STAN NOVINY
STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
VSKÝ MORA
JIHO
Rok 2014 rok p íle itostí pro v echny / str. 2-3
Projekt Podpora meziobecní spolupráce / str. 3-4
Ohlédnutí Dobrovolný svazek obcí Ti novsko / str. 5-6
KRAJ
20 í .1/ vydán
. 2. 20
14
Vranovsko ve stínu rakouských v trník ? / str. 7-8
Hledání silných témat pokra uje N kolik m síc se scházíme a debatujeme. Debatujeme o tom, ím bychom mohli oslovit na e voli e, na e p íznivce a na e leny. V minulosti jsme m li krásné a nosné téma RUD neboli rozpo tové ur ení daní. Krom pár starost z SSD a ODS, kte í byli zvyklí poslouchat vedení stran, tehdy ovlivn ných kmotry, lobisty a zástupci ty velkých m st, RUD podpo ili v ichni starostové v R. Výsledky jsou u znát. Nár st p íjm obcí je znatelný a tak m eme konstatovat, e to stálo za tu námahu. Ale co dál? ím chceme zaujmout potencionální voli e? Jako starostové, zastupitelé a p íznivci hnutí, máme k e ení obrovskou kálu problém . V minulosti se na i zástupci v PS Parlamentu R museli zaobírat vnit ními problémy vládní koalice. To jim sebralo spoustu sil a mnohdy i chuti k e ení problém , které by mohly zajímat obce a m sta. Také starostové, kte í byli ochotni reagovat na výzvy k podpo e RUDu, jakoby u byli spokojeni s tím, e pen z je více a není nutné u nic e it. ivot jde dál, ale jde tam, kam bychom si p áli? V poslední dob se na nás n jak hrnou informace zvlá tní, zará ející a nep íjemné. ím dál více za íná být JIHOMORAVSKÝ KRAJ
nebezpe né stát se zastupitelem. S trestními oznámeními na starostu a zastupitele se roztrhl pytel. Ka dé rozhodnutí zastupitel je kriminalizováno a jsou podávána trestní oznámení. Dá se to pochopit v situaci, kdy si zastupitelé rozeberou za pusu obecní pozemky nebo jinak kradou. Ale pokud n co zastupitelé rozhodnou, opozici se to nelíbí a zastupitelé jsou kriminalizováni nebo alespo ti, co hlasovali jinak, ne se p edpokládalo, potom je n co patn . Ú edníci si vykládají zákony tak, jak se jim to hodí. Nap íklad dle výkladu ú ednice na krajském ú ad je pojem zpevn ná komunikace, komunikace, která je postavená dle norem, ádn zkolaudovaná a má v echny parametry dle norem. Dolo it to ov em nedoká e. e m e být zpevn ná místní komunikace recyklátem, není pra ná a je dostate n pevná, nebere ú ednice v potaz. A tím vzniká obcím problém. P i stavb RD musí být, dle stavebního zákona, sjezd z pozemku, na kterém d m stavíte, napojený na zpevn nou, ve ejn p ístupnou komunikaci. Ú edníci si to upravili na zkolaudovanou komunikaci s parkovi ti, výhybnami, to nami atd. A tak nyní nepovolí výstavbu dom v lokalit , kde je sice 50 let zpevn ná komunikace, ale proto e není asfaltová nebo ze zámkové dla by, neuznávají její existenci. pokra ování na str. 2 /1
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
J
Ý KRA
RAVSK
O JIHOM
Hledání silných témat pokra uje pokra ování ze str. 1
A t chto problém máme na obcích stovky. P imlouval bych se tedy, abychom se v na em hnutí vrátili k zásadním otázkám, které jsou pro obce a m sta d le ité. Pomáhejme starost m a zastupitel m. I kdy jsem zásadn pro lustrace, zvlá t u tak vysokých politik , kte í rozhodují o na í zemi, zárove jsem p esv d ený, e energie vkládaná do debat o tom jestli je n kdo estébák, je opravdu zbyte ná. I v minulosti se e ily V ci ve ejné, pr vihy politik , jestli bude hejtman na dvou idlích, jestli vedení brn nské TOP 09 spolupracovalo s odvolanou editelkou Ú adu práce a nechávalo si vyplácet odm ny. I v dob , kdy projekt s názvem Místní sociální slu by, o kterém spoustu starost pochybovalo a který m l stát 70 milion , který po kozoval stávající sí Charity a nakonec stál místo i editelku ÚP.
