Csr forum 1 2013 by NETservis

České Vysoké školy a Výuka CsR

1/2013

Kvóty na vyšší zastoupení žen? V české politice ano, v byznysu ne, říká Alena Sochorová, Accenture ČR

Časopis o spoleČenské odpovědnosti firem / vydává pUBliCon

Voda jako klíč k budoucnosti. Pro státy i pro byznys

90 minut CSR fóra Chcete potkat zajímavé hosty? vyslechnout názory expertů? debatovat o tom, co je důležité? Zaregistrujte se včas! Letošní diskusní snídaně Csr fóra termíny v Holiday inn prague 14. února 1 4 . b ř e z n a Congress Centre 11. dubna 9. května pokračují i v roce 2013 6. června 5. září 3. října 7. listopadu 5. prosince Vždy od 8:30 do 10:00

lenka.vimmerova@publicon.cz

Z OBSAHU

Voda jako klíč k budoucnosti

Specifikem České republiky je, že tudy neprotéká žádná „cizí“ řeka. Voda od nás spíš odtéká. Klimatické změny budou mít v budoucnu dopad jak na změny odtoku, tak na vodní zdroje obecně. Letní měsíce by mohly být opravdu kritické. Podle pesimistického scénáře by měl poklesnout odtok vody v celé Sázavě nebo na Rakovnicku o více než 50%, což ve svém důsledku znamená, že v průběhu sušších a teplejších let by mohla koryta řek zcela vysychat. Vysychání by se týkalo například i středního Labe.

Kvóty na vyšší zastoupení žen? V české politice ano, v byznysu ne „Jestliže politika má vytvářet dobré prostředí a dobré podmínky pro život společnosti, jejíž součástí jsou z poloviny ženy, podnikání je tu proto, aby vydělávalo peníze,“ říká Alena Sochorová, výkonná ředitelka Accenture pro telekomunikace v ČR

90 diskusních minut o výuce CSR na českých vysokých školách Zájem studentů i škol se nevyčerpává pouze případnými přednáškami externích řečníků z firem. Velkým tématem je i vedení diplomových prací. „Podle mých zkušeností nechtějí firmy k sobě studenty příliš pouštět,“ říká Zuzana Džbánková z VŠE.

Nechceme tlačit podnikatele k něčemu, co by bylo nepříjemné a regulativní

„Chtěli bychom udržovat CSR v rovině dobrovolnosti. Nicméně je pravdou, že budeme muset za Českou republiku vykazovat směrem k EU nějaké postoje, budeme muset vytvářet pro Komisi reporty o tom, jakým směrem se podniky u nás ubírají,“ říká Vladimír Bártl, ředitel sekce podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ENGLISH SUMMARY

TOPIC Floods aren‘t the strategic problem in the Czech Republic, drying rivers are. “Climatic changes will soon affect riveroutfalls, as well as water resources in general. Discussions about whether it was inflicted by humans, or if it was just a natural cause, are out of place, especially in terms of the impacts on water components” says Marek Rieder, Director of T.G. Masaryk Water Research Institute. “Several scientific scenarios were prepared for the Czech Republic region, and as it always is, some are optimistic and some pessimistic. In any case, we can expect overall warming of the winter months, as well as during the summer. Warm seasons are expected to be longer, starting already in April or May and ending later than we are currently used to. Negative scenarios show a rise of average temperatures by 6.3 degrees, which is a lot. When we take a look at the positive scenario, even there we can expect an increase in precipitation during winter months and a decrease of rainfall during summer months. The problem is, when precipitation is high during winter months, the land is saturated or frozen and is unable to infiltrate water. As a result, the water drains away on the surface and is not naturally processed by the land.” See page 10 INTERVIEW Alena Sochorová: Quotas for higher representation of women? In Czech politics yes, in business no I have always been of the opinion that quotas are needed in Czech politics. The political environment is so rough that women in larger numbers are reluctant to enter voluntarily and if they are already involved, usually and with some exceptions, they do not last. In the business environment on the other hand, I consider any type of quotas as nonsense. If politics should ensure a safe environment and good living conditions for the society, of which half is female, then business should be there to

make money. If women – not for their gender, but because they have sufficient knowledge, qualities and skills – help a company to greater success (profit), then companies will make their best effort to bring in more women for the success to be even greater,” says Accenture’s Executive Director for the Telecommunications clientele in the Czech Republic. See page 20 90 MINUTES OF CSR FORUM Teaching CSR at Czech Universities A number of Czech firms, dependant on technical major graduates, cooperate with respective universities; it is essential for their growth and in some cases even for their survival. Do businesses have interest in Universities of Economics or other fields producing graduates who are CSR specialists? “CSR teams in large companies are actually very small,” states Eva Šišková from ČSOB based on her experience and continues. “It is absurd to believe that there is a need for so called CSR specialists. It’s not about having specialists in CSR, it’s about employing people who are able to fit in well and come up with specific ideas.” Pavlína Kalousová from the Business for Society platform agrees and adds her experience as an external lecturer: “It seems as if professors in different faculties or departments are somewhat fighting for the CSR topic. A growing number of CSR courses may lead to a situation where universities start spitting out these so called CSR specialists. Yet, it is much more important for students to know that sustainable entrepreneurship should be part of every business-oriented perspective. CSR shouldn’t become an extra-curricular course or an easy and undemanding bonus to basic curriculum.” See page 24

continent or even the world and it’s all thanks to our occupation, education and lifestyle, which is not exclusive to the upper class anymore. Despite the crisis, we need to realize that few people in the world have the opportunity to live the way we do. We need to get rid of the excessive fixation on ourselves, we need to get rid of self-pity and live with humility and gratitude for what we have. And to expand upon this,” answers Director of the Slovak Donors Forum Lucia Faltinová to a question about the significance of the European Union in connecting citizens and nations. See page 28 GUEST FOR JANUARY Vladimír Bártl: We do not want to push entrepreneurs towards something unpleasant and regulatory “Perspective of the Czech Republic? We wouldn’t like to bind corporate social responsibility to some guidelines. We would like to maintain CSR as voluntary. However, it is true we will have to report to the EU where the Czech Republic stands in this matter, regularly show the EU Commission the direction in which companies are heading,” says Vladimír Bártl, Business Section Director at the Ministry of Industry and Trade, which became a guarantee for the CSR field in the Czech Republic. According to Bártl, the Ministry of Industry and Trade is preparing a plan of action that is supposed to lead companies to responsible entrepreneurship and to follow existing successful examples. “We will do so in cooperation with other ministries,” he says. “We would like to finish this plan of action by fall and then present it to the government so that it can track the overall situation.” See page 34

SLOVAKIAN CSR FORUM Civil society: Source of pluralism, openness and responsibility “Today, many of us have not one, not two, but three homes in different parts of the

časopis o společenské odpovědnosti firem

šéfredaktor: michal Růžička michal.ruzicka@publicon.cz

produkce: lenka Vimmerová lenka.vimmerova@publicon.cz

Vydává: agentura publicon na základě licence od Fóra dárců

editor: Viktor Vondra viktor.vondra@publicon.cz

číslo 1, ročník Vii., vyšlo v lednu 2013.

art Director: Vladimír nagaj

adresa redakce: csR fórum U Železné lávky 10 praha 1, malá strana, 118 00 Tel.: + 420 257 213 404

Tisk: kavka print mk čR e 17762 issn 0862-9315

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

❑Translated by Petr Benda

Rešerše: anna šindelková anna.sindelkova@publicon.cz

Rukopisy a náměty posílejte na redakce@publicon.cz

adresa vydavatele: agentura publicon s.r.o. Hradešín 143, 282 01 e-mail: publicon@publicon.cz Tel. 605 232 393 www.publicon.cz

EDITORIAL

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, přejeme Vám vše dobré v novém roce. A protože leden je skoro pryč, zdravíme už jen pracovně. Ostatně, hodně se toho již událo – a děje. Třeba lednová diskusní snídaně „90 minut CSR fóra“, věnovaná výuce CSR na českých vysokých školách, ukázala, že studenti, školy a firmy nemají vždy jen stejná očekávání, pokud se týká vzájemné spolupráce. Ovšem akce to byla zajímavá i jinak: „Kde jsou strategické projekty škol coby institucí v oblasti CSR?“ ptali se zástupci firem. „Proč školy více nezapojí studenty?“ A tak podobně a dál, vždyť si to přečtete v záznamu z diskuse uvnitř tohoto čísla. Co je ale nové: bylo nám líto, že formát spíše komorní snídaně neumožnil účast vyššímu počtu pedagogů (především z mimopražských škol) a studentů, a tak jsme se rozhodli zopakovat akci v květnu tohoto roku ve větším formátu. Budeme Vás včas informovat! Voda je téma nad tématy. Mohli bychom ji nahlížet coby předpoklad života vůbec. Jako záminku k disputaci o etice a geopolitice. Jako roznětku válek. Coby vzácnou komoditu. A tak dál a dál. Dnes jsme se vody vlastně jen napoprvé dotkli, a ptáme se: jaká je prognóza, pokud se vodních zdrojů v České republice týká? Kdo o udr-

žitelnosti vodních zdrojů u nás již přemýšlí a kdo ještě ne? Co dělají nadnárodní firmy v oblastech, kde se o nedostatku vody nemluví v teoretických modelech na roky příští, nýbrž je dávno realitou? Jsem si jist, že při četbě hlavního tématu čísla budete z některých informací překvapeni. Takže: ani o tomto tématu jste od nás rozhodně neslyšeli naposledy. Vážené čtenářky a vážení čtenáři, lednové vydání CSR fóra čtete ve chvílích, kdy už znáte jméno nového českého prezidenta. Já ho při psaní tohoto textu ještě nevím. Přeji tedy nám všem, ať už se po druhém kole volby každý za sebe ocitáme na pomyslné poražené nebo vítězné straně, abychom dokázali být lepší než ti, kteří se podíleli na demagogické povaze kampaně. Kteří neváhali rozdělovat společnost víc, než je rozumné. Kteří ze zištných důvodů povzbuzovali v lidech pudy, vášně a takřka šovinistické nálady, jež každou společnost nebezpečně uzavírají do sebe. Kteří útočili na protivníky metodami, jež by se daly nazvat diskriminačními. Nakonec k tomu, být v tomto případě lepším, stačí myslím málo: nebrat volbu smrtelně vážně a nepodlehnout podobným myšlenkám, pokud náš osobní kandidát prohrál. Ať žije král – a klidné čtení! ❑Michal Růžička

najdete také v elektronických médiích a na sociálních sítích. Připojte se k nám:

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Foto: Filip singer

leden společensky neodpovědných kampaní

AKTUALITY Z ČESKÉ REPUBLIKY

Náměty do této rubriky posílejte na adresu redakce@publicon.cz

piva v České republice. Proto se zavazujeme dále snižovat spotřebu vody a upozorňovat společně s partnery na její význam nejen při výrobě piva. Chceme více komarcela Hogenová, munikovat se zaallen & overy městnanci, umožnit jim aktivně se podílet na našich odpovědnostních aktivitách. Poprvé bychom se tak rádi zapojili do dobrovolnických projektů,“ říká Jiří Hauptmann, ředitel vnějších vztahů ze společnosti Heineken. Foto: allen & overy

sila v polovině ledna Nadace OKD. Zaměří se především na podporu Karvinska, Ostravska a FrýdeckoMístecka. „V minulých letech jsme vyčlenili vždy 80 procent všech rozdělovaných prostředků na celý Moravskoslezský kraj a pětina šla do dalších regionů. Letos půjde těchto 80 procent jen do tří okresů, ve kterých má firma OKD a naši další dárci své aktivní provozy,“ vysvětlil ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek. Pětina financí je určena na podporu nejlepších a nejpotřebnějších projektů v dalších částech republi-

Nadace OKD rozdělí neziskovkám dvacet milionů Grantové výzvy pro rok 2013, v nichž rozdělí neziskovým organizacím, školám a obcím kolem 20 milionů korun, vyhlá-

Foto: nadace okD

Allen & Overy a Heineken novými členy platformy Byznys pro společnost O dva nové členy se na sklonku uplynulého roku rozrostly řady platformy Byznys pro společnost – vstoupila do ní jedna z největších právních praxí na světě Allen & Overy a také evropská jednička mezi výrobci piva, společnost Heineken. „Od vstupu na český trh v roce 1992 jsme se zapojovali primárně do globálních pro bono projektů a postupně si vytvořili lokální pro bono program. Naše cesta pokračuje vstupem do platformy Byznys pro společnost a věříme, že se v ní zapojíme do zajímavých společných projektů," říká Marcela Hogenová, Office Manager Allen & Overy. K CSR principům ve svém podnikání se hlásí i společnost Heineken: „V roce 2013 chceme naše aktivity v oblasti trvale udržitelného rozvoje zaměřit ještě konkrétněji, rozvíjet je a zlepšovat, abychom se již nyní vydali směrem ke splnění našeho cíle, jímž je mít do roku 2020 nejekologičtější a „nejzelenější" výrobu

AKTUALITY ZE SVĚTA

Vybírá Pavlína Kalousová

Kvalita života na metr čtvereční Firmy stále více přemýšlejí o tom, jak zapojit a angažovat své zaměstnance do práce, jak je motivovat a jak si díky tomu udržet kvalitní pracovní sílu. K tomu jistě patří i hledání nových způsobů, jak uspořádat podmínky a zázemí na pracovišti. Například organizace CoreNet Global spolu se svými více než 7500 korporátními členy po celém světě zveřejnila nová doporučení v této oblasti. Ano, samozřejmě, všichni máme pocit, že se o tom mluví často. Ale rozhlédněte se po svých pracovištích a kancelářích, zamyslete se nad pracovními podmínkami a až na výjimky jsme stále spíše na začátku přerodu. Tak například se doporučuje: vytvářet holistická speciálně designovaná pracoviště, která umožní nové přístupy k práci, ergonomické prostory a nábytkem a zvukově neutrální místa, denní světlo a čerstvý vzduch, zelené střechy a přirozené zastí-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

nění budov, netoxické materiály a znovu využité produkty, využití šedé vody a mnohé další. A samozřejmě, není to jen o vybavení a prostorách, ale i o nových přístupech k práci a řízení lidí.

Samozřejmostí by měla být možnost flexibilní pracovní doby, home office nebo také podpora alternativních dopravních prostředků a zdraví zaměstnanců. I v hodnocení efektivity, produktivity nebo správy pracovišť u zaměstnanců se firmy postupně přesouvají od dvojdimenzionálních schémat měření, jako je výkon na zaměstnance nebo náklady na jeden čtvereční metr, zejména u sledování nákladů na provoz. CoreNet Global proto doporučuje přejít na nový způsob uvažování a spíše, z dlouhodobé perspektivy, sledovat, zjednodušeně řečeno, kvalitu života na čtvereční metr. Toto doporučení je směřováno právě na realitní trh či správce korporátních budov, kteří by měli mnohem úžeji spolupracovat s odděleními HR firem. S více než 70 procenty

Z ČESKÉ REPUBLIKY AKTUALITY

Průzkum: Rozhodují osobní kontakty Nejčastějším zdrojem informací o pracovních příležitostech pro pracovníky na vrcholných postech jsou osobní kontakty. Ukázal to průzkum, který udělala společnost Stanton Chase mezi českými manažery. Z výsledku vyplývá, že až tři čtvrtiny respondentů využívají těchto možností při hledání práce a přes polovinu výkonných ředitelů má zkušenosti

a využívá služeb přímého vyhledávání. Překvapivě nejméně při hledání nových příležitostí využívají čeští manažeři sociálních sítí. Logica pomáhá postiženým „Zpět do života“ „Zpět do života“, tak zní motto občanského sdružení ParaCENTRUM Fenix, jemuž zaměstnanci společnosti Logica, nyní součásti CGI, i firma sama finančně přispěli na provoz částkou 200 000 Kč. Dar v podobě šeku s touto sumou na předvánočním posezení se zaměstnanci převzala paní Lia Vašíčková, členka rady sdružení ParaCENTRUM Fenix. „Společenská odpovědnost je pevnou součástí naší firemní kultury. Letos jsme se rozhodli podpořit občanské sdružení, které pomáhá lidem s poraněním míchy. Jedním z důvodů je i příběh našeho kolegy, kterého ParaCENTRUM Fenix po těžkém úrazu vrátilo zpět do aktivního života. Uvědomili jsme si, jak snadno se každý

Foto: logica/cgi

ky. Podrobnosti nadace zveřejnila na svém webu www.nadaceokd.cz, žádosti bude přijímat do 22. února. „Prioritou zůstává integrace hendikepovaných lidí do společnosti, rádi ale pomůžeme také neziskovkám, které se starají o seniory, děti, společenský život nebo životní prostředí,“ dodal Suchánek. Nadace opět vypisuje také program Pro Evropu, který pomáhá neziskovým organizacím s financováním přípravy jejich žádostí o dotaci z fondů Evropské unie.

Ředitel společnosti logica, nyní součásti CGi, Štefan szabó s liou vašíčkovou, členkou rady paraCentra fenix (uprostřed), evou vavruškovou a pavlem kamencem, klientem paraCentra fenix a zaměstnancem společnosti logica/CGi. z nás může dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc ostatních, a jak důležitá je vzájemná solidarita,“ říká Eva Vavrušková, ředitelka komunikace a personálního oddělení ze společnosti Logica/CGI.

ZE SVĚTA AKTUALITY

zaměstnanců například ve Spojených státech, kteří buď nejsou angažováni, nebo jsou demotivovaní, se tento přístup zdá jako jedna z cest, jak posílit udržitelnost firem na trhu. Buďte rovní! Firma Hartford byla oceněna jako nejvstřícnější firma pro práci zástupců LGBT komunity /tedy Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender (LGBT)/, neboť získala 100 procentní skóre v rámci indexu rovného zacházení korporací. Tento index každým rokem zveřejňuje rating amerických zaměstnavatelů v této otázce a je předpokladem pro to získat dané ocenění. Hartford je firma s více než 200letou tradicí v oblasti nemovitostí, financování a kolektivního investování. Marty Gervasi, prezident pro lidské zdroje firmy Hartford, potvrdil, že diverzita a začleňování obecně je součástí strategie firmy, protože v ní vidí způsob, jak přilákat a udržet si talenty. „The Hartford má sedm skupin pro začleňování a diverzitu, jejichž cílem je podporovat udržitelnost firmy na trhu,“ popisuje prezident Gervasi proces ve firmě. Společnost Hartford je jednou z 252 firem, z celkového počtu sledovaných 889, které obdržely stoprocentní hodnocení.

