vydání č. 2 / 15. 4. 2013
JIHOČESKÝ KRAJ
V tomto čísle najdete
Otevřenost se nám vyplácí / str. 2-3
Potlačování svobod v Tibetu připomíná naši dobu minulou / str. 3
Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města / str. 4
KSČSSD...Sňatek z rozumu? Ale z které strany? / str. 5
A další
ČEZ rozdává miliony na základě rámcové smlouvy s Jihočeským krajem, nikdo však neví komu!!! Kam plyne 110 milionů korun ročně od ČEZ na podporu jeho záměru rozšířit Jadernou elektrárnu Temelín (JETE), hejtman Jiří Zimola sice ví, ale odmítá to zveřejnit. Přitom podle všeho spolurozhoduje o nasměrování těchto peněz. ČEZ tyto peníze vyplácí na základě tzv. rámcové smlouvy z roku 2009, kterou v krajském zastupitelstvu prosadil hejtman Jiří Zimola (ČSSD) se svým tehdejším vicehejtmanem Martinem Kubou (ODS). Smlouva obsahuje kompenzace pro Jihočeský kraj v celkové výši 3,8 mld. Finanční plnění z toho činí 1,1 mld. s tím, že je rozloženo do deseti let po 110 mil. Kč na blíže nespecifikované projekty. Zbytek by pak měly činit investice do infrastruktury, jako součást výstavby 3. a 4. bloku JETE. Skutečně tomu tak ale bude? Kdo a jak to objektivně posoudí?
uvedené smlouvy zcela směšná. Kraj se příliš snadno a rychle vzdal výhodnější vyjednávací pozice za zlomeček toho, co mohl ve skutečnosti získat, včetně zmiňovaných dopravních staveb např. D3, R3 a R4,“ dodal Pavel Vondrys, starosta města Strakonice.
Jihočeský kraj ztratil vyjednávací pozici „Jihočeský kraj měl silnou vyjednávací pozici vůči ČEZ i státu v podobě usnesení zastupitelstva kraje z roku 2004, v němž se nesouhlasilo s rozšířením Temelína o 3. a 4. blok. Jeho zrušením v roce 2009 a nahrazením touto novou smlouvou, krátce po nástupu pana Zimoly a pana Kuby, kraj svou výhodnou vyjednávací pozici ztratil. To vše výměnou za naprosto nedostatečné kompenzace. Na západě jdou obvykle do regionu postiženého stavbou jaderné elektrárny kompenzace ve výši 1% pořizovací hodnoty stavby. Jižní Čechy tedy mohly teoreticky za výstavbu 1. a 2. bloku a dostavbu 3. a 4. v horizontu zhruba padesáti let dosáhnout až na 92 miliardy kompenzací. Toto číslo berte jako orientační pro představu maxima možného. Pokud by to v případě Jihočeského kraje byl pouze zlomek této částky v hodnotě „pouhé“ desetiny, činila by tato suma 9,2 mld. oproti 3,8 mld. korun, kterými se v roce 2009 tehdejší vedení kraje vzdalo jakékoliv pozdější možnosti žádat víc nebo cokoliv jiného,“ uvedl Samohýl. „Loňská předvolební slova Jiřího Zimoly o tom, jak razantně Jihočeský kraj vyjedná za rozšíření Temelína dostavbu dálnice D3, byla v kontextu www.starostove-nezavisli.cz
Smlouva hovoří o desetiletém plánu na plnění 1,1 mld. za propagaci záměru ČEZ rozšířit Temelín o 3. a 4. blok a ročních prováděcích plánech na postupné čerpání dohodnutých kompenzací. Zastupitelstvo kraje však žádný desetiletý ani prováděcí plán neprojednávalo, neví se tedy, podle jakého klíče jsou peníze rozdělovány. „Vznesli jsme dotaz na kancelář hejtmana a dozvěděli jsme se, že na roky 2009 a 2010 žádné prováděcí plány vypracovány nebyly, a plány na roky 2011 a 2012 jsou představovány malou obecnou tabulčičkou o velikosti poloviny A4, z níž nelze vyčíst, kam peníze vlastně jdou,“ uvedl Samohýl. Kolem celého rozdělování peněz jsou velké tajnosti. pokračování na str. 2
JIHOČESKÝ KRAJ
1
J
I
H
O
Č
E
S
K
Ý
K
R
A
J
ČEZ rozdává miliony na základě rámcové smlouvy s Jihočeským krajem, nikdo však neví komu!!! pokračování ze str. 1
Výzvy k podání informací nejsou stále vyslyšeny Hejtman Zimola byl požádán, aby zařadil na program jednání zastupitelstva 7. března bod podání informací o plnění smlouvy uzavřené se společností ČEZ. Písemně a v řádném termínu. Žádost však byla hejtmanem odmítnuta s odůvodněním, že ji nestihla projednat rada kraje. Následně jsme navrhli zařadit bod do programu přímo na zasedání zastupitelstva, což koalice znovu odmítla. Informace o smlouvě budeme požadovat i nadále. „Požádáme o zařazení do programu jednání dalšího zastupitelstva, tentokrát v ještě větším předstihu, aby vedení kraje mělo dostatek času naši žádost zpracovat,“ dodal Samohýl. Tajnosti kolem celé smlouvy postrádají logiku. ČEZ nebo hejtman, by se naopak měli chlubit tím, kolik peněz regionu přináší. Pokud je tomu naopak, vzbuzuje to velmi nepříjemný dojem, že není čím se chlubit a že je opravdu co tajit. Proč, to vědí jen ti vyvolení, kteří o té miliardě rozhodují? Hejtman Zimola se brání a dodává: „Opakovaně jsem žádal generálního
ředitele ČEZ, aby tento seznam byl zveřejněný. A to právě proto, že by se vyvrátily všechny pochybnosti, které mají naši oponenti. Mrzí mě to, ale nemohu s tím nic udělat, protože je to rozhodnutí ČEZ a kraj není tím, kdo ty peníze dává.” Kraj sice není tím, kdo peníze nedává, ale je tím, kdo rozhoduje o tom, komu budou přiděleny! Hejtman Zimola oficiálně nijak nepodpořil zveřejnění seznamu příjemců. Mluvčí Temelína Marek Sviták popsal pro denik.cz, že ČEZ na základě rámcové smlouvy investoval na jihu Čech už přes 470 milionů korun. Tedy víc než průměrných 110 milionů korun ročně. I v případě, že by částka byla nižší, kraj o své peníze nepřijde. Důležitá je totiž celková suma 1,1 miliardy během deseti let. „Na projekty uzavíráme s organizacemi individuální smlouvy. K medializaci podpořených projektů dochází až po předchozím souhlasu dotčených organizací. Je to určitá ochrana před zhoršením jejich pozice při získávání peněz z jiných zdrojů," dodává mluvčí Sviták. „Nerozumíme této „ochraně“ pokud se jedná o veřejné prostředky.“ dodává pan Houba (STAN).
