STANoviny2Jihomoravskykraj

vydání č. 2 / 15. 4. 2013

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

V tomto čísle najdete

Finanční dotace, ano nebo ne? / str. 3

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje – IDS JMK / str. 3-4

Přírodní koupací biotop / str. 4-5

Turismus v Dolním Rakousku / str. 6

Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města Rok 2013 není jen rokem konce současného programovacího období a příprav nové periody čerpání dotací 2014 – 2020, ale i érou, ve které zcela nepokrytě vyplouvají na povrch nejrůznější problémy a vady současného systému. Nejde jen o mediálně propírané korupční kauzy spojené s regionálními operačními programy Jihozápad, Severovýchod a Střední Čechy, ale i o málo přesvědčivé výsledky původně avizovaného rozvoje regionů.

Ačkoliv jedna z hlavních priorit evropské politiky soudržnosti spočívá v překlenování ekonomických a sociálních rozdílů mezi bohatšími a chudými regiony, výsledné investice tento cíl příliš nenaplňovaly.

Jak ukazují statistiky, vůbec nejhůře si vedl venkov s obcemi a městy do 5000 obyvatel, který pocítil rozpočítáno na hlavu jen zhruba poloviční podporu z EU ve srovnání s velkoměstskými regiony. Obdobně nelichotivé výsledky získáme i v případě, kdy provedeme tentýž propočet ve státem podporovaných hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech, které opět ve srovnání s centry přijaly z dotačních prostředků výrazně méně.

Jaký je důsledek této kolize s původními proklamacemi?

Naše země nevzkvétá, řečeno slovy zesnulého prezidenta Havla. Vyspělá Praha si dále udržuje post osmého nejbohatšího evropského regionu, zatímco ostatní části republiky stagnují a svými makroekonomickými výsledky se příliš nepřibližují vysněnému průměru evropské sedmadvacítky v HDP na hlavu. Již několikrát zmiňované regionální operační programy se staly převodníkem peněz do odvětví cestovního ruchu s přínosem v podobě jednotek pracovních míst či na realizaci velkých městských projektů, o nichž si řada z nás myslela, že z důvodu vysoké finanční náročnosti a nulové návratnosti nemohou být nikdy uskutečněny. Harmonický a rovnoměrný růst www.starostove-nezavisli.cz

venkovských oblastí, výstavba a rekonstrukce komunikací nižší třídy nebo investice do obecní infrastruktury se staly okrajovými tématy, která i přes obecně nedostatečné finanční alokace budí rozpaky často velmi selektivním výběrem příjemců dotací.

Mnohokrát jsem se dotazoval těch starostů, kteří dobu formování a přípravy stávajícího programovacího období před rokem 2007 pamatují, jak je možné, že nikdo se nepokusil garantovat obcím a menším městům výraznější finanční alokace, ale také jednotné metodické prostředí či vyšší formy nárokovosti dotací.

První příčinou byla neznalost, neboť téměř nikdo z tehdejších starostů příliš nevěděl, jak evropské prostředky budou čerpány, čemu budou sloužit. Očekával se jen velký objem financí, v řádech až 800 miliard korun, na základě něhož mnozí nabyli dojmu, že peněz bude více než dostatek. Druhým významným faktorem je skutečnost, že právě v době vrcholících příprav nového plánovacího období 2007+ se rodily aktivity starostů ve prospěch změny RUD, vedoucí nakonec ke vzniku Sdružení místních samospráv. Téma evropských dotací bylo vzhledem k vysoké míře daňové diskriminace venkova vůči Praze a dalším velkým městům vnímáno méně intenzivně a v tomto pološeru pak vznikl systém necelé třicítky samostatných operačních programů s vlastními prováděcími předpisy, elektronickými systémy, kontrolami i systémy hodnocení.

Druhá zlínská výzva navazuje na RUD Musíme se vyvarovat chyb a především dokázat ve správný okamžik formulovat požadavky venkova a promluvit jednotným a skutečně výrazným způsobem. pokračování na str. 2 JIHOMORAVSKÝ KRAJ

1

J

I

H

O

M

O

R

A

V

S

K

Ý

K

R

A

J

Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města pokračování ze str. 1

Stejně jako mnozí ostatní, i já jsem zaregistroval Druhou zlínskou výzvu, která symbolicky navazuje na vyhraný boj o spravedlivější rozpočtové určení daní. Její požadavky jsou jednoduché, byť jejich prosazení je právě otázkou jednoty a společného tažení starostů napříč republikou i politickou orientací. Svěřit více prostředků z evropských dotací do obcí, měst a regionů mimo velká města a ústřední státní správu je vůbec revoluční požadavek. Znamená totiž rozprostřít tyto prostředky do území, realizovat množství lokálních rozvojových projektů a také především vystavit evropské finance mnohem masivnější veřejné kontrole. Nástrojem k dosažení tohoto smělého cíle mají být místní akční skupiny, ohniska územního rozvoje, který se děje za výrazné účasti starostů a při komunikaci s osobnostmi z řad neziskového sektoru i podnikatelské sféry.

Logické a jednoduché požadavky Druhé zlínské výzvy však mají své odpůrce Rekrutují se z řad tradičních příjemců eurodotací, kteří při očekávaném zkrácení celkové finanční obálky na zhruba 500 miliard korun na období 2014 – 2020 budou muset své záměry tak i tak výrazně přehodnotit.

