Jsme zklamáni z toho, že prezident republiky nevyužil této možnosti zatáhnout za záchrannou brzdu a vrátit zákon k novému hlasování v Poslanecké sněmovně,“ okomentoval situaci předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. (Pokračování na str. 2)
Snímek Roman Albrecht
nebyl Bůh? A co je vlastně hlavním motivem našeho křesťanského jednání?
Kardinál Dziwisz přivezl relikvii Jana Pavla II. Relikvii blahoslaveného Jana Pavla II. přivezl minulý týden do Prahy krakovský arcibiskup kardinál Stanisław Dziwisz. Ampuli s krví polského papeže předal během slavnostní bohoslužby ve svatovítské katedrále kardinálu Dominiku Dukovi. Dar kardinála Dziwisze, který býval osobním důvěrníkem Jana Pavla II., je už třetí relikvií prvního slovanského papeže, která se nalézá na našem území. Loni získal farní kostel sv. Michaela v Ostrově nad Ohří schránku s kapkou krve na kousku mešního roucha a kapku krve získala i Církevní střední zdravotnická škola Jana Pavla II. v Praze. Někdejší sekretář Jana Pavla II., kardinál Stanisław Dziwisz, se narodil roku 1939. Brzy poté co byl po studiích filozofie a teologie roku 1963 vysvěcen na kněze, začal spolupracovat s kardinálem Karolem Wojtyłou a po jeho boku zůstal až do jeho smrti. V roce 1981 získal doktorát na teologické fakultě v Krakově. Biskupské svěcení přijal v roce 1998 a v témže roce se stal pomocným prefektem Papežského domu. (red)
O metodách StB ve Vatikánu Až do 31. ledna mají Italové a návštěvníci Říma možnost se dozvědět, jak vypadalo pronásledování katolické církve v komunistickém Československu, jakých metod bylo užíváno k likvidaci duchovního života či jak tamní církev těmto tlakům čelila. Snaží se to ukázat výstava Diktatura versus naděje, která byla otevřena 27. listopadu na Papežské univerzitě svatého Kříže v Římě a jejíhož slavnostního zahájení se účastnili i kardinálové Dominik Duka a Miloslav Vlk. Návštěvník se seznámí například s tím, jak probíhal život v komunistických věznicích a pracovních táborech, jak do života církve zasáhlo i v zahraničí populární Pražské jaro 1968 nebo jak vypadal katolický disent. Pro lepší pochopení vše dokreslují osobní příběhy kněží, řeholníků, řeholnic a katolických aktivistů. „Velký prostor je zde věnován právě katolickým laikům z různých sociálních vrstev společnosti. Všichni tito lidé, kteří se nesklonili před totalitním režimem, jsou obrovským příkladem pro naši společnost ve všech jejích sférách,“ míní kurátorka výstavy Vladimíra Vaníčková.
Výstava si dále všímá osudů lidí působících v exilu. Jedním z nich byl Peter Barton, dnes ředitel Sudetoněmecké kanceláře v Praze, který se v letech 1978–80 ocitl v hledáčku StB coby student a aktivní katolík. Sám o tom říká: „Tragické na té době bylo, že přestože se člověk primárně o politiku nezajímal, i jeho angažovanost v církvi byla považována za politickou. O tom, že jsem monito-
Příspěvek k Roku víry rován, jsem nevěděl, jenom něco tušil. Až po letech jsem se dozvěděl, že mě StB považovala za člověka, který vedl mládežnickou skupinu v kostele, což nebyla úplně pravda. Pořádal jsem jen přednášky o velkých světcích a osobnostech křesťanství.“ Římská expozice je jedním z příspěvků k Roku víry a blížícímu se cyrilometodějskému jubileu. „Na její přípravě spolupracovalo hned několik církevních a sekulárních institucí,“ upozorňuje historik Jaroslav Šebek, jeden ze spoluautorů výstavy. (pau)