Csr forum 2 2014 by NETservis

TémA: POmOC čeSkýCh fiRem v zAhRAničí

2/2014

Časopis o spoleČenské odpovědnosti firem / vydává pUBliCon

CSR Akademie 2014: Studenti deseti fakult absolvovali unikátní týden

Foto: Filip Jandourek

Daria Krasnikova z pražské VŠE prezentuje závěrečný projekt

Změna majoritního akcionáře je výzvou i pro naše CSR, říká Fátima Araluce z O2

Svět odpovědného podnikání se opět představí v České republice 15. dubna 2014 v Centru současného umění DOX Přijďte t a v o t u k s di i m í n č i n a r h a z e s hosty, i m í n l á r gene , y r e ž a n a m i m í n v i t a r i p s i n i m , ý i l k e s t e č i í ředi i d é m i s l a e č t i v v e a t s s e t j u r před t s i g e r a Z . y student srsummit.cz! c . w w w na

Z OBSAHU

Jaká je pomoc firem z ČR v zahraničí Účast českého soukro-

mého sektoru na zahraniční rozvojové pomoci je úměrná velikosti země a její ekonomiky. Rovněž se zde projevuje vlastnická struktura společností: existuje řada nadnárodních korporací, které investují do pomoci v zahraničí hodně peněz. Ale proč by se na ní podílely jejich české pobočky, když v řadě případů představují jen jakési místní obchodní oddělení?

CSR akademie 2014: Udržitelnost by měla dávat ekonomický smysl

Skončil druhý ročník CSR akademie pro vysokoškolské studenty, pořádaný Agenturou PubliCon. Týden kreativní spolupráce studentů, akademiků a byznysu v oblasti odpovědného podnikání přinesl přednášky odborníků, ale i nahlédnutí do praktického fungování světa firem. Únorový týden byl sestaven pro pokročilejší studenty a absolventy loňského ročníku, na konci května se uskuteční další běh pro "začátečníky".

Fátima Araluce: CSR je to, co od nás lidé očekávají Fátima Araluce, původem Španělka, se do České republiky přestěhovala před čtyřmi lety. Ani předtím však v rodném Madridu netrávila mnoho času – jako manažerka mezinárodního obchodu ve vysílací společnosti cestovala po celém světě. Poté, co se usadila v Praze, začala spolupracovat s oddělením reputace a společenské odpovědnosti u operátora O2 a před třemi lety začala v této firmě pracovat. Jak sama říká, vést oddělení CSR ve společnosti, která má v České republice tak velký sociální, ekonomický i environmentální význam, je velmi zajímavé, ale také náročné.

Zimní olympijské hry v Soči: zkouška z udržitelnosti II. (závěrečný ceremoniál) Zprávy přichá-

zející ze Soči jsou protichůdné. Česká výprava (politicky korektně vůči Rusku a prezidentovi Putinovi) o mimosportovních souvislostech her spíše mlčí. Sportovci jiných zemí jsou sdílnější a popisují absurditu oné nejdražší pouti světa, po níž zbydou jen stejně chudé, anebo ještě chudší osudy domorodců. Není divu, že prezident Putin zůstal na tribuně sám. Není divu, že některá sportoviště zela prázdnotou. Tyhle hry nebyly pro diváky v místě. Byly pro globální TV-občany.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ENGLISH SUMMARY

INTERVIEW Tomáš Vyhnálek, Director of fundraising, People in Need: Working in fundraising in the Czech Republic is as exciting as riding a horse in Afghanistan The People in Need organization currently works on several CSR projects in developing regions. “Water for Africa is one of the projects, which perfectly combines donations with the promotion of an important topic – water. We implement it with the help of Veolia Water and the Veolia Endowment Fund. With funds raised from the sale of design carafes, we managed to provide access to drinking water for tens of thousands of people in Ethiopia. The cooperation with Sanjiv Suri and his company Zátíší Group also works perfectly. Thanks to him and his support we saved about 500 children’s lives in Cambodia and built an elementary school in Congo. Our most significant domestic and foreign partner is the AVAST Endowment Fund, which besides addressing several topics in the Czech Republic helps finance our other projects in Ethiopia and assists with unexpected catastrophes for which we organize SOS fundraises,” says Tomáš Vyhnálek. See page 16 DEBATE FOR FEBRUARY 90 minutes of CSR Forum – Czech companies helping in developing countries The private sector’s role in international development cooperation is full of potential. It seems as though this potential still remains unfulfilled, with Czech companies at least. Many companies have realized that making a charitable donation once a year before Christmas or giving away used appliances will not save anyone in the poorest regions in the world. CSR projects of companies in developing countries have gone through a big shake-up in recent years. Programs focused on passing expert knowledge have replaced one-time donations. Be it IBM Corporate Service Corps or volunteers from the CSK Program and other firms, the idea remains the same: com-

panies offer the best experts to pass their know-how and experience where it is needed. Long term partnerships based on cooperation between individual sectors and the involvement of a wide range of stakeholders – this is a possible solution to global development problems. The ways we communicate development issues plays a big role. The “90 minutes of CSR Forum” participants have agreed that there is still room for improvement concerning this issue in the Czech Republic. See page 18 CSR ACADEMY 2014 Sustainability should make economic sense 20 students from ten faculties in the Czech Republic have participated in this year’s CSR Academy for university students, hosted by the PubliCon Agency. During the lectures, students got acquainted with new trends in sustainable entrepreneurship and the topic concerning responsible consumer behavior. Pavlína Kalousová from the Business for Society platform, an expert partner of the CSR Academy, showed students the current trends in sustainability including new concepts such as circular economy or the cradle-to-cradle concept. “My aim was to show students that even though we use terms such as CSR in the Czech Republic, today’s trends in the business sector have moved on,” she says. Her lecture was followed by speeches from corporate experts in the field of sustainability; representatives from small and middle sized enterprises and independent consulting groups were also present. See page 20

reholders. That is the responsible way of business, or CSR if you want, simply that what people expect from a company. It’s important to offer quality products and services for a good price, react to customer needs and requests and communicate with them openly. A company will gain public trust only if it follows these basic rules. Trust and confidence is what CSR brings to companies. If you don’t follow the basic rules, people will not trust the company, its products or any other activities it carries out,” says Head of Reputation & Corporate Responsibility in O2 Czech Republic. See page 24 Donorship and patronship Corporate donorship is a strategic part of CSR Corporate donorship surely isn’t an outdated concept. Not only does the public expect it from the major players in the corporate world. Roughly 80% of Czechs believes that a company should donate into the area in which it makes money. A company can however donate its money strategically, in a sophisticated way, so that it makes the maximum possible impact on the relevant target groups. A good example of strategic donorship is the pilot year of the Era Helps the Regions Program. The bank wanted to help selected regions and donate money to realize local projects. The knowledge of current employees was used in the selection process for particular projects, since they are the ones most familiar with the situation in regions where they work and live, as well as with the results of local charitable organizations. See page 28

INTERVIEW Fátima Araluce: CSR is what people expect from us “Social responsibility also involves the way companies report their financial results, how they set up reward policies, which processes are used in business decisions and most importantly – how firms handle their commitments to customers and sha-

časopis o společenské odpovědnosti firem

šéfredaktor: michal Růžička michal.ruzicka@publicon.cz

produkce: lenka Vimmerová lenka.vimmerova@publicon.cz

Vydává: agentura publicon na základě licence od Fóra dárců

editor: Viktor Vondra viktor.vondra@publicon.cz

číslo 2, ročník Viii., vyšlo v únoru 2014.

art Director: Vladimír nagaj

adresa redakce: csR fórum U Železné lávky 10 118 00 praha 1, malá strana Tel.: + 420 257 213 404

Tisk: kavka print mk čR e 17762 issn 0862-9315

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Rešerše: anna šindelková anna.sindelkova@publicon.cz

Rukopisy a náměty posílejte na redakce@publicon.cz

❑Translated by Petr Benda

adresa vydavatele: agentura publicon s.r.o. U železné lávky 10 118 00, praha 1 - malá strana e-mail: publicon@publicon.cz Tel. 605 232 393 www.publicon.cz

EDITORIAL

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, dvacet studentů z deseti fakult od Zlína až po Most absolvovalo další díl naší CSR Akademie a já přemýšlím, kdo koho co naučil: co jsme poskytli studentům my, a co dali studenti nám? Pro zájemce o detail je rozvrh týdenní akademie vystaven na www.souvisime.cz, a tak se zaměřím spíš na opačnou stranu: studenti nás celý týden učili, že nic není „navždycky“, že „zvyk“ je totéž co smrt, že vysvětlení „tak to chodí“ obstojí leda v družině abiturientů 50+, a konečně, že domnělá autorita značky není důvodem sklapnout podpatky a mlčet. Že to není nic nového? Není. Ale je osvěžující zažít, jak se mladý člověk nenechá omámit strategií, když z vlastního života ví, že firma se ke spotřebiteli chová jinak, než hlásá. Je osvěžující zažít, jak mladý člověk zpozorní, když dostane výroční zprávu o udržitelnosti na křídě. Je osvěžující cítit ten tlak: přece to musí jít, přece chcete být odpovědnější, přece se na to nevykašlete. Na druhou stranu, jsem rád, že naši studenti zakusili i něco, co bych nazval kouzlem

nechtěného: hned tři manažeři se jim přiznali, že po letech v korporaci hledají nový smysl života. Pracovat dvacet hodin denně není normální. Nebo je? A baví vás to? Ne? Tak proč jste to, probůh, dělal? Kvůli rodině a penězům? Aha. A to jste to nepoznal dřív, že potřebujete změnu? Jak jste to těch deset let vydržel? A další postřeh:

„Všimli jste si, že nám ten manažer lidských zdrojů odmítl říct, kolik hodin denně pracuje? Je to divné: stará se o vyvážený život zaměstnanců, ale sám se zřejmě chová asociálně. Nepamatujete si, jestli má rodinu?“ Většina studentů kopírovala ve svých názorech většinové postoje svých vrstevníků: bojí se přechodu ze školy do zaměstnání, domnívají se, že je firmy vlastně nechtějí, jsou dotčení, že se o nich mluví jako o „líné generaci“, mají pocit, že po škole je třeba procestovat svět, protože až budou honit kariéru a starat se o rodinu, nebudou mít na sebe čas. Takže, dopadnou nakonec stejně, jako generace před nimi? Budou se držet kariéry jako klíšťata, neboť prožili mládí ve strachu, že žádnou mít nebudou? Po deseti, patnácti letech odpadnou a najdou si něco klidnějšího? Těžko říct. V jistém smyslu mi přijdou stejní jako studenti před třiceti lety. Matou nás technologie, různé externality i „generační“ teorie, ale základ je stále týž: uspějí nebo neuspějí coby jednotlivci. Každý z nich je úplně jinou osobností. Spojuje je dekáda narození, a co? Dnes se to trochu přeceňuje. Příští CSR Akademie se koná poslední týden v květnu. Už teď se moc těším! ❑Michal Růžička

najdete také v elektronických médiích a na sociálních sítích. Připojte se k nám:

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Foto: Filip singer

zpátky do lavic

AKTUALITY Z ČESKÉ REPUBLIKY

Náměty do této rubriky posílejte na adresu redakce@publicon.cz

Školáci se učí nakládat s elektroodpadem Děti na českých školách se učí, jak nakládat s vysloužilými elektrospotřebiči. Za první pololetí odevzdaly školy zapojené do projektu Zelená škola, který připravila společnost REMA systém, 7 408 kilogramů elektroodpadu. Učitelé navíc oceňují vzdělávací program zaměřený na ekologii, který v rámci projektu prakticky přispívá ke zvýšení sběru elektrozařízení. Hlavním cílem vzdělávacího programu, do kterého se zapojilo už 48 „zelených škol“, je především zvyšování ekologického cítění dětí a motivace ke třídění odpadu i aktivní ochraně přírody. Právě u elektroodpadu je přitom povědomí o nutnosti jeho třídění poměrně malé. K řádné recyklaci jej odevzdává jen přibližně třetina Čechů. LBBW Bank a její klienti podpořili lidi s autismem už více než dvěma miliony Víc než dva miliony korun věnovala LBBW Bank CZ během posledních pěti let Asociaci pomáhající lidem s autismem

křest kalendáře apla

cích služeb určených pro rodiče pečující o dítě s poruchou autistického spektra. „Vedle aktivit v rámci klientských akcí podporuje banka asociaci APLA přímo. Děje se tak jednak formou každoročních darovacích smluv, kdy je darovaný obnos určen na konkrétní projekty odlehčovací péče, či formou finančního příspěvku, např. na výrobu benefičního kalendáře, cobrandových letáčků APLA, zadáním zakázky našim klientům v tréninkové dílně, objednávkou obrázku od dítěte s autismem na novoročenky banky a podobně,“ říká Magdalena Čáslavská, výkonná ředitelka sdružení.

(APLA), s níž spolupracuje od roku 2008. LBBW Bank CZ pořádá pro své klienty a obchodní partnery různé společenské nebo sportovní akce, na kterých prezentuje i aktivity asociace APLA. Např. v rámci každého golfového turnaje se uskutečnila tzv. charitativní jamka, při společenských setkáních pak charitativní bazárek. Získané prostředky slouží k zajištění asistenční péče pro děti v rámci odlehčova-

Společnost Linde MH přispěla Jedličkovu ústavu na nový bezbariérový autobus Česká pobočka společnosti Linde Material Handling, předního evropského dodavatele manipulační techniky, přispěla částkou 52 tisíc korun na nákup nového bezbariérového autobusu pro žáky a studenty Jedličkova ústavu; téměř polovinu této

odpady z biomasy ve Velké Británii, jako je odpad z lesnictví a tradičního výrobního procesu, již dnes představují zhruba 6,5% z energetické náročnosti země, která je predikována do roku 2050.“ Proto se studie zaměřila i na další možné zdroje, velký potenciál má odpad z domácností a výroby a distribuce potravin.

LEGO kostičky, hravé a udržitelné? Firma LEGO se rozhodla hledat alternativní materiál pro své světoznámé stavebnicové kostičky. Do roku 2030 by měl být materiál ryze udržitelný, ale zároveň by měl být plně kompatibilní s původními prvky. Stavebnice LEGO lze v současnosti používat řadu let a prvek dědění z genera-

AKTUALITY ZE SVĚTA

Vybírá Pavlína Kalousová

Biomasa může saturovat až polovinu Velké Británie Velká Británie by mohla generovat polovinu své energetické potřeby z biomasy, včetně odpadu z domácností, zbytků ze zemědělství a lokálně pěstovaných energetických plodin. Vědci z Centra pro výzkum změn klimatu z manchesterské univerzity představili nový pohled na možnou budoucí produkci energie čistě z místních zdrojů. Podle nich by bylo možné získávat v roce 2050 již 44 procent potřeby energie soběstačně, tedy bez jakéhokoliv dovozu. Studie zdůrazňuje, že v současné době se na využívání zdrojů z biomasy mírně rezignuje. Dalo by se s některými kritiky namítnout, že půdy bude třeba na pěstování základních potravin. Studie ale nabízí modely, ve kterých bude možné zajistit potravinovou soběstačnost i podpořit vyšší využívání energie z biomasy. Autor studie, Andrew Welfle, k současné situaci řekl: „Současné

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Z ČESKÉ REPUBLIKY AKTUALITY

částky přitom darovali zaměstnanci společnosti, kteří si možnost přispívat vybrali v programu zaměstnaneckých benefitů. Společnost podpořila i další projekty, které mají pomoci dětem a mladým lidem se zdravotním postižením, a to celkovou částkou více než 90 tisíc korun. Nákup nového bezbariérového autobusu pro studenty Jedličkova ústavu je cílem jednoho ze současných projektů Nadace Jedličkova ústavu. Tato nadace podporuje děti a mladé lidi s tělesným i kombinovaným postižením. Jen třetina rodičů se stará dětem o vhodné svačiny Složení a výživové hodnotě svačiny přikládá důležitost pouze třetina rodičů, větší roli hraje to, aby dětem svačina chutnala. Jen polovina českých školáků svačí čerstvé ovoce a zeleninu každý den. Nejčastěji mají děti ke svačině pečivo a sýr a téměř polovina dětí svačí sladkosti. Vyplývá to z průzkumu iniciativy Vím, co jím a piju za podpory společnosti Ahold Czech Republic.