Společně kupředu, hlásí Kanada Kanadské firmy považují za jeden z deseti klíčových parametrů pro úspěch v oblasti udržitelného podnikání v roce 2013 schopnost spolupráce. Vyplynulo to z celonárodního průzkumu a diskusí s kanadskými společnostmi. Podle nich si již tyto firmy takzvaně splnily rychlé úspěchy, jako je snížení emisí CO2, redukce odpadů, spotřeby papíru či obalů. Pro další úspěch je však podle nich nezbytné, aby se začaly společně zabývat problémy, které jsou

systémové a které jdou za rámec jejich individuálních firem. „Velké značky musejí stále více sdílet příklady dobré praxe a řešit společné otázky v udržitelném přístupu k podnikání,“ řekl k tomuto tématu například Tim Faveri, ředitel pro udržitelnost a CSR ze společnosti Tim Hortons, proslulé kanadské koblížkárny. Poukazuje například na efekt neexistující silné spolupráce ve vztahu k dodavatelům a kultivaci trhu: „Pokud budou jiné firmy nakupovat od stejných dodavatelů, ale nebudou ctít stejné hodnoty jako my, jak se můžeme pohnout v udržitelnosti kupředu?“ ptá se Tim Faveri. K tomu lze jen dodat, že se zdá, že česká realita pomalu dosahuje té kanadské, alespoň v otázce přemýšlení o udržitelném podnikání, a firmy se stále více pouštějí do spolupráce. Již brzy se i u nás objeví nová témata a celonárodní diskuse na toto téma. Ale o tom až jindy. Malé kroky, velká změna Pod tímto heslem odstartoval další ročník soutěže, kdy univerzity po celém světě motivují studenty k aktivitám ve prospěch životního prostředí i společnosti. Studenti budou mít také možnost zúčastnit se 14týdenní soutěže, kdy se mohou ucházet o mnohé ceny v podobě jak sponzorských TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Blíží se uzávěrka kRoku jinak Nadace Vodafone ještě do 30. ledna přijímá projekty pro „kRok jinak“. Grantový program, který je „mladším bratrem“ vlajkového programu Nadace Vodafone „Rok jinak“, rovněž umožňuje odborníkům ze soukromého i veřejného sektoru strávit nějaký čas prací pro neziskovou organizaci, ale liší se hlavně délkou – projekt mohou zájemci realizovat během 1 – 3 měsíců. A aby uchazeči o účast v programu nemuseli čekat s přihláškou celý rok, ročně se vypisují tři grantová kola. Více informací najdete na webu Nadace Vodafone www.nadacevodafone.cz. Společnost Lidl vybrala pro vážně nemocné děti 6 milionů korun Sto dvaceti rodinám, které pečují o vážně nemocné děti, pomůže sbírka, již ve spolupráci s občanským sdružením Život dětem uspořádala na sklonku loňského roku společnost Lidl. Veřejná sbírka probíhala ve všech 228 prodejnách Lidl od 26. listo-

Foto: lidl

AKTUALITY Z ČESKÉ REPUBLIKY

Jednatel společnosti lidl michal farník a maria křepelková, předsedkyně občanského sdružení Život dětem. padu do 9. prosince 2012 a vynesla celkem 5 080 125 Kč. Společnost Lidl se rozhodla částku navýšit na 6 milionů korun. „Že bude mít sbírka takový úspěch, jsem sice doufal, ale přesto mě suma více než 5 milionů velmi překvapila a samozřejmě potěšila,“ řekl Michal Farník, jednatel společnosti Lidl. Zákazníci mohli do sbírky přispět nákupem samolepky ve tvaru srdce s logem projektu v minimální výši 30 korun. Novinkou bylo také tablo umístěné v každé prodejně, na které mohli zákazníci srdce nalepit. „Každý z nás tím mohl symbolicky darovat srdce tam, kde ho nejvíce potřebují,“ uvedl Michal Farník.

Klienti hospice v Rajhradě vymění nemocniční pokoje za kavárnu Rodiny a přátelé těžce nemocných klientů Hospice sv. Josefa mohou trávit návštěvy svých blízkých v příjemném prostřední nové kavárny. Občerstvení jim v rámci ergoterapie neboli léčby prací servírují kavárníci s handicapem, na něž dohlíží specializovaný terapeut. Kavárna vznikla v přízemních prostorách budovy, které dříve sloužily jako skladiště. Na jejich přeměnu v příjemnou kavárnu a na vybavení nábytkem přispěla Nadace ČEZ částkou 300 tisíc korun. Otevření kavárny podporuje přirozené vazby mezi rodinami, protože jim umožňuje trávení volného času v přirozeném prostředí. „Chceme, aby měli naši klienti tu nejlepší péči a cítili se u nás jako doma. Kavárna je dalším prostředkem k tomu, aby nebyli odtrženi od společnosti,“ uvádí Michal Šustr, ekonom Domu léčby bolesti s hospicem sv. Jakuba.

AKTUALITY ZE SVĚTA

hodla tyto úvahy vyzkoušet v pilotním projektu.

věcných darů, tak i možnosti praxe u velkých společností. Akci podporuje celé konsorcium firem, jako je Microsoft či Avon. Přihlášené studenty a jejich projekty bude možné sledovat na Facebooku a speciální aplikaci. Cílem je motivovat mladé lidi k tomu, aby se spolupodíleli na řešeních, která jsou prospěšná, a nebyli pasivní. V minulém cyklu soutěže se zapojilo více než tisíc studentů z 30 vysokých škol. Tito studenti například dobrovolně pracovali pro neziskové organizace, jezdili do školy na kole nebo nevyužívali sušičky na prádlo a měřili úspory spotřeby energie a emisí. O zapojení českých studentů zatím v rámci této soutěže důkazy nemáme, ale prokazatelně víme, že se řada z nich obdobně angažuje. Zatím je k tomu ani tolik nemotivují školy samotné, alespoň tak se ukázalo na poslední snídani pořádané časopisem CSR fórum. Hledá se skladník elektřiny Jak uvedla agentura Reuters, Belgie plánuje, že postaví umělý ostrov v Severním moři, kde bude „skladovat“ větrnou energii. Chce tak reagovat na některé aspekty výroby větrné energie, jako jsou možné výkyvy ve výrobě energie, zejména v situacích, kdy se, díky silnému větru, může vyrobit

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

energie více a ta se často nevyužije, například kvůli v tu chvíli nedostatečné poptávce po elektřině. O vysokokapacitním skladu elektřiny pocházející z větrných elektráren se v Belgii diskutuje již delší dobu, ale teprve nyní se belgická vláda roz-

I v Japonsku to fouká A Japonsko na oplátku chce začít s výstavbou větrného parku na pobřeží Fukušimy. Větrná farma má dosahovat až 16 kilometrů právě v místech, které postihla jaderná katastrofa v březnu 2011. Japonská vláda tak reaguje na skutečnost, že po tsunami a zemětřesení musela přehodnotit způsob výroby energie, a chce posílit výrobu z obnovitelných zdrojů a spolupracuje s vědeckými univerzitními týmy na bezpečnosti i na vlivu výstavby projektu na životní prostředí. Projekt má být ukončen v roce 2020 a má postupně pomoci nahradit desítky uzavíraných jaderných reaktorů v Japonsku.

PRŮZKUM

Ge Globální barometr inovací 2013: důvěra byznysu ve státy i univerzity klesá Společnost GE zveřejnila svůj Globální barometr inovací 2013. V unikátním průzkumu, vedeném společností StrategyOne, odpovídalo mezi říjnem a prosincem 2012 více než 3000 šéfů firem z 25 zemí světa: Austrálie, Brazílie, Kanady, Číny, Německa, Indie, Irska, Izraele, Japonska, Malajsie, Mexika, Nizozemska, Nigérie, Polska, Ruska, Saúdské Arábie, Singapuru, Jižní Afriky, Jižní Koreje, Švédska, Turecka, Spojených arabských emirátů, Velké Británie, Spojených států a Vietnamu. Mezi hlavní zjištění průzkumu patří: ■ většina manažerů dává přednost protekcionistické politice ■ inovace zapracované do byznys modelu firem budou hrát větší roli v globálním výkonu ■ inovace vzniklé ze spolupráce firem budou úspěšné především v rychle se rozvíjejících trzích ■ je třeba nastolit přesnější politiky, vedoucí k ochraně byznys zájmů ■ byznys není spokojen s nízkou mobilitou talentů a připraveností pracovní síly

Pokud se týká prvního bodu, výsledky obsahují jistý paradox: zatímco 71 procent respondentů uvedlo, že by jejich vlády měly mezi své priority zařadit podporu domácích inovací na úkor importovaných, zároveň se v jiné odpovědi 71 procent vyslovilo pro větší otevření států vůči zahraničním inovacím a investicím. Z další části výzkumu vyplynulo, že 87 procent manažerů věří, že by jejich firmy byly úspěšnější, kdyby dokázaly v inovacích spolupracovat s dalšími firmami. Nejzkušenější v této oblasti se ukázaly být

Roste přesvědčení, že inovace mohou vyrůst ve firmách jakékoli velikosti

ZVÝŠENÁ DŮVĚRA

země jako Německo, Čína, Brazílie a Švédsko. Za největší překážku spolupráce firem v oblasti inovací je uváděna ochrana dat a know-how, obecná (ne)důvěra a obavy z lovu talentů. Nelichotivě vyznívá letošní průzkum pro vlády. Názory byznysu na politiky vlád a na vytváření podnikatelského prostředí vhodného k inovacím se v meziročním srovnání otočily negativním směrem ve většině zkoumaných států. Pouze Indie zaznamenala významný pozitivní posun o celých devět procentních bodů. A zpozornět by měli také zástupci univerzit a vysokých škol. Pouze 55 procent šéfů byznysu (pokles o 6 procent ve srovnání s loňským rokem) se domnívá, že školy fungují na základě takových vzdělávacích modelů, které připravují na život budoucí inovativní lídry. ❑-red-

Vnímání zemí podle politik, podporujících inovace

SNÍŽENÁ DŮVĚRA

Důvěra ve vzdělávací systémy: vychovávají inovativní lídry?

Šampióni inovací (v závorce + - pokles nebo zvýšení od loňského roku) 2013

2012

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA VODA

jako klíč k zítřku. Optimistický scénář pro Českou republiku? V letech 2050 – 2100 nepoklesne ve srovnání s dneškem roční úhrn srážek. Daň za ty dary: voda spadne jen v zimních měsících, takže v létě vyschnou koryta některých řek. Zdejší obyvatelé budou muset vodu jímat. Pro srovnání: v roce 2040 nebudou mít podle prognózy Světové banky přístup k pitné vodě až 2/3 světové lidské populace. Téma udržitelnosti, kterému se nelze vyhnout. Podle odborníků na udržitelnost vodních zdrojů existuje v České republice celá řada dílčích projektů, řešících místní nebo specifické problémy týkající se vody a vodních zdrojů. Celková strategie ovšem neexistuje žádná. Jde o starý problém v novém kabátě: ať jde o jakýkoli obor, Češi jen neradi koncepčně předcházejí budoucím potížím. Dokud nehoří, na požárním rybníku se hraje hokej. Je samozřejmě těžké přijmout představu možného budoucího sucha za reálnou ve chvíli, kdy doma i v zaměstnání stačí otočit kohoutkem – a ona teče! Čistá, dostatečně mocná, a vlastně i levná. Přitom jde jen o úhel pohledu. Není třeba ukazovat prstem kamsi k Africe, i v dnešní České

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

republice existují lokality, v nichž obyvatelé dobře vědí, co znamená nemít vody dost. Jak už to bývá, na budoucnost se připravuje ten, kdo cítí ohrožení vlastních zájmů. Ačkoli byznys zdaleka není největším uživatelem vody (tím jsou domácnosti), jsou to spíše firmy a ne veřejnost, kdo myslí na budoucnost, kdo si citlivěji uvědomuje vztah mezi kvalitou vodních zdrojů a vlastní udržitelností. To se samozřejmě může ještě změnit, zvlášť pomůže-li koncepčněji stát. Ten stát, od kterého kromě jiného očekáváme, že nedopustí porušení stavebních uzávěr, uvalených na území vytipovaná pro budoucí zadržování vody. Ten stát,

od kterého čekáme, že bude moderovat koncepční spolupráci všech, kdo mají na vodní zdroje jakýkoli významný vliv. Ten stát, od kterého čekáme, že přivede své obyvatele k šetrnému nakládání s vodou ještě dřív, než to bude životně nutné – a tedy pozdě. Kam vede vodní stopa Když britský Guardian nedávno popisoval příběh texaských farmářů Lucy a Edwarda Sundermanových, jejichž rodina pěstuje rýži od čtyřicátých let dvacátého století, šlo o obraz zmaru: vodní zadržovací nádrže jsou téměř prázdné, státní úřady musely dát přednost zásobování domácností a zakázaly farmářům využít vodu na pole. 60 000 akrů rýžových polí zřejmě zůstane vůbec poprvé neoseto. Tento příběh ovšem neilustruje jen fakt, že i v jedné z nejbohatších zemí světa mají velké potíže vyřešit zásobování vodou. Nýbrž poukazuje na obrovskou závislost potravinářské výroby na vodě. Zatímco potravinářství spotřebuje podle údajů OSN 70% tzv. modré vody (v rozvojových zemích jde dokonce o 95%), průmysl pouze 22%. Z diskusí, jež se odehrávají především za

VODA TÉMA

I pro byznys Průměrná globální vodní stopa vybraných produktů produkt 1 kg rýže 1 kg mléka 1 kg chleba 1 kg hovězího masa 1 kg třtinového cukru 1 kg bavlny 1 l piva 1 jablko 1 kg čokolády

vodní stopa 2 500 l 1 000 l 1 600 l 15 400 l 1 800 l 10 000 l 300 l 125 l 17 000 l

poměr zelené vody 68% 85% 70% 94% 66% 54% 85% 68% 98%

Vysvětlivky: Zelená voda – voda zadržovaná půdou Modrá voda – povrchová voda z řek a jezer Šedá voda – člověkem již jednou využitá/recyklovaná voda

hranicemi České republiky, je patrné, co také bude obsahem budoucí diskuse: západní styl konzumace potravin má tak velkou vodní stopu, že je třeba začít konat. Ale jak? Čechům se to nebude líbit. International Water Institute sídlící ve Stockholmu například loni varoval, že pokud se konzumenti nezačnou orientovat na vegetarián-

poměr modré vody 20% 8% 19% 4% 27% 33% 6% 16% 1%

poměr šedé vody 11% 7% 11% 3% 6% 13% 9% 15% 1%

Zdroj: Water Footprint Network

skou stravu, která je obecně mnohem méně náročná na vodu, může se prý stát, že kolem roku 2050 nebude na planetě dost vody k uživení lidstva. „Vegetariánská strava nespotřebovává ve srovnání s masitou stravou pouze méně vody, ale je i méně náročná na půdu a spotřebu energie,“ říká profesor Jan Lundquist ze zmíněného institutu.

S obecným odhadem, že nedostatek vody a tím pádem i potravin bude největší hrozbou lidstva, souhlasí i výkonný ředitel britského Food Ethics Council Dan Crossley. „Ale není to tak černobílé,“ řekl Guardianu, „abychom mohli říct, že problém vyřeší vegetariánská strava či jídelníček založený na nízké vodní stopě. Voda je velmi lokální téma a problémem zde není jen kvantita, ale i kvalita.“ A právě takto – lokálně – dnes přistupujeme k hlavnímu tématu tohoto čísla. Ptáme se na existující prognózy týkající se vodních zdrojů v České republice, ptáme se na místní představy o udržitelné budoucnosti. Což ovšem neznamená, že bychom zapomínali na globální souvislosti: to, co v Česku jíme z dovozu, ovlivňuje zdroje vody pro místní komunity v Africe, Jižní Americe nebo Austrálii. A to zpětně zase ovlivní i nás. Byť ne hned, ne hned. ❑Michal Růžička