Z pozice účastníka přípravy nového programového období mohu, i s ohledem na výše uvedené, prohlásit, že prosazení cílů Druhé zlínské výzvy je úkol srovnatelný s bojem za novelu RUD, tentokrát navíc sešněrovaný do velmi krátkého časového úseku (definitivní podoba

operačních programů má být hotova na konci letošního roku). Úspěch je v naší pozici podmíněn zejména společným postupem co největšího množství starostů, signatářů výzvy a také jednoznačnou a mediálně výraznou celostátní akcí. Vás, kteří se pročetli textem až na samý konec proto prosím, šiřte myšlenky Druhé zlínské výzvy mezi Vaše kolegy a buďte připraveni na další společné akce. Ať už to bude celostátní vyvěšení tabulí s našimi požadavky nebo demonstrace před ministerstvy místního rozvoje a zemědělství, vždy potřebujeme Vaši ochotu i odvahu opět se vydat proti proudu. Jen tak dosáhneme společného cíle, který ztělesňuje okřídlené heslo „Náš stát nezbohatne, pokud jeho obce zchudnou!“

Cíle Druhé zlínské výzvy ve zkratce 65% z Integrovaného ROP do regionů nárokově Ostatní operační programy musí pamatovat na venkov MAS musí sloužit jako nástroj implementace napříč operačními programy Druhou zlínskou výzvu zatím svým podpisem podpořilo 1500 komunálních politiků a občanů z celé České republiky.

Tomáš Chmela tajemník SMS ČR, 700. signatář Druhé zlínské výzvy mobil: 724 776 797, e-mail: tajemnik@smscr.cz

Druhá zlínská výzva - komentář Jedním ze stěžejních programových bodů STANu bylo vždy omezení rozdělování dotací, které vede k rozvoji korupce ve všech formách.

STAN trvá na přerozdělení finančních prostředků přímo obcím.

A právě v těchto dnech byla kolegy starosty Zlínského kraje a exsenátorkou Janou Juřenčákovou, vyhlášena Druhá zlínská výzva (DZV).

Za tuto výzvu velmi bojuje a podporuje ji SMS ČR. Nechci zde tuto výzvu podrobně prezentovat. Každý si ji může najít, přečíst, prostudovat a případně podpořit na adrese http://www.jurencakova.cz/druhazlinska-vyzva/. Do dnešního dne ji už podpořilo 1379 starostů, místostarostů i těch, kterým na venkovu záleží. Také je velmi důležité si uvědomit, kam by finance, které by byly přeposlány přímo obcím, měly být směřovány. Původní určení těchto dotací bylo směřováno na projekty, mající podpořit rozvoj sídel, podporu zaměstnanosti, podporu tvorby nových pracovních míst, rozvoj vzdělanosti a podobně.

Toto směřování je třeba zachovat. Jak mě upozornil jeden z autorů Zlínské výzvy, starosta Josef Zicha, je třeba zdůrazňovat, že nejsou peníze určeny na opravy chodníků nebo na jiné podobné akce. Šance na prosazení požadavků DZV se jeví jako velmi reálné.

Vzpomeňme si, s jakou nedůvěrou mnoho z nás přistupovalo 2

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

k požadavkům na prosazení nového zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Ještě dnes, kdy na účty obcí již přicházejí vyšší částky z RUDu, tvrdí někteří starostové, že to tak není. Je jasné, že RUD se odvíjí od vybraných daní a od hospodaření státu. Pokud tedy bude propad ve výběru daní, nebudou naplněny 100% předpoklady v nárůstu příjmů obcí. Ale i kdybychom dostali o 20% méně, pořád je to 80% nárůst příjmů.

Nic se nemění ani v tom, že některé obce se základní školou, do které chodí i žáci z jiných obcí, nedostanou od těchto obcí příspěvek na žáka, jak bývá také často prezentováno. Tyto peníze byly totiž zohledněny již v jejich RUDu. A je někde napsáno, pokud potřebuje škola, do které chodí děti z mé obce, zajistit pomůcky, postavit nové učebny, vyměnit třeba okna, že naši zastupitelé nesmí odsouhlasit pomoc s financováním těchto aktivit? Zvláště, když k jejich nárůstu příjmů z RUDu si mohou přičíst i částku, kterou již nebudou posílat tzv. na žáka. Vždyť bychom byli sami proti sobě a proti dětem ze své obce.

Proto bych na závěr chtěl požádat všechny ty, kteří ještě nepodpořili DZV, aby tak po zralé úvaze učinili. Je to další významný krok k posílení postavení obcí v celé ČR. Jaroslav Žalkovský

Finanční dotace, ano nebo ne?

V minulých dnech jsme všichni pilně vyplňovali tabulky, psali projekty, počítali a hlavně přemýšleli, co bychom nejvíce potřebovali zafinancovat v našich obcích.

Jihomoravský kraj má zpracován Program rozvoje Jihomoravského kraje, a jiné rozvojové dokumenty Jihomoravského kraje tak, aby byl zajištěn všestranný rozvoj území kraje a uspokojeny potřeby občanů kraje. Jsem přesvědčený, že finance, které kraj rozděluje, jsou jistě pečlivě přidělovány dle potřeb jednotlivých obcí a ne podle potřeb jednotlivých politických stran nebo jednotlivých krajských politiků.

Určitě se mnohý ze čtenářů právě trpce usmál, protože zkušenosti z minulých let, že je vše spravedlivé, nebyly vždy tak jednoznačné. Při zpětném pohledu na jednotlivé obce, či okresy, bylo možno s úspěchem pochybovat o tom, že s veřejnými penězi není nakládáno jako s penězi stranickými. Ale vždy zůstane jen při pochybách.

Je potřeba prosazovat co nejtransparentnější rozdělování dotací Abychom se těmto, jak by mohli někteří politici namítnout, spekulacím vyhnuli, je třeba prosazovat co nejtransparentnější rozdělování dotací.

Třeba tím, že se co nejvíce omezí. Jsem pro to, aby kraj mohl dotovat obce, které se dostanou do obtížné situace vinou povodní, záplav nebo jiné mimořádné situace. Jsem pro to, aby byly dotace schvalovány, pro předcházení těmto situacím, třeba podporou zpracování projektů atd. Jsem pro podporu dobrovolných hasičů, kteří i vinou státu doslova „vyžerou“ vše, na co stát nemá peníze. A ještě přitom riskují životy a zdraví. To je jedna z dotací, kterou se snaží kraj vždy zajistit.

Také smysluplná podpora územních plánů, rozvoje kanalizací a vodovodů. Uniká mi však smysl dotací, které se rozdávaly a rozdávají třeba na babské hody, setkání rodáků, na tradiční hody a podobné místní akce. Není škoda těchto peněz?

Druhý aspekt dotací Při zpracování projektu a záměru dotace je třeba uvádět, na co dotaci chci použít. Naplánuji si náklady s tím, že při získání nenárokové dotace mi peníze z kraje třeba 50% nákladů pomohou zaplatit. Potom se stane, že kraj mi dotaci přidělí třeba jen 10%, ale já jsem povinen, abych dotaci mohl dostat, utratit 90% plánovaných nákladů. Tím se mohu dostat do hodně těžké situace.

Jako příklad uvedu vyjádření starosty Křenovic, Jaromíra Konečného, který ve své obci pořádá velký folklorní festival. Naplánuje pozvat soubor, který je známý, ale zároveň i dražší. Rozpočet festivalu je například 200 tisíc, soubor má dostat třeba 80 tisíc. Zažádá si tedy o dotaci 100 tisíc. Obdrží 20 tisíc s tím, že je ale povinen utratit celých 200 tisíc. Nemá možnost udělat jiné řešení, pozvat jiný soubor, který je třeba mnohem levnější. Buď doplatí z rozpočtu obce 80 tisíc, nebo vrátí dotaci 20 tisíc. Jinak je to dotační podvod. Tento zákon, a to je nutno zdůraznit, nevymyslel kraj.

Nebo existuje ještě jiné řešení. Žádat na kraji o dodatek ke smlouvě, a když bude dobrá konstelace, vyjde vstříc. A jsme opět u spekulace.

Vyhoví všem, nebo jen těm, kteří umí leštit kliky? Je to ale, jak říkám, spekulace. Vyplatí se tedy žádat o dotaci, když existuje velmi reálná možnost, že se dostanu do problémů? To je tedy otázka do diskuse.

Jako příklad smysluplné dotační podpory ze strany JMK bych rád upozornil na článek o výstavbě biotopu v Koválovicích, který v dalším článku představuje starosta Milan Blahák. V době, kdy se staví mnohdy prodělkové aquaparky, stojí tento projekt, dostupný i menším obcím, určitě za zmínku.

Jaroslav Žalkovský

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje – IDS JMK Před několika roky začala diskuse o zavedení IDS JMK. Systém je dnes zaveden v celém kraji. A je třeba říci, že i přes některé problémy funguje vcelku dobře.

Je jasné, že občané obcí, kteří musí přestupovat z autobusů na vlak, nadšeni nejsou. Ale také si dobře pamatujeme, že například do Brna jsme se dostávali jen ve všední dny a to jen když České dráhy uznaly za důležité, aby vlak ve stanici vůbec zastavil. Autobusy, to byla kapitola sama o sobě. Dnes se kraj chlubí, že se sem jezdí učit odborníci z jiných krajů. Ze setkání se starosty jiných krajů je zřejmé, že nám systém závidí.

Je vše tak záviděníhodné?

Protože jsem byl jedním z těch, kteří od začátku bojovali za lepší dopravu v naší obci a i okolních obcích, mohu srovnávat. Na počátku

jsme bojovali o každý spoj a museli jsme obhajovat jednotlivé linky.

Vysvětlovat úředníkům, že když začíná pracovní doba v 6:00, je nesmyslný příjezd vlaku do Brna v 5:58. Návaznosti linek, kdy se prodloužila doba cestování o 45 a více minut, bylo téma při každém jednání. Hlavně jsme zpochybňovali přestupování v terminálech, jak začaly být nazývány stařičké nádražní budovy a stará autobusová nástupiště, bez možnosti ukrýt se před větrem a deštěm.

Slibem nezarmoutíš, a tak se slibovalo.

Modernizace terminálů bude, budou jezdit moderní vlaky a ekologické autobusy. Jaká je tedy skutečnost? Nádraží, vlastně přestupní terminál Sokolnice-Telnice má do dnešního dne vlakové nástupiště v takovém stavu, že malé děti a senioři mají co dělat, aby se do vagónu vůbec vyšplhali. Mnozí to mají jako „bojovku“. pokračování na str. 4

www.starostove-nezavisli.cz

3

J

I

H

O

M

O

R

A

V

S

K

Ý

K

R

A

J

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje – IDS JMK pokračování ze str. 3

Maminky s kočárky, invalidé mohou zrovna zapomenout na cestování vlakem. Při porovnání situace třeba kolem Prahy, kdy s kočárkem vjedete přímo do klimatizovaného vagónu, je opravdu tristní. A tím se dostáváme ke stavu vlakových souprav.

Stav vlaků je tristní Nejsem odborník na vlaky, ale dostal jsem informaci, že soupravy jsou 30 – 40 let staré. Není výjimka, že u vagónů nejdou otevřít dveře, sám jsem jich jednou napočítal jen u jedné soupravy pět. To je potom fofr, chce-li takový důchodce, vystoupit a musí běžet přes celý vagón k funkčním dveřím a má-li štěstí, vlak se nerozjede. Vagóny se sedadly, kam se dva dospělí stěží

vejdou vedle sebe, jsou běžné. O víkendech jezdí soupravy, které stojí zřejmě celý týden někde v kopřivách – pomalované, rezavé. Každý rok se na setkání starostů s hejtmanem a politiky JMK ptám, co se změní.

Letos jsem se hejtmana zeptat nemohl, neboť důležitější než starostové, byl pan Klaus a prezident Slovenska Gašparovič, kteří si v Brně vyměňovali vyznamenání. Což je ovšem pochopitelné. Není ale pochopitelné, že na regionálních tratích dotovaných krajem a obcemi jezdí takové vraky. Co třeba konkurenční dopravce? Víme, jak to dopadlo na trase Brno – Praha. Dnes zde jezdí rychlíky za 200Kč. Dříve 340 Kč.

A je to jen konkurencí.

Je jasné, že náklady na dopravu se stále zvyšují. Je nejvyšší čas k optimalizaci linek. Velké autobusy, zvláště o víkendech, převážejí převážně vzduch. Dopravní obslužnost je definována a bojovali jsme za ni. Není ale načase donutit dopravce, aby na těchto linkách zavedli třeba mikrobusy? To je také téma k diskusi. Podělte se s námi o vaše zkušenosti.

Jaroslav Žalkovský

Přírodní koupací biotop Vydařený projekt obce Kovalovice V minulém čísle STANOVIN jsem slíbil podrobné seznámení s projektem, který se v naší obci povedl a má příznivé hodnocení i v širokém okolí. Jedná se o přírodní koupací biotop.

Přírodní koupací biotopy v sobě spojují funkci okrasných jezírek s možností koupání bez úpravy vody chemickými a desinfekčními prostředky. Základem koupacích biotopů je vyvážený přírodní systém, který využívá biologické funkce rostlin k přirozenému čištění vody.

Pro stavbu bazénů je používána fólie a systém je vybaven čerpadly. Čistící zóny jsou bohatě osázeny vodními rostlinami.

Výhodou těchto koupališť jsou nižší investiční náklady, úspora el.energie a úspora vody, protože voda cirkuluje v uzavřeném systému, není nutná pravidelná výměna vody, dopouští se jen odpar.

Za největší přínos považuji koupání se ve vodě bez chemických prostředků, čímž se snižuje alergenní tlak na organismus.

Jistě každé zastupitelstvo někdy stálo před otázkou, co na svém území vymyslet za smysluplný projekt nebo jak opět vrátit život areálu či budově, která již neslouží svému účelu. Možná můj příspěvek někoho inspiruje tak jako mne tehdy článek o koupacích jezírkách v časopisu Veřejná správa.

Anabáze projektu V roce 2003 zastupitelstvo Obce Kovalovice rozhodovalo, jak využít 4

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Před výstavbou

pozemky získané z Pozemkového fondu navazující na sportovní areál Jednoty Sokol. Z důvodu absence koupacích zařízení v nejbližším okolí jsme se zaobírali myšlenkou výstavby koupaliště. Fotka přírodního koupacího jezírka v již zmíněném časopise mě tehdy tak nadchla, že jsem postupně vyhledával a získával informace o těchto typech koupacích zařízení. Velice zajímavá byla informace o třetinových pořizovacích nákladech i třetinových provozních nákladech vůči koupalištím s chemicky upravenou vodou. Problém byl, že u nás v republice nebyly žádné zkušenosti s těmito typy koupališť (biotopy) pro širokou veřejnost. pokračování na str. 5

Přírodní koupací biotop Vydařený projekt obce Kovalovice pokračování ze str. 4

Kontaktoval jsem firmu ze Znojemska, která zprostředkovala návštěvu přírodních koupališť v Rakousku. Část zastupitelů si prohlédla již několik let fungující biotopy a bylo rozhodnuto. Zbývala jen „maličkost“ - kde sehnat peníze, když zrovna v tomto období nebyly vyhlášené žádné dotační tituly se zaměřením na tuto problematiku.

Kdyby fungoval systém, po kterém tak voláme - poměrné rozdělení dotačních financí do rozpočtů obcí a měst, s financováním jakéhokoli prospěšného projektu by nebyl problém. I přes prozatím nevyřešené financování, (naše obec se 600 obyvateli měla roční rozpočet necelých 6 mil. Kč), ZO rozhodlo o zpracování studie a projektové dokumentace.

V roce 2006 se nám nakonec podařilo naši vizi uskutečnit. Na podzim byla zahájena výstavba a koncem června 2007 proběhlo slavnostní otevření prvního přírodního koupacího biotopu v ČR. Náklady na stavbu činily 5,5 mil Kč.

Podařilo se získat dotaci z JMK ve výši 1.558.000,- Kč. Částku 980.000,- Kč poskytla firma Českomoravský cement Heidelberg cement Group. Částku 2.962.000,- Kč uhradila obec z vlastních zdrojů.

Na vstupném se nám podařilo vybrat přes 2.5 mil Kč, i když celodenní vstupné je 40,- Kč, studentské 30,- Kč. Postupně jsme areál doplnili o dětský bazén s přírodním čištěním, hřištěm na plážový volejbal a dětským hřištěm. Ke stánku s občerstvením jsme zhotovili a vybavili dřevěnou pergolu pro posezení asi 80 hostů. Čerpat inspiraci k nám jezdí starostové, zástupci mikroregionů z celé republiky i ze Slovenska, protože zrovna potřebují zrekonstruovat hygienicky nevyhovující staré obecní koupaliště či požární nádrž.

A tak, jak to bývá u úspěšných projektů, hned se objevuje lobby výrobců a dodavatelů chemických bazénů, kterou jsme pocítili zvýšením četnosti kontrol krajské hygienické stanice a zapracováním jistých zpřísněných norem dle legislativy. Ne každá obec či město má finance na moderní akvaparky, které se bez dotace na provoz neobejdou. Je jen otázkou času, kdy budou přírodní koupací biotopy stejně tak rozšířené jako třeba v sousedním Rakousku.

Milan Blahák, člen KVJMK STAN, starosta obce Kovalovice Stavba přírodního biotopu

Mám radost z toho, že postoupené riziko přineslo ovoce. Koupání bez chlóru je velice příjemné a jak je vidět, je i čím dál tím více vyhledávané.

Za 6 let provozu náš sezónní areál navštívilo úctyhodných 95.558 návštěvníků.

V sezóně

www.starostove-nezavisli.cz

5

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Tajemník Jihomoravské krajské organizace

Jaroslav Žalkovský / e-mail: ouzbysov@politavi.cz

Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor.

Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Turismus v Dolním Rakousku ... Aneb jak se to dělá Na pozvání průvodcovské agentury REMO Agency ze Znojma jsme 18. března navštívili dolnorakouský Poysdorf a tamní sídlo agentury Weinviertel Tourismus GmbH, která zabezpečuje pro dolnorakouskou Vinnou čtvrť destinační management. Této návštěvy se kromě nás zúčastnili i zástupci znojemských firem z oblasti turistického ruchu a několik zástupců městského úřadu.

Byli jsme přijati marketingovou manažerkou společnosti Mag. Ursulou Artner-Rauchovou. Zajímavě a věcně jsme pohovořili na téma fungování a podpora turismu v Dolním Rakousku a seznámili jsme se s celým systémem práce agentury. Vinná čtvrť / Weinviertel je považována za jednu z „nejospalejších“ částí Rakouska a na této tezi postavili celý destinační marketing.

Lákají turisty především na klid, pohodu a skvělé kulturní a gastronomické zážitky.

Agentura Weinviertel Tourismus je zřízena jako společnost s ručením omezeným, kterou z 48% vlastní Země Dolní Rakousko, zbylé podíly mají jednotlivá města a obce. Dvacítka zaměstnanců agentury má rozdělené úkoly v tvorbě programových balíčků, zajištění obsazenosti ubytovacích kapacit, propagace místních firem a komunikace s médii.

Samozřejmostí jsou pracovníci call centra, kteří jsou schopni ústně i písemně odpovědět na jakékoliv dotazy. Zaměstnanci organizace jsou vybíraní pro svoji odbornost, nikoli pro politickou příslušnost. Velký důraz je kladen na práci s internetem a sociálními sítěmi. Celá organizace je momentálně financována především z projektů Evropské unie a ze zemského rozpočtu a obecních rozpočtů. Důraz je kladen na propojení všech složek cestovního ruchu a účelné využívání finančních prostředků. U nás do velké míry chybí propojení veřejného a soukromého sektoru, jednotlivé segmenty fungují odděleně, a tím nedokážou plně využít turistický potenciál daného území. V tom se jistě máme co učit.

Fungování výběrových řízení Stěžejním faktorem není jen cena zakázky, protože ta je již předem daná.

První výběrové řízení je na projekt, který zjistí, co je za dané finance možné získat. Jednotlivé dílčí části projektu jsou dále postupovány dle 6

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

klasického výběrového řízení, kde se snaží získat co nejlepší cenu.

Vše je pod velmi přísnou kontrolou. Takto postupují i při organizaci zemských výstav, které probíhají každé dva roky a jejich cílem je zviditelnit některou část regionu. Tyto výstavy mají též za úkol zajistit opravu některé památky. Tématická výstava v místě zůstává natrvalo a dále slouží k rozvoji turismu. V letošním roce se výstava koná v samotném Poysdorfu a jejím tématem je vinařství – Wein & Brot (Víno & chléb). Tyto výstavy jsou v Rakousku velmi dobře propagovány a navštěvovány. V Poysdorfu je očekáváno až 500 tisíc návštěvníků!

I přes určitou kulturní rozdílnost jsme zjistili, že řadu fungujících postupů v Rakousku lze aplikovat na naše podmínky. Zásadní problém na naší straně však spočívá v řízení turistického ruchu z pozice příliš velkého kraje, který není schopen koncepčního a účelného destinačního managementu směrem do mikroregionů. Spolupráce s rakouskou stranou by pro nás naopak mohla být velmi inspirativní a vzájemně výhodná pro turisty a podnikatele v turistickém ruchu, ale i pro výrobce a zpracovatele místních surovin a zástupce dalších tradičních oborů. Určitým problémem je jazyková bariéra, která však není nepřekonatelná.

Naši delegaci přivítala též starostka Poysdorfu. Prošla s námi vznikající zemskou výstavou a bylo jen škoda, že se o své zkušenosti nemohla podělit s politickými představiteli města Znojma (ČSSD). Ti se totiž na poslední chvíli bez udání pádného důvodu omluvili. Nejspíše tím vyslali signál, že o tuto oblast rozvoje našeho příhraničního regionu nemají zájem. Tato situace byla vůči ochotným rakouským partnerům velkým faux pas.

Turistický ruch v Rakousku funguje jako přirozený transfer finančních prostředků z bohatších do chudších oblastí. Jsme rádi, že všechny informace i know-how je agentura Weinviertel Tourismus ochotna dále předávat a podává ruku ke spolupráci. Setká se však s patřičným zájmem kolegů z jižní Moravy?

Zuzana Vařeková, Otto Bouda příznivci hnutí STAN a členové politického klubu Pro Znojmo www.starostove-nezavisli.cz

Celostátní rubrika vydání č. 2 / 15. 4. 2013

V tomto čísle najdete

Druhá zlínská výzva / str. 1-2

Zda bych vyvěsil ceduli?

Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce / str. 2

Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást Na začátku února byla zveřejněna tzv. Druhá zlínská výzva, prohlášení starostů a komunálních politiků k dělení prostředků určených pro ČR v novém rozpočtovém období EU 2014+. Její iniciátoři vyzývají vládu, aby z těchto EU peněz směřovaných do regionů co nejvíce z nich směřovala do měst a obcí „přímo“ (nárokový model) a byly zohledněny potřeby venkovských regionů ČR (její text naleznete rovněž zde v celostátní rubrice STANovin).

Druhou zlínskou výzvu podepsalo již téměř 1500 starostů, místostarostů, zastupitelů a jiných představitelů komunálního veřejného života. Jde tedy o aktivitu vycházející z regionů, kterou žádná relevantní politická síla, natož představitelé vlády nemohou přehlédnout.

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice / str. 3

Právní tým STAN informuje / str. 4

je eliminovat riziko pozdějšího vracení dotací kvůli nedodržení předepsaného postupu. Závazek změny nastavení financování projektů na tzv. průběžné financování všude, kde je to možné, bylo rovněž obsaženo v koaliční smlouvě a je opatřením, pro nějž příslovečně zvedám obě ruce.

Poslední příležitost Každý z nás si snad uvědomuje, že čerpání evropských prostředků v novém období bude pro obce a města jednou z posledních možností, jak se alespoň částečně vyrovnat se znevýhodněními, které je limitují v jejich vlastním rozvoji, a jak si „sáhnout“ na evropské peníze. Nové rozpočtové období představuje jedinečnou příležitost při správě obcí a měst a jejich úspěšnému rozvoji. Samosprávy si nemohou dovolit podcenit tuto „bitvu o nové rozpočtové období“, poněvadž by tak promarnily jednu z posledních šancí v přísunu významného finančního zdroje. Samosprávy zkrátka musí vygenerovat společné stanovisko pro obhajobu vlastních legitimních zájmů a toto předestřít vládě. Druhá zlínská výzva přitom také varuje, že nesmí dojít k chybám minulého čerpání. O tom, kdo, jak a kolik evropských peněz utratil neefektivně, ba přímo dokonce zpronevěřil a ukradl, se budeme dozvídat, obávám se, ještě dlouhá svědectví.

Je za pět minut dvanáct, ne-li možná ještě méně.

ZLÍN

Máme nárok na evropské peníze! €

V kůži poslance za koaliční uskupení jsem se svým podpisem pod Druhou zlínskou výzvu ocitl v poněkud svízelné situaci. Dopředu podotýkám, že bych podepsal ihned znovu, především proto, že mohu zblízka sledovat, kam se čerpání evropských prostředků nového období v připravovaných dokumentech řítí. Dokud příprava nového období 2014+ byla plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jeho struktur, byl směr úvah českých autorit poměrně správný. Snížit počet operačních programů, snížit administrativní roztříštěnost a náročnost čerpání, plné podřízení a plná zodpovědnost za čerpání včetně chyb na úroveň vlády ČR, to však neznamená vyloučení ostatní orgánů státní správy či jiných veřejných autorit. Naopak peníze EU by měly směřovat co nejníže, stát by měl respektovat místní rozhodnutí o využití těchto prostředků podle předepsaných pravidel. Rubem takové dispozice by ovšem měla být jednotná a účinná kontrola z vládní úrovně. Zavedení důkladných vstupních i průběžných kontrol projektů a pomoci při odstraňování chyb sice zní jako tvrdé opatření, nicméně jeho cílem www.starostove-nezavisli.cz

Že nejde o plané malování čerta na zeď dokazuje aktuální vývoj přípravy čerpání peněz EU nového období. Na konci února se odehrálo jednání pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora venkova v novém PRV má být podle návrhu ministerstva zemědělství vytěsněna na absolutně minimální možnou hranici 5%, jak ji pro metodu LEADER z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky v daném státě předepisuje EU. To znamená, že v tomto programu obce dostanou jen to nezbytné minimum, co určuje Evropa. V minulém období stát k této nepodkročitelné hranici dohodl s EU ještě další zdroje pro menší obce (v rámci PRV). pokračování na str. 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

1

Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást pokračování ze str. 1

Jinými slovy téměř nezadržitelně dojde k dramatickému poklesu prostředků vyčleněných na podporu venkovského prostoru v rámci metody LEADER oproti současnému stavu. Dokonce to ani nevypadá, že by si na úkor obcí a měst výrazně polepšili zemědělci. Důvodem nastalé situace bylo vyjednávání na nejvyšší úrovni summitu, kdy došlo k promarnění příležitosti získat větší objem peněz a dokonce čeští zástupci vyslovili souhlas s poklesem prostředků v kapitole LEADER. I země Visegradské čtyřky dohodly společné priority České ministerstvo místního rozvoje a rovněž i zástupci zákonodárného sboru přitom konzultovali velmi intenzivně společné priority s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Na mnoha úrovních bylo nakonec vyjednáno společné prohlášení zástupců této skupiny (plus dalších přidružených států), a to před klíčovým bruselským summitem celé EU v únoru tohoto roku.

Bohužel tento potenciál nebyl při závěrečném jednání dostatečně využit.

Přitom vláda tuto část strategie vyjednávání i ve skupině zemí V4 nepodcenila a dodržela svůj závazek ze Programového prohlášení vlády

o nezbytnosti koordinovat postoj při vyjednávání nového rozpočtového období EU se zeměmi V4.