Průzkum byl zaměřen na svačiny českých školáků. Nevhodná skladba jídelníčku přitom může vést ke zdravotním komplikacím.

„Svačiny jsou pro děti velmi důležité, protože slouží k doplnění energie a zachování vyrovnané hladiny krevního cukru. Pokud

Workshop s výživovými specialisty o přípravě zdravých svačin

ZE SVĚTA AKTUALITY

ce na generaci je součástí hodnot firmy. Navíc, stávající materiál, s kratší přestávkou, používá firma již od šedesátých let. U nového materiálu, který firma intenzivně testuje, je ale velmi složité zaručit, že ho bude možné využívat neomezeně opakovaně se stejnými funkčními vlastnostmi. Aktivity jsou součástí snah LEGA cílit více na environmentální aspekt svého fungování. V prosinci LEGO oznámilo své partnerství s organizací WWF ohledně spolupráce s dodavateli a snižování uhlíkové stopy. Do roku 2016 chce firma využívat pouze energii z obnovitelných zdrojů. Finanční společnost Credit Suisse podporuje sirotky Credit Suisse se podílí na podpoře vzdělávání sirotků v Číně. V rámci programu Little Sisters Preschool Program vzdělává 150 dětí ve čtyřech čínských městech. Díky finanční podpoře je možné připravovat děti z těch nejchudších zařízení pro sirotky na vstup na základní školu a podporovat jejich vzdělávání v mezinárodní kvalitě. Program je schválen čínským ministerstvem vnitra a byl založen již před 14 lety. Celý koncept funguje pod globální neziskovou nadací Half the Sky Foundation.

JPMorgan Chase se naopak zaměřuje na veterány Firma oznámila, že podpoří částkou 1 milion dolarů univerzitní vzdělávací program pro veterány americké armády. Zdůrazňuje, že podpora vzdělávání je u bývalých příslušníků armády cesta k jejich osobní a finanční stabilitě. Mnoho veteránů má totiž problém s dosaženým vzděláním kvůli své službě v armádě a jejich návrat do civilního života může být trnitý. Grant od JPMorgan

Chase umožní univerzitám připravit programy na míru včetně mentoringu a osobní podpory. Angažovanost JPMorgan Chase navazuje na spolupráci firmy a Institute for Veterans and Military Families, který se jako první zaměřuje na pomoc a řešení situací rodin a veteránů. Začátkem roku 2011 navíc JPMorgan Chase a dalších 10 firem zveřejnily závazek poskytnout veteránům do roku 2020 celkem 100 000 pracovních míst. Od té doby se k podobnému kroku odhodlalo více než 120 firem a během tří let zaměstnaly již téměř 120 000 lidí. Na základě tohoto úspěchu se původní závazek podařilo do roku 2020 zdvojnásobit. Jenom firma JPMorgan Chase již zaměstnala 6300 veteránů a podpořila je i formou bydlení prostřednictvím neziskových partnerů. Celková finanční podpora tak překročí již 100 milionů dolarů. Bavlnu bez otrocké práce sledovala studie Seznamte se se zprávou, kterou vydala nezisková organizace The Responsible Sourcing Network. Ta mapuje řetězec pěTenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

AKTUALITY Z ČESKÉ REPUBLIKY

děti pravidelně svačí, jsou méně unavené, mohou se lépe soustředit a jsou schopné podávat adekvátní výkony,“ uvádí Karolína Hlavatá, dietoložka a odborná poradkyně iniciativy Vím, co jím a piju. Čeští studenti získali mezinárodní ocenění za nejlepší studentskou organizaci světa Studenti za svobodu z České republiky (Students for Liberty CZ) vyhráli prestižní ocenění SFL Awards v kategorii Group of the Year. Ocenění se udělují každoročně na konferenci ISFLC (International Students For Liberty Conference) ve Washingtonu. Students for Liberty CZ je skupina, která vznikla teprve v březnu 2013. Jejím posláním je sjednocovat svobodně smýšlející studenty na vysokých školách po celé České republice. Svoji činnost SFLCZ realizuje prostřednictvím široké sítě svých koordinátorů na 14 fakultách sedmi univerzit ve čtyřech městech, kde se věnuje mj. networkingu a vzdělávací činnosti.

Noví členové platformy Byznys pro společnost dm drogerie markt je společností, která působí příkladně ve svém okolí. Pod mottem „společně jeden pro druhého“ zastřešuje všechny své aktivity společenské odpovědnosti na různá témata, jakými jsou například zdraví dětí nebo ochrana přírody. V roce 2012 vyhlásila společnost „dm dobrovolnický den“. Pod mottem „Více ze života“ může každý spolupracovník dm strávit jeden svůj pracovní den v roce dobrovolnou prací pro vybrané obecně-prospěšné organizace. EnviWeb - provozovatel zpravodajského portálu pro životni prostředí www.EnviWeb.cz. Cílem společnosti je šíření informaci z oblasti firemní ekologie a životního prostředí obecně a realizace a mediální podpora projektu z tohoto oboru. V platformě Byznys pro společnost mají zájem spolupracovat s ostatními členy na projektech zaměřených na péči o životní prostředí.

Nadace České pojišťovny rozdělila loni granty za 1 300 000 korun Grantový program Nadace České pojišťovny je důležitou součástí aktivit České pojišťovny na poli společenské odpovědnosti a je zaměřen zejména na pomoc sociálně a zdravotně znevýhodněným občanům, na zvýšení bezpečnosti na silnicích či na podporu prevence rizikového chování dětí a mládeže. V loňském roce rozdělila grantová komise více než 1 300 000 korun celkem 47 projektům. Šlo například o příspěvek ve výši 30 000 korun pro Charitu Frýdek-Místek na zakoupení polohovatelné postele pro Dům pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké, příspěvek ve výši 37 700 korun pro o.p.s. Pestrá společnost na pořízení asistenčního psa pro klienta či příspěvek ve výši 22 922 korun na úpravu joysticku k elektrickému vozíku, sedačky a sedací podložky pro chlapce s Duchenovou svalovou dystrofií.

Některé z největších filantropů na titulních stránkách nenajdete Robert Kern a jeho žena Patricia patří mezi největší filantropy dneška. Jenom v loňském roce věnovali téměř 68 milionů dolarů ve prospěch kliniky, která pomáhá pacientům v nouzi. Pár věnoval 10 milionů dolarů na pět pozic výzkumných ředitelů s cílem zlepšit poskytování kvality péče. Kliniku Mayo podporují již dlouhodobě, Robert Kern si sám pamatuje, když jej zde jako malého ošetřovali v době, kdy neměla jeho rodina na placenou zdravotní péči. Naproti tomu Jack MacDonald, právník ze Seattlu, žil velice skromný život a šetřil mimo jiné i na to, aby mohl charitě věno-

vat co nejvíce. Když v loňském roce ve svých 98 letech zemřel, odkázal na neziskové účely 139 milionů dolarů. Odkázal je například dětské nemocnici v Seattlu, ve které dobrovolničila jeho matka nebo právnické fakultě či Armádě spásy. Finance věnoval MacDonald již za svého života, jednou za čas prý poslal vybrané charitativní organizaci 20 milionů dolarů. I tyto filantropy najdeme mezi top padesátkou největších filantropů Ameriky. Ti celkem za minulý rok věnovali neziskovým organizacím 7,7 miliardy dolarů. Na příčkách nejvyšších je jméno zakladatele Facebooku Marka Zuckeberga s partnerkou. Za rok 2013 darovali 992 milionů dolarů formou akcií Facebooku ve prospěch komunitní nadace v Silicon Valley. Na dalších předních místech je například Phil Knight, zakladatel společnosti Nike, podporující částkou 500 milionů dolarů výzkum raných stadií rakoviny. Darování ze strany bohatých podnikatelů je v Americe skutečně již tradicí, postupně, a to je skvělá zpráva, přichází i do České republiky. A co je klíčové, většina mecenášů je již připravena své dary veřejně propagovat a osobně se v charitativních organizacích angažovat. Objem darovaných částek však zatím těm americkým na paty nedýchá.

AKTUALITY ZE SVĚTA

stování bavlny a její následné využití ve 49 firmách vyrábějících domácí doplňky a textil. Studie sledovala, jaké kroky firmy podnikly v návaznosti na porušování lidských práv při pěstování a sběru bavlny v Uzbekistánu. Celkem se u firem sledovalo 11 indikátorů, včetně strategie, kontroly, auditu či samotné výroby. Pouze pět firem bylo schopno dosáhnout či přesáhnout v rámci hodnocení padesát procent všech bodů. Mnoho firem sice přijalo vůči Uzbekistánu striktnější politiku, nemohou však doposud ve svém dodavatelském řetězci přesně prokázat, že bavlna nepochází z „otrocké“ práce. Pouze dvě procenta firem mohou skutečně vysledovat veškerý původ bavlny. Mezi firmami, které se umístily v hodnocení studie nejlépe, najdeme Marks & Spencer nebo IKEU. Obě tyto společnosti se připojily k závazku proti zneužívání lidí a dětské práce při pěstování bavlny v Uzbekistánu. Mezi firmami, které nezískaly v ratingu žádné body, byly firmy Urban Outfitters nebo All Saints. Uzbecká vláda je neblaze proslulá zneužíváním pracovní síly svých obyvatel v rámci každoroční sklizně bavlny. Díky zahraničnímu tlaku sice omezila práci malých dětí, nicméně, zneužívání studentů i dospělých stále trvá.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

PRůZKUM

95 % čechů souhlasí s tvrzením, že korupce je v jejich zemi rozšířená Korupce představuje pro Evropu palčivý problém, který postihuje všechny členské státy EU a stojí evropské hospodářství okolo 120 miliard eur ročně. Vůbec první Zprávu o boji proti korupci v EU zveřejnila Evropská komise. Zpráva o boji proti korupci popisuje stav v každém členském státě: jaká protikorupční opatření jsou zavedena, která z nich se osvědčila, co by se dalo vylepšit a jakým způsobem. Vedle analýzy situace v jednot-

průměru. 71 % českých podniků – nejvyšší podíl v EU – uvádí, že korupce představuje hlavní překážku pro podnikání. „Korupce podrývá důvěru občanů v demokratické instituce a právní stát, poškozuje evropské hospodářství a obírá státy o tolik potřebné daňové příjmy. V posledních letech toho členské státy v oblasti potírání korupce učinily mnoho, avšak dnešní zpráva dokládá, že to není zdaleka dostačující. Zpráva naznačuje další možnosti v dané oblasti a já se těším na spolupráci s členskými státy při jejich naplňování,“ prohlásila Cecilia Malmströmová, komisařka EU pro vnitřní věci.❑ Zdroj: Eurobarometr

livých členských státech EU představuje Evropská komise také dva rozsáhlé průzkumy veřejného mínění. Eurobarometr zjišťoval postoj Evropanů vůči korupci. Z průzkumu vyplývá, že tři čtvrtiny (76 %) Evropanů si myslí, že korupce je rozšířená, a více než polovina (56 %) zastává názor, že míra korupce v jejich zemi za poslední tři roky vzrostla. Každý dvanáctý Evropan (8 %) tvrdí, že se v uplynulém roce s případem korupce buď sám setkal, nebo byl jejím svědkem. Celých 95 % Čechů souhlasí s tvrzením, že korupce je v jejich zemi rozšířená. 8 % Čechů uvádí, že byli v minulém roce požádáni o úplatek nebo se od nich úplatek očekával, což je dvojnásobek evropského

pokládáte korupci za překážku pro podnikání vaší firmy v čR? eU max. 99% eU prům. 76%

95% populace si myslí, že je korupce v čR rozšířená

43%

71%

71% velmi významná nebo významná překážka eU min. eU min. 20%

eU prům.

eU max.

nabídl vám někdo v uplynulých 12 měsících úplatek nebo ho od vás požadoval?

eU min.

eU prům.

29%

eU max.

ano

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA ZAHRANIČNí POMOC FIREM

Jaká je pomoc firem

Foto: člověk v tísni

❑Připravila Anna Šindelková

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ZAHRANIČNí POMOC FIREM TÉMA

m z čR v zahraničí Účast českého soukromého sektoru na zahraniční rozvojové pomoci je úměrná velikosti země a její ekonomiky. Rovněž se zde projevuje vlastnická struktura společností: existuje řada nadnárodních korporací, které investují do pomoci v zahraničí hodně peněz. Ale proč by se na ní podílely jejich české pobočky, když v řadě případů představují jen jakési místní obchodní oddělení? Naopak, pro mnoho skutečně českých firem představuje rozvojová pomoc něco, co je zatím vzdálené za horizontem. Jednak kvůli ekonomickým možnostem, pak kvůli jinak směřovaným zájmům, a nakonec i kvůli pochopitelné otázce: není zatím pro aktivní české firmy přirozeným polem „rozvojové pomoci“ území České republiky, jejíž obyvatelé se potýkají s řadou sociálních, ekonomických, ekologických a obecně kulturních problémů? Jistě, existují i výjimky. Známe české neziskové organizace, české nadace i české firmy, které dokázaly „ohromit svými nápady a energií svět“. Tak či onak, většina stakeholderů přiznává: v české společnosti je o možnostech zahraniční rozvojové pomoci stále málo informací. Třeba vás toto vydání CSR fóra navede k lepší orientaci... Za čtyři ročníky projektu voda pro afriku věnoval nadační fond veolia a veolia voda společnosti Člověk v tísni již více než 1,8 miliónu korun z každoročního benefičního prodeje speciální série designových karaf na vodu z křišťálového skla. tyto finanční prostředky pomáhají financovat projekty na podporu vodních zdrojů v etiopii, které zde Člověk v tísni realizuje z prostředků veřejné sbírky skutečná pomoc. veřejný vodovod v jihoetiopské vesnici Hanša, který byl uveden do provozu loni v létě z výtěžku benefičního prodeje třetí edice karaf. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA ZAHRANIČNí POMOC FIREM

Jak se česká veřejnost staví k rozvojové spolupráci a humanitární pomoci? Je česká veřejnost ochotná darovat peníze na humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci? Co je při rozhodování nejdůležitějším faktorem? Jak by Česká republika měla pomáhat rozvojovým zemím z veřejného rozpočtu? Z reprezentativního průzkumu agentury NMS Market Research zadaného platformou FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci na téma Postoje k rozvojové spolupráci a humanitární pomoci, který byl uskutečněn na konci roku 2013, vyplynulo, že česká veřejnost k těmto tématům rozhodně není lhostejná. Průzkum měl přinést odpovědi na to, jaké je povědomí veřejnosti o nevládních neziskových organizacích (NNO) působících v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, jaké jsou postoje veřejnosti k dárcovství a formám finančního přispívání na řešení globálních rozvojových problémů a humanitárních krizí v rozvojových zemích, jaké mají lidé povědomí o vládním programu České republiky na rozvojovou spolupráci nebo jaké je vnímání globální odpovědnosti a solidarity s rozvojovými zeměmi ze strany české veřejnosti. Výsledky výzkumu ukázaly, že česká veřejnost je vnímavá k potřebám rozvojových

Jak veřejnost vnímá globální odpovědnost Více než polovina populace souhlasí s tím, že náš životní styl má vliv na problémy v jiných částech planety a je ochotna si kupovat dražší výrobky, pokud u nich bude zaručeno, že byly vyrobeny férově a s minimálním dopadem na životní prostředí. Stejně silný je názor, že by takovéto výrobky měly nakupovat veřejné instituce. Naprostá většina lidí podporuje, aby se žáci a studenti na školách učili o tématu globální odpovědnosti.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

zemí a lidí žijících v chudobě. Polovina populace již v minulosti darovala peníze na humanitární pomoc nebo na rozvojovou spolupráci. Pro lidi je při rozhodování důležité vědět, na co jsou peníze využity, jestli se peníze dostanou k potřebným, jestli znají zvolenou nevládní organizaci, přes kterou prostředky poskytují, a jestli jim je blízké téma, kam pomoc směřuje. Více jak polovina lidí by směřovala pomoc hlavně do Afriky. Jak lidé pomáhají a jak chtějí, aby pomáhala ČR z veřejných zdrojů? Mezi tři nejčastější formy přispění lidí na Jana miléřová, ředitelka fors – Českého fóra pro rozvojovou spolupráci k průzkumu uvedla: „Tento průzkum veřejného mínění je prvním společným průzkumem nevládních organizací, které se věnují rozvojové spolupráci, humanitární pomoci a osvětě a které FoRs sdružuje. poslední podobně zaměřený průzkum byl uskutečněn ministerstvem zahraničních věcí čR v roce 2008, před pádem lehman Brothers a odstartování ekonomické krize. co je pro nás pozitivním zjištěním: i přes krizi a neustálé předkládání pesimistické ekonomické situace v čR ze

humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci patří DMS, darování materiálních předmětů a finanční dar v hotovosti. Nejčastěji lidé přispěli na projekty, které se týkaly pomoci po přírodních katastrofách, pomoci dětem bez domova a pomoci lidem s tělesným a duševním postižením. Ve vztahu k tomu, co Česká republika dělá v rámci vládního programu rozvojové spolupráce, 75 % české veřejnosti zastává názor, že by ČR měla držet alespoň stávající úroveň financování a nesnižovat rozpočet na rozvojovou spolupráci, resp. dodržet sliby rozvojovým zemím a navýšit finance. Hlavním cílem a smyslem humanitární pomoci a rozvojové spolupráce ČR by měl být zejména boj proti chudobě a pomoc lidem v nouzi. Více než třetina populace považuje humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci za způsob jak zlepšovat obraz ČR. Veřejnost zajímá, jak Česká republika pomáhá, ale chybějí jí informace.❑ Zdroj: FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci, 2014

strany politiků i médií se česká veřejnost ve svých postojích k podpoře pomoci rozvojovým zemím a jejímu ﬁnancování o mnoho nezměnila. V české populaci převládají pozitivní postoje k humanitární pomoci a rozvojové spolupráci – hlavně mezi ženami, mladšími lidmi a lidmi s vyšším vzděláním. mladší část populace do 44 let je možné k dárcovství snadněji motivovat tím, že jim zprostředkujeme informace, přiblížíme téma nebo představíme podrobněji region. mladí lidé si také častěji myslí, že rozvojová pomoc a humanitární spolu-

práce přináší lepší šanci na vzdělání obyvatel chudých zemí. pro české ﬁrmy mohou tato zjištění určitě poskytnout podklad, proč ve svých csR strategiích a aktivitách zohlednit více i témata týkající se rozvojových zemí a globálních problémů chudoby apod. a to zejména pokud chtějí oslovit právě mladší část populace do 44 let. samozřejmě velký prostor je i pro jiné formy zapojení ﬁrem do rozvojové spolupráce, včetně prohloubení spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi.

