Csr forum 2 2013 by NETservis

TREND: SPOLUPRÁCE FIREM A NEZISkOVEk

2/2013

Firmy by se měly víc zajímat o to, co neziskovkám skutečně pomůže, říká Hana Frištenská

Časopis o spoleČenské odpovědnosti firem / vydává pUBliCon

FARMACIE, CSR, ZDRAVÍ Odpovědnosti citlivého byznysu

Voda 2013

Konference na podporu Světového dne vody v České republice Holiday Inn Prague Congress Centre, 21. 3. 2013 Záštita: Informační centrum OSN v Praze Generální partner: Heineken ČR Pořádá: CSR fórum odborní partneři: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Byznys pro společnost ProGram 9:00 9:10 9:15 – 10:15

10:15 – 10:45 10:45 – 11:45

11:45 – 12:15 12:15 – 13:00 13:00 – 14:00 13:00 – 14:00

14:00

registrace Úvodní slovo Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze odborný panel 1. Mark Rieder, ředitel VÚV TGM 2. Prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc., PřF UK 3. Doc. Ing. Iva Čiháková, CSc., ČVUT Přestávka Byznys panel 1. Etienne Strijp, generální ředitel Heineken ČR 2. Ondřej Beneš, technický ředitel Veolia Voda ČR, Slovensko a Polsko 3. Zdeněk Saturka, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s. diskuse oběd odBorNÝ aKadEmICKÝ WorKSHoP Pod vedením VÚV TGm: Budoucnost vodních zdrojů v ČR odBorNÝ BYZNYS WorKSHoP Pod vedením Byznys pro společnost: Co mohou dělat firmy pro udržitelnost vodních zdrojů Závěr Záštita:

Pořádá:

Generální partner:

Odborní partneři:

Účast na konferenci je zdarma Registrace: lenka.vimmerova@publicon.cz

Z oBSaHU

Zdraví jako

hodnota?

Zdraví populace je přímo spojeno s dalšími oblastmi, jako je vzdělávání a prevence, pracovní podmínky a zaměstnanost, minimální příjem pro udržení zdravého životního stylu či kvalita životního prostředí. Navíc, zdraví populace má přímý vliv na ekonomickou situaci rodiny, komunity, firmy i celého státu.

Pokuty? Nejčastěji pro porušení zákona o regulaci reklamy „Hlavním smyslem zákona je vždy zajistit, aby se léky užívaly účelně, nikoli účelově. Je tedy na místě, aby se zmenšoval prostor pro nezákonné praktiky v oblasti finančních či věcných pobídek či kongresové turistiky, které vedou k neracionálnímu předepisování léků. Nejen, že toto chování může ovlivnit zdraví jedince, ale zároveň je i finanční zátěží pro stát, který přispívá nemalou částkou do systému zdravotního pojištění,“ říká Pavel Březovský, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

90 diskusních minut o trendech ve spolupráci firem a neziskových organizací Diskuse dospěla k jednoznačnému závěru: nezáleží především na velikosti organizací nebo projektů, nezáleží na tom, zda jde o pomoc finanční nebo nefinanční, nezáleží na vynaložených sumách. Nejdůležitější je, aby společným projektům firem a jejich partnerů předcházela jasná identifikace problému: nejde o to, podpořit vybranou organizaci, jde o to, měnit s její pomocí společenský problém.

Firmy by se měly víc zajímat o to, co neziskovkám skutečně pomůže „V neziskovém sektoru se rozevírají v posledních deseti letech nůžky – mezi těmi, kteří jsou na cestě k profesionalizaci, a mezi těmi, kteří buď nově vznikají, nebo pořád ještě stojí zcela na nadšení a dobrovolnictví,“ říká Hana Frištenská z Rady vlády pro nestátní neziskové organizace..

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ENGLISH SUmmarY

ToPIC Health as a value? Czechs are only starting to explore the idea of health being an important life and economic value. Apart from painful discussions about ﬁnancing public health care and repetitive alarming information about obesity, a higher occurrence of diabetes or cardiac events, individual companies are becoming active players in talks concerning an active and healthy lifestyle and prevention. And even though they cannot solve most of the problems for the state, there are topics they can push forward. Similar to many other areas, the Czech Republic lacks a clear national plan that would motivate the society to take precautionary measures. Such a strategy may of course stir up tension between regulatory measures and plain voluntary commitments made by companies, nevertheless, discussions about this topic may also result in a fresh batch of impulses and suggestions. See page 10 INTErVIEW Pavel Březovský: Fines? mostly for breaching advertising regulations “Last year, State Institute for Drug Control in cooperation with STEM/MARK carried out one of the largest surveys to this day, focusing on the numbers regarding the disposal of medicine and perhaps more importantly, on the use of medicine in households. The results showed that in 2011, drugs worth more than 1.5 billion CZK remained unused, ended in communal waste or were simply returned to pharmacies or doctors. This survey was exceptional mainly due to the number of households visited. The audit of 2000 ﬁrst aid kits in Czech households showed that 20% of drugs were unused and 12% were past the expiration date. Only half of the households stocked the drugs as prescribed. The SIDC plans not only to repeat this survey in the future, but also to follow up on this conducted research later this year with a campaign focused on communicating the correct use of drugs, including adequate handling of unused me-

dicine,” says Pavel Březovský, Director of the State Institute for Drug Control. See page 20 dEBaTE For FEBrUarY 90 minutes about trends in the cooperation between companies and NPos The days, when we were able to monitor typical philanthropic trends (giving money to an orphanage, to the disabled, to animal causes) causing an “excess of good” on one side and a deficit in many other areas, are long gone. Ill-conceived handling of finances intended for a good cause is, in the case of most established firms, history; firstly, CSR concepts are not fulfilled just by donations, and secondly, caring for the local environment has become a strategic part for companies and their so called core business. However, despite the considerable increase, many companies are still questioning the effectiveness of their help, how related is it to their field and finally, if they are making the world a better place. “90 Minutes of CSR Forum” reached an obvious conclusion: It doesn’t matter how large the organization or the project is, it doesn’t matter whether the help is of financial or non-financial nature and it doesn’t matter what the final expenditure is. The most important factor for joint projects to work is for companies and their respective partners to clearly identify the potential problems beforehand: the idea is not to support a selected organization, but to change a social problem with its help. See page 24 PoLL What helps the nature of business? Looking for the Law of the Year Which legislative act from last year was of greatest benefit to the business environment in the Czech Republic? And which on the other had the worst impact? The Law of the Year Poll will once again provide answers to both of these questions and more. The fourth year of the Law of the Year Poll is organized by Ambruz & Dark/Deloitte Legal Law Firm in cooperation with their

partners. The main aim is to contribute to the talks between Czech entrepreneurs, politicians and the public about the quality of passed legislation in the past year, its impact on the business environment in the Czech Republic and about the level of legal environment in the Czech Republic in general. With the help of experts, the poll should distinguish between the legislation that is most beneficial to domestic business and the legislation which is a mockery of the system and damages the Czech business environment. The nominees for the Year 2012 will be published on the 18th of March, then business representatives and respective experts will vote, and finally, the results will officially be announced on the 16th of May. See page 27 GUEST For FEBrUarY Hana Frištenská: Businesses should care more about what really benefits the NPos Concerning companies, Hana Frištenská from the Government Council for NonGovernmental and Non-Profit Organizations states that they should listen and care more about what really benefits the NPOs. “Expert or voluntary help is always nice, but is it really what they need most considering their admirable work? If they decide to help, that’s what companies should be asking, along with what the real meaning behind non-financial donations is. Purely out of being polite, no one will refuse donations anymore, but do the organizations effectively utilize what they receive?” At the same time, she would welcome more audacity from the side of businesses when it comes to supported topics: “Companies react just like the society does – there are topics that attract compassion and there are others that don’t. It’s usually not so hard to find support for the first ones, but supporting the latter is as important, despite their negative sides. And that’s where companies remain reluctant.” See page 34

časopis o společenské odpovědnosti firem

šéfredaktor: michal Růžička michal.ruzicka@publicon.cz

produkce: lenka Vimmerová lenka.vimmerova@publicon.cz

Vydává: agentura publicon na základě licence od Fóra dárců

editor: Viktor Vondra viktor.vondra@publicon.cz

číslo 2, ročník Vii., vyšlo v únoru 2013.

art Director: Vladimír nagaj

adresa redakce: csR fórum U Železné lávky 10 praha 1, malá strana, 118 00 Tel.: + 420 257 213 404

Tisk: kavka print mk čR e 17762 issn 0862-9315

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Rešerše: anna šindelková anna.sindelkova@publicon.cz

Rukopisy a náměty posílejte na redakce@publicon.cz

❑Translated by Petr Benda

adresa vydavatele: agentura publicon s.r.o. Hradešín 143, 282 01 e-mail: publicon@publicon.cz Tel. 605 232 393 www.publicon.cz

EdITorIaL

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, nevím, jak Vám, ale mně přišel únor docela vhod. Až na těch pár chvil, které strávím venku na horách, prožívám obvykle většinu únorových dní někde u kamen. Letos se to hodí dvojnásob. Únor je ideální čas rozmyslet si, co vlastně lednová prezidentská volba v České republice odhalila. Pokud se oblasti společenské odpovědnosti týká, dospěl jsem zatím k několika pracovním tezím: 1. Česká společnost není rozdělena na levicovou a pravicovou ve smyslu politických idejí, ale spíše ve smyslu osobního, životního či dokonce profesionálního sebevědomí. 2. Pohled na svět těch, kteří žijí v České republice ve městech, a těch, kteří obývají venkov, se rozchází mnohem dramatičtěji, než se zdá. 3. Vztah Čechů k jinakosti nedospěl ani do puberty. Občasné náznaky odstraňování předsudků ve vztahu k cizincům, ženám, menšinám, elitám, historii a podobně, jsou jen iluzí vyvolanou nedokonalým výhledem z pražských ulit. 4. Češi odmítají lídry, s nimiž by se zlepšovali, s nimiž by chtě nechtě překračovali vlastní obzor; chtějí někoho, kdo působí, že je stejný jako oni a nebude na ně klást žádné ne-domácí nároky. 5. Většina české společnosti následuje zavedený školský model: memorování citátů, dat a vzorečků se cení víc než pochopení souvislostí nebo odvaha přijít s vlastní interpretací. Dokonce i nepřesné, ne-

logické, či vyloženě lživé využívání „chytrých citátů“ je považováno za znak vzdělanosti. 6. Jedním z nejvýznamnějších hybatelů české společnosti je strach. Strach ze světa za hranicemi světa „českého“. 7. Většinový stav mysli: zaměstnanec, nikoli podnikatel; ohýbaný, nikoli hybatel; náš, nikoli můj; oni, nikoli já. 8. Zlodějům a podvodníkům, kteří působí lidově, se odpouští. Zloději a podvodníci, kteří lidově nepůsobí, se věší. 9. Jsme malí, a proto potřebujeme zeď. Jazykovou, skutečnou, metaforickou. Jsme malí a máme pocit, že v rámci velkého celku se nemůžeme než ztratit. 10. Veřejná debata nikdy neřeší věcné problémy, nýbrž ohmatává vědomé i podvědomé obavy všeho druhu. Většina za volební plentou jen zařazuje sebe sama do příslušného klanu. Do družiny, v jejímž středu se nestydí za odraz v zrcadle. Svým způsobem se dá říct, že nikoli snad výsledek volby samotné, ale především její průběh ukázal, že převažující české vědomí stojí proti světu moderního byznysu a proti tomu, co zdejší ekonomika potřebuje, aby v budoucnosti uspěla. Strach, předsudky, nízké sebevědomí, nechuť ke všemu cizímu, nic z toho není konkurenceschopné. Uvidíme za pár let: „Snad nám naše děti prominou.“ ❑michal růžička

najdete také v elektronických médiích a na sociálních sítích. Připojte se k nám:

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Foto: Filip singer

Únor reflexí

aKTUaLITY Z ČESKÉ rEPUBLIKY

Náměty do této rubriky posílejte na adresu redakce@publicon.cz

Foto: skupina čeZ

Čtyři nováčci a jeden stávající stipendista na přednášce dany drábové.

Tchibo podporuje slaďování rodinného a pracovního života zaměstnanců Společnost Tchibo Praha získala certifikát programu Audit rodina & zaměstnání. Tento tzv. základní certifikát stvrzuje úspěšné zapojení do programu a aktivní prosazování prorodinně orientované personální politiky. Tchibo dlouhodobě podporuje slaďování pracovního a rodinného života zaměstnanců v různých zemích působnosti a zapojení do auditu vnímá jako další logické vyústění své strategie trvale udržitelného rozvoje. Mezinárodní program Audit rodina & zaměstnání se zaměřuje na

harmonizaci pracovního a rodinného života zaměstnanců komerčních společností, neziskových organizací a veřejné správy. Kapka naděje a Laufen CZ pomohly nemocnicím s rekonstrukcí koupelen Společnost Laufen CZ, která na českém trhu zastupuje značky Laufen, Roca a Jika, pomohla během pěti let fungování charitativního projektu (28. 4. 2008 – 31. 12. 2012) s rekon-

Foto: kapka naděje

účast ve vzdělávacím programu Skupiny ČEZ. Všichni čtyři noví stipendisté studují pátý ročník vysoké školy, jejich stipendium činí sedm tisíc korun měsíčně a mohou s ním nakládat podle svého uvážení. Na Letní univerzitě v Temelíně prokázali, že jim nechybí studijní předpoklady ani vytrvalost. Obstáli i v psychodiagnostických testech pro práci na jaderném zařízení.

Skupina ČEZ udělila stipendia pro jaderné inženýry Čtyři studenti technických fakult získali stipendium z programu Vysokoškolák a v září se stanou operátory Jaderné elektrárny Temelín. O stipendia se mohou ucházet studenti středních a vysokých škol: první podmínkou pro jejich získání je

ladislav dvořák a vendula svobodová

aKTUaLITY ZE SVĚTa

Vybírá Pavlína Kalousová

Shwopping se valí do Čech Shwopping je oficiální název programu řetězce Marks&Spencer, který umožňuje zákazníkům věnovat obnošené či nechtěné oblečení do speciálních krabic umístěných v obchodech. Následně je toto oblečení využito významnou neziskovou organizací Oxfam, která je buď prodává ve svých specializovaných charitativních obchodech, nebo je využívá pro potřebné přímo. Výtěžek z prodeje je pak věnován na programy Oxfamu, které se věnují humanitární či rozvojové pomoci. Marks&Spencer své zákazníky motivuje tím, že lze za věnování ošacení získat slevovou poukázku na nákup v obchodech M&S. Firma si dala závazek shromáždit takto stejné množství oblečení, která prodá. Do České republiky ale zdá se dříve dorazí program švédského módního řetězce H&M, který je postaven na obdobném principu. H&M Consious recykluje či využívá oblečení různými způso-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

by, kdy cílem je primárně snížit objem vyhazovaného šatstva. Zákazník opět získává slevu na další nákup. Projekt by měl být spuštěn do konce února, takže můžete již plnit tašky oblečením, které vám po vánočních radovánkách jednoduše už nesedí. Odhady říkají, že se ročně vyhazují s běžným odpadem z domácností tuny oblečení a že téměř 95% tohoto oblečení může být znovu využito nebo recyklováno. Samozřejmě záleží na stavu oblečení. Zákazníci nevěří Méně než 20% zákazníků věří lídrům byznysu, že mluví pravdu v případě, že jsou konfrontováni s problémovými tématy. Dvakrát více věří akademikům, technickým expertům nebo lidem ze svého okolí. Alespoň tak to uvádí nové výsledky pres-

tižního průzkumu společnosti Edelman. V minulém roce se navíc ukázala řada globálně sledovaných skandálů, které důvěryhodnost lídrů skutečně oslabují. Průzkum zmiňuje například známého cyklistu Lance Armstronga či šéfa poradenské společnosti McKinsey Rajata Guptu. Edelmani pravi-

Z ČESKÉ rEPUBLIKY aKTUaLITY

strukcí koupelen a toalet podle potřeb nemocnic vybraných na základě doporučení Nadačního fondu Kapka naděje v celé České republice. Hodnota projektu dosáhla 1 045 296 korun. Symbolický šek převzala v Galerii koupelen Laufen v Praze z rukou generálního ředitele Laufen CZ Ladislava Dvořáka prezidentka Nadačního fondu Kapka naděje Vendula Svobodová. Oba s potěšením konstatovali, že oproti původní dohodě se podařilo spolupráci navýšit téměř o 200 000 korun, a dohodli se na pokračování úspěšné spolupráce i v dalších letech. americká obchodní komora podpoří veřejně prospěšné projekty na českých školách Díky podpoře svých členů rozdělí Americká obchodní komora z grantového programu One World, Many Voices celkem 520 000 Kč mezi jedenáct českých škol. Americká obchodní komora podpoří projekty, které budou prospěšné pro místní komunitu a které realizují sami žáci ve spolupráci se školou, veřejností a zástupci místní samosprávy.