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA VODA

strategickým problémem Česka nejsou záplavy, ale vyschlé řeky rozhovor s markem riederem, ředitelem výzkumného ústavu vodohospodářského t. G. masaryka Jaký vývoj můžeme podle vás očekávat v České republice z hlediska zdrojů vody a vodních toků? Specifikem České republiky je, že tudy neprotéká žádná „cizí“ řeka. Nejsme jako Slováci nebo Maďaři, kterým voda přitéká z Rakouska. Název „střecha Evropy“ se mi sice nelíbí, ale pravdou je, že od nás voda spíš odtéká. Klimatické změny budou mít v budoucnu dopad jak na změny odtoku, tak na vodní zdroje obecně. Diskutovat o tom, zda to způsobil člověk nebo zda jde o přirozený jev, je z hlediska dopadů na vodní složku úplně zbytečné. Pro území České republiky bylo zpracováno několik vědeckých scénářů, a jak to bývá, jeden je optimistický a jeden pesimistický. V každém případě se ale dočkáme oteplení v průběhu zim i v průběhu léta. Měla by se rozšířit teplá období, která začnou již od dubna nebo května a budou končit daleko později, než jsme teď zvyklí. Nárůst průměrných teplot u negativního scénáře je až o 6,3 stupně, což je strašně moc. Ale i když se budeme držet spíše optimistického scénáře, i ten předpokládá zvýšení objemu srážek v průběhu zimních měsíců a snížení srážek v měsících letních. Problém je, že když srážky dopadají v zimních měsících, země je buďto nasycená, nebo zmrzlá a není schopna do sebe vodu infiltrovat. Takže voda odteče po povrchu a nelze ji přirozeným způsobem v krajině zachytit. Jinými slovy: reálně hrozí, že by v budoucnu „zimní voda“ skutečně odtekla z našeho území jinam – a v létě by jí nebylo dost? Přesně tak. Jediný způsob, jak by se tomu dalo trochu zabránit, jsou technické stavby jako přehrady nebo nádrže. Letní měsíce by mohly být opravdu kritické. Podle pesimistického scénáře by měl poklesnout odtok vody v celé Sázavě nebo na Rakovnicku o více než 50%, což ve svém důsledku znamená, že v průběhu sušších a teplejších let by mohla koryta řek zcela vysychat. Kdyby se naplnil tento scénář, který je modelovaný pro léta 2071- 2100, vysychání by se týkalo například i středního Labe. Samozřejmě, že v tu chvíli by nastal obrovský problém, protože vodu by neměl průmysl, elektrárny, potravináři ani zemědělci. Pokud by se to takto vyvíjelo, bylo by potřeba v zimních měsících využí-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

vat zadržovací nádrže a dorovnávat objem vody. domácnosti by si začaly konkurovat s průmyslem… Přesně tak. Když se podíváte na scénář kolem Českých Budějovic, zjistíte, že Temelín by nemusel mít dostatek vody, kterou potřebuje k chlazení. Pravdou ovšem je, že v letech 2071 – 2100 už Temelín pravděpodobně nepoběží; ale kdo ví. optimistický scénář hovoří o tom, že v nejhorším případě klesne odtok o třicet až čtyřicet procent. Bude to stačit, anebo i v tomto případě může být ohroženo zásobování vodou, ať už pro domácnosti, průmysl nebo zemědělství? Ano, krize by mohla nastat i při naplnění nejmírnějších odhadů. Proto jsou stále častější diskuze o chráněných lokalitách, vhodných pro budoucí akumulaci vod. Ještě za socialismu bylo vytipováno 260

chráněných lokalit, kde je stavební uzávěra. Přes tato území nesmějí vést velké liniové stavby, nesmějí se zde zakládat průmyslové zóny. Je třeba udržet ona místa v takovém stavu, aby se zde dala s relativně malými škodami udělat taková technická opatření, která je změní na nádrž. ví se, že již dnes se s nedostatkem vody potýká třeba rakovnicko. které další oblasti mohou mít potíže s vodou dříve, než si toho všimneme na celostátní úrovni? V tomto smyslu problematická je jižní Morava a dalším územím je Hradec Králové jako zdrojová oblast pro zásobování pitnou vodou nejen samotného Hradce, ale i Pardubic. Tamní situaci komplikuje fakt, že jsou zde vzácné mokřady. Kdyby se čerpalo víc vody, vyschly by. Potenciálně tu může dojít ke střetu mezi zásobováním obyvatelstva vodou a ochranou přírody. stane se, že vašemu ústavu někdo spílá, abyste zbytečně nestrašili? To, co popisuji, není žádné věštění z křišťálové koule, jde o výsledek práce s tvrdými daty. Navíc si myslím, že pokud je člověk dopředu opatrný a předvídavý, nic tím nezkazí. Naopak. A to jsme na tom ještě v rámci České republiky dobře. Sice se

pokles odtoku v povodí vltavy - model Hirham - scénář a2

VODA TÉMA

mluvili jsme o tom, že Česká republika je takzvanou střechou evropy. v době, kdy bude vody málo, je toto výhodnější než být pouze průtokovou oblastí, nebo není? Máme výhodu v tom, že nám žádní sousedé nemohou zarazit přítok vody; to, co u nás spadne, a to, co zadržíme, to tu máme.

změní rozložení srážek v čase, ale nezmění se jejich roční úhrn. Jsou země, kterým roční úhrn nezůstane stejný ani náhodou – poklesne, a to je problém. dobře, jako Česká republika tedy máme štěstí v tom smyslu, že snad dokážeme vodu zadržovat. ale nezmění se kvalita vody? Máte pravdu, že prodloužením suchého a teplého období bude voda v řekách teplejší a spolu s tím nastanou problémy jiného druhu: výrazně se rozšíří období, kdy voda bude

kvést v důsledku přítomnosti řas, a taková voda je i technologicky velmi těžko upravitelná, byť i jen pro elektrárenské využití. my jsme ovšem zatím zvyklí vnímat řasy spíše v souvislosti se stojatou vodou… Je to tak, u řek tento problém neexistuje, protože voda je studená a teče. Jakmile se sníží odtok a stoupne teplota, řasy budou mít podmínky k fotosyntéze. To už se děje na přehradách, kam živiny natečou, ale už neodtečou.

vzrůst teploty k roku 2050

Vzrůst teploty vody v roce 2050 počítán pomocí kombinace regresní analýzy závislosti teploty vody na teplotě vzduchu a regionálního klimatického scénáře HIRHAM A2 ■

■ ■ ■

Podle klimatických scénářů projektu PRUDENCE vzroste teplota vzduchu k roku 2050 o 1,7 °C (optimistický scénář RCAO B2) až o 3,6 °C (pesimistický scénář HIRHAM A2). Průměrný vzestup teploty vzduchu ze 4 hlavních klimatických scénářů je 2,65 °C. Pro optimistický scénář RCAO B2 je odhadováno zvýšení teploty vody pro rok 2050 zhruba o 1,4 –1,5 °C. Pro pesimistický scénář HIRHAM A2 byl odhadnut růst teploty vody v rozmezí 2,5 – 2,9 °C

vy reprezentujete výzkumný ústav, jehož zřizovatelem je stát. kdo a na jaké úrovni se zajímá o závěry vašich výzkumů? Některé konkrétní podklady jsme zpracovávali pro Ministerstvo zemědělství, které – předpokládám – s našimi informacemi nějak pracuje. Ministerstvo životního prostředí už bohužel neposkytuje finance na vědu a výzkum, takže pro ně neděláme nic, ale naštěstí ještě existuje Grantová agentura ČR. My ale samozřejmě nevíme, do jaké hloubky se s našimi závěry na konkrétních ministerstvech pracuje. Například zadání k výzkumu problematiky Rakovnicka a Rakovnického potoka přišlo přímo z Rakovníku, mělo to i podporu místních lidí. Lidé zde už problém s vysycháním vod mají a musí ho řešit. dovedli bychom si představit, že téma vody musí strategicky zajímat i vládu jako celek. to se neděje? ! Děláme i projekty pro Ministerstvo vnitra, které má na starosti krizové řízení. Obecně platí, že se snažíme přesvědčit ministerstva, že by měly existovat strategické materiály. Již teď se mohou dělat v krajině relativně malá a laciná opatření, která když se poskládají, dají dohromady velký výsledek. Na ministerstvech raději vnímají návrhy na řešení v jednotlivých lokalitách, aniž by si to předtím poskládali. Z České republiky zatím není vidět nedostatek ! vody na globální úrovni. ale už dnes jde o téma, které je celosvětově velmi provázané. konzumujeme například čokoládu, při jejíž výrobě se spotřebovala voda v jiné části světa. Ano. A je zajímavé, že dovoz na vodu náročných komodit často přichází z lokalit, ! které trpí nedostatkem vody – a dováží se naopak do míst, která na tom tak špatně nejsou. Třeba když si koupíte bavlněné tričko, vězte, že Indové použili vodu na zalévání polí na úkor zásobování obyvatelstva, protože trička jim přinesou daleko víc peněz.

takže se můžeme dočkat obdoby emisních povolenek a budeme nakupovat virtuální vodu? K tomu je dlouhá cesta. Ale prvním krokem jsou plány EU, podle nichž mají být TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA VODA

Co je water footprint (vodní stopa)? Udržitelné hospodaření s vodními zdroji je klíčovým tématem, byť se to z perspektivy České republiky nemusí na první pohled zdát. Ve světě dnes žije bez přístupu ke zdrojům pitné vody téměř miliarda lidí a podle prognózy Světové banky se spotřeba vody do roku 2040 zvětší o 30%. Pokud se tak stane, nedostatkem vody mohou být postiženy až dvě třetiny světové populace. Jako reakci na problémy s vodou představil v devadesátých letech minulého století britský profesor Allan koncept nazvaný „virtuální voda“. Podle jeho teorie je mezinárodní obchod se zemědělskými produkty současně virtuálním obchodem s vodou. (Voda je využívána k produkci zemědělských výrobků, které jsou vyváženy a vzhledem k tomu, že v současnosti je většina zemědělských komodit součástí mezinárodního obchodu, státy mezi sebou při vyvážení a dovážení těchto produktů obchodují s virtuální vodou.) Allanův koncept byl rozpracován jako potenciální řešení nedostatku vody na Středním východě: využití dovozu virtuální vody formou dovozu potravin může ulevit spotřebě nedostačujících domácích zdrojů. Podle tohoto konceptu by dovoz virtuální vody mohl představovat alternativní vodní zdroj. Na Allanův koncept „virtuální vody“ navázal nizozemský vědec Arjen Hoekstra s pojmem water footprint – vodní stopa. Tento termín je vyjádřením pro celkové množství vody, které se spotřebuje na výrobu produktů v průběhu celého procesu vzniku, a při zajišťování služeb pro obyvatele jednotlivých států. „Problémy s vodou často úzce souvisejí se strukturou globální ekonomiky. Mnoho zemí dováží většinu zboží, a proto vodu na svém území nespotřebují na výrobu těchto komodit. Regiony, které se zaměřují na vývoz, tak mohou časem mít vážné problémy s nedostatkem vody. Nejen jednotlivé vlády, ale sami spotřebitelé by se měli snažit dosáhnout lepšího hospodaření s vodními zdroji,“ říká Arjen Hoekstra. Koncept vodní stopy může sloužit jako analytický nástroj, ukazující míru a geografické rozložení spotřeby vody v závislosti na lidské spotřebě. Příkladem paradoxu globální ekonomiky jsou řezané květiny, které si běžně kupujeme v evropských obchodech. Tyto rostliny jsou pěstované v Africe a na jejich produkci je spotřebovávána voda, která potom chybí tamějším obyvatelům jako elementární zdroj k přežití. Například Keňa zajišťuje až třetinu světové produkce květin, ideální podmínky pro pěstování jsou v okolí velkých jezer. Na vypěstování hektaru růží se spotřebuje deset až třicet tisíc litrů vody ročně a vzhledem k chemickému znečištění z farem představuje proces pěstování zároveň velkou zátěž pro místní faunu a flóru. Tyto odpadní látky mají následně vliv na znečištění půdy, řek i podzemních vod. Na webových stránkách mezinárodní platformy Water Footprint Network je možné získat informace o tom, jaká je vodní stopa produktů, které běžně užíváme (věděli jste, že například k vyprodukování 1 kg hovězího se spotřebuje 15 000 litrů vody?) Každý člověk si zde může také na „water footprint kalkulačce“ spočítat, jaká je jeho osobní vodní stopa, kterou zanechává. Zajímavé je i srovnání vodní stopy podle jednotlivých států: průměr na jednoho obyvatele v České republice představuje 4308 l/ osoba/den, v USA je to 6802 l/osoba/den ❑-aša například v Jemenu 1697 l/osoba/den.

scénář rCao (2071-2100) – teplota vzduchu 4,8 – 6,3 st.C

vinné informace na obalech zboží o tom, kolik se na výrobu daného produktu spotřebovalo vody. Celý koncept je ale opravdu virtuální, protože zatímco emise změříte velmi přesně, celkovou spotřebu vody už obtížněji. Zůstaneme-li pro příklad v Indii, tam kdyby nerostla bavlna, rostla by tam tráva, kterou nikdo nejí, a stejně na ni potřebujete vodu k zalévání. A je otázka, co by se dělo s onou vodou, pokud bychom ji chtěli ušetřit a nevyužili bychom ji na bavlnu: byla by tak kvalitní, aby mohla být použita jinak? každá firma, každý jednotlivec, který chce čerpat vodu, musí požádat o vodoprávní rozhodnutí. stačí zatím tento druh regulace? Ano, dělá se to kvůli tomu, aby nedošlo k neřízené exploataci vodních zdrojů, jak se to běžně děje například v arabském světě. Zde si zlikvidovali kvalitní zásoby podzemní vody tím, že čerpali příliš, až do pramenů strhli i mořskou vodu, čímž si zásoby zcela zlikvidovali. Problém je, že si stát hlídá udržitelné využívání zdrojů vody, když vychází ze stacionárních dat a z přesvědčení, že množství disponibilních vod se nemění v čase. dá se do budoucna napomoci ochraně vody i kvalitnějšími technologiemi čištění odpadních vod? Nové závratné postupy v technologii čištění odpadních vod nejsou – a zřejmě ani nebudou. Pořád bude platit zákon zachování energie: i když dostanete nečistoty z vody, pořád ji budete mít v kalech. A co s těmi kaly? Zkrátka, čím méně vody bude, tím horší bude její kvalita. ❑Michal Růžička, Anna Šindelková

scénář rCao (2071-2100) - srážky po36 – 41 %

3% 32 – 43 1,3 – 2,7 st.C

Nejv"t#í zv$#ení teploty v letních m"sících Zv"t#ení v srá&ek prosinec-b!ezen,

Ro%ní vzestup 2,5 – 4 st.C

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

pokles srá&ek %ervenec-zá!í

VODA TÉMA

Heineken řeší globální problém vody na úrovni komunit Společnost Heineken se zavázala splnit strategii programu Brewing a Better Future, která odráží její koncepci společenské odpovědnosti. „Dlouhodobou ambicí společnosti,“ říká Etienne Strijp, generální ředitel Heineken ČR, „je stát se nejekologičtějším výrobcem piva na světě.“ Pro dosažení tohoto cíle plánuje Heineken dlouhodobé investice do životního prostředí, komunit, lidí a partnerství. Jedním z nejdůležitějších témat Heinekenu na globální úrovni je snižování spotřeby vody. Společensky odpovědné aktivity společnosti sledují tři hlavní pilíře: zlepšení, sociální rozměr a dopad konzumace. Zlepšováním společnost trvale snižuje ekologický dopad svých značek a činností. Pozornost je věnována celému hodnotovému řetězci, od surovin až po spotřebitele. V souvislosti se sociálním rozměrem chce Heineken pozitivně působit na své zaměstnance a komunity, v nichž podniká. Tato oblast zahrnuje širokou skupinu osob od pěstitelů, přes zaměstnance a jejich rodinné příslušníky až po obyvatele žijící v blízkosti pivovarů a spotřebitele. V souvislosti s dopadem konzumace se společnost Heineken snaží pozitivně ovlivňovat roli piva ve společnosti. Klíčovým tématem udržitelného podnikání společnosti Heineken všude na světě je problematika vody a rizika její omezené disponibility. Proč je toto téma pro společnost tak významné? „Voda je nejdůležitější ingrediencí pro výrobu našich produktů. Kolem devadesáti procent vodní stopy našich výrobků tvoří voda spotřebovaná pro pěstování chmele. Voda je zároveň klíčová pro život v komunitách a v ekosystémech, kde má Heineken své závody. Problém tkví v tom,

že vody je stále méně. Poptávka po pitné vodě se za posledních 50 let zdvojnásobila, nedostatkem vody trpí 4 z 10 lidí naší planety a do roku 2030 by se poptávka po vodě měla zvýšit o dalších 40 %. Tento stav může vyústit v konkurenční boj mezi průmyslem, zemědělstvím, ekosystémy a populací.“ Heineken se hlásí k odpovědnosti za tento problém a na globální úrovni přijal tato opatření: 1. Snižování spotřeby vody nezbytné pro výrobu produktů i v celém průběhu výrobního procesu. 2. Snižování rizik týkajících se vody prostřednictvím programů plánování ochrany vodních zdrojů. 3. Kompenzace vody, která se nevrací zpět do lokálního vodního cyklu. Společnost Heineken v roce 2010 vstoupila do platformy Sustainable Agriculture Initiative Platform (SAI). Tato organizace sdružuje 37 nadnárodních korporací, které usilují o rozvoj principů udržitelnosti v potravinářském průmyslu. V oblasti vody to znamená především znalost lokálních problémů souvisejících s vodou, plán vodního hospodářství pro jednotlivé farmy, ade-

kvátní využívání vodních zdrojů a optimalizace její spotřeby. Heineken má 140 pivovarů v 71 zemích, regionální aspekt hrál proto důležitou roli při analýze rizik spojených s vodou v jednotlivých lokalitách. Na základě této analýzy byly vydeﬁnovány lokality, které jsou v souvislosti s problematikou vody vnímány jako prioritní. Jde například o Alžírsko, Egypt, Tunisko, Jižní Afriku, Mexiko nebo Španělsko. V nejvíce rizikových oblastech Afriky a Blízkého východu má Heineken v současnosti 31 výrobních závodů. Pro společnost Heineken je v souvislosti s vlastním výrobním procesem podstatné, jak je v jejích závodech nakládáno s odpadními vodami. Dvacet z výrobních jednotek v Africe a na Blízkém východě má vlastní zařízení na čištění odpadních vod nebo využívá zařízení místní samosprávy. Jedenáct z nich žádná zařízení na čištění odpadních vod nemá. V současnosti probíhá výstavba tří zařízení na čištění odpadních vod v Demokratické republice Kongo a v Nigérii, výstavba dalších pěti obdobných zařízení by měla být zrealizována do roku 2015. Každá z těchto lokalit má svůj speciﬁcký program na ochranu vodních zdrojů, který přesně odpovídá potřebám místní komunity. I v roce 2012 se hlavní zájem společnosti soustředil na snižování spotřeby vody a plánování pilotních programů na uchovávání vody. Důležitým poznatkem bylo, že tyto programy vyžadují spolupráci s lokálními organizacemi a místními komunitami. V současné době je cílem Heinekenu snížit spotřebu vody na litr vyrobeného piva pod 3 litry do roku 2020, celosvětový průměr v roce 2008 přitom byl 5,1 l/l. ❑-red-

Cíl v rámci programu Brewing a Better Future: snížení spotřeby vody o 25% do roku 2020

Hektolitry vody na hektolitr piva + limonád + ciderů + vody

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA VODA

Proč je vodní stopa tak důležitá

odpovědné firmy vědí, že vodou je třeba šetřit. veolia voda umí spočítat, jaké důsledky pro dostupnost vodních zdrojů lidská činnost má. Díky koloběhu vody v přírodě může vznikat dojem, že voda je všudypřítomná, je jí dost a vždycky se znovu „udělá“. Skutečnost ovšem není tak jednoduchá. Nejvíc vody je v oceánech, ale lidé ji nemohou využívat přímo – úprava, ať již na vodu užitkovou, nebo pitnou, je drahá, voda se navíc musí dopravovat na poměrně velké vzdálenosti. Na pevnině je ale v řadě míst voda nedostatkovým zbožím. Tato situace se zhoršuje, takže někteří odborníci hovoří dokonce o tom, že budoucí války ve světě se svedou o vodu.