ZAHRANIČNí POMOC FIREM TÉMA

Rozvojovým zemím nejvíc pomůže funkční podnikatelské prostředí Jaká je role soukromého sektoru v zahraniční rozvojové spolupráci? Do jaké míry jsou české firmy aktivní a co dělá stát pro jejich podporu? Přinášíme rozhovor se Zuzanou Hlavičkovou, ředitelkou odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Jak můžeme co nejlépe pomoci rozvojovým zemím? Rozvojové země potřebují ke zlepšení životní úrovně svých občanů nejen funkční stát a aktivní občanskou společnost, ale i příznivé podnikatelské prostředí zahrnující dodržování obecně uznávaných demokratických zásad, které usnadní zakládání a růst podniků, sníží přebujelou byrokracii, zvýší transparentnost, omezí všudypřítomnou korupci a povzbudí zahraniční i místní investory. Soukromý sektor má významnou úlohu při zlepšování životní úrovně v chudých zemích a tím i odstraňování globální chudoby, protože vytváří pracovní místa, produkuje výrobky a služby, vytváří příjmy a zisky a přispívá daněmi k hrazení veřejných potřeb za předpokladu dodržování mezinárodně uznávaných zásad rozvojové spolupráce. Jaká je role státu při podpoře soukromého sektoru v rozvojových zemích? Označení „soukromý sektor“ je velmi široké a vztahuje se jak na osoby samostatně výdělečně činné, mikropodniky, malé a střední podniky, tak i na velké nadnárodní firmy a zahrnuje zaměstnance soukromých podniků a jejich odborové organizace a nevládní organizace spolupracující na soukromých projektech. V rozvojových zemích existuje rovněž rozsáhlý neformální soukromý sektor. Podpora soukromému sektoru a spolupráce s ním by měly vycházet z odlišností jednotlivých podnikatelských subjektů, úrovně rozvoje země, v níž vyvíjejí činnost, a dopadů jejich aktivit na rozvoj. Státem poskytované prostředky na rozvojovou spolupráci, tedy ODA (official development assistence) by měly být využity jako multiplikační nástroj pro zapojení soukromého kapitálu do investic v rozvojových zemích s využitím inovativních nástrojů financování. Takováto podpora, poskytovaná většinou cestou projektů, musí mít jasně definované cíle, jako je tvorba pracovních míst, zvyšování kvality produkce, transfer manažerského know-how pro soukromý sektor apod. Co mohou udělat pro rozvoj chudých zemí jednotlivé firmy?

Soukromé firmy, pokud působí v rozvojových zemích, by při vytváření nových pracovních míst měly dodržovat základní ekonomická a sociální práva, zejména klíčové konvence Mezinárodní organizace práce (MOP). Nová pracovní místa by měla být vytvářena v souladu s Agendou důstojné práce MOP. Pokud v rozvojové zemi firma přímo nepůsobí, ale chtěla by pomoci a hlásí se ke společenské odpovědnosti podniků, měla by si navrhnout vlastní rámec společenské odpovědnosti pro rozvojovou oblast a hledat partnery například z nevládního sektoru, kteří již v rozvojových zemích působí. Soukromý sektor může spolupracovat s nevládními organizacemi například při využívání dobrovolníků pro přenos manažerského a technologického know-how místním podnikům a podobně. V rozvojových zemích také obvykle chybí strategie cílené na rozvoj malých a středních podniků a rozvojová spolupráce by měla lépe pomáhat překonat tento handicap. České zkušenosti s politikou podpory malých a středních podniků by mohly být cíleně a v relevantní formě předávány rozvojovým zemím.

z evropských zemí Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko a Kosovo, mimo Evropu jsou projekty realizovány v Etiopii, Zambii, Palestině, Kambodži, Mongolsku a Afghánistánu. Nejvýrazněji jsou zastoupeny sektory zásobování vodou a sanitace; zemědělství, lesnictví a rybolov a výroba a dodávky energie. Druhou možností je program Aid for Trade, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento program zahrnuje projekty pomoci při vytváření obchodních politik, podpůrných podmínek a regulatorního rámce obchodu, a to zejména projekty pomoci státní administrativě při stanovení pravidel a strategií a odstraňování administrativních bariér vedoucích k postupné a přínosné liberalizaci obchodu. V širším pojetí jde i o rozvoj domácího trhu a místních produkčních kapacit a budování infrastruktury na podporu obchodu, transfery technologií a služby související s jejich instalací. Současně dochází k podpoře podnikatelského klimatu a rozvoji tržních institucí formou přenosu zkušeností a know-how. Třetí možnost pro zapojení podnikatelských subjektů do ZRS ČR nabízí nový nástroj, který Ministerstvo zahraničních věcí zavedlo v loňském roce na základě pozitivních zkušeností jiných evropských donorů (Dánsko, Finsko). Jde o Program rozvojověekonomického partnerství. Obecným cílem Programu je podpora ekonomického rozvoje a zaměstnanosti v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce. Konkrétně MZV podporuje jak navazování nového partnerství (tzv. přípravná fáze), tak první společnou realizaci spolupráce. V letošním roce se již rozbíhá realizace 21 projektů téměř ve všech prioritních zemích.

Jak pomáhá český stát zapojování soukromého sektoru do rozvojové spolupráce? Česká republika prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí a České rozvojové agentury každoročně podporuje několik stovek projektů v deseti prioritních zemích. Mezi realizátory těchto rozvojových projektů jsou kromě nevládních organizací, vysokých škol, institucí státní správy i podnikatelské subjekty. Celkově jsou každoročně realizovány rozvojové projekty za zhruba 500 milionů Kč, soukromé subjekty se podílejí na realizaci zhruba 38 % z tohoto objemu.

Jaká kritéria by měly splňovat firmy, které se ucházejí o podporu? U firem, které mají šanci na úspěch ve výběrových řízeních, se předpokládají prokazatelné výsledky v daném sektoru v České republice a samozřejmě vítáme předchozí zkušenost i z rozvojových zemí, není to však podmínkou.

Jakými nástroji zapojuje český stát soukromý sektor do rozvojové spolupráce? Podnikatelské subjekty mají k dispozici několik možností pro zapojení do projektů zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Za prvé, Česká rozvojová agentura pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích ZRS ČR. Mezi prioritní země patří

Jak monitorujete, zda jsou projekty úspěšné? Projekty jsou pravidelně monitorovány pracovníky jak České rozvojové agentury, tak zastupitelských úřadů v daných zemích. V zásadě se jedná o kontrolu, zda je naplňován plán realizace a zda dochází k plnění jednotlivých cílů projektu. Některé projekty jsou po skončení vyhodnoceny externími evaluátory. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA ZAHRANIČNí POMOC FIREM

v souvislosti s inovacemi - je nějak koncepce zahraniční rozvojové spolupráce navázána i na akademickou sféru a vědu a výzkum? Mezi realizátory českých rozvojových projektů patří i české vysoké školy, například Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci atd. Velmi často se na realizaci projektů těchto škol podílejí doktorandi, kteří mají možnost si v terénu vyzkoušet to, co se v předchozím studiu naučili – jmenujme například projekt ČZU v angolské provincii Bié, kde bylo cílem zvýšit objem zemědělské výroby a produktivity. Zapojení akademického sektoru do rozvojové spolupráce je z naší strany velmi vítáno a věříme, že přináší benefity oběma stranám.

Foto: nad

ační fond

Veolia

velký potenciál představují inovace a jejich sdílení. vzpomenete si na nějaký zajímavý příklad? Projektů, kdy se daří uvést v život zajímavý nápad, který nemusí být ani moc nákladný, ale přitom účinně pomáhá, máme v rozvojové spolupráci celou řadu. Ráda bych zmínila například projekty zaměřené na výstavbu ekologických domácích bioplynáren v Kambodži, kdy se z trusu dobytka získává energie pro vaření a svícení, či projekty, které za pomoci solárních panelů dodávají energii do mnohých škol v subsaharské Africe. Jak se podle vás bude do budoucna vyvíjet míra zapojení soukromého sektoru do Zrs? Prostřednictvím nového Programu rozvojově ekonomického partnerství se snažíme zvýšit zapojení soukromých firem do rozvojové spolupráce i je motivovat k přemýšlení o aktivitách, které by byly udržitelné a pokračovaly i po skončení podpory ze státního rozpočtu. Doufáme, že také přibude firem, které se do rozvoje chudých zemí zapojují z vlastních prostředků. komunikujete při vytváření koncepce zahraniční rozvojové spolupráce i s ostatními stakeholdery z jiných sektorů? Jak tato spolupráce probíhá? Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce, která byla schválená vládou v roce 2010 a která určuje prioritní země a sektory, do

nichž stát vkládá své prostředky, byla – podobně jako řada jiných materiálů v oblasti rozvojové spolupráce – připravována v rámci Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci. To je orgán, který byl zřízen Ministerstvem zahraničních věcí a jeho členy jsou jednak zástupci ostatních rezortních ministerstev, ale i zástupci nevládních organizací a podnikatelského sektoru. Na pravidelných setkáních, kterých je 5-6 do roka, má MZV možnost diskutovat o svých záměrech a získat zpětnou vazbu na připravované plány a koncepce zahraniční rozvojové spolupráce. Kromě toho probíhá pravidelný dialog jak s platformou nevládních organizací Fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS), tak i obdobným sdružením firem Platformou podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci (PPZRS).❑

Anketa: 1. Má vaše firma CSR projekty v rozvojových zemích? 2. Pokud ne, je to ze strategických, kapacitních, Lenka Mašková, Corporate Responsibility Manager CZ/SK, Tchibo Praha, spol. s r.o. 1. Firma Tchibo si je vědoma své odpovědnosti, a proto v rámci principu „pomáhat ostatním, aby si dokázali pomoci sami“ realizuje projekty právě v rozvojových zemích, ze kterých pochází káva a bavlna, důležité suroviny pro výrobky Tchibo. Například v roce 2011 jsme zahájili projekt Mount Kenya, v jehož rámci podporujeme tisícovku žen farmářů pěstujících kávu a jejich rodiny: pomáháme vytvořit infrastrukturu pro dodávky vody, organizujeme vzdělávací kurzy, staráme se o školní docházku sirotků a nabízíme asistenci při vý-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

stavbě chlévů a plotů. Klíčem k trvale udržitelnému rozvoji je vzdělávání. V roce 2010 jsme proto za pomoci partnerů iniciovali školní projekt v Beninu, odkud nakupujeme bavlnu. Pracujeme zde na zlepšení školní infrastruktury a kvality výuky. Doposud byly postaveny 2 školy, rozděleno 20 000 školních uniforem, 10 000 učebnic a založeno 10 školních zahrad. Mezi další patří zřizování školních jídelen a výstavba studní. Martina Janebová, Corporate Communication, Unilever ČR, spol. s r. o. 1. Pro Unilever jsou rozvojové země jedním z klíčových trhů, na kterých lze uplatnit strategii udržitelného rozvoje s velmi dobrými

a měřitelnými výsledky. Naší vizí je zdvojnásobit velikost společnosti a přitom snížit dopad naší činnosti na životní prostředí a zvýšit náš pozitivní společenský vliv. Protože Unilever operuje ve více než 190 zemích světa a denně osloví 2 miliardy spotřebitelů, je zřejmé, že mnoho našich projektů, iniciativ i produktových inovací je realizováno právě v rozvojových státech Afriky, Asie apod. V roce 2012 jsme založili Nadaci Unilever, která se s pomocí pěti partnerů (UNICEF, Oxfam, World Food Programme, PSI a Save the children) snaží řešit nedostatečné hygienické podmínky, přístup k čisté a pitné vodě, výživu či lepší životní podmínky obecně. Spojení činnosti nadace s každodenní realizací udržitelného způsobu podnikání pak přináší velmi dobré výsledky. Snížení průjmových a respiračních onemocnění, zapojení drobných

farmářů do sítě dodavatelů udržitelně pěstovaných zemědělských surovin a mnohé další. Jiří Kavan, vedoucí útvaru vztahů k veřejnosti, Metrostav a.s. 1. + 2. V rozvojových zemích podnikatelské aktivity nerozvíjíme, nejsme ani součástí nadnárodní korporace, která by podobné aktivity rozvíjela, přesto dokážeme pomoci tam, kde je třeba, naposledy jsme např. zaměstnaneckou sbírkou, se znásobením vybrané částky firmou, přispěli na konto SOS Filipíny (Člověk v tísni) 157 000 + 157 000 Kč. Jana Blecherová, Corporate Affairs, Nestlé Česko s.r.o. 1. Nestlé se v oblasti společenské

ZAHRANIČNí POMOC FIREM TÉMA

firmy pomáhají v rozvojových zemích veolia a Člověk v tísni budují studny v etiopii

Projekt Voda pro Afriku, který běží již čtvrtým rokem, přispěl k financování projektů na podporu vodních zdrojů v Etiopii. Benefiční prodej speciální "africké edice" karaf, kterou navrhli přední čeští designéři, doplněný o finanční podporu Nadačního fondu Veolia, pomohl tisícům etiopských vesničanů zlepšit dostupnost pitné vody. Karafy s africkým motivem od designérů Jiřího Pelcla a Daniela Piršče dosud využívaly především restaurace. Síť míst, kde se s nimi můžete setkat, se ale rok od roku rozšiřuje. Výtěžek z těchto designových karaf Nadační fond Veolia směřuje na projekty Člověka v tísni, který v Jižní Etiopii pomáhá již deset let. Za celou dobu trvání projektu se vybralo více než 1, 8 milionu korun. Nedostatek kvalitních zdrojů vody je klíčo-

vým problémem Etiopie. 74% etiopských venkovanů nemá přístup k nezávadné vodě. Na nemoci způsobené nedostatkem nezávadné pitné vody zemře v Etiopii až 55 tisíc dětí ročně. „Voda pro Afriku pomáhá lidem, kteří zatím pro vodu musí putovat pěšky i několik kilometrů. Celkový výtěžek akce Voda pro Afriku přesáhl za poslední čtyři roky 1,8 milionu korun. Díky těmto penězům Člo-

věk v tísni buduje zdroje pitné vody v etiopských vesnicích, kde je pitná voda vzácností. Je to skvělý způsob, jak propojit kampaň na kohoutkovou vodu v ČR s tématem vody v Africe a pomoci lidem, kteří by vodovodní kohoutek doma považovali za ten největší luxus,“ hodnotí projekt Voda pro Afriku Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni. Podporu vodních projektů v Etiopii plánuje Veolia i v budoucnu. Do jara 2014 by měl Člověk v tísni vybrat konkrétní vodní projekt, do něhož bude letošní výtěžek z prodeje karaf na vodu investován. Pravděpodobně půjde o stavbu gravitačních vodovodních systémů ve vesnici, která byla v září 2013 zasažena přívalovými dešti, následnými povodněmi a sesuvy půdy.❑

Firmy reagují na globální problémy

nádrží v místě, kde nyní trpí nedostatkem vody 300 tisíc lidí, se zapojilo i nizozemské ministerstvo zahraničních věcí.