„Věříme, že aktivní účast občanů na dění ve společnosti je klíčová pro každou stabilní demokracii. Proto je naším cílem podpořit aktivní účast dětí, jejich rodičů a dalších občanů ve veřejném životě, a tím i posílení důvěry mezi lidmi a představiteli veřejné správy,“ uvedl Weston Stacey, výkonný ředitel Americké obchodní komory v ČR. Grantová soutěž One World, Many Voices bude pokračovat i v letošním roce a nová grantová výzva bude ohlášena na jaře. Platforma Byznys pro společnost se opět rozrostla Novým členem platformy Byznys pro společnost, sdružující společensky odpovědné ﬁrmy, se stala společnost EKOLAMP. Jejím úkolem a posláním je zajistit, aby se osvětlovací zařízení, uváděná na trh v ČR, dostala přes rozsáhlou sběrnou síť pro zpětný odběr k následné ekologické recyklaci. Nedílnou součástí aktivit společnosti EKOLAMP je také zvyšování povědomí o zpětném odběru elektrozařízení a rozsáhlá marketingová

podpora zpětného odběru. Společnost EKOLAMP svojí činností eliminuje dopad potenciálně škodlivé rtuti a dalších látek obsažených v osvětlovacích zařízeních. Nový program osloví mladé filantropy ČSOB a ERA společně s Nadací VIA vyhlašují nový grantový program Pomáhej, jehož cílem je rozvíjet filantropii dětí a mladých lidí a ocenit tak jejich odvahu a kreativitu. Program je určen pro děti a mladé lidi ve věku od 7 do 26 let, kteří sbírají finanční prostředky pro dobrou věc. Uspořádat s kamarády benefiční akci, jako např. divadelní představení, koncert, závod, turnaj, módní přehlídku či společný úklid okolí školy může být velkou zábavou, při které se děti učí pracovat v týmu, přesvědčit okolí, že právě jejich akce je výjimečná a že stojí za to pomáhat, protože pocit z dobře odvedené práce je nenahraditelný. Neformální skupiny dětí a mládeže, které se programu zúčastní, mohou získat od Nadace VIA a společností ČSOB

ZE SVĚTa aKTUaLITY

delně realizují podobné výzkumy globálně ve 26 zemích na více než 26 000 lidech. Největší propad v důvěře vykazují zákazníci ve Spojených státech a v Číně. Šéf společnosti Edelman Richard Edelman k tomu poznamenal, že „byznys a političtí lídři musí změnit svůj přístup a budou muset více naslouchat názorům zaměstnanců, zákazníkům, občanské společnosti či univerzitní sféře. Největší důraz by však měli klást na transparentnost“.

parafrázovat jako „Kupujte méně věcí, ale dobře si rozmyslete, co si pořídíte“. Kampaň Out of Hand bude k vidění zejména v dopravních prostředcích a na vybraných místech v New Yorku.

rizika a nejistoty Světové ekonomické fórum naznačilo, že se vnímání rizik, kterým svět čelí, zintenzivnilo. Experti jako jedno z nejzávažnějších v horizontu příštích 10 let deﬁnují environmen-

Letos žádný módní hit v šatníku! Byronesque, online prodejce vintage oblečení a značek, vytvořil provokativní kampaň cílenou na New York Fashion Week 2013 a jeho návštěvníky. Cílem je vyzvat návštěvníky, aby zvážili koupi dalšího módního výstřelku letošní sezony. Kampaň je postavená na citátech celebrit, které jsou dány do kontextu módního průmyslu. Firma chce ukázat jiný pohled na módu, protože podporuje autenticitu před rychlým módním byznysem. S kampaní je spojena i slavná módní návrhářka Vivienne Westwood, která, ač je součástí módní mainstreamové branže, je zároveň propagátorkou originality. V rámci kampaně je propagována vlastním citátem: „Buy Less, Choose Well“, který bychom mohli volně TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

dC VISIoN získala hlavní Cenu hejtmana za společenskou odpovědnost DC VISION, poradenská společnost v oblasti řízení změn, rozvoje firemní kultury, inovačního managementu a vytváření prodejní a provozní excelence získala hlavní Cenu hejtmana Moravskoslezského kraje za společenskou odpovědnost za rok 2012 v kategorii podnikatelských subjektů do 50 zaměstnanců „Cena hejtmana za společenskou odpovědnost je pro nás velkým oceněním, že naše investice do neziskových aktivit jdou správným směrem. Podnikání je pro nás především službou veřejnosti a musím tímto poděkovat především našim zákazníkům, že nám dlouhodobě projevují

Společnost GSK věnovala neziskovkám přes půl milionu Farmaceutická společnost GlaxoSmithKline (GSK) podpořila celkem pět neziskových organizací celkovou částkou 528 823 Kč. Na společné firemní konferenci v Harrachově mezi sebou zaměst-

nanci vybrali částku 128 823 Kč. Dalších 50 tisíc pro neziskové organizace vybojovali v rámci společného team buildingu a 350 000 Kč věnovala společnost GSK. Firemní konference společnosti GSK se zúčastnili i zástupci celkem pěti neziskových organizací (Mammahelp, Elpida, Divoké husy, Sue Ryder a Pomocné tlapky). Společnost GSK se předem zavázala, že pokud mezi sebou zaměstnanci vyberou částku vyšší než 100 000 Kč, přispěje dalšími 350 tisíci. „Zhruba 150 lidí následně vybralo za dvě hodiny 128 823 Kč, což nás všechny nesmírně pomonika Horníková těšilo. Společenská odpovědnost patří mezi priority naší firmy a jsem moc ráda, že se k ní naši zaměstnanci hlásí,“ říká generální ředitelka GSK Pharmaceuticals ČR Monika Horníková.

Zelená Puma Společnost Puma se rozhodla v rámci strategie snižování odpadů představit novou kolekci produktů, které jsou recyklovatelné nebo rozložitelné. Kolekce Puma InCycle poputuje k zákazníkům na jaře letošního roku. Výrobky jsou vyrobeny z biorozložitelných polymerů, recyklovaného polyesteru a organické bavlny a Puma při jejich výrobě zcela eliminuje nebezpečné látky či pesticidy. Puma zavádí také nové způsoby recyklace a komunikace tohoto tématu. Tak

například lze sledovat nové složení bundy Puma, která je z 98% vyrobena z použitých PET lahví, zatímco běžná bunda obsahuje ještě další materiály. Bunda z této kolekce pak se může zpět rozložit na polyesterový granulát a posloužit k výrobě dalších produktů. Tím se jednak snižuje odpad, ale také například šetří energie. Všechny výrobky z této kolekce budou také označeny speciálním sdělením pro zákazníky. Zákazníci se dozvědí nejen o složení výrobku, ale také o fázi biologického či technického procesu výrobku. Puma se tak poprvé intenzivně věnuje tématu snižování odpadu jak u firmy samotné, tak i u zákazníků. Podle Pumy je pro recyklaci důležité, že jí dobře rozumějí také zákazníci a mohou změnit své soukromé chování. Puma tak zavádí ve svých obchodech i schéma pro návrat výrobků k jejich další recyklaci. A je zajímavé, že bude spolupracovat se stejnou společností jako řetězec H&M.

libor Witassek, hlavní partner a zakladatel dC vision (vlevo), a hejtman moravskoslezského kraje miroslav novák důvěru a umožňují vytvářet takové hodnoty, jejichž část pak můžeme naší společnosti a regionu vrátit,“ řekl Libor Witassek, hlavní partner a zakladatel DC VISION. Společnost klade důraz na zlepšení podnikatelského prostředí v zemi, podporuje nezávislou žurnalistiku, pomáhá obětem války a investuje například i do ekologických aktivit. Firma investovala do neziskových činností v roce 2012 více než půl miliónu korun.

Foto: csR fórum

a ERA pobídkový grant zdvojnásobující všechny vybrané dary až do celkové výše 10 000 korun. Tři nejzajímavější projekty dostanou navíc bonus 50 000 korun. Uzávěrka pro odevzdání formulářů záměrů je 28. února. Veškeré informace naleznete na www.nadacevia.cz.

Foto: kÚ moravskoslezského kraje

aKTUaLITY Z ČESKÉ rEPUBLIKY

aKTUaLITY ZE SVĚTa

tální rizika, konkrétně zvyšující se emise CO2, dodávky vody a přístup k ní. S tím se přímo spojují otázky produkce potravin, jejich cena a dostupnost, které kromě environmentálních a sociálních dopadů mohou přinést také bezpečnostní a politická rizika. Mezi dalšími riziky se vedle ekonomických objevují také sociální témata, jako například zcela nedostatečné řešení globálního stárnutí populace. Jedním z diskutovaných problémů je ovšem také skutečnost, že velkou neznámou se zdají být i dopady současných ekonomických a sociálních opatření. Není tedy žádné jasné doporučení a vidíme, kromě zvyšujících se rizik, také zvyšující se nejistotu v nalézání řešení. Nevím, jak účastníkům fóra, ale nám se to zdá dosti varovné.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

PrůZKUm

Představy o slaďování profesního života a mateřství se mění Podle výsledků průzkumu kariérního portálu mámavpráci.cz dochází ke změnám v tradičním vnímání konceptu tříleté rodičovské dovolené, během níž se žena věnuje výhradně dětem a rodině. Ženy si dnes přejí zůstat profesně aktivní i v době, kdy pečují o velmi malé děti. Závěry průzkumu prezentovala zakladatelka portálu mámavpráci.cz Jana Bauduin v rámci semináře audit rodina&zaměstnání, který na konci ledna uspořádalo mPSV. Téměř devět žen z deseti by se do profesního života rádo, alespoň částečně, zapojilo mnohem dříve než v tradičních třech letech věku dítěte a prakticky každá druhá matka by ráda pracovala i s dítětem mladším 18 měsíců. Jako hlavní motivaci pro ná-

vrat do práce ženy uvádějí potřebu nesoustředit se výhradně na dítě, příležitost přemýšlet také nad něčím jiným, ale také potřebu seberealizace. Nefinanční motivace podle průzkumu převládá nad motivací podílet se na příjmech rodiny či jinými fi-

Ideální doba pro návrat k plnému úvazku (v kolika letech dítěte)

1% 11% 23%

nančními důvody. Přestože ženy masivně vyjadřují přání profesní aktivity v průběhu rodičovské dovolené, jen jedno procento dotázaných uvažuje o plném úvazku. Nejčastěji by respondentky průzkumu volily úvazek poloviční či projektovou spolupráci se zaměstnavateli. Pro většinu dotázaných žen je alternativní úvazek, který umožňuje skloubit pracovní a rodičovské role, hlavním důvodem vedoucím ke změně zaměstnavatele. Maminky jsou ochotné eventuelně i akceptovat nižší mzdu, pokud jim zaměstnavatel alternativní úvazek nabídne. ❑-red-

Při návratu po RD - hlavní motivace ke změně zaměstnavatele

10% 1% 10% 40%

25% 20%

13%

41%

46%

20% N 0-3 roky N 3-5 let N 5-8 let N 8-10 let N později

Ochota kvůli alternativnímu úvazku akceptovat i nižší plat

N práce by se dala lépe skloubit s rodinou N práce by umožňovala více flexibility N lepší ﬁnanční podmínky N lepší lokalita N lepší pracovní náplň

Preferovaný typ úvazku po návratu z rodičovské dovolené

1% 13%

24% 41%

46%

N určitě ano N spíš ano N spíš ne N určitě ne

78%

N plný úvazek N jiný než plný úvazek

Zdroj: mámavpráci.cz TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉma FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr TÉma

Zdraví jako hodnota? Zdraví je jedno z témat, které ukazuje posun ve vnímání firemní odpovědnosti směrem k udržitelnosti. Tedy udržitelnosti zdravé společnosti a ekonomiky. oblast zdraví již nemůže být vnímána izolovaně pouze jako zdravotnický problém či politikum. Bohužel však naše diskuse nad financováním veřejného zdravotnictví často zastiňují komplexnost celého problému. další televizní diskuse nad třicetikorunovým poplatkem u lékaře to jistě potvrdí. Zdraví populace je přímo spojeno s dalšími oblastmi, jako je vzdělávání a prevence, pracovní podmínky a zaměstnanost, minimální příjem pro udržení zdravého životního stylu či kvalita životního prostředí. Navíc, zdraví populace má přímý vliv na ekonomickou situaci rodiny, komunity, firmy i celého státu. Zejména v zahraničí se objevuje celá řada strategických studií obsahujících komplexní návrhy na řešení udržitelnosti zdravé společnosti a na odstranění nerovností v přístupu ke zdraví. Například evropská kancelář Světové zdravotnické organizace v rámci své koncepce Health 2020 zpracovává výstupy mapující sociální determinanty zdraví a rozdílnost v jejich řešení v Evropě. Podle profesora Michaela Marmotta, který se touto otázkou dlouhodobě zabývá a v současnosti pracuje na této studii, se „nerovnost v přístupu ke zdraví v Evropě stále více a více prohlubuje“. Podle jeho názoru k tomu mimo jiné přispívají neustálé škrty ve veřejných rozpočtech, určených na financování poskytování služeb právě nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Firmy jako aktivní hráči Pravdou je, že Češi a česká veřejnost začínají téma zdraví jako důležitou životní i ekonomickou hodnotu teprve objevovat. Krom bolestných diskusí nad financováním veřejného zdravotnictví a opakovaných alarmujících informací o obezitě, rostoucím výskytu diabetu či srdečních příhod se i jednotlivé firmy stávají aktivními hráči při komunikaci aktivního zdravého životního stylu a prevence. A třebaže za stát některé otázky vyřešit nemohou, mohou posunout řadu témat dopředu. Příklady firem hledejme od těch, které aplikují individuální opatření, až po ty, které se odváží realizovat veřejné kampaně či se zapojit do společných iniciativ, jež mají za cíl dobrovolně zlepšit tuto oblast.

A jako v mnoha dalších oblastech, i tady chybí v České republice jasný národní plán motivující společnosti k těmto opatřením. Samozřejmě, takováto strategie v sobě vždy nese napětí mezi regulatorními opatřeními a čistě dobrovolnými závazky firem, nicméně diskuse nad ní může přinést řadu zajímavých podnětů. Zdraví jako produkt Velká Británie za vlády Gordona Browna přijala strategii Food 2030, která měla za cíl komplexně zlepšit oblast zdraví ve spojení s potravinami. Dnes je tato strategie nahrazována čistě dobrovolnými závazky výrobců, které ovšem čelí častým kritikám za nesystémovost a pouhý marketing. Jsou však společnosti, které se na zdraví svých výrobků a dopad konzumace potravin na zákazníky skutečně zaměřují. Mezi nadnárodními korporacemi najdeme firmu Kellog, která omezila ve svých výrobcích sůl o 44%, nebo Marks&Spencer, který snížil obsah soli celkem v 95 % výrobků. Na druhou stranu se velká řada producentů touto otázkou jednoduše příliš nezabývá. Buď je k tomu vedou ekonomické důvody, či skutečnost, že nemají vůli nebo kapacitu investovat do postupů, které by zachovaly chuť při zdraví příznivějším složení. Zdravý zaměstnanec, zdravá firma Otázka zdraví je klíčová pro celou společnost i pro samotné fungování firem. Zdraví a takzvaný wellbeing zaměstnanců má jasný dopad na výkonnost firem, což prokazuje nejeden průzkum mapující tuto oblast. Krom přímého vlivu na výkonnost firem se zdraví zaměstnanců dotýká jejich soukromého života, jejich rodin a může mít skutečný dopad na širší komunitu, ve které žijí. Například pokud se příjem ekonomicky výkonného člena rodiny sníží, může se celá širší rodina dostat do sekundárních problémů, jak ekonomických, tak sociálních. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉma FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr

Firmy tak investují jak do vlastních programů vztahujících se ke zdraví jejich zaměstnanců, tak se zajímají o otázky veřejného zdraví. Firmy, které proaktivně podporují zdraví svých zaměstnanců a jejich aktivizaci v této oblasti, mohou, podle dat organizace Business in the Community, která pracuje v oblasti odpovědného podnikání ve Velké Británii, zvýšit svou ekonomickou výkonnost o 10 %. Zdraví zaměstnanci mohou ﬁrmám přinést i úspory v oblasti přímých plateb na tak zvané sick days. V roce 2011 za ně jenom britské ﬁrmy vyplatily celkem 9 miliard liber. Navíc podle některých studií se využívání sick days u zdravých a aktivních jedinců snižuje o více než 20 %.

ber ročně. Firma poskytla svým zaměstnancům aktivity, přímo cílené na tyto problémy, například soutěže v chůzi či zapojení do dobrovolnických aktivit

v místní komunitě. Díky tomu se meziročně absence snížila o více než 3 % a při tříletém srovnání se snížily problémy s pohybovým aparátem dokonce o 40 %.

