STANovinyJihomoravskykraj1

vydání č. 1 / 14. 2. 2013

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Tajemník Jihomoravské krajské organizace

Jaroslav Žalkovský / e-mail: ouzbysov@politavi.cz

V tomto čísle najdete

„Intenzita práce musí být silnější“ / str. 1

Třídíte u vás odpad? / str. 2

Znojmo, krásné město s nespokojenými lidmi / str. 3

Výbory a komise / str. 6-8

„Intenzita práce musí být silnější“ Vážení kolegové a příznivci hnutí STAN, Dovolte, abych shrnul naši práci v Jihomoravském kraji za uplynulá období a povzbudil nás tak k více intenzivní práci. Členství v hnutí má své výhody Hnutí STAN je specifické tím, že máme mnoho podporovatelů, kteří nemusí být členy hnutí. Jsou to starostové, zastupitelé, bývalí starostové a také ti, kteří se jen zajímají o správu našich obcí. Tato skutečnost je z jedné strany výhodná, z druhé naopak. Mám-li mluvit o výhodách, musím zmínit následující. Kdo byl někdy v nějaké straně, ví, že některé nepopulární záležitosti, které se rozcházely s centrálním názorem, nemohl kvůli stranické disciplíně ani naznačit. Předpokládá se, že je třeba disciplína a ne samostatné myšlení. Výhoda starostů vždycky byla, že museli samostatně myslet a hlavně prezentovat svůj názor a obhájit si ho. A tento princip byl, alespoň co já si pamatuji, prosazován v celém hnutí STAN. „Už slyším námitky o tom, že se dělá něco jiného, než co vy, jako starostové, chcete a podporujete. Jsem přesvědčený, že máte mnohdy pravdu.“ Schválení RUD neznamená konec práce.

Když se začala prosazovat novela zákona o RUD, byli všichni starostové, snad kromě některých ze dvou největších stran, nadšeni.

Ti, kteří nadšeni nebyli, byli primátoři Prahy, Brna, Plzně a Ostravy.

A samozřejmě lobbisté, kteří dojili rozpočty měst a část vraceli do stranických pokladen. I v této době dokázali někteří starostové malých vesnic, aby se zavděčili své straně, bojovat proti RUDu. Přišly nesouhlasné dopisy a emaily od některých starostů, kterým se nelíbila podpora RUDu. Velká většina starostů to nakonec pochopila a podpořila naše snažení. Hektické období nyní střídá absolutní klid.

Je otázkou, co bude dál, když RUD máme po dlouhých bojích prosazeno. Je třeba něco prosadit? Vyvstává několik dalších otázek. Proč se neprosazuje to, co chtějí starostové? Jak se to má prosazovat, když o nás není slyšet? Nikomu nevadí hrůzy v účetnictví obcí? Nikomu nevadí dotační podmínky na různé dotace? Nikomu nevadí stále nová nařízení, hlášení o každé malichernosti, vypracovávání nesmyslných směrnic? Nevadí to, že když uděláte chybu ve vyúčtování dotace, nedodržíte nějaký termín, tak dotaci vracíte, k tomu penále 100%, www.starostove-nezavisli.cz

následují ponížené prosby o zmírnění tvrdosti zákona, trestní oznámení na starostu? Nevadí nám, že podnikatelé si přijedou v BMW vyzvednout poštu na ohlašovnu, na které nás obtěžují a přidávají starosti a práci, aby jim nezabavili nakradený majetek? To jsou otázky, nad kterými bychom se měli opravdu zamyslet.

Na Dni malých obcí se od zástupců ministerstev dozvíme, co je naše povinnost, co musíme udělat, dodržet, abychom neplatili pokuty a penále. A zkuste se zeptat, co udělají oni pro naše obce. Novou vyhlášku a nařízení. Nefunkční registry aut, S-karty, úřady práce a jejich agenda. „My oficiálně mlčíme. Když se ale sejdeme neoficiálně, je to mela. Když rozešlu 130 pozvánek na krajský sněm, vrátí se mi 6 omluv a dostaví se 12 starostů a příznivců.“

Členství v hnutí má stinné stránky Všichni, kteří dělají komunální politiku a nejsou vázáni tím, že je jejich strana příště nepodpoří ve volbách do zastupitelstev, pokud nebudou šlapat brázdu, necítí potřebu angažovat se v tzv. velké politice.

Jak tedy chceme prosadit své záměry, když nebudeme mít své poslance, ministry, náměstky atd., kteří jsou povinni se zabývat našimi podněty? „Vážení kolegové, pochopme, že sami nic nezmůžeme! Nechci vytvářet zdání náboru, ale věřím, že jako příznivci nebo členové, můžeme společně dokázat mnohé. Tak jako jsme prosadili RUD.“ pokračování na str. 2

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

1

J

I

H

O

M

O

R

A

V

S

K

Ý

K

R

A

J

„Intenzita práce musí být silnější“ pokračování ze str. 1

Partnerství s TOP 09 již postrádá smysl Kredit starostů je pořád relativně vysoký, voliči jsou na naší straně, ale máme vlastně nějakou základnu? „Když pozvu předsedu hnutí Mgr. Petra Gazdíka na náš sněm, na kterém bychom měli ukázat, že tedy budeme bez TOP 09 a bude nás tam zase 12, tak co si asi o nás řekne?“ To je ta naše nevýhoda. Víme, že pokud neukážeme sami, že jsme životaschopni, jak můžeme čekat nějakou pomoc do voleb z centra?

Mnohým vadilo, že na volby bylo prezentováno TOP 09 a STAN. Mnozí jste chtěli být sami, bez TOP 09. Někteří si udělali i své kandidátky a výsledek známe. Kalouskova spotřební daň z vína, kterou jsme napadli ještě dříve než hejtman, sebrala STANu spoustu hlasů. Dokonce se promítla i do prezidentských voleb, jak bylo možno číst v regionálním

tisku. Nový správní poplatek, ve výši 20 tisíc, který musí zaplatit stavebník za stavbu, do které spadají i sklípky, vinaři jen tak nerozdýchají. „Není to čtivé, není to zábavné, co vám zde předkládám.

Ale nejsem zde, abych bavil. Chci jen požádat o spolupráci.“ „Ve Znojmě se utvořila skupina lidí, kteří mají zájem pracovat a chtějí STAN zviditelnit. A k tomu jim pomůžeme ze všech sil. Jako tajemník STANu pro JMK zajistím veškerou podporu, která bude třeba!

Zamysleme se nad další prací, která bude smysluplná, a pusťme se do toho.“ Jaroslav Žalkovský, DiS. Starosta , tajemník STAN pro jihomoravský kraj, člen CV STAN

Třídíte u vás odpad?

V současné době pracuji jako ředitelka společnosti, která zajišťuje likvidaci odpadů 30ti obcí Břeclavska a Hustopečska. Můj příspěvek je tedy věnován možná méně aktuálnímu tématu, i když je odpadové hospodářství oblastí, která nemalou měrou ovlivňuje obecní rozpočty a chod obcí vůbec.

Za posledních 20 roků se v odpadovém hospodářství udělal velký kus práce. Odpadové hospodářství má svou legislativu, pravidla, odpad likvidují společnosti soukromé, komunální, české i zahraniční. Každý systém má svá pro i proti, jejich srovnání by vydalo na samostatný článek.