Nestlé: Cocoa Plan kakaový plán nestlé cílí na pomoc farmářům pěstujícím kakaové boby v pobřeží slonoviny, v ekvádoru a Venezuele. V příštích deseti letech by na projekty v těchto oblastech mělo být vynaloženo 110 milionů švýcarských franků. pomoc je zaměřena především na podporu místních farmářů k tomu, aby byli schopni zvýšit kvalitu produkce a zároveň brali ohled na životní prostředí.

Firmy proti AIDS: kampaň products ReD spustil v roce 2006 frontman skupiny U2 Bono Vox s účelem zapojit firmy do boje s HiV/aiDs v africe. řada známých světových značek, mezi nimi například nike, apple nebo converse, vytvořila speciální edice červených produktů. Výtěžek z jejich prodeje putuje na konto nadace The global Fund to Fight aiDs. Do kampaně se zapojilo více než 40 milionů lidí a bylo vybráno přes 240 milionů dolarů.

Heineken: Brewing a better future jedním z klíčových pilířů strategie udržitelnosti Heinekenu je ochrana vodních zdrojů. Tím spíš, že jde o klíčový zdroj pro výrobu piva, věnuje společnost pozornost programům na zlepšování dostupnosti vodních zdrojů a jejich ochranu po celém světě. V etiopii se Heineken spojil s administrativní oblastí Harár a uzavřel smlouvu o projektu, který by měl vést ke zlepšení dostupnosti vody v oblasti. Do projektu, který má za cíl vybudovat systém vodních

Boji s HiV/aiDs se věnuje i další úspěšný projekt- acHap (The african comprehensive HiV/aiDs partnerships). nejde čistě o csR projekt, ale o partnerství založené na spolupráci státního, soukromého a neziskového sektoru (public-privat partnership). Botswanská vláda se spojila s farmaceutickou společností meRck s nadací melindy a Billa gatesových v boji s HiV/aiDs.

finančních či jiných důvodů? odpovědnosti řídí konceptem vytváření sdílené hodnoty (Creating Shared Value – CSV). Tento přístup vychází z myšlenky, že pro dlouhodobou úspěšnost podnikání je nezbytné, aby přinášelo hodnotu nejen vlastním akcionářům, ale také společnosti, ve které působí. V rozvojových zemích, ale i jinde se soustředíme na 3 základní oblasti – výživa, voda a rozvoj venkova. Příkladem může být Nestlé Cocoa Plan, jehož cílem je zlepšit životní podmínky farmářů a zároveň kvalitu jejich kakaa. Znamená to např. v roce 2014 vyškolení 25 000 farmářů v udržitelném pěstování kakaa, distribuci jednoho milionu sazenic s vyšším výnosem a do roku 2015 výstavbu 40

škol na Pobřeží slonoviny. Podobným CSV projektem je Nescafé Plan, který se soustředí na zodpovědné pěstování, výrobu a spotřebu kávy. Lenka Břeská, CSR and PA Manager, GlaxoSmithKline 1. Pomoc v rozvojových zemích je ústřední strategií našeho CSR. Společnost GSK globálně dlouhodobě usiluje o to, aby její léky a vakcíny byly dostupné i chudobou postiženým skupinám obyvatel bez ohledu na to, kde žijí či zda mají dostatek finančních prostředků na čerpání zdravotní péče. Podporujeme jednak projekty, které realizují externí partneři, jednak realizujeme projekty vlastní. Z externích partnerů mohu

jmenovat především Globální alianci pro vakcinaci a imunizaci (GAVI) nebo UNICEF. Na všechny podpořené projekty navazují vzdělávací aktivity zaměřené na zlepšení odbornosti zdravotního i nezdravotního personálu v oblastech, kam naše podpora směřuje. V loňském roce jsme odstartovali Orange United, společný projekt GSK a organizace Save the Children, v rámci kterého bychom chtěli v průběhu 5 let zachránit 1 milion dětských životů v nejchudších zemích světa. Dosáhnout cíle bychom chtěli nejen finanční a nehmotnou podporou, ale především podporou zlepšení zdravotní péče v daných oblastech a expertní pomocí. Zaměstnanci GSK se mohou do většiny projektů zapojit i osobně formou dobrovolnictví. Již 6. rokem mohou předávat své knowhow neziskovým organizacím spe-

cializujícím se na zlepšení zdraví v nejchudších zemích světa díky dobrovolnickému programu PULSE. Po dobu 3 – 6 měsíců, kdy dobrovolníci v organizacích pomáhají, jim GSK i nadále hradí jejich mzdu a bonusy. Pavel Závitkovský, Partner odpovědný za CSR, KPMG Česká republika, s.r.o 1. Celosvětová síť poradenských společností KPMG působí téměř po celém světě – ve 155 zemích zaměstnává přes 155 000 pracovníků –, a tak se v globálním měřítku snažíme i pomáhat. Uvědomujeme si, že se svět mění: ekonomika i technologie se rozvíjejí stále rychleji, zároveň ale každý šestý člověk na světě musí TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA ZAHRANIČNí POMOC FIREM

Dělat fundraising v česku je podobně vzrušující

Českých firem, které mají CSR projekty v rozvojových zemích, je velmi málo. Najdou se ale takové, které věnují na pomoc na druhém konci světa i několik milionů ročně. Přinášíme rozhovor s Tomášem Vyhnálkem, ředitelem fundraisingu společnosti Člověk v tísni. Jakou roli hrají soukromé firmy v české zahraniční rozvojové spolupráci? Menší, než by mohly. Až na světlé výjimky se české firmy orientují na česká témata. Příčinu vidím v tom, že firmy zaměřené na české zákazníky se orientují na pomoc v ČR (pokud tedy pomáhají), což je z jejich pohledu poměrně přirozený přístup. Firma z Pelhřimova prostě přirozeně radši podpoří pelhřimovskou mateřskou školku než školku v Africe. myslíte, že by společenská odpovědnost firem do budoucna mohla představovat alternativní cestu pro rozvojovou pomoc? Určitě mohla. Zároveň nemůže nahradit ty hlavní objemy peněz, které do rozvojové spolupráce investuje stát prostřednictvím České rozvojové agentury. na jakých Csr projektech firem Člověk v tísni v současné době spolupracuje v rozvojových oblastech? Jedná se o projekt Voda pro Afriku, který je skvělým spojením daru a propagace tématu voda. Realizujeme ho s pomocí Veolia Voda a Nadačního fondu Veolia. Díky výtěžkům z prodeje designových ka-

raf jsme zajistili přístup k pitné vodě pro desítky tisíc lidí v Etiopii. Skvěle funguje i spolupráce se Sanjivem Suri a jeho firmou Zátiší Group. Díky němu a jeho podpoře jsme například zachránili 500 dětských životů v Kambodži nebo postavili základní školu v Kongu. Naším nejvýznamnějším partnerem doma i v zahraničí je Nadační fond Avast, který kromě témat v ČR finančně podporuje i naše projekty v Etiopii a pomáhá s námi i v případě náhlých katastrof, kdy vyhlašujeme sbírky SOS. spolupráce s nadačním fondem avast je, pokud vím, rozsáhlá i v rozvojových oblastech... Nadační fond Avast je naším nejvýznamnějším privátním dárcem v ČR, spolupracujeme od roku 2009 a je to hluboké partnerství. V roce 2010 přispěl na SOS Haiti a pomohl tak lidem, které postihlo zemětřesení, částkou 400 000 Kč. V první fázi jsme zabezpečili základní humanitární pomoc, zdroje pitné vody, následně jsme vytvořili přechodnou školní infrastrukturu. Člověk v tísni doposud otevřel v Petit Goave 18 škol, které pojmou až 8700 dětí.

V následujících letech podpořil Nadační fond Avast projekty v Etiopii každý rok částkou 1 milion korun. Díky těmto prostředkům byla podpořena celá řada projektů. Byl to například projekt na podporu internátu. 30 sirotků díky této podpoře mohlo studovat a bydlet v internátní škole ve městě Awassa. Bylo jim poskytnuto odborné vzdělání, ubytování, strava a sociální služby. V rámci jiného projektu "Odborné vzdělání a obživa pro zemědělce" podporujeme školicí střediska pro farmáře v okrese Damboya a střediska v okrese Alaba. Projekt je zaměřený především na rozvoj zemědělství a řemeslnictví. Technicky jsme vybavili výuková farmářská centra, rozvojoví agenti obdrželi od Člověka v tísni pracovní pomůcky. Podpora farmářských center povede ke snížení podvýživy 32 000 obyvatel. Dopady budou na rozdíl od jednorázových dodávek potravin dlouhodobě udržitelné. Spolupráci na projektech v Etiopii plánujeme i v roce 2014. mnozí dárci zřejmě reagují v období živelných katastrof... Tyto spolupráce nám fungují výborně. Firmy reagují na naši výzvu SOS. Mezi naše tradiční partnery patří například Nadace Vodafone, která pomohla snad při každé větší katastrofě v posledních letech. Velmi skvělou spolupráci máme i s Nadací Telefónica. Nelze vyjmenovat všechny, ale obecně se dá říci, že na výzvu SOS ﬁrmy reagují aktivněji než na výzvy k ﬁnanční spolupráci týkající se rozvo-

Anketa: 1. Má vaše firma CSR projekty v rozvojových zemích? 2. Pokud ne, je to ze strategických, kapacitních, vyžít jen s 1,25 dolaru na den. Právě boj s chudobou je cílem jednoho z nejvýznamnějších programů rozvojové pomoci, KPMG Global Development Initiative. V něm využíváme naše odborné znalosti a dovednosti, abychom přispěli k dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN (UN Millenium Development Goals). Spolu s vládními organizacemi a neziskovým i soukromým sektorem hledáme účinné a udržitelné řešení chudoby v globálním i lokálním rozměru. Stejně jako v ostatních našich CSR projektech tak pomáháme tím, co umíme. Vladimír Víšek, Sustainability Manager, IKEA Czech Republic, Hungary, Slovakia 1. Projekty v rozvojových zemích podporujeme prostřednictvím nadace IKEA Foundation a dvou celo-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

světových projektů. V rámci Kampaně plyšových hraček za každou plyšovou hračku nebo knížku dětských pohádek, prodanou v době trvání kampaně probíhající vždy v listopadu a prosinci v našich obchodních domech, daruje IKEA Foundation 1 euro na projekty vzdělávání dětí organizované UNICEF a nadací Save the Children. Od roku 2003 se podařilo podpořit více než 11 milionů dětí ve 46 zemích celkovou částkou 67 milionů euro. Letos v únoru jsme spustili novou globální kampaň „Lepší život pro uprchlíky“, v rámci které daruje nadace IKEA Foundation za každou zakoupenou LED žárovku 1 euro na osvětlení utečeneckých táborů. O aktualitách i našem přístupu in-

formujeme na www.IKEA.cz v části Lidé a planeta. Jiří Hauptmann, Head of Corporate Relations and Public Affairs Corporate Relations, Heineken Česká republika, a.s. 1. Společnost Heineken podporuje v rámci udržitelnosti jednotlivých dceřiných společností projekty po celém světě. Nicméně globálně jsou hlavní prioritou aktivity v Africe. Naše společnost nakupuje velké objemy plodin, potřebných pro vaření piva. Proto podporujeme stovky a tisíce farmářů, jejich rodin a lokálních komunit, a to nejen formou finanční podpory pro vlastní podnikání (například pro jeho start), ale i podporou vzdělá-

ni, infrastruktury a zdravotního vybavení. Naším cílem je do roku 2020 využívat 60% surovin použitých v Africe na vaření piva z lokálních zdrojů. Petr Kopáček, PR manager, Hamé s.r.o. 1. Hamé v současnosti realizuje své CSR projekty zejména v tuzemsku. 2. V zemích, které by bylo možné označit za rozvojové, jako jsou např. některé země v Africe, tak Hamé nemá přímo zastoupení. Případné veřejně prospěšné aktivity by tedy bylo obtížné realizovat. Myslíme si, že firma by měla být aktivní zejména v místě svého působení, kde například vyrábí - tam by měla pomáhat. Pro nás by navíc

ZAHRANIČNí POMOC FIREM TÉMA

jako cválat na koni Afghánistánem

jové spolupráce typu stavba škol či budování vodních zdrojů v Africe. Jaká je podle vás motivace firem pomáhat na druhém konci světa? Člověk se občas setká s názorem, že "máme dost vlastních problémů"… Myslím, že primární motivací je prostě solidarita. Ta pomoc venku ﬁrmám nepřinese žádné velké marketingové body, nezlepší to výrazně jejich pozici na českém trhu. Takže je to prostě o solidaritě a potřebě se podělit. na druhou stranu velká část české veřejnosti raději pošle peníze dětem do afriky, než aby věnovala pozornost zdejším sociálním problémům. studna v africe, která pomůže 300 tisícům lidem, je mediálně lépe prezentovatelná než vzdělání pro jedno romské dítě. kalkulují takto firmy? Myslím, že ne.

Tomáš Vyhnálek pracuje v Člověku v tísni s přestávkami od roku 1996. Začínal jako humanitární koordinátor pro poválečnou Bosnu, později pracoval například v kosovu, albánii, Čečensku, libanonu, afghánistánu a pákistánu na různých pozicích pro Člověka v tísni a osn. posledních šest let vede oddělení fundraisingu Člověka v tísni a koordinuje rozvoj a implementaci dárcovských metod, včetně firemního dárcovství.