Jen razantní postoj samospráv může pomoci V současné době jsme ve fázi vyjasňování vládní pozice k čerpání prostředků EU v novém období. Definitivní rozhodnutí by mělo podle vládního harmonogramu padnout v květnu (nejpozději v červnu). Do té doby by podle mého přesvědčení představitelé samospráv měli najít společnou řeč. Není tajemstvím, že v ČR nejsou zájmy samospráv jednoduše slučitelné v jeden celek. Důvodem je velikostní, územní i „zaostalostní“ rozmanitost obcí a měst (obce od několika desítek obyvatel až po milionovou Prahu, relativní bohatost Středočeského kraje, který se významně přiblížil hranici sledovaného HDP, kdy již nelze peníze získávat, a zaostalost dalších regionů). Přesto by se samosprávy měly pokusit dohodnout a najít společná zásadní stanoviska. Druhá zlínská výzva bezesporu může pomoci nasměrovat pohled na evropské peníze nového období i těch občanů, kterým tyto finance připadají vzdálené či neefektivně utrácené. Nepochybuji, že drtivá většina samospráv je schopna tyto využít a občané lépe uvidí, jak se využívají prostředky EU.

Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce Obdržel jsem dotaz, zda bych vyvěsil ceduli, když je to na hraně zákona. Odpovím jednoznačně: „ANO“.

Důvody spatřuji v následujících argumentech.

1. Vyjednávání o pravidlech čerpání prostředků EU nového období 2014+ se začíná zvrhávat. Vítězí resortismus, tj. vliv českých ministerstev, které si chtějí co nejvíce peněz EU doslova urvat pro sebe. Kdo nebude spravovat tyto fondy, zdá se, že jakoby nebyl. Správce těchto prostředků bude mít vliv, nadto přímým podřízením operačních programů vládě význam ministerstev stoupá.

2. Význam obcí a měst je v procesu přípravy čerpání podceňován. Kdo jiný by se měl ozvat za své legitimní zájmy než právě samosprávy.

3. Cedule na vstupních bránách do samospráv upoutají pozornost běžných občanů, kteří ani vůbec netuší, že se opět rozhoduje o významných prostředcích, s jejichž pomocí by rozvoj měst a obcí mohl být efektivnější. Občané se bezesporu budou ptát, co to visí na značce obce.

Starostové budou sice muset více vysvětlovat, ale to dělají již nyní.

4. Připoutání pozornosti médií jako podmínka nutná k tomu, aby se o věci začali zajímat i politici. Zatím je zájem o nové rozpočtové období spíše okrajové, veřejná diskuse se nevede prakticky žádná a zájem některých autorit je spíše spojen s vidinou prosadit případně jen určité zájmy. Přitom nedostatky stávajícího systému jsou zjevné, dokonce jak se ukazuje v současnosti i pro některé veřejné autority i bolestné (sankce, zastavení proplácení a další negativní důsledky).

5. Vyjádřit tímto způsobem názor není nezákonné. Úvahy, že jde o vyjádření názoru na hranici zákona, odmítám. Jde o legitimní svobodný projev, jemuž zaručuje ochranu Ústava. Ostatně takovou aktivitu zorganizovalo před několika lety SMS ČR s cílem upozornit na diskriminaci samospráv v oblasti RUD. Nevím o tom, že by byl kdokoli za vyjádření názoru penalizován. Ústavní právo má přednost před tzv. jednoduchým zákonem.

Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR, 1. místopředseda hnutí STAN 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice Před Velikonoci přinesla média další zprávu o „velké protikorupční akci“. Tentokrát se jednalo o obvinění deseti pražských radních z porušení povinnosti při správě cizího majetku. V čem se tahle kauza od ostatních liší? Ukazuje podle mě názorně, že snaha o nápravu věcí se může člověku někdy vymstít – doufejme, že jen dočasně.

Nechci samozřejmě předjímat závěry policejního šetření a případně soudu, pokud by na něj v tomto případě vůbec došlo. Z veřejně dostupných informací se ale zdá, že hypotéza o pomstě kmotrů, kterým současná pražská koalice hodně překáží, není ukřivděnou výmluvou, jakou v takových případech obvykle slýcháme. Proč si to myslím?

Pražská radnice pod vedením primátora Béma alias Kolibříka uzavřela v roce 2006 smlouvu s firmou Haguess, která Praze zajistila pravděpodobně zdaleka nejnákladnější systém předplacených elektronických jízdenek, jakým se nějaká evropská země může pochlubit. Smlouva sama i její nevýhodnost byla v médiích proprána řádně a Opencard se stala smutným symbolem propojení politiky s kmotrovskými strukturami a jejich ekonomickými zájmy. Už v první vlně drtivé kritiky Opencard se upozorňovalo mimo jiné na to, že smlouva je uzavřena tak nešťastně (nebo spíš: tak šikovně), že výhradním držitelem licencí nutných pro provozování karty je stále firma Haguess. Když se tedy přiblížil konec platnosti nejstarších karet, stávající radnice neměla jinou možnost, než o prodloužení karet, jejich lepšího zabezpečení a zavedení nového karetního systému jednat právě s touto firmou. Během těchto jednání se radním podařilo snížit Haguessem požadovanou cenu o 4 250 00 Kč ročně, což v situaci, kdy protivník drží všechny trumfy,

jistě nebylo snadné. Za to se radním dostalo „spravedlivé“ odměny: byli obviněni zřejmě proto, že smlouvu prodloužili bez výběrového řízení.

Jsem přesvědčen o tom, že v průběhu policejního šetření či nejpozději v průběhu soudu, pokud na něj skutečně dojde, se ukáže zcela jasně, že v této situaci nemohli pražští radní postupovat jinak, lépe.

Do té doby ovšem budou muset žít se stínem nepříjemného podezření v zádech. Věřme jen, že to nesníží jejich odhodlání vypořádat se s neblahým dědictvím svých předchůdců, že se napříště nebudou bát šlápnout do vosího hnízda. Právě takový vzkaz jim totiž někdo (veřejnost zatím netuší kdo) prostřednictvím trestního oznámení mohl chtít poslat: ruce dál od našich zájmů!

Věřme také, že podobné případy kriminalizace politických rozhodnutí nebudou na denním pořádku. Stát se to totiž může komukoliv z nás.

Práce komunálních politiků je už dnes hodně náročná a v mnoha ohledech nevděčná; pokud by se lidé s upřímným zájmem podílet se na správě věcí veřejných měli nechat odradit obavou, že odpovědí na jejich snahu šetřit veřejné rozpočty bude trestní oznámení a policejní vyšetřování, uvolní to cestu k moci těm, kdo si s podobnými nepříjemnostmi moc hlavu nelámou – různým vykukům a šíbrům.

A to by byl smutný obrat v tom, co s opatrným optimismem vnímám jako cestu správným směrem.

Petr Gazdík

www.starostove-nezavisli.cz

3

Záznam ze zasedání zastupitelstva - věc veřejná?

Informace o projednávání tisku č. 757 a informace ze semináře ústavně právního výboru Novela zákonů o územních samosprávných celcích obsažená ve sněmovním tisku č. 757 je rozsahem nevelká, nicméně řeší otázku značné závažnosti – jsou jí podmínky pořizování a zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstvev obcí, krajů a hlavního města Prahy.

Jak v důvodové zprávě novely uvádí navrhovatelé, mezi něž patří i předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, stávající právní úprava je z pohledu transparentnosti veřejného života a zajištění informovanosti občanů o záležitostech veřejného zájmu krajně neuspokojivá.

Pořízení a zveřejnění záznamu např. na webových stránkách obce je totiž - bez splnění komplikovaných podmínek, mezi něž se počítá např. získání souhlasu všech dotčených osob – třeba považovat za protiprávní jednání, postižitelné jak v rovině soukromoprávní, tak veřejnoprávní. A právě to se předkladatelům zdálo být absurdní.

Připravili proto návrh zákona, který tyto potíže do značné míry odstraňuje, když zmocňuje obecní a krajská zastupitelstva k přijetí usnesení povolujících pořizování obrazových a zvukových záznamů.

V legislativním procesu doputoval tento návrh do ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který se s ohledem na citlivost této problematiky rozhodl věnovat mu velkou pozornost. Důkazem toho je seminář na téma „Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Záznam z jednání zastupitelstva a rady obce“, který se uskutečnil v úterý dne 9. dubna 2013 od 9:30 hodin v budově Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti „Státní akta“. Seminářem provázel předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák.

V úvodu semináře objasnil důvody potřeby legislativní úpravy další

Právní tým STAN informuje

z předkladatelů novely, poslanec Šťastný. Poté vystoupil s příspěvkem nazvaným „Právo na informace vs. ochrana soukromí“ náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který se této problematice věnuje i na akademické půdě. Následovala pětadvacetiminutovka Adama Furka z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra věnovaná výkladu pojmu „veřejné jednání“.

Po přestávce byli účastníci semináře seznámeni s pohledem předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, který pohovořil o pořizování, uchovávání a zveřejňování záznamů z veřejných jednání ve vztahu k ochraně osobních údajů. Posledním z řečníků pak byl Oldřich Kužílek, duchovní otec zákona o svobodném přístupu k informacím, jehož příspěvek nesl název „Záznam z veřejného jednání – věc veřejná?“.

Z výčtu panelistů je zřejmé, že šlo o nanejvýš pozoruhodnou akci, již si zájemci o komunální problematiku nemohli nechat ujít. A také nenechali – seminář navštívila téměř stovka lidí.

Závěrem nezbývá než popřát této a dalším obdobným aktivitám ústavně právního výboru úspěch; lze jen doufat, že jím pořádané semináře napomohou smířit či alespoň vyjasnit mnohdy zcela protichůdně se jevící stanoviska zúčastněných institucí a zvýšit tak šanci projednávaných návrhů zákonů na přijetí.

Mgr. Jan Bartonička

Starostové a nezávislí hospodařili v roce 2012 šetrně Starostovské hnutí hospodařilo i ve volebním roce 2012 šetrným způsobem a v zákonném termínu odevzdalo do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2012 včetně ověření účetnictví zprávou nezávislého auditora s výrokem bez výhrad. Při konání trojích voleb, jichž se účastnili kandidáti nominovaní hnutím, tak STAN dodrželo plánovaný vyrovnaný rozpočet na rok 2012 a do nového roku 2013 vstoupilo dokonce s přebytkovým hospodařením přesahující 4 mil. Kč.

Příjmy hnutí v r. 2012 dosahovaly částku 18,83 mil. Kč a náklady 24,75 mil. Kč, kdy k úhradě rozdílu mezi příjmy a náklady byl použit přebytek hospodaření nevolebního roku 2011. „Na volební rok 2012, který byl pro starosty důležitý především z pohledu krajských voleb, jsme šetřili již v předchozích letech. Úsporu roku 2011 jsme podle plánovaného rozpočtu použili na úhradu zvýšených nákladů volebního roku. Stejně tak budeme postupovat 4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

v letošním nevolebním roce a šetřit na supervolební rok 2014,“ uvedl Petr Gazdík. Ten dodal, že i přes trojí volby (krajské, senátní a prezidentské, na které hnutí rovněž přispělo částkou 2 mil. Kč) nebyl přebytek předchozích let spotřebován a úspora byla opět převedena do hospodaření roku 2013.

Podstatnou část příjmů tvořily dary od strany TOP 09 (přes 11,7 mil.

Kč), které STAN získává dle schválených smluv o spolupráci se stranou TOP 09. Zbylé příjmy byly vlastními příjmy od státu, dary členů, podporovatelů a členské příspěvky. Výdaje tvořily dominantně právě volební náklady. Hnutí cílí především na podzimní komunální volby v roce 2014, na které hodlá uvolnit částku 15 mil. Kč, neboť disponuje širokou členskou základnou právě v komunálním prostředí.

Lukáš Novák www.starostove-nezavisli.cz