V souladu s platnou legislativou, která podporuje předcházení vzniku odpadů, separaci a recyklaci odpadů, a dotačními podmínkami Operačního programu životního prostředí, byla podpořena výstavba sběrných středisek odpadů, recyklačních linek, třídění biologického odpadu. Sběrná střediska odpadů se tak v našich obcích a městech stala samozřejmou součástí občanské vybavenosti.

Občané tak mohou třídit odpad, který lze dále využít, snížit množství komunálního odpadu, které produkují v domácnostech a obci tak snížit náklady vynaložené na likvidaci komunálního odpadu. Zvláště dnes, kdy je možné zvýšit místní poplatek za likvidaci odpadu až na 1000 Kč za občana a rok, je toto téma hodně diskutované. Stále se zvyšující množství vytříděného odpadu v ČR svědčí o tom, že systém třídění je dostatečně dostupný a pro občany srozumitelný a pohodlný. Třídění odpadů se tak v současnosti aktivně věnuje již více než 2/3 obyvatel ČR! Co se týče množství vytříděného odpadu na hlavu za rok 2011, to činí v průměru 38,9 kg, což nás ve srovnání s Evropou řadí na přední příčky.

Tříděním a zpětným využitím odpadů tak bezesporu šetříme nejen náklady obce na jeho likvidaci, ale i životní prostředí, ve kterém se pohybujeme. I při třídění je však třeba uvažovat zdravým selským rozumem a zvážit efektivitu třídění odpadů. Ne každý odpad lze zpětně recyklovat a využít. Toto platí především u plastů, kde přibližně 25 % „vytříděných plastů“ od občanů nelze dále zpracovat a skončí na skládce či ve spalovně.

Dosažená míra recyklace a využití odpadů z obalů v roce 2011 100% 90%

91%

80%

77%

70%

64%

60%

72%

67%

50% 40% 30% 20%

19%

10% 0%

Papír

Sklo

Ing. Jana Krutáková / Hantály a.s. Velké Pavlovice 2

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Plasty

Kovy

Nápojové kartony

Celkem

Znojmo, krásné město s nespokojenými lidmi Znojmo. Ve středověku jedno ze tří, později šesti předních královských měst Moravy a velká hraniční pevnost. Po vzniku habsburské monarchie metropole celé jihozápadní Moravy i severní části Dolního Rakouska, profitující z tranzitního obchodu a širokého zemědělského zázemí, pěstování vinné révy a od 19. století též produkce vyhlášených nakládaných okurek. Před první světovou válkou pulsující statutární město s převahou německého obyvatelstva na okraji centra monarchie, po vzniku Československa sice posilněné přílivem českého obyvatelstva, avšak odsunuté na okraj zájmu státu („do Prahy daleko!“) a trpící za novou celní hranicí ztrátou svých dolnorakouských odbytišť. Po roce 1945 prošlo razantní etnickou obměnou, kdy podnikavé německé starousedlíky nahradilo různorodé slovanské obyvatelstvo z chudších oblastí Čech, Moravy, Slovenska i balkánských zemí. Město se stalo „vzorným hraničářským městem“, plným vojáků, rozvědčíků a příslušníků pohraniční stráže. S tímto dědictvím musíme počítat i pro 21. století.

Komunisté brzdou našeho rozvoje Od roku 1945 až do roku 2006 se vedení znojemské radnice neobešlo bez zástupců komunistické strany. Levicové strany tu jsou dnes v parlamentních volbách velmi silné, znojemská komunistická senátorka je dle způsobu vystupování a vyjadřování pravou ženou z lidu. Levice profituje nejen z pevného voličského jádra, ale i otrávenosti a nejistoty po korozi socialistického zemědělství a vytunelování potravinářských závodů včetně slavné okurkárny Znojmia. Do karet jí hraje malá podnikavost místních lidí, nízká vzdělanost a také latentní šovinismus a xenofobie.

Plané naděje Ve volebním období 2006 - 2010 se blýsklo na lepší časy. Komunisté poprvé od války skončili na radnici v opozici, nové středopravé vedení radnice zahájilo proces výrazných změn, zejména na poli cestovního ruchu. Zpoždění však bylo a stále je veliké. A konkurence na tomto poli taktéž. Nastupující hospodářská krize a přehřátí eurodotačního „závodu“ uvrhly město do dluhů a korupční aféra na radnici před volbami v roce 2010 znamenala malé zemětřesení.

Tak jsme došli do současnosti. Ve vedení města zasedli po posledních volbách vesměs neznámé tváře sociální demokracie, spoléhající na podporu a poradní tým velkého hejtmanského guru v Brně. Za jejich zády se vrátili rafinovaně k moci znojemští komunisté. Nač invence, nějaká vize, dlouhodobý plán pro město? Stačí přece jen tak přežívat a využívat výhod mocenského aparátu. Radnice ve Znojmě tak opět tápe. Ač hlásá „otevřenost“ a „šetrnost“, ve skutečnosti svým občanům

mnohé zatajuje a neuváženě rozhazuje. Nejkřiklavější je v tomto směru prodej dvou tisíc (!) městských bytů jejich nájemníkům za pouhou třetinu jejich odhadní ceny. Jak v tomto ohledu obstojí zákonná povinnost starat se o majetek města s péčí řádného hospodáře? Údiv budí i některá výběrová řízení na velké zakázky, která vyhrávají předem známé firmy napojené na krajský oranžový moloch. Zažitý systém velkých politických stran je v krizi. Občané kroutí hlavou.

Je tohle to, co jsme chtěli?

Podnikejme kroky k nápravě Již z historického shrnutí v úvodu vyplývá, že Znojmo má potenciál navíc. Unikátní poloha a genius loci, půl druhé stovky kulturních památek, v okolí tradiční vinařství, panenská příroda Národního parku Podyjí, přitom jen 80 minut vlakem od Vídně… Je na čem stavět. A tak jsme se jako občané rozhodli jasně vystoupit. Kdo jsme? Jsou mezi námi mladí a nezkažení, plní energie. Záruka nadšení. Stejně jako zralí, jejichž zkušenosti a myšlenkové bohatství nám mohou zavedené strany závidět. Naše řady posilují bývalí i současní městští zastupitelé.

Základem je pro nás aktivní práce v občanských spolcích; konec konců odtud komunální politika v druhé polovině 19. století vzešla. Naše vize pro město je založena na slušnosti, odpovědnosti, erudici, dobré znalosti místních poměrů a také na umění naslouchat jiným názorům a polemizovat s nimi. A protože politiku vedenou z čistě občanských pozic naše zákony neumožňují, založili jsme neformální politický klub „Pro Znojmo“ a stali se příznivci hnutí Starostové a nezávislí. Myšlenky, na kterých hnutí stojí, jsou nám velmi blízké. Oceňujeme zásadovost a dobrý morální kredit poslanců a senátorů tohoto hnutí v parlamentu, tleskáme fantastickému úspěchu při prosazení spravedlivějšího přerozdělování daní ze státní pokladny mezi obce a města. Formát politického hnutí je taktéž oproti straně výhodou, neboť je pro občany – voliče důvěryhodnější, a přitom zajišťuje pro své členy či příznivce potřebný informační servis.

Starostové a nezávislí usilují o naplnění čistých cílů čistými cestami.