meziobecní spolupráce, o které se jsou zde hned dva p ísp vky. Nebo jak ekologové z Rakouska cht jí zvelebit Vranov. Jaroslav alkovský starosta obce Zbý ov
Máme ur it d le it j í a zajímav j í témata. Nap íklad
Rok 2014 rok p íle itostí pro v echny Rok 2014 je rokem p íle itostí. Pro nás jako jednotlivce, pro na e hnutí STAN, pro m sta a obce, eskou republiku, ale také Evropu a sv t. Ve sv t se rozevírají n ky mezi bohatými a chudými, v n kolika státech zu í ob anské války, ke zdravotní pé i nebo alespo nezávadné pitné vod se stále nedostane více ne miliarda lidí. Ale kdy se podíváme pozorn ji, vidíme i nad ji. Nejbohat í lidé sv ta v nují stále hojn ji sv j majetek na dobré ú ely, jsme schopní vyráb t levnou elekt inu, lépe vzd lávat d ti celého sv ta, léka ská v da p ekra uje hranice zázrak prakticky denn a ka dý rok také klesá po et diktatur a diktátor na planet Zemi. P íle itostí pro sv t (OSN, státy, NGOs, nás samé) je ka dý rok zvý it procento lidí, kte í budou ít ve svobod , bezpe í a s dostupnou zdravotní pé í. Evropskou unii ekají volby do Evropského parlamentu. 2/
Je na sv domí ka dého politika z ka dé jednotlivé zem , jak se k mandátu postaví. Zda jako pan Ransdorf nebo aktivn . Na eské strany bych cht l apelovat, aby do EP nevysílali vyslou ilé kariérní politiky, nezvolené do stranických funkcí, nýbr osobnosti s opravdovým a hmatatelným programem. To je velká p íle itost. Vysílat do federální Evropy ty nejlep í z nás. V t inu legislativy p ejímáme z EU. Tak a je to legislativa opravdu kvalitní a pomáhá v em Evropan m. Ve volbách do Poslanecké sn movny Parlamentu R jsme sice prohráli, ale nijak drtiv . Nevypadli jsme z parlamentu, nýbr stali se d stojnou opozicí. Doufám, e jí budeme. Být dobrou opozicí je mo ná stejn d le ité jako být dobrou vládou. Vlád slo ené z na ich názorových oponent p eji úsp ch. Opravdu ze srdce. Nechci, aby se historicky znemo nili. Chci dobro pro tuto zemi. pokra ování na str. 3
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Rok 2014 rok p íle itostí pro v echny pokra ování ze str. 2
A kdy se pánové Sobotka, Babi a B lobrádek stanou tou nejlep í eskou vládou, budu jenom rád. Pomohou tím i nám. Budeme se muset o to víc zlep it, abychom je p í t porazili. To je p íle itost pro STAN. Pro v echny ostatní jsou to p edev ím leto ní komunální volby. N kte í z nás mandáty obhajují, n kte í o n usilují poprvé. Jinak se d lají volby na malé vesnici, jinak ve m st . V ude ale platí stejná pravidla. Usp je lov k s integritou, pracovitý a pracující, se zájmem o obec a osudy svých spoluob an . Takový lov k je schopen usp t i proti velkým stranám a jejich silnému finan nímu zázemí.
A to bych nám v em p ál. Nejen len m a sympatizant m hnutí STAN, ale v em lidem dobré v le. Abyste byli v roce 2014 zdraví Vy i va i blízcí, abyste se dokázali vyrovnat s t kostmi ivota a p es p eká ky zamí ili ke hv zdám. Abychom spole nou prací pomohli svým obcím i republice. Pamatujme, e p íle itosti na nás ekají ka dý den.