Otevřenost se nám vyplácí Před třemi roky nově vzniklé hnutí Občané pro Budějovice (HOPB) ve spolupráci s hnutím STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) uspělo ve volbách do zastupitelstva Českých Budějovic a sestavilo koalici s ČSSD a TOP 09. Do voleb šli, jasně se vymezující proti jihočeským kmotrovským strukturám reprezentovaným především ODS (Pavel Dlouhý, Martin Kuba), s prvořadým úkolem zprůhlednit dění na radnici a více ho otevřít veřejnosti.
kách a smlouvách města nově také najdou přehled všech důležitých investičních záměrů nejen města, ale i soukromých investorů na jeho území. A rovněž i přehledy všech veřejných správních jednání.
„V oblasti veřejných zakázek byla pravidla zpřísněna nad rámec, který požaduje zákon. Začali jsme používat elektronické aukce. Veškeré dlouhodobé a od roku 2011 i všechny nově uzavírané smlouvy města jsou zveřejněny na internetu,“ vysvětlil primátor Českých Budějovic Juraj Thoma nová opatření, jež zprůhledňují hospodaření města, minimalizují manipulace s veřejnými zakázkami a šetří peníze daňových poplatníků. Už v minulém volebním období byly z iniciativy současného i tehdejšího primátora Thomy zavedeny přímé videopřenosy z jednání zastupitelstva a také zveřejňovány na internetu materiály pro zastupitele. Rovněž v radničním zpravodaji byl vyčleněn prostor pro opozici (využívá ho však minimálně – ale má ho). V tomto období byly navíc všem zastupitelům prostřednictvím internetu zpřístupněny jinak neveřejné materiály projednávané radou. Občané na webových stránkách kromě informací o veřejných zakáz2
JIHOČESKÝ KRAJ
Na velké investiční akce radnice, které ovlivní tvář města, jsou vypisovány architektonické soutěže podle pravidel České komory architektů a s nezávislými porotami. S velkým úspěchem, desítkami přihlášených pokračování na str. 3 návrhů v každé soutěži.
Otevřenost se nám vyplácí pokračování ze str. 2
Nejenže široká konkurence přispívá ke tříbení kvality návrhů, ale především byl odstraněn nešvar let minulých, kdy byly velké investice v neveřejných soutěžích zadávány podle ne zcela jasných a čitelných kritérií pravděpodobně „vyvoleným“ dodavatelům. HOPB posílilo komunikaci s občany i jinými cestami Jako nové poradní orgány rady města byly zřízeny „studentský parlament“ a „seniorský senát“. Kromě standardní prezentace záměrů města v médiích, webových stránek a radničního zpravodaje se setkala s velkým úspěchem oficiální prezentace Českých Budějovic na Facebooku. Ze statutárních měst je českobudějovická facebooková stránka nejoblíbenější, s více než 4300 uživateli. Čerstvou novinkou jsou „internetové interpelace“, kdy představitelé města formou on-line rozhovoru komunikují s občany. Dlouhodobá a otevřená komunikace s občany, ale i zastupiteli přináší výsledky.
