STANovinyKarlovarskykraj1 by NETservis

vydání č. 1 / 14. 2. 2013

KARLOVARSKÝ KRAJ Tajemník Karlovarské krajské organizace

Pavel Felcan / e-mail: pavel.felcan@email.cz / telefon: +420 777 855 588

V tomto čísle najdete

Zasedání Komise Rady Karlovarského kraje / str. 1

Rozvoj cestovního ruchu a vízová politika ČR / str. 2

Politik versus pacient v karlovarské nemocnici / str. 3

Starostové informují / str. 4

Zasedání Komise Rada Karlovarského kraje pro kulturu a památkovou péči První zasedání Komise Rady Karlovarského kraje pro kulturu a památkovou péči. Jednání bylo zahájeno její předsedkyní Ing. Evou Valjentovou (KSČM) uvítáním a návrhem Programu jednání. Po té následovalo stručné představení Radou jmenovaných členů komise. PhDr. Zdeněk Musil a Jan Tancibudek (KSČM), Oldřiška Dítětová, Miroslav Hrůza a Václav Navrátil (ČSSD), Ing. Karel Jakobec (ODS), Dipl. Mgmt. Eva Jungmanová (Alternativa), Jiří Klsák (TOP 09 + STAN) a Ing. Markéta Moravcová (HNHRM). Předsedkyně Valjentová seznámila komisi s dalšími organizačními postupy a Plánem práce 2013, v němž se v rámci pravidelných jednoměsíčních jednání počítá i s jednáními výjezdními po nejvýznamnějších, případně nejpotřebnějších památkách. Dalším bodem jednání byly informace o činnosti jednotlivých oddělení odboru kultury, památkové péče, lázeňství a cestovního ruchu příslušných této komisi (vedoucí odboru Ing. Radim Adamec, oddělení kultury Mgr. Veronika Vodičková, oddělení památkové péče Mgr. Jaroslava Pokludová). Po informativním charakteru projednávání jednotlivých bodů přistoupila komise k posouzení příspěvků v oblasti kultury a následně v památkové péči. Všechny žádosti nejdříve posuzují úředníci příslušného oddělení odboru a navrhnou pro jednání komise výši příspěvku, kterou komise následně prodiskutuje a doporučí ke schválení Radě Karlovarského kraje. Nejdříve se komise zabývala příspěvky pro kulturní činnost poskytovanými do 50 000,- Kč. V této oblasti bylo celkem 138 žádostí, z toho 79 žádostí uspokojeno nebylo zejména z důvodů neplatné žádosti. Celkem bylo navrženo k rozdělení 1 153 000,- Kč, zhruba o 100 000,- Kč více, než v loňském roce. Požadovaná částka činila 7 786 150,- Kč. Dále se komise zabývala příspěvky uvedenými přímo v rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2013 týkajících se významných akcí v krajském měřítku. Zde se objevilo 9 akcí, již tradičně podporovaných, s celkovou sumou k rozdělení 4 507 000,- Kč (např. Chebské dvorky, Tourfilm, Festival Mitte Europa), přičemž příspěvky se pohybovaly v řádech statisíců. Z toho ovšem výraznou částku tvořil navrhovaný příspěvek pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, více než o půl miliónu vyšší než navrhovaný loňský (2 910 000,- Kč). Komise ve svém usnesení navrhla Radě KK snížit tento příspěvek o 410 000,- Kč a peníze přesunout do malých projektů. Komise také vzala na vědomí mimořádné neinvestiční příspěvky pro podporu profesionálních divadel a orchestrů. www.starostove-nezavisli.cz

Zde byly posuzovány příspěvky pro zkvalitnění činnosti Karlovarského městského divadla, Západočeského divadla v Chebu, Západočeského symfonického Mgr. Jiří Klsák * 24. 2. 1954, Mariánské Lázně orchestru (Mariánské Zastupitel Karlovarského kraje, náměstek primátora města Karlovy Vary (KOA), archeolog, Lázně), Karlovarského historik. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze, hudebního divadla Filozofickou fakultu, kde získal titul Mgr. Od roku a Karlovarského sym1980 působí jako archeolog a historik v muzeu fonického orchestru. v Karlových Varech. Spoluzaložil Klub Za krásné Celkem zde rozpočet Karlovarsko, kde vykonává funkci předsedy. Byla mu udělena Cena města za rok 2002 rozděluje 1 600 000,a stal se Osobností kraje za rok 2007 v kategorii Kč stejně tak, jak v roce neziskových organizací. Je členem Karlovarské 2012. občanské alternativy. Roku 2010 úspěšně V kategorii památkandidoval do Zastupitelstva města Karlovy kové péče se sešlo Vary, zde se stal i radním a náměstkem primátora. V roce 2012 byl na kandidátce TOP 09 celkem 122 žádostí a STAN zvolen zastupitelem Karlovarského kraje. s celkovou požadovaJiří Klsák je ženatý a má dvě děti. nou sumou 43 736 545,- Kč. Podpořeno bylo 57 projektů v celkové výši 5 500 000,- Kč. Nejvyšší částka byla navržena na záchranu Toužimského hradu (500 000,- Kč), dále částky nad 200 000,- Kč včetně byly doporučeny na Jáchymov, čp. 74, zámek ve Štědré a v Hazlově, hrad Hartenberg - Hřebeny, zámek HauensteinHorní Hrad a kostel sv. Mikuláše v Chebu. Další příspěvky byly navrženy od 10 000,- Kč až po 150 000,- Kč, a to jak pro soukromé žadatele kulturních památek, tak pro obce nebo církevní majitele. Široká je i škála podporovaných projektů, drobné plastiky, historicky cenné domy, kaple či kostely. Na závěr jednání požádala komise, zda by Rada Karlovarského kraje nemohla vzít na vědomí, že příjemci poskytovaných dotací, hlavně v oblasti památkové péče, potřebují přidělené finanční prostředky co nejdříve, a proto se jimi také co nejdříve mohla zabývat. Mgr. Jiří Klsák krajský zastupitel za TOP 09+STAN KARLOVARSKÝ KRAJ