Jakub Krainer
Projekt Podpora meziobecní spolupráce Do projektu meziobecní spolupráce se podle dostupných informací zapojilo mnoho obcí (ORP) p ípadn Dobrovolných svazk obcí. Povinná témata Kdo by náhodou nev d l, o co se jedná, tak jde o projekt SMO R, jeho výsledkem mají být p edev ím konkrétní výstupy a to v oblastech základního kolství, sociálních slu eb a odpadového hospodá ství. Volitelné téma V t chto dnech mnozí z t ch co se zapojili, dostávají dotazníky. Jde v p evá né v t in o otázky a hodnocení spolupráce mezi sousedícími obcemi, smysluplnosti a funk nosti mikroregion . V podstat logické a smysluplné dotazy. P esto je jeden dotaz, p i kterém jsem se zastavil. V podstat jde o zhodnocení mo nosti n eho podobného, jako byl svého asu institut Okresního shromá d ní. Ti slu ebn star í jist v dí, co to znamená. Dovolím si práv u této mo nosti malé zamy lení.Vzpomínám si, e jsem v té dob , a zcela jist jsem nebyl sám, nesouhlasil s ru ením okresních ú ad . D vod byl JIHOMORAVSKÝ KRAJ
jednoduchý: ím dál do centra, tím h pro obec. Vznik kraj to potvrdil a trojkové obce to mohly pouze zmírnit, ne v ak zcela nahradit. S tím souviselo i práv ji vzpomínané okresní shromá d ní. Starostové si zde krom jiného sami hlasováním rozhodovali kde, co a za kolik. To nebylo to patné. Kdy zanikly okresy (mám takový pocit, e za p isp ní dne ního pana prezidenta, jen vznik kraj v té dob vydával za své vít zství), inicioval jsem u nás vznik dobrovolného svazku obcí. Zpo átku hlavn proto, aby se mohli potkávat a mluvit spolu o problematice lidé z obcí a m st bývalého okresu. Pomáhat si vzájemn e it problémy, konzultovat, vym ovat zku enosti. To bylo to podstatné, co nám v em po zániku okres tak n jak chyb lo. asem se ukázalo, e DSO m e být p ínosem pro své leny i v mnoha dal ích oblastech. Pokud jde o samotný projekt meziobecní spolupráce, a si ji o n m myslíme cokoliv, svým zp sobem smysl má. Nastavuje pravidla a specifikuje oblasti, v ní by obce mohli najít spole nou e a pokusit se n které zále itosti nejen spole n e it, ale i zjednodu it. Jde o to, jak to kdo pokra ování na str. 4 uchopí a doká e prom nit. /3
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
J
Ý KRA
RAVSK
O JIHOM
Projekt Podpora meziobecní spolupráce pokra ování ze str. 3
Je dob e, e projekt sleduje rovn zkvalitn ní ve ejné správy a její p iblí ení a následn pak i udr ení co nejblí e ob an m. Výhodou je, e SMO R poskytuje projektovým partner m organiza ní, právní ale i finan ní pomoc, nemluv o bezchybném profesionálním servisu. Na druhé stran , nebu me naivní. V mnoha p ípadech, cht lo by se íct v drtivé v t in , projekt vyu ili p evá n i Místní ak ní skupiny. Díky n mu m ou n jak p e ít do dal ího programovacího období, kdy u nebylo domy leno, e ne bude zpu t no nové programovací
období (2014-2020), n kdo musí administrovat i b ící, ivé projekty. To si myslím, e je v naprostém po ádku. V ci nejsou ani erné ani bílé, ale barevné. A tohle není na závadu. Práv naopak. Výsledkem by p i tro e snahy mohl být návod, jak obce m ou mezi sebou dob e spolupracovat, p i em východiskem k tomu se jim stane jejich vlastní diskuse. A pokud je pravdou tolikrát proklamované, e se v ádném p ípad nejedná o postupné slu ování malých obcí, za pokus to jist stojí. Jozef Pavlík, místop edseda STAN JMK
Dr me si svá témata Sly el jsem, e se asto íká, e peníze le í na zemi. Nevím, zda to tak je v n jakém v t ím rozm ru, ale budeme-li se bavit v metaforách, tak tam jist le í i spoustu kvalitních témat, která se dají uchopit a zrealizovat. asto p emý lím, jak je mo né, e jsme dokázali prosadit RUD, ale nedokázali jsme to v bec politicky prodat. Ba co víc, nedokázali jsme ani lidi p esv d it o tom, e je to dob e p edev ím pro n a jejich obce. Jist , bylo to v období po ínající nebo i ji probíhající krize a to mnozí m li a dodnes mají starosti sami se sebou. P esto bylo málo sly et o tom, jak tenhle zákon je opravdu pro rozvoj m st a vesnic d le itý. Kdy mám být up ímný, mám dokonce pocit, e slova o tom, e sociální demokracie nep ipustí da na tichá vína, jsme sly eli víc a d razn ji, i kdy bylo jasné, e da nebude. Lidem se prodávala iluze, zatímco opravdové zbo í jim nebylo nabízeno s dostate nou razancí. Kdysi jsem navrhoval, abychom se pokusili ud lat maximum pro p ímou volbu starost , nebo alespo s nep im eným propo tem. Bylo mi e eno, e to není jednoduché, e se sice na tom pracuje, ale e chybí politická v le. Kdo jsou ti, co tu v li nem li? Dnes sledujeme hnutí nezávislých, (to jsou ti i díky nim jsme 4/
ztratili ve volbách) jak p icházejí s iniciativou a peticí za lep í propo et a p ímou volbu v ech zastupitel . Netva me se, e nejsou témata. Je jich kolem nás nespo et. Jen je zvednout. Nevím kolik z nás má osobní zku enost nap . s kancelá í pojistitel , která v mnoha p ípadech a nesmysln ztrp uje ivot ob an m této zem . A sta í málo. P ipravit zm nu zákona, která napraví tuto zále itost. A takhle by se dalo pokra ovat. Zcela ur it ka dý z nás najde ve svém a blízkém nebo vzdálen j ím okolí problémy, která pot ebují e ení a zleh í lidem ivot. asto jsou témata n e j e n k ra j s k á a l e i celostátní. Poj me to zkusit. Ne to za nás op t ud lá n kdo jiný a my se zase budeme jen divit.