V České republice jsou zdroje vody dostatečné, ale ani to není důvodem k plýtvání. Největším spotřebitelem vody je průmysl a zemědělství, kde existují značné rezervy pro úspory vody. Zdrojem pitné vody, kterou dodávají spotřebitelům vodárenské společnosti, jsou z poloviny zdroje podzemní, z poloviny je to povrchová voda, která se obvykle odebírá z chráněných vodárenských nádrží nebo horních toků neznečištěných řek. Kvalita vody, a to i té z podzemí, se musí přísně sledovat nejen v místě čerpání, ale i v okolí. Voda se obvykle také musí upravovat tak, aby odpovídala všem sledovaným parametrům, které jsou stále přísnější a je jich v současné době víc než sto. Podle monitoringu pitné vody se její kvalita v ČR stále zlepšuje.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Virtuální voda Obvykle člověka nenapadne, že vlastně spotřebovává spoustu vody při užívání jakéhokoli výrobku včetně potravin. Vznikl pro to hezký pojem – virtuální voda. To je ta, která je potřebná právě pro to, aby naše oblečení, oběd či dopravní prostředky vznikly. Zdroje uvádějí, že například při výrobě jednoho kila hovězího masa bylo třeba 15 000 litrů virtuální vody. Virtuální voda je neviditelná a v ceně výrobku prakticky není. Výpočet virtuálního množství vody ve výrobcích má smysl, protože mimo jiné ukáže na propojení jednotlivých zemí (mezi výrobcem a spotřebitelem) a zároveň také ekologická rizika, která nese globalizovaná výroba a světový obchod se zbožím ve vztahu k vodním zdrojům. Virtuální voda se totiž často přepravuje ze zemí, kde jí mnoho není, do zemí, které problémy s vodními zdroji nemají. Podnikatelé z průmyslových zemí proto musí převzít odpovědnost za celý výrobní řetězec včetně používaných zdrojů a za své dodavatelské podniky. Konkrétní situaci je třeba hodnotit ekologicky a hledat trvale udržitelné alternativy. Dalším stupněm koncepce virtuální vody je tzv. vodní stopa. Co je to vodní stopa Hodnotit a snižovat environmentální dopady své činnosti ve všech oblastech se dlouhodobě snaží společnost Veolia Environnement. Vodárenská divize Veolia Water (v ČR Veolia Voda) jde v této oblasti příkladem. Už v roce 2010 zavedla komplexní hodnocení společností z hlediska tzv. uhlíkové stopy a nyní nabízí také posouzení tzv. vodní stopy (water footprint). Přesná definice tohoto termínu není ve světě úplně jednotná a existuje více metod, jak ji zjistit. Zjednodušeně řečeno však jde o vodu, přímo či nepřímo využitou pro výrobu určitého produktu či při poskytování služby. Na webu www.waterfootprint.org si může každý vypočítat svůj otisk vodní stopy, lze to spočítat i pro celé podniky či dokonce národy. Vodní stopu lze snížit například snížením spotřeby vody nebo jejím opětovným využíváním, tato metoda však má širší dopa-

dy, než jen úsporu vody. Celý proces lze hodnotit také komplexněji, a to až po hodnocení dopadů využívaných surovin či výrobních prostředků po celou dobu jejich životnosti. K tomu slouží např. water impact index, kterým lze velmi efektivně hodnotit v daném konkrétním prostředí dopady činnosti na vodní prostředí. Všechny tyto metody mohou pomoci při optimalizaci lidských činností včetně výrobních a právě to se v současné době stává standardem pro environmentálně odpovědné společnosti. Ověřování této metody jako první uskutečnily společnosti skupiny Veolia v USA, zejména provozní společnosti v Milwaukee. V roce 2011 byl pak zahájen projekt skupiny Veolia Water v USA se společností CONSOL Energy, jehož cílem je snížit vodní stopu změnou řady procesů při úpravě a dodávkách pitné vody ve státě West Virginia. Partneři Veolia Water reagovali velmi pozitivně, takže společnost již nasadila hodnocení prostřednictvím vodní stopy do šestnácti velkých celosvětových kontraktů. Pro vodní hospodářství se tato metoda ukazuje jako velmi vhodná, města a obce ji mohou například použít při rozhodování o investicích do vodohospodářských staveb a volbě konkrétních technologií. Techničtí pracovníci skupiny Veolia Voda jsou připraveni konkrétně posoudit jednotlivé oblasti, případně navrhované technologie a doporučit správné investiční rozhodnutí právě s ohledem na šetrnost řešení pro vodní prostředí. Je tím naplňován i jeden z klíčových principů společnosti, kterým je odpovědnost. Hodnocení vodní stopy proto spadá i do firemního programu CSR.❑ Veolia Voda je leaderem na českém vodohospodářském trhu. V ČR zajišťuje výrobu a dodávky pitné vody a také odvádění a čištění odpadních vod pro 3,8 mil. obyvatel. Dále zajišťuje delegované řízení vodohospodářských zařízení, dodávku systémů pro úpravu a čištění vody a v neposlední řadě také engineering, koncepci a realizaci systémů. V ČR působí od roku 1996 a stala se dlouhodobým partnerem 1300 měst a obcí. Provozuje také vodohospodářská zařízení více než 40 významných průmyslových podniků.

VODA TÉMA

CsR kampaně nadnárodních podniků reagují na nedostatek vody Globalizovaná ekonomika nutí firmy reagovat na projevy klimatických změn. Zvláště v rozvojových zemích – kde je téma nedostatku vody klíčové – musí pojímat politiku vodního hospodářství komplexně s ohledem na budoucnost. Nestlé Společnost Nestlé má jednu ze svých továren v indickém Paňdžábu. V roce 1999 odstartovala projekt, jehož cílem je zajištění pitné vody v místních školách, zvýšení povědomí o problematické situaci spojené s nedostatkem kvalitní vody a zapojení místní komunity do řešení tohoto problému. Součástí projektu je vzdělávací program pro studenty, díky kterému se dozví o důležitosti pitné vody, způsobu jejího uchovávání a o spojitosti mezi pitnou vodou, zdravím, hygienou a kvalitou života obecně. Díky tomuto programu Nestlé zajistilo přístup k pitné vodě pro téměř 22 000 dětí a získalo si současně respekt místní vlády. Coca-Cola Společnost Coca-Cola věnuje programům

souvisejícím s problematikou vody značnou pozornost. Od roku 2005 společnost vytvořila více než 320 projektů v 86 zemích světa, které jsou založeny na bázi partnerství při řešení problémů s vodou v místních komunitách. Při realizaci svých CSR programů Coca-Cola spolupracuje mimo jiné s důležitými mezinárodními nevládními organizacemi, jako je CARE nebo UNDP. Ve spolupráci s United States Agency for International Development realizovala programy ve 23 zemích v Africe, Latinské Americe, Asii a na Blízkém východě, výše investice do těchto programů dosáhla 29,7 milionů USD. V roce 2012 odstartovala společnost dlouhodobý program, díky kterému se do komunit dostanou systémy na čištění vody. Tak zvaná slingshot technologie využívá princip de-

stilace vodní páry. Voda ze znečištěných vodních zdrojů je odpařována a již čistá voda je následně kondenzována a uchovávána pro další využití. Tento systém umožňuje vyčistit zhruba 300 000 litrů vody ročně a je tak každodenním zdrojem pitné vody pro 300 lidí. V roce 2013 se společnost chce zaměřit především na zajištění dostatku pitné vody do škol v ohrožených komunitách. Procter and Gamble Také společnost P&G zařadila do své strategie společenské odpovědnosti programy zaměřené na zajištění pitné vody v rozvojových oblastech. „P&G balíčky“ nabízejí technologie pro čištění vody, které byly vyvinuty ve spolupráci s americkým Centrem pro prevenci a kontrolu nemocí. Tento balíček přemění během krátké chvíle deset litrů znečištěné vody na vodu pitnou. Od spuštění tohoto programu bylo vyčištěno více než 5 bilionů litrů vody v 65 zemích světa. Společnost uvádí, že díky tomu mohlo být zachráněno až 26 tisíc lidských životů. ❑-aš-

inZeRce

Přihlaste se do soutěže a vyhrajte 30 000 Kč!

Pro vodu

cena Nestlé za inovativní projekty hospodaření s vodou

Přihlaste se do studentské soutěže s nápadem řešení problémů s vodou v ČR. Navrhněte, jak lépe hospodařit s vodou v budově, městě nebo krajině. Tři nejlepší projekty získají 30 000 Kč. Uzávěrka přihlášek je 12. února 2013. Více na www.soutezprovodu.cz

Soutěž vyhlašuje Nadace Partnerství pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

partner soutěže:

TÉMA VODA

Dodavatelé vody nemají důvod nabádat k zavádění úsporných technologií rozhovor s Janem Čermákem, předsedou technologické platformy pro trvale udržitelné vodní zdroje existuje mezi českými podniky dostatečné povědomí o riziku úbytku vodních zdrojů? Spotřebitelé většinou nevnímají vodu jako elementární předpoklad dlouhodobé konkurenceschopnosti nebo jako potenciální rizikový faktor. Vzhledem k současné vyváženosti mezi potřebou a možnostmi jejího saturování podnikatelské subjekty nemají dostatečnou motivaci k hledání cest ke snižování spotřeby technologické vody. Dodavatelé vody, jimiž jsou většinou podniky povodí, odběratele k zavádění úsporných technologií rovněž nestimulují, nemají k tomu žádný racionální důvod. Technologická platforma pro udržitelné vodní zdroje (TP UVZ) bude v letech 201314 prověřovat další možnosti široké spolupráce s podnikatelskou sférou. V české společnosti je ale princip předběžné opatrnosti většinou nedoceňován. Co to konkrétně znamená? Jedním z konkrétních kroků je například projekt „Udržitelnost vodních zdrojů pro průmyslovou výrobu“, který vychází z předpokladu změny kvantitativních charakteristik vodních zdrojů vyvolané klimatickou změnou. Výstupem projektu budou krizové scénáře z pohledu udržitelnosti vodních zdrojů v oblasti průmyslu a zajištění udržitelnosti provozu průmyslových podniků a jednotné metodické postupy vyhledávání dalších vhodných zdrojů pro průmyslové využití. Na řešení tohoto projektu se budou podílet VÚMOP, v.v.i., GEOtest, a.s. a vybraní zástupci průmyslové výroby. Předpokládanými partnery budou konzultační firmy v oblasti průmyslové výroby a problematiky využitelnosti vodních zdrojů pro průmysl a Asociace inovačního podnikání ČR. a jak se podle vás chovají aktéři mimo podnikatelský sektor? Jedná například státní správa dostatečně odpovědně s ohledem na budoucí riziko nedostatku vodních zdrojů? Postoj státní správy k zabezpečenosti vodních zdrojů je pro každý resort specifický. Za oblast vody odpovídá několik ministerstev. Za hlavního reprezentanta státní správy nutno považovat Ministerstvo zemědělství, které je „ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a pro

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

správu lesů, myslivosti a rybářství,…“ ale které zároveň neodpovídá za oblast ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti vod, neboť za tyto oblasti odpovídá Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství věnuje značnou pozornost protipovodňové ochraně, odstraňování povodněmi způsobených škod a řadě dalších aktivit s otázkou povodní souvisejících. Myslím si, že Ministerstvo zemědělství budoucí nedostatek vody vnímá a realizuje různá předběžná opatření k zachování předpokladů pro možnou budoucí výstavbu akumulačních nádrží ve vytipovaných oblastech. Není nám ale známo, že by iniciovalo, anebo organizovalo systematickou a systémovou spolupráci byť jen pracovišť státní správy s cílem definování a rozvíjení celostně pojednané strategie hospodaření s vodou. Není nám také známa žádná významnější aktivita zaměřená k systematické spolupráci s neziskovými organizacemi a s širokou veřejností. Ministerstvo životního prostředí pak zabezpečuje realizaci projektů zaměřených na snížení znečištění vody z komunálních zdrojů a na zlepšení jakosti vody pitné. Tyto aktivity řeší parciální problémy, celostně pojatá strategie ale chybí. pokud je nám známo, do hry ještě vstupuje ministerstvo vnitra, které se zajímá o vodu z hlediska bezpečnosti. Ano, vnitro zpracovalo „Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010 2015“, jehož smyslem je „ Zkvalitnění identifikace, prevence a ochrany proti hrozbám ohrožujícím bezpečnost kritických infrastruktur, včetně zmírnění jejích důsledků.“ Do projektu je začleněna také otázka vody. Výzkum iniciovaný a podporovaný MV ČR hodnotí TP UVZ velmi pozitivně. disponibilita vodních zdrojů může být do budoucna ohrožena nejen vlivem klimatických změn, ale také v důsledku rostoucí spotřeby. snížení spotřeby vody se přitom nemusí týkat pouze průmyslových podniků, ale také domácností a jednotlivců obecně. téma hrozícího nedostatku vody ale není ve veřejnosti příliš rozšířené... V současné době je disponibilita vodních zdrojů v České republice v rovnováze

se spotřebou, proto média ani veřejnost necítí potřebu se otázkou zabývat, i když je obecně známo, že ve všech společenských i hospodářských systémech se už z principu vyskytují rizikové situace, které se následně mohou rozvinout až do krizového stavu. Krátkodobý nedostatek vody nastává i v současnosti například v oblastech zasažených povodněmi, dlouhodobý může postupně nastat v důsledku klimatické změny, na základě nárůstu spotřeby anebo také v rámci výrazného nárůstu jejího exportu. Mimo to je hrozbou také kvalita vody, která je v současné době ohrožována kontaminanty nového typu. vaše platforma se zapojuje do mezinárodní spolupráce. Jsou české podniky a veřejné instituce v porovnání s těmi evropskými dostatečně odpovědné ve vztahu k vodnímu managementu? Nemáme k dispozici podklady, které by umožňovaly analyzovat a hodnotit vztah různých složek společnosti k problematice vody v ČR a v EU. Můžeme ale konstatovat, že v oblasti VaV je Česká republika absolutně i relativně velmi málo zapojená do evropské spolupráce, vyplývá to zcela jednoznačně ze všech analýz, které byly a jsou prováděny pracovišti jak EU, tak třeba Technologickým centrem AV ČR. Management vodních zdrojů je v ČR především posláním podniků povodí a jejich odborná i organizační úroveň je nezpochybnitelná. Členy technologické platformy pro udržitelné vodní zdroje jsou některé univerzity. do jaké míry se v České republice daří propojovat práci vědeckých institucí s praxí podniků? Spolupráci pracovišť VaV s výrobními podniky lze hodnotit na základě pouze dílčích zkušeností jako průměrnou. Problematika transferu VaV poznatků do praxe je komplikovaná z mnoha hledisek a je trvalým tématem různých analýz a doporučení ve všech zemích EU. Různé nástroje provázání vědy, výzkumu a inovací s výrobou, podporované programy EU typu zakládání spin off společností apod. nepřinášejí v ČR výraznější úspěch, řady programů se ČR účastní pouze minimálně. Lze předpokládat, že je to mimo jiné také důsledkem nedostatečné kooperace nejen mezi univerzitami, ale i mezi různými pracovišti některých univerzit. V nejbližších dvou letech nepředpokládám v této oblasti významnější zlepšení. ❑Anna Šindelková

LIDÉ

anketa CsR fóra: 5+5 s lenkou Břeskou Vzdělání: Filozofická fakulta MU v Brně, klasická studia a nedokončená Fakulta multimediálních studií UTB ve Zlíně, řízení neziskových a sociálních služeb. Pracovní zkušenosti: marketingová komunikace, event management a CSR. Současná pozice: CSR and Patient Advocacy Manager ve farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline spol. s r.o. a členka správní rady Nadačního fondu GSK. učím spolupracovat s velmi specifickou skupinou neziskových organizací, s pacientskými or-

rých si t e t k z e b , 5 věcí představit živo neumím

a přátelé 1. rodina lm a kniha fi , a 2 . hu d b dlo a pití jí ré b o 3. d rozvíjí ní á v aplňuje a 4. cesto n ě m rá kte 5. práce, ganizacemi. Zcela nová je pro mě zkušenost s působeJak jste se dostala ke své současné ním ve správní radě firemního nadačního práci? fondu. Zachovala jsem si tedy rozmaniPo téměř čtyřech letech v pojišťovně, kde tost, vše však mohu lépe propojovat jsem měla na starosti kromě CSR i sponzoa sjednocovat. ring a akce pro zaměstnance, jsem v minulém roce dostala nabídku věnovat se CSR ve větší míře a strategičtěji. Nastoupila Jak uplatňujete hodnoty CSR ve jsem do společnosti GSK, kde je CSR zásvém soukromém životě? kladním kamenem globální strategie. Nedělám rozdíl mezi pracovním a osobním Stejně jako v předchozí společnosti nastaCSR. Vždy je to o odpovědném chování vůvuji a rozvíjím strategii CSR pro Českou či sobě, lidem kolem a prostředí, ve kterém republiku od samého základu. Nově se žiji. Třídění odpadů, používání šetrných

čisticích prostředků, nákup potravin u místních dodavatelů považuji za samozřejmost. „Nosím si práci domů“. Lidem, kterým pomáhám v práci, se snažím pomoct i v soukromí – osobním přispěním finančním i dobrovolnickým, ale i tím, že o nich mluvím se svými přáteli a hledám další příznivce.

Máte nějaký CSR idol? Konkrétní idol nemám, ale příkladem jsou mi všichni lidé, kteří neváhají pomáhat druhým. Vlastně mám jeden idol, svoji maminku. Ta neváhala pomoct komukoliv kdykoliv.

Kdybyste vlastnila firmu, jaký by byl váš první krok v oblasti společenské odpovědnosti/udržitelném rozvoji? Udělala bych to, co dělám nyní: nastavila bych CSR tak, aby odpovídalo obchodnímu a strategickému směřování firmy. Přizvala bych zaměstnance a partnery, aby se na strategii podíleli a zapojili se do jejího uplatňování napříč firmou. A pak bych jen vyžadovala, abychom dodržovali to, co jsme si stanovili.

