50
Ročník XXIII / Cena 13 Kč
11. – 17. prosince 2012 / 3. NEDĚLE ADVENTNÍ
Uvnitř listu: přílohy Cesta 121, Doma a TV program
3
A–B DOMA: POHÁDKOVÉ VÁNOCE
PASTÝŘ LOVCŮ LEBEK
8–9
5
4 PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI
patří neodmyslitelně pohádky. Proč se (nejen) dětem tolik líbí? A je těžší dnes natočit dobrou pohádku?
Palliparampilem z nové indické diecéze na úpatí Himalájí o obrácení zdejších lovců lebek.
kandidátech přináší odpovědi Zuzany Roithové a Karla Schwarzenberga.
TÉMA: KONEC SVĚTA?
ANNA KARENINA
K novodobým českým Vánocům Rozhovor s biskupem Georgem Závěr seriálu o prezidentských
V těchto dnech plní kinosály Anna Karenina v nové filmové adaptaci. Starý příběh je zde vyprávěn moderním jazykem.
Nastane 21. prosince konec světa? Podobných očekávání byla v historii už celá řada. Očekávali ho i první křesťané.
Lidé se stále více zadlužují Vánoční stromek s množstvím dárků. Tak vypadá štědrovečerní idyla, která se ovšem velmi snadno může změnit v noční můru. To když si lidé z touhy udělat svým blízkým radost začnou na dárky půjčovat a dluhy pak nejsou schopni splácet. Téměř milion exekucí ročně musí řešit zdejší soudy, aby dopomohly věřitelům získat nazpět peníze od dlužníků. Zadluženost domácností přitom dosáhla už hrozivého 1,5 bilionu korun a do dluhové pasti se dostává
stále více lidí. Dokonce i kvůli Vánocům – svátkům symbolizovaným prostotou betlémských jeslí. Problémy, které pak dlužníci musí řešit, přitom nejsou zdaleka jen finanční povahy. „Lidé si na dárky
půjčují v dobré víře, že tím udělají svým blízkým radost. Když pak ale dojde na splátky a oni na to nemají, začnou se topit v depresích, případně na své problémy reagují zvýšenou agresivitou,“ líčí psychické potíže lidí potýkajících se s dluhy psycholožka Ivana Bernardová. Negativní jevy, související se zadlužováním domácností, znepokojují i mnohé představitele církve. Iustitia et Pax – Rada fungující při ČBK, která se zabývá společenskými problémy a dodržováním lidských práv v ČR – vydala v reakci na zhoršující se životní podmínky zadlužených rodin dokument, v němž se ostře vymezila zejména proti stávající podobě exekučních řízení. (Pokračování na str. 2)
Ministr Bendl podpořil církve
Zemřel biskup Ivan Ljavinec
www.katyd.cz
Biskup Malý: Byznys s pohledávkami je třeba zastavit.
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
V KT č. 48 jsme informovali o vytěžování lesů, které mají být vráceny církvi. Do problematiky vstoupil minulý týden ministr zemědělství Petr Bendl a zakázal Lesům ČR, kterých se kauza týkala, na těchto pozemcích těžit. „Vydal jsem pokyn Lesům ČR, aby dělaly v těchto místech a lokalitách pouze taková opatření, která ten les potřebuje,“ oznámil ministr Petr Bendl. Ministerstvo zemědělství počítá též s částkou zhruba sto milionů korun na nezbytné zaměření pozemků, o které budou církve žádat; katastrální úřady zase chystají školení pro zástupce církví ohledně způsobu žádání o pozemky. V každém kraji budou dva školitelé. Církevní žadatelé budou moci využívat také internetovou aplikaci, kde své původní mapy budou moci porovnávat se současným stavem. (čtk, tok)
I za těžkých dob komunismu byl řeckokatolíkům u nás oporou, byl skálou, okolo které se vše točilo – vzpomínají spolubratři i věřící na Mons. Ivana Ljavince, emeritního apoštolského exarchu, který zemřel v neděli 9. prosince. „V aktivní službě jsme se už moc nesetkali. Když jsem nastoupil, odcházel na odpočinek. Občas jsem ale za ním jezdil,“ vzpomíná na svého předchůdce biskup Ladislav Hučko. Ivan Ljavinec byl pro něj především svědkem víry. „Prožil pronásledování, věznění, krátkou obnovu církve během Pražského jara a následnou normalizaci. I po Sametové revoluci udělal mnoho práce při obnově struktury církve,“ dodává biskup Hučko. Poslední rozloučení se koná v katedrálním chrámu sv. Klimenta v Praze 12. prosince v 10 hodin. Poté budou jeho tělesné ostatky převezeny do rodného města Volovec na Ukrajině, kde budou po pohřebních obřadech uloženy do hrobu. (tok)
O umístění vánočního smrku se postaralo rameno mobilního jeřábu.