Jozef Pavlík místop edseda STAN JMK
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Ohlédnutí Dobrovolný svazek obcí Ti novsko Dobrovolný svazek obcí Ti novsko byl zalo en v roce 2004 a po zm n okresních hranic a p íchodu obcí z okresu ár nad Sázavou do okresu Brno - venkov m l v roce 2007 42 lenských obcí. P edm tem innosti svazku je ochrana a prosazování spole ných zájm a spolupráce p i rozvíjení inností: K dne nímu dni se lenská základna sní ila, aktuální stav ítá 36 lenských obcí.
Jaké jsou nejvýznamn j í akce DSO? Svazek podpo il iniciativu obcí z okresu ár nad Sázavou p i vytvá ení kraj a p echodu t chto obcí do Jihomoravského kraje, kam spádov i historicky pat í. Prioritou bylo i vyslovení spole né podpory v otázce zachování ti novské nemocnice. Jediným v t ím projektem, realizovaným svazkem obcí, byl projekt pro komplexní informa ní a naviga ní infrastrukturu regionu Ti novsko pro turisty, realizovaný v roce 2011. M eme být s dosavadními výsledky práce spokojeni? Za 10 roku innosti svazku je to alostn málo. V echny obce regionu e í stejnou problematiku a ka dý dle svých mo ností a po svém. Spole n se mohla e it spousta oblastí a aktivit, jako nap íklad zachování a opravy kulturního d dictví, spole ná ochrana ivotního prost edí, koordinace a podpora významných investi ních akcí regionálního významu. Plní Ti nov jako sídlo ORP a p irozené spádové regionální centrum svoji roli? Pokud se podívám po ostatních regionech a porovnám se zku enostmi z obdobných center, tak musím konstatovat, e ur it je co vylep ovat. M sto samoz ejm plní svou funkci pro obce z hlediska státní správy, chybí zde v ak p idaná hodnota v podob poradenského JIHOMORAVSKÝ KRAJ
servisu pro obce. A to se týká p edev ím spole ného postupu p i obnov a financování regionálního rozvoje venkova. Co je cílem projektu Podpora meziobecní spolupráce? Cílem Projektu, který byl od leto ního roku na území ORP Ti nov spu t n, je vytvo it podmínky pro rozvoj dobrovolné spolupráce obcí, a to p edev ím v oblastech jejich samostatné p sobnosti. Byla vytipována t i témata, která se týkají v ech ob an - p ed kolní výchova a základní kolství, zaji t ní sociálních slu eb a odpadové hospodá ství. V jiných zemích spolupráce probíhá úsp n , pro se o to nepokusit i u nás? Chceme navázat na p edchozí zku enosti a zúro it snahy, které probíhají s men í i v t í intenzitou ji od po átku 90. let a vyústily ji v adu p íklad dobré praxe. Jaké jsou p ínosy projektu z hlediska jednotlivých typ obcí? Jak ukazují asto zmi ované p íklady z Francie, kde se formují spole enství obcí jak na úrovni metropolí, m st, tak i nejmen ích obcí, je meziobecní spolupráce p ínosná pro v echny velikostní kategorie obcí. P esto e idea Projektu staví na rozvoji ur itého území, na kterém se podílí obce daného území spole n , lze v podmínkách R p edpokládat, e fungující systémová meziobecní spolupráce bude mít z dlouhodobého hlediska nejv t í u itek zejména pro men í obce. Po kejme v ak se záv ry a na výsledky projektu. Jaká je souvislost projektu s p ípravou na dal í programovací období EU? Realizace Projektu nemá p ímou vazbu na dal í programové období EU. Faktem ale je, e bez zpracovaných analýz a relevantních dokument nelze v sou asné dob argumentovat ... pokra ování na str. 6 /5
S
T
A
R
O
S
T
O
V
É
A
N
E
Z
Á
V
I
S
L
Í
J
Ý KRA
RAVSK
O JIHOM
Ohlédnutí Dobrovolný svazek obcí Ti novsko pokra ování ze str. 5
