48
Ročník XXV / Cena 13 Kč
25. listopadu – 1. prosince 2014 / 1. NEDĚLE ADVENTNÍ
Uvnitř listu: přílohy Adventní, Doma a TV program
A–B
A–D ADVENTNÍ PŘÍLOHA
„Nevstoupíš dvakrát do stejného adventu,“ říká v rozhovoru P. Karel Satoria. A na adventní cestu vybízí čtenáře P. Angelo Scarano.
3 DOMA: TVOŘIVÝ ADVENT
Jednoduše, s malými náklady, ale s o to větší láskou můžete čas adventní věnovat výrobě vánočních dárků. Stačí pár nápadů.
8–9
5 FRANTIŠEK NA CESTÁCH
Papež František míří tento týden do Štrasburku, kde bude mít projev v Evropském parlamentu, a o víkendu zavítá do Turecka.
TÉMA: OSAMĚLÝ KŘESŤAN
BRATŘI EBENOVÉ
Na svém novém albu „Čas holin“ se Bratři Ebenové trefují do zhrubnutí české společnosti pětadvacet let po Sametové revoluci.
Život křesťana nemá být osamělý. Co má ale dělat ten, který je opravdu sám? A proč je dobré najít společenství?
Kardinál Meisner popřál katedrále K oslavám 670 let katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha se v Praze jako vzácný host připojil emeritní arcibiskup Kolína nad Rýnem kardinál Joachim Meisner. Přesně 21. listopadu roku 1344 byl položen základní kámen pražské katedrály. Letos se v tento den kardinál Meisner sešel s českým primasem Dominikem Dukou a dalšími osobnostmi, aby společně debatovali nad úlohou katedrály jako stavebního kamene identity národa. V sobotu 22. listopadu pak jedenaosmdesátiletý kardinál ve svatovítské katedrále celebroval mši svatou ke cti sv. Cecílie, kde se každoročně setkávají chrámové sbory pražské arcidiecéze. A na závěr své návštěvy se rozjel do českého Kolína, kde požehnal nové zvony pro zdejší chrám sv. Bartoloměje. „Do Česka jezdím od šedesátých let skoro každý rok
a dřív jsem si představoval, že tu jednou dožiji. Asi už na to ale nedojde,“ zažertoval kardinál Meisner na otázku, co ho s Českou republikou spojuje tak úzce, že se před pětadvaceti lety osobně účastnil svatořečení Anežky Přemyslovny v Římě, jež mělo bezmála národní manifestační ráz. V roce 2011 pak byl jako zvláštní papežský legát hostem oslav 800. výročí narození této světice v Praze. Letos v únoru přijal papež František Meisnerovu rezignaci na arcibiskupský úřad. (Pokračování na str. 2) Rozhovor s kardinálem Meisnerem vyjde v některém z příštích čísel KT.
Toufarovy ostatky vyzdviženy
www.katyd.cz
O svátku sv. Anežky České nalezli archeologové ostatky snad nejznámější oběti komunismu z řad katolických duchovních, číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Exhumaci těla, které s největší pravděpodobností patří Josefu Toufarovi, provedl na pražském ďáblickém hřbitově odborný tým archeologů, antropologů, lékařů i zástupců církve. „Při exhumaci byl v oblasti pánve nalezen drén, gumová hadička, sloužící původně k odvodu tekutiny, například hnisu či krve, z dutiny břišní. Je tedy prakticky jisté, že na těle tohoto člověka byl před smrtí proveden chi-
Díky Vám a Vašemu zájmu o Mariánské oplatky jsme mohli přivést do Lurd při Vlakové pouti 2014 Pražské Jezulátko. Nabízíme opět Mariánské oplatky, jejichž výtěžek půjde na opravu praporu našich předků z roku 1907. Pojďte s námi tento prapor opravit a použít při Vlakové pouti 2017, 110 let od druhé české vlakové pouti. Oříškové 35 Kč a Čoko VIP 45 Kč. Zasíláme také na dobírku. Pro tuto příležitost jsou založeny
TRANSPARENTNÍ ÚČTY – www.fio.cz 2400595751/2010 – Prapor CZK 2000595752/2010 – Prapor EUR
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
rurgický zákrok v oblasti břicha, což je v plné shodě s dostupnými informacemi o posledních hodinách života P. Josefa Toufara,“ popisuje soudní lékař Jan Krajsa. Podle něj bude pro definitivní potvrzení identity ostatků zapotřebí porovnat genetické profily ze vzorků z exhumovaného těla s profily Toufarových žijících příbuzných. Identifikace nalezených ostatků by měla být ukončena v řádu týdnů až měsíců. Z nálezu se raduje i církev, která již zahájila přípravné práce v procesu blahořečení P. Toufara. „Církevní instrukce Sanctorum Mater předpokládá, že je-li to možné, je třeba pokusit se o ohledání ostatků kandidáta svatořečení. Církevní proces blahořečení bude ale pokračovat dále v každém případě, tedy i bez ohledu na výsledek exhumace,“ říká postulátor procesu blahořečení P. Tomáš Petráček.