Pokud byste měla k dispozici 10 milionů korun na veřejně prospěšné účely, jak byste je investovala? Myslím si, že nejefektivněji by peníze pomohly při rozvoji manažerských schopností lidí, kteří pracují v neziskovém sektoru. Investovala bych tedy především do jejich vzdělávání a do „najímání“ profesionálních manažerů, kteří by pomohli rozjíždět dlouhodobé a finančně udržitelné projekty (taková obdoba Roku jinak).

Personálie Klára Tichá manažerkou Nadace O2 Před nástupem do Nadace O2 (leden 2013) působila Klára Tichá ve společnosti KPMG Česká republika (2008-2012), kde měla na starost rozvoj konceptu společenské odpovědnosti. Absolvovala také půlroční stáž v KPMG v Itálii, kde pracovala na projektech CSR pro KPMG ﬁrmy v regionu EMA (Evropa, Blízký východ, Afrika). Dříve působila v několika českých i zahraničních organizacích na pozicích koordinátorky

evropských rozvojových a vzdělávacích projektů (Mepco, Aspra, European Forum for Urban Safety). Vystudovala Fakultu sociálních věd v Praze, obor sociologie a sociální politika, nyní studuje dálkově na Prague College obor Marketing a Sales Management. Lidija Erlebachová se vrátila do společnosti Henkel ČR Na pozici manažerky korporátní komunikace a tiskové mluvčí společnosti Henkel ČR se po mateřské dovolené s platností od 1. ledna 2013 vrátila Lidija Erlebachová. Zodpovědná je za řízení externí i interní komuni-

kace v České republice, přípravu a realizaci komunikační strategie. V roli tiskové mluvčí nahrazuje Moniku Kofroňovou, která ji zastupovala po dobu jednoho roku. Lidija Erlebachová (37) působí jako manažerka korporátní komunikace ve společnosti Henkel ČR již od roku 2003, kdy stála za vybudováním oddělení korporátní komunikace a jeho strategie pro Českou republiku. Během deseti let svého působení rozvíjela všechny tři oblasti ﬁremní komunikace –

Brand PR, interní komunikaci a korporátní PR. Zároveň řídila i online komunikaci, korporátní design, CSR a korporátní sponzoring společnosti Henkel ČR. V roce 2010 se jí dostalo ocenění v podobě zvolení mezi pět nejlepších PR manažerů České republiky v soutěži pořádané Asociací PR agentur (APRA). Lidija Erlebachová má v oblasti komunikace bohaté profesní zkušenosti. Před příchodem do Henkel ČR působila na pozici Communications Coordinator ve společnosti ING Group. Svou profesní kariéru zahájila ve společnosti B.I.G. Public Relations. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ROZHOVOR

kvóty na vyšší zastoupení žen? V české politice ano, v byznysu ne Říká alena sochorová, výkonná ředitelka accenture pro telekomunikace v Čr. „V minulosti jsme z naší centrály získali příděl prostředků a bylo na nás, jak s nimi na lokální úrovni naložíme. Dnes má Accenture globální CSR strategii Skills to Succeed, Schopnostmi k úspěchu, a při jejím naplňování dáváme nejen peníze na projekty, ale také nabízíme neziskovým organizacím zdarma své know-how. Globálně jsme se zavázali, že strategie Skills to Succeed povede k tomu, že 250 000 lidí získá zaměstnání nebo zahájí podnikání,“ říká Alena Sochorová. Žena, která stála u zrodu české Accenture Academy, která pomáhá mladým lidem z dětských domovů získat práci a která vyhrála kategorii Společensky prospěšný projekt 2012 v rámci soutěže TOP Odpovědná firma 2012. pokud vím, onen cíl pomoci zaměstnat 250 000 lidí vychází z toho, že accenture má globálně přesně tolik zaměstnanců. vás jsou v České republice asi dva tisíce, to asi tolik… Vím, kam míříte… Ne, tolik lidí neučiníme zaměstnatelnými, v tom nám budou muset pomoci kolegové z dalších zemí. V roce 2012 prošlo naší akademií 70 dětí ze 7 dětských domovů. Jde o projekt velmi speciﬁcký, a protože hodnotíme primárně kvalitu projektu, nejsou čísla „absolventů“ tím jediným či nejsprávnějším ukazatelem pro vyhodnocování projektu Accenture Academy.

bou spolupráci. Loni se nám ale podařilo angažovat náš HR tým na jednodenní workshop v rámci firemního dobrovolnictví. Děti si pod vedením našich zaměstnanců zkoušely, jak se chovat při pohovoru, jak napsat CV. A rozhodně to bylo vzájemně obohacující. Kdo dává, také získává. Všichni naši lidé si akci nakonec chválili, ale předtím jsme i my trochu bojovali s nedůvěřivostí. Na základě pozitivních reakcí plánujeme další dobrovolnické workshopy také v tomto roce.

to říká hodně manažerů, že je mnohem těžší komunikovat podobné projekty doChystáte pro accenture academy nějaké vnitř firmy, než vně… změny? ptám se kvůli legislativním změPamatuji si, jak jsme napsali dojemný příběh nám v přístupu k dětem, vyrůstajícím mio dětech, kterým pomáháme, a přiložili ho mo biologickou rodinu. do budoucna má k výplatní pásce, aby všichni zaměstnanci být mnohem silnější pěstounská péče - pomohli být pyšní, co Accenture dělá. Kolegové máhali byste třeba i pěstounům a jim světo vesměs přijali pozitivně. Našla se však i reřeným dětem? akce typu: Proč plýtváme papírem? Budeme samozřejmě na změny reagovat, jsme ochotní jít i novými cestami. Ale domám tomu rozumět tak, že onen rozpočet kud děti v dětských domovech budou, tak na Csr, který je vám z globální firmy přidějim budeme pomáhat. V Nadaci Terezy len, utratíte ze sta procent ve prospěch Maxové dětem máme odborného strategicaccenture academy? kého partnera, díky kterému se nám nestaNe, ale je to naše ne, že bychom byli javlajková loď, které se kýmikoli změnami alena sochorová zastává ve spozaskočeni. lečnosti accenture funkci výkon- věnujeme nejvíc a dáváme do ní i nejvíc né ředitelky pro klienty z oboru peněz. V naší společna kouče pro děti dánosti zároveň podpováte jen peníze, ane- telekomunikací v České republirujeme i dobrovolnicbo i kouče poskytuje- ce. v accenture pracuje od roku tví, sbíráme oblečení, te z řad 1996. absolvovala filozofickou organizujeme charizaměstnanců? fakultu masarykovy univerzity tativní sportovní akNe, na kouče dáváme v Brně a mBa na University of ce, věnujeme se dárpeníze. Pro nás není pittsburgh v Usa. Hovoří plynně covství krve a dále jednoduché vyčlenit anglicky, volný čas věnuje rodině, část peněz používápersonální kapacity me na to, aby zaněkoho ze zaměstcestování nebo zahradě. městnanci z consulnanců na dlouhodo-

tingu mohli poskytovat své služby zdarma neziskovkám. Protože my jim tu práci samozřejmě zaplatíme. Aby tento systém interně fungoval, trvalo pět let. Protože u nás platí, že každý člověk musí mít práci, která přináší peníze – a to kontroluje přísný interní systém. Pokud by z tohoto systému bylo patrné, že je tu zaměstnanec, který na něčem sice pracuje, ale nepřináší to žádné peníze, začalo by blikat červené světlo a byl by problém. Byla jsem moc ráda, když se to konečně povedlo systémově vyřešit. kolika neziskovkám jste takto loni pomohli? V roce 2012 dvěma. Teď už máme další poptávky a čekáme jen na schválení rozpočtu. součástí vašeho byznysu je spolupráce se studenty a vysokými školami. Jak vlastně vnímáte univerzity a školy v České republice? Ve spolupráci s univerzitami připravujeme přednášky, na kterých studentům vysvětlujeme, co je Accenture a co je to consulting. A pak, v consultingu zaměstnáváme vlastně jen vysokoškoláky, které nabíráme nejraději hned po skončení studií, abychom si je mohli „vychovat“. V minulosti jsme například poskytovali i stipendia talentovaným studentům vysokých škol na studia v zahraničí. Kvalita zdejších vysokých škol se zvyšuje, byť zatím, bohužel, nedosahuje standardní úrovně škol západních. když slyším, že si nejraději studenty vychováte ke svému obrazu hned po absolutoriu, mám dojem, že slyším něco podobného jako v jiných firmách. totiž, že české školy připravují studenty spíše na minulé století a ne na dnešní svět. Je to tak? Já s tím bohužel souhlasím. Určitě jsou výjimky, ale většinové české univerzitní vzdělání není na moderní svět zcela připraveno. vzhledem k tomu, že od roku 1989 uplynulo už tolik času, nemůžeme se vymlouvat, že jde o problém generační… Ne, ono už to bude uloženo v systému. Jako konzultantská firma máte přesný vhled do toho, jak byznys funguje, jak si stojí. teď se různé hlavy přou, zda rok 2013 bude ještě stagnační, anebo jestli se ekonomika odrazí. Je nebo není krize? Budu mluvit za sebe. Jsem přesvědčena, že krize není. Jak se vše dařilo jakoby samo, hodně nás to rozmazlilo. Plýtvalo se zdroji, a jak se pořád rostlo, nikdo si toho moc nevšímal. Myslím si, že zažíváme zcela normální situaci. Daří se tak akorát. Ekonomika konzumní společnosti je sice TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ROZHOVOR

postavena na tom, že se bude konzumovat stále víc, ale zároveň bych řekla všeho s mírou. Ona ta zeměkoule není nevyčerpatelná. Jinými slovy - v dobách velkého růstu se promíjejí velké chyby, které se ovšem obnaží, jakmile se dařit přestane. Ano, a to přece asi není špatně. Že nás to vrací trochu zpět. Lidé by si měli uvědomit, že historie období, kdy se nám daří dobře, není zase tak dlouhá! Podívejme se, jak žily rodiny před sto lety – a sto let není žádná historická míra…

„Když EU bude nutit ﬁrmy k tomu, aby to dělaly povinně, stane se z toho nudná administrativní povinnost. Já chci tu energii! Každá moje půlhodina je zdroj. Buď ho využiji tak, že budu reportovat o CSR pro EU, anebo seženu víc peněz pro děti z dětských domovů.“ Alena Sochorová

accenture je americká firma, je její perspektiva kritická vůči eU v těch ohledech, o kterých se bavíme? Znovu odpovím spíš za sebe. Já bych EU vytýkala obrovskou byrokracii a snahu dělat vše na základě jakési absolutní jistoty mít vše tolikrát schválené, že už to přesta-

ne být aktuální. Pořád vidím v EU podobné snahy, jaké zde byly, když se formovaly Spojené státy americké. Jenže ty okolnosti, za kterých se ony celky dávaly dohromady, jsou nesrovnatelné. EU se snaží postupovat

socialisticky, aby všichni měli vše - a to zajistíte leda byrokracií, která ovšem nedokáže odolávat tlakům, kdy každý v EU prosazuje to svoje. Vždyť se podívejme už jen na ten paradox: EU má dvě sídla, aby všichni byli jakoby spokojeni. tématu, o kterém se bavíme, se týká i snaha eU regulovat Csr firem. Co si o tom myslíte? Takový nápad je špatný principiálně. CSR je součást slušného chování. Když EU bude nutit firmy k tomu, aby pomáhaly povinně, stane se z toho nudná administrativní povinnost. Já chci tu energii! Každá moje půlhodina je zdroj. Buď ho využiji tak, že budu reportovat o CSR pro EU, anebo seženu víc peněz pro děti z dětských domovů. Pro mě je CSR koníček. a jistě jste zaznamenala debatu o kvótách na vyšší zastoupení žen v managementu…

inZeRce

ƵƌŽƉĞĂŶ ^Z ǁĂƌĚ ʹ ĞǀƌŽƉƐŬĄ ĐĞŶĂ ǌĂ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬŽƵ ŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚ ƵƌŽƉĞĂŶ ^Z ǁĂƌĚ ʹ ĞǀƌŽƉƐŬĄ ĐĞŶĂ ǌĂ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬŽƵ ŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚ ǀǇŚůĂƓƵũĞ ^Z ƵƌŽƉĞ Ă /d ǌĂ ƉŽĚƉŽƌǇ ǀƌŽƉƐŬĠ ŬŽŵŝƐĞ ŶĄƌŽĚŶşŵ ƉĂƌƚŶĞƌĞŵ ƉƌŽ Z ũĞ ǇǌŶǇƐ ƉƌŽ ƐƉŽůĞēŶŽƐƚ

WƎĞĚƐƚĂǀƚĞ Ɛǀƽũ ƷƐƉĢƓŶǉ ^Z ƉƌŽũĞŬƚ WƎĞĚƐƚĂǀƚĞ Ɛǀƽũ ƷƐƉĢƓŶǉ ^Z ƉƌŽũĞŬƚ ƉƌǀŶş ĐĞůŽĞǀƌŽƉƐŬĠ ƐŽƵƚĢǎŝ͊ ǀǀ ƉƌǀŶş ĐĞůŽĞǀƌŽƉƐŬĠ ƐŽƵƚĢǎŝ͊ Ž ƐŽƵƚĢǎĞ ƐĞ ŵŽŚŽƵ ƉƎŝŚůĄƐŝƚ ǀĞůŬĠ ŝ ŵĂůĠ ƉŽĚŶŝŬǇ͘ ^ŽƵƚĢǎ ƐĞ ǌĂŵĢƎş ŶĂ ŽĐĞŶĢŶş ƉĂƌƚŶĞƌƐŬǉĐŚ ^Z ƉƌŽũĞŬƚƽ ŵĞǌŝ ƉŽĚŶŝŬĞŵ Ă ŝŶƐƟƚƵĐş ǌ ŶĞƉŽĚŶŝŬĂƚĞůƐŬĠŚŽ ƐĞŬƚŽƌƵ͘ KĐĞŶĢŶş ŵŽŚŽƵ ǌşƐŬĂƚ ƉƌŽũĞŬƚǇ͕ ŬƚĞƌĠ ƉŽǌŝƟǀŶĢ ŽǀůŝǀŸƵũş ƚĠŵĂ ƚƌǀĂůĠ ƵĚƌǎŝƚĞůŶŽƐƟ͘

ǀŝĚŝƚĞůŶĢƚĞ ƐǀĠ ǀǇŶŝŬĂũşĐş ǀǉƐůĞĚŬǇ ǀ ŽďůĂƐƟ ^Z ŶĂ ŶĄƌŽĚŶş ŝ ĞǀƌŽƉƐŬĠ ƷƌŽǀŶŝ͘ hǌĄǀĢƌŬĂ ƉƌŽũĞŬƚƽ ǀ ŶĄƌŽĚŶşŵ ŬŽůĞ ũĞ Ϯϴ͘ƷŶŽƌĂ͘ ^ǀƽũ ƉƌŽũĞŬƚ ƉƎŝŚůĂƓƚĞ ŶĂ ǁǁǁ͘ĞƵĐƐƌĂǁĂƌĚ͘Đǌ ǁǁǁ͘ĞƵĐƐƌĂǁĂƌĚ͘Đǌ

ROZHOVOR

accenture academy má za cíl pomoci dětem při vstupu do samostatného života a při přípravě na budoucí povolání. Cílovou skupinou jsou děti vyrůstající v dětských domovech ve věku 15 až 19 let, které se připravují na odchod z dětského domova. accenture academy jim nabízí širokou škálu možností, jak se připravit na novou etapu života, a pomáhá jim při volbě povolání a orientaci v této problematice. klíčovým pracovníkem je většinou vychovatel dětského domova. další důležitou osobou je „case manažer“, jehož úkolem je být partnerem a průvodcem dítěte při jeho volbě budoucí školy či povolání. na základě rozhovoru s dítětem a na základě individuálního plánu vytipuje vhodné školy, navštíví je společně s dítětem a je s nimi nadále v kontaktu. v případě potřeby zajistí konzultaci s odborníkem pro výběr povolání, pomůže s napsáním životopisu apod. tzv. „case manažer“ s dítětem probere také základy finanční gramotnosti, upozorní ho na nástrahy půjček a zadlužení a seznámí ho s tím, jak hospodařit s osobními financemi. součástí programu je i zapojení zaměstnanců společnosti accenture. ti mohou být přínosem především ve zvýšení motivace a sebevědomí dětí. právě nízké sebevědomí brání často dětem v dosažení vyššího vzdělání či vyššího pracovního postavení. na projektu spolupracují dětské domovy frýdlant, Hranice, nové strašecí, příbor, písek, potštejn, Ústí a Horní krnsko. odborným partnerem projektu je nadace terezy maxové dětem.

Ne, to jsem opravdu nepřehlédla. Vždycky jsem byla zastáncem názoru, že v české politice jsou kvóty potřeba. Politické prostředí je tak obhroublé, že do něj ženy ve velkém zastoupení dobrovolně nepůjdou, a pokud tam náhodou jsou, až na výjimky v něm nevydrží. A to je obecně moc špatné. Takže: v politice se to možná vyčistí jedině tím, že se kvóty na zastoupení žen zavedou - a po nějakých letech se zase zruší. Nemyslím si totiž, že by ženy byly pro politickou práci jakkoli hendikepovány. Dodnes mě uráží někdejší výrok jednoho bývalého předsedy vlády: „Tato vláda musí tvrdě pracovat, a proto tu nemáme ženy.“ V prostředí byznysu naopak považuji jakékoli kvóty za nesmysl. Jestliže politika má vytvářet dobré prostředí a dobré podmínky pro život společnosti, jejíž součástí jsou z poloviny ženy, podnikání je tu proto, aby vydělávalo peníze. Pokud ženy – nikoli proto, že jsou ženy, ale proto, že mají potřebné znalosti, vlastnosti a schopnosti – pomohou firmě k většímu úspěchu (zisku), pak firmy samy udělají vše pro to, aby přišly další ženy a úspěch byl ještě větší. V Accenture se osvědčilo, když ženy ve vedoucích pozicích jsou. Na druhou stranu, když jsem v médiích viděla reakce některých firem typu „Kde ty ženy asi vezmeme?“, řekla jsem si aha, pokud je toto jediný reálný argument proti, tak je chyba někde úplně jinde! nedá se říct, že by v české společnosti byla zvlášť dobrá nálada. myslíte si, že byznys může a měl by jít dobrým příkladem?

Určitě může, ale uměle se do toho hrnout, to je zase něco, co k byznysu úplně nepatří. Myslím, že by byznys mohl pomoct tím, že bude pozitivní. „Máme se dobře, ale můžeme být ještě lepší.“ Bohužel, řada firem schovává za krizi věci, které by stejně musela udělat. Místo toho, aby se řeklo: Utratili jsme zbytečně peníze, musíme to změnit, řekne se: Je krize, musíme to změnit. Nezapomínejme, že špatná nálada je stejně nakažlivá jako dobrá nálada. Takže doporučuji stát nohama pevně na zemi, být realistou, ale současně taky trochu optimistou, hledat na věcech tu lepší stránku a nedívat se na svět jen přes černé brýle. Co lidi znechucuje, je velké množství korupčních afér. a ty se týkají stejně politiky jako byznysu… Ano, díky médiím má člověk pocit, že jedna hrůza střídá druhou. A je jistě pravdou, že do ideálu má naše společnost daleko. Važme si ale toho, že žijeme v té části světa, kterou je možné označit za civilizovanější, klidnější, bezprostředně nám nehrozí válka ani hladomor, že nás politici možná štvou, ale aspoň neutlačují. A navíc když se podívám kolem sebe, tak vidím i řadu pozitivních a krásných lidských příběhů – o těch se ale z médií nikdy nedozvíme… ❑Michal Růžička

Časopis CSR fórum míří se svými tématy mezi studenty vysokých škol a univerzit po celé České republice i na Slovensku. Každá škola, která se do projektu přihlásí, získává pravidelný přísun nejméně 25 výtisků zdarma; jejich distribuci zajišťuje zpravidla garant z řad učitelů. Časopis CSR fórum se tak stává i součástí výuky. Projekt „CSR fórum do škol“ umožňuje jednak finanční podpora vydavatele, Agentury PubliCon, a pak podpora těch firem a společností, které se staly patrony jednotlivých škol. Do projektu jsou aktuálně zařazeny tyto školy:

Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni Právnická fakulta UK v Praze Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola finanční a správní v Praze Fakulta ekonomická Vysoké školy báňské, TU v Ostravě Patron: OKD Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Moravská vysoká škola Olomouc Patron: Tesco SW Ústav marketingových komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta stavební, ČVUT v Praze Fakulta prírodných vied UMB, Banská Bystrica Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity, Bratislava Katedra masmediálnej komunikácie a reklamy FF Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze Vyšší odborná škola publicistiky TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

DEBATA NA LEDEN

90 diskusních minut o výuce CsR na českých vysokých školách V pražském hotelu Holiday Inn KCP se 10. ledna uskutečnila první ze série letošních diskusních snídaní, které organizuje náš časopis. Partnerem „90 minut CSR fóra“, jejichž tématem byla výuka společenské odpovědnosti, udržitelného podnikání a etiky na českých vysokých školách, se stala AXA Česká republika. Debaty se zúčastnili především představitelé škol a firem. Příštích „90 minut CSR fóra“ se koná 14. února a jejich tématem bude spolupráce mezi firmami a velkými neziskovými organizacemi. CSR fórum má řadu možností, jak získávat zpětnou vazbu o výuce CSR a příbuzných disciplín na vysokých školách: na konferencích a seminářích, které pořádá nebo spolupořádá, prostřednictvím témat, která publicisticky zpracovává, a především díky programu „CSR fórum do škol“, v jehož rámci se tento časopis dostává do rukou stovkám českých i slovenských studentů, z nichž někteří do časopisu také píší. Moderátor Michal Růžička shrnul tyto zkušenosti na začátku „90 minut“ do tří základních postřehů: ■ Studenti si stěžují, že výuka je často obecná. Nemají představu o tom, jak kon-

cept ve firmě funguje, a proto je pro ně CSR vlastně abstraktní. ■ Nejvíce studentských autorských nabídek CSR fóru zní: popíšeme historii CSR ve firmě Baťa. Nebo: popíšeme filantropii ve Spojených státech. Minimum nabídek se týká popisu současného českého byznysu a implementace zásad odpovědného podnikání. ■ Nejeden vysokoškolský pedagog z ekonomických fakult koncept CSR odmítá jako cosi, co do byznysu nepatří. I proto se první část debaty točí kolem otázky, do jaké míry je obtížné propojit

studium s aktuální realitou českých firem. Alena Plášková z VŠE říká, že ona se propojovat teorii s případy z praxe ve své výuce dlouhodobě snaží. „Moje zkušenost je taková,“ říká Vilém Kunz z VŠFS, podle nějž je návaznost výuky na praxi stěžejní, „že jakmile přichází zástupce určité firmy třeba s tématem implementace CSR, vzbudí to zájem studentů. Ostatně počet těch, kteří píší bakalářské a diplomové práce na téma CSR, se neustále zvyšuje.“ Přemysl Filip ze společnosti Vodafone má ovšem jinou zkušenost, byť čtyři roky starou: „Obeslal jsem představitele vysokých škol, že nabízíme spolupráci se zajímavými osobnostmi naší firmy, a nepřišla jediná reakce.“ Jak ovšem vyplývá z diskuse, zájem studentů i škol se nevyčerpává pouze případnými přednáškami externích řečníků z firem. Velkým tématem je i vedení diplomových prací. „Podle mých zkušeností nechtějí firmy k sobě studenty příliš pouštět,“ říká Zuzana Džbánková z VŠE. Na toto téma se pak vyjádřili téměř všichni diskutující.

lenka Břeská, Gsk a vilém kunz, vysoká škola finanční a správní

anna Šindelková, studentka fHs Uk a dana dvořáková, telefónica

m. Holmanová a m. Janebová, obě Unilever a p. kalousová, Bps

Foto: Filip singer

simona kaňoková, ČeZ a přemysl filip, vodafone

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Foto: Filip singer

DEBATA NA LEDEN

10. ledna 2013, Holiday inn kongresové centrum v praze: první letošní diskusní snídaně začíná Spolupráce firem na diplomových a bakalářských pracích Eva Šišková, ČSOB „My konzultujeme stovky diplomových prací ročně. Studenti ale často přichází s nabídkou popsat současný stav, což je pro firmy naprosto zbytečné. Potřebné je hledat konkrétní řešení. A tady je jistě potenciální prostor pro jednání s vysokými školami: nalézat konkrétní zadání diplomových prací a pak konzultovat konkrétní témata. Konzultovat obecné popisné práce představuje kromě morálního zadostiučinění jen práci navíc.“ Anna Šindelková, studentka FHS UK „Je potřeba rozlišit dvě věci. Jednorázová vystoupení lidí z firem v rámci výuky jsou jistě užitečná. Ale druhá věc jsou možnosti studentů absolvovat stáž ve firmách. Aniž by studenti měli možnost proniknout do

problematiky firem z blízka, bude pro ně vždycky velmi obtížné definovat konkrétní témata absolventských prací. To je ostatně i důvodem, proč vzniká takové množství obecných studentských prací, které nemají téměř žádný praktický přínos.“ Dana Dvořáková, Telefónica ČR „Nepovažuji za reálné věnovat se studentům jednotlivě, ale určitě bych vítala spolupráci na akademické půdě. Tam je i prostor pro vytipování studentů, s nimiž by se dalo spolupracovat. I my rozlišujeme mezi stáží, která trvá třeba jen čtrnáct dní a která je z našeho pohledu spíš problémem, a dlouhodobou spoluprací, například ročním internshipem, který může vyústit v další spolupráci mezi studentem a firmou.“ Přemysl Filip, Vodafone „Na obranu firemního sektoru, v němž

současná situace není nijak růžová, je třeba říct, že je složité zavázat zaměstnance, kteří mají obrovské množství práce a třeba ani nevědí, jestli ve firmě za pár měsíců ještě budou, k tomu, aby konzultovali závěrečné studentské práce. Samozřejmě, že situace je hned jiná, pokud má konkrétní student ambici do firmy vstoupit a následně s ní spolupracovat. Studenti by měli hledat spíš příležitosti v krátkodobějších kontaktech na akademické půdě a neměli by mít od firem tak velká očekávání. Obecně nelze čekat, že firmy budou studentům více otevírat dveře a věnovat určitý podíl svého času na tuto činnost.“ Simona Kaňoková, ČEZ „Já rozlišuji mezi krátkodobou a dlouhodobou spoluprací se studenty. Pro firmu může být přínosem především dlouhodobá spolupráce. Velký problém vidím v tom, že se na firmy často obracejí studenti, kteří

Partnerem lednových "90 minut" je společnost AXA ČR

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

DEBATA NA LEDEN

vilém kunz, vŠfs a alena plášková, vŠe praha

eva Šebestová, aXa Čr

lenka Holá, Johnson&Johnson

Foto: Filip singer

lenka mašková, tchibo a eva Šišková, ČsoB

nemají jasnou představu o tom, co vlastně chtějí a co od spolupráce očekávají. Nepřichází s žádnou konkrétní vizí.“ Vilém Kunz, VŠFS „Dobrá zpráva myslím je, že se v České republice již objevuje generace, která vystudovala CSR v rámci doktorského studia a její představitelé se dále věnují akademické dráze. Tito lidé navazují spolupráci s firemním sektorem snáze, a tato spolupráce není jen o vedení diplomových prací.“ CSR není přívěsek, ale součást byznysového myšlení Řada českých firem, závislých na absolventech škol technického zaměření, spolupracuje s příslušnými vysokými školami; je to nezbytné pro jejich další rozvoj nebo dokonce přežití. Mají ale firmy zájem na tom, aby z vysokých škol ekonomického či jiného zaměření vycházeli specialisté na oblast CSR? „CSR týmy ve velkých firmách jsou vlastně maličké týmy,“ říká Eva Šišková z ČSOB. „Je nesmysl se domnívat, že jsou potřeba jacísi CSR specialisté. Nejde přece o to, mít odborníky na CSR, ale jde o to,

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

„V rámci svých kurzů na VŠE jsem měla ve skupině i zahraniční studenty. Jedním z témat bylo CSR na zahraničních univerzitách. Čeští studenti byli velmi překvapeni, když slyšeli, že jejich zahraniční kolegové mají například povinnost získat kredity formou angažmá v některé z ekologických nebo dobročinných organizací, fungujících v rámci univerzity. Tím, že je toto povinné, uvažování o CSR se stává standardní součástí chování studentů.“ Pavlína Kalousová, Byznys pro společnost

mít lidi, kteří jsou schopni se do firmy dobře zapojit a vymyslet něco konkrétního.“ Pavlína Kalousová souhlasí a přidává zkušenost externí přednášející: „Zdá se mi, že se vyučující v rámci jednotlivých fakult a kateder tak trošku o téma CSR perou. S rozrůstajícím se počtem kurzů CSR by mohla nastat situace, kdy školy začnou chrlit ony CSR specialisty. Přitom je mnohem důležitější, aby byl koncept odpovědného podnikání v základním curriculu určitých oborů, aby studenti věděli, že udržitelné podnikání je součástí každého byznysově orientovaného přemýšlení. CSR by se nemělo stát pouze dodatkovým kurzem, hezkým a nenáročným přívěskem k základnímu studiu.“ A mají své CSR strategie i školy? V poslední části „90 minut CSR fóra“ obrátil moderátor pozornost k tématu, které zaujalo diskutující coby možné východisko z některých potíží: co kdyby se studenti naučili chápat CSR v konkrétních obrysech prostřednictvím aktivní účasti na CSR strategii svých vzdělávacích institucí? Proč i školy, které o CSR učí, nemají propracované strategie CSR? Téma budoucnosti, zdá se. ❑-red-

DEBATA NA LEDEN

Vybíráme z diskuse: Kde je CSR škol coby institucí? Přemysl Filip, Vodafone „Neměli bychom nechat zapadnout myšlenku CSR na vysokých školách. CSR by nemělo být pouze záležitostí firem, mělo by proniknout i do akademické sféry. Pro realizaci CSR strategií je na vysokých školách obrovský prostor; studenti jednak představují „levnou pracovní sílu“, jejíž zapojení by neměl být problém, a pak, studenti by měli možnost vyzkoušet si implementaci CSR v praxi.“ Pavlína Kalousová, Byznys pro společnost „V minulosti jsme nabídli vypracování koncepce CSR některým školám. Setkali jsme se s dvěma typy reakcí: 1. školy projevily zájem, ale podmínily ho externím financováním 2. Školy uspořádaly jednorázovou akci, po

které nic nenásledovalo. Problém vidím v tom, že v managementech vysokých škol nejsou žádné osoby, které by tuto problematiku měly na starosti.“ Eva Šišková, ČSOB „Na pražské VŠE existuje program, v jehož rámci studenti jezdí na své mateřské střední školy, kde přednášejí o svých oborech. To bychom mohli považovat za součást CSR školy.“ Michal Novák, PwC „Součástí CSR vysokých škol je jistě i podpora studentských organizací, které by bez podpory univerzit nemohly fungovat.“

Eva Šebestová, AXA ČR „V rámci svého předchozího působení ve farmaceutické firmě jsme nabízeli možnost dobrovolnictví pro studenty medicíny. Narazili jsme na velký nezájem.“ Zuzana Džbánková, VŠE „Věnuji se výuce teoretické ekonomie a mým velkým koníčkem je také etika. Můj předmět o etice je volitelný a nevím, do jaké míry bude moje vize realizovatelná, ale ráda bych zapojila své studenty do dobrovolnictví.“

inZeRce

Mezinárodní M Mezinárodní den firemního firemního dobrovolnictví dobrovolnictví

Giv GGivee & GGain ain DDay ay již potřetí potřetí v ČR 17. kkvětna kvvětna 2013 dobrovolníků stovky TTisíce isíce dobr ovolníků a st ovky zapojených zapojených firem firem po světě jedinýý den celém sv ětě v jedin I zaměstnanci českých firem se zapojují do Give & Gain Day Dobrovolníci pomáhají v nejrůznějších veřejně prospěšných organizacích Je možné si vybrat z desítek dobrovolnických akcí po celé ČR Každý si najde „to své“

ZZapojte apojte se i VVyy Give & Gain Day organizuje v České republice platforma Byznys pro společnost. Přihlašování firem je možné do 20. března 2013. Více informací najdete na w www.byznysprospolecnost.cz ww.byznysprospolecnost.cz. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

SLOVENSKÉ CSR FóRUM

Medzi slovenskými ﬁrmami žiaľ prevláda sklon

o úlohe filantropie v súčasnosti hovoríme s luciou faltinovou, podpredsedníčkou rady vlády sr pre ľudské práva, národnostné menšiny a rodovú rovnosť Žila jste dvanáct let ve velké Británii, kde je tradice filantropie velmi odlišná od té středoevropské. Bylo něco, co vás v této oblasti po návratu na slovensko zásadně překvapilo? Skôr než prekvapenia to boli niektoré kľúčové zistenia, ktoré som síce predpokladala, ale nie do takej miery, ako mi ich ukázala prax po návrate. Tým pozitívnym je pomerne vysoká profesionálna úroveň a angažovanosť ľudí v treťom sektore. Na druhej strane sú tu negatíva, ktoré spomaľujú, ba až podkopávajú efekt tohto úsilia. Chýba tu kultúra a prax synergie a subsidiarity. Vysvetlím to na troch problémových oblastiach, ktoré považujem za zásadné. Prvým problémom je neschopnosť, resp. neochota, navzájom spolupracovať. Teraz myslím na organizácie, ktoré sa venujú filantropii. Ťažko byť potom dôveryhodným príkladom spoločenskej angažovanosti, kultivovanosti a humanizmu. Zároveň je tu obmedzená schopnosť konštruktívneho dialógu medzi tretím sektorom a výkonnou mocou – akoby to boli dva rozdielne svety, a nie jedna spoločnosť. Zabúdame, že štát budeme mať len taký, aký si ho vybudujeme. Druhým problémom je nízka úroveň oznamovacích prostriedkov, ktoré akoby sa prepadli do obdobia raného postsocialistického pseudokapitalizmu. S takýmto postojom nie sú schopné kvalitne informovať o mnohých zásadných spoločenských témach, nehovoriac už o filantropii. Tretím negatívom je nevôľa darcov zásadne a systematicky podporovať vzdelávanie a intelektuálne iniciatívy. Ak v tejto oblasti nedôjde k zmene, Slovensko sa začne prepadávať na okraj vzdelanostnej spoločnosti a zostane len priestorom montážnych hál. Jako šéfredaktorka časopisu perspectives jste se věnovala vztahu mezi židovstvím, křesťanstvím a islámem. Jaké jsou rozdíly v tom, jak jednotlivá náboženství přistupují k potřebným? Hlavný rozdiel je v miere univerzálnosti týchto monoteistických náboženstiev a v chápaní vlastného posolstva. Toto chápanie určuje aj ich schopnosť komplexne predchádzať príčinám, ktoré vedú k dlho-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Lucia Faltinová je od dubna 201 1 výkonnou ředitelkou Fóra donorov, od května 201 2 místopředsedkyní Rady vlády SR pro lidská práva, národnostní menšiny a genderovou rovnost. V letech 1 999 až 201 1 žila v Cambridgi ve Velké Británii, kde pracovala mj. jako ředitelka pro mezinárodní vztahy v The Woolf Institute a šéfredaktorka časopisu Perspectives, který se věnuje vztahům mezi židy, křesťany a muslimy. J e spoluzakladatelkou Centra pro evropskou politiku na Slovensku a mezinárodní Společnosti pro výzkum evropské integrace. dobým sociálno-ekonomickým problémom. Oblasť humanitárnej pomoci je pritom jedným zo spojovacích prvkov týchto náboženstiev, čo dokazuje, že každé z nich považuje univerzálny humanizmus za svoju podstatu. Nemôžeme si však dávať klapky na oči a neupozorňovať na pocit morálnej nadradenosti u mnohých prívržencov i vysokých predstaviteľov jednotlivých vierovyznaní, či už ide o vzťah k iným náboženstvám alebo – a to ešte častejšie – k sekulárnej spoločnosti. Na druhej strane však neraz práve v sekulárnej spoločnosti sa jednotlivé náboženské skupiny dokážu spojiť pri odstraňovaní problémov a nedostatkov nad rámec humanitárnych výziev a kríz.

v rámci své předchozí profese jste se zabývala otázkami vztahu mezi občanskou společností a prohlubováním evropské integrace. existuje něco jako „evropská občanská společnost“, nebo jde o národní občanské společnosti na sobě nezávislé? a jakou roli sehrává tato společnost či společnosti v prohlubování evropské integrace? Odpoveď na prvú otázku závisí od toho, odkiaľ sa na Európu pozeráme. Zvonka, napríklad v kontexte globálnych tém, možno hovoriť o európskej občianskej spoločnosti. Skrátka, závisí to od toho, koľko je v danej téme charakteristických prvkov, ktoré môžeme považovať za spoločné pre európsku občiansku spoločnosť. K jej vytváraniu samozrejme prispieva aj samotný inštitucionálny rozvoj Európskej únie. Nehovorím pritom len o členských štátoch, lebo problematika integrácie je i výsostnou záležitosťou každého jednotlivca. Vzhľadom na dejinnú, kultúrnu a ekonomickú spojitosť sú jednotlivé spoločnosti závislé na sebe oveľa viac, než si to priznávajú. Občianska spoločnosť je – alebo by mala byť – zdrojom pluralizmu, otvorenosti, pokroku a zodpovednosti. To nie sú len hodnotové imperatívy, ale aj praktické pojmy. Považujem ich za rozhodujúce, ak len má i naďalej platiť, že členské štáty Európskej únie prežívajú v histórii najdlhšie obdobie bez vojen. působíte jako místopředsedkyně významného poradního orgánu slovenské vlády, který se zabývá rozvojem lidských práv. Co vnímáte jako nejvýznamnější problém v současné slovenské společnosti? Opäť uvediem tri oblasti. Prvou sú ľudské práva, ku ktorým sa na spoločenskej úrovni pristupuje väčšinou príliš plošne. Preto táto problematika pôsobí na laickú verejnosť vrátane politikov neraz abstraktne a odťažito. Navyše pri žalostne nízkom povedomí zodpovednosti v našej spoločnosti je problematika ľudských práv neraz vnímaná ako vec vôle: „Čo zas od nás chcú?“ alebo „My sa dožadujeme ...“. Namiesto toho, aby sme si uvedomili, že skoro každá oblasť ľudských práv je vecou každodenného života. Myslím, že najjednoduchšie sa to dá ukázať na oblasti sociálnych a ekonomických práv. Spoločensky zodpovedné konanie firiem má v tom veľký potenciál. Druhým problémom je prílišné vyčleňovanie národnostných menšín z celospoločenského kontextu. Tým sa stávajú cudzorodým prvkom. V diskusii o spoločenskom smerovaní a rozvoji sa u nás stále pričasto uvažuje v národných intenciách, a nie v občianskych. Neraz narážam v tejto sú-

SLOVENSKÉ CSR FóRUM

podporovať „efektné“ projekty

vislosti na konzervatívne myslenie ľudí v kombinácii s nedostatkom vzdelania. Práve to posledné predstavuje tretiu problémovú oblasť. Advokáti jednotlivých skupín – menšinových, gendrových atď. – sú neraz príliš zameraní na vlastný kontext a riešia veci najmä pre seba, bez ohľadu na súvislosti. Ako príklad uvediem násilie na ženách, keďže je to téma, ktorej som sa pred dvadsiatimi rokmi prakticky venovala. Navyše i sama som si ho zakúsila. Chýba mi tu systematická, dlhodobá celospoločenská diskusia o prepojení jednotlivých faktorov násilia. Tento rok preto pripravujem k tomu sériu diskusných stretnutí po celom Slovensku. Verím, že v budúcnosti sa podarí viesť diskusiu aj nad rámec týchto podujatí.

nástroja finančnej podpory. CEENDEX je zároveň jedným z významných nástrojov, ako dosiahnuť efektívnejšiu spoluprácu v oblasti filantropie v tej časti nášho kontinentu, ktorá má dodnes mnohé zhodné črty vďaka spoločnej histórii. České Fórum darcov je v tejto oblasti jednoznačným lídrom v rozsahu praxe a angažovanosti v celom spektre tejto problematiky. Sú okolo neho združení mnohí skvelí ľudia, profesionáli, ktorých stmeľuje a pozitívne ovplyvňuje riaditeľka Klára Šplíchalová. myslíte, že by měla existovat závazná pravidla, která by vedla firmy k reportingu o firemním dárcovství nebo by toto rozhodnutí mělo být čistě dobrovolné? Niet záväzných pravidiel, ktoré človeka donútia konať čestne a zodpovedne. Motivovať môžu, dokonca aj efektívne, ale základnú vec nevyriešia. Obchádzať zákony je tu pomaly už národným športom. Písanie najrôznejších správ považujú mnohí len „za povinnú jazdu“; prinajlepšom vznikajú bezduché materiály, ktoré číta len málokto. Len dobrovoľné dodržiavanie zásad zodpovednosti a transparentnosti môže byť základom otvorenej a pluralitnej spoločnosti. Myslím, že české i slovenské fórum donorov v tom už urobilo kus práce.

Jak na tyto problémy reagují neziskové organizace, stát a komerční sféra? Na Slovensku je dostatok kvalitných a vysoko profesionálnych neziskových organizácií, ktoré sa venujú špecifickým oblastiam ľudských práv. Mnohé však majú problém prežiť, keďže laická verejnosť často nedokáže preniesť túto tému do každodenného života. Tu by mohla výrazne pomôcť napríklad aj naša Rada, nielen ako poradný orgán vlády, ale ako fórum všetkých, čo sú aktívni v oblasti ľudských práv. A komerčná sféra? Koho máte na mysli? Možno hovoriť o firmách, ktoré dôsledne uplatňujú CSR. Tie nie sú „sväté“, ale aspoň majú mechanizmus na odstraňovanie problémov, čo považujem za realistický prístup. Potom sú tu firmy, ktoré sú príliš úzkoprsé a utilitárne, zamerané na seba a v spoločenskom kontexte izolované. Tam dochádza k najväčším problémom. A napokon, mnohé firmy sú skutočnými mecenášmi. Medzi nimi však, žiaľ, prevláda sklon podporovať „efektné“ projekty. Väčšina tém, o ktoré ide, pritom do takejto povrchnej klasifikácie nezapadá. Mám na mysli ochranu ľudských práv, gendrovú problematiku a národnostné otázky.

Už jste mluvila o roli evropské unie. v čem vidíte její význam pro propojování lidí a národů? Vyzdvihla by som predovšetkým mobilitu, v rámci únie, ale napokon aj celej Európy. Dnes máme mnohí nie jeden či dva, ale bežne i tri domovy na rôznych miestach svetadielu či sveta. Je to vďaka zamestnaniu, vzdelávaniu a životnému štýlu, ktorý sa už netýka len najvyšších vrstiev. Napriek kríze si treba uvedomiť, že málokto na svete sa má tak dobre, ako my, ktorí tu žijeme. Treba sa zbaviť prílišnej fixácie na seba, treba sa zbaviť sebaľútosti, a žiť s pokorou a vďakou za to, čo máme. A všetko ďalej rozvíjať.

fórum donorov se podílí na projektu CeendeX. Jde o index, který sleduje úroveň filantropie ve střední a východní evropě a který nabízí srovnání dat ve vybraných zemích. dají se v oblasti dárcovství vysledovat v této části evropy jisté společné trendy – a je naopak něco, v čem se slovensko výrazně odlišuje? Odlišnosti sú neraz v absencii alebo naopak existencii exkluzívnych nástrojov. U nás je to napríklad daňová asignácia, teda možnosť venovať dve percentá dane dobročinným organizáciám, v Česku zase zasielanie krátkych textových správ ako

ve vaší zemi se téměř sedmdesát procent obyvatel hlásí ke katolicismu. ovlivňuje tato skutečnost nějak individuální dárcovství? Myslím, že nie. Hlásiť sa k akémukoľvek vierovyznaniu, vrátane katolicizmu, ešte neznamená byť praktizujúcim veriacim so všetkým, čo prežívaná viera prináša. Na Slovensku je podľa môjho názoru veľmi nízka úroveň povedomia jednak o katolicizme a jednak aj o iných náboženstvách. Našťastie, čoraz viac je takých ľudí, ktorí majú skúsenosti zo zahraničia. Čoraz viac Slovákov v aktívnom veku sa vracia do

vlasti, lebo majú pocit, že je to skvelá krajina, kde sa dá urobiť veľa užitočného a zaujímavého. Zostáva len dúfať, že toto nadšenie ich neprejde. oblast individuálního dárcovství prochází s přílivem nových technologií rozsáhlými změnami: pouliční sbírky do kasiček byly nahrazeny webovými portály, kde se dárce může adresně rozhodnout, koho podpoří. na slovensku v posledních letech vzniklo několik takových portálů, například ludialudom.sk nebo dakujeme.sk. může tento vývoj do budoucna přinést také změnu postavení dobročinných organizací? Budou ještě potřeba? Samozrejme, sú to dôležité iniciatívy, pritom finančne i časovo nenáročné. Musíme ich však vždy považovať len za jednu skupinu nástrojov z mnohých možných a nestratiť zo zreteľa priamy kontakt s ľuďmi, čestnosť a transparentnosť darcovstva. Oblasť filantropie je taká komplexná, ako je človek a život sám. Virtuálna, internetová spoločnosť je dnes schopná výborne komunikovať, ale ak zanedbáme osobný kontakt, zmeníme sa na izolované ostrovčeky. To nestačí na to, aby sme boli plnohodnotnou súčasťou spoločnosti a boli schopní fungovať v celej jej rôznorodosti. na slovensku, na rozdíl od České republiky, existují tzv. daňové asignace, kdy fyzické či právnické osoby mohou dvě procenta z daně z příjmu poukázat vybrané neziskové organizaci. souhlasíte s tím, aby stát motivoval občany k odpovědnému přístupu v oblasti dárcovství, nebo by to primárně měla být spontánní akce každého jednotlivce? Štát má k zodpovednému konaniu motivovať samozrejme všetkých, nielen neziskové organizácie. Nepotizmus, korupcia a krivkajúca justícia však majú presne opačný efekt. A tu prichádza k slovu občianska spoločnosť a jej súčasti, ktoré sa snažia naopak motivovať štát. Zo strany vlády je chvályhodné, že sa pridala k programu Partnerstvo za otvorené vládnutie. Je to však len začiatok cesty a je na nás všetkých, aby sme po tej ceste napredovali ako po modernej diaľnici, nevyhýbali sa jej pre mýtne poplatky a neuberali sa namiesto toho bočnými „zbojníckymi“ chodníčkami. Zodpovednosť a zodpovedný prístup k darcovstvu sa musia stať predovšetkým prirodzenou súčasťou konania každého jednotlivca. Dobrovoľnosť stojí nad akoukoľvek legislatívou. Tá nedokáže dlhodobo a efektívne vynucovať dodržiavanie slušnosti a zodpovednosti. ❑Anna Šindelková TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

STUDENTSKÉ CSR FóRUM

společenská odpovědnost firem očima studentů Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity je fakultou, která se specializuje na výchovu odborníků v oblasti ekonomiky, managementu, informatiky, veřejné správy, projektového řízení a několika dalších oborů, k nimž bezesporu patří problematika CSR. Studenti všech stupňů (bakalářského, magisterského, doktorského) během studia jako jednu z forem studia zpracovávají několik typů projektů, které jim umožňují poznat situaci ve skutečných podnicích, vytvořit týmy, věnovat se marketingu zvoleného produktu, návrhu prezentace firmy v různých médiích, včetně prezentace na webu, sledovat, nakolik se firmy věnují společenské odpovědnosti a proč, následně se pak zabývají diskusí a návrhy optimalizace. Tyto návrhy v některých případech finálně mohou uplatnit při simulaci existující situace v podniku či simulování obchodování s akciemi. Toto je pouze několik problematik – studenti se rovněž věnují oblastem spojeným s profilem daného studijního oboru. „Během studia zpracováváme několik typů projektů,“ vysvětluje Petra. „Jednu skupinu tvoří projekty rešeršní – učíme se vyhledávat literaturu k zadané problematice, správně ji citovat. Druhou skupinu tvoří projekty popisující stav dané skutečnosti (např. situace ve firmě) – a porovnávání s teorií. U těchto projektů velmi často navrhujeme změny, které by měly vést ke zlepšení současného stavu. Třetí skupinou jsou projekty, které nám umožňují vytvořit si

fiktivní situaci, kterou přímo nasimulujeme.“ Její kolegyně Martina doplňuje: „Projekty zpracováváme velmi často v týmech. Musíme se naučit rozdělit si úkoly, řídit si společně čas, nastavit si systém kontrol. Objevují se kolegové, kteří by nejraději přišli až při předávání projektu, ale vše záleží na celém kolektivu. Samozřejmě, že se mezi námi občas najdou kolegové, kteří nemají velký zájem zapojit se do zpracování, ale není to často. Kvalita zpracovaného projektu, vize, které se často v projektech objevují, jsou velmi silně ovlivněny právě složením týmu.“ „Při zadávání projektů je jednodušší,“ dodává Petra, „když si můžeme vybrat z navržených témat a věnovat se oblasti, která nás zajímá. V některých případech jsme se setkali přímo se zástupci podniků a zpracovávali jsme jejich zadání.“ Podniky očima studentů Jaké jsou názory studentů a absolventů na řešení projektů a reálné fungování firem, do jejichž ledví takto nahlédnou již během studia, lze mimo jiné vyčíst z jejich písemných zpráv, které zpracovávají při řešení projektů, a z diskusí nad nimi:

■ Zpracovávali jsme několik projektů, kdy jsme byli nuceni spojit naše znalosti získané během studia se znalostmi z ostatních předmětů. Museli jsme si vytvořit tým, ve kterém byly stejné role jako při řízení podnikového projektu. Některé projekty jsou stále živé a i po několika letech jsou stále funkční. Bylo velmi zajímavé, že jsme se velmi často „trefili“ do podnikových rolí, kterým bychom se rádi později ve svém profesním životě věnovali a často se jim řada kolegů později také věnuje. ■ Všechny projekty musíme představit, seznámit s nimi kolegy, obhájit před pedagogy a často také před zástupci zadavatele – podniku. Není pro nás jednoduché vystoupit před kolektivem, zejména poprvé, a obhájit své výsledky, dodržet časový harmonogram a odpovědět na všechny dotazy. ■ Velmi kladně můžeme hodnotit všechny typy projektů – během celého studia jsme vedeni k využívání získaných znalostí, vytváření nových nápadů a také ke schopnosti prezentovat své výsledky a návrhy. ■ Velmi zajímavé projekty vytváříme zejména u volitelných předmětů. Zde máme právě možnost specializovat se na obor, který nás zaujal a chtěli bychom se mu věnovat ve svém profesním životě – například simulovat situaci obchodování na burze, výběr poskytovatele stavebního spoření či jiných podobných produktů, marketingovou prezentaci firmy, zapojení CSR při prezentaci firmy. ■ V některých případech by bylo možné

Publikace The End of Corporate Social Responsibility Peter Fleming, Mark T. Jones Sage Publications 2013 Renomované vydavatelství Sage Publications Ltd. přináší publikaci, která nabízí kritický pohled na koncept CSR. Autoři knihy představují názor, že většina společensky odpovědných aktivit firem je určena k získání legitimity u zákazníků a zaměstnanců, avšak v kontextu politické ekonomie pozdního kapitalismu je hlavním cílem většiny firem maximalizovat svůj zisk, a CSR aktivity jsou pouze jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout. Kritický pohled na CSR, se kterým poprvé přišel ekonom Friedmann již v sedmdesátých letech, se do diskuze o společenské odpovědnosti firem cyklicky vrací.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Corporate Governance, Ethics and Corporate Social Responsibility John Taylor, Justine Simpson Kogan Page 2013 Kniha přináší spojení tří samostatných oblastí, které jsou klíčové s ohledem na současné požadavky v oblasti rozvoje organizace a jejího reportování. Autoři nahlížejí organizaci jako integrální součást společnosti, která má odpovědnost za prostředí, ve kterém působí, a která má závazky vůči svým stakeholderům. Prostřednictvím konkrétních příkladů a případových studií je v knize představeno fungování společensky odpovědných praktik v prostředí moderního byznysu, ať už ve veřejném nebo soukromém sektoru.

Corporate Responsibility for Cultural Heritage Fiana Starr Routledge 2012 Publikace Fiany Starr se zabývá korelací mezi dvěma oblastmi- společensky odpovědnými aktivitami soukromých subjektů a ochranou kulturního dědictví. Kniha nabízí na základě praxe doporučení, jak mohou subjekty soukromého sektoru využít ve svých CSR programech téma ochrany kulturního dědictví. Kniha zároveň přináší užitečné rady pro manažery z oblasti kulturního dědictví, které popisují, jak zaujmout firmy a stát se potenciálními partnery jejich CSR programů.

STUDENTSKÉ CSR FóRUM

partnerem této rubriky je společnost telefónica Czech republic

výsledky našich projektů použít například pro zvýšení finanční gramotnosti, firmy je použijí pro zkvalitnění některých procesů, nebo nám umožní získat pracovní pozici. ■ Možnost dalšího rozšíření zajímavých projektů vidíme v možném rozšíření spolupráce s podniky a se zadáváním témat, jež jsou velmi aktuální – jako například CSR – a díky získaným znalostem na škole bychom je mohli řešit. ■ V některých studijních oborech je výhodou vytváření mezinárodních týmů, které společně pracují na zadaném tématu, našim jednacím jazykem je potom angličtina, ve které všichni studujeme, to funguje nejlépe v oblasti marketingu, PR, CSR. ■ Absolvujeme také předměty, kde se setkávají studenti různých oborů – například Provoz a ekonomika a Informatika, nebo Systémové inženýrství. Při zpracování projektů u takovýchto předmětů vidíme jako výhodu, že k projektu přistupujeme daleko zodpovědněji a s vyšší kvalifikovaností – takovéto projekty řešíme rádi. ■ Velmi rádi pracujeme na projektech, do kterých můžeme vložit svůj názor a hledat nová řešení, společensky odpovědné chování podnikání v ekologických souvislostech. Názory studentů odrážejí jejich kladný přístup k řešení projektů. Často řeší problémy s řízením týmu a zapojením všech studentů. Zjišťují, že v reálném životě firem se mluví především o výsledcích, termínech, cenách, přidané hodnotě, ale přesto hrají zásadní roli mezilidské vztahy. Již v průběhu studia při zpracování zadaných úkolů mnoho pedagogů zjistí, že tým vede opravdu dobrý „lídr“, který je schopen celý tým velice kvalitně vést. Rozdělí správně role, vzbudí v celém týmu zájem o řešenou problematiku a celou skupinu dobře motivuje a vede k podstatným záležitostem. CSR v praxi Problematika společenské odpovědnosti firem, ač je častým tématem diskusí na závěr výuky teoretických předmětů, se v těchto projektech odráží v menší míře. Vlastně pokud nejde přímo o téma projektu, je zachycena jen okrajově a věrně tak odráží reálnou situaci v českých, především malých a středních podnicích. Strategie CSR není standardní součástí firemní strategie, je vnímána jako jakási součást marketingu či PR, která přispívá k lepšímu obrazu firmy, ale nemá měřitelný dopad na ekonomické výsledky. Avšak dejme slovo samotným studentům: ■ Při výběru zaměstnání budeme preferovat firmy, které mají propracované CSR. Existují firmy, které nám přímo po zpraco-

vání projektu nabízejí stipendium, účast na jejich vzdělávacích akcích, na team buildingu, off site meetingu. ■ Při výběru zaměstnání systém CSR samozřejmě může sehrát svoji roli, ale daleko větší důraz kladu na odborné zaměření a na mezilidské vztahy ve firmě, které posuzuji také z fluktuace na dané pozici. ■ Problematiku CSR ve firmě, pro niž jsme připravovali marketingový plán, prý řeší přímo nejužší vedení. Když jsme se zajímali o to, co CSR zahrnuje, kolegové poukázali na stravenky, penzijní připojištění a případné jiné benefity daňově výhodné i pro zaměstnavatele. ■ Zpracovávali jsme projekt v prostředí menší IT firmy. Podnikali řadu aktivit, které by se daly shrnout pod CSR, ale vlastně o tom ani příliš nemluvili. Aktivity iniciovali společně vedoucí marketingu a personální manažer. Otázkou je, zda by se aktivity rozvíjely i za jiného personálního obsazení či kdyby se firma dostala do ekonomicky méně příznivé situace. ■ Chtěli jsme v rámci projektu zaměřeného na marketing a PR otevřít diskusi i o společenské odpovědnosti firem, ale pověření kolegové nás velmi rychle zastavili, že toto není předmětem spolupráce. Že dobročinnost řeší vedení firmy. Nedostali jsme možnost vůbec otevřít debatu, co všechno by mohlo CSR firmě přinést. Společenská odpovědnost v českých firmách, jak vyplývá z výzkumů i z projektů, jichž se účastnili citovaní studenti, je v mnoha případech vnímána jako okrajová, jako nadstavba, která se nijak netýká core businessu. Společenská odpovědnost není vnímána jako přirozená součást podnikání a podnikatelské etiky. Nicméně jde o téma, o němž se čím dál víc diskutuje i díky studentkám a studentům Provozně ekonomické fakulty ČZU. ❑Ing. Edita Šilerová, Ph.D., Provozně ekonomická fakulta ČZU

SLOVO PARTNERA I středoškoláci se učí „myslet ve velkém“ think Big school – to je další program pro mladé, který se snaží podnítit podnikatelského ducha přímo u studentů druhých a třetích ročníků středních škol. telefónica jej v rámci celkového konceptu think Big spustila v roce 2012 a na přelomu listopadu a prosince si v rámci pilotního projektu našel své příznivce i u nás. pilotního projektu, který od ledna 2013 střídá ostrý provoz, se zúčastnila téměř stovka studentů z celé čR. jednodenní vzdělávací kurz v pražské centrále jim má pomoci zvýšit důvěru ve vlastní schopnosti a zlepšit orientaci ve světě digitálních technologií. studenti mají také příležitost prakticky si vyzkoušet zpracování projektu a jeho prezentaci. Úvod pracovního dne je věnován programu Think Big. přímo od úspěšných realizátorů projektů, například adély linhartové, autorky webových stránek jinej svět, které mají pomáhat dětem a mladým lidem vyrovnat se se smrtí někoho blízkého, se dozvídají o konkrétních příkladech, jak lze měnit svět kolem sebe k lepšímu. Teorii střídá praxe. studenti jsou rozřazeni do týmů a zpracovávají své nápady, jak chtějí zlepšit své okolí. k ruce mají odborné poradce z řad zaměstnanců společnosti i mladé realizátory projektů Think Big. ke svému projektu zpracovávají webovou stránku s využitím digitálního nástroje Thimble a na konci dne jej prezentují tříčlenné porotě. někteří účastníci pilotního projektu si z akce dokonce odnesli projekt zpracovaný tak dobře, že se jej rozhodli přihlásit do nové vlny programu Think Big. Ten jen v loňském roce podpořil 403 projektů mladých lidí celkovou částkou dosahující téměř 22 milionů kč. Získané zkušenosti se zpracováním nápadu a jeho prezentací mohou mnoha středoškolákům dále pomoci v profesním životě. a tak má Think Big school velké ambice – do konce roku 2015 takto vyškolit na 4,5 tisíce studentů. Co si o think Big school myslí středoškoláci? naučila jsem se pracovat v týmu s cizími lidmi

Umím prosadit a obhájit svůj nápad

dokážu posoudit, zda má vybrané téma smysl

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

NÁZORY A KOMENTÁřE

BEZ KOMENTÁřE Happy Planet Index

Hodnoty? Pryč s tou infekcí Veřejná diskuse o novém českém prezidentovi nesla všechny syndromy neblahé nemoci posledního desetiletí. Nemoci hodnotové vyprázdněnosti. Nemá smysl trefovat se do té části veřejné diskuse, kterou zprostředkovaly televize. Veřejnoprávní nebo komerční, všechny vsadily na svého druhu show kvízového typu a šlo jim nikoli o diskusi, nýbrž o sledovanost. Nechat to na televizích, prezidentem by se mohl stát třeba nejlepší křížovkář. Ostatně, všímali jste si těch rozmrzelých obličejů moderátorských hvězd, jež musely do omrzení poslouchat „analytickou“ větu sociologů, že „o prvním kole prezidentských voleb rozhodly sociální sítě“ (a tudíž ne televize)? Píšeme tento komentář v době, kdy ještě neznáme jméno prezidenta. Můžeme ovšem říct, že ony „sociální sítě“ představují zřejmě to nejcennější, co si lze z jinak vyprázdněné kampaně vzít. Po dlouhé době se v České republice stalo, že lidé chtěli vzít možnost volby vážně. Že znovu objevili vlastní moc rozhodnout. Že nalezli chuť angažovat se ve prospěch jednoho z kandidátů. Je příznačné, že ona občanská energie, vyvolaná převážně mladými lidmi, dostala okamžitě hanlivé nálepky. Pravdoláskaři. Ekoteroristé. Blázni. Pozitivní evolucionisté. Sektáři. Či dokonce zdegenerovaná knížata. Bohužel, v českém kontextu nejde o nic ojedinělého. V posledních letech je zvykem nálepkovat všechny ty, kdo se snaží o změnu kolem sebe třeba nastolením témat našich hodnot. Ti, kdo zakusili úspěch ve „starém světě“ a měří jen na kvantifikovatelné parametry jako zisk, růst, dluh, úspory či obrat, se brání všemu, co jejich CV nebezpečně relativizuje dlouhodobými hledisky jako udržitelnost či odpovědnost, o slušnosti a štěstí raději nemluvě. Touha zařadit vše do parametrických škatulek a zatlačit jakéhokoliv „soupeře“ do kouta se ukazuje jako škodlivá. Zmenšuje se tak prostor pro věcnou diskusi – a v širším smyslu pro jakékoli inovace. Přitom chceme-li se s někým srovnávat, díváme se stále na Západ. Na ten Západ, kde respekt k jinakosti v rámci věcné a třeba i kritické veřejné diskuse je běžnou součástí slušného vychování. Otázka tedy je, co vlastně chceme. Protože nacionalismus, odpor k odlišnostem, klišé o českých zlatých ručičkách a svého druhu pohodlné zápecnictví očividně rezonovalo během prezidentské kampaně nejen v sociálně slabých regionech, ale i v některých salonech českých vysokoškoláků. Prezidentská kampaň potvrdila, že to nebudou ani média, ani politická elita, ani akademický sektor, kdo by mohl brzy veřejnou debatu o české budoucnosti kultivovat. V byznysu se touha po hodnotové diskusi a udržitelné perspektivě objevuje již delší čas. Pragmatičtí byznysmeni mluví o sdílení hodnot se společností, o transparentnosti, o dopadech na životní prostředí, o potřebě kultivovat vzdělávací systém, o daňových podporách pro odpovědné podnikání. Mluví tak proto, neboť mnohem bezprostředněji než politici cítí odpovědnost za přežití ﬁrmy – a i za své vlastní. Ano, zatím není hlas byznysu ve veřejném prostoru příliš slyšet. Jednak proto, že se nechce stát politickým, a pak i proto, že v mnohém veřejný prostor předbíhá. Možná by měl také zkusit strhnout mladé a připíchnout si placku s nápisem: „Zajímám se!“

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

„Index šťastné planety“ je sestavován jako průsečík tří měřených kategorií: pocitu osobního štěstí, předpokládané délky života a ekologické stopy. Již při letmém pohledu na pořadí zemí je patrné, že pouhý ekonomický výkon, hospodářský růst a další uctívané veličiny nejsou v tomto indexu příliš platné. Pro ilustraci uvádíme pořadí za rok 2012 některých ze 151 hodnocených zemí. Česká republika v řebříčku příliš štěstí nepobrala.❑ Pořadí

Země Happy Pocit Předpokládaná Ekologická Planet štěstí délka života stopa Index 1. Kostarika 64,0 7,3 79,3 2,5 2. Vietnam 60,4 5,8 75,2 1,4 3. Kolumbie 59,8 6,4 73,7 1,8 10. Guatemala 56,9 6,3 71,2 1,8 15. Izrael 55,2 7,4 81,6 4,0 20. Thajsko 53,5 6,2 74,1 2,4 51. Itálie 46,4 6,4 81,9 4,5 60. Čína 44,7 4,7 73,5 2,1 71. Polsko 42,6 5,8 76,1 3,9 76. Austrálie 42,0 7,4 81,9 6,7 82. Chorvatsko 40,6 5,6 76,6 4,2 89. Slovensko 40,1 6,1 75,4 4,7 92. Česká republika 39,4 6,2 77,7 5,3 105. USA 37,3 7,2 78,5 7,2 151. Botswana 22,6 3,6 53,2 2,8

PřEČETLI JSME Proč se médiím nedaří referovat o udržitelném jednání firem? Zastaralé uvažování o byznysu a strnulé struktury v médiích jsou pravděpodobně příčinou toho, proč se ke čtenářům nedostávají kvalitní informace o společensky odpovědném chování firem a o udržitelnosti. Kdo by si pomyslel, že to budou právě velké podniky, které budou trénovat novináře v tom, jak oslovovat firmy v otázkách jejich ekologické a sociální udržitelnosti nebo v oblasti odpovědného řízení podniku? Členové turecké platformy UN Global Compact uspořádali podobné školení pro třicet novinářů s cílem naučit je informovat o otázkách udržitelnosti, kterým dnešní svět čelí. Kromě altruistických cílů firmy samozřejmě sledovaly i vlastní zájem – chtěly naučit novináře informovat o jejich udržitelném jednání, které může znamenat konkurenční výhodu na trhu. Zástupci turecké platformy UNGC označili tuto akci za „první krok k rozvoji tureckých médií, aby věděla, co udržitelnost je a co naopak není, jak se odlišuje od CSR, a jaký je význam aktivit platforem, jako je UNGC, které mohou být klíčové pro udržitelný rozvoj celé země.“ O mnoho lepší situace není ani na Západě. Kvůli nedostatku zpravodajství věnovaného udržitelnosti byl před časem kritizován například americký deník The New York Times. Možným vysvětlením je fakt, že novináři jsou uvězněni v tradičním pohledu na byznys a nedaří se jim změnit obsah svých reportáží. Vydavatelství přitom mohou o udržitelnosti nejen kvalitně informovat, ale také jít příkladem a udržitelně jednat. „Pravdou je, že média mohou být buď součástí řešení problému, nebo naopak spoluvytvářet problém samotný.“ ❑The Guardian

Časopis CSR fórum nabízí všem neziskovým organizacím možnost přihlásit se do výběrového řízení na poskytnutí prostoru pro vizuální prezentaci charitativní kampaně. Agentura PubliCon podpoří vybranou neziskovou organizaci formou inzertního prostoru v každém vydání CSR fórum.

Pro výběr jsou důležitá především tato kritéria: 1. Dobré jméno organizace. 2. Aktuálnost prezentovaného sdělení. 3. Důraz na společensky potřebné oblasti. 4. Originální přístup ke konkrétnímu problému. 5. Forma zpracování.

PROSTOR na měsíc prosinec získává Armáda spásy. Žadatelé o prezentaci na stránkách CSR fóra v únoru pište na adresu publicon@publicon.cz. K žádosti, v níž stručně popíšete záměr kampaně, přiložte návrh vizuálu nebo jeho koncept. Uzávěrka pro přijetí žádostí je 8. 2. 2013.

HOST NA LEDEN

Vladimír Bártl: Nechceme tlačit podnikatele k něčemu, co by bylo nepříjemné a regulativní ❑michal růžička

nosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti firem.“ Podle ředitele sekce podnikání MPO firmy působící v České republice dobře chápou jednotlivé prvky CSR: když se nebudou dobře chovat k zákazníkům, ztratí je; když se nebudou dobře chovat k zaměstnancům, přijde fluktuace; budou-li pomíjet svou roli v komunální oblasti, rychle se proti nim obrátí média, radnice a celé obce. „Budeme se snažit podniky přesvědčovat,“ říká Bártl, „že je třeba vytvářet vyváženou politiku CSR. Nesoustředit se třeba jen na charitu, nebo jen na odpady nebo jen na zaměstnance nebo jen na PR.“ A jak je to se vztahem MPO k platformám typu Byznys pro společnost, které kultivují podnikatelské prostředí nezávisle na pomoci státu – a vlastně i díky oné samoregulaci firem? „Výměna zkušeností je velmi důležitá,“ říká Vladimír Bártl. „Osobně jsem se blíže seznámil s platformou Byznys pro společnost v loňském roce a byl jsem mile překvapen. Jednak faktem, že takovéto aktivity – organizace pracovních skupin, profesionální hodnocení projektů a vyhlašování cen – mohou existovat nezávisle na státu. A pak i zjištěním, kolik mnohaleté práce za tím stojí. Upřímně, bez toho, aby toto organizoval stát, by si to člověk skoro ani neuměl představit. Takže ano, takovéto aktivity by se měly podporovat a jsem moc rád, že jsem byl jedním z hodnotitelů soutěže TOP Odpovědná firma 2012. Byla to zajímavá zkušenost už jen proto, že jsem viděl, na co přesně se firmy zaměřují.“ ❑

Foto: Radim Beznoska

„Pohled České republiky? Nechtěli bychom společenskou odpovědnost podniků vázat do nějakých směrnic. Chtěli bychom udržovat CSR v rovině dobrovolnosti. Nicméně je pravdou, že budeme muset za Českou republiku vykazovat směrem k EU nějaké postoje, budeme muset vytvářet pro Komisi reporty o tom, jakým směrem se podniky u nás ubírají,“ říká Vladimír Bártl, ředitel sekce podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu, které se stalo garantem oblasti společenské odpovědnosti firem v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu se podle Bártla chystá vytvořit akční plán, jenž by měl navádět firmy k odpovědnému podnikání a následování již existujících příkladů dobré praxe. „Budeme tak činit společně s dalšími resorty,“ říká rodák z Mostu a někdejší výkonný ředitel Chemopetrolu Litvínov. „Velké slovo bude jistě mít Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale zapojí se třeba i Ministerstvo životního prostředí. Akční plán bychom rádi stihli dokončit do podzimu a pak ho předložíme vládě, aby měla přehled, jak situace u nás vlastně vypadá.“ V tuto chvíli Vladimír Bártl ještě nechce mluvit o tom, co kon-

krétně bude akční plán obsahovat a jaké pilíře firemní odpovědnosti zahrne. Osnova prý vznikne až po schůzkách s jednotlivými resorty. „Každopádně můžu ujistit, že dokument nebude tlačit podnikatele k něčemu, co by pro ně bylo nepříjemné a regulativní,“ říká Vladimír Bártl, muž, který má coby bývalý primátor Mostu za ODS zkušenosti i s komunální politikou – a tedy i se spoluprací firem, komunit a obcí. „Budeme vyjednávat tak, aby byl náš dokument smysluplný a odpovídal moderním trendům společenské odpovědnosti firem v Evropě.“ Jenže v Evropě můžeme najít řadu různých – třeba i protichůdných - pojetí. K čemu se tedy bude blížit český akční plán? „Kdybych to měl ilustrovat na nějakém obrázku,“ říká Vladimír Bártl, „tak akční plán Německa je postavený na vychytání posledních detailů. Například v pracovních vztazích. Jinde teprve řeší problematiku zpracování odpadů. Zkrátka, bude velký rozdíl ve vztahu ke společenské odpovědnosti u řeckých a italských nebo u německých a rakouských podniků. My bychom rádi zaměřili akční plán na vztah odpověd-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Skupina partnerských firem a institucí je volným uskupením organizací, které se rozhodly v tomto roce podpořit časopis CSR fórum jako diskusní a informační platformu pro otázky společenské odpovědnosti.

www.cez.cz

www.ibm.com/cz/cs/

www.ceps.cz

www.tescosw.cz

www.vodafone.cz

www.aktualne.cz

Partneři tohoto vydání

Pro informace o výhodách členství ve skupině Partneři 2013, o celkových podmínkách a cenách inzerce volejte na tel. 605 232 393 nebo pište na publicon@publicon.cz.

Svět odpovědného podnikání se opět představí v České republice 16. dubna 2013 v Centru současného umění DOX Přijďte t a v o t u k dis i m í n č i n a r h a z e s hosty, i m í n l á r gene , y r e ž a n a m i m í n v i t a r i p s i n i m , ý i l k e s t e i č i í řed i d é m i s l a e č t i v v e a t s e t j u r předs t s i g e r a Z . y student srsummit.cz! c . w w w na