... jak sm rem k národním dota ním zdroj m, tak ani t m z Evropy. Zpracované dokumenty se tak mohou stát v rámci p ípravy na p í tí programovací období základem pro p ípravu integrovaných plán rozvoje území ORP, co je jeden z mo ných nástroj , zakotvený ve schválené Strategii regionálního rozvoje R. Jaká je základní role smluvního partnera SMO R p i realizaci projektu? Smluvní partner Svazu zajistí výb r a zam stná minitýmy (3-4 osoby) v území správního obvodu Ti nov, které budou p sobit p i podpo e meziobecní spolupráce. P íslu ní pracovníci pod metodickým vedením zpracují dokumenty za dané území, zorganizují dv 2 velká setkání zástupc obcí k projednání p ipravených dokument , zajistí podmínky pro pr b nou komunikaci zástupc obcí v území v etn sb ru a vyhodnocení informací pro rozhodnutí o form budoucí meziobecní spolupráce. K emu budou slou it podklady, které budou v rámci projektu zpracovány? Týmy pracovník v území zpracují pod metodickým vedením Svazu základní dokumenty, které popí í, jaká je sou asná situace v jednotlivých územích správních obvod ORP z hlediska zaji ování základních ve ejných slu eb. Dále definují pot eby, které vyplývají jak z demografického vývoje, tak ze specifik konkrétního území a nastíní mo né varianty e ení v oblasti meziobecní spolupráce. Tyto dokumenty budou slou it jako podklad pro diskuse zástupc obcí nad mo nými variantami spolupráce. Od neformálního shromá d ní starost a po institucionalizovanou podobu meziobecní spolupráce formou specifického svazku obcí. Bude zále et jen na zástupcích obcí v daném území, pro kterou z variant se rozhodnou. 6/
Jaká je role tzv. motivujících starost , kte í cht jí podpo it my lenku meziobecní spolupráce v území? Projekt po ítá se zapojením silných osobností, které ponesou my lenku meziobecní spolupráce ve svém správním území, kde se tak budou podílet na úsp nosti projektu. Úkolem tzv. motivujícího starosty je zajistit komunikaci mezi starosty a zastupiteli jednotlivých obcí p i formování meziobecní spolupráce, spolupracovat s realiza ním týmem v území, í it informace o cílech projektu a motivovat vedoucí p edstavitele obcí k zapojení do projektu a k podpo e rozvoje meziobecní spolupráce na úrovni jejich území ORP. U motivujícího starosty se tedy o ekává, e:jde o uznávanou osobnost v území, má p ehled o situaci v území a p edev ím má schopnost p esv d it své kolegy o smysluplnost i spolupráce obcí. S jakými partnery bude DSO spolupracovat? Hlavními partnery pro tým meziobecní spolupráce je p edev ím 59 obcí celého správního obvodu Ti nov. V území zárove pracuje 5 mikroregion , jejich zku eností je také t eba vyu ít. Od lo ského roku je zde i n kolik místních ak ních skupin. Budeme preferovat spolupráci p edv ím s t mi subjekty, které se budou chtít aktivn podílet na rozvoji nejenom m sta Ti nova, ale p edev ím celého regionu Ti novsko.
Radomír Pavlí ek místop edseda STAN JMK
SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ
w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z
Vranovsko ve stínu rakouských v trník ? Dolnorakouské a jihomoravské ob anské iniciativy bijí na poplach. V lesích na samotné hranici bilaterálního Národního parku Podyjí / Thayatal plánují t i p íhrani ní rakouské obce Hardegg, Weitersfeld a Langau vystav t V trný park Sever (Windpark Nord). Celkem zde má vzniknout 26 a 31 v trných elektráren, ka dá o vý ce sloupu 150 metr s vrtulí dosahující vý ky 200 metr , a to na plo e 600 hektar ! U jen z pohledu na mapu rozmíst ní elektráren a p i uv dom ní si geomorfolgického len ní krajiny v této oblasti, je jasné, e V trný park Sever bude zna n viditelný na drtivé v t in území Vranovska a Bítovska. Nejbli í v trníky p ímo u moravsko-rakouské hranice budou vzdáleny pouhý jeden kilometr od zástavby afova! Dosavadní dominanty krajiny, kostelní v e, nep esahují vesm s vý ku 35 metr ! Jak asi budou p sobit dvousetmetroví v trní ob i v porovnání se starou kulturní krajinou p evzatou po minulých generacích?
Poplach je tedy oprávn ný Ve spolupráci s vranovskými hoteliéry jsme umístili na internet petici, která za pouhé t i týdny nasbírala více ne 3.300 podpis od ob an z celé eské republiky i ze zahrani í. Na 29. ledna jsme také svolali spole n se starostou Lubomírem Vedrou z Vranova nad Dyjí starosty v ech obcí z pohledov dot ené oblasti. Bylo podepsáno spole né prohlá ení adresované odpov dným ú ad m (Ú ad zemské vlády Dolního Rakouska, Krajský ú ad JmK, Ministerstvo P R, eská ambasáda ve Vídni). Dovolím si z tohoto prohlá ení ocitovat hlavní d vody na eho nesouhlasu: Lokalita p ímo sousedí s mikroregiony Vranovska a Jemnicka, které jsou ji od konce 19. století vyhledávanými cíli letních dovolených, s adou cenných p írodních scenérií ... pokra ování na str. 8
Takto by mohl degradovat oblíbený pohled na barokní perlu Podyjí vranovský zámek.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
/7
JIHOMORAVSKÝ KRAJ Tajemník Jihomoravské krajské organizace Jaroslav alkovský / e-mail: ouzbysov@politavi.cz Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / I : 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz / telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 editelka hlavní kancelá e: Veronika Vendlová / telefon: +420 777 326 333
Jak se stát p íznivcem hnutí Starostové a nezávislí? P ipojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulá naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas. O p ijetí registrovaného p íznivce rozhoduje krajský výbor.
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
Vranovsko ve stínu rakouských v trník ? pokra ování ze str. 7
... a historických památek z oblasti lechtické a církevní architektury. Hosté z celé eské republiky i ze zahrani í sem ka doro n p ijí d jí p edev ím jako do venkovské a p írodní lokality. Jedine nost t chto míst podtrhuje mno ství vyhlídek s p irozeným p írodním pozadím bez ru ivých element moderní civilizace. Práv neporu ená p íroda, krajina a památky jsou hlavní devízou na í oblasti. Vzhledem k absenci pr myslu a extenzívního zem d lství jsou zdej í ob ané, které demokraticky zastupujeme, ve velké mí e závislí práv na cestovním ruchu a na podnikatelských aktivitách s ním spojených. Vzhledem k obrovským vertikálním rozm r m v trných elektráren by se v p ípad realizace vý e uvedeného zám ru stal dominantou p evá né v t iny vyhlídek a scenérií práv plánovaný V trný park Sever. Blízkost a zejména viditelnost obrovských technicko-pr myslových staveb zásadn zm ní celkový ráz krajiny. Dálkové pohledy do krajiny by ji nemohly být objektem atraktivních fotografií umís ovaných na prospekty lákající k náv t v oblasti. Obáváme se, e realizací uvedeného zám ru utrpí celé renomé na í oblasti jako to významné rekrea ní destinace. V d sledku toho poklesne prosperita podnikatelských subjekt v oblasti cestovního ruchu, a tím pádem povede k zvý ení ji tak nep íznivé 8/
nezam stnanosti v na em regionu. V dlouhodobé perspektiv m e v trný park podvázat ivot celé oblasti a akcelerovat vylid ování regionu jihozápadní Moravy. Upozor ujeme, e situace na rakouské stran Podyjí nebude v tomto ohledu odli ná. Nezbývá tedy ne doufat, e tento nebývale ostrý nesouhlas se zám rem v trného parku t sn za moravsko-rakouskou hranicí bude mít pat i nou odezvu a bude zohledn n ve v ech následných povolovacích ízeních. Klí ovým je zejména mezinárodní ízení SEA, které v této v ci ji vloni zahájilo pra ské ministerstvo ivotního prost edí. V nejbli ích dnech budeme také ve spolupráci s rakouskými odp rci stavby na e stanoviska medializovat v Rakousku.
Ji í Kacetl zastupitel m sta Znojma, len Okra lovacího spolku ve Znojm