Snímek AP Photo
Vánoční strom dorazil do Vatikánu Zatím nesvítí, ale už stojí na svém místě. Řeč je o vánočním stromě na náměstí sv. Petra ve Vatikánu. Letos přicestoval z italského regionu Molise.
Už od roku 2004 čekali představitelé regionu Molise na chvíli, kdy budou moci svůj strom nabídnout Sv. otci. Vzhledem k tomu, že každý rok papež dostává strom z jiné země,
vyšla na ně řada až letos. Osmadvacetimetrový smrk vybrali v lesích v lokalitě Bosco Abeti Soprani. (Pokračování na str. 3)
Už 200 let jsou pod ním dárky U nazdobeného vánočního stromu rodiny rozdávají dárky, modlí se, zpívají koledy. Ale nebylo tomu tak u nás vždy! Od vzniku této tradice uplynulo teprve dvě stě let. Bylo to v roce 1812, kdy ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich nazdobil pro radost přátel v naší vlasti první vánoční stromek. A až o čtyři roky později je zaznamenán první vánoční stromek na vídeňském císařském dvoře. Stromky, které k nám přišly z německé části Evropy, se prosazovaly jen pozvolna, nejdříve v bohatých pražských měšťanských rodinách, nejpozději zdomácněly na východě Moravy. Údajně je lépe přijímali protestanti než katolíci. Jak potvrzuje historik Petr Koura, katolická církev zpočátku zdobení stromků nepřála, považovala to za pohanský zvyk. A měla pravdu. S pomocí stromků či větví totiž dávné germán-
ské a keltské kmeny uctívaly staré bohy. Přesto nazdobené stromky v českých domácnostech do konce 18. století zlidověly, postupně pronikly i do škol a kostelů. Ve třicátých letech 20. století se pak objevily i na veřejnosti. „Za první republiky se stalo dobrým zvykem, že lidé přicházeli na náměstí pod nazdobené stromy podpořit charitativní sbírky. Hlavně se jednalo o pomoc válečným sirotkům. Někde měli organizátoři dokonce mobilní stromky na nákladních autech, která s pokladničkami objížděla široké okolí. Dnes z toho bohulibého díla zbyla většinou jen kýčovitá nádhera,“ uzavírá historik Petr Koura. (vaš)
Z FARNÍHO LESA Pohanské využití stromků je dávno zapomenuto, nyní lidé vzdychají hlavně nad přemrštěnými cenami. Pěstitelé a dovozci stromků mají v prosinci žně. Ale nemusí tomu tak být všude. Mimořádně výhodně letos přišli ke svým smrčkům například farníci ze Zábřehu na Moravě. Jejich děkan P. František Eliáš pozval o uplynulé sobotě tatínky do farního lesa u Maletína, kde si každý mohl vybrat zdarma svůj smrček. „Nebyla to žádná svévole,“ upřesňuje P. Eliáš. „Jednalo se o prořezávku v rámci řádné pěstební činnosti. Aby si mohli stromek zasloužit, ještě zástupci rodin pomohli s pálením klestí po těžbě. Přišla i řada dětí, bylo veselo. Navzdory silnému mrazu jsme prožili velmi vydařený den,“ pochvaluje si zábřežský farář. (vaš)