Rozvoj cestovního ruchu a vízová politika ČR spolu úzce souvisí Atraktivitu nejen západočeského lázeňského regionu významně ovlivňuje existence bariér pro návštěvníky a lázeňské hosty, kteří si vybírají destinaci pro svou dovolenou nebo ozdravný či lázeňský pobyt. Jednou z takových bariér je nejednotná vízová procedura v rámci Schengenského prostoru pro země, které mají při vstupu do EU vízovou povinnost.

harmonizace seznamu nutných dokladů pro vystavení víza, závazné od ledna tohoto roku pro všechny země Schengenského prostoru. Na základě opakovaného požadavku k odstranění zbytečné administrativní zátěže byl spuštěn také pilotní provoz vydávání víz s opakovaným vstupem pro účely turistiky a lázeňské léčby. Aktivně také s oběma institucemi diskutujeme připravované zavedení biometrických

Ing. Petr Kulhánek * 14. 4. 1971 Primátor města Karlovy Vary, zastupitel Karlovarského kraje (KOA), ředitel nakladatelství Promenáda. Absolvoval VŠE Praha. Již při studiu byl zapojen do rodinného vydavatelství Promenáda. Po absolutoriu pracoval v Praze ve společnosti HOPI a později ve funkci ředitele divize logistiky pro společnost Makro Cash and Carry. V roce 2000 se vrátil zpět do vydavatelství Promenáda, kde zastává funkci ředitele. Mezi roky 2005-2010 působil jako generální tajemník Světové federace novinářů a publicistů v cestovním ruchu FIJET. V roce 2006 byl zvolen do Zastupitelstva Karlových Varů, kde působí ve Finačním výboru. Spoluprovozuje filmový klub v Karlových Varech. V roce 2010 byl zvolen na kandidátce Karlovarské občanské iniciativy (KOA) zastupitelem města Karlových Varů a posléze se stal primátorem města. Od roku 2012 zasedá v Zastupitelstvu Karlovarského kraje, zvolen na kandidátce TOP 09 a STAN. Je ženatý, dvě děti.

Proces žádosti o vstupní vízum obsahuje řadu povinností pro žadatele, od vízového poplatku přes seznam dokumentů, které je nutné doložit, až po čas, který je pro získání víza potřeba. Vstupní víza do Schengenského prostoru mají jistě své opodstatnění, zejména vzhledem k minimalizaci bezpečnostních rizik. Je však nezbytné, aby vízový proces byl v zemích Schengenské dohody souměřitelný, nejlépe jednotný. Tak tomu nebylo a Česká republika patřila se svou procedurou k nejpřísnějším, což mnohdy ovlivňovalo potencionální návštěvníky a lázeňské hosty při volbě destinace. Karlovarský kraj musí ovlivnit vízovou politiku Pro Karlovy Vary a celý region je oblast cestovního ruchu a lázeňství zcela zásadní a je významným zaměstnavatelem a vůbec hybatelem rozvoje kraje, navíc pobyty zahraniční klientely představují pro Českou republiku čistý export. Řešení problematiky víz je tak pro nás jednou z priorit, jejíž zjednodušení by otevřelo široký potenciál růstu atraktivity našeho regionu pro nové návštěvníky z tradičních zemí, kteří jsou zde klienty po staletí, i z nových teritorií, zejména arabského poloostrova a Asie, které bychom zde mohli nově přivítat v daleko širší míře. Společně se skupinou senátorů v čele s Janem Horníkem jsme proto pod záštitou Senátu PČR zahájili sérii jednání s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra, která měla definovat stěžejní problémy a možné způsoby jejich řešení. Přivítali jsme přístup obou ministerstev, který postupem času dozrál v aktivní spolupráci. Obecným a hlavním cílem schůzek bylo srovnání přístupu ČR ve vztahu k vízům s dalšími zeměmi evropského prostoru. Výsledkem těchto jednání je jednak operativní předávání informací z praxe, které čerpáme od hotelů a sanatorií, jednak konečná 2

KARLOVARSKÝ KRAJ

údajů pro žadatele o víza tak, aby tato změna neměla žádný negativní dopad na klienty, ať komplikacemi procedury, kapacitou zastupitelských úřadů či časovou dostupností. Dosažená opatření zcela jistě již letos pozitivně ovlivní dostupnost ČR a tedy i našeho regionu pro klientelu z vízových zemí, právě postupnou eliminací bariér při žádostech o vstupní víza. Jednání s ministerstvy zdaleka nekončí, všechny strany se shodly na pokračování této diskuse, jejíž výsledky mohou přinést nejen regionu, ale celé České republice řádově miliardy korun utracených návštěvníky za zboží a služby při cestách do naší země. Petr Kulhánek