Jakou formu pomoci od firem vítáte nejvíc? Jsou to finance, technologie, know-how? Finance. Naprostou většinu materiálu nakupujeme na místě. Je to levnější. Je nějaký projekt, kdy firma v rámci svého Csr opravdu pomohla místní komunitě, který byste dal za vzor? Takových vzorů mohu vyjmenovat celou řadu. Před měsícem jsme úspěšně realizovali prodej karaf s Nadačním fondem Veolia, takže mě jako první napadá tento, ale je jich opravdu celá řada, což je skvělé.

když na chvíli opustíme spolupráci s firmami, Člověk v tísni vede fundraisingové kampaně pro pomoc v rozvojových zemích i u individuálních dárců. Jaký je poměr mezi penězi, které na vaše projekty v rozvojových zemích darují firmy, a těmi vybranými od individuálních dárců? Většina peněz, které „vyfundraisujeme“ v České republice, pochází od jednotlivců a drobných firem, které přispějí stovku nebo tisícovku. Velké firmy se na celkové sumě podílejí zhruba 25%. předtím, než jste se stal ředitelem fundraisingu Člověka v tísni, jste pracoval na několika zahraničních misích. nechybí vám to? Chybí. Je uspokojení z práce, kterou děláte teď (tedy shánění financí pro realizaci společensky prospěšných projektů), srovnatelné s tím, když jste byl přímo "v akci"? Je to vlastně v mnoha ohledech podobně vzrušující jako cválat na koni Afghánistánem. V Čechách je neuvěřitelné množství příležitostí, jak získat peníze na projekty doma i v zahraničí a potkat při tom zajímavé lidi. Osobní jednání s našimi dárci považuji za jeden z nejvíce vzrušujících a zároveň příjemných způsobů, jak trávit svůj čas. Mezi dárci mám řadu přátel, kdy původně profesní vztah přerostl v osobní sympatie.❑

finančních či jiných důvodů? bylo jen velmi obtížné pomáhat tam, kde to vůbec neznáme a museli bychom se spolehnout na zprostředkované informace a cizí instituce. Hrozilo by pak i riziko, že daná pomoc nebude vynakládána efektivně. Kateřina Olšáková, marketingová manažerka, ROSSMANN, spol. s r. o. 1. Mateřská společnost podporuje prostřednictvím Nadace světové populace (Stiftung Weltbevölkerung) vzdělávací a školící projekty a iniciativy v oblasti zdraví v Africe. Nadace světové populace je mezinárodní rozvojová organizace, která byla založena v roce 1991 zakladatelem společnosti ROSSMANN Dirkem

Rossmannem. V současné době zaměstnává více než 150 lidí po celém světě, díky nimž mohlo životně důležité poselství dosáhnout již k více než 15 milionům mladých lidí. CSR aktivity a projekty české divize společnosti ROSSMANN se v současné době intenzivně zaměřují na pomoc a podporu v rámci celé České republiky. 2. Česká republika patří mezi vyspělé země. Bohužel zde i přes to žijí tisíce lidí a rodin v těžkých životních situacích a nevyhovujících sociálních podmínkách. Rozhodli jsme se proto jednat a pomáhat těm nejmenším, dětem, které si samy pomoci nedokáží. Již šestým rokem spolupracujeme s Ing. Zuzanou Baudyšovou a její Nadací Naše dítě, kterou jsme prostřednictvím společného projektu „Dětský úsměv“ podpořili částkou

přes 25,5 milionu korun, a tím tak mohli přispět ke zlepšení několika nelehkých životních příběhů dětí a jejich rodin. Mariana Kellerová, ředitelka komunikace, Siemens Vzdělání je nejmocnější nástroj, kterým můžete změnit svět 1. Na začátku letošního roku byla ve městě Mvezo v Jižní Africe slavnostně otevřena škola „Mandela School of Science & Technology“, která byla financována a postavena společností Siemens. Místo nebylo vybráno náhodně. Město Mveno je rodištěm Nelsona Mandely. Jedná se o první střední školu v daném regionu, která poskytne vzdělání až sedmi stovkám

dětí a mladých lidí. Učební plán je zaměřen na technologie, přírodní vědy, strojírenství a zemědělství. Škola je naplněním přesvědčení Nelsona Mandely, že vzdělání je nejmocnější nástroj, který může změnit svět. Škola byla postavena v souladu s principy trvalé udržitelnosti společnosti Siemens. Ke svému provozu využívá větrnou a solární energie, energeticky úsporné osvětlení, automatizační systémy, zachycování dešťové vody a technologii pro filtraci vody. Mandela School of Science & Technology byla financována také prostřednictvím programu Experimento Nadace Siemens.❑

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

TÉMA ZAHRANIČNí POMOC FIREM

90 minut CSR fóra o pomoci firem z česka v rozvojových zemích Jaká je úloha byznysu v rozvojové spolupráci? Účastní se jí české firmy – a jak vlastně definovat české firmy? Jak se ke spolupráci v rozvojových zemích a k humanitární pomoci staví veřejnost? Tyto otázky si kladli účastníci diskusní snídaně "90 minut CSR fóra" na téma Pomoc firem z Česka v rozvojových zemích, která se konala v pražském hotelu Holiday Inn Kongresové centrum 13. února 2014. Debaty se zúčastnili zástupci firem, platforma sdružující neziskové organizace působící v rozvojových zemích nebo odborníci z ministerstva zahraničí. Partnerem akce byla společnost GlaxoSmithKline, s.r.o Soukromý sektor představuje pro zahraniční rozvojovou spolupráci obrovský potenciál. Zdá se, že aspoň u českých firem je zatím nevyužitý. Mnoho firem již pochopilo, že charitativní příspěvek jednou za rok před Vánoci nebo darování použitých spotřebičů nikoho v nejchudších oblastech světa nespasí. CSR projekty firem v rozvojových zemích prošly v posledních letech vývojem. Jednorázové dary nahradily programy založené na předávání expertních znalostí. Ať už

to jsou Corporate Service Corps IBM nebo dobrovolníci v programu Pulse GSK a dalších ﬁrem, princip je stejný: ﬁrma nabízí své nejlepší experty, aby předali své know-how a zkušenosti tam, kde je to potřeba. Dlouhodobá partnerství, založená na spolupráci mezi jednotlivými sektory a zapojení široké škály stakeholderů – to je možné řešení pro globální rozvojové problémy. Velkou roli hraje také to, jak jsou témata spojená s rozvojovou problematikou komu-

nikována. Účastníci únorových "90 minut CSR fóra" se shodli, že v této oblasti má Česká republika stále co zlepšovat. A to ať už jde o přilákání nových ﬁrem, které se budou ochotné podílet na rozvojové spolupráci, i směrem k veřejnosti. Z diskuze vybíráme: Budoucnost rozvojové spolupráce? Partnerství mezi sektory Michal Broža, Informační centrum OSN, Praha V první řadě je potřeba změnit pohled nás, tedy té části světa, která pomoc nabízí. Není to tak, že my někoho vytahujeme nahoru, ale tak, že rozvojový svět má právo mít vhodné podmínky, ve kterých se může rozvíjet. Je potřeba si uvědomit, že neřešíme černobílou situaci, ale problém plný paradoxů. Největším problémem současného světa je obrovská nerovnost, která se neustále prohlubuje. My hledáme způsob, jak pomoci rozvojovým zemím, ale zároveň z toho chceme ekonomicky něco mít. V tomto období se navíc posouváme od Rozvojových

Zuzana Hlavičková, mZv Čr, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci

denisa Šišková, Český výbor pro UniCef, monika ladmanová, iBm a milan Bena, spolek pro obnovu venkova sk

Blanka Šrámková, nadační fond veolia, Zuzana Hlavičková, mZv Čr, michal Broža, informační centrum osn v praze a Jana miléřová, fors

Foto: ondřej Besperát

erik siegl, mZv Čr, sekce mimoevropských zemí

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Foto: ondřej Besperát

ZAHRANIČNí POMOC FIREM TÉMA

tématem únorových 90 minut Csr fóra byla „pomoc firem z České republiky v rozvojových zemích“ cílů tisíciletí, které se týkaly primárně třetího světa, k úplně nové agendě, nazývané Post-2015, a ta bude podstatně víc o nás. Řeší se přechod k novému paradigmatu: jsou tady vlády, občanská společnost a byznys, hranice mezi nimi se stírají, všichni tito aktéři musí přemýšlet o tom, jak společně spolupracovat. Jde o to vytvářet partnerství napříč sektory a celou společností, firmami, zahraničními aktéry a dalšími stakeholdery. Jana Kadaňová, GSK GSK má program Pulse, do kterého se může přihlásit každý zaměstnanec pracující ve společnosti déle než tři roky. Pokud projde úspěšně výběrovým řízením, může se stát dobrovolníkem v rozvojových zemích na dobu tří až šesti měsíců. Do programu je posláno maximálně sto zaměstnanců, kteří předávají především vlastní know-how, dovednosti a zkušenosti. Do programu se mohou hlásit zaměstnanci z top managementu, středního managementu, ale i asistentských pozic. Otázkou je, jestli rozvojové země, zvláště Afrika, vlastně vůbec potřebují naše peníze nebo právě pomoc ve formě předávání zkušeností. I z osobní zkušenosti si myslím, že to druhé. Monika Ladmanová, IBM V rámci Marshall Memorial Fellowshipu,

který jsem absolvovala ve Spojených státech, jsem se setkala s lidmi z ministerstva zahraničí, kde mě zaujala úzká spolupráce s firmami, které se definují jako společensky odpovědné. Existuje zde board složený z firem, které se s ministerstvem pravidelně schází a vyměňují si informace o svém podnikání. Je zde kontinuální a dynamická zpětná vazba. Moje zkušenost z České republiky byla trochu smutná, k přípravě Národního akčního plánu CSR, organizovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu, firmy přizvány nebyly. Jana Miléřová, FoRS Na podzim jsme si nechali vypracovat průzkum, ze kterého vyplynulo, že ze strany veřejnosti existuje zájem o témata rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. S tím by mohly pracovat i firmy. Média jsou zahlcena domácími problémy, setkáváme se s čísly, kolik lidí je v naší zemi ohroženo chudobou. Ale je na nás, abychom vysvětlovali, co znamená chudoba zde a co v rozvojových zemích. Lidem chybí informace, a je důležité srozumitelným způsobem komunikovat problémy rozvojového světa, ať už jde o aktivity státu, nevládních organizací nebo byznysu.

České firmy se v rozvojových zemích moc neangažují. Pomoci by mohla vyšší informovanost Zuzana Hlavičková, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, MZV Chceme-li rozvojovým zemím poskytnout efektivní pomoc, je potřeba se ptát, co skutečně potřebují? To nejsou dary nebo granty, ale nastartování ekonomiky. K tomu je potřeba fungující administrativa, zdravá občanská společnost, funkční soukromý sektor, který dokáže generovat zdroje. Jakou roli v tomto směru hrají české firmy? Tady nastává problém, jak definovat české firmy. Jsou to ty, které vznikly v České republice, nebo ty, které zde mají zahraniční pobočku? Tak jako tak je těch, které se angažují v zahraniční rozvojové spolupráci, velmi málo. Jan Pejřil, Česká rozvojová agentura V České republice je opravdu málo firem, které se podílejí na české rozvojové spolupráci. Ještě méně z nich ví, jak to dělat správně. Otázkou tedy je, jak přilákat víc českých subjektů, které by byly schopné a ochotné zahraniční spolupráci dělat. Dalším problémem je oboustranná nedůvěra mezi neziskovými organizacemi a byznysem. K řešení tohoto problému by mohla přispět vyšší informovanost.❑

Partnerem lednových "90 minut" je společnost GlaxoSmithKline ČR

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

CSR AKADEMIE 2014

CSR akademie 2014: Udržitelnost

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

CSR AKADEMIE 2014

Foto: Filip jandourek

by měla dávat ekonomický smysl

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

CSR AKADEMIE 2014

Csr akademie zahájila semináři na půdě partnerské vŠe...

... na jedno dopoledne se přestěhovala do sídla Wayra Cee (na snímku Jarmila plachá, ředitelka Wayra Cee)...

Závěrečný den v Hotelu rott přinesl i nervozitu: studenti po skupinách prezentovali své projekty. Zkoumali strategie firem, ...

... přístup společností k mladým lidem nebo navrhovali „týden odpovědného podnikání“ k propagaci udržitelnosti v Čr...

ale i nahlédnutí do praktického fungování světa firem. Únorový týden byl sestaven pro pokročilejší studenty a absolventy loňského ročníku, na konci května se uskuteční další běh pro "začátečníky".

Generálním partnerem akce bylo O2, partnerem společnost IBM, na CSR akademii dále spolupracovaly společnosti ČEZ, Heineken a Tchibo. Odbornými partnery se stala VŠE, Byznys pro společnost, časopis CSR fórum a portál Souvisíme.cz. Letošní CSR akademie se zúčastnilo 20 studentů z deseti fakult z celé České republiky. Na přednáškách se studenti seznámili s novými trendy v udržitelném podnikání a s tématem odpovědného spotřebitelského chování. Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost, která je odborným partnerem CSR akademie, provedla studenty současnými trendy v sustainability, včetně nových konceptů, jako je cirkulární ekonomika a cradle-to-cradle koncept. „Mou snahou bylo ukázat studentům, že přestože v Čechách používáme termíny jako CSR a společenská odpovědnost, dnešní

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

trendy v byznys sektoru jsou trochu někde jinde,“ říká. Na její výklad navázali odborníci pro oblast udržitelnosti z korporací, zastoupeny byly i malé a střední podniky a nezávislé poradenské společnosti. Návštěva Wayry byla první ze série exkurzí CSR akademie, která kladla velký důraz na přiblížení ﬁremní praxe studentům. „Návštěva ve Wayře byla nesmírně nadupaná a zajímavá. Wayra je dobrým příkladem toho, jak velká korporace hledá cestu ke skloubení udržitelnosti s inovacemi a novými technologiemi," řekla jedna z účastnic CSR akademie, studentka VŠE Barbora Polachová. Fungování ﬁrem v praxi studenti na vlastní kůži zažili také v průběhu exkurze do ČEZu a Tchiba. Na základě nově nabytých znalostí studenti v průběhu celého týdne zpracovávali týmové projekty, které prezentovali v závěru akademie. Jejich úkolem bylo například

analyzovat současný stav strategie udržitelnosti ve vybraných korporacích a přinést návrhy na jejich zlepšení nebo navrhnout dramaturgii akce zaměřené na komunikaci tématu CSR v České republice. „Na letošní CSR akademii pro pokročilé oceňuji hlavně návaznost na předchozí běh a větší zaměření na praktickou aplikaci CSR ve firmách. Největší zážitky mám asi z exkurzí přímo do firem: z představení projektu Wayra, z diskuse s Pavlem Puffem v sídle ČEZ a z odpoledne věnovaného fair trade kávě v Tchibu. Za svou skupinu také musím říct, že pro nás byl celý týden hlavně zábavou, prostorem pro seznámení se navzájem, nakouknutí pod pokličku některých společností a obrovským přísunem nových informací, ovšem lehce vstřebatelným způsobem,“ říká Hana Petříková z VŠE, která absolvovala oba ročníky CSR akademie. ❑-šin-

Foto: Tchibo

Foto: čeZ / pavel Dvořák

CSR AKADEMIE 2014

... a mezi exkurze se zařadil také seminář o age managementu a Hr v sídle skupiny ČeZ (přednášel pavel puff)

... Certifikát o absolvování Csr akademie 2014 se nakonec podařilo získat všem účastníkům...

Zpětnou vazbu studentským pracím poskytli pavlína kalousová (Byznys pro společnost), michal růžička (publiCon) a partneři.

Foto: Filip jandourek

...udržitelnost a její dilemata v procesu pěstování, pražení, prodeje i podávání kávy zakusili absolventi v pražském sídle tchibo...

Jaká je motivace firem pomáhat? „Jsme úspěšní, proto společnosti aspoň něco vracíme.“ Tak reaguje spousta firem na otázky po jejich motivaci pomáhat. Z byznysového hlediska tento přístup příliš logický není. Vyznavači konceptu Vytváření sdílené hodnoty (CSV) se přiklánějí k tomu, že odpovědné chování firem by mělo být součástí jejich core businessu a být ekonomicky výhodné. Současné trendy v oblasti udržitelného podnikání, ať už je pojmenujeme jakkoliv, jednoznačně kladou důraz na propojování odpovědnosti s ekonomickým aspektem podnikání. Studenti CSR akademie měli možnost seznámit se s tímto přístupem v přednášce Martina Waltera, který působí jako senior consultant ve společnosti McCANN Communication & Consulting Prague. Martin Walter ve své přednášce studenty vybízel, aby si kladli mimo jiné otázky po

motivaci firem dělat aktivity, kterými prospívají okolní komunitě. Rozlišil mezi sdílením již vytvořené hodnoty a vytvářením nově sdílených hodnot, kdy se firma spojí se stakeholdery, aby vytvářela hodnoty nejen pro akcionáře, ale i pro společnost, v níž podniká. „Jde tedy o firemní procesy či inovace, které posilují konkurenceschopnost firmy a současně napomáhají řešení ekonomických, sociálních či ekologických témat,“ říká Martin Walter.