Loni v červnu se rada města rozhodla pořídit novou vyhlášku o pravidlech pohybu psů a jiných zvířat. Od záměru pořídit novou vyhlášku až po zpracování konečného návrhu všechny své kroky veřejně prezentovala, nechala své poradní orgány i občany zasílat připomínky. Vynaložené úsilí přineslo ovoce. Zastupitelé letos v březnu novou vyhlášku, jejíž vznik spolu s občany sledovali od počátku, schválili jednomyslně a bez jakékoliv diskuse. „Přitom v roce 2005, kdy byla schvalována předešlá „psí vyhláška“, trvala diskuse přes tři hodiny,“ upozornil primátor Thoma. Na závěr je třeba dodat, že titulek článku neplatí stoprocentně. V určitém ohledu se současnému vedení přílišná otevřenost nevyplácí, protože konkrétně informace z jednání rady, přístupné také i všem zastupitelům, jsou leckdy bezostyšně překrucovány a dezinterpretovány médiím částí opozice. Ale to není problém nastaveného systému. To je problém několika lidí, kteří nikdy nehráli fér a nerespektovali základní slušnost. Pravidla změnit můžete, lidi bohužel ne. Milan Brabec (HOPB), zastupitel Českých Budějovic
Máme hodně společného Potlačování svobod v Tibetu připomíná naši dobu minulou KVILDA Není tomu tak dávno, kdy současný prezident naší republiky Miloš Zeman prohlásil, že by odmítl ve své funkci setkání s tibetským duchovním vůdcem. Zeman (SPOZ) to uvedl v debatě pořádané think - tankem Evropské hodnoty, která se věnovala převážně zahraniční politice. Kdyby byl však dalajlama velkým investorem schůzka by se uskutečnit mohla. S takovým prohlášením se opravdu nemohu ztotožnit. Dalajláma není ,,pouze“ duchovním vůdcem svého lidu, ale také představitel státu, kde jsou víc jak padesát let potlačována lidská práva. Pokud v České republice protestoval upálením Jan Palach, v Tibetu jsou to desítky místních obyvatel i v současné době. Již v r. 821 podepsali vládnoucí představitelé Číny a Tibetu mírovou smlouvu: „...vše na východě je zemí velké Číny a vše na západě je bez všech pochybností zemí velkého Tibetu. Od nynějška žádná strana nerozpoutá válku, ani nezmocní cizího území...“. O rok později byla tato smlouva vytesána do kamenného sloupu, který byl vztyčen před čínským císařským palácem a chrámem Džókhang ve Lhase. Kamenný sloup doring s mírovým poselstvím, které zároveň pevně stanovilo hranice mezi oběma zeměmi, stojí i dnes, i když je obezděn zdí. Nejen pro Tibeťany se však stává tichým symbolem ztracené svobody. České radnice podporují Tibet Dne 10. března 2013 jsme si připomněli 54. výročí krvavého potlačení tibetského povstání čínskou armádou. K tomuto nejvýznamnějšímu
novodobému výročí tibetského národa proběhla v celém světě, i České republice, akce vyjadřující solidaritu se zemí, kde jsou více jak padesát let porušována lidská práva a kde je neustále násilně potlačována svoboda a touha po národní svébytnosti. Celosvětová kampaň "Vlajka pro Tibet" vznikla v polovině 90. let v západní Evropě a spolu s celoevropskými demonstracemi se stala jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí na podporu Tibetu. Radnice v České republice se k této akci připojují od roku 1996. V loňském roce to bylo v ČR již 410 radnic, obcí a městských částí. Mezi nimi již od r. 2000 i obec Kvilda. Vlajku jsme vyvěsili v pátek 8. března do pondělí 11. března 2013. Ptáte se, proč Kvilda? Vzpomeňte si na události roku 1948 nebo roku 1968 a odpověď naleznete mezi řádky. Není to ale jediná osmička v naší historii. Právě 8. března 2013 proběhla i inaugurace našeho nového prezidenta. Václav Vostradovský (STAN), starosta obce Kvilda www.starostove-nezavisli.cz
3
Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města Rok 2013 není jen rokem konce současného programovacího období a příprav nové periody čerpání dotací 2014 – 2020, ale i érou, ve které zcela nepokrytě vyplouvají na povrch nejrůznější problémy a vady současného systému. Nejde jen o mediálně propírané korupční kauzy spojené s regionálními operačními programy Jihozápad, Severovýchod a Střední Čechy, ale i o málo přesvědčivé výsledky původně avizovaného rozvoje regionů. Ačkoliv jedna z hlavních priorit evropské politiky soudržnosti spočívá v překlenování ekonomických a sociálních rozdílů mezi bohatšími a chudými regiony, výsledné investice tento cíl příliš nenaplňovaly. Jak ukazují statistiky, vůbec nejhůře si vedl venkov s obcemi a městy do 5000 obyvatel, který pocítil rozpočítáno na hlavu jen zhruba poloviční podporu z EU ve srovnání s velkoměstskými regiony. Obdobně nelichotivé výsledky získáme i v případě, kdy provedeme tentýž propočet ve státem podporovaných hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech, které opět ve srovnání s centry přijaly z dotačních prostředků výrazně méně. Jaký je důsledek této kolize s původními proklamacemi? Naše země nevzkvétá, řečeno slovy zesnulého prezidenta Havla. Vyspělá Praha si dále udržuje post osmého nejbohatšího evropského regionu, zatímco ostatní části republiky stagnují a svými makroekonomickými výsledky se příliš nepřibližují vysněnému průměru evropské sedmadvacítky v HDP na hlavu. Již několikrát zmiňované regionální operační programy se staly převodníkem peněz do odvětví cestovního ruchu s přínosem v podobě jednotek pracovních