Pravost ověří genetika. Vyzvednutí pravděpodobných ostatků Josefa Toufara z hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově vyvolalo nelibost u Sdružení bývalých politických vězňů. Členům sdružení se nelíbí, že ostatní oběti komunismu z tohoto hřbitova zůstávají v Toufarově stínu, a žádají exhumaci všech těl. Vadí jim i způsob, jakým byly Toufarovy ostatky exhumovány – ve vztahu k ostatním zesnulým prý nepietně. To však Petráček důrazně odmítá. „Jde o nedorozumění. Během exhumace se pracovalo se všemi lidskými ostatky nanejvýš pietně a šetrně. Lidé, jejichž tělesné pozůstatky se vrátily zpět do země, se konečně dočkali alespoň řádného pohřebního obřadu,“ tvrdí kněz. (pri)
Na sklonku liturgického roku přišli lidé ve čtrnácti městech Česka projevit podporu nejchudším (na snímku nádvoří františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze). Advent a Vánoce jako období větší lidské štědrosti pomohou bezdomovcům přečkat prosinec. Ale co pak? Snímek Martin Kabát
Noc venku podpořila vyloučené Padá zimní večer a svíčky se rozsvěcejí, zatímco z kostela doznívají varhany. Může to být advent. Ale je to Noc venku – osvětový festival solidarity s lidmi bez domova. Nádvořím kláštera u Panny Marie Sněžné v Praze zní hudba z pódia, střídají se tu mladí folkaři se zpívajícími bezdomovci. Dobrovolníci rozdávají do misek guláš a nalévají vroucí čaj. Bydlící i nebydlící jedí, poslouchají, mluví spolu a rozhlížejí se, kam se dnes uloží na noc: jedni zkušeně, druzí s trochou rozpaků a obav. Strávit noc přímo na ulici, a tím vyjádřit podporu lidem, kteří ztratili bydlení, je hlavní myšlenkou festivalu, který se letos 20. listopadu konal již ve čtrnácti městech. „Snahou všech, kdo se podílí na organizaci Noci venku, je co nejvíce snížit počet lidí na ulici. Bezdomovci nejsou nijak populární skupina, ale my se dnes snažíme názorně ukázat, jak extrémně jsou vyloučeni ze společnosti a jaký průšvih je, když ztratíte střechu nad hla-
vou,“ vysvětluje Iva Poláčková ze spolupořádajícího sdružení Společnou cestou. Armáda spásy, Naděje, Sdružení azylových domů, vyšší odborná škola teologie a sociální pedagogiky Jabok či charity jsou ve městech, jež se letos přidala, na festivalu zapojeny jako pořadatelé, animátoři tvořivých dílen, přednášející, kuchaři či všestranní pomocníci, zatímco duchovní se zapojují vedením modliteb za zemřelé bezdomovce. Mezi sociálními pracovníky najdeme i aktivní „spáče“ – mladý muž s visačkou Armády spásy si právě u zdi kostela rozkládá spacák a jen se na mě přes rameno usměje: „Mně zima nebude, mám přece jen mnohonásobně lepší vybavení než kdokoliv z těch, kdo na ulici spí každý den.“ Než pražský večerní program uzavře duchovní slovo bratří františkánů, promluví z pódia Pavel Pěnkava, sociální kurátor na Praze 1 a pro řadu bezdomovců živoucí legenda, přítel a pomocník. „Bezdomovec je vlastně ‚známý nikoho‘ – nejenže žijete v materiální chudobě, ale postrádáte i kohokoliv, kdo by vám byl blízko, podporoval vás, abyste se nevzdali, a dělal vám zázemí,“ upozorňuje Pavel Pěnkava. Tuto noc bezdomovci na svůj úděl sami být nemuseli. Ale co zítra? ALENA SCHEINOSTOVÁ