Studenti se seznámili s několika příklady z firemní praxe. Program Nestlé Cocoa Plan zaměřený na podporu lokálních farmářů při pěstování kakaa dobře ilustruje propojení zájmu udržet pro výrobu dlouhodobě předvídatelné dodávky kvalitní suroviny s vlastními závazky udržitelnosti. Přestože opatření, která některé firmy v rámci vytváření sdílených hodnot zavádějí, přinášejí ekonomický prospěch sama o sobě, velmi důležitá je i jejich komunikace navenek. Reputace je totiž jedním z nejzásadnějších faktorů, které dnes ovlivňují značku. ❑-red-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ROZHOVOR

fátima Araluce: CSR je to, co od nás lidé očekávají Fátima Araluce, původem Španělka, se do České republiky přestěhovala před čtyřmi lety. Ani předtím však v rodném Madridu netrávila mnoho času – jako manažerka mezinárodního obchodu ve vysílací společnosti cestovala po celém světě. Poté, co se usadila v Praze, začala spolupracovat s oddělením reputace a společenské odpovědnosti u operátora O2 a před třemi lety začala v této firmě pracovat. Jak sama říká, vést oddělení CSR ve společnosti, která má v České republice tak velký sociální, ekonomický i environmentální význam, je velmi zajímavé, ale také náročné. kdy jste se poprvé setkala s pojmem Csr? Na začátku své pracovní kariéry jsem se dlouho věnovala oblasti obchodu. Abych ve své tehdejší práci uspěla, musela jsem plnit dva hlavní cíle, které jsou podle mě pro komerční společnosti stále klíčové: zajistit vyšší příjmy pro společnost a striktně dodržovat mezinárodní i místní pravidla. Vše, co bylo nad rámec těchto dvou oblastí, nebyla moje zodpovědnost a k pojmu „společensky odpovědná firma“ jsem se stavěla docela skepticky. proč? To bylo dáno hlavně tím, že obecně je CSR vnímáno jako charita, filantropie, zkrátka něco navíc, co společnostem pomáhá zlepšit image a pověst. Pokud však půjdeme hlouběji do významu slova odpovědnost a celého konceptu CSR, zjistíme, že je to způsob, jakým firma podniká. Tedy že to, JAK firma dosahuje svých hospodářských výsledků, je stejně důležité jako výsledky samotné. Jak byste popsala společenskou odpovědnost v pár větách? Společenská odpovědnost je i to, kde a jak firma reportuje své finanční výsledky, jak stanovuje politiku odměňování, jaké procesy staví za obchodní rozhodnutí, a to nejdůležitější – jakým způsobem sdělujeme své závazky zákazníkům a akcionářům. To je odpovědný způsob podnikání, chcete-li CSR, tedy to, co od firmy lidé očekávají. Co je podle vás důležité pro to, aby se firma mohla označovat za odpovědnou? Důležité je nabízet kvalitní produkty a služby za dobrou cenu, reagovat na požadavky zákazníků a jednat s nimi otevřeně. Pouze pokud firma dodržujte tato základní pravidla, může získat důvěru veřejnosti. Důvěra je to, co CSR firmám přináší. Pokud nedodržujete tato základní pravidla, lidé

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

nebudou věřit firmě, jejím produktům, a tudíž ani dalším aktivitám. název oddělení, které vedete, je reputace a společenská odpovědnost. Jak úzce jsou tyto dva pojmy propojeny? Jak jsem už zmiňovala, společenská odpovědnost je velmi úzce spojena s tím, zda je firma veřejností vnímána jako důvěryhodná, nebo ne. Dosažení dobré pověsti není jednoduchá ani krátkodobá záležitost. Především proto, že leží vlastně v rukou veřejnosti – záleží především na jejích pocitech, zážitcích a úvahách. To je něco, co firma neovlivní. Může však ovlivnit své chování. Jak jednou řekl Warren Buffett – trvá 20 let vybudovat si dobrou pověst, ale za pouhých 5 minut si ji můžete zničit. Pokud se nad tím zamyslíte, začnete dělat věci jinak. S tím je spojený také tzv. risk management. Čím více jste připraveni možným rizikům předcházet, případně čelit, tím menší bude jejich dopad. máte nějaký příklad z praxe? Jsme členy pracovních týmů, které projednávají otázky ochrany soukromí a online bezpečnosti. To nám pomáhá aktivně se zapojit do diskuzí o zákonech na ochranu osobních údajů, které budou mít významný dopad na naše budoucí podnikání. Jsme díky tomu schopni reagovat pružně na požadavky ze strany regulátorů a zároveň se naši klienti mohou spolehnout na to, že jejich data jsou u nás v bezpečí. Jak vnímáte pověst o2? Pověst firmy je založena na pocitech a zkušenostech zákazníků a práce na ní vlastně nikdy nekončí. Proto potřebujeme mít neustále informace o tom, jak jsme vnímáni. Prvním krokem by mělo být určení klíčového ukazatele, který rozhoduje o dobré či špatné reputaci. V našem případě výzkum provedený nezávislou agenturou ukázal, že pro Čechy je to u telekomunikačních firem oblast produktů

a služeb. Hovoříme tedy především o kvalitě, rozumné ceně produktů a služeb a také o pravdivé, jasné a otevřené komunikaci s našimi zákazníky. To je to, co utváří naši pověst a na co bychom se měli soustředit. Zmiňujete nezávislý průzkum, podělíte se s námi o jeho výsledky? Podle tohoto průzkumu většina lidí velmi oceňuje službu O2 Guru jako konkrétní příklad strategie O2, jak zlepšit péči o zákazníka. To je to, na čem lidem záleží. O2 Guru jsou v našich prodejnách, aby lidem pomáhali s jejich potřebami, nastavili chytré telefony nebo doporučili vhodné aplikace. Vysvětlí také například, jak používat tablet. O2 Guru se stali významným článkem naší firmy jako lidé v předních liniích, kteří jsou tváří společnosti a mají výrazný vliv na její reputaci. Jiným jasným příkladem je dopad spuštění našich zjednodušených tarifů FREE. Ty byly velmi dobře přijaty veřejností, která od nás žádá jednoduchou, jasnou a srozumitelnou nabídku. Jak zpětnou vazbu od zákazníků převádíte do praxe? Víme, že jedním ze základních požadavků našich zákazníků je srozumitelnost a jednoduchost na straně jedné, a bezpečí jejich dat na straně druhé. Informace o zpracovávání dat jsou detailně popsány ve Všeobecných podmínkách, které mohou být pro někoho nepřehledné. Proto jsme tedy vytvořili sekci s názvem Soukromí na našich internetových stránkách. Tato sekce ve zjednodušené formě poskytuje odpovědi na nejčastější otázky právě o tom, jak zpracováváme data našich klientů a jak jsou zabezpečena. Zákazníci také očekávají, že naše produkty a služby budou přístupné všem. Zaměřujeme se tedy i na to, abychom lidem se specifickými potřebami přizpůsobili svou nabídku a zákaznickou péči. V minulém roce jsme pro O2 Guru a další zaměstnance z prodejen spustili sérii školení, jejichž obsahem je zákaznická péče právě pro zákazníky se speciálními potřebami. Zároveň už osmnáctým rokem provozujeme Linku pro neslyšící, kterou neustále vylepšujeme. V loňském roce jsme například spustili službu O2 Hovor do zahraničí, kterou mohou zákazníci se sluchovým postižením využívat při komunikaci se zahraničím anebo na cestách. Pro všechny jsme také zpřístupnili jednoduchý dotazník na zajištění slevy ZTP. Důkazem, že jdeme správným směrem, je pro nás i to, že jsme v loň-

ROZHOVOR

studenti více než 400 českých škol vidět videa o zabezpečení chytrých telefonů. Videa byla promítána na plazmových televizích umístěných v prostorách škol. Osmdesát procent z cílové skupiny studentů hodnotilo projekt velmi pozitivně. Jinou úspěšnou aktivitou byla edukativní hra Strážce internetu, kterou jsme spustili na facebooku. Úkolem uživatelů bylo zneškodnit malé příšerky objevující se na ploše, které představovaly nejčastější hrozby na internetu, jako jsou viry, trojské koně nebo spyware. Hru si zahrálo více než 30 tisíc lidí, kteří strávili v průměru 30 vteřin čtením každé z poskytnutých edukativních rad. předpokládám, že za vašimi aktivitami nestojí jen jeden tým? První rozhodnutí o implementaci CSR strategie do chodu společnosti by mělo vždy přijít z řad top managementu. Pokud na této úrovni není ochota a závazek podnikat odpovědně, CSR strategie nebude úspěšná. Je-li přijato rozhodnutí podnikat odpovědně, klíčová je spolupráce napříč odděleními. V praxi jsme tříčlenný efektivně pracující tým, který úzce spolupracuje s relevantními odděleními. Právě proto, že veškeré projekty, které děláme, jsou úzce spjaty s denním chodem firmy, je potřeba, aby odpovědné podnikání bylo záležitostí všech, ne pouze jednoho oddělení. Například nedávná interní kampaň Šetřeme papírem, jejímž cílem bylo snížení spotřeby papíru, by bez spolupráce celé firmy nikdy nefungovala. Nejen díky propojení interní komunikace, finančního oddělení a CSR, ale hlavně díky zapojení každého jednotlivce se nám podařilo spotřebu snížit o 32 %. Minimalizovali jsme tak nejen dopad na životní prostředí, ale zároveň jsme firmě snížili náklady.

ském roce získali ocenění TOP odpovědný produkt. na co se ve své odpovědné strategii ještě zaměřujete? Jako poskytovatel internetového připojení jsme si vědomi naší odpovědnosti i v ob-

lasti ochrany děti v online prostředí. Spolupracujeme s Národním centrem bezpečnějšího internetu a jinými sdruženími s cílem zvýšit povědomí o příležitostech, ale i hrozbách, které internet přináší. Dobrým příkladem je také naše spolupráce se společností ŠIK CZ, díky které mohli

nyní jste se stali součástí skupiny ppf. Jaké změny očekáváte? Změna majoritního akcionáře znamená pro společnost novou výzvu. Pokud jde o CSR, výsledky naší práce jsou jasně vidět. Jsme považováni za v pořadí 3. Top odpovědnou velkou firmu v této zemi a nový investor přináší příležitost posunout se ještě o krok dopředu. Nová éra nám poskytuje šanci učit se nové věci a na druhé straně také sdílet naše zkušenosti s ostatními. Ekonomická situace přináší mnoho výzev pro CSR a také příležitost ukázat opravdový význam tohoto přístupu k podnikání. Věřím, že O2 bude i nadále pokračovat cestou odpovědného podnikání. ❑-madTenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ZPRáVA

Unilever: víme, jak dbát o zdraví a bezpečnost zaměstnanců Podpora zdraví na pracovišti je jednou z priorit společnosti Unilever. Péče o tělesné i duševní zdraví a bezpečnost lidí v práci jsou nedílnou součástí interní kultury firmy, a tak pro toto odvětví vznikly i dlouhodobé projekty, které soustavně dbají o zaměstnance Unileveru. Činnost společnosti Unilever směrem k zaměstnancům není zaměřena pouze na splnění zákonem daných povinností, ale v rámci svých aktivit zajišťuje firma i řadu dalších aktivit včetně programů pečujících o zlepšování zdravotního stavu a jejich celkové prosperity. Unikátním konceptem Unileveru je zdravotní program Lamplighter, který si klade za cíl zlepšit výživu, fyzickou kondici a celkové zdraví lidí na pracovišti. V České republice byl tento program spuštěn v roce 2012 a od té doby se díky vysokému zájmu zaměstnanců stále rozrůstá. Základním preventivním prvkem projektu

jsou zdravotní testy, které účastníci podstupují pod dohledem odborných lékařů. Na základě souhrnných a anonymních výsledků jsou pak účastníkům sestaveny potřebné programy a osobní rozvojový plán. Klíčové faktory: Fyzická aktivita a zdravé stravování Unilever se v rámci této aktivity zaměřuje i na zdravou výživu, kterou se snaží šířit do povědomí zaměstnanců pravidelnou komunikací důležitých informací o stravování a složení potravin prostřednictvím interních komunikačních kanálů. Do kampaně bylo zařazeno i osobní setkání na téma

„Zdravá snídaně“, které se zaměřilo na důležitost ranního stravování a přípravu zdravě připravené snídaně dle nutričních doporučení. Na základě průzkumu mezi zaměstnanci na téma fyzická aktivita Unilever zajistil volné vstupy do dvou nejpreferovanějších míst – plaveckého bazénu a posilovny. Zároveň mají zaměstnanci možnost využít firemní fitness přímo v budově, kde jim jsou částečně hrazeny nebo zcela propláceny služby jako masáže, powerjóga, pilates a relaxační cvičení. Bezpečnost je správná volba Závazek bezpečného pracovního prostředí a dodržování bezpečnostních pravidel a postupů společnost iniciuje v rámci programu, který se řídí heslem „Bezpečnost je správná volba“, a jeho prostřednictvím se společnost zavázala dosáhnout nulového počtu nehod na pracovišti. Unilever se za-

inZeRce

Mezinárodní den firemního dobrovolnictví Give & Gain Day již počtvrté v ČR 16. května 2014 Tisíce dobrovolníků a stovky zapojených firem po celém světě spojí své síly a pomohou > I české firmy se zapojují do Give & Gain Day. > Dobrovolníci pomáhají v nejrůznějších veřejně prospěšných organizacích po celé ČR. > Každý si může vybrat z desítek dobrovolnických akcí. > V loňském roce se zapojilo přes 700 zaměstnanců předních českých firem. Give & Gain Day organizuje v České republice platforma Byznys pro společnost. Přihlašování firem je možné do 18. března 2014. Více informací najdete na www.byznysprospolecnost.cz, mezinárodním iniciátorem akce je organizace BITC (www.bitc.org.uk).

Zapojte se i Vy! 26

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

ZPRáVA

Důvěra finančních ředitelů v růst firem je nejvyšší od roku 2011 měřuje na čtyři hlavní oblasti, které vyplynuly ze statistik společnosti, a implementuje je v nevýrobních prostorách společnosti: - bezpečnostní vybavení - uklouznutí, zakopnutí a pády - bezpečnost na cestách - bezpečnost v terénu Kampaň připravená na toto téma je dlouhodobá a je inspirována skutečnými příběhy a lidmi z Unileveru. Zaměstnanci se se zásadami bezpečného chování na pracovišti setkávají opět formou workshopů, týmových setkání, on-line komunikace apod. K dispozici jsou všem také kurzy první pomoci. Unilever se díky této iniciativě dlouhodobě drží na předních příčkách ve statistikách snižování úrazů na pracovišti. ❑-red-

Důvěra finančních ředitelů v pěti největších zemích střední Evropy (Polsko, Česká republika, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko), je nejvyšší od roku 2011. Přestože mezi finančními řediteli ve střední Evropě panují náznaky optimismu v otázkách týkajících se finančních vyhlídek jejich společností, většina z nich se domnívá, že ještě není vhodná doba na to, aby společnost přijala z hlediska rozvahy větší riziko. Vyplývá to z průzkumu Deloitte z podzimu loňského roku. Pohled finančních manažerů na ekonomiku se shoduje s výhledem většiny analytiků - v kalendářním roce 2014 očekávají zastavení ekonomické recese. Zatímco před rokem měla negativní očekávání, které se bohužel naplnilo, necelá pětina dotázaných (18,3 %), v aktuálním průzkumu recesi čeká pouze 1,6 % respondentů. Mírný růst ekonomiky očekává téměř třetina (29 %) finančních ředitelů.

Hlavní zjištění průzkumu mezi finančními řediteli v ČR: • V meziročním srovnání je mezi finančními řediteli v ČR patrný nárůst optimismu • Finanční manažeři stejně jako většina analytiků očekávají v roce 2014 zastavení ekonomické recese • Meziročně se zvýšil podíl finančních manažerů, kteří jsou ochotni přijmout z hlediska rozvahy větší riziko • Většina finančních ředitelů neplánuje zvyšovat náklady na financování podniků • Bankovní úvěry zůstávají pro podniky stále atraktivní • Oproti minulým zjištěním se finanční ředitelé budou ve větší míře soustředit na obchodní růst na stávajících i nových trzích ❑-red-

inZeRce

Vaše denní dávka informací o světě udržitelnosti!