míst či na realizaci velkých městských projektů, o nichž si řada z nás myslela, že z důvodu vysoké finanční náročnosti a nulové návratnosti nemohou být nikdy uskutečněny. Harmonický a rovnoměrný růst venkovských oblastí, výstavba a rekonstrukce komunikací nižší třídy nebo investice do obecní infrastruktury se staly okrajovými tématy, která i přes obecně nedostatečné finanční alokace budí rozpaky často velmi selektivním výběrem příjemců dotací. Mnohokrát jsem se dotazoval těch starostů, kteří dobu formování a přípravy stávajícího programovacího období před rokem 2007 pamatují, jak je možné, že nikdo se nepokusil garantovat obcím a menším městům výraznější finanční alokace, ale také jednotné metodické prostředí či vyšší formy nárokovosti dotací. První příčinou byla neznalost, neboť téměř nikdo z tehdejších starostů příliš nevěděl, jak evropské prostředky budou čerpány, čemu budou sloužit. Očekával se jen velký objem financí, v řádech až 800 miliard korun, na základě něhož mnozí nabyli dojmu, že peněz bude více než dostatek. Druhým významným faktorem je skutečnost, že právě v době vrcholících příprav nového plánovacího období 2007+ se rodily aktivity starostů ve prospěch změny RUD, vedoucí nakonec ke vzniku Sdružení místních samospráv. Téma evropských dotací bylo vzhledem k vysoké míře daňové diskriminace venkova vůči Praze a dalším velkým městům vnímáno méně intenzivně a v tomto pološeru pak vznikl systém necelé třicítky samostatných operačních programů s vlastními prováděcími 4
JIHOČESKÝ KRAJ
předpisy, elektronickými systémy, kontrolami i systémy hodnocení. Druhá zlínská výzva navazuje na RUD Musíme se vyvarovat chyb a především dokázat ve správný okamžik formulovat požadavky venkova a promluvit jednotným a skutečně výrazným způsobem. Stejně jako mnozí ostatní, i já jsem zaregistroval Druhou zlínskou výzvu, která symbolicky navazuje na vyhraný boj o spravedlivější rozpočtové určení daní. Její požadavky jsou jednoduché, byť jejich prosazení je právě otázkou jednoty a společného tažení starostů napříč republikou i politickou orientací. Svěřit více prostředků z evropských dotací do obcí, měst a regionů mimo velká města a ústřední státní správu je vůbec revoluční požadavek. Znamená totiž rozprostřít tyto prostředky do území, realizovat množství lokálních rozvojových projektů a také především vystavit evropské finance mnohem masivnější veřejné kontrole. Nástrojem k dosažení tohoto smělého cíle mají být místní akční skupiny, ohniska územního rozvoje, který se děje za výrazné účasti starostů a při komunikaci s osobnostmi z řad neziskového sektoru i podnikatelské sféry. Logické a jednoduché požadavky Druhé zlínské výzvy však mají své odpůrce Rekrutují se z řad tradičních příjemců eurodotací, kteří při očekávaném zkrácení celkové finanční obálky na zhruba 500 miliard korun na období 2014 – 2020 budou muset své záměry tak i tak výrazně přehodnotit. Z pozice účastníka přípravy nového programového období mohu, i s ohledem na výše uvedené, prohlásit, že prosazení cílů Druhé zlínské výzvy je úkol srovnatelný s bojem za novelu RUD, tentokrát navíc sešněrovaný do velmi krátkého časového úseku (definitivní podoba operačních programů má být hotova na konci letošního roku). Úspěch je v naší pozici podmíněn zejména společným postupem co největšího množství starostů, signatářů výzvy a také jednoznačnou a mediálně výraznou celostátní akcí. Vás, kteří se pročetli textem až na samý konec proto prosím, šiřte myšlenky Druhé zlínské výzvy mezi Vaše kolegy a buďte připraveni na další společné akce. Ať už to bude celostátní vyvěšení tabulí s našimi požadavky nebo demonstrace před ministerstvy místního rozvoje a zemědělství, vždy potřebujeme Vaši ochotu i odvahu opět se vydat proti proudu. Jen tak dosáhneme společného cíle, který ztělesňuje okřídlené heslo „Náš stát nezbohatne, pokud jeho obce zchudnou!“
Cíle Druhé zlínské výzvy ve zkratce 65% z Integrovaného ROP do regionů nárokově Ostatní operační programy musí pamatovat na venkov MAS musí sloužit jako nástroj implementace napříč operačními programy Druhou zlínskou výzvu zatím svým podpisem podpořilo 1500 komunálních politiků a občanů z celé České republiky. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR, 700. signatář Druhé zlínské výzvy mobil: 724 776 797, e-mail: tajemnik@smscr.cz
JIHOČESKÝ KRAJ Tajemník Jihočeské krajské organizace
Michal Novák / e-mail: michal.nvk@gmail.com / telefon: +420 775 572 247 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333
Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
KSČSSD ... Sňatek z rozumu? Ale z které strany? Zastupitelské kluby Jihočeši 2012, KDU-ČSL a TOP 09/STAN představily tzv. Únorovou výzvu, v níž u příležitosti výročí komunistického puče 25. února 1948 opětovně požádali jihočeskou ČSSD pod vedením hejtmana Jiřího Zimoly, aby ukončila koaliční spolupráci s KSČM.
absolutně ovládly všechny orgány kraje i jeho společností, když ani ve výborech zastupitelstva nerespektují nepsanou tradici poměrného zastoupení, obvyklou v parlamentu a jiných zastupitelských orgánech. Současná koalice také snížila četnost zasedání krajského zastupitelstva, aby se vyhnula veřejné kritice ze strany opozice.
„Tato koalice nevznikla z vůle voličů, jak se představitelé ČSSD a KSČM neustále snaží přesvědčovat veřejnost, ale z vůle politiků. A jako politik Jiří Zimola selhal, pokud nevyužil všechny možnosti k sestavení koalice, jež mu voliči dali, než sáhnul po spolupráci s totalitní stranou hájící zločinnou ideologii. A dokonce při tom vlastně šel proti vůli voličů, neboť strany s propracovaným programem a jasným protikorupčním postojem volilo rozhodně více občanů než KSČM,“ řekl zastupitel kraje Pavel Hroch.
„Jiří Zimola si to možná neuvědomuje, ale svým nerozvážným nabídnutím spolupráce komunistům, již mu mají pomoci zakrýt jeho krátkodobé problémy na úrovni kraje, zakládá na dlouhodobé problémy na úrovni celé republiky. Stává se tak totiž jedním z těch, kteří otevírají komunistům dveře ke vstupu do vlády. Ostražitost vůči KSČM, straně plné lidí, kteří do ní vstupovali v době normalizace, souhlasili se vstupem ‚spojeneckých vojsk' a často pracovali v tajných a ozbrojených složkách totalitního státu, opravdu není laciným strašením. Kdykoliv komunisté získali moc demokratickým způsobem, začali rozšiřovat svůj vliv jejím nedemokratickým zneužíváním. Současná KSČM se od staré KSČ liší jen tím jedním písmenem,“ připomněl poslanec a krajský zastupitel za TOP 09 Zdeněk Bezecný.
„Základem současné koalice totiž není proklamovaná programová blízkost, neboť ani jedna ze stran pořádný program neměla a nemá, ale především snaha hejtmana Jiřího Zimoly zakrýt s pomocí komunistů problémy, jež v minulém volebním období nadělal. Připomeňme třeba jen pochybné 110 milionové příspěvky od ČEZu, jež dodnes věrohodně nevysvětlil, podezřelé veřejné zakázky, otřesné rozdělování evropských dotací z ROP Jihozápad, nebo více než miliardové zadlužení kraje, které ‚prasklo' až po volbách, před nimiž se chlubil, že Jihočeský kraj je zadlužený minimálně,“ dodal Luboš Průša. „Případ radního Václava Kučery alias Jana Zemana zviditelnil fakt, že KSČM opravdu není standardní politickou stranou, a pravidlo, že s komunisty se nemluví, by mělo rozhodně platit i nadále. Jací další kostlivci nás ještě v podání této koalice čekají? Jak dlouho bude krajská rada problematickou účastí komunistů paralyzována?,“ doplnil předseda zastupitelského klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř a požádal Jiřího Zimolu, ať začne více myslet na jižní Čechy než na sebe a přestane dělat svému kraji touto koalicí ostudu. Zopakoval rovněž, že v duchu nedemokratických tradic jedné poloviny současné koalice je znát zřetelná snaha marginalizovat vliv opozice a zabránit jí v jakékoliv kontrole činnosti koalice tím, že ČSSD a KSČM www.starostove-nezavisli.cz
„Ambice Jiří Zimoly prosadit se v celostátní politice jsou veřejně známé. Jako historik se však obávám, aby nakonec nebyl připomínán jen jako ten, kdo v jižních Čechách umožnil komunistům návrat k moci,“ dodal ještě Bezecný. Předseda krajské organizace STAN Jaroslav Houba zdůraznil, že v případě odmítání komunistů v krajské koalici nejde jen o morální či ideologický postoj, ale právě také o nárůst jejich reálného vlivu: „Kromě rady kraje získali komunisté na padesát dalších placených funkcí. Nejenže posilují vliv KSČM, ale také samozřejmě slouží jako trafiky a jejich kombinace může poskytovat velmi slušné živobytí, jak dokládá příklad klanu Braných. Odmítáme spolupráci s komunisty nejen z principu, ale také proto, že nás padesát komunistů nasazených do veřejné správy nenechává klidnými. To zdůrazňuji pro občany, kterým se může zdát, že vlastně o nic nejde.“ Existují pochybnosti, zda je vůbec současná rada kraje personálně i odborně schopna zvládat neblahá dědictví minulého období. JIHOČESKÝ KRAJ
5
Celostátní rubrika vydání č. 2 / 15. 4. 2013
V tomto čísle najdete
Druhá zlínská výzva / str. 1-2
Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce / str. 2
Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást Na začátku února byla zveřejněna tzv. Druhá zlínská výzva, prohlášení starostů a komunálních politiků k dělení prostředků určených pro ČR v novém rozpočtovém období EU 2014+. Její iniciátoři vyzývají vládu, aby z těchto EU peněz směřovaných do regionů co nejvíce z nich směřovala do měst a obcí „přímo“ (nárokový model) a byly zohledněny potřeby venkovských regionů ČR (její text naleznete rovněž zde v celostátní rubrice STANovin). Druhou zlínskou výzvu podepsalo již téměř 1500 starostů, místostarostů, zastupitelů a jiných představitelů komunálního veřejného života. Jde tedy o aktivitu vycházející z regionů, kterou žádná relevantní politická síla, natož představitelé vlády nemohou přehlédnout.
Odpovědnost, ne hon na čarodějnice / str. 3
Právní tým STAN informuje / str. 4
je eliminovat riziko pozdějšího vracení dotací kvůli nedodržení předepsaného postupu. Závazek změny nastavení financování projektů na tzv. průběžné financování všude, kde je to možné, bylo rovněž obsaženo v koaliční smlouvě a je opatřením, pro nějž příslovečně zvedám obě ruce. Poslední příležitost Každý z nás si snad uvědomuje, že čerpání evropských prostředků v novém období bude pro obce a města jednou z posledních možností, jak se alespoň částečně vyrovnat se znevýhodněními, které je limitují v jejich vlastním rozvoji, a jak si „sáhnout“ na evropské peníze. Nové rozpočtové období představuje jedinečnou příležitost při správě obcí a měst a jejich úspěšnému rozvoji. Samosprávy si nemohou dovolit podcenit tuto „bitvu o nové rozpočtové období“, poněvadž by tak promarnily jednu z posledních šancí v přísunu významného finančního zdroje. Samosprávy zkrátka musí vygenerovat společné stanovisko pro obhajobu vlastních legitimních zájmů a toto předestřít vládě. Druhá zlínská výzva přitom také varuje, že nesmí dojít k chybám minulého čerpání. O tom, kdo, jak a kolik evropských peněz utratil neefektivně, ba přímo dokonce zpronevěřil a ukradl, se budeme dozvídat, obávám se, ještě dlouhá svědectví. Je za pět minut dvanáct, ne-li možná ještě méně.
ZLÍN
Máme nárok na evropské peníze! €
V kůži poslance za koaliční uskupení jsem se svým podpisem pod Druhou zlínskou výzvu ocitl v poněkud svízelné situaci. Dopředu podotýkám, že bych podepsal ihned znovu, především proto, že mohu zblízka sledovat, kam se čerpání evropských prostředků nového období v připravovaných dokumentech řítí. Dokud příprava nového období 2014+ byla plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jeho struktur, byl směr úvah českých autorit poměrně správný. Snížit počet operačních programů, snížit administrativní roztříštěnost a náročnost čerpání, plné podřízení a plná zodpovědnost za čerpání včetně chyb na úroveň vlády ČR, to však neznamená vyloučení ostatní orgánů státní správy či jiných veřejných autorit. Naopak peníze EU by měly směřovat co nejníže, stát by měl respektovat místní rozhodnutí o využití těchto prostředků podle předepsaných pravidel. Rubem takové dispozice by ovšem měla být jednotná a účinná kontrola z vládní úrovně. Zavedení důkladných vstupních i průběžných kontrol projektů a pomoci při odstraňování chyb sice zní jako tvrdé opatření, nicméně jeho cílem www.starostove-nezavisli.cz
Že nejde o plané malování čerta na zeď dokazuje aktuální vývoj přípravy čerpání peněz EU nového období. Na konci února se odehrálo jednání pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora venkova v novém PRV má být podle návrhu ministerstva zemědělství vytěsněna na absolutně minimální možnou hranici 5%, jak ji pro metodu LEADER z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky v daném státě předepisuje EU. To znamená, že v tomto programu obce dostanou jen to nezbytné minimum, co určuje Evropa. V minulém období stát k této nepodkročitelné hranici dohodl s EU ještě další zdroje pro menší obce (v rámci PRV). pokračování na str. 2
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
1
Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást pokračování ze str. 1
Jinými slovy téměř nezadržitelně dojde k dramatickému poklesu prostředků vyčleněných na podporu venkovského prostoru v rámci metody LEADER oproti současnému stavu. Dokonce to ani nevypadá, že by si na úkor obcí a měst výrazně polepšili zemědělci. Důvodem nastalé situace bylo vyjednávání na nejvyšší úrovni summitu, kdy došlo k promarnění příležitosti získat větší objem peněz a dokonce čeští zástupci vyslovili souhlas s poklesem prostředků v kapitole LEADER. I země Visegradské čtyřky dohodly společné priority České ministerstvo místního rozvoje a rovněž i zástupci zákonodárného sboru přitom konzultovali velmi intenzivně společné priority s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Na mnoha úrovních bylo nakonec vyjednáno společné prohlášení zástupců této skupiny (plus dalších přidružených států), a to před klíčovým bruselským summitem celé EU v únoru tohoto roku. Bohužel tento potenciál nebyl při závěrečném jednání dostatečně využit. Přitom vláda tuto část strategie vyjednávání i ve skupině zemí V4 nepodcenila a dodržela svůj závazek ze Programového prohlášení vlády
o nezbytnosti koordinovat postoj při vyjednávání nového rozpočtového období EU se zeměmi V4. Jen razantní postoj samospráv může pomoci V současné době jsme ve fázi vyjasňování vládní pozice k čerpání prostředků EU v novém období. Definitivní rozhodnutí by mělo podle vládního harmonogramu padnout v květnu (nejpozději v červnu). Do té doby by podle mého přesvědčení představitelé samospráv měli najít společnou řeč. Není tajemstvím, že v ČR nejsou zájmy samospráv jednoduše slučitelné v jeden celek. Důvodem je velikostní, územní i „zaostalostní“ rozmanitost obcí a měst (obce od několika desítek obyvatel až po milionovou Prahu, relativní bohatost Středočeského kraje, který se významně přiblížil hranici sledovaného HDP, kdy již nelze peníze získávat, a zaostalost dalších regionů). Přesto by se samosprávy měly pokusit dohodnout a najít společná zásadní stanoviska. Druhá zlínská výzva bezesporu může pomoci nasměrovat pohled na evropské peníze nového období i těch občanů, kterým tyto finance připadají vzdálené či neefektivně utrácené. Nepochybuji, že drtivá většina samospráv je schopna tyto využít a občané lépe uvidí, jak se využívají prostředky EU.
Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce Obdržel jsem dotaz, zda bych vyvěsil ceduli, když je to na hraně zákona. Odpovím jednoznačně: „ANO“. Důvody spatřuji v následujících argumentech.
1. Vyjednávání o pravidlech čerpání prostředků EU nového období 2014+ se začíná zvrhávat. Vítězí resortismus, tj. vliv českých ministerstev, které si chtějí co nejvíce peněz EU doslova urvat pro sebe. Kdo nebude spravovat tyto fondy, zdá se, že jakoby nebyl. Správce těchto prostředků bude mít vliv, nadto přímým podřízením operačních programů vládě význam ministerstev stoupá. 2. Význam obcí a měst je v procesu přípravy čerpání podceňován. Kdo jiný by se měl ozvat za své legitimní zájmy než právě samosprávy. 3. Cedule na vstupních bránách do samospráv upoutají pozornost běžných občanů, kteří ani vůbec netuší, že se opět rozhoduje o významných prostředcích, s jejichž pomocí by rozvoj měst a obcí mohl být efektivnější. Občané se bezesporu budou ptát, co to visí na značce obce. Starostové budou sice muset více vysvětlovat, ale to dělají již nyní. 4. Připoutání pozornosti médií jako podmínka nutná k tomu, aby se o věci začali zajímat i politici. Zatím je zájem o nové rozpočtové období spíše okrajové, veřejná diskuse se nevede prakticky žádná a zájem některých autorit je spíše spojen s vidinou prosadit případně jen určité zájmy. Přitom nedostatky stávajícího systému jsou zjevné, dokonce jak se ukazuje v současnosti i pro některé veřejné autority i bolestné (sankce, zastavení proplácení a další negativní důsledky). 5. Vyjádřit tímto způsobem názor není nezákonné. Úvahy, že jde o vyjádření názoru na hranici zákona, odmítám. Jde o legitimní svobodný projev, jemuž zaručuje ochranu Ústava. Ostatně takovou aktivitu zorganizovalo před několika lety SMS ČR s cílem upozornit na diskriminaci samospráv v oblasti RUD. Nevím o tom, že by byl kdokoli za vyjádření názoru penalizován. Ústavní právo má přednost před tzv. jednoduchým zákonem.
Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR, 1. místopředseda hnutí STAN 2
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
Odpovědnost, ne hon na čarodějnice Před Velikonoci přinesla média další zprávu o „velké protikorupční akci“. Tentokrát se jednalo o obvinění deseti pražských radních z porušení povinnosti při správě cizího majetku. V čem se tahle kauza od ostatních liší? Ukazuje podle mě názorně, že snaha o nápravu věcí se může člověku někdy vymstít – doufejme, že jen dočasně. Nechci samozřejmě předjímat závěry policejního šetření a případně soudu, pokud by na něj v tomto případě vůbec došlo. Z veřejně dostupných informací se ale zdá, že hypotéza o pomstě kmotrů, kterým současná pražská koalice hodně překáží, není ukřivděnou výmluvou, jakou v takových případech obvykle slýcháme. Proč si to myslím? Pražská radnice pod vedením primátora Béma alias Kolibříka uzavřela v roce 2006 smlouvu s firmou Haguess, která Praze zajistila pravděpodobně zdaleka nejnákladnější systém předplacených elektronických jízdenek, jakým se nějaká evropská země může pochlubit. Smlouva sama i její nevýhodnost byla v médiích proprána řádně a Opencard se stala smutným symbolem propojení politiky s kmotrovskými strukturami a jejich ekonomickými zájmy. Už v první vlně drtivé kritiky Opencard se upozorňovalo mimo jiné na to, že smlouva je uzavřena tak nešťastně (nebo spíš: tak šikovně), že výhradním držitelem licencí nutných pro provozování karty je stále firma Haguess. Když se tedy přiblížil konec platnosti nejstarších karet, stávající radnice neměla jinou možnost, než o prodloužení karet, jejich lepšího zabezpečení a zavedení nového karetního systému jednat právě s touto firmou. Během těchto jednání se radním podařilo snížit Haguessem požadovanou cenu o 4 250 00 Kč ročně, což v situaci, kdy protivník drží všechny trumfy,
jistě nebylo snadné. Za to se radním dostalo „spravedlivé“ odměny: byli obviněni zřejmě proto, že smlouvu prodloužili bez výběrového řízení. Jsem přesvědčen o tom, že v průběhu policejního šetření či nejpozději v průběhu soudu, pokud na něj skutečně dojde, se ukáže zcela jasně, že v této situaci nemohli pražští radní postupovat jinak, lépe. Do té doby ovšem budou muset žít se stínem nepříjemného podezření v zádech. Věřme jen, že to nesníží jejich odhodlání vypořádat se s neblahým dědictvím svých předchůdců, že se napříště nebudou bát šlápnout do vosího hnízda. Právě takový vzkaz jim totiž někdo (veřejnost zatím netuší kdo) prostřednictvím trestního oznámení mohl chtít poslat: ruce dál od našich zájmů! Věřme také, že podobné případy kriminalizace politických rozhodnutí nebudou na denním pořádku. Stát se to totiž může komukoliv z nás. Práce komunálních politiků je už dnes hodně náročná a v mnoha ohledech nevděčná; pokud by se lidé s upřímným zájmem podílet se na správě věcí veřejných měli nechat odradit obavou, že odpovědí na jejich snahu šetřit veřejné rozpočty bude trestní oznámení a policejní vyšetřování, uvolní to cestu k moci těm, kdo si s podobnými nepříjemnostmi moc hlavu nelámou – různým vykukům a šíbrům. A to by byl smutný obrat v tom, co s opatrným optimismem vnímám jako cestu správným směrem.
Petr Gazdík
www.starostove-nezavisli.cz
3
Záznam ze zasedání zastupitelstva - věc veřejná? Informace o projednávání tisku č. 757 a informace ze semináře ústavně právního výboru Novela zákonů o územních samosprávných celcích obsažená ve sněmovním tisku č. 757 je rozsahem nevelká, nicméně řeší otázku značné závažnosti – jsou jí podmínky pořizování a zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstvev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Jak v důvodové zprávě novely uvádí navrhovatelé, mezi něž patří i předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, stávající právní úprava je z pohledu transparentnosti veřejného života a zajištění informovanosti občanů o záležitostech veřejného zájmu krajně neuspokojivá. Pořízení a zveřejnění záznamu např. na webových stránkách obce je totiž - bez splnění komplikovaných podmínek, mezi něž se počítá např. získání souhlasu všech dotčených osob – třeba považovat za protiprávní jednání, postižitelné jak v rovině soukromoprávní, tak veřejnoprávní. A právě to se předkladatelům zdálo být absurdní. Připravili proto návrh zákona, který tyto potíže do značné míry odstraňuje, když zmocňuje obecní a krajská zastupitelstva k přijetí usnesení povolujících pořizování obrazových a zvukových záznamů. V legislativním procesu doputoval tento návrh do ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který se s ohledem na citlivost této problematiky rozhodl věnovat mu velkou pozornost. Důkazem toho je seminář na téma „Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Záznam z jednání zastupitelstva a rady obce“, který se uskutečnil v úterý dne 9. dubna 2013 od 9:30 hodin v budově Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti „Státní akta“. Seminářem provázel předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák. V úvodu semináře objasnil důvody potřeby legislativní úpravy další
Právní tým STAN informuje
z předkladatelů novely, poslanec Šťastný. Poté vystoupil s příspěvkem nazvaným „Právo na informace vs. ochrana soukromí“ náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který se této problematice věnuje i na akademické půdě. Následovala pětadvacetiminutovka Adama Furka z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra věnovaná výkladu pojmu „veřejné jednání“. Po přestávce byli účastníci semináře seznámeni s pohledem předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, který pohovořil o pořizování, uchovávání a zveřejňování záznamů z veřejných jednání ve vztahu k ochraně osobních údajů. Posledním z řečníků pak byl Oldřich Kužílek, duchovní otec zákona o svobodném přístupu k informacím, jehož příspěvek nesl název „Záznam z veřejného jednání – věc veřejná?“. Z výčtu panelistů je zřejmé, že šlo o nanejvýš pozoruhodnou akci, již si zájemci o komunální problematiku nemohli nechat ujít. A také nenechali – seminář navštívila téměř stovka lidí. Závěrem nezbývá než popřát této a dalším obdobným aktivitám ústavně právního výboru úspěch; lze jen doufat, že jím pořádané semináře napomohou smířit či alespoň vyjasnit mnohdy zcela protichůdně se jevící stanoviska zúčastněných institucí a zvýšit tak šanci projednávaných návrhů zákonů na přijetí.
Mgr. Jan Bartonička
Starostové a nezávislí hospodařili v roce 2012 šetrně Starostovské hnutí hospodařilo i ve volebním roce 2012 šetrným způsobem a v zákonném termínu odevzdalo do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2012 včetně ověření účetnictví zprávou nezávislého auditora s výrokem bez výhrad. Při konání trojích voleb, jichž se účastnili kandidáti nominovaní hnutím, tak STAN dodrželo plánovaný vyrovnaný rozpočet na rok 2012 a do nového roku 2013 vstoupilo dokonce s přebytkovým hospodařením přesahující 4 mil. Kč. Příjmy hnutí v r. 2012 dosahovaly částku 18,83 mil. Kč a náklady 24,75 mil. Kč, kdy k úhradě rozdílu mezi příjmy a náklady byl použit přebytek hospodaření nevolebního roku 2011. „Na volební rok 2012, který byl pro starosty důležitý především z pohledu krajských voleb, jsme šetřili již v předchozích letech. Úsporu roku 2011 jsme podle plánovaného rozpočtu použili na úhradu zvýšených nákladů volebního roku. Stejně tak budeme postupovat 4
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
v letošním nevolebním roce a šetřit na supervolební rok 2014,“ uvedl Petr Gazdík. Ten dodal, že i přes trojí volby (krajské, senátní a prezidentské, na které hnutí rovněž přispělo částkou 2 mil. Kč) nebyl přebytek předchozích let spotřebován a úspora byla opět převedena do hospodaření roku 2013. Podstatnou část příjmů tvořily dary od strany TOP 09 (přes 11,7 mil. Kč), které STAN získává dle schválených smluv o spolupráci se stranou TOP 09. Zbylé příjmy byly vlastními příjmy od státu, dary členů, podporovatelů a členské příspěvky. Výdaje tvořily dominantně právě volební náklady. Hnutí cílí především na podzimní komunální volby v roce 2014, na které hodlá uvolnit částku 15 mil. Kč, neboť disponuje širokou členskou základnou právě v komunálním prostředí. Lukáš Novák www.starostove-nezavisli.cz