Csr forum 10 2013 by NETservis

TÉMA: STRATEGICKÉ FIREMNÍ DÁRCOVSTVÍ

10/2013

ČASOPIS O SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI FIREM / VYDÁVÁ PUBLICON

Florin Trandafirescu: Udržitelnost? Firmy a vlády musí spolupracovat Rozhovor s generálním ředitelem Unilever Česká republika a Slovensko

Foto: Eva Kořínková

Proč se snižují kompetence vysokoškoláků? Odpovídá Jan Koucký

Svět odpovědného podnikání se opět představí v České republice 15. dubna 2014 v Centru současného umění DOX Přijďte t a v o t u k s di i m í n č i n a r h a z e s hosty, i m í n l á r gene , y r e ž a n a m i m í n v i t a r i p s i n i m , ý i l k e s t e č i í ředi i d é m i s l a e č t i v v e a t s s e t j u r před t s i g e r a Z . y student srsummit.cz! c . w w w na

Z OBSAHU

Jak jsme na tom s firemním dárcovstvím v Česku? Ukázala to nová studie Kolik firmy

darují na veřejně prospěšné účely, jaké způsoby preferují i jakým směrem se může firemní dárcovství odvíjet. To i další skutečnosti popisuje nová komplexní studie zpracovaná pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Florin Trandafirescu: Češi hrají tak, aby neprohráli. Měli by jít za vítězstvím „Když Unilever přišel poprvé s vizí, že do roku 2020 zdvojnásobí svůj byznys a zároveň, ve stejném období, sníží svůj negativní vliv na životní prostředí a zvýší důraz na sociální projekty ve prospěch komunit, bylo to vnímáno dost skepticky. Říkalo se, že to není možné. Ale historie ukazuje, že před každou změnou musí přijít odvaha, idea, nápad,“ říká Florin Trandafirescu, generální ředitel Unilever Česká republika a Slovensko.

Marcel Kaštovský: Nízkoenergetickými dřevostavbami proti předsudkům Řekne-li se v České republice „dřevěný dům“, odpovědí jsou často předsudky: není v něm zima, neshnije, neshoří? Názory se postupně mění, ale ne dost rychle. Přitom energetická šetrnost kvalitních dřevostaveb nahrává potřebám doby: jde o udržitelné stavby v mnoha směrech.

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

ENGLISH SUMMARY

TOPIC How far are we with corporate donorship in the Czech Republic? A new study reveals that In the Czech Republic, just like abroad, expectations rise in belief that the business sector can help maintain the quality of NPOs and their activities in other ways than just financial support. The decline in financing of NPOs from other sources is one of the motivations. That is the reason why a number of countries are trying to support corporate donorship systematically and are implementing regular involvement of companies into government agendas. In Great Britain for example, they do it in form of tax reliefs, promotion of CSR companies or a mechanism for employee donorship programs. In Germany, they have set up a complex plan for the development of CSR and monitor the situation in corporate donorship. The Ministry of Labor and Social Affairs has chosen a similar path and decided for a thorough analysis of the current situation in this field. See page 10 INTERVIEW Viliam Sivek: I wish for it to be normal when a person who has a lot shares his wealth with the less fortunate. “I only heard about real patronage after the year 1989, when a number of people who gained wealth through restitution donated a part of it to foundations and charity organizations and I have to admit I haven’t followed the situation and don’t know much about any potential development or changes since then. From my own experience, I know that human envy still exists and it outweighs the respect for people who want to help. Unfortunately, this is a perversion of Czech nature for which we have only ourselves and the society we live in to blame. It is of common opinion that whoever has money, he or she had to acquire it illegally and it will last one more generation until a new section of, say, ‘law abiding citizens’, will evolve just like in the United States,” says successful entreprene-

ur and former president of HC Sparta, Czech ice hockey club. See page 16 COMPETITION Be seen 2013: The Donors Forum acknowledged community campaigns For three years now, the Donors Forum has been acknowledging successful communication projects of Czech charitable organizations. Again this year, contestants had the opportunity to compete in three main categories – the best Annual Report, Internet project and Integrated Communication. Similar to last year, colleagues from the business sector were given a chance to join with their charitable campaigns. The tradition of the Be Seen Awards goes back more than ten years, however, the Donors Forum has only been involved in judging and announcing the winners the last three years. The main ambition of the competition is to open up to the public and show interesting and inspiring examples of communication projects, used by NPOs to communicate with their supporters and the public. This year, the competition was at a high level, with more than 50 quality projects assessed. See page 18 INTERVIEW Florin Trandafirescu: Czechs play with a ‘let’s not lose’ strategy. They should aim to win. “Considering trends, we live in an unsure, complex and ever-changing world. We need to admit that this is the new world and those who awaited the return to the beginning of year 2000, to the so called golden years, were mistaken. This situation will not change. Look at the changes in global climate - landslides in China, tornados in the United States, floods in Great Britain. Not a day goes by without a natural disaster happening somewhere on the planet. We treated the planet in a certain way and now have to learn to live with the consequences. Our CEO, Paul Polman, was recently invited to a United Nations event

which plans to discuss this topic: What will happen to the world after 2015? It is becoming more and more evident that if companies such as Unilever don’t become more socially responsible and aware of the environment and needs of the society, bad times lie ahead. And since politics and economics are intertwined, with governments strongly intervening in the economic sector, companies and corporations will have to start cooperating with governments, in order to implement aid to societies and communities as one of the key points in future strategies. Governments and companies must find a common ground and stick together in the upcoming years,” says Florin Trandafirescu, General Manager of Unilever Czech Republic See page 20 CONFERENCE Education expansion and the employment of university graduates The figure showing the number of university graduates in different countries is not significant in itself. The important thing is what lies beneath this education – is it of high quality and what part of the population has been educated? It’s not about the number of graduates, it’s about their knowledge, skills, and competence. And we need to admit that in the Czech Republic, the quality of education is decreasing and this trend will continue for several years to come. Due to a supply and demand mismatch, university graduates are hired for jobs that were occupied by high school graduates ten years ago. Many university graduates don’t see this as a problem however, because not only did their level of competence change, their aspirations and career and life goals have changed as well. See page 26

Časopis o společenské odpovědnosti firem

Šéfredaktor: Michal Růžička michal.ruzicka@publicon.cz

Produkce: Lenka Vimmerová lenka.vimmerova@publicon.cz

Vydává: Agentura PubliCon na základě licence od Fóra dárců

Editor: Viktor Vondra viktor.vondra@publicon.cz

Číslo 10, ročník VII., vyšlo v prosinci 2013.

Art Director: Vladimír Nagaj

Adresa redakce: CSR fórum U Železné lávky 10 118 00 Praha 1, Malá Strana Tel.: + 420 257 213 404

Tisk: Kavka print MK ČR E 17762 ISSN 0862-9315

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

Rešerše: Anna Šindelková anna.sindelkova@publicon.cz

Rukopisy a náměty posílejte na redakce@publicon.cz

❑Translated by Petr Benda

Adresa vydavatele: Agentura PubliCon s.r.o. U železné lávky 10 118 00, Praha 1 - Malá Strana E-mail: publicon@publicon.cz Tel. 605 232 393 www.publicon.cz

EDITORIAL

Jánošíci táhnou proti bankám tenciální zneužívání politické moci, uplatňované nad podnikatelským sektorem, a i ti, kterým „sektorová daň“ momentálně nehrozí, by se měli bránit. Tento nebezpečný precedens se nemusí oběma Jánošíkům dlouhodobě vyplatit. Jednomu politicky, druhému podnikatelsky. Co když nějaké další vlády, inspirované nynějším kastová-

ním, dospějí k přesvědčení, že chléb je strategická komodita, kterou nelze ponechat v soukromých rukách? Od zvláštního zdanění vybraných sektorů je k takovému nápadu už jen krok. Pomineme-li otázku principu, jde zde i diskutabilní část ekonomická. Vyšší zdanění bankovního sektoru přinese státnímu rozpočtu dodatečných 14 miliard korun. Dobrá. Jenže v důsledku nových regulačních pravidel o kapitálové přiměřenosti se vyšším zdaněním sníží bankám možnost poskytovat úvěry firmám a domácnostem o cca 250 miliard korun. To může v české ekonomice – při její rostoucí závislosti na úvěrech – znamenat ztrátu 50 000 pracovních míst a ztrátu tří procent hrubého domácího produktu v součtu čtyř následujících let. Nižší růst a vyšší nezaměstnanost by zvýšily deficit státního rozpočtu o 8 miliard korun, čímž se z velké části odmaže i onen původně zamýšlený příjmový efekt bankovní daně. Od roku 1989 jsme zažili dost nebezpečných experimentů. Sektorovou daň bych si raději ještě rozmyslel. Přeji krásné Vánoce a v roce 2014 na shledanou! ❑Michal Růžička

najdete také v elektronických médiích a na sociálních sítích. Připojte se k nám:

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

Foto: Filip Singer

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, minule jsem na tomto místě popisoval zážitek z veřejné diskuze, v níž představitelé některých neziskových organizací odmítli koncept společenské odpovědnosti jako neetické PR, které by mělo být v podstatě zakázáno. Idea zněla, že jsou firmy, které na CSR nárok mají, a jsou firmy, které nárok nemají. Upozorňoval jsem, že začít psát seznamy hodného a nehodného podnikání je cesta do pekel. Nyní stojíme před čímsi podobným, ovšem jde o věc vážnější, neboť „vládní“: Vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše sice ještě neexistuje, ale již „úřaduje“: na některé firmy hodlá uvalit tzv. sektorovou daň. Zvýšit příjmy státního rozpočtu je jistě chvályhodné, ale otázka zní: za jakou cenu? Favorité jsou samozřejmě známi předem: energetika, telekomunikace, banky. První dva zřejmě u budoucích vládců lobovali účinně a chytře, a tak zbyl ten třetí. Banky, kterým se teď všichni můžeme pomstít za poplatky – a za mnohá další příkoří. Potíž je v tom, že vůbec nejde o to, co si myslíme o bankách. Jde o svobodné a rovné podmínky, jde o po-

AKTUALITY Z ČESKÉ REPUBLIKY

Náměty do této rubriky posílejte na adresu redakce@publicon.cz

První Národní potravinová sbírka předčila očekávání Celkem 66 tun potravin se vybralo 16. listopadu v rámci první Národní potravinové sbírky. Lidé pomáhali potřebným přímo ve svém regionu. Sbírku organizovala platforma Byznys pro společnost ve spolupráci s Českou federací potravinových bank a dalšími partnery. S organizací pomáhalo kolem tisícovky dobrovolníků. Během daného dne se do sbírky zapojily tisíce Čechů. Sbírka probíhala ve 111 obchodech Tesco, Albert, Globus, Interspar a Makro. Tesco navíc ještě navýšilo celkový dar svých zákazníků o 20%. Potraviny darovali také přímí výrobci potravin Penam, Tatra, Kostelecké uzeniny, Panzani, Lorenz a Santa Maria. Firma Unilever přispěla mimo jiné zbožím značek Knorr a Lipton. S dopravou darovaných potravin pomohli řidiči DHL Express. „Je to neuvěřitelný úspěch a jsem nadšena, jak velkou solidaritu vyjádřili lidé v rámci prvního ročníku Národní potravinové sbírky,“

hodnotí sbírku Pavlína Kalousová, předsedkyně pořádající platformy Byznys pro společnost. Zentiva novým členem platformy Byznys pro společnost Řady platformy sdružující společensky odpovědné podniky se opět rozrostly – novým členem je od prosince firma Zentiva,

generická platforma společnosti Sanofi. „Společenskou odpovědnost chápeme jako součást naší "firemní DNA". Vytvořili jsme proto ucelenou koncepci CSR, která usiluje o naplnění potřeb pacientů, usnadnění přístupu ke zdravotní péči, respektování potřeb každého jednotlivce a udržitelnost životního prostředí. Náš závazek jednat eticky a odpovědně je zásadní a promítá se tak do našich každodenních činností. Společnost Zentiva soustřeďuje aktivity své společenské odpovědnosti do čtyř klíčových oblastí, kterými jsou: pacienti, lidé, etika a planeta,“ říká Andrea Futerová ze Zentivy a dodává: „V BPS se především chceme zapojit do tematicky expertních skupin zaměřených na HR témata a odborně se inspirovat.“

AKTUALITY ZE SVĚTA

Vybírá Pavlína Kalousová

Milí příznivci zahraničního dění v CSR a udržitelném podnikání! Máme za sebou další společný rok 2013 a více než 70 informací o odpovědném přístupu ze světa, které vám s potěšením připravuji. V posledním letošním čísle vám již tradičně přináším i něco z předvánočního dění a doufám, že vás některé tipy na vánoční dárky potěší. Přeji Vám krásné vánoce, nakupujte zodpovědně a těším se na shledanou v dalším odpovědném roce. Z okraje až na obrazovku – Sdružení DivaDno a Česká televize pro lidi bez domova Pojďme udělat jednu světovou novinku naopak. Tedy podívejme se, jak se daří do České republiky aplikovat některé aktivity ze zahraničí. Jedním z krásných příkladů je i sociální kampaň Days Of Hope, která byla na začátku letošního roku realizována v několika evropských zemích, jako je

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

Nizozemsko, Švýcarsko, Německo, Rumunsko nebo Rusko. Mezinárodně i v jednotlivých zemích vzbudila velký společenský ohlas. V České republice se podařilo sdružení DivaDno, které po celý rok pracuje s lidmi bez domova nebo s bezdomoveckou zkušeností, pro tento projekt získat Českou televizi. A to, s jakým nasazením u nás do projektu Česká televize šla, je třeba náležitě ocenit. Přiznejme si, že to není jednoduché téma. Pro ty z vás, kteří projekt v předvánočním shonu nezaznamenali, připomínáme, že bezdomovci vystupují v roli televizních rosniček a ve vybraných dnech se objevují jako moderátoři zpráv o počasí. Tematizaci

bezdomovectví můžeme najít i v dalších pořadech České televize, která chce v rámci projektu upozornit na problémy bezdomovectví a ohrožení sociálním vyloučením. Bezdomovci tedy nemluví jen o počasí, ale také o tom, jaký vliv má počasí na život v ulicích, a s veřejností se podělí o další postřehy z jejich perspektivy i o své často velmi pohnuté osudy. Více na www.divadno.cz a na webu České televize. Podle vyjádření samotných lidí bez domova, kteří zastávají roli moderátorů počasí, jim projekt pomáhá. Jak v jejich prostředí, tak při prodeji bezdomoveckého časopisu nebo při hledání ubytování. Lidé bez domova nemají v České republice u firem přílišných podporovatelů. A tak, až budete přemýšlet, komu ještě před Vánoci drobně přispět, kam by se daly odvézt nerozebrané dary z vánočního večírku nebo kam s teplým oblečením či hygienickými potřebami, vzpomeňte si i na tyto lidi. Tím, že se jim v minulosti nezadařilo, se možná ve vnímání některých lidí dostali skutečně docela na okraj. Nakupuj od pátku do pondělí a v úterý se věnuj charitě, hlásají v USA Ve Spojených státech vrcholí nákupní horečka, která již tradičně odstartovala pát-

Z ČESKÉ REPUBLIKY AKTUALITY

Každoročním účastníkem trhů je i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

ČEZ: Vánoční trhy ve znamení chráněných dílen a asistenčních psů Výrobky chráněných dílen jsou rok od

Michaela Chaloupková a Tomáš Pleskač předávají symbolický šek na výcvik asistenčních psů.

Foto: ČEZ

Nestlé bojuje proti nezaměstnanosti mladých v Evropě Společnost Nestlé v Česku a na Slovensku v rámci tříletého programu přijme do svých závodů a centrál 240 mladých lidí do 30 let. Současně umožní stáže a výcvik pro 300 vysokoškolských studentů, mladých absolventů či učňů. Program pro Česko a Slovensko byl spuštěn souběžně se slavnostním vyhlášením projektu Nestlé pro Evropu, který si klade za cíl do roku 2016 různými formami nabídnout v rámci celé EU až 20 000 nových pracovních míst pro mladé lidi do 30 let. „Nezaměstnanost mládeže je celoevropský i tuzemský problém, který nemůže řešit sama ani EU, ani jednotlivé státy. Podíl soukromého sektoru má pro řešení zásadní význam,“ uvedl Torben Emborg, generální ředitel Nestlé Česko.

roku oblíbenějším dárkem pod stromeček. Své o tom vědí zaměstnanci Skupiny ČEZ. Osm chráněných dílen nabízelo ve dnech 4. a 5. prosince v pražské centrále ČEZ ručně vytvořené vánoční ozdoby, svíčky, pletené čepice a zejména oblíbené pamlsky. Do podpory prodeje se týmově zapojili divizní ředitelé, a podíleli se tak na tržbě dílen ve výši 186 494 Kč. Vánoční atmosféru pro energetiky obohatí 30 dílen na dalších 18 místech v celé České republice, kde ČEZ působí. V rámci charitativního projektu Plníme přání měli zaměstnanci Skupiny ČEZ také možnost přispět ze svých vlastních zdrojů na výcvik asistenčních psů pro postižené. Vybralo se 579 665 Kč a Nadace ČEZ tuto sumu zdvojnásobila. Šek na 1 159 330 Kč předala uprostřed vánočních trhů centru Helppes Michaela Chaloupková, leader CSR aktivit Skupiny ČEZ. Díky této částce získá sedm hendikepovaných osob svého vlastního psího asistenta.

ZE SVĚTA AKTUALITY

kem zvaným Black Friday, v rámci něhož poskytují prodejci výrazné slevy. V pondělí následovalo Cyber Monday, tedy ráj pro internetové nakupování, opět se slevami. I charitativní organizace se snaží dostat se do hledáčku předvánočního utrácení a uspořádaly si svůj vlastní svátek, hned v úterý, tak zvané Giving Tuesday. Svátek by měl odstartovat předvánoční charitativní akce a dárcovství. Snaží se povzbudit lidi k tomu, aby darovali peníze, čas i věcné dary ve prospěch potřebných a neziskových organizací. Minulý rok se zapojilo přes 2500 partnerů po celých USA, v letošním roce se odhaduje až dvojnásobný nárůst. Navíc v letošním roce se intenzivněji zapojily i samotné firmy. Například firma eBay, která daruje za prodeje mezi 3. a 10. prosincem deset procent ve prospěch vy-

braných neziskových organizací. Microsoft pro změnu zdvojnásobí dary ve prospěch kampaně podporující mladé lidi, jejich vzdělávání a uplatnění, a to až do výše 250 000 dolarů. A společnost Unilever se zaměřuje na boj s hladem a chudobou a zapojila se do potravinové sbírky nejen svými výrobky, ale také aktivizací zaměstnanců, jejichž dary, které mezi sebou vyberou, znásobí. Ty pak půjdou ve prospěch nadačních partnerů firmy. Patagonia vyzývá: Oslavujte staré věci a nenakupujte! Ne každá firma chce Black Friday využít k masivním nákupům. Například společnost Patagonia, sociálně citlivý výrobce outdoorového oblečení, vyzval své zákazníky, aby kupovali skutečně jen věci, které potřebují, a nakládali se zdroji zodpovědně. Pro své zákazníky navíc připravila firma zajímavý program, v rámci nějž mohou recyklovat použité oblečené. Komunikačně svou myšlenku firma podporuje i tím, že oslavuje společně se zákazníky starší a obnošené šatstvo. V rámci krátkého filmu například vypráví příběh osmi lidí, kteří mají kousky z dílny Patagonia již roky a jsou s nimi již osobně spjatí. Tento rok, právě v rámci Black Friday, na zákazníky v ob-

chodech čekala, krom filmu, také ochutnávka speciálního piva a dílnička nebo, chcete-li klinika, v rámci níž si mohli zákazníci opravit své starší oblečení z firmy Patagonia. Mlsejte a podporujte Pokaždé, když se rozhodnete zhřešit, vyzkoušejte burákové, mandlové a čokoládové máslo z dílny Yumbutter’s. Sociálně zaměřené firmy, která kromě toho, že vyrábí neskutečně dobré výrobky, také pomáhá nakrmit děti v potřebných zemích a regioTENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

AKTUALITY Z ČESKÉ REPUBLIKY

KPMG uspořádala sbírku na pomoc Filipínám Listopadové řádění supertajfunu Haiyan na Filipínách předčilo nejčernější scénáře a zanechalo za sebou obrovskou zkázu, tisíce obětí a více než dva miliony lidí, které vyhnalo z domovů. Obyvatelé ostrovní země v jihovýchodní Asii se bez zahraniční pomoci nemohou opět postavit na nohy. Do pomoci se zapojila i společnost KPMG Česká republika, která uspořádala pro Filipíny celofiremní finanční sbírku a umožnila tak zaměstnancům přispět na pomoc obětem přírodního neštěstí. Celkem zaměstnanci vybrali 193 500 korun, které předají organizaci Český červený kříž. Ta prostředky adresně nasměruje do míst, kde budou aktuálně nejvíce potřeba. Platy.cz: Ženy musí mít vyšší vzdělání než muži, aby měly stejný plat Platová nerovnost mezi muži a ženami v ČR je dlouhodobým faktem. Z aktuální

analýzy služby Platy.cz, která porovnala průměrné platy mužů a žen podle jejich dosaženého vzdělání, vyplývá, že nerovnost platů daná pohlavím ve většině případů dokonce převyšuje přínosy vyššího vzdělání. Dobrou zprávou je, že rozdíly se ve všech kategoriích s výjimkou pracovníků se základním vzděláním proti roku 2012 mírně snížily. Průměrný plat žen se v listopadu 2013 téměř neliší od průměru o rok dříve. Výjimkou jsou ženy s postgraduálním vzděláním, kde došlo k nárůstu o 7 %, a ženy se základním vzděláním, kde průměrný plat poklesl na 94 % loňské hodnoty. U mužů došlo ve všech vzdělanostních kategoriích k poklesu o 1–5 %. „Největším překvapením v analýze pro nás bylo to, že rozdíly v platech, dané pohlavím, v podstatě znamenají, že žena musí mít o jeden stupeň vyšší vzdělání než muž, aby se jejich průměrný plat vyrovnal. Například muž s maturitou má vyšší průměrný plat než žena s bakalářským titulem,“ komentuje

zjištění analýzy Zdeněk Němec, business analytik služby Platy.cz. AbbVie nejlepším zaměstnavatelem v České republice Biofarmaceutická společnost AbbVie se stala dle studie Best Employers nejlepším zaměstnavatelem v České republice v kategorii malé a střední společnosti. Studii, která analyzuje personální politiku a praktiky dle hodnocení zaměstnanců, zpracovávala již podesáté společnost Aon Hewitt. Do hodnocení se zapojilo 46 firem a na celkových výsledcích se podílelo celkem 11 000 zaměstnanců z celé České republiky. Studie Best Employers analyzuje personální politiky a praktiky v mnoha společnostech v ČR a v dalších zemích Evropy. Popisuje charakteristiky, které ze společností dělají dobré místo pro práci, a sestavuje žebříček nejlepších zaměstnavatelů, kde je hlavním kritériem hodnocení vlastních zaměstnanců.