Politik versus pacient v karlovarské nemocnici Když jsem v minulých letech jako krajský zastupitel kritizoval krajské zdravotnictví, bylo mi s oblibou hejtmany a členy rady kraje vždy podsouváno, že svojí kritikou jen zbytečně straším pacienty krajských zdravotních zařízení. Léta plynula a začátkem října roku 2012 přivítala nemocnice v Karlových Varech první pacienty v pavilonu akutní medicíny. Pan hejtman sršel optimismem a mluvil o tom, že zdravotnictví je pro kraj jednou z klíčových oblastí, do nichž Karlovarský kraj hodlá investovat i v příštích letech. Ano do krajského zdravotnictví se investují stovky milionů korun. Staví se nové objekty, některé se rekonstruují, nakupuje se špičkové vybavení a technika. Kritiku, že se ohýbala výběrová řízení a že se mnohé mohlo pořídit levněji, již odnesl čas. Je třeba se očima hejtmana Novotného dívat přes růžové brýle do skvělé budoucnosti. Já jeho optimismus nesdílím a jako politik se jím ani nenechám omámit. Že vše není tak ideální a růžové jsem zjistil v prosinci tohoto roku, kdy jsem si vyměnil roli politika za roli pacienta. O tom, že nejenom v pavilonu akutní medicíny, ale v celé Karlovarské krajské nemocnici, není vše v pořádku, jsem se dozvídal

nekoncepčnost a zbytečně utracené milióny plynoucí z ignorace vedení krajské nemocnice a krajských radních k lékařům a zdravotnímu personálu. Na základě této nechtěné zkušenosti, by se dalo napsat mnohé další. Bohužel by to stejně nebylo nic platné a pro tuto garnituru by to bylo obdobné jako házení hrachu na zeď. Nemocnice není továrna Když Vám není dobře, tak je Vám vše výše popisované a mnohé další, srdečně jedno. Toužíte pouze po jednom. V rámci možností se zase uzdravit. Bohužel nic nepomohou stovky miliónů korun vložených do investic, když Vás nebude mít kdo kvalitně léčit a starat se o Vás. S arogantností pana ředitele Nečesaného jsem měl nejednu možnost se osobně seznámit. Krajskými radními a sám sebou opěvovaný krizový manažer si neuvědomil jednu zásadní věc, že nemocnice stojí a padá se špičkovými lékaři a stejně kvalitním zdravotním personálem. Pan Nečesaný se souhlasem krajských radních se mnohých takových, pro ně nepohodlných, již zbavil a ke konci jeho úvazku u KKN a.s. se snaží zbavit posledních statečných, kteří

Jan Horník Narodil se 19.03.1954 v Mariánských Lázních. S rodiči se přestěhoval do Karlových Varů, kde vystudoval gymnázium. V roce 1980 dokončil studium Vysoké školy zemědělské v Praze, obor meliorace, se zaměřením na odvodnění a závlahy, zemědělské stavby a tvorbu a ochranu životního prostředí. Po ukončení studia pracoval jako projektant v Agroprojektu. Na doporučení lékařů se ze zdravotních důvodů přestěhoval z Karlových Varů do hor, na Boží Dar, kde nejprve pracoval v několika dělnických profesích, poté jako vedoucí lyžařského areálu a správy majetku u TJ Jáchymov. Před listopadem 1989 vedl pobočku JZD Chýně. Po listopadu 89 výrazně přispěl k osamostatnění obce Boží Dar, v březnu 1990 byl zvolen jejím starostou, kterým je dodnes. Na podzim roku 2004 byl zvolen senátorem za volební obvod č.1 Karlovy Vary a vstoupil do Klubu otevřené demokracie (od ledna 2009 senátní Klub TOP 09 a Starostové). V letech 1992 - 2004 byl členem ODA. V lednu 2009 se stal členem politického hnutí "Starostové a nezávislí" a byl zvolen do jeho celostátního výboru. Další aktivity: V devadesátých letech byl jedním z iniciátorů založení Sdružení měst a obcí Krušné hory - Západ a následně jeho aktivní člen. V průběhu let byl iniciátorem založení několika sdružení a svazků měst a obcí, ziskových i neziskových organizací ve veřejném sektoru, ale i např. občanské iniciativy na ochranu přírody a životního prostředí. Stál u mnoha pilotních projektů z oblasti alternativních zdrojů energie a šetření s energiemi. Touto oblastí se zabývá dodnes. 1999 - 2005prezident české části Euregia Egrensis. 2002 - 2004 společný prezident české i německé části Euregia Egrensis. 2004 - 2010 z pověření Senátu PČR zastává různé veřejné funkce. Rodina: Je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dospělou dceru Michaelu. S manželkou Martinou vychovává dva syny, Daniela (1991) a Sebastiana (2003). Zájmy a záliby: Příroda, sport - lyžování, zakladatel skateboardové asociace v tehdejším Československu.

z informovaných zdrojů již delší dobu. Jako pacient, nebo snad klient nemocnice, jsem mnohé zažil osobně a naživo. Soukromí nade vše Měl jsem to štěstí, že na jednotce intenzivní péče byly konečně po dvou a půl měsících mezi lůžka instalovány provizorní tyče, na nichž byly kolíčky připnuty prostěradla. Na soukromí a lidskou důstojnost jaksi projektanti a vedení nemocnice zapomněli. Představoval jsem si jako ležící pacienty hejtmana Novotného a ředitele nemocnice Nečesaného vedle sebe, jak si to v choulostivých situacích užívají. Aby se o ně mohli podělit s okolím, snímaly by je kamery, které k velkému veselí ochranky a návštěvníků nemocnice přenášely obraz do vstupní recepce nemocnice. Ještěže všímavý personál udělal této reality show přelepením leukoplasti přítrž. Kolik kamery a celá potřebná technika k nim stály? Proč přenesený obraz sledovala ochranka? Na tyto otázky nehledám a ani nepotřebuji odpověď. Nehledám odpověď ani na to, jak nesmyslně jsou umístěna sociální zařízení, umyvadla, zázemí pro personál, prostory pro zdravotní materiál, jak je pacient pod drobnohledem mnoha očí pozorujících jej a on zas je přes velké skleněné přepážky mezi jednotlivými odděleními JIP, že nová, tak dlouho očekávaná lůžka, sotva projedou k pracovišti magnetické rezonance a na mnoho dalších „detailů“. Je mi z toho všeho velmi smutno. Když si představím ty stovky miliónů a výsledkem je naprostá

v nemocnici ještě vydrželi. On, jako špičkový manažer, což o sobě rád prohlašuje, nepochopil, že restruktualizovat a stabilizovat fabriku není totéž, jako to samé učinit v nemocnici. Je mu naprosto cizí a dnes si dovolím tvrdit i lhostejný, lidský rozměr pacientů a všech těch, kteří se o ně starají. Obávám se, že KKN a. s. se dostává pod vedením pana Nečesaného a jeho týmu podporovaných krajskými radními na hranici svých finančních možností a ještě hůř, je jimi naprosto destabilizován dlouho budovaný tým lékařů odborníků a zdravotního personálu. To je ta nejhorší zpráva začátku tohoto roku pro občany kraje a zejména pro potenciální pacienty KKN a. s. Sluší se, abych poděkoval všem těm, kteří navzdory naprosto ignorantskému přístupu vedení KKN a.s. a vedení Karlovarského kraje k zajištění kvalitní zdravotní péče ještě vydrželi, aby nám pacientům mohli v těžkých chvílích být nápomocni. Jako pamlsek přikládám fotografii štědrovečerní večeře z kuchyně „Nečesaný&Novotný“ podávané v nemocnici v Karlových Varech, která o jejím stavu i leccos napovídá. Dobrou chuť a Pán Bůh s námi. Pacient KKN a. s. Jan Horník www.starostove-nezavisli.cz

KARLOVARSKÝ KRAJ Tajemník Karlovarské krajské organizace

Pavel Felcan / e-mail: pavel.felcan@email.cz / telefon: +420 777 855 588 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová mobilní telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Starostové informují

Sázka na LED osvětlení Karlovarské STANoviny navštívily malou obec na okraji Mariánských Lázní ZádubZávišín, kde nás naši příznivci upozornili na horkou novinku, a to, že celá obec v závěru uplynulého roku získala novou tvář díky kompletní výměně všech přibližně 70 svítidel veřejného osvětlení za nová s využitím technologie LED. Jiří Nešpor (STAN), Starosta Zádubu-Závišína k této proměně říká: ”Ke změně veřejného osvětlení nás nevedly jen důvody estetické, ale zejména důvody ekonomické. Malá obec, jako je ta naše, která je navíc rozdělena do několika lokalit, musí skutečně obracet každou vydanou korunu. Přepočteme-li totiž skutečné výdaje např. na úklid sněhu (nacházíme se v 750 m n.m.) ale zejména na provoz a údržbu veřejného osvětlení na jednoho trvale hlášeného obyvatele, docházíme k závratným číslům, o kterých nemají v městech a větších obcích ani potuchy! Proto jsem musel přesvědčit většinu zastupitelů o nutnosti takovéto investice a jsem si jist, že tato investice se obci během 5 - 6ti let vrátí. Cena vítězného návrhu v režimu veřejných zakázek předčila i ta nejoptimističtější očekávání. Celkový ekonomický efekt investice nespočívá pouze v nižší spotřebě silové elektřiny (úspora asi 50%), ale také v úspoře téměř 100% za údržbu (výměna výbojek a svítidel). Protože mají jističe tohoto osvětlení nižší hodnotu, snížili se i stálé platby elektřiny.“

Ing. Jiří Nešpor *8.12.1955 v Praze V roce 1979 ukončil studium na Provozně ekonomické fakultě Vysoké škole zemědělské v Praze, obor automatizované systémy řízení. Po absolutoriu pracoval jako programátor analytik v podniku PORS Praha, od roku 1990 byl soukromým podnikatelem. Později jako manažer vybudoval na zelené louce a provozoval sklad pneumatik koncernu Michelin pro střední a východní Evropu v Jesenici u Chebu. Již 10 let žije na Mariánskolázeňsku, kde v obci Zádub-Závišín vykonává sedmým rokem funkci starosty (STAN). Je krajským předsedou politického hnutí STAN a místopředsedou celostátního

Z případu obce Zádub-Závišín je dobře patrné, že i v malé obci se musí umět rozumně hospodařit s veřejnými prostředky. Tímto mohou být tyto obce příkladem hodný následování např. i na úrovni kraje.

Sdružení místních samospráv ČR, loni byl jmenován členem Komise pro vnější vztahy Rady Karlovarského kraje. Hovoří třemi světovými jazyky. Je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dceru Pavlu (1979) a syna Karla (1982) a ve druhém s manželkou MUDr. Lianou Nešporovou má syny Jakuba (1991)

Jiří Nešpor (STAN) Starosta Zádubu - Závišína 4

KARLOVARSKÝ KRAJ

a Jana (1997). Je aktivním sportovcem (dříve reprezentant Československa v ragby), nyní lyžování, cyklistika, golf, turistika.

www.starostove-nezavisli.cz

Celostátní rubrika vydání č. 1 / 14. 2. 2013

V tomto čísle najdete

Přímá volba je zásadním tématem STANu / str. 1

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? / str. 2

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům / str. 3-4

Právní tým STAN informuje / str. 4

Přímá volba je zásadním tématem STANu Již nějakou dobu se seriózně diskutuje o možnosti posílit přímou demokracii a zavést - alespoň v některých kategoriích obcí přímou volbu starostů. Téma přímé volby starostů tedy není nové. Nicméně prezidentská volba ho přirozeně oživila. Jednak proto, že se jednalo o první přímou volbu prezidenta v historii této země. Ta proto nebývalým způsobem aktivizovala i lidi, kteří se jindy o politiku příliš nezajímají, a posílila tak zastánce většího uplatnění prvků přímé demokracie. Navíc prezidentská volba na místo hlavy státu vynesla člověka, který se ještě coby čestný předseda strany SPOZ za přímou volbu starostů osobně zasazoval. Argumentovat lze pochopitelně jak pro, tak proti přímé volbě starostů, a jsem si vědom toho, že i v rámci STAN mohou existovat na tuto problematiku odlišné pohledy. Důležité podle mě ale je, že z něčeho, co bylo původně vnímáno často jen jako fantazie blouznivců našich hor, se stalo tématem pro seriózní diskusi. A byl bych rád, aby se tato diskuse ve STAN vedla a aby se naše hnutí

www.starostove-nezavisli.cz

stalo jedním z aktivních nositelů tohoto tématu. Netajím se tím, že jsem dlouhodobě zastáncem přímé volby starostů, ostatně dal jsem to jednoznačně najevo, když jsem předloni podepsal petici Miloše Zemana za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů. Mrzí mě, že do koaliční smlouvy stávající vlády se nepodařilo přímou volbu starostů prosadit bez kompromisních omezení (jen u obcí, které nemají radu), nicméně jak vidíme, koaliční smlouva je dokument, bez nějž se dá reálná politika dělat také vcelku dobře. Náš úkol vidím v tom, abychom přímou volbu starostů zbavili některých mýtů (například o nemožnosti koexistence starosty s radou složenou ze zástupců z jiných kandidátek) a představili přímou volbu a obecně přímou demokracii jako přirozený trend, který může podle mě v mnohých ohledech pomoci zmenšit odstup, který vůči politice dnes mnoho lidí cítí. Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? Mám tu možnost zasedat v koaliční skupině, připravující program koaliční smlouvy pro období 2013 - červen 2014. Proč se smlouva připravuje? LIDEM v ní má nahradit subjekt Věci veřejné a rovněž řada z toho, co jsme se zavázali přijmout, již bylo od počátku této vlády přijato. Úkolem této skupiny proto je provést revizi koaliční smlouvy a ŠKRTAT. Nová témata jsou prakticky vyloučena. Má se především škrtat. Škrtání v koaliční smlouvě dělím do dvou základních tříd: a) to příjemné, b) to nechtěné. Mezi to příjemné řadím závazky již splněné, ale také blbosti, které do smlouvy prosazovaly především Věci veřejné (např. metropolitní policie). K nechtěnému škrtání nás nutí především postupující čas. Prostě některé závazky již nestihneme realizovat, když přednost legislativních prací měla jiná témata a občasné zablokování parlamentu odsunuje schvalování řady zákonů (některé návrhy čekají na své projednání již skoro rok). Kritika bez dostatku argumentů Jedním z bodů, které naši koaliční partneři z ODS a LIDEM navrhli škrtnout, je závazek zavedení přímé volby starostů „v menších obcích a městech“. Proti tomu jsem se musel ohradit. Přímá volba je dlouhodobě terčem kritiky, pseudoargumentů a někdy až směšné kampaně. Zejména těch, kteří se bojí oslabení politických stran. Přitom přímá volba starostů je již většinovým modelem v zemích Evropy. Fascinuje mne, jak někteří kolegové politici uvažují. Prý přímá volba generuje populisty nebo pitomce. Zábavné je, že přímo volené jsou všechny zastupitelské sbory. Jinými slovy poslanci, zastupitelé v krajích či obcích a městech, ti všichni jsou voleni přímo a tito lidé se za populisty či pitomce nepovažují (o tom lze s úspěchem u některých pochybovat). Naše hnutí prosazovalo přímou volbu prezidenta, starostů, primátorů již od svého počátku hned ve svém prvním programu. Na lednovém celostátním výboru jsme dokonce přijali rozhodnutí prosazovat rovněž přímou volbu hejtmanů a zavedení většinových prvků v komunálních volbách. Starostové silnější, ale i zodpovědnější Jsem přesvědčen, že přímá volba starostů je prosaditelná, smysluplná a především nevyhnutelná. Modelů přímé volby je po Evropě i ve světě vícero. Oč chceme usilovat my? Bojíme se, že občan rozhodne, kdo má být starosta? Oč je lepší volba zvoleným zastupitelským sborem? Znám případy obcí, kde se starostou stal ten, kdo nebyl ani zvolen do zastupitelstva a aby vůbec mohl býti volen, musel odstoupit jiný zvolený kandidát. Excesů politikaření po posledních komunálních voleb jen přibylo. Jen si vezměte klasický případ postavení kandidátky jedné rozvětvenější rodiny. Získá jeden až dva mandáty díky přepočítací formuli volebního zákona. Přitom i nejúspěšnější kandidát takové rodinné kandidátky získal v součtu méně hlasů než poslední kandidát vítězné kandidátky. Ústava přitom nenařizuje přísné dodržení poměrného systému pro komunální volby. Proč tedy náš zákon neoceňuje ty kandidáty, kteří získali největší počet hlasů? Přímá volba starostů znamená rozhodně posílení jejich vlivu. Přímá legitimita odvozená nikoli od handrkování v zastupitelstvu, ale od hlasů občanů je jen obtížně přehlédnutelná. Státy, které k přímé volbě starostů přešly, se nikdy nevrátily krokem zpět k volbě nepřímé. Absolvoval jsem několik jednání rovněž u našich sousedů na Slovensku, o kterém mají někteří kolegové plná ústa pochybností 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

nad přímou volbou. Nikdo, opakuji nikdo ať z opozičních či koaličních politiků by se nevracel k volbě nepřímé. Ani silný slovenský Svaz měst a obcí. Úsměvné (pseudo)argumenty Ministerstvo vnitra navrhuje tento základní model: starosta je zvolen v jednokolové volbě, může kandidovat zároveň do zastupitelstva (tudíž vést i kandidátku zastupitelů a zároveň kandidovat na starostu), jeho funkce má být však neslučitelná s funkcí zastupitele, nicméně sboru zastupitelů by měl předsedat (tzn. řídit, ne však hlasovat). Zároveň má podle představ ministerstva přímo volený starosta disponovat právem veta vůči rozhodnutí zastupitelstva, jež by jej mohlo přehlasovat jen kvalifikovanou (3/5) většinou. Starosta by měl být odvolatelný lidovým plebiscitem. V zásadě s tímto modelem souhlasím. Mám pochybnosti, zda postačuje jednokolová volba a příp. zda by neměly být pravomoci starosty širší při nastavení kontrolní role zastupitelstva. Nicméně argumenty proti přímé volbě starosty spočívající na varování „co ten chudák starosta dokáže, když se proti postaví zastupitelstvo“ jsou skutečně s odpuštěním k smíchu. Dnes je starosta jediným hlasem zastupitelstva, jediným hlasem v radě. V přímé volbě má jeho veto znamenat, že se proti jeho hlasu musí najít 3/5 všech zastupitelů. To je přeci výrazné posílení jeho hlasu! Dnes je starosta sesaditelný v zásadě okamžitým rozhodnutím zastupitelstva, napříště tak má být pouze rozhodnutím voličů (může být i zvoleno řešení kvalifikované většiny zastupitelstva, s čímž bych spíše nesouhlasil). Dobrý starosta získá mandát nejen starosty, ale i pomůže své kandidátce (politologové by k tomu jistě napsali víc). Zkrátka a dobře přímá volba může mít svá úzká místa, ale v celku vzato je jednoznačně pozitivním řešením, které naše samosprávy rozhodně neuvrhne do chaosu, jak se snaží někteří strašit. Odpadne volba podržtašek Vítám jakoukoli věcnou protiargumentaci. Pomůže nám odstranit vady stávajících úvah o přímé volbě starostů. Přesto je zřejmé, že obavy z přímé volby pramení ve skutečnosti z jiných, napřímo nesdělovaných pozic. Prostě přímo volený starosta oslabuje stranický systém. Zvýší politickou soutěž, obecně přispěje ke zkvalitnění veřejné správy. Trvám na tom, že přímo volený starosta není „úletem“ ani v evropském srovnání, ani v českém obecním zřízení. Takový starosta bude silnější, vybavený nezpochybnitelnou legitimitou a také zodpovědností přímo voličům. Bude také méně ovladatelný stranickými sekretariáty a rovněž strany již nyní tuší, že s rychlokvaškami, podržtaškami a jinými úsměvnými kandidáty v přímé volbě neuspějí. Našim kolegům z ODS to vadí. Chtějí přímou volbu z programu vlády vyškrtnou. Mně takový škrt vadí. A vám? Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR 1. místopředseda hnutí STAN

NkÚ si platit z našich daní můžeme, kontrolovat však nemůže Dopis do senátní konírny Drahé senátorky a drazí senátoři, povětšinou z ČSSD a ODS, neschválili jste novelu Ústavy, která měla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky obcí, měst, krajů, ale i státních podniků a firem s většinovou účastí státu či samospráv. Prý vás k tomu přesvědčili zástupci Svazu měst a obcí. Prý se bojíte, že kontroly budou zbytečně šikanovat obce a města. Prý je mnoho kontrol na jednu a tutéž věc. Prý kontrola NKÚ porušuje právo územně samosprávných celků na samosprávu. Každý má právo posoudit, zda argumenty předkládané protistranou, jsou hloupé či nikoli. Popravdě řečeno tolik hloupostí, proč nerozšířit kompetence NKÚ i na samosprávu a firmy s většinou veřejnou účastí, jsem už dlouho neslyšel. Nečekal bych je ostatně od zákonodárců, pro jejichž zvolení Ústava stanovuje podmínku 40 let věku. Senát se dosud snažil o přesvědčivost argumentů. Na tuto pověst, zdá se v poslední době zcela rezignoval. Jsem vděčný našemu senátorskému klubu Starostové a Ostravak, že ústavní většinu pro schválení této novely ze svého středu dodal. Již několik let jsme vždy uváděli, že zvýšení příjmů samospráv z RUDu také značí přijetí závazku vyšší míry kontroly. Byli to především kolegové z ČSSD či ODS, kdo návrh potopili. Je asi zbytečné česat argumenty o chybném postupu Senátu do „vyvážených vět“, proto jen v bodech uvedu následující: 1./ všechny okolní státy a jejich politici jsou asi hlupáci, když svým kontrolním či účetním dvorům umožnili takovou kontrolu samospráv a podniků. Tradičně v české kotlině víme všechno nejlíp, 2./ mezinárodní úmluvy a standardy psali zřejmě úplní ignoranti, když v nich stanovují závazky státům, aby takovou kontrolu ve svých právních řádech zavedly. Ctihodný Senát ví sám nejlíp, co je dobré pro naši zemi, nepotřebuje mezinárodní standardy, 3./ daňový poplatník si sice platí činnost NKÚ, ale jaký by měl zájem na tom, aby NKÚ mohlo kontrolovat užití všech veřejných prostředků? Udělejme co nejvíce výjimek, je to takové naše zlaté české pravidlo,

