31
Ročník XXV / Cena 13 Kč
29. července – 4. srpna 2014 / 18. NEDĚLE V MEZIDOBÍ
Uvnitř listu: přílohy Perspektivy a TV program
I
IV PERSPEKTIVY: JOSEF L. HROMÁDKA
Patřil k nejvýznamnějším českým evangelickým teologům 20. století, k průkopníkům ekumenismu, ale i k těm, kteří propadli iluzím.
3 PERSPEKTIVY: MÁME SE BÁT RUSKA?
VÝZVY K MÍRU
nem Jochem o současných vztazích mezi Východem a Západem. Máme se bát konfrontace s Ruskem?
Papež František využil stého výročí od začátku 1. světové války k rozhodné výzvě k míru. Vedlo ho k tomu i aktuální dění na Ukrajině.
Rozhovor s politologem Roma-
8–9
5
TÉMA: VARŠAVSKÉ POVSTÁNÍ
P. VÁCLAV VACEK
Knižní rozhovor s letohradským farářem P. Vackem „Měl jsem štěstí na lidi“ dává nahlédnout do života i myšlení známého kněze.
Před sedmdesáti lety měla být polská Varšava srovnána se zemí. Dramatické události přibližujeme také očima přímé účastnice.
Jak dál s financováním církevních škol? Poprask vzbudil nedávno avizovaný záměr ministra školství Marcela Chládka zrušit církevním a soukromým školám dotace na úhradu provozních nákladů. Minulý týden se kvůli tomu s ministrem sešli zástupci církevních škol.
www.katyd.cz
„V návrhu školského zákona bude zohledněna práce jak s nadanými dětmi, tak s těmi s různými formami postižení. Změna nepostihne církevní a soukromé školy, které poskytují kvalitní služby,“ uvedl na schůzce ministr školství Marcel Chládek. Zástupce církve přitom ujistil, že záměrem novely školského zákona v žádném případě není poškození církevních škol. Ti jeho slova přijali s povděkem. „Celkové změny, o kterých pan ministr mluvil, jsou smysluplné. Budeme připraveni hledat spravedlivý způsob financování s důrazem na sociální rozměr. Podporujeme a vítáme pozitivní posun v tom, že ministerstvo školství považuje vzdělání za důležité bez ohledu na zřizovatele,“ zhodnotil schůzku generální sekretář ČBK Mons. Tomáš Holub. Mají se tedy církve i nadále obávat, že přijdou o dotaci na provoz svých škol? „To je zatím otevřená záležitost. Pro nás je důležité a jsme za to rádi, že jsme byli přizváni do pracovní skupiny, která bude o financování církevních
Asi by to znamenalo náš konec. Pro církevní školy samotné by případná ztráta dotace na provoz znamenala těžkou ránu. Například pražské Dívčí katolické střední škole, která se věnuje vzdělávání děvčat s mentálním i fyzickým postižením, stejně jako dívkám z dětských domovů, by podle jejího ředitele Luboše Hoška hrozil dokonce zánik. „Už teď jsme obtížně financovatelní. Každoročně musíme na provoz školy zajistit velkou sumu finančních prostředků, která jde nad rámec toho, co získáme na dotacích. Kdybychom přišli o dotaci, která podle mého odhadu představuje 10–13 % našeho ročního rozpočtu, dost možná by to znamenalo náš konec,“ netají se svými obavami ředitel Luboš Hošek. JIŘÍ PRINZ
Křesťanství je v Jižní Koreji „in“ „Vstaň, rozsviť se!“ (Iz 60,1) bude heslem papežovy návštěvy Jižní Koreje za dva týdny. Již dnes ale v jihokorejské metropoli Soulu září v noci tolik křesťanských symbolů, že vypadá jako zcela křesťanské město. Nejsou to jen kostely, na nichž jsou umístěny kříže, ale také křesťanské nemocnice a školy. Ty mají tak dobrou pověst, že dostat své děti do těchto škol je touhou takřka všech rodičů bez ohledu na náboženskou příslušnost. V Jižní Koreji se těší křesťanství nejen prestiži, nýbrž i fenomenálnímu růstu členů, stejně jako ekonomické vyspělosti. Zatímco v roce 1960 tvořilo zastoupení katolíků v jihokorejské populaci 0,5 %, nyní je to už nad 10 % (víc než pět milionů lidí) a protestanti v téže době posí-
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
škol jednat,“ sdělil KT vedoucí školské sekce ČBK Martin Čech.
lili ze dvou procent až na 17 %. Celkový poměr křesťanů tvoří už téměř 30 % populace, takže je křesťanská víra dnes v této jihovýchodní zemi hlavním náboženstvím. Mimochodem – v soulské aglomeraci, v níž žije každý druhý Jihokorejec (zhruba 25 milionů obyvatel) se nachází vůbec největší protestantský sbor (farnost) na světě: může se pochlubit až milionem členů. (mtz) Více o Jižní Koreji a cestě papeže Františka na str. 3.
Rodila ve vězení a hrozilo jí bičování a poprava za to, že si vzala křesťana. Díky mezinárodnímu tlaku ale súdánské úřady Meriam Ishagovou propustily a ona mohla svobodně i s rodinou opustit zemi. V závěru minulého týdne ji na soukromé audienci přijal papež František a požehnal jí i celé její rodině. Snímek ABACAPRESS.COM (Tématu se věnuje i komentář na str. 3.)
Vracení majetku se drží zákona Poslanci KSČM a Úsvitu se minulý týden pokusili svolat mimořádnou schůzi kvůli majetkovému narovnání. Neuspěli. Poslanci se ve čtvrtek ráno ve Sněmovně sešli, klíčové ale bylo, zda se jim podaří schválit program schůze. Už od počátku se zdálo, že hlasů nebudou mít dostatek, což se nakonec potvrdilo. Přesto ještě před hlasováním vystoupila řada poslanců s přednostním právem, takže o vracení majetku několik hodin diskutovali. A padaly velmi podobné argumenty jako před rokem – výši finanční náhrady nikdo jasně nevysvětlil, tehdejší vláda zákon schválila pomocí hlasů nezařazených poslanců, církve by měly vykazovat, co se svým majetkem dělají. „Klopotně napravujeme křivdy, které způsobil komunistický režim,“ poznamenal lidovecký ministr kultury Daniel Herman. Ministerstvo podle něj žádosti o vydání majetku důkladně posuzuje a drží se zákona. Ministr zemědělství Marian Jurečka zase řekl, že nemá informace o porušování zákona. Zejména pod tato ministerstva majetkové narovnání totiž spadá.
Komunistický poslanec Pavel Kováčik pak napadl římskokatolickou církev a obvinil premonstráty, že brání rozvoji a fungování obce Hradištko. Tomu, jak to ve skutečnosti je, jsme se obsáhle věnovali v minulém čísle KT. „Toto zbytečné jednání Poslanecké sněmovny je vlastně jen obří interpelací, kterou mohli komunisté klidně použít v běžném parlamentním provozu. Jen by to zapadlo kamsi do nezájmu sdělovacích prostředků,“ poukazuje na smysl této schůze kardinál Dominik Duka a dodává, že KSČM ubývá ročně 6 000 členů a průměrný věk straníka je 67 let. Jeho vyjádření nenechala bez povšimnutí europoslankyně KSČM Kateřina Konečná, podle níž jsou kardinálova slova „překvapivě agresivní. Možná to způsobila velká horka, která podle odborníků zvyšují agresivitu,“ osočila českého primase Konečná. (čtk, tok)