AKTUALITY ZE SVĚTA

vé. No, není to pěkné?! Pro ty z vás, kteří mají spíše houbařského ducha a nechtějí čekat do léta, máme dobrou zprávu: existuje už i set pro houbaře.

nech. Prostřednictvím iniciativy BuyOne:FeedOne, tedy kup jedno, pomoz jednomu, garantuje firma všem zákazníkům, že za každou sklenici másla, kterou si od firmy koupíte, daruje jeden balíček speciálně vyvinuté výživy plné minerálů a vitamínů. Zároveň koupí podpoříte vzdělá-

Férové šperky Již i šperky je možné zakoupit s označením fair. Tedy konkrétně například u firmy Fair Collection, která prodává šperky z Vietnamu, Svazijska, Peru nebo Ekvádoru. Organizace spolupracuje s více než 200 umělci z těchto zemí, kteří tvoří šperky, v nichž zohledňují tradiční kulturu dané země či kmene, zároveň však mohou být zcela moderní. Fair Collection mimo prodeje šperků také podporuje vzdělávání v těchto zemích, například formou stipendií, nebo také poskytuje bezúročné půjčky.

vací semináře o výživě pro matky v rozvojových zemích, nákup semínek pro jejich zahrádky a také potřebné mikropůjčky. Nejen pěkná myšlenka pomoci, ale i samotná firma je založena na etických, sociálně odpovědných a vůči životnímu prostředí vstřícných pravidlech. Na stůl do kanceláře Máte v kanceláři na stole samá těžítka, upomínkové reklamní předměty, tužky a další neosobní věci? Zkuste oživit své pracovní prostředí vlastním akvaponickým ekosystémem s rybičkami. Cože to? Ano, akvafarma od firmy Back to the Roots nabízí speciální cyklickou uzavřenou metodu

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

pro pěstování vlastních bylinek a rostlinek. Vespod tedy máte malé akvárko a nahoře vám rostou užitečné a pěkné zelené rostlinky. Ve Spojených státech při nákupu dostanete semínka rostlinek a také kupon do vybraných prodejen, kde vám zdarma vydají vhodnou rybičku. Akvárko tak nechytá jen prach, ale také produkuje užitečné a ži-

PRŮZKUM

Výdaje na výzkum a vývoj jsou nejvyšší od vzniku ČR V roce 2012 dosáhly celkové výdaje za výzkum a vývoj (VaV) na území ČR výše 72,4 mld. Kč. Ve srovnání se sousedním Slovenskem jde o hodnotu téměř šestkrát vyšší. Podíl těchto výdajů na HDP dosáhl ve stejném roce 1,9 % a přibližuje se tak průměru zemí Evropské unie. Nejvýznamnějším zdrojem financování VaV v ČR je od roku 2009 státní rozpočet. V roce 2012 bylo z domácích veřejných zdrojů alokováno na zde provedený VaV 26,6 mld. Kč. 42 % směřovalo do veřejných vysokých škol. Druhým největším příjemcem byla pracoviště Akademie věd ČR, která v roce 2012 obdržela ze státního rozpočtu na VaV 27 % z celkové částky. Pětina celkových finančních prostředků z veřejných zdrojů ČR, tj. 5,3 mld. Kč, byla určena na financování podnikatelského výzkumu. Ze soukromých domácích zdrojů bylo do VaV investováno celkem 26,3 mld., ale jen necelé procento z této částky směřovalo do vysokých škol. „Znepokojujícím zjištěním je tak přetrvávající nízký podíl podnikatelských zdrojů z ČR na financování VaV pro-

Celkové výdaje na VaV

váděného ve vládním a vysokoškolském sektoru. A to přesto, že by se dalo předpokládat, že především český vysokoškolský sektor s vysokým podílem technických věd a aplikovaného výzkumu má velký potenciál pro spolupráci s podniky,“ uvedl Martin Mana, vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Z celkových výdajů na VaV bylo 54 % využito v podnikatelském sektoru. Největší objem financí byl vynaložen v podnicích pod zahraniční kontrolou, v roce 2012 se tyto podniky podílely 52 % na celém pod-

nikatelském sektoru. Spolu s Belgií, Irskem, Maďarskem a Rakouskem jde o jeden z nejvyšších podílů v rámci zemí EU. V podnikatelském VaV stále dominují průmyslové podniky, a to především v automobilovém a strojírenském průmyslu. V posledních letech roste v rámci zpracovatelského průmyslu význam VaV realizovaného v elektrotechnickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků. Kromě průmyslu roste význam VaV i v podnicích působících v oblasti poskytování profesních, vědeckých a technických činností a IT služeb.❑ Zdroj: ČSÚ

Finanční toky na podporu VaV prováděného v jednotlivých sektorech, 2012 (mil. Kč)

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

TÉMA STRATEGICKÉ DÁRCOVSTVÍ

Jak jsme na tom s firemním dár v Česku? Ukázala to nová studi Foto z výroční zprávy Světlušky 2012. Světluška stejně jako jiné neziskové organizace spoléhá na firemní dárce.

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

covstvím ie

STRATEGICKÉ DÁRCOVSTVÍ TÉMA

Kolik firmy darují na veřejně prospěšné účely, jaké způsoby preferují i jakým směrem se může firemní dárcovství odvíjet. To i další skutečnosti popisuje nová komplexní studie zpracovaná pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Pavlína Kalousová

Firemní dárcovství ve prospěch neziskových organizací se postupně rozšiřuje z ryze finanční podpory na různé jiné formy angažovanosti. Velký potenciál pro další podporu neziskových organizací lze identifikovat ve věcných darech, odborném dobrovolnictví firemních zaměstnanců a jiné formě spolupráce mezi firemním a neziskovým sektorem, jako je například prodej výrobků a služeb neziskových organizací firmám. V České republice, stejně jako v zahraničí, roste očekávání, že firemní sektor může významně, krom finanční podpory, pomoci k udržení kvality neziskových organizací a jejich činnosti. Jednou z motivací jsou klesající jiné zdroje financování neziskových organizací. Právě proto se celá řada států snaží podpořit firemní dárcovství systémově a podpora angažovanosti firem se stává běžnou součástí vládních agend. Například ve Velké Británii formou daňových úlev či propagací odpovědných firem a nastavením mechanismů pro dárcovství zaměstnanců. V Německu komplexním plánem rozvoje odpovědného podnikání nebo i zmapováním situace ve firemním dárcovství. Stejnou cestou se rozhodlo jít i české Ministerstvo práce a sociálních věcí, které si nechalo zpracovat komplexnější pohled na současnou situaci v této oblasti. Podle provedené analýzy 180 největších firem v České republice se právě finanční dárcovství zdá být na současném maximu. Celkem věnují námi zkoumané firmy 961 808 580 Kč1, z čehož 60 % darují firmy se sídlem v Praze. 56 % firem považuje podporu neziskového sektoru za jednu ze svých prioritních oblastí v rámci celkové strategie CSR (Corporate Social Responsibility).

také dochází v tom ohledu, že firmy se již strategicky orientují nejen na projekty s jasnou vizibilitou, ale zaměřují se na oblasti a společenské jevy, které zaznamenávají určitou společenskou potřebu či poptávku. Firemní dárcovství u jednotlivých firem často nestoupá Zároveň však, na straně firem, sílí tlak na náklady a finanční podpora výrazně nestoupá. V některých oblastech a oborech dokonce v důsledku ekonomické stagnace zůstává na stejné úrovni či klesá. Na druhou stranu roste spektrum forem podpory firem ve prospěch neziskových organizací. Udržení stávající výše podpory neziskových organizací z firemních zdrojů je tak ohroženo. Z řady firem zaznamenáváme obavy, že v důsledku tlaku na snižování nákladů kvůli nestabilní ekonomické situaci se diskutuje i výše podpory neziskovým organizacím na další období. Vezmeme-li v potaz skutečnost, že řada sledovaných společností má vysokou citlivost na útlum či recesi v ekonomice, jak tomu je u firem napojených na těžký průmysl, může se trendová křivka vývoje darů v dalším období poměrně proměnit. To vše je ve firmách orámováno postupným posunem směrem k CSR a udržitelnému podnikání, které může mít vliv na posun v prioritách firem a potenciálně může znamenat další odklon od podpory neziskovým projektům. To je způsobeno tím, že stále více CSR akcentu je věnováno firemním procesům v oblastech, jako je environmentální politika firmy, odpovědný vztah k dodavatelům, zákazníkům a zaměstnancům a podpora komunity je pouze jednou z částí celkového CSR přístupu. Více než 36 % věnovaly společnosti působící v oboru výroba a rozvod elektřiny, mezi nimiž je tradičně největší firemní dárce Skupina ČEZ. Následuje obor těžba a dobývání, kde ve sledovaném období vedla společnost OKD. Zdroj: Studie o firemním dárcovství, Pavlína Kalousová pro MPSV, 2013

1 Informace za rok 2011 zveřejněné firmami v roce 2012.

Zdroj: Studie o firemním dárcovství, Pavlína Kalousová pro MPSV, 2013 Od charity k porozumění a společným hodnotám České firmy si za posledních více než 10 let vybudovaly strategičtější přístup k podpoře neziskových projektů, posunuly se směrem k většímu porozumění potřebám společnosti a propojují podporu potřebných projektů s vlastní firemní strategií. K posunu

Co financují firmy a potřebují neziskové organizace Zároveň, krom možné snižující se podpory, vnímají neziskové organizace rozdíl mezi vlastními finančními potřebami a formou nabízené podpory ze strany firemních dárců. V kontextu posunu u firem, právě i v důsledku tlaku na náklady a rostoucího očekávání výsledků dosahovaných za investovanou podporu, požadují firmy jasně definované partnerství a realizované cíle spolupráce. Neziskové TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

TÉMA STRATEGICKÉ DÁRCOVSTVÍ

organizace však namítají, že firmy často dostatečně nerozumějí tomu, jaké projekty realizují a jaký charakter má jejich práce, a tudíž jejich finanční potřeby. Zároveň lze na straně firem vysledovat snahu o dosažení viditelných výsledků a řada velkých firem volí spolupráci se zavedenými, velkými neziskovými organizacemi. Velký potenciál ovšem zbývá ve spolupráci se středními a malými podniky. Malé a střední firmy by se i v případě složité finanční situace mohly více zapojit do podpory formou věcných darů či formou zapojení vlastních zaměstnanců do dobrovolné práce. Příklady některých forem podpory: ■ Finanční dary, firemní nadace a nadační fond, matchingový fond2, sbírka mezi zaměstnanci, přímá podpora; ■ pro bono služby a podpora – prostory pro prezentaci, hrazení nájemného, zapůjčení techniky, poradenství, PR; ■ věcné dary – zakoupené věci, vlastní zboží, vyřazené vybavení, potraviny, ošacení; ■ čas zaměstnanců – podporování dobrovolnictví zaměstnanců; ■ projektová spolupráce – partnerská spolupráce obou stran; ■ cause marketing (sdílený marketing) – marketingová spolupráce formou akcí či kampaní s veřejně prospěšným cílem; ■ nákup produktů a služeb od neziskových organizací; ■ sbírky a fundraising mezi zaměstnanci firem; ■ přidělení zaměstnance / experta na práci na dobročinném projektu (v zahraničí běžný tzv. secondment); ■ mentoring – odborná podpora z řad korporátních odborníků; a další. Ústecký 9%

2 Matchingový fond je fond, do kterého mohou přispívat zaměstnanci firmy, například jistou částkou ze svého platu. Takto shromážděné finanční prostředky jednou za předem určené období firma znásobí (spojí prostředky – „match“). Prostředky jsou následně věnovány na veřejně prospěšné účely a do rozhodování, komu budou poskytnuty, jsou zapojeni zaměstnanci firmy.

Zdroj: Studie o firemním dárcovství, Pavlína Kalousová pro MPSV, 2013 Neziskové organizace jako partneři firem Firmy se při rozvoji svých veřejně prospěšných programů chtějí stále více chovat strategicky. To má vliv i na výběr organizací a neziskových partnerů. Stále více programů má více nejen neziskových partnerů, ale i partnerů z jiné sféry. Klíčovým pohledem na to, zda firma neziskového partnera podpoří, je stále více soulad ve společných cílech a také v kulturách a hodnotách obou stran. Pro neziskové organizace to znamená přijetí strategičtějšího přístupu v řešení svých cílů, schopnosti kvantifikovat a měřit dosahované výsledky. Firmy, které přistupují k firemnímu dárcovství strategicky, se také věnují měření dopadů své firemní podpory a začínají vyžadovat tento přístup i u neziskových partnerů. Profesionalizace a další trendy V období let 2011 – 2013 stoupá schopnost a ochota firem uvádět informace o dárcovství a sociálním sponzoringu srozumitelněji. Roste také profesionalita na straně firem v poskytování pomoci neziskovým organizacím a spektrum forem poskytované pomoci a spolupráce. Firmy již mají formalizovanější přístup ke spolupráci s neziskovými organizacemi, většina ze zkoumaných firem uvádí způsob podpory na svých webových stránkách či v dalších materiálech. Celá řada firem má vyčleněného pracovníka či oddělení, které se problematice věnuje. Středočeský 2%

Vysočina 2% Zlínský 2% Jihočeský 2% Liberecký 2% Královehradecký 3%

Moravskoslezský 11% Olomoucký 1% Pardubický 2% Plzeňský 1%

Karlovarský 1% Jihomoravský 2%

Praha 60%

Objemy darů dle krajů (Zdroj: Studie o ﬁremním dárcovství, Pavlína Kalousová pro MPSV, 2013)

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

Pokud chtějí neziskové organizace zvýšit svůj příjem od firem, měly by se více zaměřit i na jiné formy podpory než je jen finanční, zacílit své fundraisingové akce na jiné cílové skupiny, jako jsou střední a malé firmy či zaměstnanci a zákazníci společností. V neposlední řadě se zdá být, pro určitou část neziskových organizací, perspektivní způsob win-win spolupráce (tedy prospěšná pro obě strany) s firemním sektorem, jako jsou společné projekty či prodej zboží a služeb firmám. Překážky a další vývoj Další rozvoj firemního dárcovství by v České republice podpořilo například odstranění daně z přidané hodnoty při poskytování věcných darů, například potravin či ošacení pro humanitární účely. Stát by mohl podpořit vyšší zapojení odborníků ze strany firem do neziskových projektů. Zde se nabízí zapojení expertů formou pro bono pomoci a podpora zapojení zaměstnanců 50+ do neziskových aktivit. V tuto chvíli je však na straně neziskových organizací nedostatečná kapacita pro spolupráci s firmami i firemními odborníky. Podpora zvýšení kapacity neziskových organizací a jejich odborná kvalifikace pro práci s firmami bude klíčová pro další rozvoj této oblasti i pro udržitelnost neziskového sektoru. Stěžejní pro segment vlastních příjmů či sociálních podniků bude schopnost zajistit odbyt pro své produkty či služby. Právě spolupráce s firemními partnery v této oblasti může přinést finanční udržitelnost pro velkou část neziskových organizací. Firemní dárcovství aneb Corporate Giving nebo Corporate Community Investment (CCI) Dnes je firemní dárcovství chápáno šířeji než tradiční firemní filantropie. Znamená investici, podporu firem do komunity a v podstatě vyjadřuje, že firma soustřeďuje a realizuje svou podporu v bezprostředním okolí svého působení, nebo v blízkosti působení svých hlavních poboček. Znamená veškerou vynaloženou podporu firem směřovanou na veřejně prospěšné projekty, nicméně s očekáváním pozitivních efektů pro reputaci firmy či postoj stakeholderů. V ČR je jako firemní dárcovství obecně vnímána jiná podpora než sponzoring založený na reklamním protiplnění. ❑ (Zdroj: Studie o firemním dárcovství, Pavlína Kalousová pro MPSV, 2013)

Akce, na kterých nesmíte chybět v roce 2014 CSR Akademie 17. - 21. února 2014 a květen 2014, Praha

90 minut CSR fóra Každý měsíc, Holiday Inn KCP, Praha

CSR Akademie se v roce 2014 uskuteční ve dvou bězích: v týdnu od 17. – 21. února pro pokročilé studenty a v květnu pro začátečníky. CSR Akademie je určena průřezově studentům všech vysokých škol u nás. V rámci květnové CSR Akademie se uskuteční také celostátní konference v Senátu PČR.

Pravidelná diskusní snídaně na aktuální společenská témata pokračuje měsíc co měsíc (kromě července a srpna) i v roce 2014

VODA 2014 20. březen 2014, Hotel ROTT, Praha Konference ke Světovému dni vody o udržitelnosti vodních zdrojů v České republice a aktivitách ﬁrem, státu a obcí v této oblasti

Pět pracovních dní, pět prostředí, pět akcí na podporu udržitelnosti, odpovědného podnikání a CSR v České republice

CSR Summit 2014 15. duben 2014, DOX, Praha Mezinárodní výroční konference o světových i českých trendech v oblasti udržitelnosti, odpovědného podnikání a CSR FOOD WASTE 2014 3. červen 2014, Hotel ROTT, Praha Konference na téma plýtvání a nakládání s potravinami v České republice. Navazujeme na dvě úspěšné akce z roku 2013

Týden odpovědného podnikání 2014 13. – 17. října 2014, Česká republika

A ROVNĚŽ BY VÁS MOHLO ZAJÍMAT: Alkohol a odpovědnost 2014 Celoroční diskusní platforma pod záštitou Národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Uplatnitelnost absolventů v praxi 2014 Čtyři čtvrtletní veřejné konference na téma českého systému vzdělávání, konkurenceschopnosti a kompetence absolventů, navazující na úspěšnou akci v Senátu v listopadu 2013 SLOVO STAKEHOLDERŮ Nepravidelné kulaté stoly pro zájemce z řad firem a institucí, během nichž identifikujeme společná témata stakeholderů, anebo naopak problematické body jejich komunikace. Nedocenitelná zpětná vazba pro firmy, které hledají společnou řeč se svým okolím

Těší se na Vás:

TÉMA STRATEGICKÉ DÁRCOVSTVÍ

Od mecenáše k aktérovi společenské změny: Strategické dárcovství na vzestupu Třetí ročník konference Dárcovský summit, kterou pořádá Fórum dárců, se konal 26. listopadu v Era světě. Jak se „veřejně prospěšný svět“ vyrovnává se současnou ekonomickou a společenskou situací? Stagnuje, nebo dává prostor inovacím? Na tyto otázky hledali odpověď zástupci neziskových organizací, firem, ale i významní čeští mecenáši. Součástí konference bylo předání cen soutěže Být vidět 2013. Jak se daří českým neziskovým organizacím a co je čeká? Hana Šilhánová, NROS Po roce 2014 bude v českém neziskovém sektoru několik zásadních trendů, které je třeba sledovat. Jednak jsou to nové finanční zdroje, dalším důležitým tématem je transparentnost, zásadní vliv bude mít také nové legislativní prostředí. Důvěra je

stále důležitějším atributem, který velkou měrou ovlivňuje postoj veřejnosti k neziskovému sektoru, ale například i k bankovnímu sektoru nebo politikům, k mezilidským kontaktům obecně. Zvyšovat důvěryhodnost, transparentnost a kvalitu řízení v neziskovém sektoru je proto trend, ke kterému je potřeba směřovat. Už nyní má tento trend reálnou podobu, stále více ji prosazují dárci, kteří vyžadují, aby jejich

Michaela Bernardová, Rodinné centrum Pexeso, o.s.

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

podpora měla jasný společenský dopad. Nejsou to ale jenom dárci, i neziskový sektor chápe potřebu zvyšovat svoji transparentnost a důvěryhodnost vůči dárcům i veřejnosti. Samy neziskovky přijímají dobrovolné standardy, které jdou nad rámec zákonných povinností. Klára Šplíchalová, Fórum dárců Do individuálního dárcovství nezahrnujeme jenom dary v kasičkách na ulicích a ve veřejných sbírkách, patří sem i dárcovské sms nebo online dárcovství, které je v současnosti hodně na vzestupu. Význam individuálního dárcovství stále stoupá vzhledem k tlaku, který je vyvíjen na státní zdroje, i vzhledem ke změnám, ke kterým došlo ve firemním sektoru v období po krizi. Ve firemním dárcovství obecně došlo k velmi významným změnám, po roce

STRATEGICKÉ DÁRCOVSTVÍ TÉMA

Helena Benýšková, Velvyslanectví Norského království; Jens Eikaas, velvyslanec Norského království a Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců

Magdalena Čáslavská, APLA; Simona Kaňoková, ČEZ; Petra Zdeňková, TNT Express a Ivana Ježková, KPMG

Viliam Sivek, Sivek Hotels; Daniel Kolský, Mamma Coffee; Václav Dejčmar, DOX centrum současného umění; Aleš Šlechta, Galvamet a Klára Šplíchalová, Fórum dárců

Hana Frištenská, RV NNO; Hana Šilhánová, ředitelka NROS; Helena Benýšková, Velvyslanectví Norského království; Jens Eikaas, velvyslanec Norského království a Klára Šplíchalová, Fórum dárců

2008 došlo téměř ke zmrazení podpory ze strany firem. Tato oblast se mění i kvalitativně. Firmy nedarují ad hoc, ale snaží se svou finanční podporu propojit s aktivitami zaměřenými na zákazníky, dodavatele, celkově na okolí tak, aby dárcovství lépe rezonovalo s jejich strategiemi CSR. Co se týče objemu darů, firmy jsou na svém maximu, které dlouhodobě udržují, i z tohoto pohledu je velmi důležitá kvalita dárcovství. Od mecenáše k aktérovi společenské změny Aleš Šlechta Dárcovství kromě pomoci okolí dělám i proto, abych z toho něco měl já sám. Mám z toho radost. Když já a moji lidé něco uděláme společně, mám radost z toho, že to těší i je. Mám radost, že to nějak cítím, a to je mnohem víc, než když se vydělají peníze. Přenášení této radosti je podle mého úsudku víc než ta akce samotná. Já zastávám názor, že je potřeba se starat takzvaně dokolečka, tedy do všech směrů. Václav Dejčmar, DOX Centrum současného umění Redukovat dar na materiální nebo finanční je velmi silná redukce, finanční dar je jenom krátkodobá transakce, která brzy končí. Já vnímám dar jako všechno, co děláte

pro ostatní, co vám nepřináší materiální zisk a nesouvisí s vaší rodinou. Lepší než někomu ryby darovat je naučit ho je chytat. Tahle filozofie mi je blízká. Proto kdykoliv jsem se zapojoval do nějakých darů, organizace jsem velmi dobře znal a měl k nim vztah anebo, jako v případě DOXU, šlo o touhu dosáhnout nějaké změny. Mám pocit, že nejhorší, co se může člověku stát, je být pasivní. Když se vrátím zpět k dárcovství, nejdůležitější se mi zdá darovat nějakou aktivitu nebo vizi. Peníze jsou samozřejmě také nesmírně důležité, ale vždycky mi připadalo lepší usilovat o určitou společenskou změnu skrze nějaké aktivity než vybírat z tabulky žadatelů o podporu. Viliam Sivek, Sivek Hotels Myslím si, že je jedno, jestli člověk dělá velký nebo malý byznys, nebo jestli pracuje v úplně jiném sektoru. Člověk se s tím, že může pomoct, setkává celý život v každodenních situacích. Proto se mi o tom také těžko hovoří, protože když někomu pomáháte, neděláte to, aby se o tom mluvilo, ale protože je to potřeba. Dárcovství silně souvisí s výchovou. Je to o tom, čím si člověk prošel v životě odmala. Když se nám začalo dařit v byznyse, dával jsem velké částky do Jedličkova ústavu. Pak jsem se ale v naší rodině setkal se schizofrenií. Udělali jsme průzkum a zjistili, že v oblasti Praha-východ je velmi nedostatečná péče

o lidi s tímto onemocněním. Proto jsme založili občanské sdružení Modré dveře, koupili dům a zrekonstruovali ho s jasnou vizí. Dnes je zde zaměstnáno deset terapeutů, klinický psycholog a sociální pracovnice. Stálo nás to spoustu peněz a energie, ale je to místo, kde se cítím doma. Je to zpracovaná vize manželky, ale já jako podnikatel vím, že ty peníze jsme investovali dobře a že pomáhají lidem. Jak správně komunikovat s firemními dárci? Ivana Ježková, KPMG CSR manažer sám o sobě toho mnoho udělat nemůže, potřebuje argumenty pro své nadřízené, aby byl projekt podpořen. Proto mu velmi usnadní práci, když má žádost, která má dostatečně přesvědčivé argumenty. Simona Kaňoková, ČEZ Nezisková organizace, která je v kontaktu s firmou i ve chvíli, kdy nejde pouze o řešení finanční transakce, toho o sobě hodně vypovídá. Některé neziskové organizace o sobě dávají vědět i v mezidobí, tím člověk získá pocit, že je účasten života organizace, což je pro vzájemnou spolupráci velmi důležité. ❑Anna Šindelková

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

TÉMA STRATEGICKÉ DÁRCOVSTVÍ

Přál bych si, aby bylo normální, že kdo má hodně, dělí se s těmi, kteří nemají šanci Viliam Sivek je velmi úspěšným podnikatelem v oblasti hotelnictví, jeho rodinná firma Viliam Sivek - Sivek Hotels provozuje několik hotelů v centru Prahy. Byl dlouholetým prezidentem hokejové Sparty Praha, kterou dovedl ke dvěma mistrovským titulům. Své úspěchy v podnikání spojil s řadou projektů na pomoc potřebným, s manželkou Kateřinou vybudovali psychoterapeutické centrum Modré dveře.

Vaše žena se v projektu silně angažuje, daří se vám „nenosit si práci domů“? Řekla jste, že Modré dveře jsou pro nás srdeční záležitost. Bez srdce se domů nechodí a tak se ani srdeční záležitost nedá oddělit od rodinného života. Sdílíme společně radosti i starosti, co práce přináší, ale když je nejhůř, umíme si s manželkou říci stop a o práci ani slovo.

Vzpomenete si na moment, kdy jste poprvé vědomě někomu pomohl? Jde o to, čemu říkáte vědomá pomoc. Jako malý kluk jsem se dělil s kamarády o chleba se sádlem, v době, kdy jsme měli velký hlad a pro krajíc bychom si nechali vrtat koleno, to bylo veliké sebezapření.

Jste velmi úspěšný podnikatel, zapojil jste do byznysu i své děti. Jak taková spolupráce funguje? Přemýšlím, čím se měří úspěch? Je to tím, že vám někdo připne na hruď medaili? Anebo protože jsem vydržel 23 let podnikat v oblasti, ve které „položilo své podnikatelské životy“ tisíce živnostníků? Za každým úspěchem je velká dřina, je-li získán poctivě. A každý otec ví, jak je složité a obtížné, když zaměstnává své děti. Být šéf a přitom dobrý táta se někdy láme a přiznávám, že pro všechny to bylo někdy velmi těžké. Dnes jsem rád, že pracují ve firmě a že se na ně v mnohém mohu spolehnout.

Myslíte si, že mecenášem se člověk narodí, nebo se jím stává? Domnívám se, že člověk reaguje na prostředí, ve kterém vyrůstá, na společnost, která ho obklopuje, a samozřejmě i na to, co dokázal a jakým způsobem žije. O tom, že někteří lidé mají v sobě zakořeněnou potřebu pomáhat druhým, jsem ale hluboce přesvědčen.

jsem doma. Do Jablonného nad Orlicí jezdím pravidelně na školní srazy. Oživují se tam vzpomínky na babičku, která tam onemocněla a zemřela na tuberkulózu, na mé loučení s kamarády, když jsem jako čtrnáctiletý odjížděl na několik let fárat do ostravských dolů. Prožil jsem tam třetinu života a tak tam znám každý kout a mnohé se nezměnilo, jako by se zastavil čas. Stále je tam dům, ve kterém jsme bydleli, je tam i nádraží, kde jsem po návratu z dolů pracoval jako posunovač a topič. Studovat jsem mohl začít až po rehabilitaci mé maminky a to už jsem v Jablonném nebydlel. Dnes vím, že vše, co jsem v mládí prožil, vše, čím jsem prošel, mi pomohlo k pohledu na život kolem sebe.

Dětství jste prožil ve složité poválečné době, vaše maminka byla vězněna. Jak na tu dobu vzpomínáte? Na jedné straně jsem od babičky slýchával o svém buržoazním původu, jeden dědeček byl generálním ředitelem největšího cukrovaru ve střední Evropě, druhý generálním ředitelem Figara a Zory Olomouc, a na straně druhé jsem měl jako kluk soustavně hlad. Maminku, která byla nositelkou nejvyšších československých a francouzských válečných vyznamenání, odsoudili v padesátých letech v době procesů za vlastizradu a poslali ji na několik let do komunistického vězení. Má rodina byla vypovězena z Bratislavy. Přes složitou poválečnou dobu jsem měl z mého pohledu krásné dětství kluka z ulice.

Začal jste pomáhat brzo po tom, co jste se stal po listopadu 1989 úspěšným podnikatelem. Podle čeho jste si vybral, kam svou podporu směřovat? Na to neexistuje jednoduchá a jednoznačná odpověď. Myslím si, že většina lidí neprojde bez povšimnutí kolem člověka, který očividně potřebuje naši pomoc. Někdo kdysi řekl: „Dříve než něco uděláš pro druhé, prozkoumej svoje pohnutky“. Faktem je, že já jsem o tom, proč chci pomoc, nikdy nepřemýšlel. Posílal jsem pravidelně někdy větší, někdy menší finanční částky lidem a organizacím, o kterých jsem si myslel, že moji pomoc potřebují, a považoval jsem za štěstí, že mohu pomoci těm, co jej nemají.

Byli jste odsunuti do Sudet. Jezdíte tam ještě někdy? Dostali jsme k obývání vlhký, mokrý byt. Vlastně to byl takový velký sklep, který měl malá okna těsně nad úrovní země. Otec nás opustil a mě jako pětiletého vychovávala babička. Abych ji vypomohl, chodil jsem odmala nakládat kámen na vozy do místního kamenolomu a snažil se je dotlačit k výsypce. Bral jsem život takový, jaký byl. I když jsem měl často hlad, nikdy mě nenapadlo, že by to mělo být jinak. To, že jsme bydleli ve sklepě, mělo i své výhody, nemusel jsem chodit domů dveřmi – stačilo se přikrčit a prolézt oknem, a byl

Potom přišla osobní zkušenost, na základě které jste s manželkou začali budovat psychoterapeutické centrum Modré dveře. Pochopila jsem, že tento projekt je vaše srdeční záležitost… Nešlo ani tak o osobní zkušenost. Manželka patří k těm, kteří se rodí s potřebou pomáhat druhým, je v oboru vzdělaná a zkušená a byla tak pro mne důvěryhodnou nositelkou vize, která by pomohla konkrétním lidem. Spojila jasnou představu s reálnými kroky a tomu jsem porozuměl. A máte pravdu, v některé fázi jsem tam ztratil srdce, ale asi to má co dělat s mojí ženou.

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

Jak se podle vás v českém prostředí změnilo mecenášství za dobu, kdy se v něm angažujete? O pravém mecenášství jsem začal slýchávat až v době po roce 1989, kdy řada restituentů věnovala část nabytého majetku nadacím a charitativním organizacím a přiznám se, že nesleduji a ani nestačím sledovat, zda došlo k nějakému vývoji a změnám. Z vlastní zkušenosti vím, že stále existuje obyčejná lidská závist, která převažuje nad úctou k lidem, kteří chtějí pomáhat. Je to bohužel zvrácenost české povahy, za kterou si kvůli tomu, v jaké společnosti žijeme, můžeme sami. Převládá názor, že ten, kdo má peníze, musel si je nakrást a bude to trvat ještě jednu generaci, než i u nás vznikne vrstva, řekl bych „ctihodných občanů“, tak jako v Americe. Máte srovnání se zahraničím, váš syn hrál hokej v NHL. V čem se česká společnost nejvíc liší od té americké, co se týče filantropie? Co nám chybí? Americký přístup k filantropii je takový, že tam chce být každý nejméně tak úspěšný jako je jeho soused. Čechovi stačí bída souseda, jinými slovy „já nic nemám, tak ať nemá tamten taky“. Některým majetným pak chybí velkorysost a zejména skutečnost, že spolu s jejich bohatstvím nepřišla vyrovnanost a harmonie. Bohatí se opakovaně setkávají se závistí a to jim mnohdy brání něco chvályhodného podporovat, fi-

STRATEGICKÉ DÁRCOVSTVÍ TÉMA

nancovat. Opět mohu těžit ze své zkušenosti – i když jsem prokazatelně pomohl s dobrou věcí, tak jsem se setkal s otázkami, proč to dělám. Co za tím vězí? A to i od novinářů. Hokeji jste se věnoval na vysoké úrovni, hrajete ještě někdy? Tak to je omyl, já jsem hokej hrával jako kluk na louce. Faktem je, že jsem k hokeji přivedl své dva syny, hrávali za Spartu a mladší Michal byl jeden z nejlepších. Hrál i v NHL, byl kapitánem na MS dvacítek a získal dvakrát titul mistra světa. Mojí srdeční záležitostí je Sparta Praha. Měl jsem to štěstí, že se mi v roli prezidenta a generálního manažera tohoto legendárního klubu podařilo získat dvakrát po sobě titul mistra České republiky. V té době jsem prožíval manažersky velmi náročné období, kdy klub, který mám rád, procházel jak finanční, tak i herní krizí a byl až na samém konci hokejové tabulky. Byla

Z vlastní zkušenosti vím, že stále existuje obyčejná lidská závist, která převažuje nad úctou k lidem, kteří chtějí pomáhat. Je to bohužel zvrácenost české povahy, za kterou si kvůli tomu, v jaké společnosti žijeme, můžeme sami. to dřina, euforie a štěstí co mi Sparta přinesla.“ Ve sportu se točí obrovské peníze. Když se člověk zamyslí, kolik peněz berou dnes ve sportu ty největší hvězdy, a kolik by se za to dalo uskutečnit „dobročinných“ akcí

pro lidi v opravdové nouzi, je to pro spoustu lidí nemorální, jak se na to díváte vy? Být špičkový sportovec znamená, že ve většině případů zanechá sportovní kariéra následky na jeho zdraví. Špičkový sportovec není politik, který bere miliony za vysedávání v dozorčích radách a na komisích a jediné co deformuje jeho tělo, jsou mozoly na zadnici. Mohl bych jmenovat jiné příklady, kdy obrovské peníze jdou k lidem, kteří nic nevytváří a neriskují. U sportovců vidím jediný problém, a to, aby se s vydělanými penězi naučili hospodařit a mít potřebu pomáhat těm, kdo pomoc potřebují. Například v NHL jsem na vlastní oči viděl, jak několikrát měsíčně jdou hráči do dětských domovů, nemocnic, mezi staré lidi anebo i do psích útulků. Já tomu říkám zažehnutí jiskry dobročinnosti a dárcovství. S obdobnými projekty jsme začali i na Spartě, například Sparťanská krev, kdy hráči, funkcionáři i fandové v určený den darují krev. Sparťanský ježíšek, to jsou návštěvy dětských domovů a nemocnic a řada dalších akcí, které v klubu přetrvávají dodnes. Máte nějaký sen, kterého byste chtěl dosáhnout, ať už jako podnikatel nebo jako mecenáš? Pokud se člověku podaří živit se něčím, co má rád, tak je ten nejšťastnější na světě. Nemusím chodit do práce s pocitem, že kdybych dělal něco jiného, bude lépe. Můj podnikatelský sen se mi splnil a co se týká dárcovství, tak bych si přál, abych se potkával se stále se zvětšující skupinou mecenášů, aby bylo normální, že ti, kteří mají hodně, se dělí s těmi, kteří nemají šanci. A pak aby i z druhé strany za mecenášství nebyla odměnou závist a zlost, že někdo má hodně a někdo málo. Česká veřejnost je často velmi skeptická k neziskovému sektoru, převládá zde nedůvěra a podezíravost. Kdyby za vámi někdo přišel, že chce darovat peníze pro dobrou věc, co byste mu poradil? Poradil bych mu, aby se dobře seznámil s organizací nebo s člověkem, do kterého chce investovat. Aby se přesvědčil na místě, k čemu jeho peníze budou využity a komu pomohou. Je to druh energie, která se má předávat jen tam, kde chybí. Když tato rovnice není v pořádku, stává se z ní nerovnice a slovo již samo vypovídá o nerovnoměrnosti. ❑Anna Šindelková

Myslím si, že většina lidí neprojde bez povšimnutí kolem člověka, který očividně potřebuje naši pomoc, říká Viliam Sivek. TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

SOUTĚŽ

Být vidět 2013: Fórum dárců ocenilo veřejně prospěšné kampaně Fórum dárců již třetím rokem oceňuje úspěšné komunikační projekty českých dobročinných organizací. I letos mohli přihlášení soutěžit ve třech hlavních kategoriích, a to nejlepší výroční zpráva, nejlepší internetový projekt a nejlepší integrovaná komunikace. Podobně jako loni se i tentokrát mohli přidat s dobročinnými kampaněmi kolegové z firemního sektoru.

že přihlásilo více než pět desítek velice kvalitních prací a konkurence byla opravdu veliká. Díky spolupráci se slovenskými kolegy z Fóra donorov byly v tomto roce zajímavým veřejně prospěšným komunikačním projektům ceny uděleny i na Slovensku. Kategorie nejlepší výroční zpráva Tradičně nejsilnější kategorií u neziskových organizací je výroční zpráva. Vzhledem k tomu, že se jedná o jakousi vizitku neziskovky, kterou s sebou nosí na jednání s dárci a zároveň je galerií uskutečněných projektů a aktivit, považují ji často za vlajkovou loď svojí organizace. To se také promítá do péče, kterou obvykle svým „výročkám“ věnují.

První místo v kategorii Nejlepší komunikační kampaň získala Nadace rozvoje občanské společnosti (Pomozte dětem). Tradice soutěže Být vidět je více než desetiletá, ale Fórum dárců se jejím vyhlašovatelem stalo před třemi lety. Hlavní naší ambicí je soutěž více otevřít veřej-

nosti a ukázat zajímavé a inspirativní příklady projektů komunikace, kterou se svými podporovateli a veřejností vedou neziskové organizace. Letos se do soutě-

Výsledky soutěže Být vidět 2013: Kategorie Nejlepší Výroční zpráva 1. NF Českého rozhlasu 2. Dětské krizové centrum 3. Pferda – sdružení pro všestranný rozvoj lidí s mentálním postižením

3. Dejme dětem šanci, www.stromsplnenychprani.cz

Kategorie Nejlepší internetový projekt 1. CZEPA – Česká asociace paraplegiků, www.vozejkmap.cz 2. Sdružení Linka bezpečí, www.detin.cz + Čisté nebe o.p.s.,www.smogalarm.cz

Kategorie Nejlepší komunikační kampaň 1. Nadace rozvoje občanské společnosti, Pomozte dětem 2. Nadace Leontinka, Jednorázová pomoc není řešení

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

SPECIÁLNÍ CENA – NADACE PARTNERSTVÍ: www.stromroku.cz

3. NF JaT, Hledáme rodiče Kategorie Nejlepší komunikační kampaň – sekce firemní nadace Nadace ČEZ, Plníme přání 2. a 3. místo neuděleno SPECIÁLNÍ CENA Fóra dárců – pro společnost ČSOB za dlouhodobou a systematickou podporu on-line dárcovství v ČR a podporu projektu Darujsprávně.cz

SOUTĚŽ

Kategorie nejlepší webový projekt V této kategorii neziskové organizace udělaly za tu dobu, co ceny vyhlašuje Fórum dárců, největší pokrok. Přece jen je to tak, že každý – veřejnost, novináři, ale i dárci a podporovatelé – dnes internet používá ke své každodenní orientaci. A v internetovém prostředí je nutná informační přehlednost, jednoduchá a intuitivní orientace a aktuálnost. Proto je i pro neziskové organizace velmi důležité udržovat svoje webovky „up to date“ a nepřeplňovat je nepřehlednými sděleními. Kategorie nejlepší webový projekt ukázala, že to i neziskové organizace umějí čím dál lépe. Kategorie nejlepší integrovaná komunikace Tato kategorie vznikla teprve před třemi

lety – a záměrně jsme ji s odborným garantem celé soutěže, Tomášem Jindříškem z agentury Dark Side, chtěli nastavit maximálně otevřeně. Naším cílem totiž nebylo věnovat se pouze mediálním kampaním. Šlo nám hlavně o to, aby neziskovky mohly ukázat to, v čem jsou velmi silné – zajímavě zpracované nápady s minimalistickým rozpočtem – a zároveň abychom soutěž rozšířili o komplexní komunikační projekty. Tedy nejenom kampaně v tom nejobvyklejším slova smyslu. A tím spíš vzniká prostor pro inspiraci a sdílení zkušeností. Vedle sebe tak může soutěžit třeba tisková kampaň na podporu seniorů nebo regionální pouť, která promyšleně a zajímavě propojuje jednotlivé komunity, ale také třeba projekt, ve kterém jsou zúčastnění

současní i bývalí zaměstnanci firmy a velmi přínosným způsobem podporuje age management. Vítězové? Vlastně všichni Díky spolupráci s našimi skvělými partnery získali vítězové v jednotlivých kategoriích například věcné dárky od společnosti ČSOB, bezplatný inzertní prostor pro veřejně prospěšné projekty v časopisu CSR fórum nebo od společnosti Impression Media voucher na on-line kampaň v hodně 150 000 Kč. Hlavní hodnotu této soutěže však vidím v tom, že je to příležitost pro vzájemnou inspiraci a prezentaci výsledků veřejně prospěšných a společensky odpovědných projektů. A už se těším na další ročník Být vidět 2014. ❑Klára Šplíchalová

V kategorii Nejlepší internetový projekt zvítězila CZEPA – Česká asociace paraplegiků (www.vozejkmap.cz)

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

ROZHOVOR

Plán udržitelnosti je nedílnou součástí strategie Unileveru, a ta je naplánována až do roku 2020. Před několika týdny jsem byl v Londýně na globální korporátní kon-

ferenci a jedna z hlavních zpráv zněla: dlouhodobý plán udržitelnosti, který Unilever nastavil před lety, se měnit nebude. Naopak se stane modelem a vzorem pro ostatní společnosti. Pokud se týká trendů, žijeme ve světě, který je nejistý, složitý, stále se měnící. Je třeba si přiznat, že toto je nový svět a ti, co očekávali návrat k počátku roku 2000, k oněm zlatým létům, se mýlili. Tohle už se nezmění. Navíc, podívejte se na globální klima. Sesuvy půdy v Číně, tornáda v USA, záplavy v Británii. Není den, kdy by byl na zeměkouli v tomto smyslu klid. Nějak jsme

ROZHOVOR

Právě: svět je nejistý, nestabilní, a Unilever se tomu přizpůsobovat nemusí? Unilever se už nemusí měnit. V tomto oboru je považován za úspěšný, razí ostatním cestu. Přišli jsme s chytrou vizí a dali jsme do ní peníze i práci. Ale chceme samozřejmě dělat víc. Náš CEO Paul Polman byl teď pozván na akci OSN, která má téma: Co se

kde je ona hranice: kam až mohou nebo mají firmy jít ve svých projektech a snahách, jimiž často suplují státy? Nemyslím si, že záleží na tom, jestli mluvíme o byznysmenovi nebo o politikovi. Stejně nakonec záleží na jednotlivci. Otázka je, jak dát dohromady vlády, firmy a úspěšné odborníky tak, aby jednali v souladu s tím, co je potřeba pro budoucnost. Ptali jsme se studentů v Čechách, kdo z nich by chtěl pracovat ve společensky odpovědné firmě, a myslím, že se jich k této myšlence přihlásilo více než 70%. Ale když jsme se zeptali, jestli vědí, co je to společenská odpovědnost, kladně odpovědělo jen 18%. To ukazuje, že je tu mezera mezi srdcem a myslí. Musí se to spojit. Otázka tedy je, jak otevřít lidem oči a uši.

stane ve světě po roce 2015. Stále více se ukazuje, že pokud firmy jako Unilever nezačnou být odpovědnější a nezačnou se více starat o prostředí a o společnost, bude zle. A protože politika nezůstává mimo ekonomiku, vlády ekonomiku silně ovlivňují, firmy a korporace budou muset spolupracovat s vládami, aby se pomoc společnostem a komunitám stala jedním z klíčových bodů. Vlády a firmy musí najít společné slovo a držet v dalších letech pospolu. Hodně se v této souvislosti mluví o tom,

Takže pro firmy v tomto ohledu opravdu neexistují žádné limity? Jaký je rozdíl mezi byznysem a politikou? Před pár lety někdo řekl: „Jediné limity, které máme, je těch 12 centimetrů mezi našima ušima.“ Limity jsou ty, které si my sami nastavíme. Takže si myslím, že nemusí být žádné. Otázka je, zda může probíhat dialog mezi vládou a byznysem. Jak ustavit priority, na kterých ty dvě strany budou spolupracovat. Jak budou postupovat. Podle mě je třeba definovat 2-3 dlouhodobá témata a na nich pracovat. Už nebudeme naživu, až se ty změny ukážou, ale to je odkaz, který tu zanecháme. Která tři témata byste pro zdejší společnost zvolil vy? Na to ještě nemůžu odpovědět. Spíše položím otázku já vám: Kdy se můžeme sejít na brainstorming a vymyslet ta témata společně?

Foto: Eva Kořínková

se k zemi chovali a my se teď musíme naučit s tím žít. S novými čísly: každý rok umřou dva miliony dětí mladších pěti let na průjem, do roku 2025 bude problém s vodou, a tak dál a dál.

Kdykoli… Ovšem další otázkou bude, jak přesvědčit společnost sužovanou krizí, která zrovna nemyslí dlouhodobě, že je důležité věnovat se třeba zdrojům vody, když problémy mohou nastat až za padesát let… Unilever si uvědomil, že lidé by chtěli pomáhat společnosti i ostatním, ale jsou zahlceni daty, která jsou jim prezentována ze všech stran, takže je těžké se rozhodovat. Třeba: co mohu dělat v Olomouci s tím, že ve světě hladoví miliony lidí? Unilever se snaží vymyslet, co lidi nastartuje k tomu, aby něco udělali. V jednom našem průzkumu 70% dospělých řeklo, že když myslí na své děti, přivede je to k aktivitě ve prospěch budoucnosti. To je možná naše šance: komunikovat s lidmi přes otázky, spojené s budoucností jejich dětí. Ostatně, i náš nový projekt Sunlight je o tom, jak dostat udržitelnost mezi „main-stream“ témata. TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

ROZHOVOR

Většina korporací má ve svých strategiích kromě jiného cíl „zlepšovat životní podmínky“. Což mívá mimochodem před volbami i většina politických subjektů. Co to ale ve vašem případě znamená konkrétně? Máme v rámci této „kapitoly“ celou sérii cílů. Jeden cíl je dbát na zdraví lidí. Další cíl je omezit na polovinu dopad na životní prostředí a zároveň docílit toho, aby 100% materiálů bylo udržitelných. Některé země jsou postiženy nedostatky, tam financujeme projekty podpory, investujeme třeba i do veřejné infrastruktury. V rámci Evropské unie máme projekt na omezování skleníkových plynů, omezení dopravy, omezení CO2. Vnímáme samozřejmě velký rozdíl mezi světem a EU. Zatímco mnohde ve světě lidé hladoví, v Evropě je asi 30% jídla vyhazováno. Nejen lidmi, ale i obchodníky. Evropané jsou zvyklí na vysoký standard života a necítí velkou potřebu něco měnit. Nevěří, že třeba bude problém s vodou. Z toho myslím vyplývá jedna z největších výzev, které před námi stojí. Aby se všichni probudili. Momentálně konzumujeme zdroje tří planet, a přitom máme jen jednu. Jsem trošku skeptický v tom, že dokážeme změnit dospělé lidi, a tak se obloukem vracím k dětem… Upřímně – vám se přece ale nebude moc líbit, když domácnosti začnou šetřit a konzumovat méně… Ale vůbec ne! Když lidé začnou konzumovat méně, budou víc hledět na kvalitu a naše produkty jsou rozhodně na vrcholu takového seznamu. Obvykle se říká, že lidé sledují nejdřív cenu, a pak kvalitu. Ale je snad realitou, že když něco stojí víc, je to lepší? Nebo naopak? Koukněte se na statistiky, vycházející z analýzy zdrojů: podle předpovědí v budoucnu stoupnou ceny jídla o 40%, stejně tak ceny energií. Firmy budou muset odpovídajícím způsobem změnit produkty, aby byly vhodné pro ty, co si je kupují. Firmy zatím podceňují fakt, že spotřebitelé jsou chytří a mají spousty informací. Je to téměř na den jeden rok, co jste se ujal své funkce v České republice. Jak zdejší společnost vnímáte? Zažil jste nějaká překvapení? Nejsem nijak zvlášť překvapený. Ekonomické prostředí je náročné, ale lehčí to prostě nikdy nebude. Vlastně – jedno překvapení mě čekalo. Než jsem přijel, všichni mě varovali, že Češi jsou velmi

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

Foto: Eva Kořínková

Zatím běží asi v sedmi zemích a my se budeme zamýšlet, v jaké podobě by měl smysl i v Čechách.

Florin Trandafirescu, Unilever J e generálním ředitelem společnosti Unilever v České republice a na Slovensku, předtím působil jako generální ředitel ruské společnosti Inmarko, kterou vlastní Unilever. Během své kariéry v Unileveru prošel řadou pozic v oblasti dodavatelsko-odběratelského řetězce (Supply Chain). Působil ve Velké Británii, pracoval jako ředitel Supply Chain pro jihovýchodní Evropu a později jako viceprezident Supply Chain pro ruský, ukrajinský a běloruský trh. Florin vystudoval fakultu mechanického inženýrství Polytechnického institutu v Bukurešti. konzervativní a odtažití. Zčásti je to pravda, ale přišel jsem na to, že Češi jsou velmi chytří, i emočně chytří. Sledují vás, sledují vaše činy, a když usoudí, že jste dobrý, pustí vás do domu. Žil jsem už v několika zemích a myslím si, že Česká republika má potenciál být úspěšnou zemí; jen teď hodně záleží na rozhodnutích, která bude muset udělat. Myslím si, že by Čechům pomohlo, kdyby šli do každého projektu s tím, že vyhrají; zdá se mi, že zdejší lidé se snaží už od začátku hrát spíše tak, aby neprohráli. Nejen v České republice, ale i v západní Evropě se hodně diskutuje o tom, zda jsou absolventi zdejších univerzit konkurenceschopní, zda neprohrají budoucnost se stejně starými Asiaty, kteří mají vyšší ambice a jsou pilnější. Co si o tom myslíte? Vyrostl jsem v evropském systému a uvědomuji si, že univerzita mi příliš nepomohla připravit se na život. Mám na to ale smíšený pohled. Proč Číňané a další přicházejí do Evropy? Zřejmě proto, že naše univerzity jsou dobré. Navíc se na to dívám pod dvěma úhly: jako zaměstnavatel a jako rodič. Jako Unilever nabízíme všem novým zaměstnancům další vzdělávání, dosažení kompetencí, které na školách nezískali. Jako rodič se ale budoucnosti bojím. Musíme se v Evropě naučit pracovat s nezaměstnanými. V některých zemích není vzdělání bráno tak vážně, jak by mělo. Lidé musí chtít se vzdělávat. Ztrácíme půdu pod nohama.

Není to i výsledek jisté samozřejmosti, s jakou Evropa začala brát své bohatství a vysoký životní standard? To možná taky. Každopádně, pokud s tím nic neuděláme, mladí lidé budou odcházet. Vezmu-li příklad Rumunska, odkud pocházím, tam hrozí, že všichni talentovaní budou studovat v zahraničí. A znáte to: univerzita je jedno z nejlepších období života, takže ti lidé pak budou chtít v těch zemích, kde vystudovali, zůstat. A když země začne ztrácet své děti, začne umírat. Vlastně toto téma úzce souvisí se společenskou odpovědností, o které se bavíme celou dobu: Jak vést děti k tomu, aby hrály férově a chtěly se zlepšovat? No právě. Vy to cítíte, ale vlády ne. Patnáct českých ministrů školství nedokázalo zabránit snižující se kvalitě vzdělávání v České republice… Teď řeknu svůj názor, nejde o postoj Unileveru. Problém současné společnosti asi je identický s tím, že jste na lodi, do které proudí voda, a vy přemýšlíte, která z těch mnoha děr je asi největší, s potenciálem loď potopit. Vzdělání je asi považováno za malou díru, zdraví zřejmě taky. Možná už je tu moc děr, které potřebují zadělat. Společenská odpovědnost už není jen o tom, poslat někam peníze a zapomenout na to. Musíme přijít na to, co lidé chtějí dělat. Musíme přemýšlet o tom, co potřebují mladí lidé. A přesvědčit pak i vlády, že jejich pohled nemusí být nutně ten strategický. ❑Michal Růžička

ZPRÁVY

Národní cenu ČR za společenskou odpovědnost získal Vodafone Národní ceny jsou udělovány ve více než 80 zemích světa podle stejných principů a pravidel. V zahraničí bývá získání Národní ceny kvality nebo Národní ceny za společenskou odpovědnost nejvyšší metou, jíž může firma dosáhnout. Předávání těchto ocenění se ujímají předsedové vlád (např. v Japonsku), hlavy monarchií (Švédsko, Velká Británie aj.) či prezidenti, jako třeba v USA, kde je cena zakotvena federálNárodní cenu za společenskou odpovědnost převzali za Vodafone ČR z rukou ministra Jiřího Ciencialy Petr Ryska, ním zákonem. „Vítěz Národní ceny má viceprezident pro firemní zákazníky a Přemysl Filip, senior všechny předpoklady zísmanažer společenské odpovědnosti kat i auditorské osvědčení podle standardu GRI, které je v současné hodnocení telefonů Eko-třída, dohledový době celosvětově prestižním oceněním systém pro seniory Senior Inspect nebo fikonceptu společenské odpovědnosti,“ říremní dobrovolnictví, které dlouhodobě ká Alena Plášková, předsedkyně odborné podporujeme,“ říká Přemysl Filip, Senior skupiny pro CSR při Radě kvality ČR. manažer společenské odpovědnosti společnosti Vodafone. ❑-red-

Na slavnostním večeru ve Španělském sále Pražského hradu byly oceněny nejlepší firmy a organizace v programech Národní ceny kvality ČR a Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost. Za příkladný vztah ke společnosti a k naplňování principů udržitelného rozvoje zvítězil v Programu Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost Vodafone Czech Republic. „Pro českou ekonomiku orientovanou na export je klíčovou otázkou konkurenceschopnost. Musíme se zaměřit na kvalitu, inovace, vysokou přidanou hodnotu, tedy na výsledky práce vysoce kvaliﬁkovaných zaměstnanců a odborníků. Jen tak můžeme uspět,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. „Je důležité, že se naše ﬁrmy mají možnost poměřit s těmi nejlepšími v soutěžích s mezinárodním renomé, ke kterým Národní cena kvality a Národní cena za společenskou odpovědnost patří,“ říká ministr. „Výhra v Národní ceně ČR za společenskou odpovědnost nám potvrdila, že ve Vodafonu má společenská odpovědnost jasnou vizi a strategii, která je naplňována konkrétními projekty. Z našich nejúspěšnějších programů mohu zmínit ekologické

„Radíme aktivním seniorům.“ Tak zní název vzdělávacího projektu, který koncem listopadu odstartoval Fond pojištění vkladů ČR. Kampaň cílí na aktivní část starší generace. Tito lidé mají často uspořeny nemalé finanční prostředky a chtějí s nimi zodpovědně a rozumně nakládat, protože jde o jejich celoživotní úspory a „pojistku“ na pozdní stáří. Často však bývají informováni o možnostech ukládání a zhodnocování peněz neúplně, nebo se pod tlakem okolností rozhodují pro takové finanční služby, které jsou pro ně nevhodné a nevýhodné. Česká národní banka i Finanční arbitr ČR dlouhodobě poukazují na fakt, že řada důchodců nemá dostatečné informace pro rozhodování ve finančních otázkách. Cílem každého drobného střadatele je, aby jeho peníze byly uloženy bezpečně, ale zároveň vydělávaly. Orientace v nabídce finančních produktů je však pro většinu seniorů nepřehledná a chaos doplňuje záplava zaručených a výhodných nabídek. K tomu se mohou přidat různé neetické

Foto: FPV ČR

Fond pojištění vkladů se orientuje na společenskou odpovědnost praktiky neseriózních podnikatelů a máme stav, v němž se těžko zorientuje i člověk s praxí ve finančním oboru. „Aby se senioři vyhnuli nepříjemným situacím a stali se nejen sebevědomými, ale také poučenými partnery finančních poradců, rozhodli jsme se pomoci jim naší vzdělávací akcí. V rámci seminářů chceme jejich účastníkům zpřehlednit systém finančních produktů, jejich využití, vhodnost produktů pro konkrétní situace. Naučit je analyzovat své potřeby s ohledem na osobní požadavky na přístup k financím. Účastníci také určitě získají informace o tom, jak jsou různé produkty ze zákona chráněny a jištěny – tuto zákonnou garanci vykonává právě Fond pojištění vkladů. Zároveň jde o náš příspěvek ke společensky odpovědnému podnikání,“ popisuje záměry

projektu výkonná ředitelka FPV Renáta Kadlecová. Klíčovým prvkem projektu jsou zejména semináře a diskuse se seniory. Jejich účastníci dostanou přehlednou formou základní informace o celé problematice, které zájemcům umožní orientaci v nepřehledné a často zavádějící komerční komunikaci – argumentaci finančních poradců, různých makléřů a prodejců finančních produktů. Půjde o to, aby se poučení senioři nebáli odmítnout nevhodné produkty, aby se uměli ptát a vyhodnotit si předloženou nabídku. Informace budou seniorům předávat v rámci mezigenerační spolupráce na seminářích vyškolení studenti Vysoké školy finanční a správní. V osvětě pomohou také denní tisk a specializované magazíny. Prosincové semináře se uskuteční například v Olomouci a v Opavě. Další města, jako Zlín, Hradec Králové a České Budějovice, budou následovat. Lektoři se chystají zejména tam, kde fungují takzvané Univerzity třetího věku. ❑-fkTENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

KONFERENCE

Vysokoškoláci přibývají. Trh práce na to ale není připravený Jak zajistit uplatnitelnost absolventů v praxi aneb Má Česká republika příliš kulturních antropologů? Konference, kterou pořádal časopis CSR fórum a občanské sdružení Publicist, se konala v Senátu 3. prosince 2013. Záštitu nad konferencí převzala místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská. Partnerem akce byla společnost IBM. Zatímco před pěti lety byli v České republice v průměru dva uchazeči na jedno pracovní místo, dnes je jich více než dvanáct. Nezaměstnanost se přitom týká i vysokoškolských absolventů, kterých v naší zemi za posledních dvacet let rapidně přibylo a tento trend bude pokračovat i nadále. Reaguje na to nějak terciární sektor? Jaká je situace na trhu práce? A koho vlastně firmy chtějí? Jaké kompetence by měl mít v dnešní době uchazeč o práci? Problém se netýká jenom státu a vysokých škol, dotýká se i firem jako potenciálních zaměstnavatelů. V panelu nazvaném „Strategie státu a vysokých škol vs. reálná poptávka na trhu práce“ vystoupili Václav

Kužel (MPSV), Milan Pospíšil (MŠMT) a Jan Koucký (Středisko vzdělávací politiky). Praxe ve firmách jako nástroj pro lepší uplatnitelnost absolventů byla tématem druhé části konference, ve které dostali prostor odborníci z firem, neziskových organizací i univerzit. Pozvání přijali Tomáš Feřtek (EDUin) , Petr Šebek (IBM), Kateřina Šmídová (Fond dalšího vzdělávání) a Ilona Prausová (ČVUT). Z diskuze vybíráme: Václav Kužel, MPSV Míra nezaměstnanosti v ČR ve 2. čtvrtletí 2013 dosáhla 6,8 %, přitom průměr EU27 je 10,9 %. Podle stupně dosaženého vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti tr-

vale vysokoškoláci (2,3 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,0 %). Vysoká míra nezaměstnanosti naopak přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (26,1 %), nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (8,3 %). Problémem je výrazný převis nabídky pracovní síly nad poptávkou, který je prohlubovaný dalšími faktory, jako jsou nesoulad mezi kvalifikací nabídky pracovní síly a poptávkou po ní, nedostatečné využívání částečných pracovních úvazků a jiných forem práce, plošně nefunkční systém dalšího profesního vzdělávání, nedostatečná nabídka volných míst v zařízeních péče pro děti předškolního věku nebo stárnutí obyvatelstva v kombinaci s rostoucí kvalitou zdravotní péče, která prodlužuje věk dožití. Tomáš Feřtek, EDUin Řešit následky masifikace vysokého školství, ale i středního školství nemůžeme až na samotném konci, to je kariérními cent-

Zprava: Ilona Prausová, kariérní centrum ČVUT a Petr Šebek, IBM ČR

Záštitu nad konferencí převzala místopředsedkyně Senátu PČR Miluše Horská

Jan Koucký, Středisko vzdělávací politiky PedF UK a Michal Růžička, CSR fórum

Zprava: Kateřina Šímová, Fond dalšího vzdělávání a Tomáš Feřtek, EDUin

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

KONFERENCE

ry na vysokých školách. Kariérní poradenství je jedním z klíčových nástrojů při řešení problémů, které jsou předmětem tématu uplatnitelnosti absolventů. Neměli bychom se tolik soustředit na získání nějakého certifikátu, ale spíš na to, co se lidé ve školách opravdu naučí a jestli lidé mají opravdu představu o tom, co by chtěli v životě dělat. Společnost například nevytváří podmínky, aby tady byli lidé zaujatí technickými obory. Důvody pro to jsou dobře známé. Všichni víme, jakým způsobem se učí matematika nebo přírodní vědy. Vzdělávací systém na základní škole vůbec není nastavený na sebepoznávání dětí. Ony se nevěnují samy sobě, nevědí, co by je bavilo nebo to vědí pouze intuitivně na základě rodinného vzoru. Petr Šebek, IBM Co vlastně chybí studentům, aby se mohli uplatnit a aby o ně zaměstnavatelé měli zájem? Nejde tolik o znalosti nebo dovednosti primárně obsažené v učebním plánu. Jde o to, čemu se módně říká soft skills. V prv-

Neměli bychom se tolik soustředit na získání nějakého certifikátu, ale spíš na to, co se lidé ve školách opravdu naučí a jestli lidé mají opravdu představu o tom, co by chtěli v životě dělat. Společnost například nevytváří podmínky, aby tady byli lidé zaujatí technickými obory. Tomáš Feřtek, EDUin ní chvíli je nejdůležitější, aby měl člověk základní pozitivní postoj k práci, byl schopen komunikovat a prezentovat se. Na druhou stranu nestačí jenom se umět prodávat, pokud člověku chybí citlivost na to, kde je správná hranice. Velkou výhodou je schopnost pracovat v mezinárodním pro-

středí. Drtivá většina studentů má dnes zkušenost ze zahraničí, což velmi pomáhá. Je potřeba si uvědomit, že se velmi dramaticky změnily také hodnoty dnešních absolventů. Hovoří se o integraci pracovního a soukromého života. Pro současnou generaci mladých lidí má toto ale svoje jasné limity. Zaměstnavatel si musí být vědom toho, s kým pracuje, a respektovat, že došlo k určitým změnám. Kateřina Šímová, Fond dalšího vzdělávání V roce 2008 byli průměrně dva uchazeči na jedno volné pracovní místo, v roce 2013 je to přes dvanáct osob. Zároveň absolventům chybí nejen soft skills, ale i praktické dovednosti. Stáž ve firmě může absolventům pomoci nalézt odpovídající uplatnění. Pro absolventy může být stáž ve firmě odrazovým můstkem v oboru, ve kterém se chtějí realizovat, navíc mohou získat kontakty. ❑-red-

Pavel Puff, Společnost ČEZ a Tomáš Feřtek, EDUin

Petr Šebek, IBM ČR a Ilona Prausová, kariérní centrum ČVUT

Václav Kužel, MPSV, Odbor trhu práce

Foto: Eva Kořínková

V publiku zasedli personální manažeři i vysokoškolští profesoři

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

KONFERENCE

Vzdělávací expanze a uplatnění absolventů vysokých škol Jak se za posledních dvacet let změnilo české vysoké školství a jak se změnili absolventi vysokých škol? Jak tento trend koresponduje s vývojem na trhu práce? Ve svém příspěvku na konferenci „Jak zajistit uplatnitelnost absolventů v praxi“ na tyto otázky odpovídal Jan Koucký ze Střediska vzdělávací politiky. Celkové trendy, ke kterým došlo v českém vysokém školství v posledních dvaceti letech, jsou zásadní pro uplatnitelnost absolventů. V devadesátých letech byl velmi silný boom otvírání středních škol a oborů s maturitou, které znamenaly odliv od učňovských oborů. Tento efekt se projevil i ve vysokém školství, protože začalo končit velké množství maturantů, navíc se projevila regionalizace vysokého školství doprovázená vznikem nových univerzit a jejich rozvojem. Financování na studenta, zavedené v roce 1992, podněcovalo vysoké školy, aby usilovaly o větší počet studentů. Za pouhých dvacet let se tak průměrná délka docházky do školy zvýšila téměř o čtyři a půl roku; vedle prodloužení docházky do základní školy z 8 na 9 let to bylo především díky rozmachu příležitostí vysokoškolského studia. „Přestože kolem roku 2010 byla přijata opatření, která expanzi počtu studentů alespoň zabrzdila, přišla příliš pozdě, takže dynamika růstu vysokého školství zůstává zcela mimořádná. Soustředění se na kvantitativní rozmach ovšem poškodilo některé kvalitativní charakteristiky, a to především proto, že expanze proběhla příliš rychle a vysoké školství se na takové změny nestačilo adaptovat. V současné době vstupují téměř dvě třetiny odpovídajícího populačního ročníku do některé z forem terciárního vzdělávání, což je nevídaná expanze, která bude ze setrvač-

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

nosti ještě nějaký čas pokračovat. Vznikl a dále se prohlubuje strukturální nesoulad mezi vývojem vysokého školství a expanzí jeho absolventů (tedy stranou nabídky) na jedné straně a reálnou situací na trhu práce (stranou poptávky) na straně druhé,“ říká Jan Koucký ze Střediska vzdělávací politiky UK. Složení a kompetence vysokoškoláků se mění Expanze vedla mimo jiné k tomu, že vysokoškoláci dnes z hlediska složení již nejsou tím, čím byli ještě v devadesátých letech, kdy zaprvé na vysokých školách převažovali absolventi gymnázií a zadruhé převažovali studenti, kteří přicházeli z rodin s tradicí vysokoškolského vzdělání. Studenti měli vyšší úroveň studijních předpokladů, byli motivovanější a měli jasnější představu a aspirace o své další pracovní kariéře. V posledních deseti patnácti letech se to však postupně změnilo. Již od roku 2002 začali mezi vysokoškoláky převažovat absolventi středních odborných škol a učilišť; gymnazisté dnes představují pouze třetinu vysokoškoláků. Změnilo se i sociální složení studentů vysokých škol. Všechny sociální skupiny zvýšily svou šanci na získání vysokoškolského vzdělání.“ Nebavíme se tedy už o „elitě“ 15 až 20 % populačního ročníku, jako ještě v 90. letech, ale o velmi různorodé mase, před-

stavující nadpoloviční většinu populace, která vstupuje na trh práce a u které došlo k výraznému poklesu kompetencí,“ podotýká Jan Koucký. Zaměstnavatelé tak zákonitě narážejí na to, že jejich tradiční představa o absolventovi se čím dál více liší od reality. Také proto mnozí z nich své kvalifikační požadavky nadsazují – pokud je na trhu práce dostatečná nabídka – neboť chtějí získat alespoň nějakou kvalitu. Podobné procesy má za sebou i západní Evropa, ale tam k těmto změnám docházelo mnohem pozvolněji než u nás. Kolik máme a kolik potřebujeme absolventů? Samotný údaj o tom, kolik má která země vysokoškoláků, není podstatný. Jde mnohem více o to, co ve skutečnosti je za vysokoškolským vzděláním – jakou kvalitu toto vzdělání má a jaké populace se týká. Není stěžejní počet absolventů vysokých škol, ale úroveň jejich znalostí, dovedností a kompetencí. A je třeba otevřeně přiznat, že v České republice se tato úroveň snižuje a přinejmenším ještě nějakou dobu se bude dále snižovat. Vzhledem k nesouladu nabídky a poptávky pracují vysokoškoláci čím dál častěji v povoláních, na kterých ještě před deseti lety pracovali především středoškoláci. Mnohým to však ani příliš nevadí, protože se změnila nejen úroveň jejich kompetencí, ale také jejich aspirace a pracovní i životní cíle. Přestože tedy společnost tuto změnu bezesporu pociťuje, nevnímá ji dosud jako dramatickou nebo dokonce sociálně výbušnou. ❑-aš-

ZPRÁVY

Iniciativa „Plníme přání seniorům“ vstupuje do druhého ročníku Společnost Sodexo realizuje v rámci své mezinárodní strategie program BetterTomorrowPlan, který odráží základní hodnoty firmy, její filozofii a etické principy. Česká pobočka Sodexo Benefity se ve své strategii společenské odpovědnosti dlouhodobě věnuje problematice starší generace.

Koníčkem pana Františka (87), uznávaného lékaře a profesora, je filozofie. Jeho přáním bylo podělit se o své myšlenky a vydat vlastní publikaci. „V rámci našich interních aktivit se seniorům věnujeme již pět let. Začali jsme dobrovolnictvím v domovech seniorů a léčebnách dlouhodobě nemocných a v tom i nadále pokračujeme,“ říká Martina Grygar Březinová, generální ředitelka Sodexo. „Chtěli jsme však iniciovat projekt, který by byl dostupný co nejširší skupi-

ně seniorů a zároveň na problematiku stáří upozornil veřejnost. Proto jsme vytvořili iniciativu „Plníme přání seniorům“, která kombinuje princip veřejné sbírky s firemním dárcovstvím. Oslovili jsme partnery, kteří se seniorům každodenně věnují a v dané oblasti se perfektně orientují – Diakonii Českobratrské církve evangelické a Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR. Projekt „Plníme přání seniorům“ je nadchl, a tak nám pomohli s jeho realizací. Úspěch by zároveň nebyl možný bez našich zaměstnanců, kteří se sami aktivně zapojovali a s velkým nasazením iniciativu podporovali.“ Program „Plníme přání seniorům“ si dává za cíl naplnit sny lidem, kteří ani přes vyšší věk a případná omezení neztratili odvahu a chuť žít a trávit volný čas aktivně. Těm, kteří si sami nemohou dovolit své sny z nejrůznějších důvodů splnit, je určena veřejná sbírka, která vznikla díky společnosti Sodexo a jeho partnerům. Princip je stejně jako v minulém ročníku jednoduchý.