4./ jediný prozíravý byl při hlasování ve sněmovně Radek John, který novelu Ústavy nepodpořil, když ostatní od prava nalevo se šíleně zmýlili. Zlatý Radek - nasměroval Senát na správnou cestu odmítnutí novely Ústavy, 5./ NKÚ je sice podle Ústavy nezávislý kontrolní úřad, ale to přeci neznamená, že bychom mu měli důvěřovat. Prostě nejlépe se kontrolujeme sami prostřednictvím kontrolních výborů, kde přeci máme své zástupce, 6./ NKÚ by sice kontroloval samosprávy a podniky s veřejnou účastí podle zveřejněného plánu kontrol a nanejvýš několik desítek subjektů ročně (to asi z 15 tis. takových subjektů), ale co kdyby se „dostalo“ i na nás?, 7./ pražský dopravní podnik, ČSA či Česká tisková kancelář mají být nadále bez veřejné kontroly. Je to tak asi správně, protože líp než nějaký nezávislý kontrolní úřad zájmy daňového poplatníka ochrání politici v dozorčích radách. Že se tu a tam provalí nějaký korupční skandál v takových firmách? No, a co? Každý občas podlehne… 8./ stačí nám kontroly finančních úřadů a další veřejnosprávní kontrola. Že právě NKÚ by mohl stanovit určité standardy a naopak i ochránit samosprávy z tlaku výkonné moci, jestliže je právě na vládní moci nezávislý, to ani nikdo v senátní debatě nezmínil, 9./ že by NKÚ měl kontrolovat jen soulad se zákonem u prostředků samospráv, je nedostatečné omezení. Prostě kontrolu NKÚ nechceme vůbec, 10./ že zkrátka ten, kdo nakládá s veřejnými penězi, musí být připraven na vyšší míru kontroly, na to kašleme. Na závěr vás, daňovým poplatníkům zatraceně drahé senátorky a senátory, zklamu. Návrh předložíme znovu. Těším se na další (pseudo)argumenty z vaší senátní konírny. Stanislav Polčák zpravodaj novely Ústavy k otázce NKÚ PSP ČR

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům Vážené starostky a starostové, asi před měsícem jsem Vám zaslal první dopis o Registru smluv. Protože se mnohé z otázek a připomínek opakovaly, rozhodl jsem se zaslat Vám tento dopis, který snad více vysvětluje potřebné a zároveň v sobě nese důvody pro takový zákon. Ve veřejné správě se ročně utratí více než 1 000 miliard. Denně čteme o tom, jak se tu ztratilo téměř 400 mil. Kč v kauze Promopro, jak se vynaložilo zbytečně 900 mil. Kč za Opencard, jak se kupují na Ministerstvu dopravy Tic-tacy kus za 85 Kč. A zatím na obcích převracíme každou korunu, než ji utratíme. Stát není chudý. Daně nejsou nízké. Ale pořád se utrácí mnoho veřejných prostředků neefektivně. A mnohdy za nesmysly. A čím výše ve struktuře veřejné správy, tím větší částky to jsou. A peníze, které se zbytečně utratí na ústřední úrovni, pak chybí i na projekty v našich obcích. To je realita, o které všichni tušíme, ale nějak ji nedokážeme čelit. Policie pracuje, státní zástupci jednají, ale pořád se nic viditelně nemění… Co s tím? Rozsvítit. Zveřejnit, za co a na základě jakých smluv jsou utráceny veřejné prostředky. Zveřejnit je jednoduchým, přehledným a administrativně nenáročným způsobem. Konkurence, která má zájem na zakázkách, občané, kteří chtějí vědět, za co se utrácí jejich peníze, opozice, která je nám zdravou kontrolou, ti všichni velice motivovaně a zdarma zajistí kontrolu. Bez zaměstnávání dalších úředníků, bez zřizování

dalších drahých a neefektivních institucí. Nejen, že bude kontrola průběžná, ale povede i k tomu, aby že bude přehled o výdajích státních institucí v průběhu roku. Skončí tak i honička konce roku, kdy se utrácí často bezhlavě zbylé peníze, jen aby nebylo vidět, že mohlo pro úřad na ten rok stačit i méně… Je složité plýtvání zabránit? Není! Smlouvy jsou dnes už psány v počítači. Pro zveřejnění je nemusíte skenovat. Podpis a razítko nikoho nezajímá. Podstatným je obsah. A tak smlouvu jednoduše zveřejníte formou, která je svou náročností někde mezi odesláním mailu a zadáním platebního příkazu. Určitě ne těžší. O tom, jak je vkládání smluv do Registru snadné, se můžete přesvědčit již nyní v tomto videu - http://www.youtube.com/watch?v=5it0ZxrMPcM&hd=1 (je nezbytné zvětšit jej na celou obrazovku). Objednávky a faktury od částky, kterou určí vláda, pak lze zveřejnit zcela automaticky. A nepostačí stávající kontrolní mechanismy – především policie a státní zastupitelství? Bohužel ne. Kapacita státního zastupitelství a policie je omezená – jednoduše nemohou důkladně prověřit vše. Tyto instituce se v první řadě musí zaměřit na závažné daňové úniky a velké korupční kauzy. A mnohé výdaje ani nejsou nelegální. Jen jsou zbytečné. A proč se má povinnost vztahovat i na malé obce? Protože i na obcích utrácíme veřejné prostředky. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům pokračování ze str. 3

Nemyslím si, že by se na obcích vynakládaly veřejné prostředky neefektivně. Kontrola občanů je u nás tak silná, že by takový starosta ani nedošel ve zdraví z radnice domů. Ale pokud bychom přistoupili k tomu, že z důvodu toho, že se na malých obcích neplýtvá, tak se na obce vztahovat tato povinnost nebude, daly by se očekávat dva kroky – první by byl, že by se pokusily ze zákona vyjmout i další povinné subjekty jako je třeba ČEZ, Lesy České republiky, zdravotní pojišťovny a další. A to by už mizely miliardy. Vyjmutí obcí by jim dalo argument. A v druhé fázi by se takové vyjmutí postavilo proti starostům. Jak by vysvětlili svým občanům, že všichni zveřejňovat musí, ale jich se to netýká. Mají snad co skrývat? Proč starostové, kteří volají po odpovědné správě, teď ustupují? Jsem přesvědčen, že naopak starostové by měli být největším propagátorem zavedení tohoto způsobu zveřejňování – zavedení registru smluv. Na koho se bude zákon vedle obcí vztahovat? Nejen na ministerstva a další ústřední správní úřady, ale i na ČEZ a VZP nebo Lesy ČR. Neuniknou ani kraje a další subjekty veřejného sektoru. A kolik to bude stát? Jen vytvoření místa pro zveřejňování. Náklady v řádech jednotek milionů korun ponese stát. Pro obce bude tato služba zdarma, své stránky si nemusí nijak upravovat. Navíc získají on-line přehled o svých uzavřených smlouvách. Registr smluv navíc bude sloužit jako vzorník smluv. Obce se budou moci inspirovat u ostatních, jaké smlouvy uzavřely.

V jaké fázi projednávání se návrh nachází? Zákon byl již předložen. Prošel vládou, prošel 1. čtením ve sněmovně pod číslem tisku 740. Starostové mají šanci u této stěžejní normy přiložit ruku k dílu a svým přístupem dokázat, že i jim záleží na tom, jak je Česká republika spravována. Mají šanci ukázat, že jim otevřenost nevadí a svým příkladem donutit k otevřenosti instituce, skrze které peníze mizí. Rozhodnutí je na každém z nás. Potřebnost a důležitost tohoto kroku přijal Celostátní výbor STANu a na svém jednání dne 6. 12. 2012 schválil podporu tomuto zákonu bez výjimek pro kohokoli. Ministři za TOP 09 a Starosty se zavázali, že na svých ministerstvech povinnosti dané tímto zákonem začnou plnit, aniž by museli mít tuto povinnost danou zákonem. Na Slovensku odhadují úsporu zavedením tohoto systému na 20%. To by u nás znamenalo přinejmenším desítky miliard. RUD stál 11 mld. Kč. A víte všichni, jak složité ho bylo prosadit. Tato změna by tedy umožnila hned několik dalších reforem RUD. A to za to stojí! Děkuji Vám za podporu, kdybych mohl být jakkoli nápomocen, jsem Vám k dispozici. S úctou Mgr. Jan Farský / starosta města Semily poslanec PSP ČR

Veřejné prostředky pod větší kontrolou. Senát zamítl vládní návrhy o NkÚ. Na konci loňského roku prošla Poslaneckou sněmovnou změna Ústavy České republiky a na ni navazující novela zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (dále také „zákon o NKÚ“). Oba tyto vládní návrhy spolu souvisí a jejich projednávání bylo zařazeno na pořad 4. schůze Senátu. Senát 30. ledna tyto návrhy bohužel nepřijal, čímž jejich projednávání končí. Přesto se domnívám, že by bylo vhodné si připomenout cíle této změny, na níž se významným způsobem podíleli poslanci hnutí STAN. Nejvyšší kontrolní úřad (hlava pátá Ústavy) vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Působnost je dále blíže vymezena v zákoně o NKÚ. Dosavadní úprava umožňuje, aby NKÚ prováděl kontroly pouze tam, kde subjekty hospodaří se státním majetkem. Návrh změny Ústavy i zákona o NKÚ precizuje a rozšiřuje působnost Úřadu, když vymezuje možnost kontroly NKÚ při hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů. Pokud změny nabudou účinnosti, NKÚ dále bude mít možnost kontrolovat hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, hospodaření s majetkem daných právnických osob veřejnoprávní povahy (například zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy ale i Českou národní banku)1. A nakonec také dávají novely možnost dohlédnout na hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, a o nichž tak stanoví zákon. Jak územně samosprávné celky hospodaří se svým majetkem pochopitelně nelze brát jako porušení ústavně zaručeného práva dle čl. 101 Ústavy, kdy stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. NKÚ bude kontrolovat hospodaření v samostatné působnosti těchto celků z hlediska souladu se zákony. 4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Právní tým STAN informuje

Velmi zajímavou a přínosnou vidím pravomoc kontrolovat hospodaření s majetkem právnické osoby, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast. Obecně je úprava těchto společností v současné době velmi diskutovanou, a to nejen z hlediska odměn členů orgánů v těchto společnostech, ale také např. z hlediska práva na informace. I z mého pohledu není možné, aby si tyto společnosti „žily vlastním životem“, neboť velmi často je majetková účast např. obce v této společnosti stoprocentní. Vnímám proto každé rozšíření kontroly a dozoru v těchto případech jako velmi důležité. Můžeme shrnout, že se jedná o úpravu velmi žádanou, která zaručuje vyšší transparentnost v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Případné změny by znatelně přispěly ke snížení korupčního jednání ve veřejném sektoru. Doufejme proto, že i přes zamítnutí daných návrhů Senátem, se změny nakonec podaří prosadit. Mgr. Kateřina Malá 1

Ustanovení § 3 zákona o NKÚ vyjmenovává právnické osoby taxativně. Jedná se o: zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. Při kontrole těchto právnických osob může NKÚ kontrolovat také např. veřejné zakázky.