Není to jenom o chřipce Tradiční výrobní firmy se v oblasti zdraví začínají potýkat například se stárnoucí strukturou svých zaměstnanců. Přístup těchto firem k aktivizaci zaměstnanců pak může být klíčový nejen pro vlastní výkonnost, ale právě také pro sociální situace rodin ve věkové hranici 50+. Britská firma Northumbrian Water‘s musela začít tuto oblast řešit strategicky. Firma má mezi svými zaměstnanci až třetinu lidí v této věkové kategorii, navíc 70 % z nich jsou muži. Northumbrian Water‘s si pro tuto cílovou skupinu identifikovala dva okruhy problémů, na které se ve svém fungování zaměří a které se ukázaly u nemocných zaměstnanců jako nejčastější příčina absence v práci. Konkrétně šlo o poruchy pohybového aparátu a o duševní zdraví, které firmu stály přes milion li-

aNKETa: Podporuje vaše firma nějaký preventivní program ve prospěch odpovědnějšího vztahu české společnosti k vlastnímu zdraví? mUdr. Jiří Pešina, Communication affairs manager, roCHE s.r.o. Společnost Roche si je vědoma své společenské odpovědnosti a každoročně nemalými částkami podporuje neziskový sektor, nadace a občanská sdružení, která realizují projekty s přímým dopadem na pacienty a jejich zdraví, a to především ve smyslu edukace. Jako konkrétní příklad preventivního programu zachraňujícího lidské životy bych uvedl projekt Střevo tour, jenž se zaměřuje na včasný záchyt rakoviny tlustého střeva a konečníku. V naší zemi žije 55 000 spoluobčanů, kteří jsou, nebo v minulosti byli, nemocní rakovinou tlustého střeva a konečníku. Počet lidí zasažených touto diagnózou je tedy překvapivě vyso-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ký. Ročně je navíc diagnostikováno přibližně dalších 8,5 tisíce onemocnění, přičemž více než polovina pacientů vyhledá lékaře až v pokročilém stádiu choroby. I proto je neuvěřitelné, že Roche je stále jediným a osamoceným sponzorem takto důležitého a smysluplného projektu, který čtvrtým rokem organizuje občanské sdružení Onkomaják a pomáhá k záchraně životů mnoha lidí. Na druhou stranu nás těší, že i s podporou jediného sponzora může být projekt úspěšný. Vždyť obří nafukovací maketou tlustého střeva prošlo již přes 30 tisíc lidí. Tento unikátní projekt získal též prestižní mezinárodní ocenění European Excellence Awards. Více na www.onkomajak.cz

Ing. Lucie Kocourková, vedoucí oddělení marketingu, tisková mluvčí, Skupina B. Braun Koncern B. Braun se na celosvětové úrovni věnuje prevenci bodných poranění u zdravotnického personálu. Ve spolupráci se zdravotníky vyvíjíme stále dokonalejší zdravotnické prostředky s nadstandardními bezpečnostními prvky, například kanyly a infuzní sety vybavené speciální konstrukcí znemožňující bodná či řezná poranění. Používáním těchto ochranných prvků zdravotníci maximálně eliminují riziko kontaktu s krví pacienta a následné případné nakažení infekčními chorobami, v krajních případech i virem HIV či hepatitidou B a C. V České republice dojde v průměrně velké nemocnici k několika desítkám poranění použitou jehlou ročně. Naprosté většině

FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr TÉma

Ovlivní-li firmy životní styl a přístup ke zdraví u svých zaměstnanců a sekundárně u jejich rodin, mají možnost ovlivnit významnou část populace. Vedle zaměstna-

těchto zranění se dá vyhnout, proto pořádáme vzdělávací workshopy a zdravotnickým zařízením, která plošně zavedou používání prostředků s bezpečnostními prvky, udílíme Certiﬁkát bezpečnosti a kvality „Bezpečná nemocnice“. Soustředíme se však i na širokou veřejnost, a to zejména v oblasti prevence onemocnění ledvin, kterou lékaři i ohrožené skupiny stále podceňují. Každý rok, druhý čtvrtek v březnu, otevřením nefrologických pracovišť B. Braun Avitum v Česku i na Slovensku a dlouhodobou osvětovou kampaní masivně podporujeme Světový den ledvin (www.svetovydenledvin.cz). Každému zájemci bez předchozího objednání zdarma provedeme preventivní prohlídku a v případě nálezu doporučíme podrobné vyšetření. Nemocné ledviny totiž nebolí a v případě příznaků má již pacient většinou vážný problém.

odpovědnost za své zdraví cítí 60 procent Čechů Stát není jediný, kdo se zabývá otázkami zdravotního stavu obyvatelstva. Stále více firem na sebe přejímá odpovědnost za celkovou kvalitu života svých zaměstnanců, zdraví nevyjímaje. Každý jednotlivec ovšem musí přijmout spoluzodpovědnost za svůj zdravotní stav. Státní zdravotní ústav monitoruje zdravotní stav populace prostřednictvím mezinárodních srovnávacích studií. Studie HELEN (Health, Life Style and Environment) sleduje zdravotní stav městského obyvatelstva středního věku ve vztahu k životnímu prostředí. Součástí studie bylo subjektivní hodnocení zdraví respondentů. Jako dobré nebo velmi dobré hodnotí své zdraví 55,9% respondentů. Dalšími ukazateli hodnocení byly dlouhodobé zdravotní obtíže a dlouhodobá farmakoterapie. Nejčastější příčinou dlouhodobých zdravotních potíží byla jak u mužů, tak u žen, uváděna onemocnění pohybového aparátu, na druhém místě pak onemocnění srdce a cév. Bolesti zad a kloubů a vysoký krevní tlak pak také byly nejčastějším důvodem pro užívání léků u obou pohlaví. Studie se dále zaměřila na výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění, jako jsou obezita, kouření nebo nedostatek pohybových aktivit. Ve sledované populaci bylo zjištěno celkem 19,7% obézních respondentů, 40,3% osob trpělo nadváhou. 31,5% respondentů uvedlo, že jim lékař diagnostikoval vysoký krevní tlak (hypertenzi), celkem 34% osob uvedlo zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi. Co se týče kouření, přinesla studie HELEN pozitivní výsledek- v průběhu tří etap šetření, započatých v roce 2000, klesl podíl kuřáků o 8,4% a kuřaček o 5,4%. Naopak cílené fyzické aktivitě věnují respondenti stále méně času. Výsledky třetí etapy studie, realizované v letech 2009-2010, ukázaly, že pouze 13% osob dodržovalo většinu z hodnocení zásad zdravé výživy, naopak 18% respondentů dodržovalo tyto zásady jen velmi málo. Velmi zajímavá zjištění přinesla část výzkumu zaměřená na pocit spoluzodpovědnosti za své zdraví. Spoluzodpovědnost za své zdraví pociťuje 59,9% respondentů, 33,9% má neutrální názor a podle 6,2% respondentů existuje malá možnost ovlivnit vlastní zdraví. Pro stát i zaměstnavatele by tato zjištění mohla být signálem k vedení jednotlivců k odpovědnosti za své zdraví namísto nákladných řešení důsledků jejich neodpovědnosti. neckých programů se však firmy musejí zabývat také udržitelností situace ve společnosti a zdravým životním stylem. Mají totiž přímý vliv na kvalitu životního prostředí, kvalitu potravin či dostupnost

a kvalitu léků. Individuálně to však půjde stěží a bez koncepčnějšího přístupu státu to bude trvat neúměrně dlouho a bude to v budoucnu velmi drahé. ❑Pavlína Kalousová

Jana Kotsopoulosová, Sr.Hr / CSr Specialist, Baxter Baxter je mezinárodní farmaceutická společnost, která svými výrobky pomáhá pacientům po celém světě a bere vážně i zdraví svých zaměstnanců a jejich rodin. Zdraví a spokojení zaměstnanci jsou jednoduše k dosažení našich firemních cílů nezbytní. Máme program s názvem BeWell@Baxter a v obou dvou pobočkách (Baxter Czech v Praze a Baxter BioScience v Bohumile) máme EHS specialisty (EHS = Environment, Health and Safety), kteří koordinují programy jdoucí z korporátní úrovně a zároveň přinášejí programy lokální. Tento program vzdělává a vede ke zdravému životnímu stylu. Zaměstnanci mají

k dispozici nástroje ke zjištění možných rizik spojených s jejich způsobem života. Z výsledků např. vyplynulo, že největším rizikem pro naše zaměstnance je onemocnění srdce, a proto po celý rok 2013 organizujeme vnitřní celosvětovou kampaň s názvem „Zdravé srdce“. Její součástí je kontrola tlaku, váhy, cukru, cholesterolu, zdravá strava, sportovní aktivity, konec kouření a zvládání stresu. Další programy zaměřené na zdraví probíhají každoročně v každé pobočce – jsou to např. Měsíc zdravé výživy s přednáškou specialisty na výživu, v Bohumile jsme úspěšně prošli nekuřáckou kampaní a pravidelným skin testováním (kontrola znamének), máme zde i svého závodního lékaře a na pravidelné prohlídky každý rok chodí úplně všichni. Nabízíme zdarma očkování vakcínami proti chřipce a klíšťové encefalitidě, před zimou dostáTenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉma FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr

Regulace cen léků nemusí ohrozit pouze novinky. Z českého trhu mohou zmizet i některé staré léky rozhovor s monikou Horníkovou, generální ředitelkou Glaxosmithkline Čr a předsedkyní představenstva asociace inovativního farmaceutického průmyslu někteří lékaři i představitelé farmaceutických firem říkají, že korupce ve vztahu lékař – výrobce léků již zdaleka není takový problém jako před lety. Jak tuto oblast dnes hodnotíte vy? V poslední době dochází k výraznému zpřísnění a definování pravidel propagace léků, častěji ze strany legislativních opatření, ale především také samoregulací samotného farmaceutického průmyslu. Toto se realizuje formou úprav etických kodexů, které se neustále zpřísňují, anebo lépe řečeno explicitně popisují formy interakcí obou stran, které jsou povolené a přijatelné pro zdravotnické pracovníky a průmysl. Tato explicitnost přináší jasnost a nastavuje velmi konkrétní principy, které jdou často za rámec lokálních legislativních regulací. Dobrým příkladem je Etický kodex AIFP (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu v ČR), který například upravuje vzorkování léků tak, aby se naplnilo v první řadě poslání vzorkování, a tak nevytvářelo možnost indukovat preskripci. K takové samoregulační úpravě se firmy působící pod hlavičkou uvedené asociace zavázaly bez toho, aby čekaly na změnu legislativy.

ministr zdravotnictví leoš Heger představil novelu zákona, která by měla regulovat vztahy mezi lékaři a farmaceutickými firmami. Je taková legislativní úprava podle vás potřebná – a bude účinná? nebo je třeba pracovat spíš na změně v hodnotovém uvažování dotčených aktérů? Všeobecně jsem toho názoru, že pokud by věci fungovaly na základě hodnotových principů, nebylo by třeba je popisovat. Oblast zdravotnictví je jednou z těch, kde svou významnou roli hraje důvěra. Jednou z našich hlavních priorit je proto dlouhodobá podpora maximální transparentnosti ve vztazích s lékaři. Z tohoto důvodu vítáme i legislativní iniciativy, které jdou tímto směrem, pokud jsou smysluplné a naplňují svou podstatou oblasti, které ztransparentní a zkultivují prostředí. Aktivity společnosti GSK, ale i členské základny AIFP, jdou již nyní nad rámec legislativy, jak jsem již uvedla. farmaceutické firmy se obávají, že snižování regulovaných cen léků ze strany státu by mohlo vést k takovému poklesu tržeb, že budou muset některé léky

aNKETa: Podporuje vaše firma nějaký preventivní program ve prospěch odpovědnějšího vztahu české společnosti k vlastnímu zdraví? váme vitamíny. Velmi populární jsou pohybové aktivity – máme dokonce svůj cykloteam, plánujeme lekce Nordic Walking, v tělocvičně probíhá jóga, cvičení na záda, páteř a klouby, v pražské kanceláři zase nabízíme Flexi passy. Naši zaměstnanci mají k dispozici ergonomický nábytek vč. výškově nastavitelných stolů (Praha), každý rok probíhají ergo audity, jejichž výstupy pak dále řešíme. Toho, co pro naše zaměstnance v této oblasti děláme, je opravdu hodně a my jsme náležitě hrdí na to, co všechno můžeme jako dobrý zaměstnavatel poskytnout. martina antenová, generální ředitelka, apotex Čr Apotex (ČR), spol. s r.o. se dlouhodobě věnuje zlepšení diagnostiky a léčby ischemické choroby dol-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ních končetin (ICHDK). Naším cílem je zvýšit informovanost o tomto onemocnění, kterým trpí desetina osob nad 50 let věku, u osob starších 70 let se onemocnění vyskytuje až ve 20 procentech případů. Výskyt ICHDK velice často provází i výskyt dalších kardiovaskulárních onemocnění, jako je například srdeční infarkt. Již téměř čtyři roky provádí naši školení zaměstnanci v lékárnách po celé republice bezplatná měření tzv. indexu kotníkpaže (ankle-brachial index - ABI), jenž patří k hlavním indikátorům ICHDK. Každý, kdo si nechá tento index změřit, si kromě výsledků měření odnese také podrobnější informace o nemoci a její prevenci. Za poslední rok proběhlo měření indexu ABI ve více než 40 lékárnách a změřeno bylo téměř 1400 zájemců. V 6 procentech případů byly naměřeny hodnoty naznaču-

jící ICHDK a zájemcům bylo doporučeno s výsledky měření navštívit lékaře. Necelých 50 procent z celkového počtu měřených osob mělo navíc významné problémy s hladinou krevního tlaku. Lucie meixnerová, CSr Specialista, Johnson & Johnson, s.r.o. Ano, je to náš závazek ke společnosti, ve které působíme. Johnson & Johnson nabízí nejúplnější sortiment výrobků pro zdravotní péči na světě. Po celou více než 125letou historii firmy je naším cílem vyvíjet zdravotnické prostředky a výrobky nejvyšší kvality a přispívat k vyléčení nebo výraznému zlepšení zdravotního stavu a kvality života pacientů. Zároveň věnujeme velkou pozornost oblasti osvěty a prevence a snažíme se podporovat odpovědnější přístup lidí k vlast-

FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr TÉma

stáhnout a jiné ani nebudou moci zavést na trh. Jde o obchodní argumentaci, anebo tyto změny mohou ohrozit kvalitu péče a pacienty? Když vznikají úvahy tohoto charakteru, je třeba poznat příčiny, proč k tomu může docházet. Mezinárodní referencování cen se v kontextu regulací, ale i volného pohybu zboží napříč Evropou stává velkým tématem, a to nejen pro průmysl. Ten se historicky snažil reflektovat rozdíly ekonomické síly států a začal uvádět hlavně v zemích našeho regionu na trh produkty za nižší ceny. Zavedením referencování napříč Evropou se dostáváme do situace, kdy země s příliš nízkými cenovými hladinami (což se týká i ČR) způsobenými referencováním nebudou zřejmě moci uvádět některé léky na trh. To, v jakém

Ve zdravotnictví hraje důležitou roli důvěra. Aktivity GSK, ale i členské základny AIFP jdou již nyní nad rámec zákona. monika Horníková, GlaxoSmithKline Čr

rozsahu se to stane, bude záviset na mnohých faktorech, ale je tu dost reálný potenciál i pro tento vývoj. Neviděla bych celý problém jen okolo zavádění nových léků. V současnosti někteří výrobci zvažují stažení starších léků z důvodu nižších cenových hladin, ale zde je třeba počkat na konkrétní případy a jejich dopady.

a nemůže tato situace zvýšit tlak právě na oblast etiky, když se dá očekávat i zvýšený konkurenční boj mezi jednotlivými výrobci? Jak jsem zmiňovala, propagace léků a interakce mezi průmyslem a zdravotnickými profesionály je dobře popsána a má svou konturu, takže si nemyslím, že komerční, resp. obchodní tlak vytvoří nová rizika. Je třeba si uvědomit, že samotný obchod je často realizovaný na úrovni lékáren, řetězců a skrze centra. Dále samotné kontrahování diskontů nebo schémat nákupu se realizuje zvlášť u centrových, tedy nových léků, na úrovni výrobce a pojišťovny, což přináší systému spíš úspory, než aby to vytvářelo tlak na chování. ❑-red-

inZeRce

European European C CSR SR Award Award Scheme Scheme Inspiring partnerships

ƵƌŽƉĞĂŶ ^Z ǁĂƌĚ ʹ ĞǀƌŽƉƐŬĄ ĐĞŶĂ ǌĂ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬŽƵ ŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚ ƵƌŽƉĞĂŶ ^Z ǁĂƌĚ ʹ ĞǀƌŽƉƐŬĄ ĐĞŶĂ ǌĂ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬŽƵ ŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚ ǀǇŚůĂƓƵũĞ ^Z ƵƌŽƉĞ Ă /d ǌĂ ƉŽĚƉŽƌǇ ǀƌŽƉƐŬĠ ŬŽŵŝƐĞ ŶĄƌŽĚŶşŵ ƉĂƌƚŶĞƌĞŵ ƉƌŽ Z ũĞ ǇǌŶǇƐ ƉƌŽ ƐƉŽůĞēŶŽƐƚ

WƎĞĚƐƚĂǀƚĞ Ɛǀƽũ ƷƐƉĢƓŶǉ ^Z ƉƌŽũĞŬƚ ǀ ƉƌǀŶş ĐĞůŽĞǀƌŽƉƐŬĠ ƐŽƵƚĢǎŝ͊ WƎĞĚƐƚĂǀƚĞ Ɛǀƽũ ƷƐƉĢƓŶǉ ^Z ƉƌŽũĞŬƚ ǀ ƉƌǀŶş ĐĞůŽĞǀƌŽƉƐŬĠ ƐŽƵƚĢǎŝ͊ Ž ƐŽƵƚĢǎĞ ƐĞ ŵŽŚŽƵ ƉƎŝŚůĄƐŝƚ ǀĞůŬĠ ŝ ŵĂůĠ ƉŽĚŶŝŬǇ͘ ^ŽƵƚĢǎ ƐĞ ǌĂŵĢƎş ŶĂ ŽĐĞŶĢŶş ƉĂƌƚŶĞƌƐŬǉĐŚ ^Z ƉƌŽũĞŬƚƽ ŵĞǌŝ ƉŽĚŶŝŬĞŵ Ă ŝŶƐƟƚƵĐş ǌ ŶĞƉŽĚŶŝŬĂƚĞůƐŬĠŚŽ ƐĞŬƚŽƌƵ͘ KĐĞŶĢŶş ŵŽŚŽƵ ǌşƐŬĂƚ ƉƌŽũĞŬƚǇ͕ ŬƚĞƌĠ ƉŽǌŝƟǀŶĢ ŽǀůŝǀŸƵũş ƚĠŵĂ ƚƌǀĂůĠ ƵĚƌǎŝƚĞůŶŽƐƟ͘

ǀŝĚŝƚĞůŶĢƚĞ ƐǀĠ ǀǇŶŝŬĂũşĐş ǀǉƐůĞĚŬǇ ǀ ŽďůĂƐƟ ^Z ŶĂ ŶĄƌŽĚŶş ŝ ĞǀƌŽƉƐŬĠ ƷƌŽǀŶŝ͘ hǌĄǀĢƌŬĂ ƉƌŽũĞŬƚƽ ǀ ŶĄƌŽĚŶşŵ ŬŽůĞ ũĞ Ϯϴ͘ƷŶŽƌĂ͘ ^ǀƽũ ƉƌŽũĞŬƚ ƉƎŝŚůĂƓƚĞ ŶĂ ǁǁǁ͘ĞƵĐƐƌĂǁĂƌĚ͘Đǌ ǁǁǁ͘ĞƵĐƐƌĂǁĂƌĚ͘Đǌ TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉma FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr

Nové obchodní modely farmaceutických firem pro země třetího světa Některé velké farmaceutické firmy mají jiné obchodní modely pro bohaté západní státy a jiné pro rozvojové země. To proto, aby byly určité očkovací látky, jež mohou být klíčové pro záchranu tisíců lidských životů, lépe dostupné i v nejchudších státech světa. Velké farmaceutické firmy zlevnily v posledních letech vakcíny proti rotavirům a jiným onemocněním v nejchudších zemích o desítky procent. Stejná očkovací látka tak například stojí 1,50 libry v Africe a 30 liber v zemích západní Evropy. K tomuto obchodnímu modelu se kromě GlaxoSmithKline přihlásili i další významní zástupci farmaceutického průmyslu, jako jsou společnosti Merck, Johnson&Johnson nebo Sanofi Aventis. Firmy dodávají vakcíny za zvýhodněné ceny organizaci GAVI (Global Alliance for Vaccines and Immunisation), jež usiluje o snížení dětské úmrtnosti a lepší ochranu zdraví právě pomocí dostupnějšího očkování v nejchudších zemích světa. Aliance chce do roku 2015 zpřístupnit očkování proti rotavirům ve 40% nejchudších zemí a spolupráce s farmaceutickými společnostmi by měla splnění tohoto cíle významně pomoci. Aliance GAVI funguje na bázi partnerství veřejného a soukromého sektoru (Publicprivat partnership). Kolem společného cíle se tak sdružují partneři, kteří do aliance vnášejí nejen své odborné znalosti, ale také obchodní know-how. Experti ze

Světové zdravotní organizace (WHO) spolupracují se zástupci UNICEF, finančními odborníky Světové banky a znalci trhu z oblasti farmaceutického průmyslu. „GAVI je fúzí komparativních výhod všech našich členů, umožňuje nám docílit mnohem větších výsledků, než jakých bychom do-

sáhli každý sám za sebe,“ říká historicky první předsedkyně GAVI Gro Harlem Bruntlandová. Farmaceutické společnosti prezentují tyto nové obchodní modely jako součást svých společensky odpovědných aktivit. Dostupnost zdravotní péče v nejchudších zemích světa je součástí společensky odpovědného podnikání všech farmaceutických gigantů. Například GlaxoSmithKline ji považuje za stěžejní pilíř vlastní CSR strategie a zřídila tzv. Developing Countries unit, která dbá na dostupnost léčiv v nejchudších zemích (vakcíny pro 800 milionů lidí ve 49 nej-

Počet dětí očkovaných od založení GaVI 370 milionů

roky

předpoklad

aNKETa: Podporuje vaše firma nějaký preventivní program ve prospěch odpovědnějšího vztahu české společnosti k vlastnímu zdraví? nímu zdraví. Začínáme tak říkajíc „na vlastním hřišti“, řadou programů pro zaměstnance. Patří k nim tzv. zdravotní dny (např. Den zraku, Den měření glykémie, Den „Aby záda nebolela“, Den rakoviny). Tyto akce mají preventivně informační charakter a setkávají se s velmi kladnými ohlasy. Organizujeme také programy pro širokou veřejnost, laickou i odbornou. Třeba kampaň Zrak pro život poukazuje na význam pravidelných kontrol zraku. Oční vyšetření odhalí nejen možné zrakové vady, ale vypovídají mnohé o celkovém zdravotním stavu a umožňují včas odhalit vznikající systémová onemocnění (hypertenze, diabetes). Součástí kampaně jsou internetové stránky www.zrakprozivot.cz, které slouží jako veřejný zdroj informací o zraku a vidění. Příkladem preventivního programu pro užší cílovou skupinu (děti 1. stupně ZŠ) je

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

program Zdravé zuby. Učitelé mají k dispozici metodickou příručku a pracovní listy, s jejichž pomocí žáky vedou k odpovědné péči o chrup a učí je správně provádět ústní hygienu. Jiným příkladem je vzdělávací program Intimní hygiena, zaměřený na mládež. Pro odbornou veřejnost například pořádáme workshopy, které pomáhají zdravotním sestrám naučit se zvládat stres v každodenním pracovním životě. Lenka Břeská, CSr and Pa manager, GlaxoSmithKline s.r.o. Posláním GSK je umožnit lidem být aktivnější, cítit se lépe a žít déle. Podporujeme či iniciujeme vznik projektů obecné osvěty jako cesty k větší odpovědnosti jednotlivců za vlastní život. Snahu naplňuje trojice edukativních

projektů zaměřených na zdravotní gramotnost: 7A (7krát o alergii a astmatu, jak je poznat a jak reagovat), Zdravotnictví není zadarmo (o fungování systému zdravotní péče v ČR) a Krokuz (Krok ku zdraví pro ženy v azylových domech). Projekty 7A a ZnZ jsou určeny pro učitele a žáky středních škol, případně seniory, a jsou zaměřeny na osvětu a destigmatizaci lidí, kteří trpí respiračními chorobami. V rámci projektu Krokuz jsme se zaměřili na opomíjenou skupinu, která však významně ovlivňuje nejen zdraví své, ale i dalších generací, matky v azylových domech. V rámci projektu se poučí o tom, na jaké preventivní vyšetření mají nárok, jak předcházet rakovině prsu či pohlavním nemocem, jak pečovat o zdraví svých dětí či jak reagovat na domácí násilí. ❑

FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr TÉma

organizace GaVI významně zapojuje komerční sektor do záchrany lidských životů Světové ekonomické fórum v Davosu letos do své agendy zařadilo problematiku environmentální udržitelnosti a sociální témata. Zástupci organizace GAVI se setkání lídrů světové ekonomiky účastní již od roku 2000 a pravidelně usilují o zviditelnění tématu nedostatečné vakcinace v nejchudších zemích světa. Na letošním světovém ekonomickém summitu v Davosu se pro organizaci podařilo získat 25 milionů dolarů na nákup životně důležitých vakcín, určených pro děti z nejchudších zemí světa. Tuto částku věnovali tři významní partneři: Comic Relief, LDS Charities a Vodafone. „Neustále narůstá povědomí o tom, že největší globální výzvy v oblasti zdravotní péče mají zároveň silný dopad na ekonomiku,“ říká Dagﬁnn Hoybraten z organizace GAVI

chudších státech světa). Ceny za léky v těchto lokalitách dosahují kolem 25% standardních cen, za které společnost své produkty prodává jinde ve světě. 20% ze zisku z prodejů v těchto lokalitách je reinvestováno do místní zdravotní infrastruktury. ❑anna Šindelková

Zentiva usiluje o snižování spotřeby energií při výrobě léků ochrana životního prostředí je jednou z priorit společenské odpovědnosti společnosti Zentiva, která je součástí skupiny Sanofi. Jak se společnost Zentiva snaží snižovat spotřebu energií v průběhu výrobního procesu? Společnost Zentiva se prostřednictvím vlastních projektů snaží snižovat spotřebu energií ve výrobním procesu. Projekt zaměřený na úsporu energie byl spuštěn v roce 2011 a bude kontinuálně pokračovat i nadále. Globálním cílem společnosti je do roku 2015 soustavně snižovat spotřebu energií meziročně o 5% na jednotku balení léků. V roce 2012 bylo při výrobě dosaženo meziroční úspory 6,8% kWh energie oproti roku 2011. To znamená, že bylo dosaženo úspory 5,2% v ukazateli spotřeby energie na vyrobené balení. Výsledků bylo dosaženo především díky neinvestičním, převážně organizačním opatřením, například snižováním ztrát energie ve výrobním závodě, zkvalitněním údržby energetických rozvodů nebo efektivnějším plánováním výrobních činností i nevýrobních aktivit. Ve spalovně byl zaveden systém kampaňovitého spalování, aby byl maximálně využit potenciál kapalných, vysokovýhřevných odpadů. V oblasti hospodaření s energiemi společnost dále zavádí vizuální management tak, aby všichni zaměstnanci napříč společností měli pravidelný přehled o hospoda

ření s energiemi. Ve výrobním závodě dále byla zahájena instalace úsporných svítidel a optimalizován chod vzduchotechniky. Další projekt má za cíl snížení spotřeby pitné vody ve výrobním závodě Zentiva, byl také spuštěn v roce 2011. Jeho cílem je dosáhnout konečné spotřeby vody pod 1 litr na vyrobené balení. Meziroční úspora ve spotřebě vody dosáhla 12,6% v m3 v porovnání s loňským rokem, tento údaj představuje jedenáctiprocentní úsporu na jedno vyrobené balení léků. V roce 2012 se ve výrobním závodě v Dolních Měcholupech soustředili především na to, jak recyklovat vodu, použitou ve výrobním procesu, pro jiné průmyslové účely. Odpadní voda z reverzních osmóz je nyní využívána pro absorpci odpadních plynů ze spalovny, spotřeba pitné vody ve spalovně se tak snížila o 50%. V oblasti úspor vody Zentiva přišla s jednoduchými inovativními řešeními, která jsou investičně i technologicky nenáročná, ale velmi efektivní. Celkově se úsporná opatření projevila i na snižování finanční nákladnosti výrobního procesu. Zentivě se podařilo oproti loňskému roku ušetřit 21,7 milionů korun. Celkové energetické náklady na vyrobené balení přinesly úsporu o 17,3%. ❑-redTenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉma FarmaCEUTICKÉ FIrmY a CSr

GlaxoSmithkline motivuje pacienty k odpovědnému zacházení s použitými respiračními inhalátory V Česku se ročně spotřebuje přes 3,5 milionu respiračních inhalátorů, což představuje více než 135 tun odpadu. Většina jich končí na skládce netříděného odpadu a to velmi zatěžuje životní prostředí. aby se množství tohoto odpadu snížilo a zároveň se zvýšil počet inhalátorů, které se vrací do lékáren, přišla společnost GlaxoSmithKline s projektem „Vdechněte inhalátorům nový život“, do něhož je v současnosti přihlášeno zhruba deset procent lékáren z celé České republiky. Spotřebované inhalátory obsahují nejen stopové prvky léčiva, ale v případě aerosolových variant i zbytky aerosolových náplní. Především kvůli těmto aerosolovým plynům zanechávají inhalátory na konci svého životního cyklu významnou uhlíkovou stopu. V případě České republiky hovoříme o více než 19 tisících tunách CO2e ročně (ekvivalent oteplování planety přepočítaný na CO2, který se používá pro vyjádření uhlíkové stopy). Největší zátěž: inhalátor Společnost GlaxoSmithKline se v roce 2010 zavázala, že sníží svou uhlíkovou stopu o 25% do roku 2020. Do té doby chce společnost dosáhnout toho, aby její výroba i provoz generovaly nulový odpad, který není dále zpracován a končí na skládkách. Do roku 2050 by pak veškerý provoz měl představovat nulovou uhlíkovou stopu. V rámci těchto úspor se GSK zaměřilo na hledání největších „producentů“ uhlíkové stopy v rámci výroby i provozu kanceláří. Mezi výrobky byly jako největší zdroj zátěže identifikovány aerosolové náplně in-

halátorů a inhalátory obecně. V průběhu celého životního cyklu inhalátorů je pro společnost poměrně snadné ovlivnit snižování zátěže na začátku při jejich výrobě. Obtížnější je nalézt způsob, jak přispět ke snížení uhlíkové stopy a odpadů na konci tohoto cyklu, v době, kdy je použit pacientem. Spálit, ne vyhodit V roce 2012 GSK spustilo pilotní projekt v USA a Velké Británii, který dostal název Complete the Cycle. V rámci projektu byla lékárnám nabízena možnost zajistit recyklaci použitých inhalátorů a vybraných jiných obalů, které jsou použity na léky. Slovem recyklace není míněno znovunaplnění a nové užití inhalátoru, ale recyklace a využití materiálů, které byly v inhalátoru použity. Projekt přichází v roce 2013 i do České republiky pod názvem „Vdechněte inhalátorům nový život“. Na rozdíl od USA či Velké Británie jsou v České republice všechny obaly od použitých léků klasifikovány jako nebezpečný odpad. Tento typ odpadu se musí dle zákona o odpadech povinně spalovat, většina

STEm/marK 2013: pouze čtvrtina uživatelů vrací inhalátory do lékáren Choroby dýchacího ústrojí, jako jsou astma nebo CHOPN, patří v České republice k vůbec nejčastějším. Dle statistik jimi trpí až 2 miliony Čechů. V průzkumu přitom až 93 % respondentů s diagnostikovanými dýchacími obtížemi uvedlo, že k jejich léčení používají respirační inhalátor. Spotřebované nebo prošlé inhalátory však pravidelně vrací do lékáren pouze čtvrtina z nich. Více než dvě třetiny je většinou hází do běžného směsného odpadu. Terénní průzkum provedla agentura STEM/MARK na zadání k GSK v celé České republice na vzorku 300 respondentů. 93% z oslovených byli aktivní uživatelé inhalátorů, 7% byli příslušníci rodin, v nichž někdo užívá inhalátory. Hlavní výsledky průzkumu ■ 93 % respondentů s dýchacími obtížemi uvedlo, že k jejich léčení používají inhalátor ■ 75 % respondentů vyhazuje inhalátory do koše, 58 % z nich tak činí pravidelně ■ 25% respondentů vrací inhalátory pravidelně do lékárny ■ 58 % respondentů inhalátory vyhazuje do běžného odpadu, protože neví o jiné možnosti ■ 33 % respondentů si myslí, že použité inhalátory již neobsahují obsah škodlivý pro životní prostředí ■ 81 % respondentů by uvítalo možnost recyklovat inhalátory ■ 54 % respondentů by bylo ochotno absolvovat až 15km cestu kvůli vrácení inhalátoru do lékárny, která tuto možnost poskytuje

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

obalových materiálů od léků však končí na skládkách. Použité a expirované léky, tudíž i inhalátory, lze ale odevzdávat v lékárnách. Odpady jsou následně likvidovány spalováním, které zajišťují místní samosprávy. Česká podoba projektu není zaměřena na recyklaci, ale na snížení množství netříděného odpadu, který použité inhalátory mohou představovat. Kam s nimi? do lékárny Dle výzkumu agentury STEM/MARK 29% českých domácností vyhazuje léky do běžného odpadu. Pouze 1% použitých inhalátorů je vráceno do lékáren. Projekt „Vdechněte inhalátorům nový život“ se primárně soustředí na motivaci pacientů k tomu, aby neházeli inhalátory do odpadů, ale nosili zpět do lékáren a tím bylo zajištěno jejich spálení. V pilotních projektech ve Velké Británii bylo totiž zjištěno, že při spalování inhalátorů se sníží jejich uhlíková stopa o 99% (nejsou zde započítány emise, které vznikají při přepravě do spaloven). GSK v České republice oslovila ke spolupráci Českou lékárnickou komoru, která sdružuje všechny lékárnice a lékárníky v České republice. Lékárny budou v projektu hrát klíčovou roli, protože budou komunikačním kanálem směrem k pacientům. Lékárny, které se zapojí, budou monitorovat, kolik inhalátorů se vrátí. Sběr a monitoring inhalátorů se bude týkat všech jejich variant (aerosolových i práškových) a všech značek (nejen vyrobených společností GSK). Důležitá bude spolupráce pacientů, kteří by měli inhalátory odevzdávat do lékáren odděleně od ostatních léků. Monitorování návratnosti inhalátorů bude probíhat minimálně šest měsíců. Pokud bude projekt úspěšný a návratnost inhalátorů překročí 10% vydaných, bude společnost GSK hledat možnosti, jak vyjmout inhalátory z kategorie nebezpečných odpadů a recyklovat je. Pilotní projekt byl spuštěn 18. února. Do uzávěrky tohoto čísla se zapojilo 233 lékáren z celé České republiky. Více informací a seznam zapojených lékáren lze nalézt na stránkách www.inhalatory.cz. Pacienti mohou prostřednictvím této stránky vyzvat i svou lékárnu, aby se do projektu zapojila. ❑-aš-

LIdÉ

Anketa CSR fóra: 5+5 s Jiřím Hauptmannem Vystudoval Hospodářskou fakultu Technické univerzity v Liberci se zaměřením na marketing a oblast automotive. Pracoval pro značky audi, Lexus a Philips. V současné době řídí oddělení Corporate relations a Public affairs společnosti Heineken Česká republika a je členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. zmíníte pivo, vyvolá i to téměř s h c ý r te k z e vždy t b , o í v c i 5 vě tavit ž s úsměv d e ř p m a pozitivneumía přátelé álada ní emo1. rodina í přístup, dobrá n n ce. S tím 2. pozitiv st a slušno y se jinde ih kn běžně 3. film a uta a neset4. sport a rman káte. Proto jsem se 5. Jára Cim rozhodl připojit se k té velké komuniJak jste se dostal ke své tě lidí, kteří pivo vyrábějí, prodávají a mají současné práci? rádi. Náhodou. Přicházím z úplně jiné oblasti, z automobilového průmyslu, kde jsem dlouhou dobu pracoval pro prémiové značJak uplatňujete hodnoty CSr ve ky Audi a Lexus. Vždy jsem byl pevně přesvém soukromém životě? svědčen, že nechci pracovat pro oblast Přiznám se, že ne tak strukturovaně jako FMCG. Když nabídka přišla, nejprve jsem jí ve své práci. Asi jako většině mých vrstevani nevěnoval pozornost, ale následně níků mi chybělo vzdělávání a prvotní imjsem si uvědomil, že není v Čechách FMCG puls ze školy, dostal jsem se k této probleprodukt, na který bychom měli být více hrmatice sám, veden příklady kamarádů dí, než je právě pivo. U nás vznikl ležák pla kolegů. Nejprve přišlo třídění odpadu zeňského typu, náš chmel patří mezi neja později nákup environmentálně šetrných lepší na světě a v neposlední řadě máme potravin a produktů. Finančně se snažím nejvyšší spotřebu piva na hlavu, a to připodporovat spíše konkrétní projekty, nikobližně 144 litrů. Tradice a láska k pivu je liv organizace, kde je objekt pomoci většinaším národním znakem, a když někde nou anonymní.

máte nějaký CSr idol? Nemám konkrétní idoly, nejvíce si vážím zaměstnanců neziskových a příspěvkových organizací, kteří pomáhají lidem kolem sebe jako životní poslání a nehledí na svůj osobní prospěch.

Kdybyste vlastnil firmu, jaký by byl váš první krok v oblasti společenské odpovědnosti? Mám rád strukturu, proto bych nejprve hledal klíčové téma společenské odpovědnosti, které by se dalo spojit s činností a směřováním firmy. Oblast, kde by firma měla z náplně své hlavní podnikatelské, případně výrobní aktivity pomáhat / jít příkladem ostatním, a kde by také měla silné know-how tyto aktivity vykonávat na profesionální úrovni. Souběžně s tím bych se snažil získat pro celou věc zaměstnance a management, protože zodpovědnostní aktivity musejí pramenit zevnitř, od vlastních zaměstnanců se silnou podporou vedení firmy, jinak se jedná o prázdnou formu bez obsahu.

Pokud byste měl k dispozici 10 milionů korun na veřejně prospěšné účely, jak byste je investoval? Darovat 5000 je určitě jednodušší. Aby podobná částka nebyla jen plácnutím do vody, znamenalo by to určitě větší analýzu. Protože jsem se nedávno stal rodičem, hodně bych zvažoval aktivní pomoc malým dětem v nouzi a hledání kvalitních rodin pro ty, které nemají to štěstí. Děti si bohužel svůj osud vybírat nebo aktivně řídit nedovedou…

Personálie Etienne Strijp odchází z Česka do moskvy

Generální ředitel společnosti Heineken v České republice byl jmenován na post generálního ředitele společnosti Heineken Rusko a 1. dubna 2013 odchází do Moskvy. Jeho pozice se dočasně ujme Door Plantenga z Nizozemska, která v současnosti působí jako generální ředitelka společnosti Heineken Slovensko. K této změně vedla skupinu

Heineken nedávná akvizice společnosti Asia Pacific Breweries, která je předním výrobcem piva na nejrychleji rostoucím pivním trhu. Michiel Egeler, generální ředitel regionu Heineken CE, přechází do vedení společnosti APB. Jeho role se ujme Dimitar Alexiev, současný generální ředitel společnosti Heineken Rusko, jehož nástupcem se stává Etienne Strijp. Etienne (46 let, ženatý, dvě děti) ve skupině Heineken působí více než 20 let a v nové roli se může opírat o své bohaté zkušenosti. Dříve pracoval na několika obchodních pozicích v Latinské

Americe, např. jako manažer exportu v Kolumbii, coby manažer pro Argentinu nebo jako generální ředitel společnosti Cervecerias Barú-Panama. Petra mašínová opustila po šesti letech společnosti Zdeňka Bakaly

a částečně i BXR. Nejdéle zastávala funkci ředitelky korporátní komunikace New World Resources N.V. Petra Mašínová stála u zrodu Nadace OKD a připisují se jí například i rozhodující zásluhy za ocenění, kterých společnosti OKD a NWR dosáhly v národních soutěžích TOP Filantrop a později TOP Odpovědná firma.

Mašínová, která je považována za symbol konceptů CSR a strategií odpovědného podnikání OKD a NWR, působila v posledních letech v nejrůznějších pozicích skupiny NWR TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

roZHoVor

Pokuty? Nejčastěji pro porušení zákona o regulaci reklamy Říká pavel Březovský, ředitel státního ústavu pro kontrolu léčiv sÚkl se v posledních letech snažil informovat veřejnost o některých tématech, spojených s léky a lékovou politikou. například: vývoj e-receptů a potlačování tzv. batůžkaření, lékové vigilance, boj proti padělkům, téma etiky vztahu výrobce léků – lékař a podobně. v jakém stavu jsou tato témata nyní z vašeho pohledu? Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen Ústav) se dlouhodobě snaží být otevřenou institucí, která nejenže vykonává vlastní dozorovou činnost, ale zároveň se snaží o edukaci v lékové oblasti. Na této myšlence se nezměnilo nic ani se změnou na pozici ředitele Ústavu. Činnost Ústavu totiž není a ani nemůže být postavena pouze na „trestání“, ale zejména na kultivaci lékového prostředí. Samozřejmě není možné popřít, že neznalost zákona neomlouvá, ale na druhé straně je i pro aktivity Ústavu důležité poskytnout dostatek informací, a to nejen farmaceutickým společnostem či zdravotnickým pracovníkům, ale i široké veřejnosti, aby každý věděl, co ještě je v mezích zákona a co ji překračuje. I z těchto důvodu Ústav pravidelně pořádá různé semináře, školení a vydává pro terén nejen pokyny, které přibližují jeho pohled na danou problematiku, ale i publikace, jako jsou například Farmakoterapeutické informace či Zpravodaj nežádoucích účinků. Myslím, že velmi zajímavé počiny je možné sledovat i v komunikaci se širokou veřejností. Nejen, že byla vytvořena pravidelná publikace InfoLISTY, která zajímavým a srozumitelných způsobem nabízí všem návštěvníkům portálu www.olecich.cz informace úzce související s léky a jejich užíváním, ale i vydání knihy Příběhy léků, a to ve spolupráci s Mgr. Cikrtem. A protože není možné vše „odbýt“ pouze vydáním nějakého textu, podporou vzdělanosti v této oblasti je i následné putování Mgr. Cikrta po českých knihovnách a sdruženích, kde je možné se o problematice léků dozvědět mnohem víc. Každého setkání se zároveň účastní i lékárník z daného kraje, který je také posluchačům k dispozici.

mezi oběma skupinami regulovat. Je taková legislativní úprava podle vás potřebná a bude účinná? nebo je třeba pracovat spíš na změně v hodnotovém uvažování dotčených aktérů? Regulace reklamy se vyvíjí stejně jako reklama samotná. Je tedy na místě zákon vydaný v roce 1995 aktualizovat (novelizovat) podle situace na trhu. Zvláštní postavení tohoto zákona je zároveň dáno i vlivem reklamy v lékové oblasti, která má přímý dopad na zdraví člověka. Hlavním smyslem zákona je tedy vždy zajistit, aby se léky užívaly účelně, nikoli účelově. Je tedy na místě, aby se zmenšoval prostor pro nezákonné praktiky v oblasti finančních či věcných pobídek či kongresové turistiky, které vedou k neracionálnímu předepisování léků. Nejen, že toto chování může ovlivnit zdraví jedince, ale zároveň je i finanční zátěží pro stát, který přispívá nemalou částkou do systému zdravotního pojištění. Novela zároveň reaguje i na dosavadní zkušenosti Ústavu z dozorové činnosti. Zajišťuje například vyšší míru součinnosti dotčených subjektů při šetření, což v mnohých případech dosud bránilo zajištění potřebných důkazů. Poslední výraznou změnou je úprava výše uložených sankcí. Ta byla s ohledem na možné zisky z marketingové činnosti dlouhodobě silně podhodnocena. Některým společnostem se tak vyplatilo svojí činností jít až za hranice zákona. Z tohoto důvodu bylo nutné reagovat a mnohem více kalkulovat s možným finančním prospěchem dotčených subjektů z takové činnosti. Tento postup známe i z ostatních států EU, kde je možná výše sankce opravdu velmi rozdílná oproti stávající situaci v ČR. I přes veškerá vylepšení však podle mého názoru nebude nikdy v silách státu absolutně vymýtit různé nekalé praktiky, ke kterým se některé subjekty uchylují. Proto je nutné, aby se do této činnosti mnohem více zapojily i samoregulační aktivity ze strany farmaceutických asociací. I jejich snahou musí totiž být snaha o zajištění etického chování v této oblasti.

téma korupce lékařů farmaceutickými firmami je stále mediálně populární. Řada manažerů i lékařů ovšem tvrdí, že situace je dnes jiná než třeba před patnácti lety. ministr zdravotnictví leoš Heger představil novelu zákona, která by měla vztahy

farmaceutické firmy patří k významným ekonomickým aktérům všude na světě. prosazování jejich zájmů bývá spojeno se silným lobbingem. Jaká pravidla jste si vy nastavil pro jednání s těmito společnostmi? TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

roZHoVor

Farmaceutická společnost stejně jako zdravotnické zařízení má mít možnost komunikovat s dozorovým a regulačním orgánem. Taková komunikace má však i své hranice, které jsou jasně dány nejen zákony, ale i mým osobním přesvědčením, že tento Ústav je zde hlavně pro pacienty a zajištění jejich bezpečí ve vztahu k lékům, a nikoli pro různé obchodní společnosti. Osobně se tedy rád zúčastním konstruktivních debat s asociacemi stejně jako se zástupci odborných lékařských či lékárnických společností. Není však v mém zájmu jakkoli zasahovat do konkrétních správních řízení či šetření. Tato činnost je vždy záležitostí pověřeného pracovníka a jeho vedoucího, kterým důvěřuji a vždy spoléhám na jejich kvalitně odvedenou práci. Jedna farmaceutická společnost musela ve spojených státech v minulém roce zaplatit rekordní pokutu přesahující 60 miliard korun za nedodržování pokynů regulačního úřadu. Za co udílí pokuty nejčastěji sÚkl a v jaké výši se pohybují? Státní ústav v rámci svých informačních aktivit zveřejňuje veškeré pravomocně uložené pokuty na svých internetových stránkách (http://www.sukl.cz/sukl/sankce-ulozene-statnim-ustavem-pro-kontrolu-leciv ). Z těchto přehledů je okamžitě patrné, že co do výše pokut se nejčastěji jedná o porušení zákona o regulaci reklamy, a to i přesto, že výše uložených sankcí rozhodně zatím nedosahuje desítek milionů. Z pohledu četnosti sankcí se pak jedná o činnosti vyplývající z dozorové činnosti, kde se soustředíme zejména na dodržování požadavků zákona o léčivech. Protože však není primárním zájmem pouze trestat provozovatele lékáren či zdravotnických zařízení, vydáváme pravidelně i výsledky činnosti z inspekční činnosti, kde se každý může podívat i na ty nejčastější či pravidelně se opakující chyby a může podle toho nastavit i činnosti ve vlastním zařízení a vyhnout se tak do budoucna případným pochybením (http://www.sukl.cz/hodnoceni-cinnosti-odboru-lekarenstvi-a-distribuce ). farmaceutické firmy se obávají, že snižování regulovaných cen léků ze strany státu by mohlo vést k takovému poklesu tržeb, že budou muset některé léky stáhnout a jiné ani nebudou moci zavést na trh. Jde o obchodní argumentaci, anebo tyto změny mohou ohrozit kvalitu péče a pacienty? Ústav má jasně stanoveny svoje povinnosti v zákonech, které jsou stejně jako jeho pracovníkům dostupné i pracovníkům farma-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

MUDr. Pavel Březovský, MBA absolvoval 2. lékařskou fakultu UK v Praze. Od roku 1 977 působil ve Fakultní nemocnici v Motole, v letech 1 9962000 jako náměstek pro léčebně preventivní činnost. V letech 2000-2006 působil na postu ředitele Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví. V prosinci 2006 byl jmenován na post ředitele Koordinačního střediska transplantací (KST, organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví). Do funkce ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv byl uveden v květnu 201 2. ceutických společností. Jednou z těchto povinností bylo i zahájit správní řízení, a to za účelem uvedení stanovených maximálních cen výrobce do souladu s nově definovanými kritérii. Dle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění došlo např. ke změně koše referenčních zemí apod. Tato řízení tedy vedla i ke snížení maximální ceny u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. Zároveň však prováděcí vyhláška umožnila farmaceutickým společnostem zvýšit, případně ponechat maximální cenu v určité výši, a to ve veřejném zájmu. K tomuto kroku bylo nutné získat souhlas všech zdravotních pojišťoven udělený nejpozději ve lhůtě k vyjádření se k podkladům pro

rozhodnutí. Této možnosti využilo velké množství subjektů. Tato konkrétní situace tak ukazuje na nutnost aktivitního zapojení ze strany dotčených farmaceutických společností, které dokázaly obhájit i před zdravotními pojišťovnami výjimečnost a nepostradatelnost svého léku pro český trh a tím doložit veřejný zájem. Následné stížnosti některých společností se tak zdají být spíš poukázáním částečně na vlastní neschopnost využít veškerých legislativních možností nebo možná na jednostrannost pohledu na výjimečnost jejich produktu. Tuto otázku je však nutné vidět i v širším hledisku, které by hodnotilo všeobecný zájem o český trh. Pokud se podívám na hlá-

roZHoVor

šení o vstupu či ukončení dodávek na trh, která mají držitelé rozhodnutí o registraci povinnost oznamovat Ústavu, zjistíme, že v roce 2012 bylo přijato 64 hlášení o ukončení dodávek a naopak 123 hlášení o uvedení léku na trh. Důvodem pro ukončení zároveň nemusela být pouze otázka nastavení cen či úhrad, ale i například výrobní problémy či ukončení registrace daného léku. O trh v České republice je tedy z pohledu uvedených hlášení stále zájem, a proto je nutné brát výtky některých jednotlivých společností s částečným nadhledem. Prioritou Ústavu je zajištění potřebné léčby pacientům, na druhou stranu však není možné, aby samotná instituce jakkoli obcházela či dokonce porušovala zákon. společnost Glaxosmithkline zahájila v České republice projekt na recyklaci respiračních inhalátorů, kterých se ročně vyhodí 3,5 milionu, Zentiva se snaží prosazovat recyklaci léků obecně a podporuje

projekty proti plýtvání. podporujete nějak podobné snahy farmaceutických firem? Státní ústav pro kontrolu léčiv ve spolupráci se společností STEM/MARK v minulém roce provedl doposud jeden z nejrozsáhlejších průzkumů, který se zaměřil na množství likvidovaných léků, ale hlavně na zacházení s léky v domácnostech. Výsledným zjištěním bylo, že léky za více než 1,5 miliardy korun zůstaly v roce 2011 bez reálného využití a lidé je buď odevzdali do lékáren, vyhodili do komunálního odpadu, nebo vrátili zpět do ordinací lékařů. Výjimečnost tohoto průzkumu spočívala zejména v počtu navštívených domácností. Audit lékárniček ve 2000 českých domácnostech totiž ukázal, že 20 % tvoří léky nepoužívané a 12 % léky s prošlým datem spotřeby. Průměrný počet balení léků na domácnost je 17, z toho 41 % tvoří léky na recept. Z průzkumu také vyplynulo, že pouze 53 % domácností odevzdává nevyužité léky v lékárně, 29 % vyhazuje léky do

popelnice a 15 % domácností léčiva doma hromadí a jejich likvidaci neřeší. Pouze polovina domácností (52 %) skladuje léky podle doporučení. Na provedený průzkum, který SÚKL plánuje v budoucnu opět zopakovat, bude v průběhu tohoto roku navazovat i komunikační kampaň zaměřená na správné zacházení s léky, a to nejen z pohledu správného užívání, ale i adekvátní likvidace. Stejně tak se pokusíme občanům vysvětlit, že i pacienti by se měli při předepisování chovat racionálně a například v situaci, kdy léky mají v dostatečné zásobě doma, nepožadovat u lékaře vypsání dalšího receptu. Právě změna chování nejen ze strany pacientů může přinést nemalé finanční úspory, ale i snížení zátěže životního prostředí. Ústav zároveň podporuje aktivity, které směřují k ochraně životního prostředí, ať už v rámci kampaní farmaceutických asociací, či jednotlivých společností. ❑michal růžička, anna Šindelková

inZeRce

CSR koncepce Zentivy stojí na pevných základech Společenskou odpovědnost chápeme jako součást naší „firemní DNA“. Závazek jednat eticky a odpovědně se promítá do našich každodenních činností. Vytvořili jsme proto ucelenou koncepci CSR, která usiluje o naplnění potřeb pacientů, usnadnění přístupu ke zdravotní péči, respektování potřeb každého jednotlivce a udržitelnost životního prostředí. Náš CSR přístup tak doplňuje firemní strategii a hodnoty. Pacienti, lidé, etika a planeta Naše společnost soustřeďuje aktivity své společenské odpovědnosti do čtyř klíčových oblastí, kterými jsou: pacienti, lidé, etika a planeta. Prostřednictvím projektů v těchto oblastech se hlásíme ke svému dílu odpovědnosti vůči pacientům, vlastním zaměstnancům, obchodním partnerům a životnímu prostředí, ve kterém působíme.

tům a zdravotnickým pracovníkům a zároveň jim nabízíme vlastní odborné znalosti.

Projekty v první oblasti „Pacienti“ podporují přístup ke zdravotní péči, bezpečnost pacientů jako takových a širokou edukaci veřejnosti a prevenci nejrůznějších onemocnění. Snažíme se zlepšovat přístup ke zdravotní péči prostřednictvím komplexního portfolia léčivých přípravků, podporujeme širokou škálu vzdělávacích projektů a iniciativ určených studentům, pacien-

V rámci projektů „Etika“ klademe velký důraz na etické podnikání a lidská práva obecně. Máme vlastní Etický kodex chování, ke kterému se hlásí všichni naši zaměstnanci. Dodržování pravidel etiky ve vztahu k zaměstnancům, pacientům, zákazníkům, dodavatelům a dalším zúčastněným stranám je jedním z pilířů našeho CSR přístupu.

„Lidé“ představují aktivity zaměřené na rozvoj vlastních zaměstnanců a komunit, ve kterých působíme. Jako přední světová společnost v oblasti zdravotní péče věříme, že zaměstnanci jsou klíčoví pro náš další rozvoj.

V oblasti „Planeta“ řešíme problematiku ochrany životního prostředí. Souvislost mezi environmentálními riziky a dopadem na zdraví je jednoznačně prokázána. Jsme orientováni na potřeby pacientů, proto snižování environmentálních rizik přirozeně patří do naší firemní společenské odpovědnosti. V této oblasti se věnujeme problematice ochrany vody, výskytu léčiv v životním prostředí, šetrnému hospodaření s energiemi a globálním změnám klimatu.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

dEBaTa Na ÚNor

90 minut o trendech ve spolupráci firem a neziskových organizací Jaká jsou dilemata firem a neziskových organizací při vzájemné spolupráci? Záleží na tom, zda je nezisková organizace velká nebo malá? Záleží na tom, jestli je činnost neziskovek vztažena k byznysu firem nebo není? mění se nějak tato dilemata v čase? Nad těmito a dalšími otázkami se zamýšleli účastníci „90 minut CSr fóra“, které se konalo 14. února v pražském hotelu Holiday Inn KCP. Partnerem akce byla společnost aXa Česká republika Dávno jsou pryč časy, kdy bylo možné pozorovat určité módní filantropické vlny (peníze dětským domovům, peníze vozíčkářům, peníze zvířátkům), které způsobily „přebytky dobra“ na straně jedné a nedostatek na mnoha stranách jiných. Nekoncepční nakládání s penězi, určenými na dobrou věc, je v případě zavedených firem spíše minulostí; jednak se koncepty odpovědného podnikání zdaleka nevyčerpávají dárcovstvím, jednak se starost o vlastní okolí stala strategickou součástí tzv. core byznysu firem. Ovšem i přes značný posun se mnohé firmy stále potýkají s otázkou, nakolik je jejich pomoc efektivní, nakolik souvisí

s vlastní činností, a konečně, nakonec mění svět k lepšímu vůbec. „90 minut CSR fóra“ dospělo v diskusi k jednoznačnému závěru: nezáleží především na velikosti organizací nebo projektů, nezáleží na tom, zda jde o pomoc finanční nebo nefinanční, nezáleží na vynaložených sumách. Nejdůležitější je, aby společným projektům firem a jejich partnerů předcházela jasná identifikace problému: nejde o to, podpořit vybranou organizaci, jde o to, měnit s její pomocí společenský problém. Ovšem problém nikoli na obecné úrovni (ekologie, odpovědnost za zdraví, vzdělávání); takto se dá utratit mnoho peněz bez valného výsledku. Nýbrž problém

konkrétní, vycházející z přesné analýzy, ze zkušenosti terénních pracovníků nebo třeba z komunikace se stakeholdery. Z únorové diskuse vybíráme: Více menších projektů, anebo méně větších? ondřej Zapletal, Nadace Vodafone „Toto je jedno ze dvou největších dilemat, které v současnosti řešíme. Rozhodli jsme se zmenšit počet projektů, které podporujeme, protože administrovat méně projektů, i když větších, je snazší; navíc je snazší i jejich vyhodnocování a jejich komunikace. Druhá otázka, kterou řešíme, je, zda bychom neměli více podporovat programy související s naším hlavním byznysem. Jestli zde není prostor pro využití nejen finančních zdrojů Vodafone, ale i dalších kapacit, jako je know-how. Jestli zde není možnost dodat k penězům další přidané hodnoty, a jestli to není ve výsledku i transparentnější vůči veřejnosti.“ Eva Šebestová, aXa „Naše společnost podporuje dlouhodobě

daniela Hlinovská, Unipetrol, dana odvodyová, Čeps a andrea dobrocká, Člověk v tísni

dana odvodyová, Čeps, andrea dobrocká, Člověk v tísni a dominika Biľová, Škoda auto

Jitka Švejcarová, poštovní spořitelna (ČsoB) a Jana kotsopoulosová, Baxter

Foto: Filip jandourek

eva Šebestová, aXa Čr, ondřej Zapletal, nadace vodafone a anna Šindelková, Csr fórum

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Foto: Filip jandourek

dEBaTa Na ÚNor

14. února 2013, Holiday inn praha kongresové centrum: diskusní snídaně začíná několik velkých organizací. Nyní řešíme otázku, zda pokračovat touto cestou, anebo se zaměřit na projekty, které souvisejí s naším byznysem. Což se mi zdá výhodné i z toho důvodu, že se na takové projekty dají navázat různé zaměstnanecké programy. U dlouhodobé podpory stále stejných organizací vnímám jako problém to, že organizace očekává, že od nás bude dostávat stále stejný rozpočet, ale prostředky na CSR se redukují nebo přesouvají do jiných oblastí, a my pak narážíme na nepochopení ze strany neziskových organizací.“ Lenka mašková, Tchibo „Tchibo se zaměřuje na svůj core byznys: pomáháme hlavně farmářům v rozvojových zemích, kteří pěstují kávu. Pomáháme jim, aby si dokázali pomoct sami. Tím si zároveň zajišťujeme, že káva bude kvalitní i do budoucna a my budeme moci nabízet kvalitní udržitelné výrobky. Farmářům neposíláme peníze, ale vzděláváme je tak, aby dokázali do budoucna sami přežít bez finanční pomoci z vnějšku. Cítíme potřebu pomáhat i na zdejší lokální úrovni, nyní hledáme inspiraci. Rádi bychom dostáli našemu mottu First do, then talk.“ Lenka Břeská, GSK „Setkali jsme se s tím, že žádosti nezisko-

vých organizací jsou často zaměřené na provoz organizací a je těžké se rozhodnout, kterou organizaci podpořit. Těžko se to komunikuje a není se čeho chytit. Některé neziskové organizace mají výborné nápady na projekty, ale mají problémy s provozními náklady. Nejsou schopny si například vyjednat vhodné podmínky pro provozní náklady, jako je nájem nebo levný telefonní operátor. Měly by se naučit lépe pracovat s nákladovou položkou.“ a jaký pohled má neziskový sektor? Hana Šilhánová, NroS „Finanční pomoc od firem v posledních letech klesá, je to zřejmě proto, že firmy místo finanční podpory začínají nabízet pomoc formou pro bono služeb nebo prostřednictvím spolupráce nefinančního charakteru. Rozumím tomu, ale finance jsou také potřeba, bez nich to nejde. Naše organizace je veliká, máme velké zkušenosti s grantováním. Pro firmy to může být výhoda, nechat si peníze spravovat tímto způsobem, a to i z hlediska PR. Záleží, jak jsou stanoveny cíle každé firmy.“ andrea dobrocká, Člověk v tísni „Podpora významných firemních dárců neklesá, ke spolupráci je potřeba přistupovat

jako k partnerství. Velmi se snažíme, aby v těchto partnerstvích šlo také o jakési sdílení hodnot, nikoliv pouze o marketing. Snažíme se hledat průsečíky pro práci na společných projektech, v tom vidím budoucnost spolupráce mezi firmami a neziskovými organizacemi.“ Hana Frištenská, rada vlády pro nestátní neziskové organizace „Podpora neziskových organizací ze strany firem by měla být dlouhodobá. Firma by měla být něco jako partner neziskové organizace. Každá firma by si měla uvědomit, že neplatí neziskovou organizaci, ale činnosti, které tyto organizace dělají. Neziskové organizace nejsou cíl, cíl je to, k čemu jsou.“ Pavlína Kalousová, Byznys pro společnost „Správní náklady jsou evergreenem neziskových organizací, možná by měly změnit svůj pohled na ně. V tom by jim mohly pomoct firmy, například poskytnutím určité supervize. Firma svým odběratelům také nevysvětluje své provozní náklady – zakázka je nějak naceněná a má svou hodnotu. Velké organizace typu Člověk v tísni jsou schopny na základě dohod s firmami o byznysových a společenských cílech projektů nabídnout také zhodnocení výsledků

Partnerem únorových "90 minut" je společnost aXa Čr

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

dEBaTa Na ÚNor

klára Šplíchalová, fórum dárců, lenka mašková, tchibo, simona Weidnerová, isea a daniela Hlinovská, Unipetrol

pavlína kalousová, Byznys pro společnost a ivana Ježková, iBm Čr

iveta kardianová, severočeské vodovody a kanalizace a michal růžička, Csr fórum

Foto: Filip jandourek

Hana Šilhánová, nros a Hana frištenská, rada vlády pro nestátní neziskové organizace

vzhledem k nákladům. Malé organizace tuto práci za firmy udělat nemůžou. Potom zůstává rozhodnutí na firmě, zda chce investovat, a vyhodnocení efektu projektů si udělat sama.“ Trend: nejde o podporu organizací, ale projektů, témat a společenské změny Jitka Švejcarová, Poštovní spořitelna „Snažíme se propojovat CSR s byznys tématy, proto děláme průzkumy mezi našimi zaměstnanci i klienty a ptáme se jich, co si myslí, že by banka měla podporovat. Našli jsme propojení: banka je sice poskytovatel služeb, ale zároveň je také zaměstnavatelem. My se snažíme podporovat zdravotně postižené a to tím, že jim dáváme práci.“ Klára Šplíchalová, Fórum dárců „Myslím, že je důležité uvědomit si, že nejde o to cílit na neziskové organizace, ale tam, kde je potřeba udělat nějakou změnu. Tedy na konkrétní problémy a na potřebné. Partnerství mezi firmou a neziskovkou může fungovat, když cíle jsou společné a je-li možné vyhodnotit, zda ke změně došlo nebo ne.“ andrea dobrocká, Člověk v tísni „Zajímavý je trend, kdy se firmy stávají součástí nějakých větších systémových změn. Nedělají jen to, co od nich chtějí zákazníci, ale zabývají se celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem. Říkají: my přebíráme odpovědnost a měníme společnost. Věřím, že výhledově je prostor pro takovéto vnímání role firem.“

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

„V České republice je asi 120 000 neziskových organizací. Řada z nich je nefunkčních, ale stále je jich mnoho. Stát podporuje deseti miliardami korun ročně 7 500 organizací ze tří veřejných rozpočtů, přičemž ze státního rozpočtu asi 3500. Stát dnes často podporuje pouze správní náklady spojené s projekty. Ale bez správních nákladů si na další peníze organizace nesáhnou. Pokud firmy nebudou podporovat i provozní náklady, neziskové organizace se nezmění.“ Hana Frištenská, rada vlády pro nestátní neziskové organizace

Lenka mašková, Tchibo „Každá společnost, která se přihlásila ke společenské odpovědnosti, už k řešení společenských témat přispívá. Filantropie je jen jeden z pilířů CSR, firmy se věnují i mnoha dalším aktivitám, které přispívají ke kultivaci společenského prostředí jako takového.“

Pavlína Kalousová „Systémové změny nemůže dělat každá firma zvlášť. V rámci platformy Byznys pro společnost vznikají různé tematické a pracovní skupiny – například ve spolupráci s MPSV na „age management“, na zaměstnávání minoritních skupin, na integraci žen a podobně. Orientace z klasického CSR na „udržitelnost“ ovšem dopadne na neziskové organizace: bude se zmenšovat externí budget firem, protože změny budou směřovat dovnitř fungování firem. Neziskové organizace se budou moci stát odbornými partnery, ale může nastat situace, že bude méně peněz na klasickou charitu. Klasická charita se možná bude muset kompenzovat individuálními dárci. Tzv. sustainability přináší to, že firmy přemýšlí o externí společnosti ze svého pohledu. Myslím si, že firmy budou více a více vstupovat do veřejného prostoru a řešit společenské problémy, ale nejsem si jistá, zda jsou na to připraveny neziskové organizace; jestli nabízejí taková partnerství a takové projekty, do kterých se můžou firmy v tomto kontextu zapojit. Hana Šilhánová, NroS „Tohle je ale i příležitost: neziskovky znají mnohem lépe terén a mohou zpřesnit zaměření firem.“ Lenka mašková, Tchibo „Já tento trend vnímám pozitivně. Nejde přece o posílání peněz, ale o to, že společně něco vytvoříme.“ ❑-red-

PráVNí ProSTřEdí V Čr aNKETa

Co pomáhá byznysu? Hledá se Zákon roku

Jaký legislativní počin v loňském roce nejvíce prospěl podnikatelskému prostředí v České republice? a který měl na podnikání naopak ten nejhorší dopad? odpověď na obě otázky opět hledá anketa Zákon roku. Čtvrtý ročník ankety Zákon roku organizují advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal ve spolupráci s partnery. Jejím cílem je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a veřejností o kvalitě právních předpisů přijatých v uplynulém roce a jejich dopadu na podnikatelské prostředí v České republice a obecně o úrovni právního prostředí v ČR. Anketa by měla rozhodnout o tom, které právní předpisy byly podle odborníků pro tuzemský byznys přínosem a které jsou naopak paskvilem, jenž českému podnikatelskému prostředí škodí. V loňském ročníku pozitivně bodovaly například právo dostat zaplaceno včas, flexi-

bilnější nastavení pracovněprávních vztahů i trestní odpovědnost právnických osob. Největší kritiku naopak sklidil nesystémový postih švarcsystému. Také letos může prostřednictvím formuláře na stránkách ankety kdokoliv poslat svůj tip, z nichž pak nominace sestaví odborná rada, jejímiž členy jsou zástupci právnických profesí (složení rady najdete na webových stránkách ankety Zákon roku 2012). Nominace za rok 2012 budou zveřejněny na stránkách ankety 18. března, poté o nich budou zástupci podnikatelů a další osobnosti hlasovat a 16. května budou oﬁciálně vyhlášeny výsledky. Při nominacích dostanou tradičně přednost

Výsledky předchozích ročníků: Zákon roku 2011 1. Právo dostat zaplaceno včas 2. Flexibilnější nastavení pracovněprávních vztahů 3. Kriminální firmy z kola ven (trestní odpovědnost právnických osob)

Zákon roku 2010 1. Krok k transparentnějším veřejným zakázkám 2. Rovné konkurenční podmínky při rozvoji zelené ekonomiky 3. Snížení administrativní zátěže podnikatelů

Paskvil roku 2011 1. Nesystémový postih švarcsystému 2. Nekoncepční zavedení a zachraňování eura II. 3. Nedostatek konsensu u systémových opatření (tentokrát ve zdravotnictví)

Paskvil roku 2010 1. Efektivita úřadů na nesprávných místech 2. Ode zdi ke zdi (fotovoltaika) 3. Nekoncepční zavedení a zachraňování eura

předpisy, které mají očekávaný systémový dopad a vliv na široký okruh podnikatelských subjektů. Nominovanými mohou být obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominovanými mohou být i nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR. Nominovanými v kategorii Paskvil roku mohou být i právní předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli. Podrobnější informace o anketě, jejích organizátorech i partnerech najdete na stránkách www.zakonroku.cz. ❑-redZákon roku 2009 1. Exekuce: rychlejší a bez excesů (mj. povinnost postupovat přiměřeně k částce) 2. Volný pohyb služeb v EU (konec diskriminace na vnitřním trhu EU) 3. Efektivnější ochrana konkurence (mj. zjednodušuje pokutování nekalých praktik) Paskvil roku 2009 1. Zkrocení zlé tržní síly (regulovat a vylobbovat lze opravdu vše) 2. Kniha jízd ano ne (zrušení knihy jízd se netýká plátců DPH) 3. Novela: Repete! (dvě identické novely zákona o daních z příjmů)

Publikace developing Business Ethics in China Xiaohe Lu , Georges Enderle Palgrave macmillan 2013 Kniha Developing Business Ethics in China zkoumá roli odlišných etických tradic při formování korporátní kultury v Číně. Zabývá se také korupcí a nedostatkem důvěry v obchodním prostředí, v kontextu globalizované ekonomiky. Na knize se podílelo téměř dvacet akademiků, ale i předních byznysmenů nejen z Číny, ale i z Japonska, JAR, nebo Spojených států. Publikace je impulsem k navázání tolik potřebného dialogu mezi čínským trhem a zbytkem světové obchodní komunity.

The Sustainable University Progress and Prospects Stephen Sterling, Larch maxey, Heather Luna routledge 2013 Publikace nabízí inspiraci k rozvoji principů udržitelnosti v prostředí vysokoškolských vzdělávacích institucí. Je zde představeno několik konkrétních řešení a cest, jak využít potenciál, který univerzity nabízejí. Příklady deseti nejvýznamnějších britských vysokoškolských zařízení ukazují pokroky, kterých bylo dosaženo na cestě za „udržitelnou univerzitou“. Praktické příklady jsou doplněny o kritickou reflexi stávajícího stavu a o analýzu ohrožení i příležitostí pro další rozvoj konceptu udržitelné univerzity.

Corporate Environmentalism and the Greening of organizations John m. Jermier SaGE Publications 2013 S narůstajícím významem environmentálních problémů se toto téma stává klíčovým pro strategické rozhodování v managementu i při nastolování souvisejících politických agend. Publikace představuje základní rámec problematiky korporátního environmentalismu a procesu „zelenání organizací“. Práce je určena pro výzkumníky, studenty i odborníky ze sféry byznysu nebo státní správy, kteří mají zájem o sledování inovativních přístupů v environmentální oblasti po celém světě. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

EVroPSKá SoUTĚŽ

České firmy získají díky platformě Byznys pro společnost ocenění za CSR v Bruselu Pouze do konce února se mohou české velké i malé firmy ucházet o první celoevropské ocenění za CSr v rámci soutěže European CSr award. Národním partnerem a organizátorem cen v České republice je Byznys pro společnost, největší platforma pro sdílení a šíření principů CSr v České republice a organizátor nezávislé národní CSr soutěže ToP odpovědná firma. „Těší nás, že jako partner evropské organizace CSR Europe můžeme organizovat tuto evropskou soutěž v ČR a dát tak příležitost českým firmám,“ říká za organizátora, platformu Byznys pro společnost, Veronika Němcová. Soutěž European CSR Award probíhá současně ve 28 evropských zemích a ocení projekty za firemní odpovědnost, inovativní přístup a společenský dopad. Co očekávají české firmy? Inspiraci a srovnání Přihlásit svůj projekt do soutěže se již rozhodli zástupci velkých i středních firem z různých odvětví. „Jsme přesvědčeni, že naše společenská odpovědnost a ekologický přínos přesahuje hranice regionu naší působnosti a může být inspirující pro celou Evropu," říká Ing. Tomáš Vavřík, MBA ze společnosti ČSAD Havířov. „Od účasti v soutěži European CSR Award si slibujeme nejen usilování o přední místa v soutěži, ale navíc možnost seznámit se s ostatními projekty soutěžících a inspirovat se zajímavými nápady, které tato platforma nabízí,“ sděluje Klára Pavlíčková ze společnosti Step TRUTNOV.

„Již 15 let organizujeme soutěž na podporu vědy a školství Cena Siemens, která si za dobu své existence vydobyla v odborných kruzích renomé ojedinělého projektu. Nejenom, že jsme pyšní na úspěšnost projektu, ale zároveň bychom chtěli náš přístup a koncept nabídnout ostatním firmám jako příklad hodný k následování,“ svěřuje se Karolína Kříženecká ze společnosti Siemens. „Společensky odpovědné a udržitelné podnikání považujeme za nedílnou součást naší strategie. Pravidelně se účastníme soutěže TOP Odpovědná firma a úspěchů v ní si

velice vážíme. Soutěžení na evropské úrovni vítáme. Naše mateřská společnost NWR je kotovaná na třech evropských burzách a naše aktivity přesahují hranice České republiky. Proto se těšíme na to, že budeme moci porovnat naše společensky odpovědné projekty s těmi, které přihlásí další evropské firmy,“ shrnuje důvod přihlášení se do soutěže European CSR Award Marek Síbrt z OKD „Naším vzdělávacím projektem Rozumíme penězům prošlo více než 11 tisíc dětí na základních školách a těší nás možnost předložit výsledky naší práce odborné porotě celoevropské CSR soutěže,“ říká Markéta Vaňková ze společnosti GE Money Bank. „Jedním z důvodů naší účasti je možnost informovat o našich projektech veřejnost, a to odbornou i laickou. Dalším důvodem je i sbírání zkušeností od společností, které mají v oblasti CSR dlouhodobé zkušenosti. Věříme, že účastí v této soutěži můžeme vzájemně porovnat naše záměry a směřování a případně navázat nová partnerství," shrnuje Jana Bártová ze společnosti Pivovary Staropramen. Národní vítěze v kategorii malých a velkých firem vybere nezávislá komise Firmy v rámci European CSR Award přihlašují své projekty a strategie realizované ve spolupráci s partnery. Evropská komise tak podporuje jeden ze svých cílů, zveřejněných v rámci své Obnovené strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011 – 2014, tedy vyhlašovat Evropskou cenu za partnerství podniků a nepodnikových partnerů.

inZeRce

Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci Patron: accenture Čr Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni Právnická fakulta UK v Praze

Časopis CSR fórum čtou studenti vysokých škol a univerzit po celé České republice i na Slovensku. Každá škola, která se do projektu přihlásí, získává nejméně 25 výtisků zdarma; jejich distribuci zajišťuje garant z řad učitelů. Měsíčník se tak stává součástí výuky. Projekt „CSR fórum do škol“ umožňuje finanční podpora vydavatele, Agentury PubliCon, a podpora firem - patronů jednotlivých škol. Projekt využívají:

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Vyšší odborná škola publicistiky moravská vysoká škola olomouc Patron: Tesco SW Ústav marketingových komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně

Fakulta stavební, ČVUT v Praze

Vysoká škola ekonomická v Praze Patron: aXa Čr

obchodná fakulta Ekonomickej univerzity, Bratislava

Vysoká škola finanční a správní v Praze

Katedra masmediálnej komunikácie a reklamy FF Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre

Provozně ekonomická fakulta mendelovy univerzity v Brně Fakulta ekonomická Vysoké školy báňské, TU v ostravě Patron: oKd

Fakulta prírodných vied UmB, Banská Bystrica

Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice

SLoVENSKÉ CSr FórUm

Lidl Slovensko: Voda pre stromy České podniky tak mohou přihlašovat své lokální projekty u národního partnera evropské ceny, platformy Byznys pro společnost na www.eucsraward.cz. Zájemcům nabízí platforma Byznys pro společnost i konzultace k podání přihlášky projektu. Soutěž je otevřená pro velké i malé firmy a účast v ní je zcela bezplatná. Na národní úrovni budou v rámci společně nastaveného hodnotícího procesu vybráni nezávislou komisí dva vítězové za ČR. Jeden z kategorie velkých firem a jeden z kategorie středních a malých firem. „Vyhlášení vítězů českého kola soutěže proběhne v rámci CSR Summitu 2013, který se bude konat 16. dubna 2013 v pražském Centru současného umění DOX. CSR Europe chystá závěrečný ceremoniál, na kterém budou oceněni všichni národní vítězové ze všech 28 pořádajících států. Tento ceremoniál se uskuteční 25. června 2013 v Bruselu,“ doplňuje informace Veronika Němcová. ❑-red-

I mnohí českí milovníci prírody majú ešte v živej pamäti obraz škôd, ktoré pred vyše ôsmimi rokmi vo Vysokých Tatrách spôsobila ničivá víchrica. Veterná smršť vtedy doslova skosila lesný porast na ploche okolo 200 kilometrov štvorcových. A hoci pri odstraňovaní následkov tejto prírodnej katastrofy neskôr spojili sily štátne orgány, dobrovoľníci i rôzne podniky, na postihnutom území ešte dodnes vidieť mnohé ekologické jazvy. Cení sa teda každá akcia, ktorá ich pomáha zaceliť. Veľmi aktívne si v tomto ohľade vedie aj spoločnosť Lidl, ktorá v spolupráci so Štátnymi lesmi Tatranského národného parku vyhlásila kampaň „Voda pre stromy“. Za každú predanú fľašu minerálnej vody vybranej značky spoločnosť venuje jeden cent na výsadbu mladých stromčekov na pustých stráňach nad osadou Tatranské Matliare. Vlani na jar firma zakúpila 25 000 sadeníc, čím prispela k zalesneniu desiatich hektárov lesa – a po celý rok 2012 v tejto dobročinnej zbierke spolu so zákazníkmi pokračovala. Výsledky prekročili očakávanie, podľa ja-

nuárovej bilancie Stanislava Čajku, riaditeľa spoločnosti Lidl Slovensko, sa takto podarilo získať peniaze na výsadbu ďalších 50 000 stromčekov. Tie tohto roku vystačia na zalesnenie asi 23 hektárov. Marián Šturcel, zástupca Štátnych lesov TANAP-u v tejto súvislosti vysoko ocenil fakt, že ide o dlhodobý projekt, ktorý plne korešponduje s úsilím lesníkov a ochrancov prírody - veď obnova krajinného prostredia Vysokých Tatier potrvá takisto roky až desaťročia. Podľa neho je uvedená iniciatíva cenným príkladom napĺňania zásad spoločensky zodpovedného podnikania v praxi. Ak teda ako českí turisti navštívite v blízkom čase Slovensko, vedzte, že minerálka, ktorú si kúpite, zaženie smäd nielen vám, ale súčasne zavlaží aj mladú výsadbu v lesnom pásme najvyššieho slovenského pohoria. ❑-jg-

inZeRce

Me Mezinárodní zinárodní den fir firemního emního dobrovolnictví dobrovolnictví

Givee & GGain Giv ain DDay ay již potř potřetí etí v ČR 17. kv kkvětna větna 2013 Tisíce Tisíce dobr dobrovolníků ovolníků a st stovky ovk vkyy zapojen zapojených ých fir firem em po celém světě světě v jediný jediný den I zaměstnanci českých firem se zapojují do Give & Gain Day Dobrovolníci pomáhají v nejrůznějších veřejně prospěšných organizacích Je možné si vybrat z desítek dobrovolnických akcí po celé ČR Každý si najde „to své“

ZZapojte apojte se i VVyy Give & Gain Day organizuje v České republice platforma Byznys pr společnost. Přihlašování firem je možné do 20. března 2013. Více informací najdete na www.byznysprospolecnost.cz www.byznysprospolecnost.cz.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

STUdENTSKÉ CSr FórUm

CSR – trend dnešní doby

Společenská odpovědnost firem a organizací (z angl. Corporate Social responsibility – CSr) je v poslední době stále více diskutovaným tématem, které se v souvislosti s globalizací, restrukturalizací činnosti firem a jejich obsahu rozšiřuje po celém světě. Bc. iveta poláková, ekonomická fakulta vŠB-tUo

Bc. monika petrová, ekonomická fakulta vŠB-tUo

I přesto, že je tento koncept dobrovolný, stále více organizací se snaží být společensky odpovědnými. Zejména v posledních letech, kdy ekonomická krize zasáhla takřka celý svět a zásadně se změnil životní styl i preference spotřebitelů, je vhodné využívat takových nástrojů konkurenčního boje, jakým je právě koncept CSR. V minulosti se role organizací oproti dnešní době výrazně lišila. Jediným cílem bylo dosažení co možná největšího zisku pro vlastníky (profit only). Dnes se však na úkoly a cíle firem nahlíží ve výrazně širším rozměru, a to jako na odpovědnost vůči společnosti, nikoli pouze vůči vlastníkům.

CSR totiž představuje zodpovědný vztah ke všem zainteresovaným stranám – firemním stakeholderům. To znamená, že oproti dobám, kdy jediným cílem podniku byl profit, dnes firmy stále více přecházejí na takovou úroveň podnikání, kdy v podnikových činnostech zohledňují zásadu tzv. „triple bottom line“ neboli 3P (Profit, People, Planet). Ve svých aktivitách se pak logicky nesoustředí jen na ekonomickou oblast, avšak berou zřetel také na sociální a environmentální dopady své činnosti. Proč je CSr důležitá? Jak již bylo řečeno, společenská odpovědnost představuje dobrovolnou koncepci, jejíž poslání spočívá v celospolečenském přínosu. Na druhou stranu si však nedovedeme dost dobře představit absenci určité motivace, která hraje podstatnou roli při rozhodování podnikatele o tom, zda se do společensky odpovědných aktivit také zapojí. S vědomím, že pro každou ﬁrmu může být tímto důležitým podnětem něco jiného, lze i přesto spatřovat důležitost CSR z hlediska podnikatele především v tom, že je-li tato koncepce správně uchopena a uplatňována, pak představuje velmi silnou konkurenční výhodu a může být v konečném důsledku faktorem, který rozhodne o tom, zda daná ﬁrma přežije či nikoli.

Nové prostředí a CSr Svět 21. století je světem všudypřítomné globalizace a ekologizace. Konkurence stoupá, stejně tak narůstá počet nadnárodních firem, které jsou schopny ovlivnit podnikatelské prostředí nejen na národní úrovni, nýbrž také na úrovni mezinárodní. Ve spojitosti s celosvětovou ekonomickou krizí je existence jednotlivých firem stále více ohrožována. Každodenně jsme obklopování neustále se navyšujícím množstvím výrobků a služeb, které si sice na straně jedné vzájemně konkurují, avšak na straně druhé se snaží uspokojit naše čím dál tím náročnější potřeby a požadavky. My jakožto zákazníci si pak v reakci na tuto skutečnost poměrně běžně před jakýmkoli svým krokem vyhledáváme mnohem více informací ať už o produktu či službě nebo o samotné firmě a pokládáme za zcela samozřejmé, že nám bude nabídnuto něco více než jen kvalitní produkt za přiměřenou cenu. Požadujeme totiž jakousi přidanou hodnotu – „něco navíc“, ačkoli mnohdy sami nedokážeme říci, co přesně to pro nás znamená, zda je to například produkt, jehož vlastnictví nám umožní být „in“, nebo pro změnu výrobek, který nezatěžuje životní prostředí apod. Z uvedeného vyplývá, že při rozhodování zákazníka nehraje roli pouze to, o jaký produkt se jedná, ale také jaká firma jej vyrobila. Ruku v ruce s touto skutečností pak jde stále důraznější požadavek na transparentnost firem, kdy takovýto podnik nezkresleně informuje své okolí o veškeré své odpovědné činnosti, dí-

inZeRce

Nemůžete se dočkat? Sledujte CSR fórum na Aktuálně.cz

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

STUdENTSKÉ CSr FórUm

partnerem této rubriky je společnost telefónica Czech republic

ky čemuž mu okolí může následně důvěřovat a rozhodnout se, zda u něj bude nakupovat či nikoli. Přínosy přijetí konceptu CSr Podíváme-li se na konkrétní formy přínosů uplatňování společensky odpovědných aktivit, pak je logicky nejvíce pozorovanou výhodou zvýšení zisku. Mezi další nesporné výhody patří větší transparentnost a posílení důvěryhodnosti firmy, což jde ruku v ruce s vyšší přitažlivostí pro investory. Společensky odpovědná firma je schopna vybudovat si silnou pozici na trhu, přičemž se souběžně díky těmto aktivitám odlišuje od konkurence a zviditelňuje své produkty a služby pro spotřebitele. Obchodní partneři firmy také jistě ocení včasné plnění závazků a celkově kvalitnější dodavatelsko-odběratelské vztahy, což je jednou z charakteristik úspěšného CSR. Firmě, jež se odpovědně chová rovněž vůči svým zaměstnancům, z této činnosti taktéž plynou pozitiva – dochází ke zvýšení produktivity práce a loajality zaměstnanců. Studnice přínosů CSR je vskutku bezedná a obdobné zamýšlení se nad dalšími přínosy CSR by zabralo spoustu místa, proto je pouze stručně vyjmenujeme: úspora nákladů, vyšší spokojenost zákazníků a jejich loajalita, zlepšené vztahy s místní komunitou a úřady, rozvoj lidských zdrojů, možnost získat konkurenční výhodu, atraktivita firmy z hlediska trhu práce, prostor pro inovaci výrobků/služeb a procesů, dlouhodobá prosperita a stabilita, efektivnější řízení rizik, lepší profil firmy z hlediska rizik, rating, lepší přístup k finančním prostředkům díky vyšší důvěře investorů, vyšší efektivita procesů, zvýšení hodnoty nehmotných aktiv – např. dobrého jména, hodnoty značky, kvality výrobků a služeb atd. Samozřejmě si plně uvědomujeme a zároveň doufáme, že téhož názoru je či bude i naprostá většina firem, tedy že uplatňování konceptu CSR již z principu nemůže být přínosné pouze vůči vnitřnímu prostředí firmy, ale mělo by se pozitivním způsobem odrážet i v okolí daného podniku. Skutečně společensky odpovědná firma se totiž kupříkladu snaží vyrábět ekologické produkty a dbát na ochranu životního prostředí, což se příznivě projevuje zejména na kvalitě života občanů žijících v regionu, v němž odpovědný podnik působí. Velice časté jsou také sponzorské dary místní komunitě atp. rizika přijetí konceptu CSr Ve spojitosti se společenskou odpovědností se o rizicích prakticky nehovoří, obecně se totiž předpokládá, že CSR aktivity povedou pouze ke zlepšení situace uvnitř pod-

niku i jeho okolí. Právě proto si dovolíme malou logickou dedukci na téma možných negativních dopadů v případech, jsou-li CSR činnosti aplikovány neefektivně nebo nezodpovědně. Mezi potenciální rizika, která mohou podnik v případě neefektivního dodržování pravidel společensky odpovědného chování firmy ohrozit, lze zařadit například pokuty za porušování předpisů, zvýšenou kontrolu ze strany úřadů a vysoké náklady na dosažení souladu s legislativou, vyšší náklady na pořízení kapitálu a jeho pojištění, neúspěšnou účast ve veřejných soutěžích či neschopnost přilákat investiční kapitál, ztrátu zákazníků např. pro nevyhovění požadavkům na kvalitu/bezpečnost výrobků/služeb, vyšší provozní náklady a/nebo neefektivní provoz, poškození image firmy v důsledku zveřejnění negativních informací v médiích – bojkot spotřebitelů, žaloby, kampaně aktivistů, vysoké náklady na zaměstnance oproti nízké pracovní morálce a motivaci zaměstnanců, nevyhovující kontrolu kvality, náklady ušlé příležitosti způsobené neplánovanou investicí zdrojů do soudních sporů, krizového řízení a dosažení souladu s legislativou apod. Považujeme proto za poměrně paradoxní, že dobrovolnost jakožto základ celé koncepce CSR je na jedné straně nespornou předností, neboť nikoho k ničemu nenutí a nezavazuje. Avšak na druhou stranu rozhodne-li se být podnik společensky odpovědný, ale neuchopí přitom CSR koncepci správně, je to právě onen zmíněný dobrovolný závazek ke společensky odpovědným aktivitám, který se v případě jejich nenaplnění může stát příčinou poškození reputace a dobrého jména v očích obchodních partnerů i široké veřejnosti. Slovo závěrem Společenská odpovědnost je jistě trendem doby, a ačkoli v některých koutech světa má již dlouholetou tradici, u nás je teprve na vzestupu. Zapojení konceptu CSR do firemní strategie a kultury může být nástrojem konkurenčního boje nejen pro podniky velké, ale i pro malé a střední firmy. Organizace by se přijetí tohoto konceptu neměly bát, je ovšem potřeba mít vždy na paměti, že méně někdy znamená více a že organizace, především malé a střední, by si měly řádně rozmyslet, které aktivity budou jak pro ně samotné, tak pro ostatní zainteresované strany, nejpřínosnější, že ne všechno jde udělat hned, a tak i přijetí společenské odpovědnosti potřebuje svůj čas.❑ (redakčně kráceno)

SLoVo ParTNEra Chraňte svůj telefon, jako by to byla peněženka Jen polovina Čechů má na svém počítači nainstalovaný nějaký antivirový program, a pouze 53 procent lidí používá heslo chránící telefon. Přitom v počítačích a mobilních telefonech máme uloženo čím dál tím více osobních dat: čísla účtů a platebních karet, pracovní e-maily i soukromé fotografie. národní centrum bezpečnějšího internetu každý rok pořádá Den bezpečnějšího internetu, který má upozornit na rizika spojená s brouzdáním na internetu. partnerem Dne bezpečnějšího internetu je i společnost Telefónica, která se letos ve své kampani zaměřila na to, že ochrana citlivých dat je důležitá i při používání chytrých telefonů. Do těchto telefonů si totiž uživatelé ukládají prakticky tytéž údaje jako do svých počítačů: například podrobnosti ke svým účtům, údaje z platebních karet a podobně. přitom počet chytrých telefonů v uplynulých letech prudce vzrostl a v síti o2 dnes tvoří 71 procent ze všech prodávaných telefonů. k zabezpečení chytrého telefonu pomůže například zamykání obrazovky s heslem, používání antiviru nebo pravidelná aktualizace operačního systému. s nastavením zabezpečení pomohou všem zákazníkům speciálně vyškolení pomocníci o2 guru. potkat se s nimi můžete v instruktážních videích na internetu nebo na prodejnách o2. přitom rádi pomohou všem zákazníkům, nejen těm, kteří mají o2 jako svého operátora. pro účinnou ochranu domácích počítačů o2 dále nabízí svým zákazníkům možnost využít software strážce internetu. Ten obsahuje antivirový program, firewall, spamový filtr, ochranu proti útokům typu phishing a další služby. Vedle toho také umožňuje rodičům nastavit, na jaký obsah na internetu budou mít jejich děti povolený přístup. Bezpečnostní tipy pro chytrý telefon: ■ nastavte si kód pin nebo heslo pro uzamčení obrazovky telefonu. ■ pravidelně si zálohujte nebo synchronizujte svá data. ■ nainstalujte si aplikaci pro vzdálené ("remote") ovládání telefonu. Ten tak lze na dálku ovládat či zablokovat, případně z něj smazat všechna data v případě ztráty nebo odcizení. ■ nainstalujte si antivirový program. ■ pravidelně aktualizujte operační systém podle doporučení výrobce. ■ Využívejte možnosti kódování informací (tzv. enkrypce).

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

NáZorY a KomENTářE

BEZ KomENTářE Jobs.cz: Polovina firem striktně odmítá přijímat odsouzené

Chválíme Komisi: Evropská cena (nejen) v Česku Evropská komise se zajímá o různé roviny odpovědného podnikání již delší dobu. Ne vždy s jejími záměry souhlasíme. Naposledy jsme v redakčním komentáři CSR fóra kritizovali záměr regulovat zákonem CSR firem nebo snahu uvést do života byznysu kvóty na zastoupení žen ve vedení společností. Nyní se Evropská komise rozhodla navázat na Obnovenou strategii EU pro sociální odpovědnost podniků v období 2011 – 2014 a podpořit odpovědné podnikání založením European CSR Award. Evropská komise ocení v rámci této soutěže vždy jednu velkou a jednu malou firmu z každé členské země za projekty a strategie realizované ve spolupráci s partnery. Domníváme se, že jde o krok správným směrem. Máme pro takový názor několik základních důvodů: 1. Ocenění firem za partnerství s dalšími subjekty má nejen pro byznys motivační charakter. 2. Partnerství komerčních a nekomerčních subjektů posiluje v komunitách a celých společnostech sdílení hodnot a kultury. 3. I když jednotlivé národní projekty nesoupeří mezi sebou, lze jednotlivé národní vítěze srovnávat, inspirovat se, získat větší přehled o dění v zahraničí. 4. Činnost evropské odborné poroty vytvoří zajímavou zpětnou vazbu odborným porotám národním. 5. Evropská cena udílená za projekty v národním kontextu nediskriminuje za lokální úroveň strategií odpovědného podnikání, ale zároveň ukazuje hodnotovou cestu. 6. Evropský kontext ceny nabízí místnímu pohledu přesah: nejde jen o konkrétní komunitu, nejde jen o jednotlivý stát, a dokonce nejde ani jen o jeden kontinent. Evropská komise uspořádala na zajištění realizace této evropské ceny konkurs. V České republice získala partnerské právo platforma Byznys pro společnost, která má dlouholetou tradici s pořádáním cen TOP Filantrop a TOP Odpovědná firma, a především s organizací odborných porot a vytvářením metodiky hodnocení. Důležitým kritériem EK bylo, aby přihlášky byly pro firmy zdarma – a aby soutěž byla otevřená pro všechny firmy, působící v ČR. Může se to zdát jako maličkost. Ale i tento prvek, který Evropská komise připnula k European CSR Award, je chvályhodný. V čase rozmachu desítek cen za různě formulované podoby společenské odpovědnosti, v čase rozmachu cen uzavřených, placených, a tedy především „píárových“, jde o jasný hodnotový vzkaz. Nezajímají nás Potěmkinovy vesnice; nezajímá nás ochota utratit vložné za případný úspěch; nezajímá nás, kdo nakonec vyhraje; důležitější je proces sám: projekty spolupráce, jejichž prostřednictvím firmy a partnerské organizace řeší skutečné a dobře identifikované společenské problémy, a mění svět k lepšímu. European CSR Award je projektem, který si zaslouží pozornost. I on sám je ovšem projektem spolupráce: bez národních partnerů by Evropská komise mohla podobnou soutěž uspořádat jen stěží. Tento předpoklad se samozřejmě – a ve zdejším prostředí zvlášť - může za jistých okolností stát nevýhodou. Již dnes pozorujeme v kuloárech jistou žárlivost. Proč Byznys pro společnost a TOP Odpovědná firma? Odpovídáme v souladu s výběrem EK: je to tak přirozené a v řádu toho, co má TOP Odpovědná firma za sebou. Tento dobrý projekt bychom neměli nechat zničit jakoukoli malou českou řevnivostí.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Z průzkumu mezi návštěvníky portálu Jobs.cz, který byl uskutečněn v lednu 2013, vyplynulo, že drtivá většina lidí při nástupu do nového zaměstnání běžně předkládá výpis z rejstříku trestů. Z 2404 odpovědí šlo o 79 procent. Přesně pětina zaměstnanců se nikdy s požadavkem na předložení výpisu nesetkala a zbývající jedno procento si nepamatuje. Žádost zaměstnavatele o předložení výpisu z rejstříku trestů nemusí být vždy zcela v souladu s českými právními normami. Je pro vás u uchazečů o práci důležitá trestní bezúhonost?

15%

8% 48% 20%

9% ■ ano. U všech pozic požadujeme čistý výpis z rejstříků trestů. odsouzeného bychom nepřijali. ■ ano, avšak pouze u některých pozic, u nichž to může ovlivnit dobrý výkon požadované práce. ■ ano, ale jen do určité míry. V případě záznamu v rejstříku trestů posuzujeme, o jak závažný čin šlo. ■ ne, ve většině případů to do rozhodnutí o ne/přijetí uchazeče nijak nepromítáme. ■ Vůbec to neřešíme.

To, že je předkládání výpisu z rejstříku trestů v rámci přijímacího řízení zcela běžným jevem, potvrzují výsledky šetření, do něhož se prostřednictvím náborové aplikace LMC G2 zapojilo 151 středních a velkých firem. Plných 48 procent zaměstnavatelů jednoznačně uvedlo, že nepřijímají odsouzené na žádné z pracovních míst. Devět procent firem vyžaduje trestní bezúhonnost v závislosti na obsazované pozici, další pětina pak v případě záznamu v rejstříku trestů posuzuje přijímaného člověka podle závažnosti spáchaného trestného činu. U 8 procent zaměstnavatelů se obsah trestního rejstříku do rozhodnutí o ne/přijetí promítá jen výjimečně a zbylých 15 procent firem trestní bezúhonnost uchazečů o práci vůbec neřeší. „Je pochopitelné, že v některých profesích mají lidé s trestním záznamem zcela zavřené dveře, překvapivě vysoký je však podíl zaměstnavatelů, kteří odsouzené odmítají bez ohledu na typ pozice, závažnost spáchaného trestného činu, případně míru provinění,“ komentuje výsledky Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC. „Na rozdíl od zahraničí chybějí v tuzemsku pokročilejší programy pro začleňování lidí, kteří prošli vězením, do běžného pracovního procesu.“ Rutinní žádost o předložení výpisu z rejstříku trestů při pohovoru, případně při nástupu do nového zaměstnání však nemusí být vždy zcela v souladu s českými právními normami. Při striktním výkladu Listiny základních práv a svobod je totiž možné požadovat výpis jen v případech, kde je to některým ze zákonů přímo nařízeno, například na pozicích učitelů nebo u některých pozic ve státní službě. V řadě jiných případů se zaměstnavatelé při takovém jednání dostávají na hranu zákonného jednání, zvláště pokud je požadavek trestní bezúhonnosti vzhledem k typu činnosti na obsazované pozici neodůvodnitelný, případně zcela nepřiměřený – například u manuální práce.❑

Časopis CSr fórum nabízí všem neziskovým organizacím možnost přihlásit se do výběrového řízení na poskytnutí prostoru pro vizuální prezentaci charitativní kampaně. agentura PubliCon podpoří vybranou neziskovou organizaci formou inzertního prostoru v každém vydání CSr fórum.

Pro výběr jsou důležitá především tato kritéria: 1. dobré jméno organizace. 2. aktuálnost prezentovaného sdělení. 3. důraz na společensky potřebné oblasti. 4. originální přístup ke konkrétnímu problému. 5. Forma zpracování.

ProSTor na měsíc únor získává Post Bellum a Paměť národa . Žadatelé o prezentaci na stránkách CSr fóra v březnu pište na adresu publicon@publicon.cz. K žádosti, v níž stručně popíšete záměr kampaně, přiložte návrh vizuálu nebo jeho koncept. Uzávěrka pro přijetí žádostí je 8. 3. 2013.

HoST Na ÚNor

Hana Frištenská: Firmy by se měly víc zajímat, co neziskovkám skutečně pomůže

„Neziskovému sektoru se v České republice se rozhodně nevede špatně,“ říká Hana Frištenská z Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. „Je početný – pracuje tu asi 120 000 neziskových organizací – a svobodný, skutečně nezávislý na státu, což patří k jeho silným stránkám.“ Zmiňuje-li svobodu, pak ve smyslu, že u nás neexistuje žádná státní regulace neziskového sektoru; jinak je ovšem jeho podstatná část pořád silně závislá na veřejných rozpočtech, což může některým organizacím způsobovat problémy. „Veřejné rozpočty, jak víme, na tom nejsou dobře,“ říká Hana Frištenská. „A podpora neziskových organizací – respektive jejich činnosti, protože ony nejsou cílem, cílem je jejich práce – má od roku 2008 mírně klesající trend. To ovšem mluvím o celkovém objemu. V některých oblastech klesají peníze radikálněji, v některých meziročně poněkud stoupají – například v oblasti tělovýchovy a sportu, kam jde každý rok z veřejných rozpočtů víc a víc peněz. Naopak rapidně klesá podpora kultury, k poklesu meziročně dochází i v oblasti sociálních služeb.“ Ve státní politice vůči neziskovému sektoru existuje určitá trvanlivost – témata, kam míří největší část jeho podpory, se nemění; už léta jsou nejvíce podporovány právě tělovýchova, sport a sociální služby. Tato předvídatelnost oblastí podpory veřejných rozpočtů zároveň podle Hany Frištenské dává neziskovému sektoru i možnost plánovat, což je pro něj výhodné. Vedlo to také k tomu, že se neziskovky naučily reagovat na klesající objemy veřejných peněz a hledat zdroje jinde? „Určitá menší část z nich ano – především ty, jež mají ambice být profesionální v tom, co dělají, se o vícezdrojové financování snaží a nevěší už kabát na jeden hřebík. A také si uvědomují velkou pří-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ležitost, kterou jim dává možnost vytvářet vlastní zdroje; to jsou pro ně nesmírně cenné peníze, protože s těmi mohou nakládat, jak chtějí, a i když jich není moc, představují určitý polštář, který lze v případě potřeby použít. Takže tam, kde neziskové organizace mají nějakou zkušenost a znalosti, se je snaží „neziskově“ zpeněžit.“ Podle Hany Frištenské se v neziskovém sektoru rozevírají v posledních deseti letech nůžky – mezi těmi, kteří jsou na cestě k profesionalizaci, a mezi těmi, kteří buď nově vznikají, nebo pořád ještě stojí zcela na nadšení a dobrovolnictví. Profesionální větev neziskových organizací – lze odhadovat, že jde spíše o méně než desetinu z jejich celkového počtu, se chová jako společnosti, budují vnitřní strukturu, a proto také lépe dovedou dosáhnout na různé komplikované zdroje peněz, například na ty z evropských fondů. „Organizace, které během těch dvou programovacích období získaly peníze z evropských fondů, se trvale změnily. Evropské peníze mají jednu velkou výhodu. Zatímco tuzemské veřejné rozpočty i většina dárců pracují v horizontu jednoho roku, evropské peníze jsou určeny na delší období. Organizace tak mohou lépe

plánovat a jejich cesta k profesionalizaci je také mnohem rychlejší, mohou si už dovolit platit režijní mzdy, zaměstnávat účetní, finanční ředitele i auditora... Jejich změna je tak nezvratná, ale bráním se říkat, že jednoznačně k lepšímu – protože v neziskovém sektoru mají své důležité místo jak profesionálové, tak i ti, kteří stojí výhradně na dobrovolnictví a nadšení svých členů a příznivců,“ podotýká Hana Frištenská. S profesionalizací roste samozřejmě i úspěšnost neziskovek při získávání zdrojů od privátních, především korporátních dárců. A třebaže se pohled byznysu na neziskový sektor zvolna mění, k ideálnímu stavu ještě leccos chybí. Aby stát povzbuzoval zájem byznysu o neziskový sektor třeba formou finančních úlev, není prý potřeba, firmy ani zdaleka nevyužívají to, co jim zákon umožňuje už dnes: „Možná by pomohly pobídky jiné – mají třeba firmy dostatečnou odezvu na dobro, které vykonaly? Od státu, veřejnosti, od médií? Tohle jsou asi otázky, které bychom si měli klást.“ Každý segment – jak byznys, tak neziskový sektor – má svou kulturu a tyto dva světy se těžko sbližují. „Chce to velkou trpělivost, aby si porozuměly,“ říká Hana Frištenská. Podle ní je škoda, že se v mnoha firmách až příliš často mění lidé na pozicích CSR manažerů, kteří jsou zpravidla prvním partnerem neziskové organizace. Na adresu firem Hana Frištenská také poznamenává, že by měly více naslouchat a zajímat se o to, co neziskovkám skutečně pomůže. „Expertní nebo dobrovolnická pomoc je vždycky fajn, ale je to to, co pro svou nenahraditelnou práci potřebují nejvíc? Na to by se firmy, když už se rozhodnou pomoci, měly ptát, stejně jako na smysl nefinančních darů.“ Stejně tak by na straně byznysu uvítala větší odvahu, pokud jde o podporovaná témata: „Firmy reagují stejně jako společnost – jsou témata, která vzbuzují soucit, a jsou jiná, která nikoliv. Najít podporu pro ta první tak těžké nebývá, ale stejně důležitá je i podpora těch druhých, kde už je třeba přítomna nějaká patologie nebo negativní jev. A do toho se firmy nehrnou.“❑

Foto: Filip jandourek

❑viktor vondra

Skupina partnerských firem a institucí je volným uskupením organizací, které se rozhodly v tomto roce podpořit časopis CSR fórum jako diskusní a informační platformu pro otázky společenské odpovědnosti.

www.cez.cz

www.ibm.com/cz/cs/

www.ceps.cz

www.tescosw.cz

www.vodafone.cz

www.aktualne.cz

Partneři tohoto vydání

Pro informace o výhodách členství ve skupině Partneři 2013, o celkových podmínkách a cenách inzerce volejte na tel. 605 232 393 nebo pište na publicon@publicon.cz.

Svět odpovědného podnikání se opět představí v České republice 16. dubna 2013 v Centru současného umění DOX Přijďte t a v o t u k dis i m í n č i n a r h a z e s hosty, i m í n l á r gene , y r e ž a n a m i m í n v i t a r i p s i n i m , ý i l k e s t e i č i í řed i d é m i s l a e č t i v v e a t s e t j u r předs t s i g e r a Z . y student srsummit.cz! c . w w w na