Začátkem roku 2014 proběhne sběr jednotlivých přání. Individuální senioři i specializovaná zařízení jako instituce se mohou s přáním přihlásit prostřednictvím formuláře na webových stránkách www.plnime-prani-seniorum.cz. Pro přání je stanoven limit plnění 40 000 Kč na jednotlivou osobu a 80 000 Kč pro zařízení. Čtyřicet vybraných přání bude následně zveřejněno na webových stránkách a dárci z řad veřejnosti budou mít možnost si od 15. dubna 2014 vybrat, které přání je jim blízké, a podpořit ho finančním darem. Každý příspěvek dárce do sbírky bude zdvojnásoben příspěvkem společnosti Sodexo. Na webových stránkách je pak možné průběžně

sledovat, kolik prostředků přibylo na účtech jednotlivých přání. Ve chvíli, kdy je získán dostatek peněz, může být přání splněno. „V letošním roce se do programu s přáním přihlásilo 327 uchazečů, jednotlivců i institucionálních zařízení. Čtyřicet jich bylo vybráno a 37 přání splněno. Během jejich realizace jsme ovlivnili a zlepšili kvalitu života více než 3000 lidí. Na realizaci snů bylo vynaloženo celkem 1 313 000 korun, z toho pocházelo 436 000 korun z veřejné sbírky. Proto od 1. ledna 2014 opět zahajujeme sběr přání,“ říká Vendula Kodetová z Diakonie ČCE, jednoho ze dvou hlavních partnerů programu. ❑-vn-

INZERCE

„To, že mi je 70 let, neznamená, že nemohu studovat v zahraničí!“ Bartoloměj

Paní Vlasta (91) si přála zažít ještě jednou ten pocit odlepit se s letadlem od země a letět se podívat na své rodné město.

www.plnime-prani-seniorum.cz

ROZHOVOR

Mladí Češi věří, že svou aktivitou v regionech iniciují celospolečenské změny Lidé do 26 let považují za nejpalčivější problém svého regionu sociální nerovnost, ekonomickou situaci a životní prostředí. S tímto zjištěním přišla letos na jaře Nadace Telefónica, která oslovila účastníky programu Think Big. „Respondenti se však domnívají, že zapojením se do dění kolem sebe mohou leccos změnit, a to i na celorepublikové úrovni,“ vysvětluje Dana Dvořáková, ředitelka komunikace společnosti Telefónica Czech Republic, proč se mladí lidé do programu hlásí. „Nejčastěji registrujeme projekty zaměřené na sportovní, volnočasové, kulturní a charitativní aktivity, naopak méně pozornosti věnují mladí oblasti lidských práv a životního prostředí, a to i přesto, že by se podle nich měly právě tyto oblasti života začít ve společnosti aktivně řešit,“ dodává Dana Dvořáková. Program Think Big funguje už dva roky. Kolik projektů už jste za tu dobu podpořili? Od roku 2011 se přihlásilo 1902 projektů, z nichž jsme finančně podpořili více než sedm set částkou zhruba 37 milionů korun. Velký zájem je pro nás pozitivní zpětnou vazbou, i proto jsme v listopadu otevřeli už šestou výzvu. Jak se od sebe jednotlivé výzvy liší? Aktuální výzva se na rozdíl od předchozích řídí změněnými pravidly. Její novinkou je rozdělení grantů na dvě úrovně, což umožní podpořit více projektů a dát šanci méně zkušeným mladým lidem. Na první úrovni se mohou hlásit nejen týmy, ale i jednotliví zájemci o realizaci projektu, na který dostanou od Nadace 10 000 Kč. Pokud se projekt povede, mohou mladí zažádat a pokračovat do druhé úrovně, kde získají podporu ve výši až 70 tisíc korun. Co vás vedlo ke změně pravidel? Malými projekty chceme nalákat více zástupců mladší generace teenagerů. Uvědomujeme si, že kolem patnácti let věku se dotváří osobnost mladého člověka a jeho představy o budoucnosti. Myslím si, že realizace projektu může mladým týmům i jednotlivcům pomoci při rozhodování, čemu se chtějí v budoucnu věnovat. Co program Think Big mladým lidem konkrétně nabízí? Vybraným projektům poskytujeme

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

finanční podporu 10 000 korun, těm pokročilejším až 70 000 Kč, dále je podporují mentoři z řad zaměstnanců společnosti Telefónica a nabízíme jim i vzdělávací kurzy a workshopy. Snažíme se mladé lidi motivovat, aby se nevzdávali svých snů a uskutečnili je prostřednictvím svých projektů. I proto jsme letos na vzdělávacích kurzech zavedli inspirativní setkání, která mají velmi pozitivní ohlas. Jak inspirativní setkání probíhají? Mladí lidé mají možnost potkat se se známými a úspěšnými osobnostmi jako je například Petr Koukal, mistr České republiky v badmintonu, Šimon Pánek, zakladatel organizace Člověk v tísni, nebo Martin Kovář, čtyřnásobný paralympijský vítěz v plavání. Svůj životní příběh vypráví i top manažeři společnosti Telefónica Czech

Republic včetně našeho generálního ředitele Luise Malvida. Cílem těchto diskusí je ukázat mladým lidem, že nejdůležitějším předpokladem k dosažení úspěchu je víra v sebe sama, odvaha, vytrvalost, ale i schopnost přijímat porážky. Proč se podle vás mladí lidi zapojují do programu? Mladým není lhostejné, v jakém prostředí žijí. My jim kromě možnosti uskutečnění jejich nápadů nabízíme získání zkušeností, které následně mohou využít při vstupu na pracovní trh nebo realizaci vlastních podnikatelských záměrů. Na jedné straně tedy dělají něco, co je baví a má podle nich smysl, na druhé straně se připravují na budoucí povolání. Co podle vás odlišuje Think Big od jiných programů pro mladé? Náš program není pouze o rozdávání jednorázové finanční podpory na konkrétní projekt. Snažíme se na mladé lidi přenést zodpovědnost za vlastní jednání, za rozpočty, naučit je řídit nejen sebe, ale i celý tým. Chceme jim pomoci stát se aktivními a sebevědomými občany, kteří věří, že tvrdá práce a odhodlání má smysl, i když se jedná například o realizaci volnočasového projektu v malém městě. Největším oceněním naší práce je, když si mladí uvědomí, že právě oni a jejich činy jsou hybnou silou naší současné společnosti a svým jednáním mohou skutečně něco změnit. Proč vy sama podporujete myšlenku Think Big? Líbí se mi spolupráce s mladými talentovanými a energickými lidmi. Oceňuji i možnost zapojení zaměstnanců Telefóniky jako mentorů. Sama jsem jedním z nich a to, že mohu předávat své zkušenosti, mě neuvěřitelně nabíjí a naplňuje. ❑-red-

„Nejčastěji registrujeme projekty zaměřené na sportovní, volnočasové, kulturní a charitativní aktivity,“ říká Dana Dvořáková.

LIDÉ

Anketa CSR fóra: 5+5 s Monikou Pěnčíkovou Vystudovala jsem anglický jazyk na Ostravské univerzitě a mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě v Praze. K mé současné pracovní pozici Vedoucí oddělení firemní odpovědnosti a sociálních služeb jsem se dostala postupně v rámci kariérního postupu ve společnosti ArcelorMittal Ostrava. Díky postupnému seznámení se s chodem společnosti mám přehled o provozních záležitostech, ale velmi dobře znám i fungování společnosti z pohledu vedení kanceláře generálního ředitele a předsedy představenstva. Součástí mé práce je v současnosti také zajištění benefitů pro zaměstnance společnosti v celém rozsahu kolektivní smlouvy.

erých si ot t k z e b , í 5 věc představit živ neumím 1. rodina 2. zdraví iha a cestování kn plňuje 3. dobrá terá mě baví a na k , e c rá 4. p 5. spánek

Jak jste se dostala ke své současné práci? S příchodem zahraničního vlastníka se ve společnosti ArcelorMittal Ostrava začala řešit i problematika CSR. Bylo třeba nastavit funkční a fungující procesy, což byl úkol pro mne. Jsem ráda, že jsem měla

možnost tento koncept uvést do života a mám možnost jej spolu se svým týmem neustále vylepšovat.

Jak uplatňujete hodnoty CSR ve svém soukromém životě? Můj soukromý život je postaven na osob-

ním příkladu. CSR jako firemní koncept mě proto ovlivňuje hlavně v tom, že se snažím ze svých dětí vychovat slušné a ke svému okolí ohleduplné lidi. Třídění odpadu, podpora místních obchodníků, dobrovolnictví a podobné aktivity jsou proto samozřejmou součástí našeho života.

Máte nějaký CSR idol? CSR idol nemám, ale velmi si cením přístupu našeho managementu, který ke konceptu CSR přistupuje velmi odpovědně. Obdivuji každého, kdo si myšlenku CSR osvojí a je schopen ji přijmout a šířit dále.

Kdybyste vlastnila firmu, jaký by byl váš první krok v oblasti společenské odpovědnosti? Asi bych využila zkušeností se zaváděním konceptu u nás ve firmě a použila stejné postupy, což v začátcích znamená hlavně seznámení se s okolím firmy, stanovení priorit a cílů, kterých chceme v rámci vytvořené strategie dosáhnout.

Pokud byste měla k dispozici 10 milionů korun na veřejně prospěšné účely, jak byste je investovala? Je několik oblastí CSR, ke kterým osobně tíhnu. Například vítám projekty, které podporují zaměstnávání postižených a jejich integraci do běžného života. Určitě by pomohlo také vzdělávat neziskový sektor, aby měl větší šanci na udržitelnost svých aktivit. Často totiž ve své praxi vidím, že někdy by neziskovým organizacím prospělo pracovat trochu „byznysově“.

Personálie mBank má novou tiskovou mluvčí Agendu tiskové mluvčí největší internetové banky převzala od letošního listopadu Ivana Vejvodová. Na starost bude mít koordinaci komunikačních a PR aktivit české a slovenské mBank v rámci projektu Nová mBank, který zahrnuje změnu názvu, loga a ﬁremního designu mBank a především zavedení nového internetového bankovnictví. Ivana Vejvodová přišla do mBank ze společnosti Columbia Sportswear Czech. Dříve pracovala například jako tisková mluvčí a manažerka komunikace ve

Skupině ČEZ, v české pobočce Nike European Operations jako PR manažerka nebo jako šéfredaktorka zákaznických magazínů společnosti Eurotel Praha, spol. s r.o. Vystudovala Fakulty sociálních věd a tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Marie Baričičová posílila společnost PepsiCo Novou posilou společnosti PepsiCo CZ je Marie Baričičová. Na starosti bude mít rozvoj nápojových značek v portfoliu PepsiCo a zároveň bude odpovědná za PR v České a Slovenské

republice. Marie Baričičová pochází z Bratislavy a vystudovala mezinárodní vztahy na pražské VŠE. Pro práci ve své nové funkci je velmi dobře kvaliﬁkovaná i díky předchozímu působení ve dvou významných společnostech: v mezinárodním gigantu v oblasti produktů pro domácnost a drogistického zboží Reckitt Benckiser a ve ﬁrmě Bochemie. Branislav Šebo generálním ředitelem IBM ČR Společnost IBM oznámila jmenování Branislava Šeba generálním ředitelem IBM Česká republika

s platností od 1. ledna 2014. Šebo, který byl doposud generálním ředitelem IBM na Slovensku, bude od ledna působit také jako generální ředitel regionu IBM Central (Česká republika a Slovenská republika). Přímo odpovědný bude za aktivity IBM v obou zemích. Šebo nahrazuje ve funkci Riccarda Forlenzu. Branislav Šebo pracuje ve společnosti IBM od dubna 2008, kdy se stal obchodním ředitelem. IBM Slovensko vede od 1. ledna 2010. Před nástupem do ﬁrmy působil v řadě IT společností, po studiu také úspěšně podnikal. Branislav Šebo absolvoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě. Titul MBA získal na University of Pittsburgh, Katz Graduate School of Business v USA. TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

STUDENTSKÉ CSR FÓRUM

Budovanie imidžu prostredníctvom CSR

Pozitívny imidž resp. goodwill, povesť či reputácia firmy sú najpodstatnejším strategickým cieľom vzťahov s verejnosťou. Timothy Foster vo svojej publikácii radí: "Jedným zo spôsobov, ako budovať váš imidž, je robiť dobré veci. Najmä konať také dobro, ktoré považujú za dobro vaši zákazníci alebo tí, ktorí ich ovplyvňujú. A nerobiť zlé veci. Také, ktoré sa síce nemusia zdať zlými vám, ktoré by však za také mohol považovať váš klient. Nie realita vašich aktivít je realitou - realitou je ich vnímanie verejnosťou. Jediné, čo tu zaváži, je - čo si myslia ľudia." ❑Mgr. Hana Kiková Autorka je doktorandkou na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre, Katedry masmediálnej komunikácie a reklamy Jedným z nástrojov budovania imidžu sa stala aj spoločenská zodpovednosť ﬁriem. Spoločensky zodpovedné podnikanie predstavuje koncept, ktorý prepája činnosti podniku, jeho ekonomický rozvoj, environmentálnu únosnosť, sociálnu inklúziu a kvalitu, a smeruje nielen podnik, ale celú krajinu k udržateľnému rozvoju. Spoločensky zodpovednému podnikaniu sa venuje stále väčšia pozornosť a stáva sa strategickou prioritou vlád mnohých krajín. Sociálna zodpovednosť podnikov sa týka činností spoločností, ktoré presahujú rámec ich právnych záväzkov voči spoločnosti a životnému prostrediu. Koncept spoločenskej zodpovednosti a princípy ako dobrovoľnosť, dobročinnosť a partnerstvo by sa mali stať súčasťou ﬁremnej stratégie. Obsahom viac

■ Pomáha pri budovaní imidžu, dôvery a značky

Existuje kvantum prínosov, ktoré organizáciám predkladá koncept CSR. ■ Umožňuje manažovať riziká ■ Pomáha zvyšovať zisky ■ Pomáha znižovať náklady ■ Podporuje inováciu ■ Zvyšuje produktivitu a kvalitu ■ Pomáha firmám udržať si legitimitu ■ Umožňuje lepší manažment ľudských zdrojov ■ Zvyšuje príťažlivosť pre investorov

CSR pomáha zvyšovať dôveru a budovať dobrú povesť a pozitívnu reputáciu. Týmto prispieva k zvýšenej hodnote značky, k zvýšeniu trhových podielov a k lojalite zákazníkov z dlhodobého hľadiska. Výhody použitia CSR v kontexte s firmou sú rôznorodé. Hlavnou a veľmi dôležitou výhodou je, že pomáha budovať značku, dobrú povesť a určitú odlišnosť od konkurencie. CSR stimuluje inovatívne myslenie a postupy riadenia, čím tiež prispieva k zvýšenej konkurencieschopnosti firmy. Podpora firemného imidžu pomocou CSR podporuje pozitívne ohlasy a nakoniec má pozitívny vplyv na značku, pretože spoločnosť je transparentná vo svojej komunikácii s verejnosťou o vnútorných aktivitách. S firemným imidžom úzko súvisí firemná identita. Firemná identita je to najdôležitejšie východisko pre existenciu podniku predstavuje jeho osobnosť. Podnik si buduje svoju povesť, vytvára charakter a to na základe vnímania jeho „osobnosti“ inými subjektmi. Čím jednoznačnejšia je identifikácia firmy, tým sa zvyšuje jej dôveryhodnosť vo vzťahu k cieľovým skupinám. Je to jasná predstava o existencii a poslaní firmy, o dôvode jej vzniku s jasnými a zreteľnými cieľmi, ktorým základňu vytvára podniková filozofia a vízia do budúcna. Jej podstatným krokom je budovanie pozitívneho imidžu a vyvolanie pocitu istoty a dôvery voči firme. Táto funkcia súvisí tiež s komunikačným úsilím pre tvorbu sympatií voči podniku a stabilitu vzťahov s verejnosťou.

Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci Patron: Accenture ČR

Ústav marketingových komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni

Fakulta stavební, ČVUT v Praze

menej všetkých definícií konceptu CSR sú tri najpodstatnejšie oblasti CSR tzv. Tripple Bottom line – ekonomická, environmentálna a sociálna oblasť, v rámci ktorých každá sociálne zodpovedná organizácia s ohľadom na záujmy a potreby stakeholderov realizuje svoje sociálne zodpovedné aktivity. Ide o posun od tzv. „profit only“ (iba zisk) na úroveň so širším rozhľadom tzv. 3P: people (ľudia), ktorý reprezentujú sociálnu sféru, planet (planéta Zem), ktorá predstavuje environmentálnu rovinu a profit (zisk) vyjadrujúci sféru ekonomickú.

INZERCE

Časopis CSR fórum čtou studenti vysokých škol a univerzit po celé České republice i na Slovensku. Každá škola, která se do projektu přihlásí, získává nejméně 25 výtisků zdarma; jejich distribuci zajišťuje garant z řad učitelů. Měsíčník se tak stává součástí výuky. Projekt „CSR fórum do škol“ umožňuje finanční podpora vydavatele, Agentury PubliCon, a podpora firem - patronů jednotlivých škol. Projekt využívají:

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

Právnická fakulta UK v Praze

Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity, Bratislava

Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně

Katedra masmediálnej komunikácie a reklamy FF Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre

Vysoká škola ekonomická v Praze Patron: AXA ČR

Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze

Vysoká škola finanční a správní v Praze

Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice

Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Fakulta ekonomická Vysoké školy báňské, TU v Ostravě Patron: OKD Vyšší odborná škola publicistiky Moravská vysoká škola Olomouc Patron: Tesco SW

Fakulta masmediálnej komunikácie, Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave Fakulta výtvarných umení, Akadémia umení Banská Bystrica

STUDENTSKÉ CSR FÓRUM

Partnerem této rubriky je společnost Telefónica Czech Republic

V dnešnej dobe dochádza k odlíšeniu firemnej identity od imidžu. Identita a jej komponenty ovplyvňujú imidž a plnia úlohy pre vstup do povedomia verejnosti. Imidž vyjadruje, ako túto prezentáciu firemnej identity chápe a prijíma verejnosť, a aký obraz si o firme vytvára. Imidž by mal byť vnímaný ako strategický cieľ firmy a spájaný s jej strategickým riadiacim procesom. Proces tvorby imidžu súvisí so strategickým plánovaním, preto jeho budovanie patrí k dlhodobým záležitostiam. Koncept CSR, a s ním súvisiaca tvorba imidžu a reputácie, predstavuje dlhodobý a nepretržitý záväzok firmy k zodpovednému rozhodovaniu a tvorbe politiky voči tzv. stakeholders, zainteresovaným skupinám. CSR teda nie je ad – hoc aktivita, ale celistvý koncept, ktorý si vyžaduje kontinuálny prístup. Vďaka imidžu a jednotným strategickým cieľom dokáže firma smerom k verejnosti pôsobiť ako jednotný celok. Čím výraznejšie bude táto skutočnosť naplnená, tým získa firma väčšiu dôveru u verejnosti a jej imidž sa bude vylepšovať. Firemný imidž a jeho budovanie je súborom aktivít firemnej identity, firemnej kultúry, firemného dizajnu a firemnej komunikácie. Do vlastnej firemnej kultúry musí byť zahrnuté spracovanie základného konceptu etického správania pracovníkov a firemná politika morálnych a etických zásad, ktoré patria k hlavným bodom spoločenskej a etickej zodpovednosti firmy. Každý podnik by mal mať vypracované etické princípy organizované v rámci etického kódexu, prostredníctvom ktorých si buduje svoj imidž a zabezpečuje samore-

guláciu. Firemná etika je veľmi dôležitou a neoddeliteľnou súčasťou spoločenskej zodpovednosti a spolu sa stávajú podstatným aspektom v marketingu. Na imidž hľadíme ako na „súbor asociácií, ktoré si každý, kto akýmkoľvek spôsobom prichádza do nejakej formy kontaktu so spoločnosťou (priameho či sprostredkovaného), spája s touto spoločnosťou.“ Z toho vyplýva, že každá spoločnosť má niekoľko stakeholderov a môže mať viacero rôznych foriem imidžu. Každý zo zákazníkov, zamestnancov, dodávateľov prichádza do kontaktu s firmou rozličným spôsobom a každý vidí danú firmu inak. V podobných kontextoch ako imidž nachádzame pojem reputácia firmy. „Image môže byť pominuteľný a mať krátke trvanie, reputácia je omnoho silnejšie zakorenená v podvedomí jednotlivcov. Image možno obmeňovať, ale reputáciu je veľmi náročné meniť v krátkom čase, pretože je odvodená od dôveryhodnosti, spoľahlivosti a zodpovednosti.“ Môžeme zhrnúť niekoľko motívov malých a stredných podnikov pre spoločensky zodpovedné správanie: osobný záujem, vnútorné uspokojenie, túžba realizovať moderné podnikateľské postupy, pocit morálnej zodpovednosti a snaha vrátiť niečo miestnej komunite, ale aj dobrá reputácia, publicita a imidž. Z hľadiska prezentácie a vnútorného fungovania firmy je veľmi náročné odčleniť CSR od firemného public relation a marketingu. Firmy, ktoré prijali sociálne zodpovedné programy do podnikateľských aktivít sa snažia na tieto aktivity poukazovať a zlepšovať si svoj imidž. Hrozí preto rizi-

ko, že táto aktivita firmy skĺzne do stavu, v rámci ktorého je vyhradené väčšie množstvo prostriedkov na dizajnovo dokonalé publikácie ako na samotné jadro veci. Z pohľadu firmy je prirodzené prepojenie public relation aktivít a CSR, ktoré prostredníctvom rozširovania povedomia o koncepte CSR môže firme prinášať pozitívne efekty. Je ale dôležité mať na pamäti, že CSR predstavuje v prvom rade spôsob riadenia, je súčasťou firemnej stratégie, na ktorej sa podieľajú všetky zložky firmy, a preto by nemal byť využívaný iba ako nástroj public relation na zlepšovanie firemnej reputácie a publicity. Z výsledkov UPS Europe Business Monitor vyplýva, že až pre polovicu dotazovaných európskych manažérov (49 %) je potreba vylepšit reputáciu značky a image firmy najsilnejším podnetom implementácie CSR aktivít. Koncept CSR funguje na báze dobrovoľnosti, čím presahuje rámec povinností určujúcich zákonom. To znamená, že každá firma má možnosť využiť vlastnú kreativitu a iniciatívu pri voľbe aktivít a oblastí, ktorým sa bude venovať, prípadne aké nástroje bude používať (sponzorstvo, školenia, nadačné fondy, sociálny marketing a iné), či bude svoje aktivity zameriavať interne (pracovné podmienky, organizačná štruktúra, spôsob manažmentu, vnútropodniková komunikácia, rozvoj ľudského kapitálu), alebo externe (pestovanie vzťahov k zákazníkom, komunitám, dodávateľom, stakeholderom alebo tiež k životnému prostrediu). ❑ (Úryvok z diplomovej práce)

CSR for HR: A Necessary Partnership for Advancing Responsible Business Practices Elaine Cohen Greenleaf Publishing 2013 Oblast HR je pro realizaci strategie CSR v každé organizaci klíčová. Kniha přichází s tvrzením, že role HR jde ještě dál, a že by mělo mít vedoucí úlohu při tvorbě celkové CSR kultury ve firmě. Nábor zaměstnanců, vzdělávání, komunikace se zaměstnanci, bezpečnost na pracovišti, zdraví, práva zaměstnanců nebo zapojení do komunity jsou příklady dlouhé řady oblastí, ve kterých se HR a CSR protínají. HR může být klíčové pro to, aby koncepce společenské odpovědnosti v organizaci byla založena na skutečně sdílených hodnotách a v souladu s firemní kulturou.

Practical Sustainability Strategies: How to Gain a Competitive Advantage Nikos Avlonas Wiley 2013 Kniha představuje více než desítku strategií udržitelnosti a nástrojů, kterými může organizace zvýšit svou konkurenční výhodu a zároveň pozitivně působit na okolní komunitu i na oblast workplace. Případové studie vycházejí z autorovy rozsáhlé zkušenosti ze spolupráce s předními společnostmi. Kniha nabízí "ekonomické ospravedlnění" konceptu udržitelnosti a využít ji mohou akademici, odborníci z oblasti CSR i manažeři, kteří se pohybují v praxi.

Publikace Fundraising Petr Boukal Grada Publishing 2013 Publikace se komplexně věnuje problematice fundraisingu neziskových organizací. Staví na vědeckém výstupu výzkumné činnosti v oblasti fundraisingu, je určena zejména ekonomům a fundraiserům neziskových organizací a studentům vysokých škol. Poznáte metody iniciující individuální dárce, možnosti spolupráce s podniky a postupy při oslovování nadací, nadačních fondů a správců veřejných rozpočtů (ministerstva, kraje, obce, fondy EU). Výklad je doplněn praktickými příklady a metodickými postupy z různých oblastí působení neziskových organizací.

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

NÁZORY A KOMENTÁŘE

BEZ KOMENTÁŘE Evropské byznysové elitě rostou platy výrazně rychleji než inflace Vrcholoví manažeři evropských firem v loňském roce zažili průměrné celkové zvýšení platu o 6,9 procenta a to i přes to, že jejich průměrný základní plat vzrostl pouze o 2,5 procenta, tedy o méně, než činí roční míra inflace v daném regionu. K tomuto celkovému nárůstu „absolutních přímých kompenzací“ došlo proto, že více firem zavedlo dlouhodobé motivační (LTI) programy a zároveň se zvýšila i samotná hodnota těchto programů. Tyto poznatky v rámci evropské studie odměňování seniorních manažerů zveřejnila globální poradenská společnost Hay Group. Nejnovější verze každoroční studie z dílny Hay Group s názvem Top Executive Compensation in Europe 2013 ukazuje trendy v odměňování manažerů s využitím nejnovějších dat od více než 1,500 seniorních manažerů, kteří ve 21 zemích pracují pro 332 společností uvedených v žebříčku Financial Times Europe 500. V České republice trendy v odměňování vrcholných manažerů úzce kopírují výše zmíněné globální a evropské trendy. Scott Marlowe, generální manažer Hay Group Česká republika, Slovensko a Maďarsko k tomu říká: “Toto se děje, protože k rozhodování o platech vrcholných manažerů většiny velkých firem v České republice dochází v zahraničních centrálách. A většina těchto dlouhodobých motivačních programů je navázána na výsledky mateřské společnosti. Otázkou zůstává, nakolik takové uspořádání lokální manažery skutečně motivuje. V České republice je pouze několik místních firem – například ČEZ – které se kvalifikovaly do této studie a které činí významná rozhodnutí o odměňování manažerů lokálně. Existuje samozřejmě i druhý model odměňování manažerů, který používají společnosti, které jsou vlastněné lokálně a/nebo vlastněny soukromými investory. V takových společnostech jsou platy vrcholových manažerů mnohem úžeji svázány s momentálními ekonomickými zájmy vlastníka. Manažeři pracující v České republice pro místní firmy nebo firmy soukromých investorů mají většinou vyšší pohyblivou částku úžeji navázanou na výkonost společnosti, kterou řídí, než ti, kteří spravují dceřiné ❑-šinspolečnosti globálních firem,“ řekl Marlowe.

Česko čeká rehabilitace bakaláře Prosincová konference o uplatnitelnosti absolventů vysokých škol, kterou v Senátu pořádalo CSR fórum a občanské sdružení Publicist , byla stejná jako všechny akce na toto téma v minulosti, s nimiž máme zkušenost, ale zároveň byla úplně jiná. Stejná byla v konstatovaných stescích: představitelé škol se tohoto tématu obávají, spolupráce mezi školami a firmami dlouhodobě vázne, patnáct ministrů školství od listopadu 1989 nedokázalo napravit chyby systému. Jiná byla zmíněná konference nejméně ve dvou bodech: výzkum, který zde prezentoval Jan Koucký, ukázal jasně, kudy jít; představitelé firem jsou ochotní se v zájmu dobrého výsledku spojit. Zpráva o stavu kompetencí českých vysokoškoláků je zřejmá: spolu s masovým rozšířením vysokých škol klesá úroveň studentů a mění se jejich sociologické zázemí; pro řadu vysokoškoláků, pocházejících z rodin, v nichž akademické tituly zatím chybí, je absolvování školy vrcholem motivace – nedělají to proto, aby byli v kariéře dobří; lpění na magisterském studiu a titulu Mgr. je v řadě případů nesmyslné, dokonce i zaměstnavatelé požadují magisterský titul u pozic, kde to není nutné; po vzoru Německa a Rakouska je třeba nastartovat bakalářské studium a vyšší odborné školy jako praktické curriculum přinášející kompetence pro řadu pracovních míst. Samozřejmě, že se to lehko řekne. Zřejmě největší historickou chybou v polistopadovém vysokém školství bylo zavedení financování škol podle počtu studentů, což nastartovalo překotný vznik nových a nových škol, na který nebyl systém, včetně trhu práce, připravený. Odstranit tento nesmysl bude těžké politicky i diplomaticky. Řada škol postavila na počtech svou existenci a žádný z politiků se zatím neodvážil „jít proti rektorům“ či „zastavit růst počtu studijních míst na vysokých školách“. Jak ovšem ukazují trendy v zaměstnanosti, a to nejen u nás, ale i v Evropě, jsou zde vyšší síly, kterým těžko odolat. Pokud Česká republika nezačne s rehabilitací bakalářů a prakticky zaměřených vyšších škol včas, kompetence „vzdělanců“ s diplomem budou i nadále klesat a počty nezaměstnaných mladých lidí budou růst. Se všemi negativními následky, které snad není třeba popisovat.

Wņ¶ķĒĢ ķĔ Ǚ ċƁ ķĒ¢ÄįĒ

0ķơÄƁǌĒÄǍ

ŴƂãŴĦ Ś jĚ )L ČòƂòĚ ã ãLĦLĚ úƂã ČĚ ÃĴ ÃŴ ò )~òAã ÃŖ

Ħ ļ ò 2LĚĦĴŚLã Û ãp Ëòò Û Ë ãòŚÃ Ƃ AŚ )LĴ ÃòĚŀã »L ČĢLAĚ ƊLã ŚòA

ƉơƁ ķǓ ŐƗ ŐƐ

ƉơƁ ķǓ Őò Őé

Ĵ˿υ҈ʥΛȝ ̟˿ Ɛ˨˿˨ѻ˗ʡΛȢ ˨ȝǔ˿ ǨʗǨȝΛȝ ̟ʺƐΛʡΛ ʱȝ˨˿˗ ΛƐʵ˿ѮȠ ȉƐ˨ȢȂ ʵΛȝ͞Ƞ ȉ˿˿̟͞ƐѮȉѻ ˗υͭʥΛȝ͇ ~ã ̟ͣʡ˨ƕͱʥ ͞ƕȉǨȝȂ ʵΛȝ͞Ѿ Ѯƕ˗ ̟˿˗Ѭ҈ȝ ʺȝɽƕʺ˨Ȣ ҄Ɛʺ˿҈ʡΛ ɛ͞˗υ Ѯ ˨ȢʵΛȝ͞Ƞ˗ ҄ ˿ǔʺʥǔȝ˨ѾǨʗ ȉƐˮ˿ѮѾǨʗ ͞ƕʱѬ̲

YÄşņƁơ Ǜ

bÄ¢ċķņĥņùĒÄ

Ƹơņş ƁĢ

F ƋÄ įņơņņ ĥÄ§ÄķĔ ķņƉĔ Ē ƉǓķņǌÄ¢ ĥĒ¢ċơÄķƋơÄĠķƉĢÅċņ ĢƁ ĥÄ

ơǓƄĒ ¢ċǓơƁÅ ơÄĥÄâņķǓ° ĢơÄƁÅ şņįņċņƸ ǌ ƋÄįƸ ǓǙķǓƉƸ

WķÄƸį ơĒĢǓ ķÄ ; Ģ şƄĒşƁ ǌĒơ èƁÄįķĔ ðņơĒĥƸ ķ ǙĒįƸ

ƉơƁ ķǓ ŐÌ ŐĽ

ƉơƁ ķǓ Ʊò Ʊé

ƉơƁ ķǓ ƱƗ ƱƐ

ĀΗĈα˄Ƅ ʠǴ˄˨ĈőǴ Ĉ ʠ˄ĈȮɃΗ˄Ƅ ʠǴ őǸȍƄ

²ʕɃȢΤʠȍƄ˄Ƅ ʠǴ ʠΗƇ ŮĈȍʤǸ ɢɃŮǲ ȮǴȈĈ˄ƄȍʠȈƇ ɢȍċȮΤ Ĉ έΗĈα˄Ƅŧ őɃ ɃŮ έĈȍɃαƄȮǸ ƻʕȢΤ Η ŮĈȴɃΗƇȢ ʕċȄǴ ɃřƄȈċΗċ˄Ƅɱ yƄʠ˄ȍǴαƄ őǩőƄ˄Ƅ őǩʕċȮǴ˄ ʠΗƇ ʠɃ˨ȈʕɃȢǸŧ έΗɃȍ˄Ƅ ȮƉȈ˄ƄʕΧ έ ɃưǲʠǩɃʕƄ ŮĈȴɃΗΧőǩ ʕċȄΕ ɦ˄ΤɢǴőȈΧȢǴ έċʠ˄˨ɢőǴ ȄʠɃ˨ ĈǩĈȢΤŧ ƄȍǴέƄŧ ʕǴ˄ʠȈƇ ²Ĉǲ ȮƄȮʠȈƇ Ƀʠ˄ʕɃΗΤ řǴ ÀƄΤőǩƄȍʠȈċ ʕƄɢ˨łȍǴȈĈɪɱ è ˄Ɖőǩ˄Ƀ έƄȢǸőǩ ȮƄȢ˨ʠǸ˄Ƅ ΗƇʠ˄ ˫řƄ˄ȮǴő˄ΗǸ ɢʕɃ ŮĈȴɃΗƇ ˫řƄȍΤ Ĉ ȄĈȈɃ ΗȍĈʠ˄ȮǸőǴ ȮƄł˨ŮƄ˄Ƅ ȄƄŮȮɃŮ˨ʤƄ ŮɃǩȍƄŮĈǲ

ĀǩɃŮȮɃˉ˄Ƅ ʕǴέǴȈĈ ɃŮőǩɃŮ˨ ŮɃ έĈǩʕĈȮǴřǸ

ãʡ҄˿҄ȝ˗ʥ

Č˿ǲȝΛ ǲȝͭʵѾǨʗ ɛ͞ȝ˗ Ѯ ˗Ƞ˨Ȣ Λ͞Ɛȉʡǲ˨ʥǨʗ ȉƐˮ˿ѮѾǨʗ ͞ƕʱʥǨʗ

Ûȝ҄ʡ͞˿ǲ˨ʥ ҄˗Ȣ˨Ɛ ˿ȉ ΤҊ̲˰̲ ιҊ̋ι

̽̋Ȃι ̰

)LËÃLÛ

ΤͶ ̣̽ɝȂͶ̋ ̧̰

̋ɝ ̣ʟ΂Ȃιɝ ̧̰ Ͷ ̣Ҋ̧

ÃƐʱ˗Ɛ˨ͭʵȠ ˿ͭΛ͞˿Ѯѻ

ãʡ҄˿҄ȝ˗ͭʵȠ ˨Λʡʺѻ

ȝ͞˗υȉѻ

ΤȨ ̣̽ιȂͶ ̧̰

ȨΤ ̣̽ͶȂͶ˰ ̧̰ ͶΤ ̣ʟ̋ȂΤɝ ̧̰ ɝɝ ̣̣ʟɝȂ̋Ͷ Ȃ ̧̧̰

ɝɱ ̣̽ΤȂȨɝ ̧̰

pʡǔ͞ƐʺΛƐ͞

~˿˨ɽʵ˿˨ɽ

Û˿˨Ɛʵ˿

ƐʗƐ˗ѻ

»»ȝͭ͞ȝѻ ѻ ̣̣Śȝʺʵƕ ͞ʡΛƕ˨ʡȝ̧̧

ιΤ̋ ̣̽ɝȂɱȨ ̧̰

̋ι˰ ̣̽̋ΤȂ̋΂ ̧̰ ȝʺʡ҄ȝ

ιɱɱ ̣ʟɝȂҊ΂ ̧̰

ιҊ˰ ̣̽ȨȂȨɝ ̧̰ ̋ΤͶ ̣̽̋ȨȂ̋ ̧̰ ÛƐʺΛƐ

ĦȝѻǨʗȝʺͭʵƕ ͞ȝ̟υǔʺʡʵƐ ̣̽ΤɱȂɝȨ ̧̰

ËʡǨʗΛȝ˨ͱΛȝʱ˨ͭʵ˿

Ħ̟˿ʱȝ˨Ƞ Ɛ͞ƐǔͭʵȠ ȝ˗ʡ͞ƕΛѻ

΂ɝҊ

͞ʡΛͭʵȠ ČƐ˨ȝ˨ͭʵȠ ˿ͭΛ͞˿Ѯѻ ̣̽ҊȂȨȨ ̧̰

ι˰̋̋ ̽ΤȂɝι ̰

ČƐ˨Ɛ˗Ɛ

ɃŮΗɃŮΤ έĈ έĈȢƉʠ˄ȮĈȮőƄŧ ʠǴȍǲ ȮǴřȮǸ ŮĈȴŧ ŮĈȴ έ ɢʚǸȄȢ˨ɪɱ +Ĉǲ ȴɃΗċ ˫ʠɢɃʕĈ ΗέȮǴȈċ ΗΤ˨αǴ˄ǸȢ ΗΧǩɃŮ ȄƄŮȮɃ˄ȍǴΗΧőǩ ɢʕċΗȮǸőǩ Ĉ ŮĈȴɃΗΧőǩ ʠΤʠ˄ƇȢΕŧʊ ΗΤʠΗƉ˄ǲ ȍ˨ȄƄ ²ȍ˨ǩĈʚɱ ¼ĈŮĈ ʠ˄ċ˄Ε ʠƄ ˄Ƀ˄Ǵα ˄ĈȈ ŮȍɃ˨ǩɃ ʠȮĈαǴȍĈ ɃŮʠ˄ʕĈȮǴ˄ ʠȢȍɃ˨ΗĈȢǴ Ƀ έĈȢƄέƄȮǸ ŮΗɃǲ ȄǸǩɃ έŮĈȮƉȮǸ ɢʚƄȈċαȈΤ Η ŮĈǲ ȴɃΗΧőǩ ɃłȍĈʠ˄Ƅőǩŧ Ĉα ŮɃʤȍɃ Ȉ ʠǴ˄˨ĈőǴŧ Ȉ˄ƄʕɃ˨ ȄƄ ȢɃαȮƇ ɃέȮĈřǴ˄ έĈ ʉŮΗɃȄǸ ȮƄέŮĈȮƉǲ ȮǸʊɱ ʉ έƄ ˄ĈȈ ȮĈȄǸ˄ ȈɃȢłǴȮĈǲ őǴ ȮƉȈ˄ƄʕΧőǩ ɢʚǸɢĈŮΕŧ ȈŮΤ ΗǩɃŮȮΧȢ ȮĈʠ˄ĈΗƄȮǸȢ ŮɃǲ ȄŮƄ Ȉ ˄ɃȢ˨ŧ αƄ ˨ʕřǴ˄ċ ĈȈ˄ǴΗǴ˄Ĉ ȮƄȮǸ έŮĈȮƉȮĈ Η αċŮȮƇȢ ʠ˄ċǲ ˄Ɖŧʊ ʚǸȈċ yĈȮĈ ÀȈċȍɃΗċŧ ɢĈʕ˄ǲ ȮƄʕȈĈ ɢɃʕĈŮƄȮʠȈƇ ʠɢɃȍƄřȮɃʠǲ ˄Ǵ Ê² XɃʕΚĈ˄ǩɱ ²ʚǴ έΗĈαɃΗċȮǸŧ έŮĈ ʠƄ έĈǲ ȍɃαƄȮǸ ƻʕȢΤ Η ʉʕċȄǴʊ ΗΤɢȍĈ˄Ǹŧ ǩʕĈȄƄ ˨ έĈȄǴʤ˄ƉȮǸ ĈȮɃȮΤȢǴ˄Τ ƬĈȈ˄ŧ ȮĈȈɃȍǴȈ ʠǴ ʠΗƇ ʠɃ˨ȈʕɃǲ ȢǸ őƄȮǸ˄Ƅɱ Ò ʤƄ˄ʚƄȮǸ ȮĈ ŮĈǲ ȮǸőǩ Ȣċ ˄ĈȈɃΗΧ ȈʕɃȈ őƄȮ˨ ΗƄ őǩΗǸȍǴŧ ȈŮΤ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄ ŮɃǲ ʠċǩȮƄ ʕɃřȮǸǩɃ έǴʠȈ˨ ĈȍƄʠɢɃȴ ˞ŧƽ ȢǴȍǴɃȮ˨ ɢʚƄŮ έŮĈȮƉȮǸȢɱ ƄȮΤ ʠƄ ʠ˄ĈȮɃΗ˨ȄǸ ǴȮŮǴΗǴŮ˨ǲ ċȍȮƉ ɢɃŮȍƄ ȈɃȮȈʕƇ˄ȮǸőǩ ɢɃǲ αĈŮĈΗȈΕ ȈȍǴƄȮ˄Εɱ ʉĀĈ έĈȄǴʤ˄ƉȮǸ ĈȮɃȮΤȢǴ˄Τ ŮǸȈΤ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄Ǵ ȮĈ ÀƄΤőǩƄȍċőǩ έĈɢȍĈ˄Ǹ ȈȍǴƄȮ˄ ɃȈɃȍɃ ˄ʚǸ ˄ǴʠǸő Ƅ˨ʕɱ ƄȮΤ ȈΤǲ ɢƄʕʠȈΧőǩ ƻʕƄȢŧ Ȉ˄ƄʕƇ Ȣ˨ ɢɃǲ ʠȈΤ˄ȮɃ˨ Ǵ ŮĈȴɃΗΧ ƄƬƄȈ˄ŧ έĈřǸǲ ȮĈȄǸ ɃŮ ʤƄʠ˄Ǵ ˄ǴʠǸő Ƅ˨ʕɱ ċȈȍĈŮΤ ȮĈ ʠȍɃαǴ˄Ƈ ȢƄέǴȮċʕɃŮȮǸ ʠ˄ʕ˨Ȉǲ ˄˨ʕΤ ʠƄ ɢɃǩΤł˨ȄǸ Η ŮƄʠǸ˄Ȉċőǩ Ĉα ʠ˄ɃΗȈċőǩ ˄ǴʠǸő Ƅ˨ʕŧʊ ɢɃɢǴǲ ʠ˨ȄƄ ²ȍ˨ǩĈʚ έ ȈɃȮ˄˨ɱ

ɱΤ˰ι

ɱɝ΂

Ĉ őƄʠ˄˨ ŮɃ ŮĈȴɃΗΧőǩ ʕċȄΕ ʠƄ ΗΤŮċΗċ ʠ˄ċȍƄ ΗǸőƄ řƄʠȈΧőǩ ɢɃŮȮǴǲ ȈĈ˄ƄȍΕɱ ĀĈ ˄ʚǴ ř˄Ηʕ˄ȍƄ˄Ǹ ȍƄ˄ɃʤȮǸǩɃ ʕɃȈ˨ ɢʚǴłΤȍɃ ŮĈȍʤǸőǩ ˞˞ȶ řƄʠȈΧőǩ ƻʕƄȢ ʠ ΗȍĈʠ˄ȮǸǲ ȈƄȢ έ ŮĈȴɃΗƇǩɃ ʕċȄƄɱ ƄȍȈɃΗƉ ˄ĈȈ ȄŮƄ Ƀ ɏ˞ ȶγƽ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄Ǹɱ yƄȄǴőǩ έċȈȍĈŮȮǸ ȈĈɢǴ˄ċȍ řǴȮǸ ΗǸőƄ ȮƄα Ǌɏɏ ȢǴȍǴĈʕŮ ȈɃʕ˨Ȯŧ őɃα έȮĈȢƄȮċ ˄ƇȢƉʚ ɏʩ ɢʕɃǲ őƄȮ˄ őƄȍȈɃΗƇǩɃ έċȈȍĈŮȮǸǩɃ ȈĈɢǴ˄ċȍ˨ řƄʠȈΧőǩ ƻʕƄȢɱ ¼ǸȈċ ˄Ƀ ʠ˄Ĉ˄Ǵʠ˄ǴȈĈ ɢɃʕĈŮƄȮʠȈƇ ʠɢɃǲ ȍƄřȮɃʠ˄Ǵ ǴʠȮɃŮƄŧ Ȉ˄Ƅʕċ ˄˨˄Ƀ ɢʕɃłȍƄȢĈ˄ǴȈ˨ ŮȍɃ˨ǩɃŮɃłƉ ʠȍƄŮ˨ȄƄɱ +ĈȍʤǸ έċȄƄȢ Ƀ ΗΤ˨αǴ˄Ǹ ŮĈȴɃǲ ΗΧőǩ ʕċȄΕ ɢʚǴ˄ɃȢ ȢΕαƄ ɢʚǴȄǸ˄ ˨α ΗƄȍȢǴ łʕέΤɱ ʉè ɢʚǸɢĈŮƉ ΗǸǲ ˄Ɖέʠ˄ΗǸ ȍƄΗǴőƄ Η ɢʚƄŮřĈʠȮΧőǩ ɢĈʕȍĈȢƄȮ˄ȮǸőǩ ΗɃȍłċőǩ ɃřƄǲ ȈċΗċȢƄ ȮɃΗɃ˨ ΗȍȮ˨ έċȄȢ˨ŧʊ ʚǸȈċ ĈȮĈȍΤ˄ǴřȈĈ ²Ƅ˄ʕĈ Ä˄Ɖɢċǲ ȮɃΗċ έ ǴʠȮɃŮƄɱ X ɢʕɃ Ηċʠ ΗƄ ʠɢɃȍ˨ɢʕċőǴ ʠ ɃŮłɃʕȮǸȈΤ ɢʕɃ˄Ƀ ɢʚǴɢʕĈΗǴȍΤ ʕċŮőƄŧ Ȉ˄ƄʕΧ ΗċȢ ɢɃȢΕαƄ ɢʚǴ ɢȍċȮɃΗċȮǸ ƻǲ ʕƄȢȮǸǩɃ ʉɃŮőǩɃŮ˨ʊ ŮɃ ŮĈȴɃǲ ΗƇǩɃ ʕċȄƄɱ ƄȄŮƄ ʠĈȢɃέʚƄȄȢƉ Ƀ ȮĈłċŮċȮǸ Ȉ ȮƄɢʕĈΗɃʠ˄ƄȢŧ ΗʤƄ ȄƄ ȮĈɢʕɃʠ˄Ƀ ȍƄǔċȍȮǸɱ

ãȝʱ˿ǔʺʥǔȝ˨Ȣʱͱʥ ȉȝͭΛʡ˨ƐǨȝ ̣̟˿ǲȝΛ ҄Ɛʺ˿҈ȝ˨ѾǨʗ ɛ͞ȝ˗ ʵ ΤҊ̲˰̲ ιҊ̋̋Τ̧

Ãѻ̟͞ ̣̽˰ȂҊɝ ̧̰

»Ɛ˨ ƂƕʺυͭʵѾ ʱƐ˨̲҄ƐʺυͭʵѻǏȝǨ˿˨˿˗ʡƐ̲Ǩ҄

; ĢÅ ¶ ĻņǌÅ Ɓ ĠÄ į ĠĔ ÄƋĒ ķÄĠƁ ¶ÇĠĒ ò˨ʟͭʗ˿͞ȝ ȉȝͭΛʡ˨ƐǨȝ Ѯ˿ʺʥ ̟˿ȉ˨ʡʵƐΛȝʺȠȂ ʵΛȝͣʥ ͭȝ ǨʗΛȢʱʥ Ѯѻʗ˨˿υΛ Ѯѻͭ˿ʵѾ˗ ȉƐ˨ʥ˗ ˨ȝǔ˿ ͭȝ ǨʗΛȢʱʥ ͣʥȉʡΛ ҄ƕʵ˿˨ѻ ʱʡ˨Ƞ ҄ȝ˗Ȣ̲

ιҊҊҊ

» Ã òAL» Ĵ Ħ j ĚÛòŀ Aò A ìòŚR~ò Ě »L

˄ƄȍȮǸɱ ʉĀɢʕĈΗǴŮȍĈ ȮƄȮǸ ȢɃαȮƇ łƄέ ʠɃ˨řǴȮȮɃʠ˄Ǵ ΗȍĈʠ˄ȮǸȈĈ έȄǴʠǲ ˄Ǵ˄ Ƀ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄Ǵ έ ɃưǲʠǩɃʕƄ ȍɃȈĈȍǴ˄Τ ΗǸőƄ ȮƄα ˄Ƀŧ αƄ ƄΡǴʠ˄˨ȄƄ Ĉ ȄĈȈƇ Ȣċ ǴŮƄȮ˄ǴƻȈĈřȮǸ řǸʠȍɃɱ èȍĈʠ˄ȮǸȈ ĈȍƄ Ȣ˨ʠǸ ȮĈ Ůʕ˨ǩɃ˨ ʠ˄ʕĈȮ˨ ɢɃřǸ˄Ĉ˄ ʠ ˄ǸȢŧ αƄ ǴȢĈǲ ǔƄ ƬǴʕƄȢ έ ɃƬƬǲʠǩɃʕƄ ʕċȄΕ ȄƄ ΗΧʕĈέȮƉ ɃΗȍǴΗȮƉȮĈ ʠȈĈȮŮċȍΤ Ĉ ĈƬƇʕĈȢǴ Ĉ ȮƄɢΕʠɃłǸ ȮĈ Ƀłǲ őǩɃŮȮǸ ɢĈʕ˄ȮƄʕΤ ɢʚǸȍǴʤ ŮɃłʚƄɱ è ɢʚǸɢĈŮƉ ɢɃ˄ʚƄłΤ ȄƄ ˄ĈȈƇ Ƀłǲ ˄ǸαȮƉȄʤǸ ŮɃȈĈέɃΗĈ˄ ΗȍĈʠ˄ȮǴő˄ΗǸ ȮĈɢʚǸȈȍĈŮ Η łĈȮőƄŧʊ ΗĈʕ˨ȄƄ èǸǲ ˄ƉέʠȍĈΗ Xʕ˨ʤȈĈŧ ɢĈʕ˄ȮƄʕ ɢɃʕĈǲ ŮƄȮʠȈƇ ʠȈ˨ɢǴȮΤ ɢɃǔƄɃŧ Ȉ˄Ƅʕċ ʠƄ ȢǴȢɃ ȄǴȮƇ έĈȢƉʚ˨ȄƄ ȮĈ ɢʕɃǲ łȍƄȢĈ˄ǴȈ˨ ŮĈȴɃΗΧőǩ ʕċȄΕɱ yƄʠ˄ȍǴαƄ ɢʚǸȄȢΤ ƻʕȢΤ ł˨ŮɃ˨ ɢɃőǩċέƄ˄ έƄ έĈǩʕĈȮǴřǸŧ ȮƄł˨ǲ ŮƄ˄Ƅ έ ȮǴőǩ ɢȍĈ˄Ǵ˄ αċŮȮƇ ŮĈȮƉ Ĉ ƻʕȢĈ έĈɢȍĈ˄Ǹ ʕɃřȮƉ ȄƄȮ ɃȈɃǲ ȍɃ ɏƽγ ĈȢƄʕǴőȈΧőǩ ŮɃȍĈʕΕ ȄĈȈɃ ɢĈ˨ʤċȍȮǸ ɢɃɢȍĈ˄ƄȈ ʉέĈ ƄΡǴʠǲ ˄ƄȮőǴʊɱ Ā ǩȍƄŮǴʠȈĈ Ƀɢ˄ǴȢĈȍǴέĈǲ őƄ ŮĈȮǸ ΗʤĈȈ ɢɃŮȍƄ ɃŮłɃʕȮǸǲ ȈΕ ȮƄȄʠɃ˨ ˄Τ˄Ƀ έƄȢƉ ǴŮƄċȍȮǸŦ ɢƄȮǸέƄŧ Ȉ˄ƄʕƇ ΗΤŮƉȍċ ŮőƄʚǴȮċ ƻʕȢĈ Η #ƄʠȈ˨ŧ ł˨ŮƄ˄Ƅ Ȣ˨ʠƄ˄ έŮĈȮǴ˄ ȮĈ ŮɃȢċőǸ ɢΕŮƉɱ À Ƀưǲ ʠǩɃʕƄ ŮƄʠ˄ǴȮĈőƄȢǴ ˄ĈȈƇ ΗƉ˄ʤǴǲ ȮɃ˨ #ƄʠȈɃ ȮƄȢċ ɢɃŮƄɢʠĈȮƇ ʠȢȍɃ˨ΗΤ Ƀ έĈȢƄέƄȮǸ ŮΗɃȄǸǲ ǩɃ έŮĈȮƉȮǸŧ ȮĈ ŮĈȮǸőǩ łΤ ˄ĈȈ ƻʕȢĈ έĈɢȍĈ˄ǴȍĈ ȄƄʤ˄Ɖ ΗǸőƄ ȮƄα Η ˄˨έƄȢʠȈ˨ɱ èΧǩɃŮȮƉȄʤǸ έ ǩȍƄŮǴʠȈĈ ɢȍĈǲ őƄȮǸ ŮĈȮǸ ȄƄ έĈȍɃαƄȮǸ ƬǴʕȢΤ Η ȮƉȈ˄ƄʕƇ έ ɃȮǲʠǩɃʕƄ ŮƄʠ˄Ǵǲ ȮĈőǸŧ őɃα ȄʠɃ˨ ʠ˄ċ˄Τ ʠƄ ʠ˄ĈȮǲ ŮĈʕŮȮǸȢǴ ƄȈɃȮɃȢǴȈĈȢǴŧ Ȉ˄ƄʕƇ ȮĈłǸέǸ ɢɃŮȮǴȈĈ˄ƄȍʠȈΤ Ηʠ˄ʚǸőȮƇ ɢʕɃʠ˄ʚƄŮǸ Ĉ έĈȄǸȢĈǲ ΗƉȄʤǸ ʠĈέłΤ ŮĈȮƉŧ ȮƄα ȄƄ ˄ɃȢ˨ Η ˄˨έƄȢʠȈ˨ɱ yŮƄ ȮĈɢʚǸȈȍĈŮ Ƀ ǴέɃέƄȢʠȈɃŧ }Τɢʕŧ Ĉȍǲ ˄˨ řǴ ÒÀ ɱ è ˄Ɖőǩ˄Ƀ έƄȢǸőǩ ƻʕȢĈ ł˨ŮƄ Ȣ˨ʠƄ˄ ΗƇʠ˄ ˫řƄ˄ǲ ȮǴő˄ΗǸ Ĉ ɢɃŮʕɃłɃΗĈ˄ ʠƄ Ĉ˨ŮǴǲ ˄ΕȢɱ ʉ ȮǲʠǩɃʕƄ ŮƄʠ˄ǴȮĈőƄ ΗɃȍǸ ɢɃŮȮǴȈĈ˄ƄȍƇŧ Ȉ˄ƄʚǸ ʠƄ őǩ˄Ɖǲ ȄǸ ΗΤǩȮɃ˨˄ ΗΤʠɃȈΧȢ ŮĈȮǸȢ ȮƄłɃ ʠƄ őǩ˄ƉȄǸ ʚǸŮǴ˄ έċȈɃȮΤ ȄǴȮƇ έƄȢƉɱ ĀƄȄȢƇȮĈ Η έċɢĈŮȮǸ 2ΗʕɃɢƉ ȄʠɃ˨ έċȈɃȮΤ ɢʕɃ ɢɃŮǲ ȮǴȈĈ˄ƄȍƄ ȄƄŮȮɃŮ˨ʤʤǸŧ ȄĈʠȮƉȄʤǸ Ĉ ʠȮĈŮȮƉȄǴ ΗΤȢĈǩĈ˄ƄȍȮƇŧʊ ɢɃǲ ɢǴʠ˨ȄƄ έȈ˨ʤƄȮɃʠ˄Ǵ }ĈʕƄȍ ²ȍ˨ǲ ǩĈʚ έ ɢɃʕĈŮƄȮʠȈƇ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄Ǵ ȈɃȮ˄ŧ Ȉ˄Ƅʕċ ɢɃȢċǩċ ɢɃŮȮǴǲ ȈĈ˄ƄȍΕȢ ʠƄ έĈȈȍċŮċȮǸȢ ƻʕƄȢ Η ŮĈȴɃΗΧőǩ ʕċȄǸőǩɱ ʉ²ʕǴȮőǴǲ ɢƄȢ ȄƄŧ αƄ řƄʠȈċ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄ ȄƄ ΗȍĈʠ˄ȮƉȮĈ έĈǩʕĈȮǴřȮǸ ʠɢɃǲ ȍƄřȮɃʠ˄Ǹɱ #ƄʠȈċ ƻʕȢĈ ȮĈŮċǲ ȍƄ ɢɃŮȍƇǩċ řƄʠȈƇȢ˨ ɢʕċΗ˨ Ĉ ɃŮΗċŮǸ ΗƉ˄ʤǴȮ˨ ŮĈȮǸ ɦ+²Xŧ

Ħ̟˿ʱȝ˨Ƞ ͭΛƕΛѻ Ɛ˗ȝ͞ʡǨʵȠ

LǴʕȢĈ ȮĈ ÀƄΤőǩƄȍċőǩ ΗΤȄŮƄ ˨α ɃŮ ˄ʚǸ ˄ǴʠǸő Ƅ˨ʕ

ËυǨȝ˗ǔυͭ͞ʵ˿ ̣̽ɱȂɝ˰ ̧̰

ĀċȄƄȢ Ƀ έĈȍɃαƄȮǸ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄Ǵ Η őǴέǴȮƉ ʠ˄ċȍƄ ʠ˄Ƀ˨ɢċ

ѱѱѱ̲ ~ãLA̲Ǩ҄

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

ɢɃȮŮƉȍǸŧ ɏǊɱ ʚǸȄȮĈ ˞γɏˋ

̋̋Ȩɱ

WK F0= F2

Wņ¶ķĒĢ ķĔ

Ȩ ͞ƐȉȂ ʱƐʵ ͭ ѮƐͱʥ ɛ͞˗˿υ ͒҄˗ʡ҄ȝΛ͓ ȉ˿ ȉƐˮ˿ѮȠʗ˿ ͞ƕʱȝ

̋ɱ̲ ͣʥʱ˨Ɛ ǲ̲ Ȩ

ÛȢͭʥǲ˨ʥ ̟ͣʥʺ˿ʗƐ ~˿̟ͭ˿ȉƕͣͭʵѾǨʗ ˨˿Ѯʡ˨ ʟ ĦƐ˗˿ͭΛƐΛ˨Ȣ ˨ȝ̟͞˿ȉȝʱ˨Ƞ

ѱѱѱ̲ ~ãLA̲Ǩ҄

Wņ¶ķĒĢ ķĔ

ɢɃȮŮƉȍǸŧ ɏǊɱ ʚǸȄȮĈ ˞γɏˋ

bÅį

̋ι ˰Ҋɝ Ã ΤҊ̲ ҄ƕͣʥ ιҊ̋Τ ͭȝ Ѯ ȉƐˮ˿ѮѾǨʗ ͞ƕʱʥǨʗ ˨ƐǨʗƕ҄ȝʺ˿ ̋ι˰Ҋɝ ɛ͞ȝ˗ ̟Ѭͭ˿ǔ ǔʥǨʥǨʗ Ѯ 2ȝͭʵυ̲ Ĵ˿ ʱȝ ˿ ɱȂȨ΂ ̟͞˿Ǩȝ˨ΛƐ ѮʥǨȝ ˨ȝ҈ ̟ͣȝȉ ͞˿ʵȝ˗̲

»Ɛʵ ͭȝ ѮѻѮʥʱȝʺ ̟˿ǲȝΛ ǲȝͭʵѾǨʗ ɛ͞ȝ˗ ͭ ѮʺƐͭΛ˨ʥʵȝ˗ Ѯ ȉƐˮ˿ѮȠ Ƞ˗ ͞ƕʱʡ ɝҊҊҊ ɱҊҊҊ

ɱΤ˰ι

ãʡ҄˿҄ȝ˗ͭʵ˿

ΤҊҊҊ

ι˰̋̋

ŀĦ

ιҊҊҊ Ãѻ̟͞

ιҊҊ΂

ιɝȨͶ

˨ȉ˿͞͞Ɛ Τ ˨ɽυʡʺʺƐ ΂ ͞υǔƐ ι Ɛʗ͞Ɛʱ˨ ̋Τ ͞υ˨ȝʱ ̋ )˿˿ʵ˿Ѯѻ ˿ͭΛ͞˿Ѯѻ ̋ jʡʺʡ̟ʥ˨ѻ ̋΂ p͞ȝ˨ƐȉƐ Ȩ ͭ͞ʵ˿ ɱ΂Ͷ Ã˿ͭΛƐ͞ʡʵƐ ι ËʡǔƐ˨˿˨ ιҊ ËʡǔȠ͞ʡȝ ι ÛƐǨƐ˿ ̋ ÛƐʺƐʱͭʡȝ ̋ɝ ÛƐ͞ͱƐʺ˿Ѯѻ ˿ͭΛ͞˿Ѯѻ ιɝ ÛƐυ͞ʡǨʡυͭ ̋ ã˿ѮѾ ƂȠʺƐ˨ȉ Τ˰ ĦƐ˗˿Ɛ ΂ ĦƐ˨ ÛƐ͞ʡ˨˿ ιΤ Ħʡ˨ɽƐ̟υ͞ ιȨ ĦѮƐΛƕ ËυǨʡȝ ̋ ĦѮƐΛѾ ÃʡΞͭ Ɛ ãȝѮʡͭ ɱȨ ĦѮƐΛѾ Śʡ˨Ǩȝ˨Ǩ Ɛ p͞ȝ˨Ɛȉʡ˨ѻ ɝҊ ĮѮѾǨƐͭ͞ʵ˿ ̋ȨҊ΂ Ĵυ͞ʵͭ Ɛ )ƐʡǨ˿ͭ ι ŚƐ˨υƐΛͭʵƕ ͞ȝ̟υǔʺʡʵƐ ̋

ιҊҊҊ

̋ҊҊҊ ιҊҊͶ

ιҊҊȨ

ιҊҊ˰

ιҊ̋Ҋ

ιҊ̋̋

ιҊ̋ι

ΤҊ̲ ˰̲ ιҊ̋Τ

ƂAĚò»ȁ ĦãòAL ČòpLò

²ʚǴ ΗΤłǸʕċȮǸ ȈɃȮȈʕƇ˄ȮǸǩɃ ŮĈǲ ȴɃΗƇǩɃ ʕċȄƄ łΤʠ˄Ƅ ȢƉȍǴ έΗċǲ αǴ˄ ʚĈŮ˨ ƬĈȈ˄ɃʕΕɱ ÊʚƄłĈ ȮĈȈɃǲ ȍǴȈ ȄƄ ʠ˄ĈłǴȍȮǸ ˄ĈȢȮǸ ɢɃȍǴ˄ǴőȈƇ Ĉ ɢɃŮȮǴȈĈ˄ƄȍʠȈƇ ɢʕɃʠ˄ʚƄŮǸɱ yƄʠ˄ȍǴαƄ ȄŮƄ Ƀ έƄȢǴŧ ȈŮƄ ʠƄ ȈĈαŮΧ ʕɃȈ ȢƉȮǸ ΗȍċŮĈŧ ɢʚƄǲ ΗέƄ˄Ǹ ȢɃőǴ ɢʕɃΗċέǸ ΗαŮΤ Ȯċǲ ʠǴȍȮɃʠ˄Ǵ Ĉ ȮɃΗƇ ΗƄŮƄȮǸ ʕċŮɃ ΗΤɢɃ˨ʤ˄Ǹ ŮɃ ȢƇŮǴǸ ǴȮƬɃʕȢĈőƄ Ƀ ɢȍċȮɃΗĈȮƇȢ έȮċʕɃŮȴɃΗċȮǸŧ ȄǴʠ˄Ɖ ȄƄ ˄ʚƄłĈ łΧ˄ ȮĈ ɢɃέɃʕ˨ɱ

c łƄέ ǩʕɃέłΤ ʕƄΗɃȍ˨őƄ ʠƄ ΗʤĈȈ ΗΤɢȍĈ˄Ǹ έǩɃŮȮɃ˄Ǵ˄ ɢʕĈΗŮƉɢɃǲ ŮɃłȮɃʠ˄ ȮƄǔĈ˄ǴΗȮǸőǩ έȢƉȮ ȍƄǔǴʠȍĈ˄ǴΗΤ Η ȮċʠȍƄŮ˨ȄǸőǸőǩ ŮΗɃ˨ řǴ ˄ʚƄőǩ ȍƄ˄Ƅőǩɱ ¸ɃȍǴ ȢΕαƄ ǩʕċ˄ Ǵ ˄Τɢ ɢɃ˨αǸΗĈȮƇǩɃ ɃłőǩɃŮȮǸǩɃ ɢʕċΗĈɱ ʉĀ #ƄʠȈĈ ȄʠɃ˨ ȍǴŮƇ έΗΤȈȍǸ ȮĈ ˄Ƀŧ αƄ ˄ʚƄǲ łĈ řƄʠ˄ȮƇ ɢʕɃǩȍċʤƄȮǸ ȄƄ ΗȍĈʠ˄ǲ ȮƉ ˄ĈȈɃΗΧ Ȉ˨ʠ ɢĈɢǸʕ˨ŧ Ȉ˄Ƅǲ ʕΧ ɢɃŮȍƄ ȮǴőǩ ȮƄȢċ αċŮȮɃ˨ Ηċǩ˨ɱ }ŮΤα ĈȍƄ řƄʠ˄ȮƇ ɢʕɃǲ

ǩȍċʤƄȮǸ ɢɃʠȈΤ˄ȮƄ˄Ƅ Η ɢʕċΗ˨ ĈȮǔȍɃʠĈʠȈƇȢ Ĉ ɢĈȈ ʠƄ ˨ȈċαƄŧ αƄ Ȅʠ˄Ƅ ȍǩĈȍǴŧ ȄŮƄ Ƀ ΗƄȍȈΧ ɢʕɃǲ łȍƇȢŧʊ ʚǸȈċ ǴőǩĈȍ LʕǴƄŮłƄʕǲ ǔƄʕ έ ȈɃȮ˄˨ɱ ¸ɃȍǴ ǩʕĈȄƄ Ǵ ɃłɃʕŧ ΗƄ Ȉ˄Ƅǲ ʕƇȢ ʠƄ ɢɃŮȮǴȈĈ˄Ƅȍ ɢɃǩΤł˨ǲ ȄƄɱ ²ɃȈ˨Ů ɢɃŮȮǴȈċ˄Ƅ Η Ƀłǲ ȍĈʠ˄Ǵŧ ȈŮƄ ƄΡǴʠ˄˨ȄƄ έȮĈřȮƇ ʕǴέǴȈɃ łĈȮȈʕɃ˄˨ ƻʕȢΤŧ ȄƄ ȮƄǲ έłΤ˄ȮƇ έĈȄǴʠ˄Ǵ˄ ȢĈȄƄ˄ƄȈ ˄ĈȈŧ ĈłΤ łΤȍɃ ȢɃαȮƇ łĈȮȈʕɃ˄˨ȄǸőǸ

ČòAã Ã ã Ś ò Ě ƂL A ËĮ ã ŚòAŴ Ĵ ČŴ ò A ìòŚź)~ Ě » )~ 2ĴVĴL ã ѱѱѱ̲Č͞˿ ѻ҄˨ѻ̲ͭʡ˨ɋ˿

ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄ έȍǴȈΗǴŮɃΗĈ˄ łƄέ ȮƄǔĈ˄ǴΗȮǸǩɃ ŮɃɢĈŮ˨ ȮĈ ŮĈȍǲ ʤǸ ȢĈȄƄ˄ƄȈɱ ²ʚǴ έĈȈȍċŮċȮǸ ƻʕǲ ȢΤ Η ŮĈȴɃΗƇȢ ʕċȄǴ ȄƄ ˄ʚƄłĈ ˄ĈȈƇ ȢǸ˄ ʕƄċȍȮƇ ɢɃαĈŮĈΗȈΤɱ ʉ²ȍĈőƄȮǸ ŮĈȮǸ ʠƄ ȮƄȍέƄ ΗΤǲ ǩȮɃ˨˄ŧ ȄƄ ȢɃαȮƇ ɢɃ˨έƄ ɢȍĈǲ ˄Ǵ˄ ȮĈ ˫ʕɃΗȮǴ ɢɃαĈŮɃΗĈȮƇ έċǲ ȈɃȮƄȢɱ À˄ƄȄȮƉ ˄ĈȈ ȮƄȍέƄ έĈǲ ȄǴʠ˄Ǵ˄ ĈłʠɃȍ˨˄ȮǸ ĈȮɃȮΤȢǴ˄˨ ΗȍĈʠ˄ȮǴő˄ΗǸŧ ĈȍƄ ȄƄ ȢɃαȮƇ ʠǴ ŮɃɢʚċ˄ ʠɃ˨ȈʕɃȢǸ ɢʚƄŮ ΗƄʚƄȄǲ

έċȈȍĈŮȮǸȢ ɢʚƄŮɢɃȈȍĈŮƄȢŧ ĈłΤ ʠƄ Ƀ˄ΤʤʠȈɃ Η ȮƉȈɃȍǴȈĈ ŮĈȍʤǸőǩ ȍƄ˄Ƅőǩ ʠ˄ĈȍɃ ΗƄȍȢǴ ɃłȍǸłƄȮΧȢ ȢǸʠ˄ƄȢ έĈȈȍċǲ ŮċȮǸ ǩɃȍŮǴȮǔΕ Ĉ ȮċʠȍƄŮɃΗĈǲ ȍɃ ˄ĈȈ ǴέɃέƄȢʠȈɃŧ }Τɢʕ řǴ Ĉȍ˄˨ɱ ƄȮǸ ˄ĈȄƄȢʠ˄ΗǸȢŧ αƄ ʠƄ ȍɃ˄Τʤʤ˄Ǹ έċȈɃȮɃŮċʕőǴ ɢʚǴ ˄ΗɃʕłƉ ŮĈȴɃΗƇǩɃ ʠΤʠ˄ƇȢ˨ ǴȮʠɢǴʕɃΗĈȍǴ ɢʕċΗƉ ˨ ˄Ɖőǩ˄Ƀ έƄȢǸŧʊ ΗΤʠΗƉ˄ȍ˨ȄƄ LʕǴƄŮłƄʕǲ ǔƄʕ έ ȈɃȮ˄˨ɱ

ȮɃʠ˄Ǹ Ĉ ˫ʚĈŮΤɱ ĀċʕɃΗƄȴ ȮƄȄŮƄ Ƀɢ˄ǴȢĈȍǴέɃΗĈ˄ +²Xŧ ɢɃ˨έƄ ʠƄ ŮĈȄǸ ˨ɢʕĈΗǴ˄ ɢȍĈ˄łΤ ˄ĈȈŧ ĈłΤ łΤȍΤ ΗΧǩɃŮȮƉȄʤǸ έ ǩȍƄŮǴʠȈĈ őĈʠǩ ǇɃΚŧʊ ˨ɢɃέɃʕȴ˨ȄƄ ²ȍ˨ǲ ǩĈʚ έ ȈɃȮ˄˨ɱ

ĀȈ˨ʠ˄Ƅ ȮɃΗƇ ŮƄʠ˄ǴȮĈőƄ

yƄʠ˄ȍǴαƄ ȄƄ ΗĈʤǸȢ ɢʕǴȢċʕȮǸȢ őǸȍƄȢ ˨ʤƄ˄ʚƄȮǸ ȮĈ ŮĈȮǸőǩŧ ΗΤǲ ɢȍĈ˄Ǹ ʠƄ ʠȍƄŮɃΗĈ˄ ɢʚǴɢʕĈΗɃΗĈǲ ȮƇ ȍƄǔǴʠȍĈ˄ǴΗȮǸ έȢƉȮΤ ΗƄ ʠ˄ċǲ ˄Ƅőǩ 2Òɱ łřĈʠ ʠƄ ɃłȄƄΗǸ ȮɃǲ ΗǴȮȈĈŧ Ȉ˄ƄʕɃ˨ ȍέƄ ʤǴȈɃΗȮƉ ΗΤǲ ˨αǸ˄ɱ Ů ȍƄŮȮĈ ˞γɏǊ ȮĈɢʚǸȈȍĈŮ έĈřȮƄ ΗέȮǴȈĈ˄ ȮɃΗΧ ƄΗʕɃɢʠȈΧ ŮĈȴɃΗΧ ʕċȄ Ɲ Ƀ˄ΤʤʠȈɃɱ ÊɃ ʠƄ ʠ˄ĈȮƄ ȮɃΗΧȢ řȍƄȮƄȢ Ƅ˨ʕɃǲ έɆȮΤ Ĉ ΗƄ ʠ˄ƄȄȮΧ řĈʠ Ηʠ˄Ƀ˨ɢǸ Η ɢȍĈ˄ȮɃʠ˄ ȮɃΗƇ ŮĈȴɃΗƇ έċǲ ȈɃȮΤɱ ʉÊΤ˄Ƀ έċȈɃȮΤ ˨ȢɃαȮǸ Ƀ˄ΤʤʠȈ˨ ȈɃȮȈ˨ʕɃΗĈ˄ }Τɢʕ˨ Ĉ Ĉȍ˄Ɖɱ ÊɃ ɢɃΗƄŮƄ ȈƄ έΗΧʤƄǲ ȮǸ ŮĈȴɃΗƇ ȈɃȮȈ˨ʕƄȮőƄ ˨ΗȮǴ˄ʚ 2Òɱ Ƀ˄ΤʤʠȈɃ ȍċȈċ ȮĈ ɏƽɢʕɃǲ őƄȮ˄ȮǸ ŮĈȴ έ ɢʚǸȄȢΕ ɢʕċΗȮǴőǲ ȈΧőǩ ɃʠɃłŧ Ȉ˄Ƅʕċ ȄƄ ǩȍ˨łɃőƄ ɢɃŮ ˨ȮǴȄȮǸȢ ɢʕΕȢƉʕƄȢ ˞ˋŧƽ ɢʕɃőƄȮ˄Ĉɱ ĀĈǩʕĈȮǴřȮǸ ɢʚǸȄȢΤ ȍɃ˄ΤʤʠȈΧőǩ ǩɃȍŮǴȮǔɃΗΧőǩ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄Ǹŧ Ȉ˄ƄʕƇ έǸʠȈċΗĈǲ ȄǸ ɢʕɃʠ˄ʚƄŮȮǴő˄ΗǸȢ ŮǴΗǴŮƄȮŮ Ĉ ɢʕɃŮƄȄƄ ĈȈőǴǸŧ ȄʠɃ˨ ɃŮ έĈřċ˄ǲ Ȉ˨ ȍƄ˄ɃʤȮǸǩɃ ʕɃȈ˨ ɃʠΗɃłɃǲ έƄȮΤ ɃŮ ŮĈȮƉɱ ²ʚƄȮɃʠ ˄Ɖőǩ˄Ƀ έǴʠȈΕ έƄ έƄȢƉ ˄ĈȈƇ ȮƄɢɃŮȍƇǲ ǩċ ŮĈȮǴŧʊ ǴȮƬɃʕȢ˨ȄƄ ²ȍ˨ǩĈʚ έ ȈɃȮ˄˨ɱ Ů ȍƄŮȮĈ ˞γɏǊ ł˨ǲ ŮɃ˨ ȮĈΗǸő ɢɃŮȮǴȈĈ˄ƄȍƇ ɃʠΗɃǲ łɃέƄȮǴ ɃŮ ɢȍĈőƄȮǸ ʠʕċαȈɃΗƇ ŮĈȮƉ ɢʚǴ ΗΧɢȍĈ˄Ɖ ʠȢƉʕƄȢ έ Ƀ˄ΤʤʠȈĈ ˨ ŮǴΗǴŮƄȮŮɃΗΧőǩŧ ˫ʕɃȈɃΗΧőǩ Ĉ ȍǴőƄȮřȮǸőǩ ɢȍĈǲ ˄Ƅłɱ ʉÊĈ˄Ƀ ɃʠΗɃłɃέƄȮǸ ȄʠɃ˨

ĈȄȢƉ˄Ƅ ʠǴ ŮΕΗƉʕΤǩɃŮȮƇǩɃ ɢɃʕĈŮőƄ

c ȈŮΤα έĈȍɃαǴ˄ ȢĈ˄ƄʚʠȈɃ˨ ƻʕǲ Ȣ˨ Η ȮƉȈ˄ƄʕƇȢ έ ŮĈȴɃΗΧőǩ ʕċȄΕ ʠǴ ȢΕαƄ˄Ƅ Ǵ ȮĈ ΗȍĈʠ˄ȮǸ ɢƉʠ˄ŧ ɃŮłɃʕȮǸőǴ ˄Ƀ ȮƄŮɃɢɃǲ ʕ˨ř˨ȄǸɱ ƄȄ˄ƉαʤǸ ȄƄ ˄Ƀ˄Ǵα ɢɃǲ έȮĈ˄ Ĉ ɢɃőǩɃɢǴ˄ ˄ĈȢȮǸ ɢʕɃǲ ʠ˄ʚƄŮǸ Ĉ έΗΤȈȍɃʠ˄Ǵɱ À ˄ǸȢ łΤ ȢƉȍ ɢɃȢɃőǴ ȢǸʠ˄ȮǸ ɢĈʕ˄ȮƄʕŧ Ȉ˄ƄʕΧ ŮɃȈċαƄ ŮɃłʚƄ ȮĈʠ˄ĈΗǴ˄ ɃłőǩɃŮȮǸ Ηέ˄ĈǩΤ ȢƄέǴ ȢĈǲ ˄ƄʚʠȈɃ˨ ƻʕȢɃ˨ Ĉ ȄƄȄǸ řƄʠȈɃ˨ ŮőƄʕɃ˨ɱ ²ʚǴ ǩȍƄŮċȮǸ ΗǩɃŮȮƇǩɃ ɢɃʕĈŮőƄ ʠƄ ʠɃ˨ʠ˄ʚƄŴ˄Ƅ ǩȍĈΗȮƉ ȮĈ ȄƄǩɃ ŮΕΗƉʕΤǩɃŮȮɃʠ˄ŧ ɢʕɃǲ ˄ɃαƄ Ȣ˨ ł˨ŮƄ˄Ƅ Ȣ˨ʠƄ˄ ʠŮƉȍǴ˄ ɢɃŮʕɃłȮƇ ǴȮƬɃʕȢĈőƄ Ƀ ʠΗƇȢ ɢɃŮȮǴȈċȮǸŧ ȢĈȄƄ˄Ȉ˨ Ĉ ŮĈȍǲ ʤǸőǩ őǴ˄ȍǴΗΧőǩ έċȍƄαǴ˄Ƀʠ˄Ƅőǩɱ ʉ}ĈαŮΧ ΗƉʕɃǩɃŮȮΧ ɢɃʕĈŮőƄ ʠǴ ʠ ΗċȢǴ ŮɃȢȍ˨ΗǸ ɃʠɃłȮǸ ʠőǩΕέǲ Ȉ˨ Ĉ ȮƄł˨ŮƄ ΗċȢ ǩȮƄŮ ȮĈɢɃǲ ɢʕΗƇ ɢʕɃŮċΗĈ˄ ʠΗƇ ʠȍ˨αłΤɱ Ƅǲ ȢƉȍ łΤ ˄ĈȈƇ łΧ˄ ɢʕɃ ȮƉȄ ɢʕɃǲ łȍƇȢ ŮɃȍɃαǴ˄ ΗΧɢǴʠ έ ɃłőǩɃŮǲ ȮǸǩɃ ʕƄȄʠ˄ʚǸȈ˨ɱ ¸ƄƬƄʕƄȮőƄ ʠƄ łɃǩ˨αƄȍ Η ˄Ƈ˄Ƀ ɃłȍĈʠ˄Ǵ ˄ƉαȈɃ ˨ΗċŮƉȄǸŧ ȄƄ ɢʕɃ˄Ƀ ȍƄɢʤǸ ʠƄ ʠΗƉǲ ʚǴ˄ ƬǴʕȢƉŧ Ȉ˄Ƅʕċ Ȣċ ˄ʕĈŮǴőǴ Ĉ łɃǩĈ˄Ƈ έȈ˨ʤƄȮɃʠ˄Ǵɱ }ŮΤα ʠƄ ɢʚƄőƄ ȄƄȮɃȢ ʕɃέǩɃŮȮƄ˄Ƅ ɢʕɃ ɢʕɃƬƄʠǴɃȮċȍĈŧ Ȉ˄ƄʕΧ ɢʕĈǲ ő˨ȄƄ ʠċȢ ȮĈ ʠƄłƄŧ ɢɃαĈŮ˨Ȅ˄Ƅ ɃŮ ȮƉȄ ʠ˄ƄȄȮΧ ʠƄʕΗǴʠŧ ȄĈȈɃ ΗċȢ ȮĈłǸέǸ ΗƄȍȈƇ ƻʕȢΤŧʊ ŮɃɢɃʕ˨ǲ ř˨ȄƄ èǸ˄ƉέʠȍĈΗ Xʕ˨ʤȈĈ έ ɢɃǲ ǔƄĈɱ ÀĈȢɃ˄ȮΧ ɢʕɃőƄʠ έĈȍɃαƄȮǸ έĈǩʕĈȮǴřȮǸ ƻʕȢΤ ɢĈȈ ɢɃŮȍƄ ɃŮłɃʕȮǸȈΕ ˄ʕΗċ έǩʕ˨łĈ ˄ʚǴ Ĉα ɢƉ˄ ˄ΧŮȮΕɱ

yƄŮȮƄȄ˄Ƅ Ƀ˄ƄΗʚƄȮƉ

łΤʠ˄Ƅ ʠɢɃȍ˨ ʠ ɢɃʕĈŮőǴ ŮɃȈċǲ έĈȍǴ ȮĈȄǸ˄ ˄Ƀ ȮƄȄȍƄɢʤǸ ʚƄʤƄȮǸ ɢʕɃ

ΗĈʤǴ ƻʕȢ˨ŧ ł˨ŮƄ˄Ƅ Ȣ˨ʠƄ˄ łΧ˄ ȢĈΡǴȢċȍȮƉ Ƀ˄ƄΗʚƄȮǸɱ ʉè ɢʚǸǲ ɢĈŮƉŧ αƄ ɢɃʕĈŮőǴ ɃŮȈʕΤȄƄ˄Ƅ ȄƄȮ řċʠ˄ ȈĈʕƄ˄ŧ ȄƄ ȢɃαȮƇŧ αƄ ȮƄΗƉǲ ŮɃȢȈΤ ɢʚǴőǩΤʠ˄ċ ʚƄʤƄȮǸŧ Ȉ˄ƄʕƇ ȮƄł˨ŮƄ ΗĈʤǴȢ ɢɃ˄ʚƄłċȢ ΗΤǲ ǩɃΗɃΗĈ˄ŧʊ ˨ɢɃέɃʕȴ˨ȄƄ ²ȍ˨ǩĈʚ έ ȈɃȮ˄˨ɱ

²ɃαĈŮ˨Ȅ˄Ƅ ʠȍ˨αłΤ ȮĈΗǸő

ĀĈȍɃαǴ˄ έĈǩʕĈȮǴřȮǸ ʠɢɃȍƄřȮɃʠ˄ ˨ȢǸ őƄȍċ ʚĈŮĈ ƻʕƄȢ Ǵ ʠĈȢɃ˄ǲ ȮΧőǩ ɢɃŮȮǴȈĈ˄ƄȍΕɱ }ΗĈȍǴƻȈɃǲ ΗĈȮΧ ɢɃʕĈŮőƄ łΤ ΗċȢ ĈȍƄ ȢƉȍ ɢɃʠȈΤ˄ȮɃ˨˄ ɃɢɃʕ˨ ɢʚǴ ΗƄʤȈƄʕƇ ʠɢʕċΗƉ έĈǩʕĈȮǴřȮǸ ƻʕȢΤɱ ²˄ƄȄǲ ˄Ƅ ʠƄ ȮĈ ɢʚǴŮĈȮƇ ʠȍ˨αłΤŧ ȄĈȈɃ ȄƄ Ƀ˄ƄΗʚƄȮǸ łĈȮȈɃΗȮǸǩɃ ˫ř˄˨ Η έĈǩʕĈȮǴřǸŧ έĈȄǴʤ˄ƉȮǸ έĈǩʕĈȮǴřǲ ȮǸǩɃ ˫řƄ˄ȮǴő˄ΗǸŧ Ĉ˨ŮǴ˄˨ Ĉ ɢʕċΗǲ ȮǸőǩ ʠȍ˨αƄłɱ

ĀȮɃΗ˨ έΗĈα˄Ƅ ŮɃɢĈŮΤ ȮĈ ɢɃŮȮǴȈċȮǸ

αΗċȢɢɃʕĈŮőƄɢʚƄŮȍɃαǸȮċΗʕǩ ʚƄʤƄȮǸ ΗĈʤǸ ƬǴʕȢΤ Η ŮĈȴɃΗƇȢ ʕċȄǴŧ έȮɃΗ˨ έΗĈα˄Ƅ ɢɃέǴ˄ǴΗȮǸŧ ĈȍƄ Ǵ ȢɃαȮƇ ȮƄǔĈ˄ǴΗȮǸ ŮɃɢĈŮΤ ȮĈΗĈʤƄɢɃŮȮǴȈċȮǸɱʉ}ȍǸřɃΗƇɃłǲ őǩɃŮȮǸ ɢĈʕ˄ȮƄʕΤ ȮƄłɃ ƻȮĈȮő˨ǲ ȄǸőǸ łĈȮȈ˨ ȄƄ řĈʠ˄Ƀ ΗǩɃŮȮƇ ǴȮǲ ƬɃʕȢɃΗĈ˄ Ǵ Η ɢʚǸɢĈŮƄőǩŧ ȈŮΤ ˄Ƀ ȮƄȮǸ Ȯ˨˄ȮƇɱ ²Ĉʕ˄ȮƄʚǴ ȢĈȄǸ ΗȮǸǲ ȢĈ˄ŧαƄȮɃΗċʠ˄ʕ˨Ȉ˄˨ʕĈȢċȄƄŮǴǲ ȮΧ őǸȍ Ɲ ɢɃʠǸȍǴ˄ ΗĈʤƄ ɢɃŮȮǴȈċȮǸŧʊ ȢǸȮǸ ²ȍ˨ǩĈʚɱ

ĈɢȍċȮ˨Ȅ˄Ƅ ȈʕɃȈΤ ɢɃʠ˄˨ɢȮƉ

²ʕɃ ˫ʠɢƉʤȮƇ έĈȍɃαƄȮǸ Ĉ ɢʕɃΗɃǲ έɃΗċȮǸ έĈǩʕĈȮǴřȮǸ ƻʕȢΤ ȄƄ ˄ʚƄǲ łĈ ʠǴ Ůċ˄ ɢɃέɃʕ ȮĈ ȮċΗĈέȮɃʠ˄ ȄƄŮȮɃ˄ȍǴΗΧőǩ ȈʕɃȈΕɱ ʉĀƄȄȢƇǲ ȮĈ ˨ ʠȍɃαǴ˄Χőǩ ʠ˄ʕ˨Ȉ˄˨ʕŧ ȈŮƄ ʠƄ έĈȈȍċŮċ ΗǸőƄ ƬǴʕƄȢ Η ʕΕέǲ ȮΧőǩ έƄȢǸőǩŧ ȄƄ ȮĈɢȍċȮɃΗċȮǸ ɢɃʠȍɃ˨ɢȮɃʠ˄Ǵ ȈȍǸřɃΗƇɱ }ʕɃȈΤ ŮĈȴɃΗΧőǩ ɢɃʕĈŮőΕŧ ɢʕċΗȮǸǲ ȈΕŧ Ĉ˨ŮǴ˄ɃʕΕŧ ʠɃ˨ŮȮǸőǩ έȮĈȍǲ őΕ Ĉ ŮĈȍʤǸőǩ ɢʕɃƬƄʠǸ ȮĈ ʠƄłƄ ȢĈȄǸ ȮĈΗĈέɃΗĈ˄ŧ ĈłΤ ȮƄŮɃʤȍɃ ȮĈɢʚǸȈȍĈŮ Ȉ ɢɃʕ˨ʤƄȮǸ ɢʕċΗȮǸ ȈɃȮ˄ǴȮ˨Ǵ˄Τŧʊ ˨έĈΗǸʕċ LʕǴƄŮłƄʕǲ ǔƄʕ έ ƻʕȢΤ ȈɃȮ˄ɱ

OTAZNÍK 2013 podle CSR fóra Mediální Otazník roku 2013 vyhrává podle CSR fóra redakce Hospodářských novin za zmatení svých čtenářů: za co se vlastně list vydavatelství Economia staví, když střídá přílohy o CSR, odpovědnosti a udržitelnosti s vážně míněnými radami o tom, jak zmizet do daňového ráje? Doufejme i za HN, že do daňových rájů neprchne příliš jejich abonentů. Přinejmenším proto, že by v přílohách o CSR brzy nebylo o čem a o kom psát. ❑-red-

Časopis CSR fórum nabízí všem neziskovým organizacím možnost přihlásit se do výběrového řízení na poskytnutí prostoru pro vizuální prezentaci charitativní kampaně. Agentura PubliCon podpoří vybranou neziskovou organizaci formou inzertního prostoru v každém vydání CSR fórum.

Pro výběr jsou důležitá především tato kritéria: 1. Dobré jméno organizace. 2. Aktuálnost prezentovaného sdělení. 3. Důraz na společensky potřebné oblasti. 4. Originální přístup ke konkrétnímu problému. 5. Forma zpracování.

PROSTOR na měsíc prosinec získávají Přátelská místa, projekt Českého červeného kříže. Žadatelé o prezentaci na stránkách CSR fóra v lednu pište na adresu publicon@publicon.cz. K žádosti, v níž stručně popíšete záměr kampaně, přiložte návrh vizuálu nebo jeho koncept. Uzávěrka pro přijetí žádostí je 6. 1. 2014.

PØÁTELSKÁ MÍSTA garance služeb bez bariér Potøebujete si umìt poradit v každé situaci? Chcete oslovit širší okruh zákazníkù? Usilujete o pøívìtivìjší prostøedí pro své klienty? Umíte nabídnout profesionální služby i handicapovaným? Pøátelská místa jsou projektem Èeského èerveného køíže. Jeho cílem je vytvoøit národní sí certifikovaných poskytovatelù služeb, u kterých by klienti s nejrùznìjšími typy omezení a senioøi mìli garanci správného chování a pøístupnosti nabízených služeb. Projekt je pøínosný napøíklad hotelùm, restauracím, bankám, ale také institucím veøejné správy a neziskového sektoru. Všechno se nauèíte na základì vlastního prožitku a zabráníte nejistotì na obou stranách.

…aby bylo všem lépe!

www.pratelskamista.cz • info@pratelskamista.cz • +420 733 127 857

HOST NA PROSINEC

Marcel Kaštovský: Nízkoenergetickými dřevostavbami proti předsudkům ❑Michal Růžička

Řekne-li se v České republice „dřevěný dům“, odpovědí jsou často předsudky: není v něm zima, neshnije, neshoří? Názory se postupně mění, ale ne dost rychle. Přitom energetická šetrnost kvalitních dřevostaveb nahrává potřebám doby: jde o udržitelné stavby v mnoha směrech. „Když se bavím s lidmi, kteří dřevostavbám nevěří, ptám se jich: máte v obci kostel? A není pravda, že jeho dřevěný krov je původní, čtyři sta let starý? Dřevo má oproti kamenu, betonu nebo cihle spíše jen výhody,“ říká Marcel Kaštovský, ředitel společnosti ELK v České republice. Především v domovském Rakousku je ELK synonymem dřevěného montovaného domu. I proto jde o nejsilnějšího hráče na trhu v Rakousku, Německu, Švýcarsku i České republice. ELK ovšem vyrábí a montuje domy také pro Polsko, Slovinsko, Slovensko, Řecko, Kypr, či Velkou Británii. Závod v Plané nad Lužnicí zaměstnává 160 lidí a ročně vyrobí asi 250 domů. „Zatímco třeba v Anglii stavíme i činžovní domy, kanceláře a univerzitní koleje,“ říká Marcel Kaštovský, česká legislativa dovoluje vyhnat dřevěné stavby pouze do čtyř pater. Přitom ve světě vidíme klidně i osmipatrové dřevostavby.“ Podle ředitele jihočeského závodu jde o výraz obecnějšího přístupu českého státu k energeticky úsporným dřevostavbám: „Stát rozvoji tohoto typu stavebnictví příliš nepomáhá. Začíná to už tím, že naše zákonodárství má problém definovat dřevostavbu, a na to jsou navázané další praktické potíže: ban-

TENTO ČASOPIS JE TIŠTĚN NA EKOLOGICKÉM PAPÍŘE

ky a katastry nejsou připravené na tak krátkou dobu výstavby, nechápou, jak taková stavba funguje, chybí jim dlouhé období tzv. hrubé stavby, jak to znají u cihlových domů. My výrobci dřevěných domů jsme stále minoritou, a tak se musíme starat sami. Děláme osvětu na katastrech, snažíme se apelovat na finanční služby i na politické strany.“ Pokud se týká ekologických certifikátů, certifikátů o původu dřeva a vůbec odpovědného přístupu, všechny procesy jsou prý jak v rakouském, tak v českém závodě na nejvyšší úrovni – a zcela totožné. „Vnímáme to tak, že náš produkt je mercedesem mezi dřevěnými montovanými domy,“ říká Marcel Kaštovský, „a podle toho se i chováme. Příklady? I když víme, že by bylo snazší vytápět výrobní závod plynem, investujeme do biomasy, štěpky, a topíme vlastním odpadem. V administrativní části firmy snižujeme spotřebu papíru, měníme

logistiku tak, abychom snižovali CO2 při dopravě. Chceme, aby měl náš zákazník jistotu, že jsme jeho dům, v němž bude žít, vyprodukovali tak, abychom co nejméně zatěžovali prostředí. Společenskou odpovědnost vnímáme i tak, že domy dělám pro lidi, nejen pro byznys.“ Pokud se týká ekonomické krize, ta prý sektor dřevostaveb příliš neovlivňuje. Je to především tím, že roste podíl investic do tohoto druhu výstavby; dřevostavby v České republice zatím nepřekračují deset procent, takže prostor pro růst tady je. „Lidem začínají výhody dřevostaveb docházet: rychlost výstavby, garantovaná cena, nízké náklady na provoz, energetická úspornost. U cihlového domu nejprve dlouho vytápíte stěny, aby se vůbec zahřály, a pak teprve prostor. U dřevostavby máte teplo hned. Ostatně, za jeden z velkých úspěchů lze považovat rozvoj těchto technologií stavebnictví v konzervativní Anglii. Na fasádě musejí být nalepené cihly, v čemž jim vycházíme vstříc, ale jinak zde oceňují tepelné vlastnosti a malé nároky na místo. O tom jsme vlastně ještě nemluvili: třicet centimetrů tlustá stěna dřevostavby, vyplněná izolací, má takové vlastnosti, jako cihlová stěna tlustá více než několik metrů. Takže v místech, kde jsou pozemky velmi drahé, ušetříte i tím, že spotřebujete méně prostoru.“ Jakkoli je sektor, jenž se cítí být v České republice v menšině, semknutý, větší společnosti jako ELK bojují proti tzv. garážovým firmám. „Oni postaví třeba dva domy za rok, nemají zkušenosti, a pak se stane, že jejich práce není kvalitní. Špatně postavená dřevostavba opravdu může shnít – a to pak nahrává zdejším předsudkům,“ říká Marcel Kaštovský, který sám v dřevěném domě nežije. „Ovšem jen proto, že když jsem dům stavěl, v ELKu jsem nepracoval.“❑

Skupina partnerských firem a institucí je volným uskupením organizací, které se rozhodly v tomto roce podpořit časopis CSR fórum jako diskusní a informační platformu pro otázky společenské odpovědnosti.

www.cez.cz

www.unilever.cz

www.vodafone.cz

www.tescosw.cz

www.novartis.cz

www.aktualne.cz

Partneři tohoto vydání

Pro informace o výhodách členství ve skupině Partneři 2013, o celkových podmínkách a cenách inzerce volejte na tel. 605 232 393 nebo pište na publicon@publicon.cz.

Sledujte od ledna 2014!

Svět udržitelnosti, odpovědného podnikání a CSR v souvislostech Jediný internetový deník svého druhu v ČR

Provozuje Agentura PubliCon, vydavatel měsíčníku