Celostátní rubrika vydání č. 2 / 15. 4. 2013
V tomto čísle najdete
Druhá zlínská výzva / str. 1-2
Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce / str. 2
Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást Na začátku února byla zveřejněna tzv. Druhá zlínská výzva, prohlášení starostů a komunálních politiků k dělení prostředků určených pro ČR v novém rozpočtovém období EU 2014+. Její iniciátoři vyzývají vládu, aby z těchto EU peněz směřovaných do regionů co nejvíce z nich směřovala do měst a obcí „přímo“ (nárokový model) a byly zohledněny potřeby venkovských regionů ČR (její text naleznete rovněž zde v celostátní rubrice STANovin). Druhou zlínskou výzvu podepsalo již téměř 1500 starostů, místostarostů, zastupitelů a jiných představitelů komunálního veřejného života. Jde tedy o aktivitu vycházející z regionů, kterou žádná relevantní politická síla, natož představitelé vlády nemohou přehlédnout.
Odpovědnost, ne hon na čarodějnice / str. 3
Právní tým STAN informuje / str. 4
je eliminovat riziko pozdějšího vracení dotací kvůli nedodržení předepsaného postupu. Závazek změny nastavení financování projektů na tzv. průběžné financování všude, kde je to možné, bylo rovněž obsaženo v koaliční smlouvě a je opatřením, pro nějž příslovečně zvedám obě ruce. Poslední příležitost Každý z nás si snad uvědomuje, že čerpání evropských prostředků v novém období bude pro obce a města jednou z posledních možností, jak se alespoň částečně vyrovnat se znevýhodněními, které je limitují v jejich vlastním rozvoji, a jak si „sáhnout“ na evropské peníze. Nové rozpočtové období představuje jedinečnou příležitost při správě obcí a měst a jejich úspěšnému rozvoji. Samosprávy si nemohou dovolit podcenit tuto „bitvu o nové rozpočtové období“, poněvadž by tak promarnily jednu z posledních šancí v přísunu významného finančního zdroje. Samosprávy zkrátka musí vygenerovat společné stanovisko pro obhajobu vlastních legitimních zájmů a toto předestřít vládě. Druhá zlínská výzva přitom také varuje, že nesmí dojít k chybám minulého čerpání. O tom, kdo, jak a kolik evropských peněz utratil neefektivně, ba přímo dokonce zpronevěřil a ukradl, se budeme dozvídat, obávám se, ještě dlouhá svědectví. Je za pět minut dvanáct, ne-li možná ještě méně.
ZLÍN
Máme nárok na evropské peníze! €
V kůži poslance za koaliční uskupení jsem se svým podpisem pod Druhou zlínskou výzvu ocitl v poněkud svízelné situaci. Dopředu podotýkám, že bych podepsal ihned znovu, především proto, že mohu zblízka sledovat, kam se čerpání evropských prostředků nového období v připravovaných dokumentech řítí. Dokud příprava nového období 2014+ byla plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jeho struktur, byl směr úvah českých autorit poměrně správný. Snížit počet operačních programů, snížit administrativní roztříštěnost a náročnost čerpání, plné podřízení a plná zodpovědnost za čerpání včetně chyb na úroveň vlády ČR, to však neznamená vyloučení ostatní orgánů státní správy či jiných veřejných autorit. Naopak peníze EU by měly směřovat co nejníže, stát by měl respektovat místní rozhodnutí o využití těchto prostředků podle předepsaných pravidel. Rubem takové dispozice by ovšem měla být jednotná a účinná kontrola z vládní úrovně. Zavedení důkladných vstupních i průběžných kontrol projektů a pomoci při odstraňování chyb sice zní jako tvrdé opatření, nicméně jeho cílem www.starostove-nezavisli.cz
Že nejde o plané malování čerta na zeď dokazuje aktuální vývoj přípravy čerpání peněz EU nového období. Na konci února se odehrálo jednání pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora venkova v novém PRV má být podle návrhu ministerstva zemědělství vytěsněna na absolutně minimální možnou hranici 5%, jak ji pro metodu LEADER z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky v daném státě předepisuje EU. To znamená, že v tomto programu obce dostanou jen to nezbytné minimum, co určuje Evropa. V minulém období stát k této nepodkročitelné hranici dohodl s EU ještě další zdroje pro menší obce (v rámci PRV). pokračování na str. 2
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
1
Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást pokračování ze str. 1
Jinými slovy téměř nezadržitelně dojde k dramatickému poklesu prostředků vyčleněných na podporu venkovského prostoru v rámci metody LEADER oproti současnému stavu. Dokonce to ani nevypadá, že by si na úkor obcí a měst výrazně polepšili zemědělci. Důvodem nastalé situace bylo vyjednávání na nejvyšší úrovni summitu, kdy došlo k promarnění příležitosti získat větší objem peněz a dokonce čeští zástupci vyslovili souhlas s poklesem prostředků v kapitole LEADER. I země Visegradské čtyřky dohodly společné priority České ministerstvo místního rozvoje a rovněž i zástupci zákonodárného sboru přitom konzultovali velmi intenzivně společné priority s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Na mnoha úrovních bylo nakonec vyjednáno společné prohlášení zástupců této skupiny (plus dalších přidružených států), a to před klíčovým bruselským summitem celé EU v únoru tohoto roku. Bohužel tento potenciál nebyl při závěrečném jednání dostatečně využit. Přitom vláda tuto část strategie vyjednávání i ve skupině zemí V4 nepodcenila a dodržela svůj závazek ze Programového prohlášení vlády
o nezbytnosti koordinovat postoj při vyjednávání nového rozpočtového období EU se zeměmi V4. Jen razantní postoj samospráv může pomoci V současné době jsme ve fázi vyjasňování vládní pozice k čerpání prostředků EU v novém období. Definitivní rozhodnutí by mělo podle vládního harmonogramu padnout v květnu (nejpozději v červnu). Do té doby by podle mého přesvědčení představitelé samospráv měli najít společnou řeč. Není tajemstvím, že v ČR nejsou zájmy samospráv jednoduše slučitelné v jeden celek. Důvodem je velikostní, územní i „zaostalostní“ rozmanitost obcí a měst (obce od několika desítek obyvatel až po milionovou Prahu, relativní bohatost Středočeského kraje, který se významně přiblížil hranici sledovaného HDP, kdy již nelze peníze získávat, a zaostalost dalších regionů). Přesto by se samosprávy měly pokusit dohodnout a najít společná zásadní stanoviska. Druhá zlínská výzva bezesporu může pomoci nasměrovat pohled na evropské peníze nového období i těch občanů, kterým tyto finance připadají vzdálené či neefektivně utrácené. Nepochybuji, že drtivá většina samospráv je schopna tyto využít a občané lépe uvidí, jak se využívají prostředky EU.
Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce Obdržel jsem dotaz, zda bych vyvěsil ceduli, když je to na hraně zákona. Odpovím jednoznačně: „ANO“. Důvody spatřuji v následujících argumentech.
1. Vyjednávání o pravidlech čerpání prostředků EU nového období 2014+ se začíná zvrhávat. Vítězí resortismus, tj. vliv českých ministerstev, které si chtějí co nejvíce peněz EU doslova urvat pro sebe. Kdo nebude spravovat tyto fondy, zdá se, že jakoby nebyl. Správce těchto prostředků bude mít vliv, nadto přímým podřízením operačních programů vládě význam ministerstev stoupá. 2. Význam obcí a měst je v procesu přípravy čerpání podceňován. Kdo jiný by se měl ozvat za své legitimní zájmy než právě samosprávy. 3. Cedule na vstupních bránách do samospráv upoutají pozornost běžných občanů, kteří ani vůbec netuší, že se opět rozhoduje o významných prostředcích, s jejichž pomocí by rozvoj měst a obcí mohl být efektivnější. Občané se bezesporu budou ptát, co to visí na značce obce. Starostové budou sice muset více vysvětlovat, ale to dělají již nyní. 4. Připoutání pozornosti médií jako podmínka nutná k tomu, aby se o věci začali zajímat i politici. Zatím je zájem o nové rozpočtové období spíše okrajové, veřejná diskuse se nevede prakticky žádná a zájem některých autorit je spíše spojen s vidinou prosadit případně jen určité zájmy. Přitom nedostatky stávajícího systému jsou zjevné, dokonce jak se ukazuje v současnosti i pro některé veřejné autority i bolestné (sankce, zastavení proplácení a další negativní důsledky). 5. Vyjádřit tímto způsobem názor není nezákonné. Úvahy, že jde o vyjádření názoru na hranici zákona, odmítám. Jde o legitimní svobodný projev, jemuž zaručuje ochranu Ústava. Ostatně takovou aktivitu zorganizovalo před několika lety SMS ČR s cílem upozornit na diskriminaci samospráv v oblasti RUD. Nevím o tom, že by byl kdokoli za vyjádření názoru penalizován. Ústavní právo má přednost před tzv. jednoduchým zákonem.
Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR, 1. místopředseda hnutí STAN 2
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
Odpovědnost, ne hon na čarodějnice Před Velikonoci přinesla média další zprávu o „velké protikorupční akci“. Tentokrát se jednalo o obvinění deseti pražských radních z porušení povinnosti při správě cizího majetku. V čem se tahle kauza od ostatních liší? Ukazuje podle mě názorně, že snaha o nápravu věcí se může člověku někdy vymstít – doufejme, že jen dočasně. Nechci samozřejmě předjímat závěry policejního šetření a případně soudu, pokud by na něj v tomto případě vůbec došlo. Z veřejně dostupných informací se ale zdá, že hypotéza o pomstě kmotrů, kterým současná pražská koalice hodně překáží, není ukřivděnou výmluvou, jakou v takových případech obvykle slýcháme. Proč si to myslím? Pražská radnice pod vedením primátora Béma alias Kolibříka uzavřela v roce 2006 smlouvu s firmou Haguess, která Praze zajistila pravděpodobně zdaleka nejnákladnější systém předplacených elektronických jízdenek, jakým se nějaká evropská země může pochlubit. Smlouva sama i její nevýhodnost byla v médiích proprána řádně a Opencard se stala smutným symbolem propojení politiky s kmotrovskými strukturami a jejich ekonomickými zájmy. Už v první vlně drtivé kritiky Opencard se upozorňovalo mimo jiné na to, že smlouva je uzavřena tak nešťastně (nebo spíš: tak šikovně), že výhradním držitelem licencí nutných pro provozování karty je stále firma Haguess. Když se tedy přiblížil konec platnosti nejstarších karet, stávající radnice neměla jinou možnost, než o prodloužení karet, jejich lepšího zabezpečení a zavedení nového karetního systému jednat právě s touto firmou. Během těchto jednání se radním podařilo snížit Haguessem požadovanou cenu o 4 250 00 Kč ročně, což v situaci, kdy protivník drží všechny trumfy,
jistě nebylo snadné. Za to se radním dostalo „spravedlivé“ odměny: byli obviněni zřejmě proto, že smlouvu prodloužili bez výběrového řízení. Jsem přesvědčen o tom, že v průběhu policejního šetření či nejpozději v průběhu soudu, pokud na něj skutečně dojde, se ukáže zcela jasně, že v této situaci nemohli pražští radní postupovat jinak, lépe. Do té doby ovšem budou muset žít se stínem nepříjemného podezření v zádech. Věřme jen, že to nesníží jejich odhodlání vypořádat se s neblahým dědictvím svých předchůdců, že se napříště nebudou bát šlápnout do vosího hnízda. Právě takový vzkaz jim totiž někdo (veřejnost zatím netuší kdo) prostřednictvím trestního oznámení mohl chtít poslat: ruce dál od našich zájmů! Věřme také, že podobné případy kriminalizace politických rozhodnutí nebudou na denním pořádku. Stát se to totiž může komukoliv z nás. Práce komunálních politiků je už dnes hodně náročná a v mnoha ohledech nevděčná; pokud by se lidé s upřímným zájmem podílet se na správě věcí veřejných měli nechat odradit obavou, že odpovědí na jejich snahu šetřit veřejné rozpočty bude trestní oznámení a policejní vyšetřování, uvolní to cestu k moci těm, kdo si s podobnými nepříjemnostmi moc hlavu nelámou – různým vykukům a šíbrům. A to by byl smutný obrat v tom, co s opatrným optimismem vnímám jako cestu správným směrem.
Petr Gazdík
www.starostove-nezavisli.cz
3
Záznam ze zasedání zastupitelstva - věc veřejná? Informace o projednávání tisku č. 757 a informace ze semináře ústavně právního výboru Novela zákonů o územních samosprávných celcích obsažená ve sněmovním tisku č. 757 je rozsahem nevelká, nicméně řeší otázku značné závažnosti – jsou jí podmínky pořizování a zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstvev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Jak v důvodové zprávě novely uvádí navrhovatelé, mezi něž patří i předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, stávající právní úprava je z pohledu transparentnosti veřejného života a zajištění informovanosti občanů o záležitostech veřejného zájmu krajně neuspokojivá. Pořízení a zveřejnění záznamu např. na webových stránkách obce je totiž - bez splnění komplikovaných podmínek, mezi něž se počítá např. získání souhlasu všech dotčených osob – třeba považovat za protiprávní jednání, postižitelné jak v rovině soukromoprávní, tak veřejnoprávní. A právě to se předkladatelům zdálo být absurdní. Připravili proto návrh zákona, který tyto potíže do značné míry odstraňuje, když zmocňuje obecní a krajská zastupitelstva k přijetí usnesení povolujících pořizování obrazových a zvukových záznamů. V legislativním procesu doputoval tento návrh do ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který se s ohledem na citlivost této problematiky rozhodl věnovat mu velkou pozornost. Důkazem toho je seminář na téma „Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Záznam z jednání zastupitelstva a rady obce“, který se uskutečnil v úterý dne 9. dubna 2013 od 9:30 hodin v budově Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti „Státní akta“. Seminářem provázel předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák. V úvodu semináře objasnil důvody potřeby legislativní úpravy další
Právní tým STAN informuje
z předkladatelů novely, poslanec Šťastný. Poté vystoupil s příspěvkem nazvaným „Právo na informace vs. ochrana soukromí“ náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který se této problematice věnuje i na akademické půdě. Následovala pětadvacetiminutovka Adama Furka z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra věnovaná výkladu pojmu „veřejné jednání“. Po přestávce byli účastníci semináře seznámeni s pohledem předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, který pohovořil o pořizování, uchovávání a zveřejňování záznamů z veřejných jednání ve vztahu k ochraně osobních údajů. Posledním z řečníků pak byl Oldřich Kužílek, duchovní otec zákona o svobodném přístupu k informacím, jehož příspěvek nesl název „Záznam z veřejného jednání – věc veřejná?“. Z výčtu panelistů je zřejmé, že šlo o nanejvýš pozoruhodnou akci, již si zájemci o komunální problematiku nemohli nechat ujít. A také nenechali – seminář navštívila téměř stovka lidí. Závěrem nezbývá než popřát této a dalším obdobným aktivitám ústavně právního výboru úspěch; lze jen doufat, že jím pořádané semináře napomohou smířit či alespoň vyjasnit mnohdy zcela protichůdně se jevící stanoviska zúčastněných institucí a zvýšit tak šanci projednávaných návrhů zákonů na přijetí.
Mgr. Jan Bartonička
Starostové a nezávislí hospodařili v roce 2012 šetrně Starostovské hnutí hospodařilo i ve volebním roce 2012 šetrným způsobem a v zákonném termínu odevzdalo do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2012 včetně ověření účetnictví zprávou nezávislého auditora s výrokem bez výhrad. Při konání trojích voleb, jichž se účastnili kandidáti nominovaní hnutím, tak STAN dodrželo plánovaný vyrovnaný rozpočet na rok 2012 a do nového roku 2013 vstoupilo dokonce s přebytkovým hospodařením přesahující 4 mil. Kč. Příjmy hnutí v r. 2012 dosahovaly částku 18,83 mil. Kč a náklady 24,75 mil. Kč, kdy k úhradě rozdílu mezi příjmy a náklady byl použit přebytek hospodaření nevolebního roku 2011. „Na volební rok 2012, který byl pro starosty důležitý především z pohledu krajských voleb, jsme šetřili již v předchozích letech. Úsporu roku 2011 jsme podle plánovaného rozpočtu použili na úhradu zvýšených nákladů volebního roku. Stejně tak budeme postupovat 4
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
v letošním nevolebním roce a šetřit na supervolební rok 2014,“ uvedl Petr Gazdík. Ten dodal, že i přes trojí volby (krajské, senátní a prezidentské, na které hnutí rovněž přispělo částkou 2 mil. Kč) nebyl přebytek předchozích let spotřebován a úspora byla opět převedena do hospodaření roku 2013. Podstatnou část příjmů tvořily dary od strany TOP 09 (přes 11,7 mil. Kč), které STAN získává dle schválených smluv o spolupráci se stranou TOP 09. Zbylé příjmy byly vlastními příjmy od státu, dary členů, podporovatelů a členské příspěvky. Výdaje tvořily dominantně právě volební náklady. Hnutí cílí především na podzimní komunální volby v roce 2014, na které hodlá uvolnit částku 15 mil. Kč, neboť disponuje širokou členskou základnou právě v komunálním prostředí. Lukáš Novák www.starostove-nezavisli.cz