Jediný internetový deník svého druhu v ČR

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

DáRCOVSTVí A MECENáŠSTVí

firemní dárcovství je strategická součást společenské odpovědnosti když peníze pomáhají chytře a efektivně O společenské odpovědnosti a jejích definicích se toho už napsalo hodně. A napovídalo taky. Jedním z často diskutovaných témat je, jestli peníze, které firma daruje na veřejně prospěšné účely, patří rovněž do jejích společensky odpovědných aktivit, nebo ne. Zazníval dokonce názor, že společenská odpovědnost firmy přece není o penězích. Klára Šplíchalová Autorka je ředitelkou Fóra dárců

Rozhodně platí, že samotná výše věnované částky nemusí zdaleka vypovídat o výsledné kvalitě podpořeného projektu. Dárcovství ale bezpochyby je nedílnou a důležitou součástí konceptu CSR, „jen“ musí dávat smysl. Před zhruba deseti lety byla společenská odpovědnost firem v českém prostředí relativně novým pojmem a teprve si v našich podnicích a u českých byznysmenů hledala svoje místo. Ve svých počátcích byla dokonce často zaměňována se sponzoringem nebo – v lepším případě – s firemním dárcovstvím. Dnes už prakticky každý, kdo se v byznyse pohybuje, zná termín CSR a jeho interpretaci. Vzhledem k tomu, že firemní odpovědnost zahrnuje řadu oblastí a témat, firemní dárcovství (které vždy bylo a stále je důležitou její součástí) jakoby ustoupilo do pozadí. Nicméně strategické dárcovství ze strany firmy může hodně dokázat a propojit tak nejrůznější oblasti společenské odpovědnosti. Zároveň tím přirozeně zvyšuje impakt firemního daru. Firemní dary jako strategická investice Firemní dárcovství určitě není nějaký překonaný koncept. Nejenom že je od významných firemních hráčů veřejnost prostě očekává. Zhruba 80% Čechů si myslí, že by firma měla darovat peníze do místa, kde vydělává. Firma však může darovat svoje peníze strategicky, sofistikovaně a tak, aby měly maximální možný dopad na relevantní cílové skupiny – to znamená, že nepomohou „pouze“ obdarovanému, ale nejrůznějším způsobem propojí například zaměstnance firmy, její zákazníky nebo dodavatele, a díky tomu provážou a znásobí daný efekt. Dobrým příkladem podobně strategického dárcovství může být pilotní ročník progra-

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

mu s názvem Era pomáhá regionům. Banka chtěla podpořit vybrané regiony a věnovat peníze na realizaci místních projektů. Do výběru konkrétních projektů zapojila svoje zaměstnance, protože ti nejlépe znají situaci v regionech, kde žijí a pracují, a zároveň znají i řadu výsledků činnosti místních dobročinných organizací. Protože však banka měla v plánu i další strategický cíl, což Patronem bylo pomoci nezispravidelné rubriky kovkám přiblížit Dárcovství on-line nástroje pro a mecenášství je individuální dárFórum dárců covství (on-line platby a brány na Darujsprávně.cz a tlačítko Klikni a daruj), rozhodla se motivovat regionální dobročinné organizace k akci – k mobilizaci jejich fanoušků tak, aby jim posílali peníze. A ten, kdo vybral v daném regionu nejvíce, ten také dostal nejvyšší dar od banky. Myšlenka zafungovala dokonale. Místní zaměstnanci banky se do výběru projektů zapojili s velkým osobním nasazením. Organizace mezi sebou soutěžily a burcovaly svoje fanoušky, aby jim posílali podporu – i když vítězi byli vlastně všichni zúčastnění: všechny vybrané neziskové organizace dostaly od banky příspěvek. Ten, kdo vybral nejvíc, dostal 50 000, druhý 40 000 a třetí 25 000 korun. „Zájmem drobných dárců, kteří se do programu Era pomáhá regionům zapojili, jsme byli velmi příjemně překvapeni. Jelikož se jednalo o pilotní projekt, nečekali jsme, že se během měsíce a půl vybere bezmála 300 000 korun,“ říká Jitka Švejcarová, manažerka společenské odpovědnosti Ery. „Projekt vnímáme jako velmi úspěšný, nejen kvůli finančnímu přínosu, který je pro regionální neziskovky mnohdy klíčový, ale také z pohledu oživení komunitního života v mikroregionech. Momentálně proto plánujeme, že bychom program Era pomáhá

regionům napříště zorganizovali v celorepublikovém měřítku,“ dodává Švejcarová. Pilotní program pomohl v devíti regionech celkem 27 organizacím. Era jim věnovala nejen peníze, ale také mediální podporu a webovou platformou pro výběr peněz od soukromých dárců. Projekt, který získal v daném regionu nejvyšší podporu od drobných dárců, dosáhl rovněž na nejvyšší dar od Ery. Organizace tedy měly samy šanci svou aktivitou výsledky ovlivnit. V každém regionu se rozdělovalo 115 000 korun, a to podle následujícího klíče: projekt, který měl nejvyšší finanční podporu, dostal grant 50 000 korun, druhý 40 000 korun a třetí 25 000 korun. „Jelikož jde o regionální či komunitní dary, chtěli jsme, aby se zapojili místní lidé – aby právě oni rozhodli, na který projekt přispějí, a který máme nejvíce podpořit i my,“ doplňuje Jitka Švejcarová. Několikanásobný impakt Díky podobnému sofistikovanému přístupu je možné v rámci jediného projektu zapojit hned několik důležitých cílových skupin a díky tomu tak znásobit celkový dopad firemní dárcovské investice. Není to tedy zdaleka jen pouhý transfer peněz z firemního rozpočtu na veřejně prospěšné aktivity, ale velmi chytrý přístup, který dává maximum všem zúčastněným stranám. Vzhledem k tomu, že podobně systematický přístup volí čím dál více firem, můžeme se těšit na nové efektivní dárcovské projekty. ❑

LIDÉ

Anketa CSR fóra: 5+5 s Lidijou erlebachovou Lidija Erlebachová je manažerkou korporátní komunikace společnosti Henkel ČR, kde stojí za založením oddělení, nastavením a rozvojem reputace firmy v oblasti korporátní, brandové a interní komunikace, online komunikace, sponzoringu a udržitelnosti / CSR. Předchozí zkušenosti má z komunikace finanční skupiny ING a z místní PR agentury. Vystudovala HR Management na Vysoké škole sociálněekonomické v Ústí nad Labem.

erých si ot t k z e b , í 5 věc představit živ neumím 1. zdraví 2. rodina 3. práce 4. přátelé 5. záliby

Jak jste se dostala ke své současné práci? Před přesně jedenácti lety jsem byla oslovena „lovcem hlav“, který mi tehdy nabídl práci u „stabilní dvojky na trhu“ – firmy Henkel. Měl to být první PR manažer pro českou pobočku a s tím i spousta možností pro vlastní realizaci. Ze „silné dvojky“ je teď silná jednička na trhu a já po jedenácti letech ve firmě mohu říci, že jsem měla možnost pracovat na všech oblastech firemní komunikace a nést zodpovědnost za stále lepší výsledky.

očekávat, že si jejich děti odnesou něco udržitelného do života. Takže celá rodina má třídit odpad, nekupovat nové, dokud staré stále slouží, a také pomáhat těm, kteří takové štěstí jako my neměli.

Máte nějaký CSR idol? Je řada lidí, kterých si v oblasti udržitelnosti vážím, ale idolem bych je nenazvala. Obdivuji lidi, kteří se vzdali konzumního života a usídlili se na farmě někde daleko od města. Farmáře a farmářky, ale také sociální pracovnice a lidi z neziskovek. Před všemi lidmi, kteří kladou dobro na první místo, smekám a držím jím moc palce. A ráda jim pomáhám, kde můžu.

Jak uplatňujete hodnoty CSR ve svém soukromém životě? Mám štěstí, že to, co se teď možná složitě učíme, mně předali v rámci výchovy moji rodiče. Respektovat ostatní i sebe sama, být ohleduplný, nebo „nečiň to, co nechceš, aby jiní dělali tobě“ mě provází celý můj život. A v tom to je, ani víc, ani míň. Platí to tedy jak pro lidi, zvířata, ale i pro životní prostředí. Spolu se změnou, která přišla s narozením našich dětí, jsem si o to více uvědomila, jak je důležité to předávání vzorců chování. Jen zodpovědní a ohleduplní rodiče mohou

Kdybyste vlastnila firmu, jaký by byl váš první krok v oblasti společenské odpovědnosti? Myslím si, že strategie udržitelnosti a společenské zodpovědnosti musí především vycházet z vize a strategie firmy jako takové. Být v souladu s její kulturou. Proto bych jako první definovala strategii udržitelnosti a oblasti, na které se firma chce zaměřit. Musí to být přirozenou součástí jejího fungování, jinak nemá šanci na úspěch.

Pokud byste měla k dispozici 10 milionů korun na veřejně prospěšné účely, jak byste je investovala? Jsem ráda, že před takovou volbou nebudu muset nikdy stát. Je totiž celá řada oblastí, u kterých vím, že pomoc potřebují. Kromě těch, které se nabízí samy, jako je pomoc dětem a seniorům, si všímám i zoufalství v situaci zemí třetího světa.

Personálie Česká rada pro šetrné budovy má novou ředitelku Na pozici výkonné ředitelky České rady pro šetrné budovy nastoupila Simona Kalvoda. Ve funkci vystřídala Petra Vogela, který radu dočasně řídil od července loňského roku. Rada vypsala na uvolněné místo výběrové řízení, do kterého se přihlásilo několik desítek uchazečů. „Představenstvo jednohlasně zvolilo Simonu Kalvodu,“ říká Leoš Vrzalík, předseda představenstva Rady a zástupce společnosti Skanska, jednoho ze

zakládajících členů této asociace. Simona Kalvoda má bohaté zkušenosti z byznysu i neziskového sektoru. Působila mj. 6 let jako výkonná ředitelka Britské obchodní komory. V posledních deseti letech se věnovala vlastní poradenské činnosti v oblasti rozvoje podnikání a marketingu. Komunikaci společnosti Hochtief CZ vede Karolína Kříženecká Do nadnárodní stavební firmy přišla Karolína Kříženecká ze společnosti Siemens, kde pů-

sobila téměř 11 let. Karolína Kříženecká se mimo jiné specializuje na téma udržitelného rozvoje, jehož dlouhodobý koncept a realizace vynesl společnosti Siemens ocenění TOP odpovědná firma roku 2013. Za projekt interní komunikace „Ambasadoři CSR“ získala hlavní cenu Institutu interní komunikace pro ČR a Slovensko. Velkou měrou se podílela také na udělení certifikátu Společnost přátelská rodině. V nové pozici bude mít na starosti vytvoření uceleného konceptu interní a externí komunikace společnosti Hochtief CZ.

Personalistiku ABB ve východní Evropě řídí Jana Vašíčková Společnost ABB, přední světový dodavatel technologií pro energetiku a automatizaci, oznámila jmenování Jany Vašíčkové na pozici HR Manager pro Českou republiku a země klastru: Maďarsko, Ukrajinu a Slovensko. Vašíčková působí v ABB již 21 let. Od roku 2008 pracovala v ABB ve Spojených arabských emirátech, později řídila oddělení lidských zdrojů pro celou jižní oblast Zálivu a Pákistán. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

STUDENTSKÉ CSR FóRUM

Společensky odpovědná firma za každou cenu

o.z., Stráž pod Ralskem) a východočeskou a moravskou oblast obhospodařuje GEAM, o.z., Dolní Rožínka. Státní podnik je pověřen mimo likvidaci rudných a uranových pozůstatků po hornické činnosti taktéž likvidací nezprivatizované části ostravského černouhelného ložiska a lagun, které provádí prostřednictvím ODRA, o.z. Ostrava Vítkovice. Státní podnik se může pyšnit několika certifikáty získanými za zájem a ochranu životního prostředí. Jako příklad lze uvést certifikát, kdy je firma od roku 2009 ve shodě s normou ČSN EN ISO 9001:2009 (QMS) za sanační a likvidační činnost, výrobu a odbyt uranového koncentrátu včetně podpůrných a řídící procesů. Dále podnik získal certifikát Zelená firma od společnosti REMA Systém, a.s., kdy zajišťuje sběr vysloužilých elektrospotřebičů, nakonec je třeba zmínit certifikát pro odštěpný závod ODRA Ostrava z roku 2005, který byl udělen za shody systému environmentálního managementu s požadavky ČSN EN ISO 14001:2005 (EMS) za sanační činnosti, odvádění a čištění odpadních vod. Ovšem pro tuto chvíli je nejvýznamnější ocenění Rady kvality České republiky z ro-

ku 2009, kdy byl podnik označen za Společensky odpovědnou firmu. O to cennější je tento certifikát, protože se nejedná o typickou výrobní společnost, nýbrž organizaci zřízenou státem pro zajištění odstraňování důlních škod, zahlazování následků hornické činnosti a likvidaci či sanaci ekologických zátěží v rámci České republiky. Zásluhy pro získání zmíněného ocenění jsou snadno patrné. Ačkoliv se jedná o státem řízený podnik, který má na prvním místě podmínku dodržování legislativních požadavků a řádně podložené čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, snaží se nad tento rámec zavádět dobrovolné činnosti, jako je komunikace s občany a poskytování informací o zamýšlených plánech do budoucna (např. Hornická Příbram), snaha dostatečně finančně motivovat zaměstnance a poskytnout jim příjemné pracovní prostředí, jak pro administrativní, tak i pro technické pracovníky. Podnik má také zpětnou povinnost vůči bývalým zaměstnancům uranových dolů v podobě vyplácení sociálních dávek v hodnotě cca 500 milionů korun ročně. Dále podnik uzavírá smlouvy a provádí jednání s obchodními partnery. Jako příklad lze uvést dlouhodobý smluvní vztah se soukromou společností EKOINVEST s.r.o. Příbram na odčerpávání kameniva, ale vznikla zde součinnost i s českou pobočkou australské nadnárodní společnosti Wildhorse CZ, s.r.o., která realizovala prostřednictvím Báňské záchranné služby Praha řadu jádrových vrtů do odvalu za účelem zjištění zbytkové uranové rudy.

Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci Patron: Accenture ČR

Ústav marketingových komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni

Fakulta stavební, ČVUT v Praze

Již od vzniku lidstva využíval člověk přírodu jako zdroj pro uspokojování svých neomezených potřeb. Volně čerpal suroviny a energie, které přeměňoval na výrobní vstupy nebo naopak nekontrolovatelně je vracel zpět do přírody v podobě nevyužitých výstupů, které nikterak neupravoval. Všeobecně převládal názor, že příroda je schopna na tyto změny samovolně reagovat díky svým regulačním mechanismům. Bc. Ladislava Hešnaurová Studentka 2. ročníku navazujícího magisterského programu Ekonomika a management, obor Podniková ekonomika, Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci

Podobně přistupovalo k dané problematice několik firem, ale mě nejvíce zaujal státní podnik DIAMO, jedná se o organizaci zřízenou státem pro zajištění útlumu uranového, rudného a části uhelného hornictví, zajišťování produkce uranového koncentrátu pro jadernou energetiku, odstraňování důlních škod, zahlazování následků hornické činnosti a likvidaci a sanaci ekologických zátěží v rámci České republiky, které přešly na stát. Její sídlo se nachází ve Stráži pod Ralskem. Touto činností jsou pověřeny čtyři odštěpné závody, které jsou členěny především dle regionální působnosti. Oblast západních, jižních a středních Čech obhospodařuje odštěpný závod Správa uranových ložisek se sídlem v Příbrami (SUL, o.z., Příbram), severočeskou oblast spravuje odštěpný závod Těžba a úprava uranu (TÚU, inZeRce

Časopis CSR fórum čtou studenti vysokých škol a univerzit po celé České republice i na Slovensku. Každá škola, která se do projektu přihlásí, získává nejméně 25 výtisků zdarma; jejich distribuci zajišťuje garant z řad učitelů. Měsíčník se tak stává součástí výuky. Projekt „CSR fórum do škol“ umožňuje finanční podpora vydavatele, Agentury PubliCon, a podpora firem - patronů jednotlivých škol. Projekt využívají:

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Právnická fakulta UK v Praze

Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity, Bratislava

Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně

Katedra masmediálnej komunikácie a reklamy FF Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre

Vysoká škola ekonomická v Praze Patron: AXA ČR

Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze

Vysoká škola finanční a správní v Praze

Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice

Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně Fakulta ekonomická Vysoké školy báňské, TU v Ostravě Patron: OKD Vyšší odborná škola publicistiky Moravská vysoká škola Olomouc Patron: Tesco SW

Fakulta masmediálnej komunikácie, Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave Fakulta výtvarných umení, Akadémia umení Banská Bystrica

