STANoviny2Usteckykraj

vydání č. 2 / 15. 4. 2013

ÚSTECKÝ KRAJ

V tomto čísle najdete

Navrhujeme opatření proti kupčení s volebními hlasy / str. 2

Rodina základ státu / str. 3

Severočeská ČSSD šokovala prohlášením o možnosti prolomení limitů Znepokojení v řadě severočeských obcí vyvolalo prohlášení vedení severočeské sociální demokracie, která se na nedávném sjezdu strany kladně postavila k prolomení limitů na těžbu uhlí.

Usnesením vlády z roku 1991 byly na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala vytyčeny limity pro lomy Bílina, ČSA a Nástup – Tušimice, aby byl okolním obcím po době komunistického drancování zaručen nerušený vývoj a zamezilo se další devastaci krajiny. Limity na těžbu uhlí může zas a znovu zrušit pouze vláda a ta stávající se zavázala, že je do konce svého volebního období zachová.

Dědský park v Malých Žernosekách / str. 5

Hnědé uhlí, elektrická energie a Ústecký kraj / str. 5-6

A další

nezabýval – Jaké budou dopady na krajinu a obyvatelstvo Ústeckého kraje, až všechno uhlí za limity spálíme?

V poslední době se opětovně aktivují zastánci prolomení limitů hnědého uhlí. Pevně jsme věřili, že v tomto kraji v minulosti silně postiženém těžkým průmyslem a těžbou hnědého uhlí již nikdy nepadne k zemi kostel, natož aby z povrchu země zmizela celá obec. Je těžké si jen představit, že by bylo znovu rozhodnuto o likvidaci obcí, které se od devadesátých let začaly postupně rozvíjet a žít.

A takových obcí – s chráněným ložiskovým územím – je v bývalé pánevní oblasti našeho kraje 24. Nepřijatelná je představa, že by byli ohroženi i noví občané obcí, kteří mají chuť podílet se na rozvoji regionu např. výstavbou rodinného domu. Tím spíše, když jde o region vzpamatovávající se z mnohaleté nucené stagnace. Pevně věřím v zdravý rozum zodpovědných politiků, že nepřipustí prolomení limitů.

Karel Drašner

Stávající státní energetická koncepce do roku 2030 s rozšířením těžby nepočítá Pokud by došlo k prolomení limitů, těžba by pohltila obce Horní Jiřetín, Černčice a na několik stovek metrů by se přiblížila k Litvínovu.

Na základě studie zadané ekologickou organizací Greenpeace dospěli Odborníci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy k těžko představitelné částce 1,33 bilionu, které by na prolomení těžebních limitů musel vynaložit nejenom stát, ale i samosprávy a lidé. Částka v sobě zahrnuje výpočet „ceny“ snížení délky života v Ústeckém kraji, zvýšenou nemocnost a vlivy znečištění na zemědělskou produkci.

Autoři studie však varují, že otázku limitů považují za tak společensky závažnou, že je nutné vytvořit komplexní studii, která by výhody a nevýhody těžby posoudila komplexně, ale která by hlavně vnesla do celého zvažování nový prvek, kterým se prozatím nikdo moc www.starostove-nezavisli.cz

ÚSTECKÝ KRAJ

1

Ú

S

T

E

C

K

Ý

K

R

A

J

Navrhujeme opatření proti kupčení s volebními hlasy Hnutí Starostové a nezávislí stojí na jedné ze svých křižovatek a hledá směr, kterým se dále vydat. Jsme hnutí, které je tvořeno především lidmi s velkými zkušenostmi z praktické práce pro lidi ve svém okolí, tedy pro společnost.

Při své pestré práci, kterou mnoho z nás bere jako velký závazek a poslání, se často potkáváme s překážkami, které nás tu zbrzdí a tu znechutí. Obvykle je překonáme, ale bohužel často se skřípěním zubů. To skřípění zubů přichází v situacích, kdy zjišťujeme, že mnoho lotrů, podvodníků a zlodějů má před námi náskok a my je jen doháníme.

Přitom zjistíme, že jsme ve velké nevýhodě především díky našim zákonům.

Mezi tato opatření patří

Jedním z příkladů situací, které nás mohou nadzvednout ze židle, jsou situace, kdy demokratické volby ztrácí tzv. nakupováním hlasů volič punc demokracie. Pominu uplácení voličů párkem ze sóje a pivem z jitrocele na jedné straně anebo losovaným telefonem nebo autem na straně druhé.

Voličům do schránek doručovat obcí úředně potvrzené letáky se seznamem politických stran a hnutí a jmény kandidátů, místo sad volebních lístků.

Hlasovací lístky jen ve volebních místnostech.

V případě hlasování mimo volební místnost ze zdravotních důvodů přinést voliči volební schránku s hlasovacím lístkem.

Zrušit obálky a zavést vhazování hlasovacího lístku do urny přímo, třeba přeloženého v zájmu zachování utajení hlasování každého voliče.

Hlasovací lístek tisknout na barevný papír, nebo jej opatřit znakem na vnější straně, což umožní členům komise identifikaci, co volič do urny vhazuje.

Pro každé volby jiná barva hlasovacího lístku, aby se případní manipulátoři nemohli připravit.

Důsledná kontrola počtu lístků během tisku, při expedici a příjmu volebními komisemi.

Hlasovací lístky označit za úřední listinu, jejich vyplňování mimo volební místnost, vynášení ven, jejich falšování nebo krádeže z tiskáren prohlásit za trestný čin.

Vzhledem k judikátu Krajského soudu v Ústí nad Labem k volebním manipulacím v Krupce u Teplic o „navážení“ voličů jako nepřípustném psychologickém nátlaku na svobodnou vůli voliče, považovat tento jev za trestný čin.

Zanedlouho nás čekají další demokratické volby do parlamentu a především do zastupitelstev našich obcí a měst, které by především měly být soutěží schopností vést naše obce a města k dalšímu všeobecnému rozvoji. Namísto toho se však mohou stát jen soubojem naditosti peněženek osob a skupin, kteří neusilují o všeobecné, ale jen a jen o své osobní blaho. Sousto, po kterém lační, je nyní o RUD chutnější.

Mimo dopadu opatření spočívajícího v omezení negativních jevů, přinese navržené opatření i finanční úspory a to v úspoře při použití volebních obálek a také v počtu tištěných sad volebních lístků, které jsou vždy k dispozici v dvojnásobném počtu než kolik je skutečně potřeba a to za předpokladu, že přijdou volit všichni voliči.

Jsme hnutí lidí, kteří mají velký přehled, zkušenosti a znalosti, a jako takové máme značný potenciál hledat účinná a jednoduchá řešení našich problémů a překážek, které nás potkávají v praxi.

Poslanec je po letech bojů v poslanecké sněmovně odtržený od reality běžného života (neplatí pro poslance STAN – pozn. autora), neumí nebo třeba nechce hledat účinná řešení, pro což může mít různé důvody.

Od snahy „vyniknout vlastní poslaneckou, věc komplikující, iniciativou“ až po zájem prosazovat zájmy někoho jiného.

Demokracie volby bez demokracie

Minulé komunální volby alespoň v Ústeckém kraji ukázaly na první případy manipulace a nakupování hlasů voličů. V několika obcích a městech našeho kraje bylo testem ověřováno, jak si současný systém dokáže s takovými jevy poradit. Test bohužel ukázal, že nedokáže, volič má tedy možnosti obrany velmi ztížené.

Demokracie v ohrožení?

Stačilo by jednoduché opatření, které je již navrženo k projednání na půdě parlamentu ČR. Bohužel však existují zájmy, které mohou bránit jeho uplatnění. Riziko je v tom, že nakupování hlasů je snadné díky jednoduchému přístupu k oficiálním volebním lístkům. Ty mohou různí nákupčí získat od voličů z tzv. problematických sociálních skupin, často od méně gramotných. Někdy stačí stovka či dvě, podstrčení předvyplněného lístku, přivedení k volební místnosti a úspěch ve volbách je na světě.

2

Jednoduché opatření přitom spočívá jen v technických úpravách zákona č. 491/2001 o volbách do zastupitelstev obcí, tedy v opatřeních, které bezesporu zachovávají podmínky snadné dostupnosti voleb.

ÚSTECKÝ KRAJ

Otázka tedy zní, zda jsme hnutím, které dostojí svým předpokladům a potenciálu a dokáže předkládat a prosazovat věci, které jsou potřeba. To podle mého názoru voliči ocení a tady vidím naší cestu. Podobných věcí, které nejen nás starosty a nezávislé rozčilují a demotivující je mnoho, a jejich postupné řešení má smysl proto, aby se nám tu všem lépe žilo.

Petr Liška

Rodina základ státu Rodina je nejstarším společenským uskupením v dějinách lidstva.

Právě rodina a z nich složená občina a vztahy mezi nimi umožnily člověku přežít a stát se tím, čím je dnes.

Současný rozklad rodinných hodnot způsobují sociální výdobytky státu, který převzal řadu původních úloh rodiny, např. péči o starší jedince. Aby ji lidé dříve zvládali, bylo v zájmu člověka v produktivním věku mít více dětí a doufat, že se o něj v podzimu života postarají. Různá sociální zařízení zaměřená na péči o seniory patří k našemu životu, to je reálný stav věcí. Prodlužující se produktivní věk znamená stárnutí populace, ale dochází k něčemu daleko horšímu, a to k neustálému poklesu porodnosti.

Přirozený úbytek je hrozba pro stát Současná porodnost je tak nízká, že nestačí ani na udržení současné populace. To jsou naprosto nezvratná demografická fakta. Za 100 let bude podle stávajícího vývoje žít v České republice asi 6,5 milionu obyvatel, z toho bude milion cizinců a 3 miliony seniorů. Stane se tak za pouhé 4 generace. Ale historie nás učí, že žádný prostor se nevyprazdňuje, ale zaplňuje nově příchozími. Ti budou dokonce zváni, protože stát bude potřebovat ke svému fungování obyvatelstvo. Existují prognózy, že již za 20 let nebude moci budoucí ministr financí postavit stání rozpočet, protože nebudou daňoví poplatníci.

Jsme český národ složený z Čechů, Moravanů a Slezanů. Ve středu Evropy žijeme více než 1 500 let, stovky generací našich předků kultivovaly krajinu kolem nás, mnozí z nich za ni položili i své životy, jsme jejich dědici. Jsem přesvědčen, že slovo „národ“ patří do slovníku

demokratického politického uskupení a je vinou dosavadní politické reprezentace, že si jej nechá krást a zneužívat různými ultra pravicovými uskupeními. Jako politici jsme odpovědni za budoucnost nejen naší země a obyvatel.

Domnívám se, že čelit demografickému poklesu je nutno podporou rodiny a růstu populace obyvatel. Protože jen silná domácí populace zajistí udržení a rozvoj země do budoucna. Protože jen silná domácí populace nebude zneužitelná ke strachu z něčeho cizího, jiného.

Nebude mít tendence odmítat odlišné, ale potřebující pomoc, protože se jimi nebude cítit ohrožena.

Téma rodiny zmizelo z politické scény Politici se zabývají buď sami sebou, nebo ekonomickými tématy.

Všechna snaha bude marná, pokud se nepodaří zvrátit sestupný demografický vývoj. Podpora rodiny a porodnosti prochází všemi sociálními vrstvami populace, je srozumitelná bez ohledu na vyznání a přesvědčení, je univerzální. Její těžiště nespočívá jen v jakési finanční podpoře, ale v chápání významu a v přístupu ke vztahu státu a rodiny a naopak. Přijetím podpory rodiny jako jednoho z dlouhodobých cílů našeho hnutí můžeme rozhodnout o tom, co bude za 20 a více let. A taková by zodpovědná politika měla být, nemyslet jen na uchopení moci na příští 4 roky, ale zamýšlet se nad budoucností, třeba i nad rámec našich životů.

Petr Čech www.starostove-nezavisli.cz

3

Ú

S

T

E

C

K

Ý

K

R

A

J

Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města Rok 2013 není jen rokem konce současného programovacího období a příprav nové periody čerpání dotací 2014 – 2020, ale i érou, ve které zcela nepokrytě vyplouvají na povrch nejrůznější problémy a vady současného systému. Nejde jen o mediálně propírané korupční kauzy spojené s regionálními operačními programy Jihozápad, Severovýchod a Střední Čechy, ale i o málo přesvědčivé výsledky původně avizovaného rozvoje regionů.

Ačkoliv jedna z hlavních priorit evropské politiky soudržnosti spočívá v překlenování ekonomických a sociálních rozdílů mezi bohatšími a chudými regiony, výsledné investice tento cíl příliš nenaplňovaly.

Jak ukazují statistiky, vůbec nejhůře si vedl venkov s obcemi a městy do 5000 obyvatel, který pocítil rozpočítáno na hlavu jen zhruba poloviční podporu z EU ve srovnání s velkoměstskými regiony. Obdobně nelichotivé výsledky získáme i v případě, kdy provedeme tentýž propočet ve státem podporovaných hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech, které opět ve srovnání s centry přijaly z dotačních prostředků výrazně méně.

Jaký je důsledek této kolize s původními proklamacemi?

Naše země nevzkvétá, řečeno slovy zesnulého prezidenta Havla. Vyspělá Praha si dále udržuje post osmého nejbohatšího evropského regionu, zatímco ostatní části republiky stagnují a svými makroekonomickými výsledky se příliš nepřibližují vysněnému průměru evropské sedmadvacítky v HDP na hlavu. Již několikrát zmiňované regionální operační programy se staly převodníkem peněz do odvětví cestovního ruchu s přínosem v podobě jednotek pracovních míst či na realizaci velkých městských projektů, o nichž si řada z nás myslela, že z důvodu vysoké finanční náročnosti a nulové návratnosti nemohou být nikdy uskutečněny.

Harmonický a rovnoměrný růst venkovských oblastí, výstavba a rekonstrukce komunikací nižší třídy nebo investice do obecní infrastruktury se staly okrajovými tématy, která i přes obecně nedostatečné finanční alokace budí rozpaky často velmi selektivním výběrem příjemců dotací.

Mnohokrát jsem se dotazoval těch starostů, kteří dobu formování a přípravy stávajícího programovacího období před rokem 2007 pamatují, jak je možné, že nikdo se nepokusil garantovat obcím a menším městům výraznější finanční alokace, ale také jednotné metodické prostředí či vyšší formy nárokovosti dotací.

První příčinou byla neznalost, neboť téměř nikdo z tehdejších starostů příliš nevěděl, jak evropské prostředky budou čerpány, čemu budou sloužit. Očekával se jen velký objem financí, v řádech až 800 miliard korun, na základě něhož mnozí nabyli dojmu, že peněz bude více než dostatek. Druhým významným faktorem je skutečnost, že právě v době vrcholících příprav nového plánovacího období 2007+ se rodily aktivity starostů ve prospěch změny RUD, vedoucí nakonec ke vzniku Sdružení místních samospráv. Téma evropských dotací bylo vzhledem k vysoké míře daňové diskriminace venkova vůči Praze a dalším velkým městům vnímáno méně intenzivně a v tomto pološeru pak vznikl systém necelé třicítky samostatných operačních programů s vlastními prováděcími 4

ÚSTECKÝ KRAJ

předpisy, elektronickými systémy, kontrolami i systémy hodnocení.

Druhá zlínská výzva navazuje na RUD Musíme se vyvarovat chyb a především dokázat ve správný okamžik formulovat požadavky venkova a promluvit jednotným a skutečně výrazným způsobem. Stejně jako mnozí ostatní, i já jsem zaregistroval Druhou zlínskou výzvu, která symbolicky navazuje na vyhraný boj o spravedlivější rozpočtové určení daní. Její požadavky jsou jednoduché, byť jejich prosazení je právě otázkou jednoty a společného tažení starostů napříč republikou i politickou orientací. Svěřit více prostředků z evropských dotací do obcí, měst a regionů mimo velká města a ústřední státní správu je vůbec revoluční požadavek. Znamená totiž rozprostřít tyto prostředky do území, realizovat množství lokálních rozvojových projektů a také především vystavit evropské finance mnohem masivnější veřejné kontrole. Nástrojem k dosažení tohoto smělého cíle mají být místní akční skupiny, ohniska územního rozvoje, který se děje za výrazné účasti starostů a při komunikaci s osobnostmi z řad neziskového sektoru i podnikatelské sféry.

Logické a jednoduché požadavky Druhé zlínské výzvy však mají své odpůrce Rekrutují se z řad tradičních příjemců eurodotací, kteří při očekávaném zkrácení celkové finanční obálky na zhruba 500 miliard korun na období 2014 – 2020 budou muset své záměry tak i tak výrazně přehodnotit. Z pozice účastníka přípravy nového programového období mohu, i s ohledem na výše uvedené, prohlásit, že prosazení cílů Druhé zlínské výzvy je úkol srovnatelný s bojem za novelu RUD, tentokrát navíc sešněrovaný do velmi krátkého časového úseku (definitivní podoba operačních programů má být hotova na konci letošního roku). Úspěch je v naší pozici podmíněn zejména společným postupem co největšího množství starostů, signatářů výzvy a také jednoznačnou a mediálně výraznou celostátní akcí. Vás, kteří se pročetli textem až na samý konec proto prosím, šiřte myšlenky Druhé zlínské výzvy mezi Vaše kolegy a buďte připraveni na další společné akce. Ať už to bude celostátní vyvěšení tabulí s našimi požadavky nebo demonstrace před ministerstvy místního rozvoje a zemědělství, vždy potřebujeme Vaši ochotu i odvahu opět se vydat proti proudu. Jen tak dosáhneme společného cíle, který ztělesňuje okřídlené heslo „Náš stát nezbohatne, pokud jeho obce zchudnou!“

Cíle Druhé zlínské výzvy ve zkratce 65% z Integrovaného ROP do regionů nárokově Ostatní operační programy musí pamatovat na venkov MAS musí sloužit jako nástroj implementace napříč operačními programy Druhou zlínskou výzvu zatím svým podpisem podpořilo 1500 komunálních politiků a občanů z celé České republiky.

Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR, 700. signatář Druhé zlínské výzvy mobil: 724 776 797, e-mail: tajemnik@smscr.cz

Dědský park v Malých Žernosekách Obec Malé Žernoseky svým nově dokončeným projektem rozšiřuje občanskou vybavenost pro aktivní odpočinek, jejichž tradičním cílem se obec postupně stává. Vedle velmi oblíbených sportovních areálů, cyklostezky, bruslařské dráhy a dětských hřišť, doplnila také zařízení pro pohybové aktivity a rehabilitační cvičení pro dospělé včetně seniorů.

Projekt již podle svého neobvyklého názvu „Dědský park“, který neobsahuje mluvnickou chybu, jak by se mohlo zdát, sděluje pro koho je určen. Je však třeba upřesnit, že zařízení je vhodné pro pohybové a rehabilitační aktivity pro všechny bez rozdílu věku a pohlaví od 15 let.

Vedle cvičebních a rehabilitačních strojů je v původním revitalizovaném venkovském sadu, umístěném na oblíbené cyklistické a turistické vycházkové trase do Opárenského údolí, umístěno i několik dalších prvků venkovního mobiliáře (lavičky, informační tabule, ad) z produkce

vlastních technických služeb obce, které poslouží dostatečné informovanosti návštěvníků i jejich odpočinku. „Nápad realizovat projekt jakéhosi hřiště pro dospělé a seniory vznikl po jednom z tradičně konaných Dětských dnů, kdy se na mě senioři obrátili s nápadem, abych jim taky objednal kolotoče jen pro jejich pobavení, tak jsme vytvořili projekt, kde se mohou aktivní obyvatelé a návštěvníci pobavit a udělat i něco pro své zdraví a pohodu, místo sledování hloupých seriálů,“ řekl starosta obce Malé Žernoseky Petr Liška.

Doplňujícím záměrem projektu je také umístění zařízení pro přírodní hydromasáž unavených nohou turistů a cyklistů.

Realizace projektu byla podpořena z dotace Programu rozvoje venkova, odsouhlasené prostřednictvím Místní akční skupiny České středohoří.

Hnědé uhlí, elektrická energie a Ústecký kraj Pole a vsi zanikaly v důsledku těžby uhlí od 19. století. V roce 1909 za Rakouska - Uherska byla v důsledku těžby uhlí přestěhována vesnice Zabrušany u Duchcova. Zato nacistický a komunistický režim si nedělal žádné problémy kam s obyvatelstvem, které bylo direktivně vystěhováno a jejich majetky vykoupeny za státem stanovenou, a i na tehdejší dobu nízkou cenu. Uhlí bylo potřeba, bez něj stát nemohl fungovat a musel by se s tím vypořádat každý režim. Komunistické Československo si však z podstaty svého politického fungování cestu značně usnadnilo na úkor obyvatelstva dotčených území. V 80. letech byla obyvatelstva zbavena rozsáhlá území na Chomutovsku, Mostecku a Teplicku. Vesnice bez infrastruktury a zázemí a trpící prašností se samy vylidnily.

Právě toto se stalo na počátku 90. let argumentem, proč je hnědé uhlí cosi špatného. Jenže kde by bylo Československo a od roku 1993 Česká republika bez uhlí z Ústeckého kraje? Vždyť první blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v roce 1985, první blok Temelína v roce 1995.

Povrchový lom Eleonora u Ledvic - 90. léta 19. stol. (zdroj: Městské muzeum Duchcov) pokračování na str. 6

www.starostove-nezavisli.cz

5

ÚSTECKÝ KRAJ Tajemník Ústecké krajské organizace

Radek Lekner / e-mail: radek.lekner@stanez.cz / telefon: +420 777 577 517 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor.

Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Hnědé uhlí, elektrická energie a Ústecký kraj pokračování ze str. 5

V současnosti produkuje elektrárenská společnost ČEZ více než 50% elektrické energie z hnědého uhlí ze severozápadních Čech. K tomu připočtěme soukromé elektrárny Mělník I a II a Opatovice a další.

Celkem 12 elektráren v České republice produkuje energii jen z uhlí vytěženého v Ústeckém kraji, další ho používají jako součást paliva.

Počítáme-li od konce 2. světové války, tak se 67 let Ústecký kraj nenávratně mění ve prospěch české společnosti a dává jí to nejcennější, co má. Krajinu, přírodní, historické a kulturní bohatství, lidské osudy, zdraví lidí.

A za to vše kraj nevzkvétá, ale hyne a potácí se v sociálních problémech.

Ještě dvě desetiletí a pro českou společnost přestane být Ústecký kraj zajímavý, už nebude mít co dát. Produkce elektrické energie se přesune do Temelína. Česká republika se rozvíjela na náš úkor, dluží nám a my to chceme zpět na obnovu kraje. Co je kraj krajem, tak ani jedna z vládnoucích politických reprezentací nepřinesla žádnou nosnou myšlenku, co s krajem, co dál, jak jej pozvednout a alespoň částečně obnovit. Máme necelá dvě desetiletí na to, abychom zastavili pád a nastartovali obnovu.

Petr Čech

Turisté u Brány Čech nezabloudí Možnost poznání dosud nepoznaných míst a cílů umožní nový jednotný informační systém pořízený občanským sdružením Porta Bohemica ve spolupráci s obcemi mikroregionu.

6

V rámci projektu podpořeného z dotace Programu rozvoje venkova, odsouhlasené prostřednictvím Místní akční skupiny České středohoří, bylo v uplynulých týdnech provedeno osazení sloupků se směrovými tabulemi v osmi obcích mikroregionu, mezi nimi i v Malých Žernosekách. „Chtěli jsme usnadnit návštěvníkům orientaci v jednotlivých obcích a současně upozornit na mnoho zajímavých a přitom málo známých cílů, které ukazují na pestrost regionu v Bráně Čech, a také zvýšit atraktivitu obcí pro návštěvníky,“ uvedl předseda občanského sdružení Porta Bohemica a současně starosta obce Malé Žernoseky Petr Liška.

a instalace orientačních map s vyznačením zajímavostí mikroregionu a druhý předpokládá vybudování naučné tematické a zážitkové stezky napříč regionem, jejíž zaměření a téma je zatím překvapením. V případě naučné stezky pak sdružení spolupracuje s jiným sdružením, které jiným způsobem zpracovává stejné téma a projekty tak mohou vytvářet vzájemnou podporu.

Občanské sdružení bylo založeno a vyvíjí svou činnost také s cílem pomáhat obcím koordinovaně realizovat společné projekty podporující rozvoj cestovního ruchu v území mikroregionu a již jsou připraveny i další navazující projekty. Jeden z nich předpokládá vytvoření

„Mým cílem je podporovat spolupráci mezi obcemi a jinými organizacemi a i tímto způsobem ukazovat, že to je možné a prospěšné,“ doplnil starosta Liška. V návaznosti na schopnost zajistit financování projektů budou projekty realizovány postupně v následujících dvou letech.

ÚSTECKÝ KRAJ

www.starostove-nezavisli.cz

Celostátní rubrika vydání č. 2 / 15. 4. 2013

V tomto čísle najdete

Druhá zlínská výzva / str. 1-2

Zda bych vyvěsil ceduli?

Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce / str. 2

Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást Na začátku února byla zveřejněna tzv. Druhá zlínská výzva, prohlášení starostů a komunálních politiků k dělení prostředků určených pro ČR v novém rozpočtovém období EU 2014+. Její iniciátoři vyzývají vládu, aby z těchto EU peněz směřovaných do regionů co nejvíce z nich směřovala do měst a obcí „přímo“ (nárokový model) a byly zohledněny potřeby venkovských regionů ČR (její text naleznete rovněž zde v celostátní rubrice STANovin).

Druhou zlínskou výzvu podepsalo již téměř 1500 starostů, místostarostů, zastupitelů a jiných představitelů komunálního veřejného života. Jde tedy o aktivitu vycházející z regionů, kterou žádná relevantní politická síla, natož představitelé vlády nemohou přehlédnout.

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice / str. 3

Právní tým STAN informuje / str. 4

je eliminovat riziko pozdějšího vracení dotací kvůli nedodržení předepsaného postupu. Závazek změny nastavení financování projektů na tzv. průběžné financování všude, kde je to možné, bylo rovněž obsaženo v koaliční smlouvě a je opatřením, pro nějž příslovečně zvedám obě ruce.

Poslední příležitost Každý z nás si snad uvědomuje, že čerpání evropských prostředků v novém období bude pro obce a města jednou z posledních možností, jak se alespoň částečně vyrovnat se znevýhodněními, které je limitují v jejich vlastním rozvoji, a jak si „sáhnout“ na evropské peníze. Nové rozpočtové období představuje jedinečnou příležitost při správě obcí a měst a jejich úspěšnému rozvoji. Samosprávy si nemohou dovolit podcenit tuto „bitvu o nové rozpočtové období“, poněvadž by tak promarnily jednu z posledních šancí v přísunu významného finančního zdroje. Samosprávy zkrátka musí vygenerovat společné stanovisko pro obhajobu vlastních legitimních zájmů a toto předestřít vládě. Druhá zlínská výzva přitom také varuje, že nesmí dojít k chybám minulého čerpání. O tom, kdo, jak a kolik evropských peněz utratil neefektivně, ba přímo dokonce zpronevěřil a ukradl, se budeme dozvídat, obávám se, ještě dlouhá svědectví.

Je za pět minut dvanáct, ne-li možná ještě méně.

ZLÍN

Máme nárok na evropské peníze! €

V kůži poslance za koaliční uskupení jsem se svým podpisem pod Druhou zlínskou výzvu ocitl v poněkud svízelné situaci. Dopředu podotýkám, že bych podepsal ihned znovu, především proto, že mohu zblízka sledovat, kam se čerpání evropských prostředků nového období v připravovaných dokumentech řítí. Dokud příprava nového období 2014+ byla plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jeho struktur, byl směr úvah českých autorit poměrně správný. Snížit počet operačních programů, snížit administrativní roztříštěnost a náročnost čerpání, plné podřízení a plná zodpovědnost za čerpání včetně chyb na úroveň vlády ČR, to však neznamená vyloučení ostatní orgánů státní správy či jiných veřejných autorit. Naopak peníze EU by měly směřovat co nejníže, stát by měl respektovat místní rozhodnutí o využití těchto prostředků podle předepsaných pravidel. Rubem takové dispozice by ovšem měla být jednotná a účinná kontrola z vládní úrovně. Zavedení důkladných vstupních i průběžných kontrol projektů a pomoci při odstraňování chyb sice zní jako tvrdé opatření, nicméně jeho cílem www.starostove-nezavisli.cz

Že nejde o plané malování čerta na zeď dokazuje aktuální vývoj přípravy čerpání peněz EU nového období. Na konci února se odehrálo jednání pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora venkova v novém PRV má být podle návrhu ministerstva zemědělství vytěsněna na absolutně minimální možnou hranici 5%, jak ji pro metodu LEADER z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky v daném státě předepisuje EU. To znamená, že v tomto programu obce dostanou jen to nezbytné minimum, co určuje Evropa. V minulém období stát k této nepodkročitelné hranici dohodl s EU ještě další zdroje pro menší obce (v rámci PRV). pokračování na str. 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

1

Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást pokračování ze str. 1

Jinými slovy téměř nezadržitelně dojde k dramatickému poklesu prostředků vyčleněných na podporu venkovského prostoru v rámci metody LEADER oproti současnému stavu. Dokonce to ani nevypadá, že by si na úkor obcí a měst výrazně polepšili zemědělci. Důvodem nastalé situace bylo vyjednávání na nejvyšší úrovni summitu, kdy došlo k promarnění příležitosti získat větší objem peněz a dokonce čeští zástupci vyslovili souhlas s poklesem prostředků v kapitole LEADER. I země Visegradské čtyřky dohodly společné priority České ministerstvo místního rozvoje a rovněž i zástupci zákonodárného sboru přitom konzultovali velmi intenzivně společné priority s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Na mnoha úrovních bylo nakonec vyjednáno společné prohlášení zástupců této skupiny (plus dalších přidružených států), a to před klíčovým bruselským summitem celé EU v únoru tohoto roku.

Bohužel tento potenciál nebyl při závěrečném jednání dostatečně využit.

Přitom vláda tuto část strategie vyjednávání i ve skupině zemí V4 nepodcenila a dodržela svůj závazek ze Programového prohlášení vlády

o nezbytnosti koordinovat postoj při vyjednávání nového rozpočtového období EU se zeměmi V4.

Jen razantní postoj samospráv může pomoci V současné době jsme ve fázi vyjasňování vládní pozice k čerpání prostředků EU v novém období. Definitivní rozhodnutí by mělo podle vládního harmonogramu padnout v květnu (nejpozději v červnu). Do té doby by podle mého přesvědčení představitelé samospráv měli najít společnou řeč. Není tajemstvím, že v ČR nejsou zájmy samospráv jednoduše slučitelné v jeden celek. Důvodem je velikostní, územní i „zaostalostní“ rozmanitost obcí a měst (obce od několika desítek obyvatel až po milionovou Prahu, relativní bohatost Středočeského kraje, který se významně přiblížil hranici sledovaného HDP, kdy již nelze peníze získávat, a zaostalost dalších regionů). Přesto by se samosprávy měly pokusit dohodnout a najít společná zásadní stanoviska. Druhá zlínská výzva bezesporu může pomoci nasměrovat pohled na evropské peníze nového období i těch občanů, kterým tyto finance připadají vzdálené či neefektivně utrácené. Nepochybuji, že drtivá většina samospráv je schopna tyto využít a občané lépe uvidí, jak se využívají prostředky EU.

Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce Obdržel jsem dotaz, zda bych vyvěsil ceduli, když je to na hraně zákona. Odpovím jednoznačně: „ANO“.

Důvody spatřuji v následujících argumentech.

1. Vyjednávání o pravidlech čerpání prostředků EU nového období 2014+ se začíná zvrhávat. Vítězí resortismus, tj. vliv českých ministerstev, které si chtějí co nejvíce peněz EU doslova urvat pro sebe. Kdo nebude spravovat tyto fondy, zdá se, že jakoby nebyl. Správce těchto prostředků bude mít vliv, nadto přímým podřízením operačních programů vládě význam ministerstev stoupá.

2. Význam obcí a měst je v procesu přípravy čerpání podceňován. Kdo jiný by se měl ozvat za své legitimní zájmy než právě samosprávy.

3. Cedule na vstupních bránách do samospráv upoutají pozornost běžných občanů, kteří ani vůbec netuší, že se opět rozhoduje o významných prostředcích, s jejichž pomocí by rozvoj měst a obcí mohl být efektivnější. Občané se bezesporu budou ptát, co to visí na značce obce.

Starostové budou sice muset více vysvětlovat, ale to dělají již nyní.

4. Připoutání pozornosti médií jako podmínka nutná k tomu, aby se o věci začali zajímat i politici. Zatím je zájem o nové rozpočtové období spíše okrajové, veřejná diskuse se nevede prakticky žádná a zájem některých autorit je spíše spojen s vidinou prosadit případně jen určité zájmy. Přitom nedostatky stávajícího systému jsou zjevné, dokonce jak se ukazuje v současnosti i pro některé veřejné autority i bolestné (sankce, zastavení proplácení a další negativní důsledky).

5. Vyjádřit tímto způsobem názor není nezákonné. Úvahy, že jde o vyjádření názoru na hranici zákona, odmítám. Jde o legitimní svobodný projev, jemuž zaručuje ochranu Ústava. Ostatně takovou aktivitu zorganizovalo před několika lety SMS ČR s cílem upozornit na diskriminaci samospráv v oblasti RUD. Nevím o tom, že by byl kdokoli za vyjádření názoru penalizován. Ústavní právo má přednost před tzv. jednoduchým zákonem.

Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR, 1. místopředseda hnutí STAN 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Odpovědnost, ne hon na čarodějnice Před Velikonoci přinesla média další zprávu o „velké protikorupční akci“. Tentokrát se jednalo o obvinění deseti pražských radních z porušení povinnosti při správě cizího majetku. V čem se tahle kauza od ostatních liší? Ukazuje podle mě názorně, že snaha o nápravu věcí se může člověku někdy vymstít – doufejme, že jen dočasně.

Nechci samozřejmě předjímat závěry policejního šetření a případně soudu, pokud by na něj v tomto případě vůbec došlo. Z veřejně dostupných informací se ale zdá, že hypotéza o pomstě kmotrů, kterým současná pražská koalice hodně překáží, není ukřivděnou výmluvou, jakou v takových případech obvykle slýcháme. Proč si to myslím?

Pražská radnice pod vedením primátora Béma alias Kolibříka uzavřela v roce 2006 smlouvu s firmou Haguess, která Praze zajistila pravděpodobně zdaleka nejnákladnější systém předplacených elektronických jízdenek, jakým se nějaká evropská země může pochlubit. Smlouva sama i její nevýhodnost byla v médiích proprána řádně a Opencard se stala smutným symbolem propojení politiky s kmotrovskými strukturami a jejich ekonomickými zájmy. Už v první vlně drtivé kritiky Opencard se upozorňovalo mimo jiné na to, že smlouva je uzavřena tak nešťastně (nebo spíš: tak šikovně), že výhradním držitelem licencí nutných pro provozování karty je stále firma Haguess. Když se tedy přiblížil konec platnosti nejstarších karet, stávající radnice neměla jinou možnost, než o prodloužení karet, jejich lepšího zabezpečení a zavedení nového karetního systému jednat právě s touto firmou. Během těchto jednání se radním podařilo snížit Haguessem požadovanou cenu o 4 250 00 Kč ročně, což v situaci, kdy protivník drží všechny trumfy,

jistě nebylo snadné. Za to se radním dostalo „spravedlivé“ odměny: byli obviněni zřejmě proto, že smlouvu prodloužili bez výběrového řízení.

Jsem přesvědčen o tom, že v průběhu policejního šetření či nejpozději v průběhu soudu, pokud na něj skutečně dojde, se ukáže zcela jasně, že v této situaci nemohli pražští radní postupovat jinak, lépe.

Do té doby ovšem budou muset žít se stínem nepříjemného podezření v zádech. Věřme jen, že to nesníží jejich odhodlání vypořádat se s neblahým dědictvím svých předchůdců, že se napříště nebudou bát šlápnout do vosího hnízda. Právě takový vzkaz jim totiž někdo (veřejnost zatím netuší kdo) prostřednictvím trestního oznámení mohl chtít poslat: ruce dál od našich zájmů!

Věřme také, že podobné případy kriminalizace politických rozhodnutí nebudou na denním pořádku. Stát se to totiž může komukoliv z nás.

Práce komunálních politiků je už dnes hodně náročná a v mnoha ohledech nevděčná; pokud by se lidé s upřímným zájmem podílet se na správě věcí veřejných měli nechat odradit obavou, že odpovědí na jejich snahu šetřit veřejné rozpočty bude trestní oznámení a policejní vyšetřování, uvolní to cestu k moci těm, kdo si s podobnými nepříjemnostmi moc hlavu nelámou – různým vykukům a šíbrům.

A to by byl smutný obrat v tom, co s opatrným optimismem vnímám jako cestu správným směrem.

Petr Gazdík

www.starostove-nezavisli.cz

3

Záznam ze zasedání zastupitelstva - věc veřejná?

Informace o projednávání tisku č. 757 a informace ze semináře ústavně právního výboru Novela zákonů o územních samosprávných celcích obsažená ve sněmovním tisku č. 757 je rozsahem nevelká, nicméně řeší otázku značné závažnosti – jsou jí podmínky pořizování a zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstvev obcí, krajů a hlavního města Prahy.

Jak v důvodové zprávě novely uvádí navrhovatelé, mezi něž patří i předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, stávající právní úprava je z pohledu transparentnosti veřejného života a zajištění informovanosti občanů o záležitostech veřejného zájmu krajně neuspokojivá.

Pořízení a zveřejnění záznamu např. na webových stránkách obce je totiž - bez splnění komplikovaných podmínek, mezi něž se počítá např. získání souhlasu všech dotčených osob – třeba považovat za protiprávní jednání, postižitelné jak v rovině soukromoprávní, tak veřejnoprávní. A právě to se předkladatelům zdálo být absurdní.

Připravili proto návrh zákona, který tyto potíže do značné míry odstraňuje, když zmocňuje obecní a krajská zastupitelstva k přijetí usnesení povolujících pořizování obrazových a zvukových záznamů.

V legislativním procesu doputoval tento návrh do ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který se s ohledem na citlivost této problematiky rozhodl věnovat mu velkou pozornost. Důkazem toho je seminář na téma „Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Záznam z jednání zastupitelstva a rady obce“, který se uskutečnil v úterý dne 9. dubna 2013 od 9:30 hodin v budově Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti „Státní akta“. Seminářem provázel předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák.

V úvodu semináře objasnil důvody potřeby legislativní úpravy další

Právní tým STAN informuje

z předkladatelů novely, poslanec Šťastný. Poté vystoupil s příspěvkem nazvaným „Právo na informace vs. ochrana soukromí“ náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který se této problematice věnuje i na akademické půdě. Následovala pětadvacetiminutovka Adama Furka z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra věnovaná výkladu pojmu „veřejné jednání“.

Po přestávce byli účastníci semináře seznámeni s pohledem předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, který pohovořil o pořizování, uchovávání a zveřejňování záznamů z veřejných jednání ve vztahu k ochraně osobních údajů. Posledním z řečníků pak byl Oldřich Kužílek, duchovní otec zákona o svobodném přístupu k informacím, jehož příspěvek nesl název „Záznam z veřejného jednání – věc veřejná?“.

Z výčtu panelistů je zřejmé, že šlo o nanejvýš pozoruhodnou akci, již si zájemci o komunální problematiku nemohli nechat ujít. A také nenechali – seminář navštívila téměř stovka lidí.

Závěrem nezbývá než popřát této a dalším obdobným aktivitám ústavně právního výboru úspěch; lze jen doufat, že jím pořádané semináře napomohou smířit či alespoň vyjasnit mnohdy zcela protichůdně se jevící stanoviska zúčastněných institucí a zvýšit tak šanci projednávaných návrhů zákonů na přijetí.

Mgr. Jan Bartonička

Starostové a nezávislí hospodařili v roce 2012 šetrně Starostovské hnutí hospodařilo i ve volebním roce 2012 šetrným způsobem a v zákonném termínu odevzdalo do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2012 včetně ověření účetnictví zprávou nezávislého auditora s výrokem bez výhrad. Při konání trojích voleb, jichž se účastnili kandidáti nominovaní hnutím, tak STAN dodrželo plánovaný vyrovnaný rozpočet na rok 2012 a do nového roku 2013 vstoupilo dokonce s přebytkovým hospodařením přesahující 4 mil. Kč.

Příjmy hnutí v r. 2012 dosahovaly částku 18,83 mil. Kč a náklady 24,75 mil. Kč, kdy k úhradě rozdílu mezi příjmy a náklady byl použit přebytek hospodaření nevolebního roku 2011. „Na volební rok 2012, který byl pro starosty důležitý především z pohledu krajských voleb, jsme šetřili již v předchozích letech. Úsporu roku 2011 jsme podle plánovaného rozpočtu použili na úhradu zvýšených nákladů volebního roku. Stejně tak budeme postupovat 4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

v letošním nevolebním roce a šetřit na supervolební rok 2014,“ uvedl Petr Gazdík. Ten dodal, že i přes trojí volby (krajské, senátní a prezidentské, na které hnutí rovněž přispělo částkou 2 mil. Kč) nebyl přebytek předchozích let spotřebován a úspora byla opět převedena do hospodaření roku 2013.

Podstatnou část příjmů tvořily dary od strany TOP 09 (přes 11,7 mil.

Kč), které STAN získává dle schválených smluv o spolupráci se stranou TOP 09. Zbylé příjmy byly vlastními příjmy od státu, dary členů, podporovatelů a členské příspěvky. Výdaje tvořily dominantně právě volební náklady. Hnutí cílí především na podzimní komunální volby v roce 2014, na které hodlá uvolnit částku 15 mil. Kč, neboť disponuje širokou členskou základnou právě v komunálním prostředí.

Lukáš Novák www.starostove-nezavisli.cz