Pevně věříme, že i nám ve Znojmě se podaří vyvést město ze špatné cesty nespokojených občanů, klientelismu a nekvalitní práce na radnici a celkového ekonomického a kulturního úpadku. Místu, kde bude radost žít a pracovat. Kam se lidé budou rádi vracet. Jde nám rovněž o celý spádový region, kterému dnes tolik chybí společné kolektivní povědomí. Ano, věříme, že okresy měly velký smysl a že vznik krajů byl v řadě ohledů velmi špatným tahem. Víme, že cesty k nápravě existují.

A máme vůli je využít a trpělivě kráčet dílčími body až k našemu vysněnému cíli: Znojmu jako ozdobě jihozápadní Moravy i celé České republiky.

Jiří Kacetl Jakub Krainer „Pro Znojmo“ www.starostove-nezavisli.cz

3

J

I

H

O

M

O

R

A

V

S

K

Ý

K

R

A

J

Ohlédnutí i vize Milana Blaháka Vážení kolegové a příznivci hnutí STAN, za 3 volební období, které mám možnost být v čele kovalovické radnice, podařilo se vyřešit mnoho problémů, kterým jsem jako starosta čelil.

Jsou ale stále otázky, které nejsou zodpovězeny a úkoly, které teprve stojí před námi.

Vliv RUD V první řadě nedostatek financí, které potřebujeme k uspokojení potřeb našich spoluobčanů a k rozvoji života na venkově. Tento problém částečně řeší nové rozpočtové určení daní. Přesvědčíme se koncem roku, zda budeme moci konstatovat, že naše rozpočty vrostly o deklarovaná čísla.

Růst byrokratických předpisů komplikuje práci starostů Velmi silným problémem v naší práci vidím především obrovský nárůst byrokracie, legislativní džungle, neustále se měnící metodika rozpočtové skladby obcí a chybějící prováděcí nebo většinou pozdě vydané předpisy. V tomto případě je vytvářen asi největší tlak na naše účetní, které zoufale hledají informace z různých zdrojů, jen aby vše stihly správně zaúčtovat a zpracovat. Nechci ani raději komentovat skutečnost, že v mnohých případech na nově vydané předpisy a změny nestačí reagovat s předstihem provozovatelé účetních programů! Ze zkušenosti tedy vím, jak se účetní trápí technikou, protože nelze zpracovávat jisté

Budu velmi rád, podaří-li se nám alespoň z části potlačit tento negativní vývoj a více času a sil tak věnovat prospěchu našich obcí a pracovat na spokojenosti občanů.

Jedním z příkladů této prospěšné činnosti v naší obci je vybudovaný koupací biotop, bazén, který využívá biologické funkce rostlin k přirozenému čištění vody bez použití chemických a desinfekčních přípravků. Rád vás v příštím čísle s tímto projektem seznámím.

Přeji nám tedy trpělivost, úspěch a vytrvalost.

Milan Blahák starosta obce Kovalovice

Prezident vs. starosta

a upřímně se obávám, kam tato zbytečná bitva může příště zajít.

Vážení kolegové,

Hrdost Opravdu jsem byl hrdý na to, že v takové zjitřené atmosféře jsme se nepozabíjeli.

dovolte, abych se s vámi podělil o poznatky získané první přímou volbou prezidenta České republiky. Z procesů volby, ve mně zůstaly dohromady 4 intenzivní pocity, které bych rád vyslovil s ohledem na ústavní novelu, kterou schválil kabinet Petra Nečase, že by si občané malých obcí mohly volit starosty v přímé volbě.

Nadšení Nikdy se nebude opakovat nepřímo volený prezident parlamentem, z čehož dále vyplývá, že si konečně mohu zvolit prezidenta republiky, dle vlastního uvážení.

Zodpovědnost Na příkladu této volby jsem si uvědomil, jak drobné nuance v chování kandidáta, mohou zanechat hlubokou a ve volbě rozhodující stopu v pohledu voliče. Jsem přesvědčen, že existuje velmi úzká paralela mezi volbou prezidenta a starostů.

Hanba Dle mého pohledu, národ morálně neunesl tíhu výjimečnosti volit si prezidenta. Celé klání, zvrhlo se v proradnou show, která spíše značila obraz společnosti, než podobu samotného kandidáta.

Upadnutí do osobních válek voličů mě zaskočilo, proto cítím hanbu 4

úkony v potřebném softwaru, když nesplňuje náležitosti zákona. Tráví pak spoustu času u počítače neustálým spisováním. Díky tomuto vývoji ve finále také zjišťujeme, že počítačové vybavení je během krátké doby zastaralé a nevyhovující. Obecní rozpočet zatěžujeme neustálým nákupem výpočetní a kancelářské techniky. Ač to tak nevypadá, za ty roky, co pracuji ve funkci starosty obce, přibylo tolik nových nařízení, předpisů, doporučení a omezení, že už slovo samospráva přestává mít pomalu svůj význam. Měli bychom společným úsilím vyvíjet soustavný tlak na naše poslance, aby vnímali tuto skutečnost a pracovali ke spokojenosti nás všech i našich voličů.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Přímá volba starostů Ačkoliv jsem potěšen možností přímé volby starostů, důvodně se obávám, že celorepublikové rozdělení společnosti, se vším, co to může obnášet, může vzniknout i v malých obcích. Věřím, že v této rovině občané, tedy voliči, nebudou zastávat stejných praktik, jako při volbě prezidenta. Doufám, že silné debaty nerozdělí přátelé, stejně tak, jako boje nás starostů, budou mít přátelskou rovinu.

Jaroslav Žalkovský, DiS. Starosta , tajemník STAN pro jihomoravský kraj, člen CV STAN

Zdravý životní styl jako téma pro STAN Většinu svého života žiji na vesnici střední velikosti. Nespokojenost s konzumním životem, který nemůže člověku nabídnout uspokojení vyšších potřeb, mne přivedlo k zájmu o zdravý čili přírodní životní styl.

Zdravý životní styl a vesnice Pojmy jako přírodní strava, vitariánství, alternativní medicína, pěstování zdravé zeleniny a ovoce pro osobní potřebu, jako ochrana životního prostředí Třídění odpadu, ochrana půdy, ochrana ovzduší, kompostování, pěstování původních odrůd, využívání místních zdrojů apod. Tyto pojmy by bylo možno shrnout pod jeden, a to zdravý selský rozum.

Nabízí se otázka, zda je třeba o těchto pojmech komunikovat?

Domnívám se, že ano. Tyto otázky jsou zřídkakdy předkládány veřejnosti k diskuzi.

Vesnice pro další desetiletí Jedná se o převratné, velké téma, kterého by se měla chopit moderní, progresivní strana. Zaujala mne myšlenka prezentovaná v mediích pod názvem „Německá energetická revoluce“, jako jedna z cest pro rozvoj a budoucnost malých a středních obcí. Demokratizace rozvoje

záměru. Nevím, kolik by se postavilo ekologických elektráren za miliardy určené na dostavbu Temelína, ale druhotný dopad, t.j. rozvoj vesniček a vesnic, především v okrajových oblastech republiky by ocenily především naše děti. Jistě se i v naší zemi najde spousta vizionářských starostů a zastupitelů obcí, kteří by se mohli s ostatními podělit o své vize nebo již realizované projekty.

Nabízí se řešení – internet a jeho nepřeberné možnosti - stránky s realizovanými projekty, databáze projektů, které je možno obcemi zakoupit na klíč a pouze pak dopracovat pro danou lokalitu, nápady, které se dnes zdají utopiemi, diskuze a ankety.

Předkládám několik nápadů, které na vesnici patří a znamenaly by její rozvoj i ochranu životního prostředí: kompostárny a výroba kompostu moštárny kde jsou lesy, tak štěpkování, výroba pelet kde pěstují obiloviny, tak výroba pelet a produktů ze slámy kde je jíl, tak výroba např. nepálených cihel apod. výkupny ovoce a zeleniny pěstitelských přebytků /např. zásobování místních jídelen, napojení na databáze pěstitelských přebytků apod./

Je spousta ekologických oblastí, které by mohl stát podporovat a obcím poskytovat pomoc např. databází projektů, databází kalkulátorů návratnosti vložených investic, zárukou na úvěry na projekty apod.

obnovitelných zdrojů a potlačení gigantů, parazitujících na půdě a krajině, pozvedlo v Německu velký zájem o restrukturalizaci energetických zdrojů. Tento trend podporuje jak konzervativní ministr životního prostředí Peter Altmaier, všechny politické strany, tak i velká část veřejnosti. Energie vyráběná z alternativních zdrojů /větrná, solární, vodní energie a energie z bioplynu/ přináší do vesnic levnější energii, nová pracovní místa a zisk z energie dodané do sítě. Do roku 2050 bude 80 procent energií v Německu z alternativních zdrojů.

Pokud stát tuto podporu nenabízí, pak je to jistě chyba. Obec dýchá jako jeden organismus a pokud jsou všichni lidé zaměstnaní a finančně zajištění nebo se realizují na projektech, které je naplňují, pak je to k dobru celku.

Inspirace třetí nejsilnější ekonomikou světa

Pojďme společně tuto „vizi vesnice dalších desetiletí“ tvořit.

Myšlenka ekologické výroby energie se vrací k svému původnímu

Helena Peterková www.starostove-nezavisli.cz

5

J

I

H

O

M

O

R

A

V

S

K

Ý

K

R

A

J

Jmenování místopředsedů a členů a stanovení stálých hostů komisí RJMK Vážení čtenáři STANovin, náš kraj má zvolené výbory a komise. Členové těchto výborů a komisí by měli být a zajisté jsou odborníky ve svém oboru. Na nich bude také záležet, jak se bude náš kraj rozvíjet. I z tohoto důvodu si prostudujte jména na seznamu, abyste se na ně mohli s důvěrou obracet při řešení vašich problémů.

Komise finanční a majetková

Komise regionálního rozvoje

Bc. Ondřej Antonín

místopředseda

místopředseda

Pavel Prokop

místopředseda

Mgr. Jiří Bělehrádek

místopředseda

Ing. Jaroslava Konůpková

místopředseda

Ing. Jaroslava Hrozková

člen

Bc. Petr Trnka

člen

Jozef Sedláček

člen

Zdeněk Pavlík ml.

člen

Bc. Lukáš Vágner

člen

Roman Volf

člen

Bc. Marek Šeiner

člen

Ing. Mgr. Radek Vala

člen

Ing. arch. Jaroslav Klaška

člen

Pavel Majtan

člen

Ing. Zdeňka Šprtová

člen

Ing. Augustin Forman

člen

Ing. František Šlapanský

člen

Ing. Jiří Pospíšil

člen

Petr Uhlíř

člen

Karel Jurka

člen

Rostislav Koštial

člen

Ing. Jindřich Zuziak

člen

Radomír Pavlíček

stálý host

Mgr. Igor Taptič

stálý host

Luděk Leder

stálý host

RNDr. Libor Kabát

místopředseda

Mgr. Petr Kostík

Komise investiční Ludovít Gulászi

místopředseda

Ing. Miluše Macková

místopředseda

místopředseda

Filip Zachariáš

místopředseda

Bc. Jiří Mihola st.

člen

Roman Vykoukal

místopředseda

Ing. Bohumil Smutný

člen

Ing. Ivo Kouřil

člen

JUDr. Vladimír Gašpar

člen

Ing. Lubomír Toufar

člen

Mgr. Marek Sklenář

člen

Ing. Stanislav Kamba

člen

Ing. Jan Kostelecký

člen

Mgr. Zdeněk Juránek

člen

Ing. Josef Bednář

člen

Ing. Naděžda Šabrňáková

člen

Ing. Anna Matějková

člen

Ing. Stanislav Blažej

člen

Miroslav Husárek

člen

Ing. Vojtěch Fabík

člen

Petr Nikolai

člen

Ing. Jiří Poláš

člen

Ing. arch. Vojtěch Mencl

stálý host

Ing. Ivan Charvát

člen

Ing. Lubomír Šmíd

Komise dopravy a územního rozvoje

6

Komise pro meziregionální vztahy

místopředseda

Mgr. Pavel Blažík

Komise pro sport a mládež

místopředseda

Ing. Tomáš Soukal

místopředseda

Mgr. Pavel Blažík

místopředseda

Ing. Klára Liptáková

místopředseda

Ing. Josef Uhlík

místopředseda

Mgr. Aleš Dumek

místopředseda

Ján Lahvička

člen

Ing. Pavel Surý

člen

Roman Vykoukal

člen

Ing. Radim Svoboda

člen

Mgr. Marek Babák

člen

RNDr. Jaroslav Oldřich

člen

Lenka Dvořáková

člen

Ing. Alois Vybíral

člen

Petr Cajzl

člen

Ing. Václav Horák

člen

Pavel Auzský

člen

Emil Pernica, DiS.

člen

Jiří Pěnčík

člen

Zdeněk Baštař

člen

Jaroslav Stávek

člen

Ing. arch. Vojtěch Mencl

člen

Mgr. Vladimír Šmerda

člen

Ing. František Zugar

člen

Mgr. Kamil Vinklárek

stálý host

Mgr. Petr Kostík

stálý host

Dalimil Toman

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Jmenování místopředsedů a členů a stanovení stálých hostů komisí RJMK Komise pro zdravotnictví místopředseda místopředseda místopředseda člen člen člen člen člen člen člen člen člen stálý host stálý host stálý host

Ing. Karel Doležal MUDr. Ivo Trubák MUDr. Božena Hofrová Ing. Josef Konopka Ing. Miloš Fiala Lubomír Petrželka MUDr. Bohumila Majtanová MUDr. Pavel Jajtner, MBA Miloslava Zachová MUDr. Tomáš Skřička Ing. Bc. Jiří Crha MUDr. Libor Vyskočil, MBA Jitka Bednářová MUDr. Oldřich Ryšavý MUDr. Pavel Sychra

Komise pro sociální věci a rodinu místopředseda místopředseda místopředseda člen člen člen člen člen člen člen člen člen stálý host stálý host stálý host

PhDr. Jiří Altman Jiřina Burianová Ivana Bojdová Antonie Koblihová, DiS. Daniela Ottová Pavel Rosecký Ing. Marie Kozáková Ing. Mgr. Petr Kolařík, Ph.D. MUDr. Božena Hofrová RSDr. Antonín Zralý Ing. Bc. Jiří Crha Mgr. Zdeňka Dubová Ing. Mgr. Oldřich Haičman Bronislava Milínková Marie Preisová

Komise pro výchovu a vzdělávání místopředseda místopředseda místopředseda člen člen člen člen člen člen člen člen člen stálý host stálý host

Mgr. et Mgr. Michal Škerle Mgr. Miloslav Brtníček RNDr. Milada Hudcová Stanislava Slavíková Ing. Zdeněk Lukeš Irena Kočí Petr Filip RNDr. Miloš Petrů Mgr. Věra Křivánková RNDr. Daniel Borecký, CSc. Karel Jurka Ing. Jan Vitula Miloslav Hlaváček Ing. Lubomír Šmíd

Komise organizační a legislativní místopředseda místopředseda místopředseda člen člen

Mgr. et Mgr. Michal Škerle JUDr. František Šujan PhDr. Jiří Horák JUDr. Petr Kolman, Ph.D. Bronislav Hájek

člen člen člen člen člen člen člen stálý host

Bc. Ondřej Antonín JUDr. Karel Maláska Jan Šmídek JUDr. Helena Sýkorová Vladimír Sácký Mgr. Jiří Šimeček Mgr. Petr Ducháček Gerta Mazalová

Komise životního prostředí místopředseda místopředseda místopředseda člen člen člen člen člen člen člen člen člen stálý host

Ing. Kateřina Kalinová Ing. Hana Hřebačková Ing. Jaromíra Vítková Dr. Ing. Zdeněk Pospíchal RNDr. Petr Pospíšil Jiří Ziegler RNDr. Libor Ambrozek Jaroslava Němcová Jiří Hráček Ing. Rostislav Boháček Mgr. Vladimír Šmerda Ing. Petr Kunc Mgr. Libor Opluštil

Komise kultury a památkové péče místopředseda místopředseda místopředseda člen člen člen člen člen člen člen člen člen stálý host stálý host stálý host

Mgr. Petr Lukas Jana Zikmundová Mgr. Jiří Mihola ml., Ph.D. Ing. Kateřina Kalinová Jan Schneider JUDr. František Šujan Jan Koráb Mgr. Renata Smutná Josef Bouda, DiS. Radomír Hubatka Mgr. Jiří Šimeček Mgr. Petr Fedor Vladimír Michal MVDr. Zdeněk Wetter Ing. arch. Dana Novotná

Komise pro rozvoj venkova a zemědělství místopředseda místopředseda místopředseda místopředseda člen člen člen člen člen člen člen člen stálý host

Karel Štogl Vít Rajtšlégr PaedDr. Zdeněk Peša Zdeněk Tesařík Zdeněk Pospíšil Mgr. Jan Hanáček Jaromír Brančík Ing. Lukáš Jurečka Marie Šimáčková Hedvika Švecová Martin Říha Ing. Marek Světlík Jiří Pospíšil

www.starostove-nezavisli.cz

7

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Tajemník Jihomoravské krajské organizace

Jaroslav Žalkovský / e-mail: ouzbysov@politavi.cz Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová mobilní telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor.

Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Výbory JMK Výbor finanční Předseda Místopředsedové Členové

Výbor kontrolní Roman Hanák Ing. Klára Liptáková Ing. Petr Krátký Bc. Ondřej Antonín Roman Vykoukal Ing. František Havíř Ing. Bc. Jiří Crha Ing. Zdeněk Nekula Ing. Jan Vitula Ing. Ladislav Býček Ing. arch. Zdeněk Koudelka Igor Chlup Ing. Vlastimil Gabrhel

Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Předseda Místopředsedové Členové

Mgr. Ivo Pojezný Mgr. Petr Šelepa Mgr. Richard Zemánek Mgr. Jiří Šimeček PhDr. Ilona Žišková Vágnerová Bc. Ondřej Antonín Ing. Miluše Macková Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA Mgr. Jaroslava Baštařová Ing. Petr Krátký Mgr. Aleš Navrátil Mgr. Ivo Polák

Výbor pro územní plánování a dopravu Předseda Místopředsedové Členové

8

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Bc. Hana Nedomová Ing. Martin Bedrava Ing. arch. Zdeněk Koudelka Bc. Ondřej Antonín Ing. Vlastimil Gabrhel Ing. arch. Vojtěch Mencl Ing. Klára Liptáková Ing. Zdeněk Nekula Ing. Mgr. Drago Sukalovský Ing. Ladislav Býček Leopold Levák Jiří Petřík Mgr. Aleš Navrátil

Předseda Místopředsedové Členové

Stanislav Navrkal Karel Jurka Mgr. Tomáš Třetina Mgr. et Mgr. Michal Škerle Mgr. Ivo Polák Ing. Miluše Macková Mgr. Richard Zemánek Leopold Levák JUDr. Jan Navrátil RSDr. Ing. Jan Procházka Mgr. Pavel Blažík Ing. Zdeněk Dufek Ing. Mgr. Ivo Vrzal, MBA

Výbor pro regionální rozvoj Předseda Místopředsedové Členové

Mgr. David Macek, M.A. Ing. Kateřina Kalinová Miloslava Zachová Ing. Jan Vitula Roman Vykoukal JUDr. Václav Novák PaedDr. Zdeněk Peša Ing. Jaromíra Vítková Rostislav Koštial MUDr. Vojtěch Adam Ludmila Živná Jiří Petřík Mgr. Pavel Blažík

Výbor pro meziregionální vztahy Předseda Místopředsedové Členové

JUDr. Václav Novák Ing. František Havíř JUDr. Jan Navrátil Igor Chlup Mgr. et Mgr. Michal Škerle Mgr. Vladimír Šmerda Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. Mgr. Richard Zemánek JUDr. Irena Matonohová MUDr. Vojtěch Adam Mgr. Jaroslava Baštařová PhDr. Ilona Žišková Vágnerová Ing. Kateřina Kalinová www.starostove-nezavisli.cz

Celostátní rubrika vydání č. 1 / 14. 2. 2013

V tomto čísle najdete

Přímá volba je zásadním tématem STANu / str. 1

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? / str. 2

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům / str. 3-4

Právní tým STAN informuje / str. 4

Přímá volba je zásadním tématem STANu Již nějakou dobu se seriózně diskutuje o možnosti posílit přímou demokracii a zavést - alespoň v některých kategoriích obcí přímou volbu starostů. Téma přímé volby starostů tedy není nové.

Nicméně prezidentská volba ho přirozeně oživila. Jednak proto, že se jednalo o první přímou volbu prezidenta v historii této země.

Ta proto nebývalým způsobem aktivizovala i lidi, kteří se jindy o politiku příliš nezajímají, a posílila tak zastánce většího uplatnění prvků přímé demokracie. Navíc prezidentská volba na místo hlavy státu vynesla člověka, který se ještě coby čestný předseda strany SPOZ za přímou volbu starostů osobně zasazoval.

Argumentovat lze pochopitelně jak pro, tak proti přímé volbě starostů, a jsem si vědom toho, že i v rámci STAN mohou existovat na tuto problematiku odlišné pohledy. Důležité podle mě ale je, že z něčeho, co bylo původně vnímáno často jen jako fantazie blouznivců našich hor, se stalo tématem pro seriózní diskusi.

A byl bych rád, aby se tato diskuse ve STAN vedla a aby se naše hnutí

www.starostove-nezavisli.cz

stalo jedním z aktivních nositelů tohoto tématu. Netajím se tím, že jsem dlouhodobě zastáncem přímé volby starostů, ostatně dal jsem to jednoznačně najevo, když jsem předloni podepsal petici Miloše Zemana za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů. Mrzí mě, že do koaliční smlouvy stávající vlády se nepodařilo přímou volbu starostů prosadit bez kompromisních omezení (jen u obcí, které nemají radu), nicméně jak vidíme, koaliční smlouva je dokument, bez nějž se dá reálná politika dělat také vcelku dobře. Náš úkol vidím v tom, abychom přímou volbu starostů zbavili některých mýtů (například o nemožnosti koexistence starosty s radou složenou ze zástupců z jiných kandidátek) a představili přímou volbu a obecně přímou demokracii jako přirozený trend, který může podle mě v mnohých ohledech pomoci zmenšit odstup, který vůči politice dnes mnoho lidí cítí.

Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

1

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my?

Mám tu možnost zasedat v koaliční skupině, připravující program koaliční smlouvy pro období 2013 - červen 2014. Proč se smlouva připravuje? LIDEM v ní má nahradit subjekt Věci veřejné a rovněž řada z toho, co jsme se zavázali přijmout, již bylo od počátku této vlády přijato. Úkolem této skupiny proto je provést revizi koaliční smlouvy a ŠKRTAT. Nová témata jsou prakticky vyloučena.

Má se především škrtat. Škrtání v koaliční smlouvě dělím do dvou základních tříd: a) to příjemné, b) to nechtěné. Mezi to příjemné řadím závazky již splněné, ale také blbosti, které do smlouvy prosazovaly především Věci veřejné (např. metropolitní policie). K nechtěnému škrtání nás nutí především postupující čas. Prostě některé závazky již nestihneme realizovat, když přednost legislativních prací měla jiná témata a občasné zablokování parlamentu odsunuje schvalování řady zákonů (některé návrhy čekají na své projednání již skoro rok).

Kritika bez dostatku argumentů Jedním z bodů, které naši koaliční partneři z ODS a LIDEM navrhli škrtnout, je závazek zavedení přímé volby starostů „v menších obcích a městech“. Proti tomu jsem se musel ohradit. Přímá volba je dlouhodobě terčem kritiky, pseudoargumentů a někdy až směšné kampaně. Zejména těch, kteří se bojí oslabení politických stran. Přitom přímá volba starostů je již většinovým modelem v zemích Evropy.

Fascinuje mne, jak někteří kolegové politici uvažují. Prý přímá volba generuje populisty nebo pitomce. Zábavné je, že přímo volené jsou všechny zastupitelské sbory. Jinými slovy poslanci, zastupitelé v krajích či obcích a městech, ti všichni jsou voleni přímo a tito lidé se za populisty či pitomce nepovažují (o tom lze s úspěchem u některých pochybovat). Naše hnutí prosazovalo přímou volbu prezidenta, starostů, primátorů již od svého počátku hned ve svém prvním programu. Na lednovém celostátním výboru jsme dokonce přijali rozhodnutí prosazovat rovněž přímou volbu hejtmanů a zavedení většinových prvků v komunálních volbách.

Starostové silnější, ale i zodpovědnější Jsem přesvědčen, že přímá volba starostů je prosaditelná, smysluplná a především nevyhnutelná. Modelů přímé volby je po Evropě i ve světě vícero. Oč chceme usilovat my? Bojíme se, že občan rozhodne, kdo má být starosta? Oč je lepší volba zvoleným zastupitelským sborem? Znám případy obcí, kde se starostou stal ten, kdo nebyl ani zvolen do zastupitelstva a aby vůbec mohl býti volen, musel odstoupit jiný zvolený kandidát. Excesů politikaření po posledních komunálních voleb jen přibylo. Jen si vezměte klasický případ postavení kandidátky jedné rozvětvenější rodiny. Získá jeden až dva mandáty díky přepočítací formuli volebního zákona. Přitom i nejúspěšnější kandidát takové rodinné kandidátky získal v součtu méně hlasů než poslední kandidát vítězné kandidátky. Ústava přitom nenařizuje přísné dodržení poměrného systému pro komunální volby. Proč tedy náš zákon neoceňuje ty kandidáty, kteří získali největší počet hlasů?

Přímá volba starostů znamená rozhodně posílení jejich vlivu. Přímá legitimita odvozená nikoli od handrkování v zastupitelstvu, ale od hlasů občanů je jen obtížně přehlédnutelná. Státy, které k přímé volbě starostů přešly, se nikdy nevrátily krokem zpět k volbě nepřímé.

Absolvoval jsem několik jednání rovněž u našich sousedů na Slovensku, o kterém mají někteří kolegové plná ústa pochybností 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

nad přímou volbou. Nikdo, opakuji nikdo ať z opozičních či koaličních politiků by se nevracel k volbě nepřímé. Ani silný slovenský Svaz měst a obcí. Úsměvné (pseudo)argumenty Ministerstvo vnitra navrhuje tento základní model: starosta je zvolen v jednokolové volbě, může kandidovat zároveň do zastupitelstva (tudíž vést i kandidátku zastupitelů a zároveň kandidovat na starostu), jeho funkce má být však neslučitelná s funkcí zastupitele, nicméně sboru zastupitelů by měl předsedat (tzn. řídit, ne však hlasovat). Zároveň má podle představ ministerstva přímo volený starosta disponovat právem veta vůči rozhodnutí zastupitelstva, jež by jej mohlo přehlasovat jen kvalifikovanou (3/5) většinou. Starosta by měl být odvolatelný lidovým plebiscitem.

V zásadě s tímto modelem souhlasím. Mám pochybnosti, zda postačuje jednokolová volba a příp. zda by neměly být pravomoci starosty širší při nastavení kontrolní role zastupitelstva. Nicméně argumenty proti přímé volbě starosty spočívající na varování „co ten chudák starosta dokáže, když se proti postaví zastupitelstvo“ jsou skutečně s odpuštěním k smíchu. Dnes je starosta jediným hlasem zastupitelstva, jediným hlasem v radě. V přímé volbě má jeho veto znamenat, že se proti jeho hlasu musí najít 3/5 všech zastupitelů.

To je přeci výrazné posílení jeho hlasu!

Dnes je starosta sesaditelný v zásadě okamžitým rozhodnutím zastupitelstva, napříště tak má být pouze rozhodnutím voličů (může být i zvoleno řešení kvalifikované většiny zastupitelstva, s čímž bych spíše nesouhlasil). Dobrý starosta získá mandát nejen starosty, ale i pomůže své kandidátce (politologové by k tomu jistě napsali víc). Zkrátka a dobře přímá volba může mít svá úzká místa, ale v celku vzato je jednoznačně pozitivním řešením, které naše samosprávy rozhodně neuvrhne do chaosu, jak se snaží někteří strašit.

Odpadne volba podržtašek Vítám jakoukoli věcnou protiargumentaci. Pomůže nám odstranit vady stávajících úvah o přímé volbě starostů. Přesto je zřejmé, že obavy z přímé volby pramení ve skutečnosti z jiných, napřímo nesdělovaných pozic. Prostě přímo volený starosta oslabuje stranický systém. Zvýší politickou soutěž, obecně přispěje ke zkvalitnění veřejné správy.

Trvám na tom, že přímo volený starosta není „úletem“ ani v evropském srovnání, ani v českém obecním zřízení. Takový starosta bude silnější, vybavený nezpochybnitelnou legitimitou a také zodpovědností přímo voličům. Bude také méně ovladatelný stranickými sekretariáty a rovněž strany již nyní tuší, že s rychlokvaškami, podržtaškami a jinými úsměvnými kandidáty v přímé volbě neuspějí.

Našim kolegům z ODS to vadí. Chtějí přímou volbu z programu vlády vyškrtnou. Mně takový škrt vadí. A vám?

Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR 1. místopředseda hnutí STAN

NkÚ si platit z našich daní můžeme, kontrolovat však nemůže Dopis do senátní konírny Drahé senátorky a drazí senátoři, povětšinou z ČSSD a ODS, neschválili jste novelu Ústavy, která měla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky obcí, měst, krajů, ale i státních podniků a firem s většinovou účastí státu či samospráv. Prý vás k tomu přesvědčili zástupci Svazu měst a obcí. Prý se bojíte, že kontroly budou zbytečně šikanovat obce a města. Prý je mnoho kontrol na jednu a tutéž věc. Prý kontrola NKÚ porušuje právo územně samosprávných celků na samosprávu. Každý má právo posoudit, zda argumenty předkládané protistranou, jsou hloupé či nikoli. Popravdě řečeno tolik hloupostí, proč nerozšířit kompetence NKÚ i na samosprávu a firmy s většinou veřejnou účastí, jsem už dlouho neslyšel. Nečekal bych je ostatně od zákonodárců, pro jejichž zvolení Ústava stanovuje podmínku 40 let věku.

Senát se dosud snažil o přesvědčivost argumentů. Na tuto pověst, zdá se v poslední době zcela rezignoval. Jsem vděčný našemu senátorskému klubu Starostové a Ostravak, že ústavní většinu pro schválení této novely ze svého středu dodal. Již několik let jsme vždy uváděli, že zvýšení příjmů samospráv z RUDu také značí přijetí závazku vyšší míry kontroly.

Byli to především kolegové z ČSSD či ODS, kdo návrh potopili.

Je asi zbytečné česat argumenty o chybném postupu Senátu do „vyvážených vět“, proto jen v bodech uvedu následující: 1./ všechny okolní státy a jejich politici jsou asi hlupáci, když svým kontrolním či účetním dvorům umožnili takovou kontrolu samospráv a podniků. Tradičně v české kotlině víme všechno nejlíp, 2./ mezinárodní úmluvy a standardy psali zřejmě úplní ignoranti, když v nich stanovují závazky státům, aby takovou kontrolu ve svých právních řádech zavedly. Ctihodný Senát ví sám nejlíp, co je dobré pro naši zemi, nepotřebuje mezinárodní standardy, 3./ daňový poplatník si sice platí činnost NKÚ, ale jaký by měl zájem na tom, aby NKÚ mohlo kontrolovat užití všech veřejných prostředků?

Udělejme co nejvíce výjimek, je to takové naše zlaté české pravidlo,

4./ jediný prozíravý byl při hlasování ve sněmovně Radek John, který novelu Ústavy nepodpořil, když ostatní od prava nalevo se šíleně zmýlili.

Zlatý Radek - nasměroval Senát na správnou cestu odmítnutí novely Ústavy, 5./ NKÚ je sice podle Ústavy nezávislý kontrolní úřad, ale to přeci neznamená, že bychom mu měli důvěřovat. Prostě nejlépe se kontrolujeme sami prostřednictvím kontrolních výborů, kde přeci máme své zástupce, 6./ NKÚ by sice kontroloval samosprávy a podniky s veřejnou účastí podle zveřejněného plánu kontrol a nanejvýš několik desítek subjektů ročně (to asi z 15 tis. takových subjektů), ale co kdyby se „dostalo“ i na nás?, 7./ pražský dopravní podnik, ČSA či Česká tisková kancelář mají být nadále bez veřejné kontroly. Je to tak asi správně, protože líp než nějaký nezávislý kontrolní úřad zájmy daňového poplatníka ochrání politici v dozorčích radách. Že se tu a tam provalí nějaký korupční skandál v takových firmách? No, a co? Každý občas podlehne…

8./ stačí nám kontroly finančních úřadů a další veřejnosprávní kontrola. Že právě NKÚ by mohl stanovit určité standardy a naopak i ochránit samosprávy z tlaku výkonné moci, jestliže je právě na vládní moci nezávislý, to ani nikdo v senátní debatě nezmínil, 9./ že by NKÚ měl kontrolovat jen soulad se zákonem u prostředků samospráv, je nedostatečné omezení. Prostě kontrolu NKÚ nechceme vůbec, 10./ že zkrátka ten, kdo nakládá s veřejnými penězi, musí být připraven na vyšší míru kontroly, na to kašleme.

Na závěr vás, daňovým poplatníkům zatraceně drahé senátorky a senátory, zklamu. Návrh předložíme znovu. Těším se na další (pseudo)argumenty z vaší senátní konírny.

Stanislav Polčák zpravodaj novely Ústavy k otázce NKÚ PSP ČR

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům Vážené starostky a starostové, asi před měsícem jsem Vám zaslal první dopis o Registru smluv.

Protože se mnohé z otázek a připomínek opakovaly, rozhodl jsem se zaslat Vám tento dopis, který snad více vysvětluje potřebné a zároveň v sobě nese důvody pro takový zákon.

Ve veřejné správě se ročně utratí více než 1 000 miliard. Denně čteme o tom, jak se tu ztratilo téměř 400 mil. Kč v kauze Promopro, jak se vynaložilo zbytečně 900 mil. Kč za Opencard, jak se kupují na Ministerstvu dopravy Tic-tacy kus za 85 Kč. A zatím na obcích převracíme každou korunu, než ji utratíme.

Stát není chudý. Daně nejsou nízké. Ale pořád se utrácí mnoho veřejných prostředků neefektivně. A mnohdy za nesmysly. A čím výše ve struktuře veřejné správy, tím větší částky to jsou. A peníze, které se zbytečně utratí na ústřední úrovni, pak chybí i na projekty v našich obcích. To je realita, o které všichni tušíme, ale nějak ji nedokážeme čelit.

Policie pracuje, státní zástupci jednají, ale pořád se nic viditelně nemění…

Co s tím? Rozsvítit. Zveřejnit, za co a na základě jakých smluv jsou utráceny veřejné prostředky. Zveřejnit je jednoduchým, přehledným a administrativně nenáročným způsobem. Konkurence, která má zájem na zakázkách, občané, kteří chtějí vědět, za co se utrácí jejich peníze, opozice, která je nám zdravou kontrolou, ti všichni velice motivovaně a zdarma zajistí kontrolu. Bez zaměstnávání dalších úředníků, bez zřizování

dalších drahých a neefektivních institucí. Nejen, že bude kontrola průběžná, ale povede i k tomu, aby že bude přehled o výdajích státních institucí v průběhu roku. Skončí tak i honička konce roku, kdy se utrácí často bezhlavě zbylé peníze, jen aby nebylo vidět, že mohlo pro úřad na ten rok stačit i méně…

Je složité plýtvání zabránit? Není!

Smlouvy jsou dnes už psány v počítači. Pro zveřejnění je nemusíte skenovat. Podpis a razítko nikoho nezajímá. Podstatným je obsah. A tak smlouvu jednoduše zveřejníte formou, která je svou náročností někde mezi odesláním mailu a zadáním platebního příkazu. Určitě ne těžší. O tom, jak je vkládání smluv do Registru snadné, se můžete přesvědčit již nyní v tomto videu - http://www.youtube.com/watch?v=5it0ZxrMPcM&hd=1 (je nezbytné zvětšit jej na celou obrazovku). Objednávky a faktury od částky, kterou určí vláda, pak lze zveřejnit zcela automaticky.

A nepostačí stávající kontrolní mechanismy – především policie a státní zastupitelství? Bohužel ne. Kapacita státního zastupitelství a policie je omezená – jednoduše nemohou důkladně prověřit vše. Tyto instituce se v první řadě musí zaměřit na závažné daňové úniky a velké korupční kauzy. A mnohé výdaje ani nejsou nelegální. Jen jsou zbytečné.

A proč se má povinnost vztahovat i na malé obce? Protože i na obcích utrácíme veřejné prostředky. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

3

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům pokračování ze str. 3

Nemyslím si, že by se na obcích vynakládaly veřejné prostředky neefektivně. Kontrola občanů je u nás tak silná, že by takový starosta ani nedošel ve zdraví z radnice domů. Ale pokud bychom přistoupili k tomu, že z důvodu toho, že se na malých obcích neplýtvá, tak se na obce vztahovat tato povinnost nebude, daly by se očekávat dva kroky – první by byl, že by se pokusily ze zákona vyjmout i další povinné subjekty jako je třeba ČEZ, Lesy České republiky, zdravotní pojišťovny a další. A to by už mizely miliardy. Vyjmutí obcí by jim dalo argument. A v druhé fázi by se takové vyjmutí postavilo proti starostům. Jak by vysvětlili svým občanům, že všichni zveřejňovat musí, ale jich se to netýká. Mají snad co skrývat? Proč starostové, kteří volají po odpovědné správě, teď ustupují? Jsem přesvědčen, že naopak starostové by měli být největším propagátorem zavedení tohoto způsobu zveřejňování – zavedení registru smluv.

Na koho se bude zákon vedle obcí vztahovat? Nejen na ministerstva a další ústřední správní úřady, ale i na ČEZ a VZP nebo Lesy ČR. Neuniknou ani kraje a další subjekty veřejného sektoru.

A kolik to bude stát? Jen vytvoření místa pro zveřejňování. Náklady v řádech jednotek milionů korun ponese stát. Pro obce bude tato služba zdarma, své stránky si nemusí nijak upravovat. Navíc získají on-line přehled o svých uzavřených smlouvách. Registr smluv navíc bude sloužit jako vzorník smluv. Obce se budou moci inspirovat u ostatních, jaké smlouvy uzavřely.

V jaké fázi projednávání se návrh nachází? Zákon byl již předložen.

Prošel vládou, prošel 1. čtením ve sněmovně pod číslem tisku 740.

Starostové mají šanci u této stěžejní normy přiložit ruku k dílu a svým přístupem dokázat, že i jim záleží na tom, jak je Česká republika spravována.

Mají šanci ukázat, že jim otevřenost nevadí a svým příkladem donutit k otevřenosti instituce, skrze které peníze mizí. Rozhodnutí je na každém z nás. Potřebnost a důležitost tohoto kroku přijal Celostátní výbor STANu a na svém jednání dne 6. 12. 2012 schválil podporu tomuto zákonu bez výjimek pro kohokoli. Ministři za TOP 09 a Starosty se zavázali, že na svých ministerstvech povinnosti dané tímto zákonem začnou plnit, aniž by museli mít tuto povinnost danou zákonem.

Na Slovensku odhadují úsporu zavedením tohoto systému na 20%.

To by u nás znamenalo přinejmenším desítky miliard. RUD stál 11 mld. Kč.

A víte všichni, jak složité ho bylo prosadit. Tato změna by tedy umožnila hned několik dalších reforem RUD. A to za to stojí!

Děkuji Vám za podporu, kdybych mohl být jakkoli nápomocen, jsem Vám k dispozici.

S úctou Mgr. Jan Farský / starosta města Semily poslanec PSP ČR

Veřejné prostředky pod větší kontrolou.

Senát zamítl vládní návrhy o NkÚ.

Na konci loňského roku prošla Poslaneckou sněmovnou změna Ústavy České republiky a na ni navazující novela zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (dále také „zákon o NKÚ“). Oba tyto vládní návrhy spolu souvisí a jejich projednávání bylo zařazeno na pořad 4. schůze Senátu. Senát 30. ledna tyto návrhy bohužel nepřijal, čímž jejich projednávání končí. Přesto se domnívám, že by bylo vhodné si připomenout cíle této změny, na níž se významným způsobem podíleli poslanci hnutí STAN. Nejvyšší kontrolní úřad (hlava pátá Ústavy) vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Působnost je dále blíže vymezena v zákoně o NKÚ. Dosavadní úprava umožňuje, aby NKÚ prováděl kontroly pouze tam, kde subjekty hospodaří se státním majetkem.

Návrh změny Ústavy i zákona o NKÚ precizuje a rozšiřuje působnost Úřadu, když vymezuje možnost kontroly NKÚ při hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů.

Pokud změny nabudou účinnosti, NKÚ dále bude mít možnost kontrolovat hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, hospodaření s majetkem daných právnických osob veřejnoprávní povahy (například zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy ale i Českou národní banku)1. A nakonec také dávají novely možnost dohlédnout na hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, a o nichž tak stanoví zákon.

Jak územně samosprávné celky hospodaří se svým majetkem pochopitelně nelze brát jako porušení ústavně zaručeného práva dle čl. 101 Ústavy, kdy stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. NKÚ bude kontrolovat hospodaření v samostatné působnosti těchto celků z hlediska souladu se zákony.

4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Právní tým STAN informuje

Velmi zajímavou a přínosnou vidím pravomoc kontrolovat hospodaření s majetkem právnické osoby, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast. Obecně je úprava těchto společností v současné době velmi diskutovanou, a to nejen z hlediska odměn členů orgánů v těchto společnostech, ale také např. z hlediska práva na informace. I z mého pohledu není možné, aby si tyto společnosti „žily vlastním životem“, neboť velmi často je majetková účast např. obce v této společnosti stoprocentní. Vnímám proto každé rozšíření kontroly a dozoru v těchto případech jako velmi důležité.

Můžeme shrnout, že se jedná o úpravu velmi žádanou, která zaručuje vyšší transparentnost v oblasti nakládání s veřejnými prostředky.

Případné změny by znatelně přispěly ke snížení korupčního jednání ve veřejném sektoru. Doufejme proto, že i přes zamítnutí daných návrhů Senátem, se změny nakonec podaří prosadit.

Mgr. Kateřina Malá 1

Ustanovení § 3 zákona o NKÚ vyjmenovává právnické osoby taxativně.

Jedná se o: zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. Při kontrole těchto právnických osob může NKÚ kontrolovat také např. veřejné zakázky.

www.starostove-nezavisli.cz