STUDENTSKÉ CSR FóRUM

partnerem této rubriky je společnost o2 Czech republic

Státní podnik si v tomto vztahu velice zakládá na včasném dodržování předem stanovených smluv. Mezi priority při odstraňování škod po hornické činnosti jsou zvoleny především lokality, které nejvíc ovlivňují životní prostředí a mohou negativně působit na své okolí. Jedná se o areály bývalých těžebních a úpravárenských závodů na území Čech a Moravy. Důležitou součástí této činnosti je zpracování důlních vod a jejich řízené vypouštění do veřejných vodotečí, rekultivace kalových polí, sanace odvalů a zabezpečování důlních propadů a vrtných polí po chemické těžbě uranu. Po výčtu všech těchto pozitivních a chvalitebných aktivit soudím, že DIAMO s.p. si své ocenění plně zaslouží. Při zpracování své diplomové práce se zaměřením na odstraňování odvalů a jejich další ekonomické zhodnocení jsem navázala spolupráci s odštěpným závodem SUL o.z., Příbram. Za krátkou dobu mi byly poskytnuty velice zajímavé informace týkající se odstraňování hald, tím pádem bych jako nezávislý a laický pozorovatel měla jednu výtku. Je pro mě nepochopitelné, proč odstraňování, nebo chcete-li sanace odvalů, není lépe propracována a činnosti na likvidaci odvalů neprobíhají mnohem aktivněji. Vedení má sice promyšlené možnosti, jak radioaktivní materiál z radiometrického třídění odvalů a zbytky kameniva využít, ale stále dokola argumentují tím, že pro využití nejsou vhodné podmínky, jelikož po kamenivu není dostatečná poptávka a nevyplatí se ho vyrábět do zásoby. Dokonce argumentují i tím, že se jedná o velké náklady, které se podniku vrátí až

za dlouhý čas. Nebylo by možné, aby se do tohoto počínání zapojil stát? I když se jedná o veřejné zakázky a dle našich zákonů nesmí být nikdo zvýhodněn, stát by mohl cenu kameniva nějakým způsobem dotovat. A bylo by i zajímavé například pro společnosti, které využívají jadernou energii, aby se zabývaly zbytky uranu v kamenivu. Jistě, jedná se o minimální položky, ale i tím by se mohla zlepšit reputace této organizace, kdyby ve své propagaci zveřejnila informace o podílení se na odstranění odvalů a zabránění dalšího ovlivňování životního prostředí. Na Příbramsku již existuje spolupráce se zmíněnou společností EKOINVEST s.r.o., která je ochotna kamenivo odebírat, ale za minimální cenu. Jelikož se jedná o soukromou společnost, je pochopitelné, že chce na celé akci mít dostatečně velký zisk, ale neměl by stát vtáhnout do této činnosti další konkurenční společnosti, aby cena kameniva narostla a nemuselo se prodávat za minimální cenu? Dle propočtů se pouze na Příbramsku nachází cca 15 658 437 m3 nezpracovaného kameniva, ze kterého by bylo možné získat asi 153 t uranu. Při odečtení všech nákladů na zpracování kameniva o velikosti 500 000 t je možné se dostat k zajímavému číslu, které vyjadřuje zisk necelých 11 300 000 Kč. Jen je třeba se zamyslet nad tím, kde všude je možné kamenivo využít. Jako základní příklad se uvádí stavba dálnic a mostů. Pokud by došlo k řádnému využívání kameniva, které leží jen tak ladem, nemusely by se otvírat nové lomy a zabírat tím další orná půda. To, že odvaly jako ložiska nerostů dosahují

obrovských rozměrů, zabírají velkou část půdy a hyzdí krajinu, na to už si člověk, který žije v okolí, zvykl. Nikdy nepřistoupí na chlácholivé proslovy vedení podniku, že haldy nejsou nijak výrazně nebezpečné pro lidský organismus. Proč se tedy ze státního rozpočtu vynakládají nemalé finanční prostředky na pravidelné kontroly uložišť a jejich bezprostředního okolí? Proč se v kamenivu nacházejí, i když minimální zbytky uranu? Ze studií vyplývá, že z hald dochází v malém množství k odplavování škodlivých látek. Pokud to bude trvat po dobu několika let, je to jistá záruka, že dojde k nevratné změně okolí a snad i dopadu na obyvatele regionu. Dle mého názoru zde podnik značně pokulhává a měl by se snažit v co nejkratším termínu haldy odstranit nebo je alespoň šetrnou metodou zrekultivovat a zalesnit, aby se mohly začlenit do krajiny. Všechny odvaly nejsou pro zalesnění vhodné, ale došlo již k rekultivaci několika z nich a reakcí byl pozitivní ohlas od občanů, jelikož organizace vytvořila lesopark pro odpočinek veřejnosti. Na tomto příkladu se názorně ukazuje, že nic a nikdo není dokonalý. Nezbývá než informovat společnosti o možnosti začleňování dobrovolných nástrojů do podnikání za účelem ochrany přírody kolem nás.❑

Publikace Practical Sustainability Strategies: How to Gain a Competitive Advantage Avlonas Nikos, Nassos George Wiley 2014 Praktické strategie pro organizace, které chtějí zvýšit svou komparativní výhodu a zároveň zohledňují envitronmentální a společenský dopad svých aktivit. Autoři na základě bohatých praktických zkušeností představují návod, jak nastavit strategické cíle v organizaci a monitorovat jejich plnění s ohledem na dodržování triple-bottom line. Každá diskutovaná strategie je v rámci knihy aplikována na některou z firem. Čtenář má tak k dispozici sérii případových studií.

Creating Value in NonprofitBusiness Collaborations: New Thinking & Practice Austin James E. Jossey-Bass 2014 Spolupráce mezi neziskovými organizacemi a byznysem se stala nedílnou součástí strategického CSR. Publikace Creating Value in Nonprofit-Business Collaborations přináší revoluční úvahy nad tím, jak konceptualizovat vytváření společných hodnot. Na více než sto příkladech z celého světa je demonstrováno, že spolupráce mezi byznysem a neziskovým sektorem může efektivně spoluvytvářet sociální, ekonomické i environmentální hodnoty prospěšné pro společnost, organizace i jednotlivce.

Getting Women on to Corporate Boards: A Snowball Starting in Norway Machold Silke Edward Elgar Pub 2014 Problematika rovných šancí v byznyse je v poslední době opět velmi diskutovaným tématem i v českém prostředí. Kniha se zabývá zaváděním kvót pro ženy ve vedoucích pozicích ve firmách. Tato myšlenka vznikla v Norsku, nyní se dále rozšiřuje do dalších zemí, nedávno bylo toto opatření přijato v Německu. Příběhy aktérek a aktérů, kterých se kvóty pro ženy ve vedoucích pozicích přímo dotkly, přinášejí podrobný vhled do dané problematiky. TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

NáZORY A KOMENTářE

POZNáMKA

Servilní Česko a samoobsluha jménem olympijské hry Budějovický Budvar má zaplatit pokutu za to, že ve své reklamě užil slovo „hokejiáda“. Podle právníků, kteří v Česku chrání čistotu olympijských symbolů a marketingové výsady pro partnery, prý Budvar tímto slovem „parazitoval“ na letošních olympijských hrách. Kupodivu, ruského prezidenta Putina a jeho režim zatím nikdo z parazitování na olympijské myšlence neobvinil. Přitom šlo od začátku do konce o zjevný případ. 1. Rusko utratilo za výstavbu stadionů a olympijské infrastruktury vůbec nesmyslné peníze. Podle nezávislých odhadů 80% sportovišť už nikdy nikdo nevyužije. 2. Rusko se před hrami a během nich tvářilo, že je shovívavější vůči kritikům režimu. Přesto se zatýkalo. Například za rozvinutí transparentu s šestým článkem olympijské charty, který zapovídá politický útlak. A po olympiádě? Nezávislé organizace se teď právem bojí Putinovy pomsty. A tak se musíme ptát: je smyslem olympiád umožnit všem režimům ukázat se před celým světem ve falešném světle, ať to stojí, co to stojí? Zajímavá je reakce sportovců. Ti čeští jsou samozřejmě nadšení: dařilo se jim „super“, ubytování bylo „bezva“, stavby „úchvatné“. Ale kde je schopnost přemýšlet v souvislostech? O těch čteme jinde: třeba Frankfurter Allgemeine Zeitung píše, že v Soči bylo několik vrstev reality. V té, o níž nemluvili sportovní funkcionáři, „existovaly policejní přepady, zatýkání, výsměch ekologii“. Kanadský olympionik, snowboardista Michael Lambert říká: „Nic se tu nerecyklovalo, okenní rámy poskakovaly ve zdech, na parkovištích stály celé hodiny náklaďáky s nastartovaným motorem, zničili tady řeky a potoky.“ Neboli, nic podle Kanaďana nemůže být vzdálenějšího od udržitelnosti než hry v Soči. Podobné postřehy čteme v zahraničních médiích třeba o skokanských můstcích. Ten větší stál 270 milionů eur; nejprve se po svahu svezl, takže ho museli opravovat. A během závodů? Podle některých skokanů se tvořily v betonu, z nějž se lila voda, praskliny. „Tady už nikdy nebudeme závodit,“ říkali si podle FAZ někteří skokani a šéf německého svazu prohlásil: „Rád bych se sem za dva roky inkognito vypravil. V jakém stavu asi sportoviště budou?“ Smutnou roli ovšem sehrála v příběhu Soči Česká televize. Jako obyčejně si v průběhu her pohrávala jen se sportovními příběhy, hrála na strunu českého fanouškovství, tvářila se, že se nic neděje za oponou. Vyvrcholením tohoto přístupu pak byl komentář závěrečného ceremoniálu, jehož scénář zřejmě předal pánům Dusíkovi a Drbohlavovi sám ruský prezident. Oba novináři sedli na lep: ruská armáda podle nich dokázala světu, že má smysl pro humor, Vladimir Putin je prý velkým olympionikem, Rusko prý prostřednictvím Soči ukázalo, že je „nové“. Nic z toho, pánové. Kanaďan Michael Lambert řekl: „Žili jsme tady v jedné velké bublině.“ Rozdejme si v Česku špendlíky a splaskněme tu naši.

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Přítel prezidentů zaútočil na rovné volební právo. Na Haiti? V Česku Debatu o volebním právu pro sociálně slabé či jiné skupiny obyvatel spustil svým nedávným vyjádřením v Hospodářských novinách bývalý náměstek ministerstva financí a ekonom Dušan Tříska. „Znovu bychom měli zvážit princip všeobecného a rovného volebního práva, díky kterému je politické rozhodování ovlivňováno širší skupinou sociálně deprivovaného, neproduktivního či dokonce vyloučeného obyvatelstva. Následný růst finančních transferů totiž pouze zhoršuje sociální mobilitu, která jediná je skutečným klíčem k řešení uvedeného problému,“ uvádí Dušan Tříska v Hospodářských novinách. Bylo by příliš snadné říct, že není divu, když masivní debatu o volebním právu pro sociálně slabé či jiné skupiny obyvatel spustil svým vyjádřením v Hospodářských novinách zrovna muž, který i dnes hrdě prohlašuje: já se Viktora Koženého zastávám! JUDr. Ing. Dušan Tříska, CSc. je nade vši pochybnost muž mnoha nejasných poloh. Otec kupónové privatizace, ekonom a přítel prezidentů z Prognostického ústavu nepochybně rád šokuje a provokuje. Držitel evidenčního čísla 7704 s krycím jménem Dušan v registru StB je však také inteligentní a vzdělaný. Muž, podle kterého by změna rovného volebního práva stála za úvahu, je jedním z těch vlivných, kteří v legislativním přítmí určují budoucnost této země. Navíc také vyučuje na prestižní VŠE v Praze, kde formuje myšlení a hodnoty dalších generací. Jeho postoj tak není možné smáznout jako projev intelektuální nedostatečnosti. Naopak. Jde o projev oslabeného etického vědomí, který útočí na samou podstatu našeho státu. Pokud je jeho vyjádření pravdivé a tento svůj projev myslel vážně, ohrožuje Dušan Tříska i to málo, co takzvané elity porevoluční doby nestačily zničit či zdiskreditovat. Útočí na demokratické základy naší republiky. Možná si Dušan Tříska na základě své zkušenosti myslí, že v politice jde především o zájmy jednotlivých sociálních skupin. Taková politika, jako výsledek vyjednávání mezi jednotlivými zájmovými skupinami, přirozeně nehledá žádné veřejné blaho. A ani nemůže. Jejím těžištěm jsou podmnožiny společných zájmů. Kam to celé vede, ale ukázaly mnohé kvazipolitické strany posledních let. Doufejme, že svým prohlášením Dušan Tříska neotevřel jen diskuzi o volebním právu pro chudé, ačkoliv kdyby došlo na jeho slova, pražský podnikatel Rittig by s přehledem přehlasoval třeba i Děčín. Snad se pozornost bude věnovat i tomu, co si doopravdy myslí elity. Dušan Tříska totiž ve svých postojích jistě není sám. Je jiný jen tím, že si nedal pozor. A to je na celé věci možná ještě horší. ❑Hans Rafan

Časopis CSR fórum nabízí všem neziskovým organizacím možnost přihlásit se do výběrového řízení na poskytnutí prostoru pro vizuální prezentaci charitativní kampaně. Agentura PubliCon podpoří vybranou neziskovou organizaci formou inzertního prostoru v každém vydání CSR fórum.

Pro výběr jsou důležitá především tato kritéria: 1. Dobré jméno organizace. 2. Aktuálnost prezentovaného sdělení. 3. Důraz na společensky potřebné oblasti. 4. Originální přístup ke konkrétnímu problému. 5. Forma zpracování.

PROSTOR na měsíc únor získává Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené o.p.s. Žadatelé o prezentaci na stránkách CSR fóra v březnu pište na adresu publicon@publicon.cz. K žádosti, v níž stručně popíšete záměr kampaně, přiložte návrh vizuálu nebo jeho koncept. Uzávěrka pro přijetí žádostí je 10. 3. 2014.

HOST NA ÚNOR

zimní olympijské hry v Soči: zkouška z udržitelnosti ii. (závěrečný ceremoniál) ❑michal růžička

Foto: isifa

Olympijské hry jsou televizní show. Kdo nechce vědět, co je mimo záběr kamer, zřejmě jen slzí dojetím nad Gábinou, Martinou a spol. Zprávy přicházející ze Soči jsou protichůdné. Česká výprava (politicky korektně vůči Rusku a prezidentovi Putinovi) o mimosportovních souvislostech her spíše mlčí. Sportovci jiných zemí jsou sdílnější a popisují absurditu oné nejdražší pouti světa, po níž zbydou jen stejně chudé, anebo ještě chudší osudy domorodců. Není divu, že prezident Putin zůstal na tribuně sám. Není divu, že některá sportoviště zela prázdnotou. Tyhle hry nebyly pro diváky v místě. Byly pro globální TV-občany.

Rusku ty nejdražší hry v historii zřejmě stály za to. Hry, o nichž jeden kanadský olympionik prohlásil, že nemůže být nic vzdálenějšího udržitelnosti, než právě uzavřený dvoutýdenní podnik v Soči. Hry, které možná (paradoxně, že…) zachránily Ukrajinu před ještě větším krveprolitím. Hry, po nichž zůstane vzpomínka na velikášství jedněch a pokrytectví druhých. Pokrytectví sportovních funkcionářů, kteří se před hrami v Londýně bili v prsa: už nikdy velké, předražené, neudržitelné hry. Rusko zjevně dostalo výjimku. Takže: kolik podobných olympijských výjimek ještě v budoucnu přijde? Který z režimů si dupne, že na ni má nárok? Nakonec by mne zajímalo, zda čeští sportovci ignorují širší souvislosti her proto, že takoví prostě jsou, anebo z rozkazu bafuňářů? Ale jsem asi v menšině. Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop… Komentář CSR fóra k Olympijským hrám čtěte na str. 32

TenTo časopis je TišTěn na ekologickém papíře

Skupina partnerských firem a institucí je volným uskupením organizací, které se rozhodly v tomto roce podpořit časopis CSR fórum jako diskusní a informační platformu pro otázky společenské odpovědnosti.

www.cez.cz

www.unilever.cz

www.vodafone.cz

www.tescosw.cz

www.novartis.cz

www.rossmann.cz

Partneři tohoto vydání

Pro informace o výhodách členství ve skupině Partneři 2014, o celkových podmínkách a cenách inzerce volejte na tel. 605 232 393 nebo pište na publicon@publicon.cz.

Agentura PubliCon děkuje všem partnerům za spolupráci! Týden kreativní spolupráce studentů, akademiků a byznysu v oblasti odpovědného podnikání byl úspěšný i díky nim

Generální partner:

Spolupráce:

Odborní partneři:

Pořádá:

Partner: